27 C 242/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 jednající Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2 o zaplacení 129 675 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši , částka, s příslušenstvím, která mu vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které zahájil podáním žaloby dne , datum, a řízení skončilo uzavřením smíru , datum, . Délka řízení činila 5 let a 6 měsíců. Uvedl, že v řízení nezavinil svým jednáním průtahy, naopak shledal prodlevy v postupu soudu. Řízení podle něj nebylo složité. Předmětem řízení byl nárok žalobce na náhradu za vysázené porosty, o které zhodnotil cizí pozemek. Význam řízení označil za značný, neboť se věc týkala jeho majetkových práv, přičemž vedl více obdobných sporů. Uvedl, že se nejednalo o ojedinělý spor, který vedl vůči různým vlastníkům pozemků, nicméně spory byly na sobě nezávislé, byly vedeny proti různým osobám, byť ve stejném časovém období. V souhrnu se žalobce domáhal zaplacení vysokých částek, které vynaložil a které mu měly být kompenzovány. Uvedl, že neměl jinou možnost než jednotlivé spory s vlastníky pozemků vést. Finanční prostředky měly význam na hospodářskou stabilitu žalobce, který je družstvem založeným za účelem podnikání. Předmětem jeho činnosti je zemědělská výroba. V případě, že by žaloby proti vlastníkům pozemků nepodal a nároky nevymáhal, jeho jednání by mohlo představovat porušení péče řádného hospodáře. Za rok trvání řízení požadoval částku , částka, , v níž promítl míru inflace oproti rozmezí , částka, až , částka, stanovenému v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění u žalované, která poskytla žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne , datum, svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)/dále jen OdpŠk/. Žádost žalobce projednala , datum, , kdy konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva. V řízení shledala nekoncentrovanost a prodlevy v období od , datum, do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, . Uvedla, že žalobce vedl vůči vícero žalovaným u Okresního soudu v , adresa, cca. 40 řízení na totožném základu. Z tohoto důvodu má za to, že je třeba při posuzování újmy zohlednit provázanost jednotlivých řízení a posuzovat je jako řízení jediné. V závěru poukázala na skutečnost, že soud v posuzovaném řízení v závěru schválil smír znějící na , částka, , kterou se žalobce zavázal žalovaným zaplatit, což vylučuje nárok na finanční zadostiučinění.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne , datum, a žalovaná poskytla žalobci odškodnění formou konstatování porušení práva dle stanoviska ze dne , datum, .

