27 C 27/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno , IČO: Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 2 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 270 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 270 000 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 980 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 980 000 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 85 121 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, do 15 dnů od právní moci rozsudku. 1) Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 2. 2024 domáhala zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč a náhrady škody ve výši 250 000 Kč představující výdaje za znalecké posudky, to vše z titulu nezákonného trestního stíhání vedeného proti žalobkyni u , jméno FO, soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Trestní stíhání bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 19. 11. 2018, č. j. , adresa, , pro účastenství ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, 4 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. zákoníku ve spojení s § 7 zák. o trestní odpovědnosti právnických osob. Rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2023 sp. zn. , Anonymizováno, byla žalobkyně zproštěna obžaloby. V souvislosti se svou účinnou obhajobou byla nucena vynaložit náklady na vypracování znaleckých posudků, které byly účelně vynaloženy v souvislosti se zrušením nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně si nechala vypracovat dva znalecké posudky od , Anonymizováno, , za které zaplatila 150 000 Kč bez DPH a 100 000 Kč bez DPH. Trestní stíhání trvalo 4 roky a 4 měsíce. K dopadům nezákonného trestního stíhání uvedla, že po zahájení tr. stíhání přišla o zakázky, neboť klienti, a to jak stávající, tak noví, již v žalobkyni neměli důvěru a nechtěli s ní vstupovat do obchodních vztahů. Měla výraznou sestupnou tendenci obratu, tedy i ziskovosti. Došlo k poškození její pověsti coby právnické osoby. Kauza byla medializována na regionální úrovni. V průběhu řízení byly žalobkyni zajištěny nemovitosti, což mělo dopad na její fungování, která tímto nemohla prakticky s celým svým majetkem nakládat. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne 7. 8. 2023.2) K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení o účelnosti znaleckých posudků a jejich ceně, jakým způsobem bylo poškozeno dobré jméno žalobkyně, tedy o jaké konkrétní partnery, nové klienty či zakázky žalobkyně přišla, jak se na vztazích partnerů či přímo u žalobkyně tvrzené poškození jejího dobrého jména a pověsti konkrétně projevilo a nechť doplní tvrzení k příčinné souvislosti žalobkyně uvedla, že účelnost obou znaleckých posudků plyne z rozhodnutí odvolacího soudu. Znalecké posudky si žalobkyně nechala zpracovat v reakci na věcně nesprávný znalecký posudek zpracovaný znalcem přibraným , jméno FO, . V reakci na první posudek zpracovaný k objednávce žalobkyně u , Anonymizováno, si OČTŘ u znalce , jméno FO, zadaly vypracovat doplněk jeho posudku, přičemž znalec dospěl k závěrům, které nebyly v souladu se zpracovaným znaleckým posudkem , Anonymizováno, . Žalobkyně proto musela přistoupit k zadání dalšího znaleckého posudku, který reagoval na doplněk znalce , jméno FO, . I soud I. stupně ve svém rozhodnutí uvedl, že ze znaleckých posudků znalce i znaleckého ústavu lze bez pochybnosti uzavřít, že v důsledku rekonstrukce došlo ke změnám oproti původnímu rozpočtu. Soudce ztotožnil se závěrem znaleckého ústavu s tím, že z absence dokladu nelze učinit závěr o neprovedení prací, nelze-li položku ověřit jinak. Soud tedy dal zapravdu znaleckým posudkům vypracovaným , Anonymizováno, i přesto, že nakonec rozsudkem rozhodl v neprospěch žalobkyně. , Anonymizováno, následně žalobkyni zprostil obžaloby. Odvolací soud rovněž vycházel ze znaleckého posudku , Anonymizováno, , adresa, . Žalobkyně uhradila cenu za znalecké posudky na základě faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, . K ceně za znalecké posudky dále uvedla, že podobnou výši částek ze své znalecké posudky účtoval i znalec přibraný OČTŘ. Za jeho první posudek byla vyplacena částka 96 735 Kč, za druhý 43 519 Kč. Posudky znaleckého ústavu však byly podrobnější, obsáhlejší, kvalitnější, na jejich zpracování