27 C 249/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 39 283,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 39 283,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 153 821,91 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 283,91 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 24 809 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 147 575,91 Kč, která mu vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce jako jeden ze dvou žalovaných. Řízení bylo zahájeno [datum] a skončilo [datum] (doplněno v podání ze dne [datum]), tj. 11 let a 3 měsíce. Uvedl, že v řízení došlo k průtahům, sám žalobce se na délce řízení nepodílel. Řízení označil za jednoduché po stránce skutkové, právní i procesní. Z pohledu významu řízení uvedl, že řízení pro něj mělo vysoký význam s ohledem na jistinu 37 mil. Kč a příslušenství ve výši 200 mil. Kč, které po něm bylo vymáháno. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění dne [datum], ke dni podání žaloby žalovaná nárok neprojednala. V podání ze dne [datum] žalobce žalobu rozšířil o 6 246,57 Kč s ohledem na pokračování posuzovaného řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /. Žalovaná po předběžném posouzení nároku shledala, že délka posuzovaného řízení je nepřiměřená a žalobci poskytla odškodnění ve výši 114 538 Kč. Posuzovala délku řízení 10 let a 11 měsíců s tím, že řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval soud I. stupně, II. stupně i [název soudu] každý jednou. O podané stížnosti dále rozhodoval [název soudu]. Řízení shledala za složité po stránce skutkové a procesní. Předmětem řízení byl nárok [anonymizována čtyři slova] vzniklých v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v klasickém lyžování v [obec] v roce 2009. Dokazování bylo prováděno obsáhlými listinami. Bylo třeba vyhotovit překlad hostitelské smlouvy, k čemuž byl dvakrát ustanoven tlumočník. Žalovaná shledala podíl žalobce na délce řízení, a to ve třech žádostech o odročení jednání a dvojím prodloužení lhůty k podání vyjádření k žalobě. Význam řízení pro žalobce shledala za standardní. Žalovaná vyšla z částky 15 000 Kč za rok trvání řízení s tím, že za první dva roky řízení přiznala částku v poloviční výši. Základní částku snížila o 15 % na počet stupňů soudní soustavy, o 10 % z důvodu složitosti, o 5 % z pro podíl žalobce na délce řízení a o 3 % s ohledem na sdílenou újmu. Naopak základní částku navýšila o 10 % pro postup soudů.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud připustil změnu žaloby spočívající o její rozšíření v částce 6 246,57 Kč s přísl. a o příslušenství za den [datum]. Současně řízení zastavil co do 114 538 Kč z důvodu plnění žalované po podání žaloby. Předmětem řízení zůstala částka 39 283,91 Kč s příslušenstvím. <b>4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům.</b> 5. Dne [datum] žalobce občanské sdružení Oprávnění věřitelé MS v klasickém lyžování v [obec a číslo] podalo žalobu o zaplacení částky 37 173 279,60 Kč s příslušenstvím k [název soudu] proti 1) [anonymizována tři slova] a 2) [územní celek]. Žalované částky se žalobce domáhal zaplacení žalované částky společně a nerozdílně po obou žalovaných. Požadované příslušenství a smluvní pokuta přesahovaly 200 mil. Kč. Žalobu odůvodnil tak, že původní věřitelé MS v klasickém lyžování založili občanské sdružení, na které postoupili své pohledávky a domáhali se zaplacení postoupených pohledávek po obou žalovaných z titulu ručitelského závazku. Nároku se domáhali dle hostitelské smlouvy o uspořádání MS 2009 v klasickém lyžování. Z této smlouvy dovozovali ručitelský závazek, který má vyplývat mj. i spravedlivému uspořádání právních vztahů a dobrých mravů. Dne [datum] soud vyzval žalobce k úhradě soudního poplatku, ten uhrazen dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalované k vyjádření k žalobě. Ze spisu vyplývá, že pokyn byl ze dne [datum], vyjádření mělo být vypraveno [datum]. Podáním ze dne [datum] [územní celek] požádalo svým podáním doručeným soudu dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření o 40 dnů vzhledem k rozsáhlosti žaloby a množství důkazů. Dne [datum] první žalovaný podal žádost o prodloužení lhůty k vyjádření. Dne [datum] druhý žalovaný podal další žádost o prodloužení lhůty k vyjádření s odůvodněním, že dne [datum] si zvolil právního zástupce a nebylo mu umožněno získat kopie listin ze spisu z důvodů na straně soudu. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k žalobě. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření druhého žalovaného k žalobě. Dne [datum] soud vyzval žalobce ke sdělení stanoviska k vyjádřením žalovaných. Dne [datum] byla soudu doručena žádost žalobce o prodloužení lhůty ke stanovisku. Dne [datum] bylo soudu doručeno stanovisko žalobkyně. Dne [datum] soud vyzval žalované k vyjádření ke stanovisku žalobce. Dne [datum] byla soudu doručena reakce prvního žalovaného. Dne [datum] byla soudu doručena reakce druhého žalovaného. Dne [datum] se žalobce vyjádřil. Podání soud rozeslal účastníkům k pokynu ze dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost právního zástupce druhého žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, žádosti vyhověno, odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena replika prvního žalovaného k vyjádření k žalobě. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění vyjádření druhého žalovaného. Dne [datum] soud zrušil nařízené jednání z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně, odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo první jednání ve věci, odročeno za účelem doplnění důkazních návrhů na [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno doplnění tvrzení a návrhů důkazů žalobcem. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření druhého žalovaného. K pokynu ze dne [datum] soud vyjádření přeposlal. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného. Dne [datum] se vyjádřil první žalovaný. Podání soud přeposlal dne [datum]. Dne [datum] se konalo další jednání, odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k výzvě soudu. Dne [datum] žalobce zaslal soudu své vyjádření. Soud vyjádření přeposlal dne [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost žalobkyně o odročení, vyhověno, odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost právního zástupce druhého žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, vyhověno, odročeno na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost právního zástupce druhého žalovaného o odročení jednání z důvodu plánované dovolené, vyhověno, odročeno na [datum]. Dne [datum] první žalovaný zaslal soudu rozhodnutí ze souvisejícího sporu. Dne [datum] se vyjádřil žalobce. První žalovaný se vyjádřil dne [datum]. Vyjádření soud rozeslal k pokynu ze dne [datum]. Dne [datum] jednání zrušeno z důvodu nemoci vyřizující soudkyně. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] se konalo další jednání, odročeno na [datum] za účelem zajištění překladu hostitelské smlouvy. Dne [datum] žalobce v reakci na výzvu soudu zaslal své vyjádření, první žalovaný tak učinil dne [datum], druhý žalovaný dne [datum]. Dne [datum] soud nařízené jednání odročil na [datum] z organizačních důvodů (dovolená). Dne [datum] soud ustanovil tlumočníka z anglického jazyka k překladu hostitelské smlouvy. Dne [datum] byla soudu doručena žádost tlumočnice o zproštění, vyhověno. Dne [datum] žalobce požádal o odročení jednání, nevyhověno žádosti. Dne [datum] byla soudu doručena nová žádost žalobce o odročení jednání, vyhověno, odročeno na [datum]. Dne [datum] se konalo další jednání, na něm vyslechnuti i svědci. Odročeno za účelem zajištění překladu hostitelské smlouvy. Dne [datum] až [datum] byla soudkyně v dlouhodobé pracovní neschopnosti dle úředního záznamu. Dne [datum] soud ustanovil tlumočníka z anglického jazyka k překladu hostitelské smlouvy. Dne [datum] byl soudu doručen překlad smlouvy od tlumočníka. Dne [datum] soud usnesením přiznal tlumočné. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k překladu smlouvy. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] se druhý žalovaný vyjádřil k podání žalobce. První žalovaný se k překladu vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno stanovisko tlumočníka k námitkám k překladu. Dne [datum] tlumočník předložil dodatek překladu. Soud jej rozeslal [datum]. Dne [datum] se rovněž vyjádřil žalobce. Druhý žalovaný se vyjádřil dne [datum]. Soud vyjádření rozeslal [datum]. Dne [datum] jednání zrušeno z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Dne [datum] doručeno vyjádření druhého žalovaného. Dne [datum] doručeno sdělení žalobce o změně právního zastoupení. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] se se konalo další jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Soud nárok žalobce zamítl s odůvodněním, že bylo prokázáno, že pohledávky původních věřitelů platně vznikly a byly následně platně postoupeny na žalobkyni, tedy hlavní závazek měl za platný. Dále se soud zabýval vznikem ručitelského závazku, kdy dovodil, že hostitelská smlouva byla uzavřena mezi [anonymizována tři slova] a oběma žalovanými, takže z této smlouvy mohou vyplývat práva a povinnosti pouze subjektům, které byly účastníky smlouvy, tedy nebylo prokázáno, že by se někdo stal smluvní stranou. Dále dospěl k závěru, že právní jednání v hostitelské smlouvě týkající se ručitelského prohlášení nesplňuje obsahové náležitosti ručitelského prohlášení, tedy postrádá závazek obou žalovaných, jako ručitelů uspokojit pohledávky původních věřitelů za dlužníkem následně postoupených na žalobkyni, kdy ty pohledávky v době uzavření hostitelské smlouvy neexistovaly, proto nemohla být určena jejich maximální výše pro naplnění požadavku určitosti, tedy, že ručitelský závazek platně nevznikl. Dne [datum] byla prodloužena lhůta k vyhotovení rozsudku do [datum]. Rozsudek rozeslán dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti rozsudku. Dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Dne [datum] druhý žalovaný podal odvolání do nákladového výroku. Dne [datum] byla soudu doručena žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku. Dne [datum] soud přiznal žalobci osvobození od soudního poplatku v rozsahu 80%. Žalobce zaplatil poměrnou část soudního poplatku dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalované k vyjádření k odvolání žalobce. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k odvolání žalobce. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření druhého žalovaného k odvolání žalobce. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] [název soudu] nařídil jednání na [datum] k pokynu ze dne [datum]. Dne [datum] se druhý žalovaný vyjádřil k odvolání. Dne [datum] [název soudu] potvrdil rozsudek soudu I. stupně. Na rozsudku je doložka PM dne [datum]. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] žalobce podal dovolání. Dne [datum] soud vyzval žalobce k uhrazení soudního poplatku. Soudní poplatek uhradil dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalované k vyjádření k dovolání. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření prvního žalovaného k dovolání žalobce a druhého žalovaného dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. Dne [datum] [název soudu] odmítl dovolání žalobce. Dne [datum] žalobce podal ústavní stížnost, kterou [název soudu] dne [datum] odmítl (viz spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

6. Předmětné řízení bylo medializováno s tím, že byl uváděn žalobce jako jeden z žalovaných, předmět sporu i výše žalované částky. Taktéž média hovořila negativně o postupu soudu (viz článek s názvem„ 10 let od pompézního MS v [obec]: Dluhy zůstávají! Jak vypadají areály?“, článek s názvem„ 11 let poté. Dluhy po libereckém mistrovství světa půjdou opět k soudu“ a článek s názvem„ Pořadatelské MS v lyžování dál dluží firmám. Soud se vleče už šestým rokem“).

7. Dle rozpočtů žalobce měly být jeho příjmy v roce 2011 ve výši 1 571 444 000 Kč, výdaje 1 611 403 000 Kč. V roce 2012 příjmy 1 506 108 000 Kč, výdaje 1 458 660 000 Kč. V roce 2013 příjmy 1 655 365 000 Kč, výdaje 1 525 962 000 Kč. V roce 2014 příjmy 1 497 814 282 Kč. V roce 2015 příjmy 1 577 300 000 Kč, výdaje 1 577 300 000 Kč. V roce 2016 příjmy 1 673 190 384 Kč, výdaje 1 679 130 384 Kč. V roce 2017 příjmy 2 009 968 183 Kč, výdaje 2 160 577 611 Kč. V roce 2018 příjmy 2 012 985 353 Kč, výdaje 2 420 247 524 Kč. V roce 2019 příjmy 2 296 752 344 Kč, výdaje 2 674 104 064 Kč. V roce 2020 příjmy 2 328 215 274 Kč, výdaje 2 458 803 733 Kč. V roce 2021 příjmy 2 230 553 181 Kč, výdaje 2 465 128 181 Kč. V roce 2022 příjmy 2 279 202 931 Kč, výdaje 2 536 472 846 Kč (viz návrh rozpočtu žalobce – příjmy pro r. 2014, rozpočet [územní celek] za r. 2021 a rozpočty [územní celek] za r. 2011 – 2022).

8. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení ve výši 147 575,34 Kč podáním doručeným žalované dne [datum]. Podáním doručeným žalované dne [datum] žalobce rozšířil svůj nárok na 153 821,91 Kč. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] nárok žalobce shledala částečně důvodným a poskytla žalobci odškodnění ve výši 114 538 Kč (viz uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy ze dne [datum] vč. potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne [datum], uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy – doplnění ze dne [datum] včetně doručenky a stanovisko žalované ze dne [datum]). <b>9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 10. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

11. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. [název soudu] ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek [název soudu] ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek [název soudu] ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. Rozsudek [název soudu] ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum]).

14. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

15. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy způsobené nesprávným úředním postupem a nároku na náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně žalovaný nárok uplatnil.

16. Celková délka posuzovaného řízení činila 11 let a 2 měsíce, pro žalobce 10 let a 11 měsíců. Žalobce obdržel žalobu dne [datum] a řízení skončilo rozhodnutím [název soudu] o ústavní stížnosti dne [datum].

17. Řízení probíhalo na 3 stupních soudní soustavy a u [název soudu]. Ve věci rozhodoval soud I. stupně, [název soudu] a [název soudu] každý jednou. [název soudu] rozhodoval také jednou. Skutečnost, že strany využívají práva podávat opravné prostředky, sice nelze klást k tíži poškozeného, je však nutno zohlednit ho v kritériu složitosti věci, neboť více instanční řízení je logicky delší, a to právě o řízení před soudem vyšší instance.

18. Žalobce v posuzovaném řízení (věřitelé MS v klasickém lyžování, které se konalo v roce 2009 v [obec]) domáhal po žalobci a druhém žalovaném [příjmení] [jméno] [příjmení] uhrazení svých pohledávek z titulu ručitelského závazku z hostitelské smlouvy o uspořádání MS v klasickém lyžování 2009. Soud I. stupně posuzoval, zda věřitelům vznikly pohledávky, zda byly platně postoupeny na žalobce, dále obsah hostitelské smlouvy a platnost ručitelského prohlášení. Právní názor soudu I. stupně byl všemi dalšími stupni soudní soustavy sdílen. Dokazování bylo provedeno především listinnými důkazy a dále výslechem svědků. S ohledem na uvedené lze věc hodnotit jako složitou po stránce skutkové a právní, neboť soud posuzoval více právních otázek. Významnou procesní složitost soud neshledal, byť soud I. stupně ustanovil tlumočníka, rozhodoval o tlumočném a o žádosti žalobce (v posuzovaném řízení) o osvobození od soudních poplatků.

19. Žalobce se na délce řízení mírně podílel. Žalobce třikrát žádal o odročení jednání, kdy většinou tak činil po nařízení termínu nového jednání, čímž nezpůsobil prodloužení řízení, nicméně v jednom případě žádal o odročení z důvodu plánované dovolené těsně před jednáním. Jeho žádosti o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě v úvodu řízení v celkovém souhrnu zapříčinily, že žalobce měl lhůtu na vyjádření celkem 2 měsíce, což soud nehodnotí jako nepřiměřenou délku.

20. Soud zhodnotil význam předmětu řízení pro žalobce s ohledem na předmět řízení jako zvýšený. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě byl žalobce ohrožen zaplacením částky přesahující cca 240 mil. Kč, což s ohledem na roční rozpočty (část výdaje) žalobce představovalo 10 – 15 % v průběhu času. Soud považuje tuto hodnotu jako významnou, neboť žalobce je statutárním městem, které hospodaří mj. s veřejnými prostředky. K prokázané medializaci soud uvádí, že je důsledkem zásady veřejnosti, za kterou stát neodpovídá.

