27 C 26/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO: IČO žalované místem podnikání Anonymizováno o zaplacení 764 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 764 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 764 000 Kč od 3. 4. 2023 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 106 794,56 Kč k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 1) Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 2. 2024 domáhal po žalované zaplacení 764 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16. 7. 2020 spolu uzavřeli smlouvu o tichém společenství, na základě které žalobce uhradil žalované 800 000 Kč dne 21. 7. 2020 a měl mít coby tichý společník podíl na čistém zisku žalované coby podnikatelky po odečtení povinného přídělu do zákonných fondů nebo ztrátě ve výši 6 %. Po uzavření smlouvy žalovaná nepravidelně uhradila žalobci 36 000 Kč v platbách po 4 000 Kč. Z důvodu neplnění povinností žalovanou žalobce podal žalobu k Okresnímu soudu v , adresa, , která byla vedena pod sp. zn. , Anonymizováno, . Při tamním jednání dne 3. 6. 2022 žalovaná potvrdila existenci smlouvy a obdržení financí od žalobce. Žalobu podal předčasně, neboť nedošlo k ukončení smlouvy. Účastníci před tamním soudem podepsali dne 3. 6. 2022 výpověď smlouvy o tiché společnosti s tím, že smlouva skončila ke dni 31. 12. 2022. Do tří měsíců od ukončení smlouvy měla žalovaná vrátit žalobci 800 000 Kč. Žalovaná dosud částku 800 000 Kč nevrátila. Žalobce podal dne 18. 4. 2023 na žalovanou trestní oznámení, které bylo podle § 159a) odst. 5 tr. ř. odloženo. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě částky 764 000 Kč. Při jednání upřesnil, že se domáhá nároku po žalované coby fyzické podnikající osobě a v předmětném závazku vystupoval jako spotřebitel.2) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že smlouvou se žalobce podílel na zisku i ztrátě žalované. Na garantovaném zisku nebyla postavena jejich obchodní spolupráce. Sporovala, že by důvodem zpětvzetí žaloby u Okresního soudu v , adresa, byla předčasnost podání žaloby. Naopak se tak stalo z důvodu pochybnosti soudu o vymahatelnosti nároku žalobce i platnosti samotné smlouvy o tichém společenství. Uvedla, že ukončení smlouvy o tichém společenství jí bylo u Okresního soudu v , adresa, podsunuto pod nátlakem, neboť jí nebyl poskytnut žádný prostor k projednání věci s právníkem. Naopak poukázala na to, že se žalobce u soudu choval nepatřičně, za což mu byly uděleny i pořádkové pokuty. Uvedla, že dokud smlouva přinášela žalobci zisk, ten mu vyplácela. V době, kdy pandemie zasáhla i její oblast podnikání a investice přestala přinášet zisk, si žalobce musel být vědom, že nese riziko i podílu na ztrátě. Žalobu označila jako neschopnost žalobce nést odpovědnost za své investiční rozhodnutí. Při jednání doplnila, že v důsledku koronavirové situace nebyly její výnosy dobré. O sumu, kterou jí dal žalobce, přišla neúmyslně v rámci podnikání.3) Žalobce v replice uvedl, že podíl tichého společníka na zisku a ztrátě má být stejný. Odchýlení se smluvních stran od této úpravy by nemělo právní účinky. V daném případě, kdy žalovaná obdržela vklad tichého společníka ve výši 800 000 Kč, aby se v celé výši podílu tichého společníka žalobce podílel na plné ztrátovosti žalované, musela by žalovaná vykazovat ztrátu v částce ve výši 13 333 333,33 Kč, mj. jej žalovaná o ztrátě měla informovat, což se nikdy nestalo. Dále uvedl, že žalovaná nemohla znát výši svého zisku do podání daňového přiznání, nicméně znala „svůj zisk“ už 13 dní po uzavření smlouvy. Její zisk by musel představovat 66 666,67 Kč. Podotkl, že žalovaná nebyla a není ani plátcem DPH, což by při eventuálních obratech v takových hodnotách jistě byla. Argumentaci pandemií covid označil za účelovou. Dále uvedl, že žalovaná měla přerušené živnostenské oprávnění od 31. 