se nepodílel pouze jeden člověk, ale šlo o činnost více odborníků u všech vysokoškolsky vzdělaných. Proti tomu znalec , jméno FO, měl pouze středoškolské odborné vzdělání. Dále žalobkyně poukázala na rozsah znaleckých posudků, kde posudek znalce , jméno FO, měl 26 stran, zatímco posudek znaleckého ústavu měl 40 stran a 318 stran příloh. Doplněk posudku znalce , jméno FO, měl 19 stran, kde druhý posudek , Anonymizováno, měl 40 stran. O kvalitě posudků zpracovaných , Anonymizováno, svědčí i to, že se posléze kromě soudu přiklonil na stranu závěrů , Anonymizováno, i sám znalec , jméno FO, . K dopadům nezákonného trestního stíhání uvedla, že se informace o jejím trestním stíhání rozšířila mezi obchodní partnery a klienty, což samo o sobě poškozuje dobré jméno žalobkyně, která se zabývá stavební činností. Je pochopitelné, že s trestně stíhanou právnickou osoby nechtěli klienti vstupovat do nových závazkových vztahů. Soud poučil žalobkyně ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že neunáší důkazní břemeno ve vztahu k prokázání poškození její dobré pověsti v důsledku nezákonného trestního stíhání a že došlo k úbytku klientů či nových zakázek kvůli trestnímu stíhání. Žalobkyně poté uvedla, že žalobkyni zasáhl náhlý úbytek klientů, tedy i příjmů. Po dobu tr. stíhání se nemohla účastnit veřejných zakázek, neboť je vyžadováno, aby trestního řízení nebylo vedeno proti ucházející se obchodní korporaci ani proti jejímu statutárnímu zástupci, což v daném případě bylo, neboť i jednatel žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, byl ve stejném řízení nezákonně tr. stíhán. Mediální článek o celé kauze byl zveřejněn ve , adresa, , tedy v regionech, které byly z hlediska zákazníků žalobkyně zcela zásadní. Článek byl sdílen i na facebookovém profilu deníků. Další důkazy nenavrhla.3) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobkyně dne 7. 8. 2023 uplatnila žalobou uplatněné nároky. Žalovaná projednala žádost dne 28. 3. 2024, kdy konstatovala, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a za jeho vydání se žalobkyni omluvila, finanční zadostiučinění nepřiznala. K nároku na náklady za vypracování znaleckých posudků uvedla, že vypracování znaleckých posudků bylo účelným nákladem na zrušení nezákonného rozhodnutí, ale neshledala účelnou výši požadované ceny za vypracované znalecké posudky. V rámci mimosoudního projednání vyzvala žalobkyni k doložení vyčíslení nákladů, na což žalobkyně nereagovala. K nemajetkové újmě za uvedla, že žalobkyně dostatečně neprokázala tvrzenou nemajetkovou újmu. Za trestnou činnost hrozil trest 5 – 10 let u fyzických osob, což u žalobkyně coby právnické osoby nehrozilo, ale hrozil jí pouze peněžitý trest, kdy samotná trestná činnost je spojena s běžnou mírou společenského odsouzení. Dokazování v řízení označila za složitější. Poukázala na to, že medializace ve svitavském deníku není přístupná veřejnosti, ale pouze předplatitelům deníku. Odkázala na rozhodnutí , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , kde byla tr. stíhána taktéž právnická osoba za spáchání zločinu dotačního podvodu dle § 212 odst. 2, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Řízení trvalo 2 roky a 3 měsíce a poškozené hrozil peněžitý trest či zákaz příjmu dotací. Dále odkázala na rozhodnutí , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , kde byly stíhány další právnické osoby. Dopady byly shledány závažnějšími. V obou případech bylo shledáno za dostačující konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy. Při jednání soudu žalovaná doplnila, že jednotlivé úkony dle rozpisu úkonu a činností nekorelují s předávacími protokoly a fakturami, z čehož dovozuje, že rozpis úkonů a činností byl vytvořen účelově pro kompenzační řízení. Podotkla, že nesouhlasí částky v rozpisu s fakturami. Počet hodin je nadhodnocený, úkony neodpovídají, rovněž měl být znalecký posudek předán dne 25. 11. 2019, ale dle výpisu tak bylo až 29. 11. 2019. Při jednání soudu žalovaná doplnila, že jednotlivé úkony dle rozpisu úkonu a činností nekorelují s předávacími protokoly a fakturami, z čehož dovozuje, že rozpis úkonů a činností byl vytvořen účelově pro kompenzační řízení. Podotkla, že nesouhlasí částky v rozpisu s fakturami. Počet hodin je nadhodnocený, úkony neodpovídají, rovněž měl být znalecký posudek předán dne 25. 11. 2019, ale dle výpisu tak bylo až 29. 11. 2019.4) Při jednání dne 1. 10. 2024 soud připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 250 000 Kč od 8. 2. 2024 do zaplacení.5) Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované podáním ze dne 1. 8. 2023 doručeným žalované dne 7. 8. 2023. Žalovaná nevyhověla žádosti ani částečně, což jí sdělila ve stanovisku ze dne 28. 3. 2024. Mezi účastníky řízení byla dále nesporná příčinná a souvislost mezi výdaji za znalecké posudky zadané žalobkyní a nezákonným trestním stíháním.6) Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě či na základě shodných tvrzení stran učinil tato skutková zjištění:7) Usnesením Policie ČR, , Anonymizováno, ze dne 19. 11. 2018, č. j. , adresa, , bylo zahájeno mj. tr. stíhání žalobkyně pro účastenství ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. z. k zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, 4 písm. c) tr. z. v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem dotačního podvodu dle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. z. s odkazem k § 7, § 8 odst. 1 písm. a), § 9 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Žalobkyně předložila v trestním řízení znalecký posudek č. , Anonymizováno, zpracovaný , Anonymizováno, , zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 29. 11. 2019 na „, právnická osoba, “, zadavatelem žalobkyně. Znalecký posudek měl 40 stran s tím, že dalších několik desítek stran tvoří přílohy. Účelem znaleckého posudku bylo posoudit, zda cena smluvního rozpočtu odpovídá celkové úrovni , Anonymizováno, , edy v době vyhlášení soutěže a za jakých pravidel, zda je v současnosti možné objektivně posoudit kompletní rozsah provedených prací při rekonstrukci objektu v letech 2011–2012 dle předložené dokumentace položkového rozpočtu a současného stavu objektu, zda lze objektivně posoudit, zda mohly být při realizaci díla provedeny ještě další práce, které nebyly obsaženy v původním smluvním rozpočtu na základě předložených podkladů objednatelem posudku a současného stavu díla a v neposlední řadě se měl znalecký ústav vyjádřit ke znaleckému posudku zpracovanému , jméno FO, v oblasti rozporovaných stavebních prací a dodávek, zda lze jednoznačně určit, zda tyto rozporované práce a dodávky v návaznosti na dnešní stav byly či nebyly realizovány v době rekonstrukce. Zpracovatelé měli k dispozici projektovou dokumentaci včetně výkresů, smlouvu o dílo, předávací protokoly, vystavené faktury, úřední záznamy z trestního řízení, protokoly o výsleších svědků, rozpočty stavebních prací, doklady k poskytnutí dotace a výběrovému řízení, fotodokumentaci, videodokumentaci, znalecký posudek zpracovaný znalcem , jméno FO, . Dále si zpracovatelé opatřili katastrální listy, dokumentaci katastrální mapy a svou fotodokumentaci. OČTŘ si v řízení opatřily znalecký posudek č. , Anonymizováno, coby doplněk znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vypracovaný , jméno FO, , znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, stavby a stavebnictví, odvětví stavby obytné, zemědělské a průmyslové. Účelem bylo posouzení provedení prací na akci rekonstrukce nemovitosti , právnická osoba, ., počet listů 19. Za tento znalecký posudek bylo znalci vyplaceno znalečné 43 519 Kč. Znalec na studiu podkladů strávil 32 hodin po 350 Kč, prohlídka stavby 23 hodin po 350 Kč, zpracování podkladů 52 hodin po 300 Kč. Znalec dále předložil fakturu od , jméno FO, za posouzení jednotlivých položek změnového rozpočtu na akci. Znalecký posudek č. , Anonymizováno, se týkal posouzení provedených prací na akci rekonstrukce nemovitosti , právnická osoba, . Vypracoval jej , jméno FO, . Posudek měl 26 stran a 190 stran příloh. Za znalecký posudek bylo znalci vyplaceno znalečné ve výši 96 735 Kč s tím, že za studium podkladů účtoval znalec 60 hodin po 350 Kč, prohlídka stavby 40 hodin po 350 Kč, zpracování podkladů 120 hodin po 300 Kč, dále tisk a komplementace. Opět byla přiložena i faktura od , jméno FO, , který vyúčtoval znalci částku 11 132 Kč za studium podkladů, prohlídka stavby, zpracování podkladů. Rovněž znalec , jméno FO, přiložil fakturu od , jméno FO, na částku 5 203 Kč, kterou vyúčtoval znalci za studium podkladů, kontrolu stavby a zpracování podkladů, a fakturu od , jméno FO, na částku 7 900 Kč za kontrolu vykázaných provedených stavebních prací v návaznosti na odsouhlasený nabídkový rozpočet z výběrového řízení pro stavbu. , jméno FO, podal státní zástupce obžalobu dne 9. 