4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, se žalobce, , právnická osoba, domáhal po žalované , jméno FO, (vlastník pozemku) zaplacení částky , částka, s přísl. představující náhrady za vysázené porosty na pozemcích žalované, které žalobce vysadil v době trvání nájemního vtahu. Dle smlouvy měl v případě ukončení nájmu nárok na náhradu hodnoty porostů ke dni skončení nájmu; nájem i pozemky (parcely) zanikly v důsledku pozemkové úpravy dne , datum, ; výši náhrady opřel o znalecký posudek. Usnesením ze dne , datum, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne , datum, bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne , datum, byl soudní poplatek zaplacen. Usnesením soudu ze dne , datum, bylo usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku zrušeno. Dne , datum, byl žalobce vyzván, aby doplnil označení znaleckého posudku a kterého dne a na jakou adresu zaslal žalované předžalobní výzvu. Dne , datum, soud obdržel vyjádření žalobce. Usnesením ze dne , datum, , v právní moci , datum, , řízení zastaveno co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky pro částečné zpětvzetí žaloby. Dne , datum, vyzval soud žalobce ke sdělení čísla účtu pro vrácení části zaplaceného soudního poplatku za žalobu. Dne , datum, sdělil žalobce číslo účtu. Dne , datum, byl vydán platební rozkaz. Dne , datum, soud obdržel odpor proti platebnímu rozkazu. Usnesením v právní moci dne , datum, soud uložil žalované, aby se vyjádřila k žalobě. Dne , datum, soud obdržel vyjádření žalované. Dne , datum, vyzván žalobce, aby ve lhůtě 20 dnů doplnil žalobní tvrzení a zároveň mu bylo zasláno vyjádření žalované. Dne , datum, došlo soudu vyjádření žalobce. Dne , datum, byl žalobce opět vyzván k doplnění žalobních tvrzení. Dne , datum, došlo soudu vyjádření žalobce. Dne , datum, vypraveno vyjádření žalobce žalované. Usnesením ze dne , datum, žalobce opět vyzván k doplnění žalobních tvrzení. Dne , datum, soud obdržel vyjádření žalobce a dne , datum, oznámení o zastoupení žalované. Dne , datum, došel soudu přípis žalobce s dotazem na stav řízení. Dne , datum, voláno k jednání na , datum, . Dne , datum, došla soudu námitka podjatosti ze strany žalobce. Dne , datum, námitka podjatosti rozeslána a také bylo zrušeno nařízené jednání z důvodu podané námitky. Dne , datum, došlo soudu vyjádření k námitce podjatosti žalované. Dne , datum, námitka podjatosti předložena Krajskému soudu v Brně. Usnesením v právní moci dne , datum, Krajský soud v Brně rozhodl o nevyloučení soudkyně z projednávání věci, neboť žalobce námitku podjatosti odůvodnil okolnostmi týkajícími se postupu z projednávání soudkyně ve věci, ty však důvodem podjatosti být nemohou. Usnesením soudu ze dne , datum, , v právní moci , datum, , řízení přerušeno do skončení řízení o ústavní stížnosti žalobce ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , jelikož v něm má být řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu ve věci. Dle listiny založené na č.l. 98 byla ústavní stížnost podána , datum, k Ústavnímu soudu. Rozhodnutí o předmětné ústavní stížnosti, konkrétně nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4209/19, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, bylo vydáno , datum, . Usnesením ze dne , datum, , v právní moci , datum, , soud pokračoval v řízení. Dne , datum, bylo současně nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, došla soudu žádost zástupce žalobce o odročení z důvodu lékařského vyšetření v den jednání. Dne , datum, jednání odročeno na neurčito z důvodu žádosti zástupce žalobce. Dne , datum, voláno k jednání na , datum, . Dne , datum, došla soudu žádost o odročení jednání zástupce žalované z důvodu nemoci právního zástupce žalované. Dne , datum, jednání odročeno na , datum, z důvodu žádosti zástupce žalované a z důvodu pandemie covid. Na jednání dne , datum, jednání odročeno na , datum, za účelem doplnění dokazování. Na jednání dne , datum, vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne , datum, prodloužena soudkyni lhůta k vyhotovení rozsudku do , datum, . Rozsudek soudu. I. stupně v právní moci , datum, ve znění usnesení Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, . Dne , datum, došlo soudu odvolání žalobce. Dne , datum, bylo odvolání žalobce doplněno. Usnesením ze dne , datum, žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne , datum, soudní poplatek za odvolání zaplacen. Dne , datum, odvolání zasláno žalované. Dne , datum, věc předložena Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání do rozsudku. Dne , datum, vyzván žalobce Krajským soudem v Brně ke sdělení, zda trvají jednání o smíru. Dne , datum, sděleno žalobcem, že jednání o smíru trvají a jejich ukončení lze očekávat nejpozději následující měsíc. Na urgenci Krajského soudu v Brně dne , datum, žalobce sdělil, že jednání o smíru se nachází ve fázi těsně před podpisem dohody o narovnání. Na další urgenci Krajského soudu v Brně žalovaná reagovala , právnická osoba, . zasláním dohody o smíru. Dne , datum, zaslal žalobce Krajskému soudu v Brně stejné znění smíru. Dne , datum, voláno k jednání u odvolacího soudu na , datum, . Usnesením Krajského soudu v Brně, v právní moci , datum, , rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se schvaluje smír ve znění, jež vyplývá z podání účastníků ze dne , právnická osoba, . 2023 a , datum, . Konkrétně byl žalobce povinen zaplatit žalované částku ve výši , částka, a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (viz obsah spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, ).

