27 C 241/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 138 993 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 107 847 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 138 993 Kč od 12. 4. 2022 do 11. 10. 2022 zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 107 847 Kč od 12. 10. 2022 do 16. 1. 2023 do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 146 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31 146 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 818 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy vzniklých mu v důsledku zahájení trestního stíhání jeho osoby coby osoby obviněné (obžalované) na základě usnesení policejního orgánu [číslo jednací] pro trestný čin krádeže dle ust. § 205 odst. 1, 4 písm. c) trestního zákoníku. Věc byla vedena u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. V rozsudku ze dne 30. 6. 2021 byl žalobce v plném rozsahu zproštěn obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nákladů právního zastoupení v trestním řízení ve výši 80 992,56 Kč, uhrazení nákladů za znalecký posudek ve výši 30 000 Kč a finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 28 000 Kč. Žalobce uplatnil u žalované předmětné nároky, žalovaná však do dne podání žaloby žalobcem uplatněné nároky nevyřídila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporoval skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na poskytnutí finančního zadostiučinění a škody ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk/. Žádosti žalobce částečně vyhověla a uhradila žalobci 77 846,56 Kč na nákladech obhajoby a 30 000 Kč za vypracovaný znalecký posudek. Žalovaná nevyhověla nároku žalobce na finanční zadostiučinění újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení s odůvodněním přiměřenosti délky řízení. Současně vznesla námitku promlčení nároku. Žalovaná současně sporovala poskytnutí odměny za úkon obhájce ze dne 3.2. 2021 - návrh na doplnění dokazování. Podle žalované nejde o podání ve věci samé, neboť v podání byl pouze výčet návrhů na doplnění dokazování.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu ohledně nároku na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 77 847 Kč a nákladů na vyhotovený znalecký posudek ve výši 30 000 Kč včetně příslušenství z celé žalované částky od 12. 4. 2022 do 11. 10. 2022 zpět před zahájením jednání, soud řízení v rozsahu zpětvzetí dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. ve výroku I. zastavil.

4. Předmětem řízení zůstal nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 3 146 Kč a finanční zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou řízení ve výši 28 000 Kč s příslušenstvím.