5. 2022 do 31. 10. 2022. Pravděpodobně v podnikání nepokračuje. Taktéž žalovaná není dlužníkem v insolvenčním řízení, ani proti ní není vedena exekuce. Žalobce vyzýval žalovanou opakovaně k předložení obchodních dokladů, což neučinila ani nepředložila žalobci jediné daňové přiznání. I v průběhu trvání smluvního vztahu se žalovaná systematicky vymlouvala na úmrtí v rodině, oslavu ruských Vánoc, nicméně o ztrátovosti podnikání žalobce neobdržel jedinou zprávu. Následně se žalovaná odmlčela.4) Při jednání soudu dne 14. 5. 2024 účastníci učinili nesporným, že spolu uzavřeli smlouvu o tiché společnosti s tím, že na straně podnikatele vystupovala žalovaná coby podnikatelka. Žalobce uhradil žalované 800 000 Kč odpovídající svému vkladu tichého společníka žalované na základě smlouvy ze 16. 7. 2020.5) K druhému jednání soudu, které se konalo dne 28. 5. 2024, se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalovaná krátce před jednáním požádala o odročení z důvodu mimosoudního jednání účastníků, nicméně soud si u žalobce ověřil, že tato mimosoudní jednání neprobíhala. Žalobce uvedl, že jej pár dní před jednáním žalovaná oslovila s návrhem na setkání v , Anonymizováno, za účasti jejího poradce, nicméně žalobce, respektive právní zástupce, odmítli jezdit na setkání. Žalobce na jednání trval a dostavil se k němu.6) Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.7) Účastníci spolu uzavřeli dne 16. 7. 2020 smlouvu o tiché společnosti. Na straně podnikatele vystupovala žalovaná, na straně tichého společníka žalobce. Žalobce uhradil žalované 800 000 Kč coby peněžitý vklad do tiché společnosti. Žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalované vklad a podílet se jím na jejím podnikání. Žalovaná se zavázala vyplácet žalobci podíl na zisku ze svého podnikání. Účastníci si určili podíl tichého společníka na čistém zisku podnikatele po odečtení povinného přídělu do zákonných fondů nebo na ztrátě ve výši 6 % ročně. Pro výpočet skutečné výše podílu na zisku nebo ztrátě bylo rozhodující, vedle dohodnuté procentuální sazby, roční účetní závěrka, kterou byla žalovaná povinna sestavit po uplynutí každého účetního období, jímž se rozumí kalendářní rok. Žalobci vznikal podíl na zisku každý měsíc nejpozději do tří dnů ke konci měsíce. Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku. Po uplynutí této doby se smlouva změnila na dobu neurčitou s možností výpovědi k poslednímu dni každého kalendářního roku. Účast žalobce na podnikání měla rovněž zaniknout v případech vyjmenovaných ve smlouvě. Žalobce se měl účastnit na podnikání svým vkladem a výkonem práv přiznaných smlouvou nebo zákonem. Jeho účast jej opravňovala k podílu na zisku podnikatele, nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a požadovat stejnopis účetní závěrky. V bodě VI. se účastníci dohodli, že žalovaná je povinna vrátit 800 000 Kč žalobci, a to ve lhůtě tří měsíců po zániku smlouvy. Úhrada měla být provedena převodem na účet žalobce (viz. smlouva o tiché společnosti ze 16. 7. 2020 a nesporná tvrzení účastníků). Žalobce vypověděl smlouvu o tiché společnosti dne 3. 6. 2022. Žalovaná si téhož dne výpověď převzala. Ve výpovědi bylo uvedeno, že smlouva ze dne 16. 7. 2020 skončí ke konci roku 2022 (viz. výpověď ze smlouvy o tiché společnosti).8) Žalovaná vyplatila žalobci po dobu trvání tiché společnosti 36 000 Kč, konkrétně 4 000 Kč ve dnech 29. 7. 2020 a 24. 8. 2020, ve dnech 19. 10. 2020 a 11. 3. 2021 8 000 Kč a dne 15. 1. 2021 12 000 Kč (viz. výpis z účtu žalobce).9) U jednání Okresního soudu v , adresa, dne 3. 6. 2020 žalovaná uvedla, že si je vědoma existence smlouvy o tiché společnosti. Taktéž učinila nesporným, že mezi účastníky řízení vznikla smlouva o tiché společnosti a potvrdila, že jí žalobce uhradil 800 000 Kč jako vklad do tiché společnosti. Uvedla, že nyní není schopna vyplatit žalobci vklad tichého společníka, neboť koronavirová krize způsobila, že je ve ztrátě a finanční prostředky na vyplacení nemá. Soud konstatoval, že smlouva o tiché společnosti je stále v platnosti, načež připravil výpověď smlouvy o tichém společenství. Při jednání soudu žalobce výpověď podepsal a soud jí předal žalované, která potvrdila její převzetí svým podpisem. Kopie výpovědi byla založena do spisu. Následně vzal žalobce žalobu zpět (viz. protokol o jednání u Okresního soudu v , adresa, dne 3. 6. 2022 ve věci sp. zn. , Anonymizováno, ).10) Žalobce podal na žalovanou trestní oznámení dne 18. 4. 2023 týkající se možného spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 tr. zkn., podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zkn., jakož i porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1 tr. zkn. Žalovaná podniká pod IČO: , IČO žalované, , předmět podnikání výroba, obchod a služby uvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, k čemuž jí vzniklo oprávnění dne 1. 4. 2019. Měla přerušeno provozování živnosti od 31. 5. 2022 do 31. 10. 2022. Proti žalované nebylo ke dni 5. 2. 2024 vedeno exekuční řízení (viz. výpis živnostenského rejstříku k žalované a výpis centrální evidence exekucí k žalované).11) Dne 8. 1. 2021 žalobce sdělil emailem žalované, že má obavy o svou investici, neboť dosud neobdržel měsíční úroky za listopad a prosinec 2020. Na to mu žalovaná dne 8. 1. 2021 sdělila, že od 11. 1. je zase v běžném provozu, slaví ruské Vánoce, tudíž se omlouvá za všechny nejistoty, které mohl pocítit kvůli její nekomunikaci. V pondělí mu odešle úroky a taktéž mu zavolá (viz. emailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou ve dnech 29. 11. 2020 a 8. 1. 2021). Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dne 17. 8. 2022 mimo jiné ke sdělení předpokládaného termínu vrácení vkladu žalobce, sdělní možných termínů k nahlédnutí do účetních dokladů žalované a k zaslání účetních závěrek podnikatele za roky 2020 a 2021 (viz. výzva adresovaná žalované ze dne 17. 8. 2022). Žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobce dne 5. 9. 2022, že obdržela jeho dopisy a vyjádří se k nim. Na to reagoval právní zástupce tak, že očekává její reakci do konce týdne, a to včetně dodání účetních závěrek a termínů pro seznámení s požadovanou dokumentací. Žalovaná reagovala dne 13. 9. 2022 tak, že mu zašle během tohoto týdne vyjádření. Dne 4. 10. 2022 právní zástupce jí sdělil, že žádnou reakci neobdržel (viz. emailová komunikace mezi právním zástupcem žalobce a žalovanou v období 5. 9. 2022 až 4. 10. 2022).12) Žalobce vyzval žalovanou dne 29. 1. 2024 k zaplacení žalované částky nejpozději do 6. 2. 2024 (viz. předžalobní výzva k plnění z 29. 1. 2024 a podací arch).13) Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť provedené dokazování dostatečně objasnilo jednotlivá skutková zjištění pro rozhodnutí soudu.14) Soud posoudil věc po právní stránce následovně.15) Podle § 2747 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o tiché společnosti tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.16) Podle § 2748 odst. 1 o. z. tichý společník předá podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu s ním umožní nakládat.17) Podle § 2571 odst. 1 o. z. se tichý společník podílí na zisku nebo na ztrátě podnikatele v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. K ujednání, podle něhož se tichý společník nepodílí na zisku nebo na ztrátě, se nepřihlíží.18) Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci nesporovali, že spolu uzavřeli smlouvu o tiché společnosti dne 16. 7. 2020, na jejímž základě žalobce uhradil žalované 800 000 Kč coby svůj vklad tichého společníka, kterým se měl podílet na výsledcích podnikání žalované. Ta mu v průběhu trvání smlouvy vyplatila celkem 36 000 Kč. Smlouva byla ukončena ke dni 31. 7. 2022 výpovědí. Výpověď byla žalované řádně doručena při jednání Okresního soudu v , adresa, . Soud v tomto směru považoval za nadbytečné zabývat se nátlakem na žalovanou v případě převzetí výpovědi, neboť tento úkon byl učiněn před okresním soudem a současně se jedná o jednostranný úkon ze strany žalobce, který by mohl žalobce učinit i prostřednictvím např. poštovní služby. Žalovaná poté měla vyplatit žalobci dle smlouvy vklad v celkové výši 800 000 Kč do tří měsíců na jeho účet, což bylo ujednáno mezi účastníky v bodě VI. smlouvy. Ustanovení o vypořádání vkladu při zániku tiché společnosti v občanském zákoníku není kogentním ustanovením. Komentářová literatura nevylučuje, že si účastníci mohou sjednat to, že bude po skončení tiché společnosti vklad tichému společníkovi vrácen v plné výši, což nastalo v případě účastníků řízení. Žalobce požadoval částku nižší, než která by mu dle smlouvy měla náležet. Žalovaná se k druhému jednání soudu nedostavila, tedy nemohla být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a) o.s.ř. Nicméně z jejího vyjadřování při prvním jednání a z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná žalobci po dobu trvání smlouvy žádné své roční účetní závěrky žalobci nepředložila, ačkoliv to smlouva předpokládala. Pro soud nebylo podstatné ani to, že žalobce podal na žalovanou trestní oznámení, neboť jak právní zástupce žalobce při jednání soudu uvedl, věc byla nepravomocně odložena. Taktéž z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k předložení účetních dokladů, případně k vyplacení jeho podílu, na což žalovaná věcně nereagovala. Pouze u jednání zdejšího soudu uvedla, že došlo k plnému utracení vkladu žalobce, nicméně listiny k tomu nenabídla. K tomu soud uvádí, že i kdyby tato skutečnost nastala, ujednání smlouvy mělo v tomto případě přednost, tedy žalovaná byla povinna vyplatit žalobci celý vklad, jak předpokládá bod VI. smlouvy. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně přiznání zákonného úroku z prodlení ode dne 3. 4. 2023, neboť žalovaná měla vyplatit žalobci vklad do 31. 3. 2023.19) nákladechO nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v řízení úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu, kdy žalobce zároveň doložil, že žalované zaslal ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 106 794,56 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 62 590 Kč (5 x 11 380 Kč + 5 690 Kč) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměňování advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, podání repliky a účast na jednání dne 14. 5. 2024 a 28. 5. 2024) a dále za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění), náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu a odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, ve výši 6 x 300 Kč, promeškaný čas cestou právního zástupce z , adresa, a zpět (186 km) k jednání soudu 1 200 Kč (2x 600 Kč), cestovné na této trase s vozidlem se spotřebou 6,4 l/100 km ve výši 3 004,56 Kč (2x 1 502,28 Kč) a zaplacený soudní poplatek ve výši 38 200 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 3 623 Kč.