6. Soud neprováděl důkazy další důkazy, a to rozsudkem z řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , což mělo být řízením o obdobném nároku žalobce, z důvodu nadbytečnosti, neboť doba, po kterou byl obdobný nárok vyřešen jiným soudem, je pro posuzování délky již proběhlého řízení irelevantní. Taktéž je nadbytečné, jakým způsobem byl odškodněn žalovaný z posuzovaného řízení,7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

8. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne , datum, ) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne , datum, ). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne , datum, ).

11. Celková délka řízení od podání žaloby dne , datum, do schválení smíru dne , datum, činila 5 let a 6 (celých) měsíců.

12. Takto stanovenou celkovou délku řízení je třeba považovat s ohledem na předmět řízení za nepřiměřeně dlouhou. Řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu (ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk) a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které mu náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk). Tuto újmu je přitom na místě odškodnit v penězích, neboť takový podíl žalobce na délce řízení soud neshledal, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

13. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění je v daném případě na místě vycházet ze základní částky , částka, za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až , částka, . Při stanovení nižší částky odškodnění za první dva roky přihlíží Nejvyšší soud k tomu, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Přiznání částky v uvedeném rozmezí, ve kterém částka , částka, představuje částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (v případě, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolá) či zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení. V posuzované věci, kdy řízení trvalo 5 let a 6 měsíců (což ještě nelze označit za zjevně zcela extrémní délku řízení), a kdy i samotné kompenzační řízení není nepřiměřeně dlouhé (žaloba byla soudu doručena dne , datum, ), nelze než uzavřít, že základní částka ve výši , částka, stanovená shora uvedeným způsobem (tj. 4 x , částka, a 6 x , částka, ), je zcela odpovídající.

14. Soud dále přihlédl ke konkrétním okolnostem případu a kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písmeno b) až e) zák. č. 82/1998 Sb. a dospěl k následujícím závěrům.

15. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. V závěru odvolací soud schválil smír znějící na , částka, . Krajský soud v Brně dále rozhodoval o námitce podjatosti vznesené žalobcem.

16. Soud uvedenou věc ohodnotil jako obtížnou zejména po stránce procesní, skutkové, ale i právní. Předmětem řízení byla náhrada za vysazené porosty, o které žalobce zhodnotil cizí pozemek. V řízení bylo třeba posuzovat platnost nájemní smlouvy, platnost ujednání o náhradě za vysázené trvalé porosty, otázku, zda došlo k vysázení trvalých porostů nájemcem se souhlasem pronajímatele a otázku, jaké porosty se ke dni ukončení předmětu nájmu nacházely na předmětu nájmu a jaká byla jejich hodnota. Procesně soud rozhodoval o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za žalobu i o částečném zastavení řízení, o námitce podjatosti, o přerušení a o pokračování v řízení. Soud je z uvedených důvodů přesvědčen, že především toto popsané kritérium se výrazně podílelo na celkové době řízení.

17. Soud shledal podíl žalobce na délce řízení. V úvodu řízení nezaplatil ve lhůtě soudní poplatek za žalobu, ač je soudní poplatek splatný již podáním žaloby. Z tohoto důvodu bylo řízení zastaveno a následně usnesení o zastavení řízení zrušeno, jelikož žalobce zaplatil soudní poplatek v dodatečné lhůtě. Soud dále vyzval žalobce celkem třikrát k doplnění tvrzení a žalobce poté vzal žalobu částečně zpět bez plnění žalovaného. Jedenkrát jej vyzval k doplnění označení znaleckého posudku. Taktéž žalobce požádal o odročení jednání.