5. Po provedeném dokazování a na základě shodných tvrzení stran učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

6. Proti žalobci bylo zahájeno tr. stíhání usnesením policejního orgánu ze dne 11. 9. 2019 pro spáchání tr. činu krádeže dle § 205 odst. 1, 4 písm. c) tr. zkn., usnesení si žalobce převzal dne 16. 9. 2019. Dne 19. 9. 2019 podal proti usnesení stížnost, dne 25. 9. 2019 policejní orgán žádal o součinnost třetí strany, odpověď obdržel 21. 10. 2019. Dne 7. 11. 2019 byla stížnost žalobce zamítnuta. Dne 12. 11. 2019 policejní orgán žádal o další poskytnutí součinnosti. Dne 28. 11. 2019 byl proveden výslech žalobce coby obviněného. Dne4. 2. 2020 policejní orgán žádal opět o součinnost třetí strany, zároveň vyrozuměl účastníky o možnosti prostudovat spis. Dne 12. 2. 2020 se připojil se svým nárokem k tr. řízení poškozený. Dne 28. 2. 2020 žalobce prostudoval trestní spis. Dne 2. 3. 2020 policejní orgán žádá o součinnost třetí strany. Dne 11. 6. 2020 obdržel na žádost o součinnost odpověď a ta je ze dne 3. 3. 2020. Dne 9. 4. 2020 policejní orgán požádal o vypracování doplňku ke znaleckému posudku soudního znalce, posudek se vrátil vypracovaný dne 15. 5. 2020. Dne 30. 6. 2020 byl žalobce upozorněn na rozšíření skutku. Dne 28. 2. 2020 podal poškozený návrh na doplnění vyšetřování. Dne 30. 6. 2020 policejní orgán se vyjádřil k návrhu na doplnění dokazování. Dne 16. 7. 2020 policejní orgán vyrozuměl žalobce o možnosti prostudovat trestní spis, nahlížení do spisu proběhlo dne 14. 8. 2020, zároveň se téhož dne vyjádřil poškozený. Dne 18. 8. 2020 podal policejní orgán státnímu zastupitelství návrh na podání obžaloby, obžaloba podána k Okresnímu soudu v Kolíně dne 16. 10. 2020. K pokynu ze dne 20. 10. 2020 bylo nařízeno hlavní líčení na 2. 12. 2020, zároveň soud požádal o součinnost třetí strany s tím, že vyžádal dokumentaci. Dne 10. 11. 2020 se vyjádřil poškozený. Dne 9. 11. 2020 právní zástupce žalobce požádal o odročení jednání, žádosti bylo vyhověno a jednání odročeno na 27. 1. 2021. Na tomto jednání byl proveden výslech žalobce, coby obžalovaného, znalce a svědka, jednání odročeno na 10. 3. 2021. Dne 3. 2. 2021 podal žalobce návrh na doplnění dokazování, který obsahuje seznam návrhů na provedení důkazů, vyjádření ve věci nikoliv. Dne 12. 2. 2021 žalobce soudu předkládá vypracovaný znalecký posudek z oboru energetika, odvětví energetika. Dne 22. 2. 2021 se ve věci vyjadřuje poškozený. Dne 2. 3. 2021 právní zástupce žalobce požádal o odročení hlavního líčení, hlavní líčení bylo k této žádosti odročeno na 24. 3. 2021. Na tomto hlavním líčení byl doplněn výslech obžalovaného a vyslechnut svědek, zároveň byly přehrány kamerové záznamy, hlavní líčení bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví. Opatřením ze dne 25. 3. 2021 byl ve věci přibrán znalec, spis byl doručen znalci dne 13. 4. 2021. Vypracovaný znalecký posudek soud obdržel dne 22. 6. 2021 Hlavní líčení bylo dne 24. 6. 2021 nařízeno na 30. 6. 2021, kdy proběhl výslech znalce. Rozsudkem ze dne 30. 6. 2021 byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226a) tr. ř. Dne 19. 7. 2021 bylo znalci vyplaceno znalečné, písemné vyhotovení rozsudku bylo rozesláno účastníkům dne 3. 8. 2021 po prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, na rozsudku je vyznačeno doložka právní moci dne 11. 11. 2021. Dne 6. 8. 2021 podal státní zástupce odvolání, dne 7. 9. 2021 byl spis předložen odvolacímu soudu. K pokynu ze dne 17. 9. 2021 bylo odvolacím soudem nařízeno jednání na 14. 10. 2021. Dne 6. 10. 2021 bylo veřejné zasedání odročeno na 11. 11. 2021. Dne 4. 10. 2021 právní zástupce žalobce žádal o odročení jednání, dne 6. 10. 2021 se žalobce vyjádřil k odvolání. Veřejné zasedání proběhlo dne 11. 11. 2021, na tomto bylo zamítnuto odvolání státního zástupce, spis byl vrácen Okresnímu soudu dne 18. 11. 2021 (viz trestní spis Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. [spisová značka] a z něj zejm. návrh na doplnění dokazování ze dne 3. 2. 2021, který je současně na č. l. 25 spisu).

7. Žádostí ze dne 11. 4. 2022 žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody (náklady obhajoby a náklady na znalecký posudek) a zadostiučinění újmy vzniklé mu v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. [spisová značka]. Podání doručil žalované téhož dne. Žalovaná ve stanovisku ze dne 11. 1. 2023 shledala částečně důvodným nárok žalobce na náhradu nákladů obhajoby ve výši 77 846,56 Kč a zcela důvodné výdaje na znalecký posudek ve výši 30 000 Kč. Nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení neshledala důvodným s odůvodněním přiměřenosti délky řízení (viz žádost o mimosoudní poskytnutí odškodnění dle zák. č. 82/1998 Sb. ze dne 11. 4. 2022, potvrzení žalované o doručení žádosti ze dne 12. 4. 2022 a stanovisko žalované ze dne 11. 1. 2023).

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

10. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

12. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním dle ust. § 8 odst. 1 a dle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk je dána tedy, pokud bylo rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

13. Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

14. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně uplatnil žalované nároky.

15. K nároku na náhradu nákladů obhajoby:

16. Nárok na náhradu škody způsobené sdělením obvinění se posuzuje podle ust. § 5 písm. a), §§ 7 a 8 OdpŠk jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. [příjmení] význam jako zrušení pravomocného rozhodnutí o vznesení obvinění pro nezákonnost má i zproštění obžaloby (viz např. rozh. NS ČR sp.zn. 25 Cdo 1487/2001). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v daném případě je odpovědnostním titulem náhrady škody nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání). Ostatně žalovaná na tento nárok žalobci částečně plnila.

17. Jelikož žalovaná poskytla částečné plnění až dne 16. 1. 2023 a žalobce trval na žalobě v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107 847 Kč, tj. z částky, kterou žalovaná žalobci po podání žaloby uhradila, a to od 12. 10. 2022 do 16. 1. 2023, tj. do dne úhrady žalovanou, soud ve výroku II. požadované příslušenství žalobci přiznal. Výše zákonného úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Období úroků odpovídá prodlení žalované, neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou škody proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet uplatněním nároku, tj. dne 11. 4. 2022, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila 11. 10. 2022 a žalovaná se dostala do prodlení 12. 10. 2022 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001), kde byla až do 16. 1. 2023.

18. Dále se soud zabýval důvodností sporného úkonu právní služby.

19. Mezi účastníky byla sporná odměna za úkon ze dne 3. 2. 2021 – podání návrhu na doplnění dokazování. Soud se v daném případě ztotožnil s tvrzením žalované a má za to, že odměna za tento úkon nepřísluší, neboť nejde o úkon právní služby. V podání je uveden pouze odrážkový výčet navrhovaných důkaz, není uvedeno vyjádření ve věci samé či adekvátní procesní návrh. Uvedené podání mohlo být předneseno při odročování hlavního líčení, popř. předloženo soudu v hlavním líčení krátkou cestou. Tedy i z důvodu nadbytečnosti soud odměnu za úkon nepřiznal (srov. usnesení Vrchní soud v Praze, 2 To 28/2004).

20. Soud proto žalobu ohledně zbytku nároku na náhradu nákladů obhajoby zamítl, tj. ohledně částky 3 146 Kč s příslušenstvím (2 300 Kč odměna, 300 Kč režijní paušál a 21% DPH 546 Kč).

21. K nároku na finanční zadostiučinění nemajetkové újmy nepřiměřenou délkou řízení:

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení uplatnila námitku promlčení nároku žalobce na finanční zadostiučinění újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 28 000 Kč, se soud nejdříve zabýval tím, zda byl nárok uplatněn v subjektivní promlčecí lhůtě dle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk, tedy ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě poškozený dozvěděl, tj. prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejímu vzniku. Podle ust. § 35 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody u žalované do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

23. O újmě se žalobce dozvěděl dne 11. 11. 2021, tedy v den nabytí právní moci zprošťujícího rozsudku. Tento den počala žalobci běžet šesti měsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 11. 4. 2022. V souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk uplatněním u žalovaného došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty, nejdéle na dobu šesti měsíců (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Jelikož žalovaná nárok v šestiměsíční lhůtě neprojednala, ode dne 12. 10. 2022 lhůta opět běžela a uplynula dne 11. 11. 2022 (pátek). Jelikož žalobce uplatnil u soudu své nároky až dne 14. 11. 2022, soud shledal žalovanou vznesenou námitku promlčení za důvodnou a proto žalobu i co do 28 000 Kč s příslušenství zamítl.

24. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl celkem ohledně částky 31 146 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31 146 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení (výrok III. rozsudku).

25. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013, dospěl k závěru, že odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu.

26. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu. Činí-li tarifní hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu 50 000 Kč, pak tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, uveřejněné pod číslem 68/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení částečně úspěšný ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu (žalovaná uhradila žalobci 77 846,56 Kč a 30 000 Kč). Žalovaná byla částečně úspěšná ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby (žalobu v částce 3 146 Kč soud zamítl) a zcela úspěšná ohledně nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním (tarifní hodnota 50 000 Kč).

28. V daném případě, kdy žalobce uplatnil jednou žalobou dva nároky, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka 160 993 Kč (50 000 Kč + 110 993 Kč).

29. Při srovnání tarifních hodnot u obou nároků, je pak zřejmé, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 67 % a žalovaná v rozsahu 33 %, žalobci proto náleží náhrada 34 % (67 % - 34 %) nákladů řízení.

30. Náhradu nákladů řízení představuje uhrazený soudní poplatek 4 000 Kč, odměna advokáta za 4 úkony právní služby á 7 540 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání návrhu na zahájení řízení, částečném zpětvzetí žaloby a účast na jednání dne 4. 5. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu. Dále je do náhrady nákladů řízení započítána paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby á 300 Kč, cestovné ve výši 852 Kč (120 km cesta tam a zpět, palivo nafta, kombinovaná spotřeba 4,3 l /100 km, náhrada za km 5,2 Kč), promeškaný čas ve výši 500 Kč a náhrada 21 % DPH z odměny advokáta, paušální náhrady hotových výdajů, cestovného a promeškaného času ve výši 6 870 Kč Celkem 43 582 Kč. Z celkových nákladů náleží žalobci 34 %, tj. 14 818 Kč (výrok IV. rozsudku). Pro úplnost soud uvádí, že za předběžného uplatnění nároku u žalované ze dne 11. 4. 2022 žalobci odměna nenáleží v souladu s § 31 odst. 4 OdpŠk.

31. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.