21. Pokud se jedná o postup soudu ve věci soud shledal vícero období nečinnosti a nekoncentrovaný postup soudu. Konkrétně od doručení vyjádření žalobce dne [datum] do pokynu k jeho rozeslání ostatním účastníkům dne [datum], tj. průtah 5 měsíců, dále od odročení jednání dne [datum] na [datum] s tím, že den před jednáním ([datum]) jednání dále odročeno pro nemoc soudkyně na [datum], tj. průtah téměř 12 měsíců, dále dne [datum] zrušeno jednání pro nemoc soudkyně, nicméně další jednání nařízeno až dne [datum] na [datum], tj. průtah více než 6 měsíců, s tím, že jednání dne [datum] zrušeno a nařízeno na [datum], tj. více než po 4 měsících, další nemoc soudkyně v době od [datum] do [datum] bez úkonu ve věci, tj. průtah více než 4 měsíce, dále dne [datum] doručen překlad listiny a rozhodnuto o tlumočném dne [datum], tj. průtah 4 měsíce, a v neposlední řadě jednání dne [datum] zrušeno pro nemoc soudkyně a nové nařízeno dne [datum] na listopad 2019, tj. průtah téměř 6 měsíců. Celkové průtahy v řízení činily více než 41 měsíců.

22. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. Celková délka řízení ve vztahu k žalobci činila 10 let a 11 měsíců, což složitosti a skutkové a právní náročnosti věci neodpovídalo. Nutno konstatovat, že na délce řízení se zásadně podílel soud I. stupně průtahy v řízení. Uvedený postup soudu zapříčinil, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, neboť řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce.

23. Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani nevyvracela. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť podíl žalobce na délce řízení rozhodně nebyl až tak významný, aby mohlo být uvažováno o jeho obstrukčním chování či o zneužívání práva.

24. Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 [název soudu] pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Vzhledem k tomu, že doba trvání řízení činila 10 let a 11 měsíců, tedy byla vyšší, soud stanovil základní částku nad spodní hranicí uvedeného intervalu – tedy 16 000 Kč. Za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky (celkem 16 000 Kč), za každý další rok 16 000 Kč (tj. celkem 8 x 16 000 Kč) a za 11 měsíců 1 333 Kč (tj. celkem 11 x 1 333 Kč). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši 158 667 Kč.

25. Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci a snížením o 5 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Z důvodu postupu soudů soud výslednou částku naopak zvýšil o 20 % a taktéž ji zvýšil o 10 % pro zvýšený význam řízení pro žalobce. Soud proto základní částku 158 667 Kč po zohlednění všech výše zmíněných kritérií zvýšil o 5 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši 166 600 Kč.

26. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl i co do zbývající části předmětu řízení, neboť odškodnění převyšuje dosavadní plnění žalované (114 538 Kč) i zbývající předmět řízení. Pod výrokem I. proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 39 283,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení, a to z původně žalované částky od [datum] do částečné úhrady žalované dne [datum] a od [datum] z částky 39 283,91 Kč do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, a od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení – lhůta 6-ti měsíců skončila [datum] a žalovaná se dostala do prodlení [datum] (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

27. O nákladech řízení soud rozhodl pod výrokem II. podle úspěchu ve věci dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce byl úspěšný pouze částečně, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady vzniklé v řízení žalobci spočívají v odměně advokáta dle ust. § 7 vyhl. č. 177/11996, advokátní tarif, za 5 úkonů právní služby á 3 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, doplnění žaloby, částečné zpětvzetí žaloby a účast na jednání) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu a 1 úkon právní služby á 1 550 Kč (účast na vyhlášení rozsudku) dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, tj. celkem 17 050 Kč, a v paušálních výdajích ve výši 6 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu – tj. 1 800 Kč. Dále má žalobce nárok na zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a 21% DPH z odměny a paušálních výdajů ve výši 3 959 Kč Celkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 24 809 Kč.

28. Pro úplnost soud připomíná, že výši odměny advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, vypočetl v souladu s ustálenou judikaturou z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (viz např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. Lhůta k plnění pro žalovanou podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá plnění ze státního rozpočtu. O povinnosti hradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 o.s.ř.