27 C 234/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/1 oba zastoupeni advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 jednající Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 104 400 Kč s příslušenstvím a 63 900 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně co do požadavku žalobce a) na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, zastavuje.

II. Zamítá se žaloba žalobce a) na úhradu částky , částka, se zákonnými úroky z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

III. Řízení se částečně co do požadavku žalobce b) na úhradu , částka, se zákonnými úroky z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a co do zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, zastavuje.

IV. Zamítá se žaloba žalobce b) na úhradu částky , částka, se zákonnými úroky z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

V. Žalobce a) je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce b) je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 600 do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobami ze dne , datum, domáhali každý sám pro svoji osobu finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Oba žalobci byli věřiteli, kteří v posuzovaném dědickém řízení po zesnulém , tituly před jménem, , jméno FO, uplatnili přihláškou svou pohledávku. Žalobce a) uplatnil pohledávku ve výši , částka, , žalobce a) , částka, . Dědické řízení bylo zahájeno , datum, a žalobci přihlásili své pohledávky dne , datum, . V naříkaném řízení bylo , datum, rozhodnuto o tom, že dědictví je předluženo a následně , datum, bylo rozhodnuto o likvidaci dědictví, a to s právní mocí k , datum, . Posuzované řízení dosud není skončeno. Žalobci byli za délku řízení již částečně odškodněni, a to konkrétně žalobce a) za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , žalobce b) za období od , datum, do , datum, částkou , částka, a za období od , datum, do , datum, částkou , částka, . Žalobami se domáhali dodatečného odškodnění. Žalobce a) za období od , datum, , tj. ode dne přihlášení pohledávky, do , datum, , za které dosud odškodnění nebyl, a požadoval částku , částka, . Žalobce b) se domáhal odškodnění za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, s tím, že za toto období mu správně náleží nárok ve výši , částka, , přičemž částku , částka, již obdržel.

2. Na jednání konaném dne , datum, žalobce a) rozšířil žalobu o částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení s odůvodněním chybného výpočtu, neboť násobkem měsíční částky odškodnění , částka, a 117 měsíců po zohlednění odškodnění v poloviční výši u prvních dvou let trvání řízení dospěl k částce , částka, a nikoliv , částka, , jak bylo chybně uvedeno v žalobě. Usnesením vyhlášeným na témže jednání soud změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o , částka, s příslušenstvím ve vztahu k žalobci a) připustil. Žalobce a) vzal současně při jednání žalobu zpět co do příslušenství z částky , částka, od , datum, do , datum, ., právnická osoba, návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem a) soud řízení částečně zastavil výrokem I. s odkazem na § 96 o. s. ř. se souhlasem žalované.

4. Na témže jednání dne , datum, žalobce b) změnil svá skutková tvrzení tak, že se domáhal odškodnění za období od , datum, do , datum, v měsíční částce odškodnění , částka, za 115 měsíců po zohlednění odškodnění v poloviční výši u prvních dvou let trvání řízení, tedy nárokoval po zohlednění plnění ve výši , částka, částku , částka, a v částce , částka, tak žalobce b) vzal žalobu částečně zpět. Dále vzal při jednání žalobu zpět i co do zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do zákonných úroků z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, . Usnesením vyhlášeným na témže jednání soud tuto skutkovou změnu žalobních tvrzení připustil.

5. V návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem b) soud řízení částečně zastavil výrokem III. s odkazem na § 96 o. s. ř. se souhlasem žalované.

