27 C 240/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 jednající Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2 o zaplacení 147 875 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši částka s příslušenstvím, která mu vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka (dále jen „řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které zahájil podáním žaloby dne datum a pravomocně skončilo datum. Délka řízení činila 5 let a 9 měsíců. Předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu za vysázené porosty, o které zhodnotil cizí pozemek. Uvedl, že v řízení nezavinil svým jednáním průtahy, naopak shledal prodlevy v postupu soudu. Řízení podle něj nebylo složité. Význam řízení byl pro žalobce značný, neboť díky předmětnému řízení mělo dojít k vypořádání vztahů mezi účastníky posuzovaného řízení. Uvedl, že se nejednalo o ojedinělý spor, který vedl vůči různým vlastníkům pozemků. V souhrnu se žalobce domáhal zaplacení vysokých částek, které vynaložil a které mu měly být kompenzovány. Spory byly na sobě nezávislé, byly vedeny proti různým osobám, byť ve stejném časovém období. Uvedl, že neměl jinou možnost než jednotlivé spory s vlastníky pozemků vést. Finanční prostředky měly význam na hospodářskou stabilitu žalobce, který je družstvem založeným za účelem podnikání. Předmětem jeho činnosti je zemědělská výroba. V případě, že by žaloby proti vlastníkům pozemků nepodal a nároky nevymáhal, jeho jednání by mohlo představovat porušení péče řádného hospodáře. Za rok trvání řízení požadoval částku částka, v níž promítl míru inflace oproti rozmezí částka až částka stanovenému v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění u žalované, která poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne datum (správně datum) svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)/dále jen OdpŠk/. Žádost žalobce projednala datum, kdy konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva. V řízení shledala nekoncentrovanost a prodlevy v období od datum do datum a od doručení spisu odvolacímu soudu dne datum do vyrozumění účastníků řízení o nařízení jednání dne datum. Uvedla, že žalobce vedl vůči vícero žalovaným u Okresního soudu v adresa cca. 40 řízení na totožném základu. Z tohoto důvodu má za to, že je třeba při posuzování újmy zohlednit provázanost jednotlivých řízení a posuzovat je jako řízení jediné.

3. Soud připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení usnesením vyhlášeným při jednání dne datum.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne datum a žalovaná poskytla žalobci odškodnění formou konstatování porušení práva dle stanoviska ze dne datum 5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Řízení vedené u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno žalobou podanou žalobcem dne datum proti dvěma žalovaným o zaplacení částka coby náhrady za vysázené porosty. Následující den žalobce opravil žalobu – domáhal se zaplacení částka. Dne datum žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Žalobce jej neuhradil, řízení zastaveno dne datum. Žalobce uhradil soudní poplatek datum. Dne datum soud usnesení o zastavení zrušil, v právní moci dne datum. Jedna z žalovaných si žalobu vyzvedla osobně dne datum. Usnesením ze dne datum soud připustil změnu žaloby. Dne datum žalované sdělily, že s žalobou nesouhlasí. Vyjádření soud přeposlal žalobci dne datum. Dne datum soud vyzval žalobce k doplnění tvrzení. Žalobce se dne datum vyjádřil. K pokynu z datum soud doplnění přeposlal žalovaným a nařídil účastníkům setkání s mediátorem, v právní moci dne datum. Dne datum žalované sdělily, že mezi účastníky nedošlo ke shodě v osobě mediátora. Dne datum soud učil mediátora, v právní moci datum. Dne datum soud učinil dotaz na účastníky, zda došlo k dohodě. Dne datum žalované sdělily, že zatím nedošlo k setkání s mediátorem. Žalobce sdělil dne datum, že o dohodě se jedná. Dne datum mediátor sdělil, že k dohodě nedošlo. Žalovaná 2) jméno FO dne datum zemřela. Dne datum soud učinil dotaz na okruh dědiců na notářku a přerušil řízení do doby, než budou známi dědici po žalované 2), v právní moci datum. Dne datum notář sdělil okruh potencionálních dědiců. Jednání ve věci bude nařízeno na přelom června/července, zjišťuje se rozsah pozůstalostního majetku. Dědici dosud nebyli poučeni a nevyjádřili se, zda dědictví odmítají či nikoliv. Dne datum notář sdělil okruh dědiců, šlo o tři osoby. Dne datum bylo dědické řízení pravomocně skončeno usnesením ze dne datum. Dne datum rozhodnuto o procesním nástupnictví, za žalovanou 2) v řízení vystupují tři žalovaní. Usnesení v právní moci dne datum. K pokynu z datum soud vyzval nové žalované, aby se vyjádřili k žalobě. K pokynu z datum soud poslal žalovaným doplnění žaloby. Dne datum soud vyzval žalobce k doplatku soudního poplatku za žalobu. Noví žalovaní se vyjádřili k žalobě dne datum. K pokynu z datum vyjádření přeposláno žalobci. Žalobce se vyjádřil dne datum. K pokynu z datum nařízeno na datum jednání. Jednání odročeno na neurčito z důvodu zdravotního stavu soudkyně. Pracovní neschopnost soudkyně trvala od datum do datum. K pokynu z datum nařízeno jednání na datum. Žalobce požádal o odročení jednání dne datum z důvodu kolize. Jednání odročeno na datum. Při jednání provedeny listinné důkazy, účastníci vyzváni k doplnění skutkových tvrzení a jednání za tímto účelem odročeno na datum. Žalovaní doplnili skutková tvrzení dne datum. K pokynu z datum vyjádření přeposláno. Žalobce dne datum sdělil, že na žalobě trvá. Žalobce se vyjádřil dne datum. Žalobce dne datum požádal o odročení z důvodu kolize. Jednání odročeno na datum. Soud vyžádal u žalobce protokol z ÚJ, které mělo být v kolizi. Žalobce dne datum sdělil, že protokol doručí následně. Při jednání dne datum pokračováno v dokazování listinami, v závěru vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudek vypraven datum. Na rozsudku doložka právní moci datum. Žalobce se odvolal dne datum, odvolání doplnil datum. Dne datum jej soud vyzval k zaplacení SOP za odvolání. Dne datum odvolání přeposlal žalovaným. Spis předložen Krajskému soudu v Brně dne datum. Žalovaní se vyjádřili dne datum. K pokynu z datum nařízeno jednání u odvolacího soudu na datum. Žalobce požádal dne datum o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání. Soud jednání odročil. Dne datum žalobce požádal o nařízení jednání, k dohodě nedošlo. K pokynu z datum nařízeno jednání na datum. Žalobce se vyjádřil dne datum. Rozsudkem ze dne datum rozsudek ve výroku I. potvrzen, změněn nákladový výrok. Spis vrácen soudu I. stupně dne datum. Dne datum vydáno opravné usnesení. Žalobce podal dne datum dovolání. Dne datum vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dovolání dne datum rozesláno. Spis předložen NS dne datum. Dne datum dovolání odmítnuto. Doručeno žalobci datum (viz. obsah spisu Okresního soudu v adresa, sp. zn. spisová značka).

7. Žalobce uplatnil u žalované dne datum nárok ve výši částka z titulu nepřiměřené délky řízení u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva (viz. žádost o odškodnění žalobce adresovaná žalované ze dne datum a stanovisko žalované ze dne datum).

8. Soud neprováděl důkazy další důkazy z důvodu nadbytečnosti, a to rozsudek a jiné listiny z řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka, což mělo být řízením o obdobném nároku žalobce, z důvodu nadbytečnosti, neboť doba, po kterou byl obdobný nárok vyřešen jiným soudem, je pro posuzování délky již proběhlého řízení irelevantní. Taktéž soud neprováděl výpis z obchodního rejstříku žalobce.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

10. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

11. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne datum) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne datum). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne datum).

13. Celková délka řízení od podání žaloby dne datum do doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu žalobci dne datum činila 6 let a 5 (celých) měsíců.

14. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat s ohledem na předmět řízení za nepřiměřeně dlouhou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu (ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk) a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). Tuto újmu je přitom na místě odškodnit v penězích, neboť takový podíl žalobce na délce řízení soud neshledal, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

15. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky částka za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až částka. Při stanovení nižší částky odškodnění za první dva roky přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka částka představuje částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 6 let a 5 měsíců (což ještě nelze označit za zjevně zcela extrémní délku řízení), a kdy i samotné kompenzační řízení není nepřiměřeně dlouhé (žaloba byla soudu doručena dne datum), nelze než uzavřít, že základní částka ve výši částka stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 5 x částka a 6 x částka), je zcela odpovídající.

16. Soud dále přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písmeno b) až e) zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k následujícím závěrům.

17. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soud I. stupně, odvolací soud i Nejvyšší soud rozhodoval každý jednou.

18. Soud uvedenou věc ohodnotil jako obtížnou zejména po stránce procesní, skutkové, ale i právní, neboť v rámci řízení bylo třeba zjistit, zda je nájemní smlouva platná a zda provedenou výsadbou došlo ke zhodnocení pozemku žalovaných v hodnotě žalované částky částka. Dokazování bylo prováděno listinami. Řízení bylo zpočátku vedeno proti dvěma žalovaným, z důvodu úmrtí jedné z nich na straně žalované v závěru řízení vystupovali čtyři účastníci. Procesně soud rozhodoval o zastavení řízení (i částečném zastavení řízení), změně žaloby, přerušení řízení a o právním nástupnictví. Řízení bylo přerušeno do skončení dědického řízení po žalované 2) od datum do datum. V úvodu řízení bylo účastníkům nařízeno první setkání s mediátorem. Soud je z uvedených důvodů přesvědčen, že především toto popsané kritérium se výrazně podílelo na celkové době řízení.