18. Jde-li o činnost soudů ve vztahu k otázce možných prodlev je nutno konstatovat, že v posuzovaném řízení došlo k obdobím nečinnosti. U soudu I. stupně se tak stalo v době od , datum, , kdy soud přeposlal vyjádření, do , datum, , kdy znovu vyzval žalobce na doplnění tvrzení, a dále od , datum, , kdy soud obdržel vyjádření žalobce, do , datum, , kdy nařídil jednání. U odvolacího soudu došlo k průtahům od předložení spisu dne , datum, do , datum, , kdy se soud dotázal účastníků, zda jednají o smíru. Současně soud hodnotí jako nekoncentrovaný postup opakované (celkem 3x) vyzývání žalobce soudem k doplnění tvrzení a označení důkazů a taktéž v době přerušení řízení do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti, kdy nález Ústavního soudu byl vydán , datum, , ale soud pokračoval v řízení až , datum, . Ve zbytku byl postup soudů plynulý a procesní úkony odpovídající dané fázi řízení byly činěny v přiměřených lhůtách. Období covidové pandemie nezbavuje stát odpovědnosti za škodu.

19. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Posuzované řízení, jak vyplývá z výše uvedeného stanoviska Nejvyššího soudu, se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, neboť se jednalo o majetkoprávní spor. Soud nepřisvědčil ani tvrzení žalobce o zvýšeném významu řízení. V daném případě, jak sám žalobce uváděl, byl povinen s ohledem na péči řádného hospodáře náhradu vymáhat. Soud uvádí, že v řízení byla řešena pouze náhrada za výsadbu po skončení nájemního vztahu, tedy žalobce nebyl v nejistotě například ohledně vlastnictví výsadby. Zároveň tím, že žalobce provedl výsadbu na cizím pozemku, musel být obeznámen s tím, že k užitkům z výsadby jednoho dne pozbyde právo a otázka skončení nájemního vztahu nebyla předmětem posuzovaného řízení. Taktéž není z pohledu významu řízení relevantní celková částka, které se žalobce coby náhrady za výsadby domáhal ve všech vedených soudních řízeních. Naopak soud má ve shodě s žalovanou, že význam řízení byl pro žalobce nižší. Z úřední činnosti a z tvrzení účastníků je soudu známo, že žalobce vede proti různým žalovaným nejen u Okresního soudu v , adresa, desítky řízení s totožným základem nároků. Průběh řízení tudíž byl žalobci velmi dobře znám a nejistota žalobce ohledně výsledku sporu byla tímto umenšována.

20. Výslednou základní částku ve výši , částka, soud s ohledem na kritéria plynoucí z ust. § 31a odst. 3 OdpŠk z důvodů shora rozvedených upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci a snížením o 20 % za podíl žalobce na délce řízení, tj. celkem soud základní částku ponížil o 40 %, a dospěl tak k celkové částce , částka, . Za postup soudu soud základní částku již neupravoval, neboť prodlevy soudu se projevily již v závěru, že délka řízení byla nepřiměřená.

21. Pro úplnost soud uvádí, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , se k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst Nejvyšší soud vyjadřoval opakovaně, např. v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde uvedl že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. , spisová značka, ).

22. Pod výrokem I. proto soud přiznal žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o.z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne , datum, , a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila , datum, a žalovaná se dostala do prodlení , datum, , přičemž žalobce žádal příslušenství již ode dne , datum, (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pod výrokem II. soud zamítl nároky, které svou výší převyšují již vyplacenou jistinu přiznané a příslušenství vč. příslušenství za období od , datum, do , datum, .

23. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše a forma přiměřeného zadostiučinění závisela na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ust. § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Soud tak přiznal právnímu zástupci náhradu v celkové výši , částka, , což představuje odměnu advokáta ve výši , částka, (4x , částka, ) dle § 7 odst. 4 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky a účast na jednání soudu dne , datum, ), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 4x , částka, , cestovného k jednání soudu dne , datum, z , právnická osoba, do Prahy a zpět (300 km, spotřeba 4,9 l/100 km, nafta, náhrada , částka, /1 km) ve výši , částka, , promeškaný čas cestou z , právnická osoba, do Prahy ve výši , částka, , 21% DPH z odměny advokáta, náhrady hotových výdajů, cestovného, promeškaného času a nocležného ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .

24. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu.