27 C 253/2022
č. j. 27 C 253/2022-82
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2201
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 13 § 7 § 8
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 60 194,70 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 47 094,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 644,70 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 715 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. 1) Žalobou podanou dne 28. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované vrácení kauce ve výši 23 664,70 Kč a zaplacení pokuty za nedoručení vyúčtování ve výši 36 550 Kč. Uvedla, že v době od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021 užívala bytovou jednotku [číslo] která byla vymezena v pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, vše v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsanou na [list vlastnictví] ve vlastnictví žalované na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2020. Při uzavření smlouvy uhradila žalované kauci ve výši 30 000 Kč, ze které jí žalovaná po skočení nájmu vrátila pouze 6 355,30 Kč s tím, že zbytek představuje náhradu škody způsobené na bytové jednotce a jejím vybavení a nedoplatek z vyúčtování služeb. Žalobkyně sporovala, že by jakékoliv vyúčtování obdržel a způsobení škody. Pokutu žádala od 1. 5. 2021 (ve vztahu k vyúčtování za kalendářní rok 2020) a od 1. 5. 2022 (k vyúčtování za kalendářní rok 2021). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby, žalovaná ničeho neuhradila. 2) Žalovaná ve vyjádření k žalobě žalobu v celém rozsahu neuznala. Nesporovala nájemní vztah mezi účastníky. K závadám na bytě uvedla, že žalobkyně ponechala v bytě držák na televizi, který měla dle původní dohody v bytě ponechat oproti tomu, že nebude muset uvádět stěnu, do které držák připevnila, uvádět do původního stavu. Jelikož část držáku žalobkyně odvezla po vystěhování, žalovaná zbývající část držáku nechala ze zdi odmontovat. Dále uvedla, že vyúčtování žalobkyni zaslala dne 4. 11. 2021 včetně faktury za plyn a elektřinu. Nedoplatek ve výši 19 991 Kč započetla oproti kauci s tím, že zbytek jí bude vrácen po vyřešení držáku na televizi. Zbývající část kauce ve výši 6 355,30 Kč jí byla vrácena. 3) Soud vyzval žalovanou při jednání dle § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání, zda byla mezi účastníky řízení uzavřena dohoda, dle které si žalovaná mohla ponechat držák na televizi, který žalobkyně ponechala v pronajatém bytě, jako kompenzaci za poškození stěny, kdy byla tato dohoda uzavřena a jaké byly její přesné podmínky. Dále k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání, zda žalobkyně v pronajatém bytě způsobila škodu a v čem tato škoda spočívala. Po tomto poučení žalobkyně učinila nesporným, že připevnila držák na televizi do zdi a jednu část držáku si ponechala. Taktéž účastníci potvrdili, že mez nimi bylo při skončení nájmu domluveno, že žalobkyně přenechá celý držák na televizi v bytě a žalovaná oproti tomu nebude po žalobkyni chtít náhradu škody za poškození stěny. Účastníci se na to při jednání domluvili, že žalobkyně v souladu s původní dohodou vydá žalované část držáku a záležitost s držákem na televizi bude tímto vyřešena. 4) Při jednání dne 16. 5. 2023 účastníci učinili nesporným, že vyúčtovací období sjednané mezi účastníky řízení bylo od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021. V tomto rozsahu žalobkyně změnila skutková tvrzení, neboť dosud tvrdila zúčtovací období vždy za kalendářní rok. Soud změnu žaloby spočívající ve změně skutkových tvrzení usnesením vyhlášeným při témže jednání připustil. V této souvislosti žalobkyně rozšířila žalobu tak, že se domáhala zaplacení pokuty do 15. 5. 2023. Změněnou žalobou se tak žalobkyně domáhala zaplacení pokuty od 1. 2. 2022 do 15. 6. 2023, tj. za 469 dní. 5) Současně žalobkyně vzala žalobu co do částky 13 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 550 Kč od 12. 11. 2022 do zaplacení, tj. nepožadovala ani příslušenství z pokuty. Žalovaná se zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas. Soud proto při témže jednání řízení v tomto rozsahu řízení částečně zastavil. <b>6) Soud provedl dokazování a zjistil níže uvedené skutečnosti.</b> 7) Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] byt, v domě [adresa], vymezené na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021. Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně, za plnění spojená s užíváním bytu byly sjednány zálohy ve výši 2 800 Kč měsíčně. Za tato plnění bylo označeno vodné, stočné, elektřina, topení, osvětlení, úklid společných domovních prostor, odpady. Vyúčtování záloh mělo být provedeno jednou ročně a doručeno žalobkyni do 15 dnů ode dne, kdy takové vyúčtování žalovaná od správce domu či dodavatelů příslušných služeb obdrží. Spolu s uzavřením nájemní smlouvy žalobkyně uhradila jistotu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni jistotu v plné výši či ve snížené výši po odečtení případného čerpání na dlužné nájemné, nedoplatky z vyúčtování či na jiné závazky nájemce vyplývající z nájmu např. způsobenou škodu do jednoto měsíce od předání vyklizeného bytu žalované. Splatnost nedoplatku či přeplatku z vyúčtování služeb byla sjednána do 15 dnů od doručení vyúčtování nájemci. mělo být žalované doručeno do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalobkyně uhradila jistotu ve výši 30 000 Kč dne 1. 10. 2020. Po skončení nájmu žalobkyně odevzdala byt žalované dne 30. 9. 2021. Dle protokolu o předání bytu vybavení bytu bez závad (zjištěno z výpisu z KN k jednotce [číslo] v budově [adresa] pro k. ú. [část obce], výpisu z KN k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pro k. ú. [část obce], potvrzení o platbě, nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2020 uzavřené mezi účastníky a protokolu o předání bytu ze dne 30. 9. 2021). 8) V emailu ze dne 4. 11. 2021 označeném jako„ Vyúčtování [obec a číslo]“ [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni údaje týkající se životních nákladů v období od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021. V emailu je uvedena spotřeba elektřiny 11 390 kWh a náklad 33 942,44 Kč za období od 5. 10. 20 do 30. 9.
20. Současně je období rozděleno na jednotlivé časové úseky s dílčí výší nákladů na elektřinu a odkazem na příslušnou fakturu. Taktéž u položky zemní plyn je uvedeno celkové množství spotřeby 767,8 m3 a celkový náklad za období od 1. 10. 20 do 30. 9. 20 (přepsáno doslovně, pozn. soudu) ve výši 13 411,50 Kč. Období je rozděleno na dílčí časové úseky, a to od 20. 1. do 31. 12. 20, 22. 1. do 21. 9. a od 10. 3. 21 do 30. 9. 21 s uvedením výše spotřeby a nákladu za tato jednotlivá období. U prvních dvou období je odkaz na fakturu. Za odvoz domovního odpadu byla vyúčtována částka 875 Kč, za osvětlení společných prostor 250 Kč, úklid společných prostor 2 457 Kč, vodné 1 328 Ks se spotřebou 55,1 m3 a stočné ve výši 1 328 Kč. V závěru jsou uvedeny celkové výdaje 53 591,94 Kč vč. DPH, celková výše uhrazených záloh 33 600 Kč. Nedoplatek činí 19 991,94 Kč s tím, zbývající částka 10 105,30 Kč bude žalobkyni vrácena po dokončení dohody uzavřené při předání bytu. [právnická osoba] vyúčtovala [jméno] [příjmení] za spotřebu elektřiny v bytě [číslo] na adrese [ulice a číslo] v období od 5. do 6. 10. 2020 částku 242 Kč, od 7. 10. 2020 do 11. 1. 2021 částku 13 402 Kč, od 12. 1. 2021 do 9. 3. 2021 částku 6 296,84 Kč a od 10. 3. 2021 do 30. 9. 2021 částku 14 001,60 Kč. Za spotřebu plynu v bytě [číslo] na adrese [adresa] do 31. 12. 2020 částku 8 116,56 Kč, v období od 1. 1. 2021 do 9. 3. 2021 částku 3 091,94 Kč a ke dni 1. 10. 2021 požádala o samoodečet se stavem plynoměru [číslo] m3 (zjištěno z vyúčtování služeb v emailu ze dne 4. 11. 2021 od [email] na emailovou adresu žalobkyně, faktury vystavené [právnická osoba] [číslo] dne 19. 10. 2020, faktury od [právnická osoba] [číslo] z 25. 1. 2021, faktury od [právnická osoba] [číslo] z 15. 3. 2021, faktury vystavené [právnická osoba] [číslo] z 27. 10. 2021, mimořádné faktury za plyn vystavené [právnická osoba] [číslo] z 26. 1. 2021, faktury za plyn od [právnická osoba] [číslo] z 16. 3. 2021 a žádosti o nahlášení samoodečtu adresovaná [právnická osoba]). 9) Žalobkyně v emailu adresovaném [jméno] [příjmení] dne 4. 11. 2021 potvrdila doručení vyúčtování a sdělila, že žádá o vrácení kauce, poté žalované zašle držák na televizi. Přitom uvedla, že žalovaná nedorazila na předání držáku, na kterém byli domluveni. Žalovaná v emailu ze dne 8. 11. 2021 sdělila žalobkyni, že část držáku na televizi nechá odmontovat, neboť žalobkyně nevrátila žalované druhou část držáku do 4. 10. 2021, jak bylo dohodnuto. Zároveň informovala žalobkyni, že jí bude účtovat proti jistotě výdaje spojené s odstraněním držáku. Taktéž proti jistotě zohlední nedoplatek z vyúčtování. Dne 17. 11. 2021 žalovaná uhradila žalobkyni částku 6 355,30 Kč coby zůstatek jistoty (zjištěno z emailová komunikace mezi [email] a žalobkyní mezi 4. – 17. 11. 2021 a potvrzení o platbě). 10) Žalovaná uhradila [jméno] [příjmení] za demontáž dílu – držáku na TV, opravu zdi, malování stěny včetně materiálu 3 750 Kč (zjištěno z nabídky opravy interiéru od [jméno] [příjmení], faktury č. 2021 a potvrzení o platbě). 11) Dle stanov zálohy na úhrady za služby budou vlastníkům jednotek vyúčtovány nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, což je kalendářní rok, tj. nejpozději do 30. 4. daného roku (zjištěno ze stanov Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce]). 12) Žalovaná obdržela vyúčtování služeb za rok 2021 k jednotce [číslo] od Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce] dne 25. 3. 2022. Výsledkem byl nedoplatek ve výši 5 831 Kč (zjištěno z e-mailová zprávy odeslané z adresy [email] adresovaný [email] a [email] s předmětem vyúčtování služeb za r. 2021 z 25. 3. 2022 vč. přílohy„ vyúčtování 2021“ k jednotce [číslo] žalovanému). 13) Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 33 638 Kč coby jistotu spolu s příslušenstvím dopisem ze dne 30. 10. 2022. Žalovaná v dopise ze dne 17. 10. 2022 sdělila právnímu zástupci žalobkyně, že proti jistotě započetla dluh z vyúčtování a náhradu škody způsobené na bytě (zjištěno z odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 17. 10. 2022 a předžalobní výzvy ze dne 30. 10. 2022 vč. doručenky). 14) Soud jako důkaz neprováděl dotaz na Společenství vlastníků [ulice a číslo], [obec a číslo], [část obce], kdy bylo vystaveno a doručeno vyúčtování služeb bytu [číslo] za rok 2020 pro nadbytečnost, neboť z listinných důkazů bylo prokázáno doručení vyúčtování služeb za rok 2021 žalované. Zároveň žalobkyně na tomto důkazu ani netrvala. Taktéž soud neprováděl důkaz výslechem svědka [příjmení] pro nadbytečnost, neboť žalobkyně v průběhu řízení učinila nesporným, že držák na televizi do stěny v pronajatém bytě připevnila. 15) Po provedeném dokazování a na základě nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 16) Žalobkyně užívala byt ve vlastnictví žalované [číslo] v domě [adresa], vymezené na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví] v době od 1. 10. 2020 do 30. 9. 2021. Vyúčtovací období odpovídalo době trvání nájmu. Nájem byl sjednán na dobu určitou, výše měsíčního nájemného byla sjednána na částku 15 000 Kč měsíčně a výše záloh na služby ve výši 2 800 Kč měsíčně. Spolu s uzavřením nájemní smlouvy žalobkyně uhradila žalované jistotu ve výši 30 000 Kč. V průběhu nájmu žalobkyně připevnila do zdi bytu držák na televizi. Při předání bytu zpět žalované se žalobkyně s žalovanou dohodli na tom, že žalovaná ponechá v bytě držák na televizi oproti tomu, že žalovaná nebude chtít po žalobkyni náhradu škody za poškození zdi. Žalobkyně část držáku z bytu odvezla. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby za dobu trvání nájmu ve vyúčtování ze dne 4. 11. 2021, přičemž výsledkem vyúčtování byl nedoplatek ve výši 19 991,94 Kč. Žalobkyně vyúčtování obdržela. Žalovaná nechala poškozenou stěnu opravit, s čímž jí vznikla škoda ve výši 3 750 Kč. V průběhu jednání se účastníci dohodli, že žalobkyně splní původní dohodu a žalované odevzdá odvezenou část držáku na televizi. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. <b>17) Po právní stránce soud posoudil věc následovně.</b> 18) Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 19) Dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 20) Dle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 21) Dle ust. § 13 odst. 1, 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. 22) Po provedeném dokazování a s odkazem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 23) Pro tento závěr bylo klíčové, zda žalovanou provedené vyúčtování služeb za dobu užívání pronajatého bytu žalobkyní bylo řádné. Aby mohlo jít o řádné vyúčtování poskytovaných služeb, musí vyúčtování obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby. Příjemce služby totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služby požadovaná platba odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby, jak byl dohodnut, nebo jak je stanoven právním předpisem. Poskytovatel služeb má zákonnou povinnost ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování, a to ani zčásti (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, anebo ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018). Pokud jde o žalovanou předložené vyúčtování služeb, nemá soud za to, že jde o vyúčtování řádné a způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku z něj plynoucího. Údaje ve vyúčtování jsou zčásti nesrozumitelné (viz špatně uvedené roky u dílčích časových období či„ ks“ namísto Kč), nicméně největší nedostatek soud shledal v absenci počátečních a konečných stavů měřitel (ve vztahu k elektřině, plynu, vodě), absenci nákladů na dům, aby byla zřejmá poměrná část na jednotku, a to zejm. ve vztahu k vodě, stočnému, elektřina společných prostor. U plynu není vyúčtováním pokryto celé období trvání nájmu. U odpadu, úklidu taktéž není zřejmý rozpočet domu k jednotce. Taktéž soud shledal rozpor v tom, jaká zbývající částka má být žalobkyni vrácena (mimo zohlednění záležitosti s poškozením stěny), neboť rozdíl celkové jistoty složené žalobkyní a výší nedoplatku neodpovídá uváděné částce 10 105,30 Kč. Jinak řečeno, žalobkyně si z předloženého vyúčtování nemohla ověřit správnost vyúčtování a přepočítat výsledek vyúčtování. Argumentaci žalobkyně, že vyúčtované částky jsou nejasné, proto nelze upřít opodstatnění. Jelikož žalobkyně neobdržela řádné vyúčtování služeb, má ve smyslu § 8 vyhlášky č. 67/2013 Sb. nárok na zaplacení pokuty ve výši 50 Kč za den. Zúčtovací období dle nesporných tvrzení účastníků skončilo 30. 9. 2021. Do čtyř měsíců žalovaná měla povinnost předložit žalobkyni řádné vyúčtování, což neučinila. Od 1. 2. 2022 tak byla v prodlení. Soud nepřisvědčil tvrzení žalované o tom, že žalovaná měla povinnost doručit vyúčtování do 15 dnů od doručení vyúčtování z SVJ, které obdržela 25. 3. 2022. Ustanovení § 7 vyhlášky č. 67/2013 Sb. stanovuje poskytovateli služeb povinnost doručit vyúčtování příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Uvedené ustanovení je kogentní a soud tak k ujednán v nájemní smlouvě nepřihlížel. Zároveň je v tomto směru obrana žalované nepřiléhavá, neboť byť uváděla, že vyúčtování nemohla provést, ve vyúčtování doručeném žalobkyni v listopadu 2021 zúčtovala žalobkyni všechny služby. Soud tak žalobkyni vyhověl a přiznal jí pokutu ve výši 50 Kč za 469 dnů, tj. 23 450 Kč. 24) Nárok na vrácení zbytku jistoty soud shledal taktéž důvodným. Vyúčtování služeb nebylo řádné, čímž nedošlo k splatnosti případného nedoplatku ve výši 19 991 Kč. Ohledně zbývající částky 3 653,7 Kč (z 30 000 Kč žalovaná vrátila žalobkyni dosud 6 355,30 Kč), dle shodných tvrzení účastníků byla mezi účastníky řízení uzavřena dohoda o tom, že za poškození stěny žalobkyně ponechá žalované celý držák na televizi. Byť se tak do doby soudního řízení nestalo, účastníci se při jednání domluvili na splnění této původní dohody. Z tohoto důvodu soud k obraně žalované spočívající v započtení škody způsobené žalobkyní v pronajatém bytě oproti jistotě nepřihlížel a uložil žalované vrátit žalobkyni i tuto část jistoty. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 23 644,70 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením jistoty, žalobkyně má též nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistoty ve výši 23 644,70 Kč ode dne následujícího po uplynutí jednoho měsíce od skončení nájmu, tj. ode dne 31. 10. 2022 (ust. § 1970 obč. zák.). Žalobkyní požadované úroky z prodlení odpovídají ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. 25) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do tarifní hodnoty 47 094,70 Kč, žalovaná co do 13 100 Kč, o kterou žalobkyně vzala žalobu zpět, a to z celkové tarifní hodnoty sporu 60 194,70 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v 78 %, žalovaná v 22 %. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 56 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobkyně). 26) Náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta ve výši 12 390 Kč (3x 3 540 Kč) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání žaloby a účast na jednání dne 16. 5. 2023), odměnu advokáta ve výši 1 770 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu (předžalobní výzva), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu ve výši 3 x 300 Kč, cestovné ze sídla právního zástupce k jednání soudu dne 16. 5. 2023 (palivo benzín, spotřeba 4,8 l /100 km, 240 km) ve výši 1 465 Kč, zaplacený soudní poplatek ve výši 3 010 Kč a 21 % DPH ve výši 2 854 Kč. Celkové náklady činí 20 919 Kč. Po zohlednění úspěchu soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 11 715 Kč (56 % z 20 919 Kč). 27) Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.