6. Žalovaná ve vztahu k žalobě žalobce a) uvedla, že žalobce a) již byl za období od , datum, do , datum, odškodněn částkou , částka, . K žalobě žalobce b) uvedla, že žalobce b) byl již odškodněn dvakrát, a to za období , datum, až , datum, částkou , částka, a za období od , datum, do , datum, částkou , částka, . Shodně ve vztahu k nárokům obou žalobců pak žalovaná namítla, že žalobci se stali účastníkem naříkaného řízení až dnem právní moci usnesení o nařízení likvidace, což v projednávaném případě nastalo , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení o nařízení likvidace ze dne , datum, . Do doby právní moci rozhodnutí o nařízení likvidace dědictví tak žalobci nebyli účastníky řízení a za toto období jim odškodnění za délku naříkaného řízení proto nenáleží. Žalovaná dále namítla, že žalobci se domáhají újmy, která jim vznikala od roku 2002 do roku 2012, kdy ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku se jedná již o nárok promlčený. Žalobci dobrovolně rozdělili posuzované řízení, kdy žalobce a) se domáhal žádostí podanou v roce 2021 odškodnění za období od , datum, a nynější žádost o odškodnění předešlého období je ryze účelová. Žalobci b) navíc nic nebránilo nad rámec dobrovolného odškodnění za prvé období žalovat odškodnění vyšší, které požaduje až nyní. Žalovaná dále namítá, že pokud se žalobce b) nedomáhal v roce 2012 vyššího odškodnění, pak je třeba poskytnuté zadostiučinění považovat za dostačující, neboť žalobci v tomto směru zcela evidentně postačovalo.

7. Žalobci své nároky předběžně uplatnili u žalované dne , datum, (zjištěno z žádostí o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobce a) i b) ze dne , datum, a nesporných tvrzení účastníků). Žalovaná ve stanoviscích ze dne , datum, nárokům žalobců nevyhověla z důvodu promlčení nároku (zjištěno ze stanovisek žalované ze dne , datum, ).

8. Ve vztahu k žalobci a) soud zjistil, že tento se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o odškodnění za nepřiměřenou délku naříkaného řízení podáním z , datum, a že mu na základě stanoviska z , datum, byla vyplacena částka , částka, za období od , datum, do , datum, (zjištěno ze stanoviska z , datum, ), a to konkrétně platbou ze , datum, (zjištěno z bankovního výpisu ze , datum, ).

9. Pokud jde o žalobce b), soud zjistil, že tento se obrátil na žalovanou žádostí z , datum, o poskytnutí zadostiučinění za délku trvání naříkaného řízení s tím, že na základě stanoviska z , datum, bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , a to dne , datum, (zjištěno ze stanoviska z , datum, a výpisu z účtu z , datum, ). Dále se obrátil na žalovanou žádostí z , datum, o poskytnutí zadostiučinění za délku trvání naříkaného řízení s tím, že na základě stanoviska z , datum, bylo žalobci poskytnuto zadostiučinění ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , a to dne , datum, (zjištěno ze stanoviska z , datum, a výpisu z účtu z , datum, ).

10. Na jednání dne , datum, účastníci učinili nesporným obsah spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , jak byl zjištěn v řízení vedeném u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Z tohoto spisu soud zjistil následující. Dne , datum, zemřel pan , jméno FO, . nar. , datum, . Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, bylo zahájeno dědické řízení po zesnulém , jméno FO, . Žalobce a) i b) přihlásili své pohledávky do dědictví dne , datum, , žalobce a) ve výši , částka, , žalobce b) ve výši , částka, . Řešením dědického řízení byl pověřen soudní komisař , tituly před jménem, , jméno FO, . Byl zjišťován majetek zesnulého, soud notáře kontaktoval ohledně stavu dědického řízení. Dne , datum, notář sděluje, že dosud nebyl určen okruh dědiců zůstavitele a nadále probíhá zjišťování majetku zůstavitele včetně jeho dluhu. Do dědictví se přihlásily desítky věřitelů se svými pohledávkami. Do prosince 2002 probíhalo notářem další zjišťování majetku zůstavitele. Usnesením ze dne , datum, byla soudem ustanovena společnost , Anonymizováno, . správcem cenných papírů. V mezidobí komunikoval notář s dědici ohledně odmítnutí dědictví (prosinec 2002). Přípisem z , datum, žádal notář správce části dědictví o sdělení, kdy lze očekávat předložení ocenění cenných papírů zůstavitele v USA. Notář poté pokračoval ve zjišťování dalšího majetku zůstavitele. Průběžně komunikoval i se soudem ohledně stavu dědického řízení (září 2003). Přípisem ze dne , datum, urgoval notář odpověď správce části dědictví stran ocenění cenných papírů. Pokynem notáře ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na den , datum, . Dne , datum, se konalo jednání ve věci projednání dědictví po zůstaviteli, při němž byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazku zůstavitele. Přípisem ze dne , datum, urgoval notář odpověď u správce části dědictví. Dne , datum, se konalo další jednání s účastníky dědictví před notářem. Dne , datum, byl spis předložen Městskému soudu v Brně k rozhodnutí o schválení právního úkonu za nezletilého (odmítnutí dědictví). O tomto bylo rozhodnutu Městským soudem v Brně rozsudkem ze dne , datum, . Pokynem notáře ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na den , datum, . Při tomto jednání byli účastníci seznámeni s předběžným rozsahem majetku a závazků zůstavitele s tím, že tito byli poučeni o právu a lhůtě k odmítnutí dědictví. Pokynem notáře ze dne , datum, bylo nařízeno jednání na den , datum, . Účastníci byli seznámeni s aktivy a pasivy dědictví s tím, že bez ohledu na dosud probíhající šetření bude zřejmě dědictví předluženo. Bratr po zemřelém dědictví odmítl. Přípisem ze dne , datum, sděloval notář Městskému soudu v Brně, že řízení nemůže být dosud ukončeno, neboť se zjišťuje okruh dědiců, a to již ve čtvrté dědické skupině. Z tohoto důvodu žádal notář o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení o šest měsíců. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, byla tato lhůta prodloužena o tři měsíce. Následně v únoru 2007 byli zjišťováni dědici v další dědické skupině. Z přípisu místopředsedy Městského soudu v Brně ze dne , datum, vyplývá, že ve věci byly na straně soudního komisaře zjištěny průtahy s tím, že žádal o urychlení jednání ve věci a předložení Městskému soudu v Brně k rozhodnutí, jinak bude podán notářské komoře podnět k zahájení kárného řízení. Pokynem notáře ze dne , datum, bylo nařízeno ústní jednání na den , datum, . Při tomto jednání byli dědici opětovně poučeni o rozsahu dědictví, o aktivech a pasivech a o možnosti odmítnout dědictví. Bratři zůstavitele dědictví odmítli. Další ústní jednání bylo nařízeno na , datum, . Bratr matky zůstavitele odmítl dědictví po zůstaviteli. městským soudem bylo usnesením , právnická osoba, vyzváno ke sdělení, jaké cenné papíry se nacházely na účtu manželky zůstavitele; na toto bylo odpovězeno přípisem došlým notáři dne , datum, a proti tomuto usnesení podalo středisko cenných papírů dne , datum, odvolání. Věc byla předložena Krajskému soudu v Brně dne , datum, . Tento usnesením ze dne , právnická osoba, .2008 napadené usnesení zrušil a věc soudu vrátil k dalšímu řízení. Přípisem ze dne , datum, žádal notář jako soudní komisař o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení. Tato byla usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, prodloužena o tři měsíce. Usnesením notáře ze dne , datum, byl ve věci ustanoven znalecký ústav z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a dále znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady věcí movitých. Přípisem ze dne , datum, žádal notář o prodloužení lhůty k provedení úkonu v dědickém řízení; lhůta byla prodloužena o tři měsíce. Dne , datum, byl notáři předložen znalecký posudek týkající se ocenění nemovitosti a následně dne , datum, znalecký posudek týkající se ocenění věcí movitých. Dne , datum, vzhledem k zániku pověření činnost notáře a ukončení jeho činnosti předložil , tituly před jménem, , jméno FO, spis Městskému soudu v Brně. Novým notářem byl pověřen dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, . Usnesením notáře ze dne , datum, , ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Usnesením ze dne , datum, bylo notářem jako soudním komisařem rozhodnuto o určení obvyklé ceny majetku ve společném jmění zůstavitele a pozůstalé manželky k určení, které věci z věcí zůstavitele a pozůstalé manželky, jež náležely do společného jmění manželů, náleží do dědictví. Následně dne , datum, sděloval notář k žádosti jednoho z věřitelů, že ukončení dědického řízení nelze v brzké době očekávat s tím, že bude pravděpodobně následovat likvidace dědictví; dále sděloval, že není zřejmé, kdo a do jaké výše odpovídá za jeho pohledávky. Usnesením notáře ze dne , datum, bylo rozhodnuto o přiznání odměny za podání znaleckého posudku. Dále pak usnesením ze dne , datum, , a to znaleckému ústavu. Přípisem ze dne , datum, byl zástupce některých věřitelů vyzván k odstranění rozporů ve výši přihlášené pohledávky. Následně v lednu 2011 zjišťoval notář další pohledávky zůstavitele u příslušných institucí. Dne , datum, se konalo jednání za účasti zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kdy byl konstatován soupis aktiv a pasiv dědictví a ze strany tohoto zástupce s ohledem na předlužení dědictví byla navržena likvidace dědictví. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo určeno, že v době smrti zůstavitele byla obvyklá cena jeho majetku , částka, a výše dluhů , částka, a že je tak dědictví předluženo o , částka, . Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla nařízena likvidace dědictví a věřitelé vyzváni k tomu, aby oznámili soudu, resp. notáři své pohledávky do jednoho měsíce, jinak tyto zaniknou; toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Současně byli věřitelé vyzváni, aby do jednoho měsíce uplatnili své pohledávky. Následně dne , datum, byl spis předložen Městskému soudu v Brně na základě jeho žádosti ze dne , datum, . Z přípisu ministerstva spravedlnosti ze dne , datum, se podává, že každému z žadatelů o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění byla přiznána částka , částka, s tím, že v daném řízení došlo k průtahům. Posléze byl dne , datum, spis opět předložen notáři. V únoru 2012 byly jednotlivé instituce notářem vyzývány k převedení finančních prostředků na účet Městského soudu v Brně v souvislosti s likvidací dědictví. Usnesením ze dne , datum, byl ve věci ustanoven znalec ke stanovení aktuální obvyklé ceny podílu tří čtvrtin rodinného domu a k ocenění jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených. Znalecký posudek byl notáři předložen dne , datum, . Usnesením ze dne , datum, bylo rozhodnuto o znalečném. Dne , datum, žádal notář Městský soud v Brně o povolení k provedení zpeněžení zůstavitelova majetku v rámci likvidace dědictví – podílu tří čtvrtin rodinného domu a podílu tří čtvrtin pozemku. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, bylo nařízeno dražební jednání na den , datum, za účelem zpeněžení nemovitostí. První kolo dražby se konalo dne , datum, , kdy se dostavil jeden dražitel, který nemovitost vydražil za částku , částka, . Přípisem ze dne , datum, žádal notář o vrácení spisu z Ministerstva spravedlnosti, kterému byl zapůjčen. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, byl vydražiteli udělen příklep za nejvyšší podání v částce , částka, . Následně dne , datum, notář oznamoval Katastrálním úřadu pro Jihomoravský kraj, že vlastníkem nemovitosti se stal vydražitel, a to ke dni , datum, . Na základě přípisu ze dne , datum, Ministerstvo spravedlnosti opět žádalo o zapůjčení spisu z důvodu žádosti některých věřitelů o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění. Na to reagoval notář podáním ze dne , datum, s tím, že nelze v současné době spis zapůjčit, neboť probíhá zpeněžování majetku zůstavitele. Dne , datum, se konalo jednání před notářem, kdy právní zástupkyně manželky zůstavitele předala do úschovy soudního komisaře listinné cenné papíry. Následně ohledně majetku zůstavitele, a to cenných papírů, dluhopisů, dotazoval notář příslušné společnosti a úřady, za jakých podmínek lze získat finanční plnění z daných dluhopisů, popřípadě zda lze zpeněžit cenné papíry. Dalšími přípisy pak žádal notář další instituce o převedení výtěžku v souvislosti s odkupem podílových listů na účet městského soudu. Na to pak bylo těmito subjekty reagováno přípisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, . Přípisem ze dne , datum, sděloval komisař manželce po zůstaviteli, že preferuje prodej celého souboru movitých věcí. Na to manželka zůstavitele reagovala podáním došlým notáři dne , datum, . K další žádosti notáře o předložení výtěžku z dražby ze dne , datum, sdělovala společnost , právnická osoba, , že částka jakožto výtěžek z dražby akcií byla již poukázána na účet Městského soudu v Brně, o čemž notáře informovali. Dne , datum, předložil notář spis Městskému soudu v Brně s návrhem na vydání usnesení o vyslovení souhlasu s prodejem věcí zůstavitele mimo dražbu. Usnesením ze dne , datum, udělil Městský soud v Brně notáři souhlas se zpeněžením majetku zůstavitele prodejem mimo dražbu. Poté se soud opakovaně doručoval toto usnesení jednomu z dědiců zůstavitele – , jméno FO, . K dotazu zástupce některých z věřitelů notáře dne , datum, sděluje, že poté, co nabylo právní moci usnesení o schválení prodeje majetku zůstavitele mimo dražbu dne , datum, , učinil soudní komisař veřejnou výzvu k podání návrhu na uzavření smlouvy o prodeji majetku zůstavitele; na základě této výzvy se však žádný zájemce nepřihlásil. Před touto výzvou soudní komisař nabídl celý soubor věcí k odkupu manželce zůstavitele; tato sdělila, že má o věci zájem, vyjma motocyklu. Soudní komisař žádal soud o vydání stanoviska, zda je v souladu s usnesením vydaným soudem prodej souboru movitých věcí za částku , částka, a o vyslovení souhlasu s tímto prodejem. Městský soud v Brně proti tomuto prodeji neměl námitek. Dne , datum, se konalo jednání před notářem. Při jednání byl zkonstatován majetek zůstavitele, který byl nabídnut k prodeji manželce zůstavitele s tím, že tato uhradila kupní cenu na účet Městského soudu v Brně. Následně dne , datum, byla sepsána na předmětné movité věci kupní smlouva mezi notářem , jméno FO, a manželkou zůstavitele , jméno FO, . Přípisem ze dne , datum, žádal notář o sdělení zůstatku na účtu likvidace dědictví. Přípisem ze dne , datum, a urgencí ze dne , datum, žádal Městský soud v Brně od notáře sdělení stavu dědického řízení. Přípisem ze dne , datum, notář urgoval svoji žádost u Městského soudu v Brně na sdělení zůstatku účtu likvidace dědictví. Následně, jak vyplývá z přípisu ze dne , datum, , byl připravován rozvrh likvidace dědictví a byli zjišťováni procesní nástupci původních věřitelů, kteří v mezidobí ztratili právní subjektivitu, a to ještě v červnu 2016. Přípisem ze dne , datum, sděloval notář výši částky, která byla získána prodejem zůstavitelova majetku v rámci likvidace dědictví s tím, že tato je rozdělena mezi věřitele. Dále notář vyzýval, zda je popírána některá z přihlášených pohledávek. Přípisem ze dne , datum, žádal právní zástupce některých věřitelů o sdělení stavu dědického řízení. Z úředního záznamu ze dne , datum, se podává, že notář si s , tituly před jménem, Krejčím telefonicky domluvil schůzku za účelem vyjasnění otázek kolem věřitelů a jejich pohledávek na den , datum, , resp. , datum, . Dne , datum, sděluje notář zástupci některých věřitelů stav účtu likvidace dědictví (, částka, ). Notář následně dále řeší otázku okruhu věřitelů. zejm. s ohledem právní nástupnictví. Dále komunikuje s Ministerstvem spravedlnosti a Obvodním soudem pro , adresa, ohledně zapůjčení spisu pro kompenzační řízení. Spis je od srpna roku 2019 do května 2021 zapůjčen pro účely kompenzačního řízení; , datum, je žádáno jeho navrácení dědickým soudem. Zástupce některých věřitelů žádá o sdělení stavu řízení , datum, . Soud dotazuje notáře na stav řízení , datum, . Notář v následujícím období opět řeší otázku okruhu věřitelů. resp. jejich právních nástupců; jsou rozsáhle zjišťovány údaje z jiných dědických řízení. Spis je od října 2021 do ledna 2022 zapůjčen pro další z kompenzačních řízení Obvodnímu soudu pro , adresa, . Notář v následujícím období opět řeší otázku okruhu věřitelů. resp. jejich právních nástupců; jsou rozsáhle zjišťovány údaje z jiných dědických řízení. Soud dotazuje notáře na stav dědického řízení dne , datum, ; notář odpovídá , datum, s tím, že spis po dobu skoro 2 let zapůjčen a v řízení je cca 80 věřitelů, což ukončení věci komplikuje; řízení tak ukončeno není. Na , datum, je nařízeno jednání; je voláno cca 50 účastníků nebo zástupců. Jednání se koná , datum, , jsou probrána aktiva a pasiva dědictví s konstatováno právní nástupnictví po celkem , hodnota, věřitelích; je konstatováno, že budou zcela uspokojeny pohledávky státu a pouze částečně pohledávky ostatní; přihlášené pohledávky nikdo nepopřel; je sděleno, že k rozvrhu ke v likvidaci částka , částka, a jsou konstatovány jednotlivé výše pohledávek všech 88 přihlášených věřitelů. Další jednání se koná , datum, , a to s dědici věřitelů, kteří se předchozího jednání neúčastnili (dostavil se jen jeden). Soud dotazuje notáře na stav řízení , datum, , toto urguje , datum, ; notář odpovídá , datum, , řešil právní nástupnictví věřitelů. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, je rozhodnuto ve vztahu k celkem , hodnota, účastníkům o rozvrhu výtěžku likvidace (výrok I.), o potvrzení dědictví movitých věcí ČR (výrok II.) a nákladech řízení (výrok III.). Žalobce a) má dostat částku , částka, , žalobce b) má dostat částku , částka, . Na rozhodnutí není doložka právní moci, toto je rozesláno a notář komunikuje s věřiteli ohledně podkladů pro výplatu přiznaných částek. Spis je poté zapůjčen pro účely kompenzačního řízení Obvodnímu soudu pro , adresa, . Ze spisu se nepodává, že by dědické řízení bylo pravomocně skončeno.

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že další přihlášení věřitelé vystupující v posuzovaném řízení byli za období od , datum, do , datum, odškodněni , částka, . Řízení bylo shledáno složité, takže zadostiučinění bylo sníženo o minus 40 % a s ohledem manželství poškozených byla újma sdílena (minus 20 %), kdy soud vyšel ze základní částky , částka, za rok řízení.

12. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

13. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

15. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, , a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

17. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

18. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobci své nároky u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

22. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Soud se zprvu zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou a uzavřel, že nároky žalobců nemohou být promlčeny, neboť posuzované řízení dosud neskončilo (§ 32 odst. 3 OdpŠk).

25. Posuzované řízení bylo zahájeno , datum, v návaznosti na úmrtí pana , jméno FO, . Toto naříkané řízení stále není pravomocně ukončeno, tedy k dnešnímu dni trvá 21 let a 4 započaté měsíce. Žalobci přihlásili své pohledávky do dědictví dne , datum, , tj. ve vztahu k nim trvá řízení 21 let a 3 měsíce. Takto soud určil počátek řízení pro žalobce s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dle kterého se žalobcům započítává délka řízení již od doručení přihlášky. Celkovou délku naříkaného řízení přesahující 21 let pak soud shledal nepřiměřeně dlouhou, k čemuž vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona. O tomto závěru hovoří samotné kritérium písmene a), tedy celková délka řízení, kdy samotný fakt, že naříkané řízení přesáhlo dobu 20 let, hovoří pro závěr o nepřiměřenosti celkové délky řízení, neboť tato není odůvodněna žádným z dalších kritérií. Pokud jde o kritérium složitosti řízení, pak řízení bylo sice nadstandardně složitým po stránce skutkové, i po stránce procesní, avšak toto ještě neodůvodňuje, aby řízení přesáhlo dobu 20 let. Ani složitost právní ani počet soudních instancí délku řízení přesahující 20 let neodůvodňuje. Jednání ani jednoho z žalobců se na délce řízení nepodílelo tou měrou, aby celkovou délku řízení odůvodňovalo. A pokud jde o kritérium významu řízení, pak toto naopak hovoří pro závěr o tom, že řízení mělo být jednoznačně ukončeno v době kratší. Závěr o nepřiměřenosti celkové délky řízení pak podtrhuje zejména kritérium písmene d) - postupu soudů, zejména notáře během naříkaného řízení. V období naříkaného řízení lze shledat dvě zásadnější období průtahů. Prvé z nich spadá do období zahájení naříkaného řízení, kdy i jak se podává z průběhu naříkaného řízení, úkony notáře nebyly činěny plynule, lze shledat delší období nečinnosti, což se v posledku podává i z přípisu místopředsedy Městského soudu v Brně z , datum, , který uzavírá, že v řízení byly v této jeho části zjištěny průtahy a byl zvažován podnět k zahájení kárného řízení s notářem. Druhým obdobím průtahu je období od srpna roku 2019 do května 2021, kdy byl spis po dobu jednoho a tři čtvrtě roku zapůjčen pro účely kompenzačního řízení a ve věci nebyly činěny žádné úkony směřující k ukončení věci. Tedy toto kritérium jednoznačně hovoří pro závěr o existenci nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

26. Tento závěr soudu pak potvrzuje i to, že žalovaná shledala k předchozím žádostem žalobců odpovědnostní titul ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce dobrovolně odškodnila způsobem uvedeným výše.

27. Odpovědnostní titul tak je dán.

28. Lze tak shrnout, že v důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma, kterou lze odškodnit pouze poskytnutím peněžitého zadostiučinění, neboť výše přihlášených pohledávek nevypovídá o bagatelním významu řízení pro žalobce.

29. Nárok přihlášeného věřitele na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou likvidace dědictví se posuzuje obdobně jako nárok přihlášeného věřitele v konkursním řízení, tedy jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku dědického řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že věřitel mohl v průběhu řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu z likvidace dědictví dostalo na uspokojení jeho pohledávky (NS , spisová značka, ).

30. S ohledem na uvedené soud považuje již žalovanou poskytnuté zadostiučinění za dostatečné a spravedlivé a žaloby výroky II. a IV. zamítl. Zadostiučinění poskytované podle § 31a odst. 2 OdpŠk v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného, jejíž intenzita je dána především významem předmětu řízení pro poškozeného. Je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo (NS , spisová značka, ). I dle nepravomocné likvidace dědictví se žalobcům má dostat částka nižší, než je již poskytnuté zadostiučinění žalovanou. Žalobce a) má být uspokojen částkou , částka, , od žalované se mu již dostalo , částka, . Žalobce b) má být uspokojen částkou , částka, , od žalované se mu dostalo již , částka, .

31. Jelikož žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, neboť žaloba proti ní byla v celém rozsahu zamítnuta, resp. částečně zastavena, soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 o.s.ř. ve vztahu ke každému z žalobců náhradu nákladů řízení. Za písemné vyjádření ke každé z žalob před spojením řízení žalované náleží 1 režijní paušál ve výši , částka, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. Za 2 úkony učiněné po spojení věci (příprava a účast na jednání soudu) žalované náleží ½ režijních, tj. , částka, pro každého žalobce. Souhrnná výše nákladů na jednoho žalobce tak tedy činí , částka, .

32. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.