19. Soud shledal podíl žalobce na délce řízení. V úvodu řízení nezaplatil ve lhůtě soudní poplatek za žalobu, ač je soudní poplatek splatný podáním žaloby. Z tohoto důvodu bylo řízení zastaveno a následně usnesení o zastavení řízení zrušeno, jelikož žalobce zaplatil soudní poplatek dodatečně (řízení prodlouženo o 3 měsíce). Žalobce nezaplatil ani doplatek soudního poplatku za žalobu po jejím rozšíření z vlastní iniciativy, ale až k výzvě soudu. Žalobce dále dvakrát doplňoval skutková tvrzení. Taktéž žalobce požádal dvakrát o odročení jednání, kdy v jednom případě následně nedoložil protokol z jednání, které měl v kolizi s jednáním v posuzovaném řízení, ač byl k tomu soudem vyzván. O třetí odročení žalobce požádal z důvodu jednání o smíru.

20. Jde-li o činnost soudů, resp. orgánů činných v trestním řízení, ve vztahu k otázce možných prodlev je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k obdobím nečinnosti. U soudu I. stupně se tak stalo v době od datum, kdy soud přeposlal vyjádření, do datum, kdy soud vyzval žalobce dle § 118a o. s. ř., tj. průtah necelých 5 měsíců. Další období nečinnosti soud shledal v době od předložení spisu odvolacímu soudu dne datum do datum, kdy odvolací soud nařídil jednání na datum, tj. průtah 16 měsíců. Ve zbytku byl postup soudů plynulý a procesní úkony odpovídající dané fázi řízení byly činěny v přiměřených lhůtách. V době přerušení řízení se soud dotazoval na stav vedlejšího řízení a bezprostředně po skončení vedlejšího řízení v posuzovaném řízení pokračoval.

21. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Posuzované řízení, jak vyplývá z výše uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu, se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, neboť se jednalo o majetkoprávní spor. Soud nepřisvědčil ani tvrzení žalobce o zvýšeném významu řízení. V daném případě, jak sám žalobce uváděl, byl povinen s ohledem na péči řádného hospodáře náhradu vymáhat. Soud uvádí, že v řízení byla řešena pouze náhrada za výsadbu po skončení nájemního vztahu, tedy žalobce nebyl v nejistotě například ohledně vlastnictví výsadby. Zároveň tím, že žalobce provedl výsadbu na cizím pozemku, musel být obeznámen s tím, že k užitkům z výsadby jednoho dne pozbyde právo a otázka skončení nájemního vztahu nebyla předmětem posuzovaného řízení. Taktéž není z pohledu významu řízení relevantní celková částka, které se žalobce coby náhrady za výsadby domáhal ve všech vedených soudních řízeních. Naopak soud má ve shodě s žalovanou, že význam řízení byl pro žalobce nižší. Z úřední činnosti a z tvrzení účastníků je soudu známo, že žalobce vede proti různým žalovaným nejen u Okresního soudu v adresa desítky řízení s totožným základem nároků. Průběh řízení tudíž byl žalobci velmi dobře znám a nejistota žalobce ohledně výsledku sporu byla tímto umenšována.

22. Výslednou základní částku ve výši částka soud s ohledem na kritéria plynoucí z ust. § 31a odst. 3 OdpŠk z důvodů shora rozvedených upravil, a to jejím snížením o 40 % za složitost věci, snížením o 10 % z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, na kterých bylo v řízení rozhodováno, snížením o 10 % za podíl žalobce na délce řízení a snížením o 5 % pro nízký význam předmětu řízení pro žalobce, tj. celkem soud základní částku ponížil o 65 %, a dospěl tak k celkové částce částka. Za postup soudu soud základní částku již neupravoval, neboť prodlevy soudu se projevily již v závěru, že délka řízení byla nepřiměřená.

23. Pro úplnost soud uvádí, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, se k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst Nejvyšší soud vyjadřoval opakovaně, např. v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, kde uvedl že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. spisová značka).

24. Pod výrokem I. proto soud přiznal žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne datum, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila datum a žalovaná se dostala do prodlení datum, přičemž žalobce žádal příslušenství již ode dne datum (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pod výrokem II. soud zamítl nároky, které svou výší převyšují již vyplacenou jistinu přiznané a příslušenství vč. příslušenství za období od datum do datum.

25. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše a forma přiměřeného zadostiučinění závisela na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum). Soud tak přiznal právnímu zástupci náhradu v celkové výši částka, což představuje odměnu advokáta ve výši částka (4x částka) dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky a účast na jednání soudu dne datum), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 4x částka, ½ cestovného k jednání soudu dne datum z právnická osoba do Prahy a zpět (300 km, spotřeba 4,9 l/100 km, nafta, náhrada částka/1 km) ve výši částka, tj. ½ činí částka, ½ promeškaného času cestou z právnická osoba do Prahy ve výši částka, tj. ½ činí částka, 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, cestovného a promeškaného času ve výši částka a zaplacený soudní poplatek ve výši částka.

26. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se oprávnění domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.