9. 2020 mj. na žalobkyni pro spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 4 písm. c) tr. z., a to účastenstvím ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. z., a zločinu dotačního podvodu dle § 212 odst. 1, 6 písm. a) tr. z., a to účastenstvím ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. z. Žalobkyně dále v řízení předložila znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 31. 3. 2022. Měl 41 stran a 17 stran příloh. Účelem znaleckého posudku bylo vyjádřit se ke zjištění znalce , jméno FO, ke zpracování jednotlivých položek, vyjádřit se ke zjištěním znalce , jméno FO, v tabulkách zpracovaných v excelu, které byly přílohou doplnění znaleckého posudku, způsobu značení víceprací, méněprací a stávajících položek a dále k sestavení celkového a sestavení dle položek. Rovněž vyjádřit se k vyjádřením znalce a námitkám , právnická osoba, a , tituly před jménem, , adresa, . Místní šetření proběhlo dne 21. 12. 2021 včetně prohlídky, která byla fotograficky zdokumentována. Podklady se shodovaly s prvním znaleckým posudkem. Rozsudkem vydaným , jméno FO, soudem v , adresa, , pobočka v , adresa, ze dne 29. 6. 2022, č. j. , Anonymizováno, , byla žalobkyně uznána vinou a odsouzena za spáchání pomoci ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 212 odst. 1, 5 písm. c) tr. z. ve spojení s § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů a pomoci ke zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 260 odst. 1, 4 písm. c) tr. z. ve spojení s § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Žalobkyni byl uložen úhrnný peněžitý trest v celkové výši 500 000 Kč. Obžalovaní byli současně zavázáni nahradit společně a nerozdílně škodu , právnická osoba, ve výši 5 033 000 Kč. Rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 13. 3. 2023, č. j. , Anonymizováno, , v právní moci dne 13. 3. 2023, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a znovu bylo rozhodnuto tak, že mj. žalobkyně byla zproštěna obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Usnesením z 13. 3. 2023 bylo pod bodem II. zrušeno zajištění nároku poškozeného , právnická osoba, vztahující se na část majetku žalobkyně, konkrétně pozemek parc. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova , adresa, , stavba pro administrativu, a pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, , vedené KÚ pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště ve , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , v majetku žalobkyně, o němž bylo rozhodnuto usnesením státního zástupce , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne 22. 11. 2018. Usnesení nabylo právní moci 17. 3. 2023 (viz. spis , jméno FO, soudu v , adresa, , pobočka v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ).8) Fakturou číslo , hodnota, ze dne 27. 11. 2019 , adresa, vyúčtovala žalobkyni částku 150 000 Kč bez DPH za znalecký posudek na „, právnická osoba, “. Faktura byla splatná dne 27. 12. 2019. K úhradě faktury došlo dne 2. 12. 2019. Posudek byl žalobkyni předán dne 25. 11. 2019. Fakturou číslo , hodnota, ze dne 6. 4. 2022 se splatností dne 27. 4. 2022 , adresa, vyúčtovala žalobkyni 100 000 Kč bez DPH za znalecký posudek číslo , Anonymizováno, . Žalobkyně cenu uhradila 11. 4. 2022. Posudek si žalobkyně převzala dne 31. 3. 2022 (viz. faktura č. , hodnota, ze dne 27. 11. 2019 a č. , hodnota, ze dne 6. 4. 2022, obě vystavené , Anonymizováno, ).9) Žalobkyně vystavila v roce 2017 celkem 17 faktur znějících na částku 8 987 828 Kč, v roce 2018 celkem 41 faktur znějících na 6 545 098 Kč, v roce 2019 celkem 34 faktur na znějících na 5 036 757 Kč, v roce 2020 celkem 17 faktur znějících na 349 553 Kč, v roce 2021 celkem 13 faktur znějících na 127 050 Kč, v roce 2022 celkem 12 faktur znějících na 140 360 Kč (viz. přehled vydaných faktura žalobkyně za roky 2017 – 2022).10) Znalecký posudek číslo , Anonymizováno, byl znaleckým ústavem účtován sazbou 400 Kč za hodinu a za úkon 500 Kč. Zpracovatelé na něm strávili 337 hodin a 4 úkony. Tisk znalecký vyúčtoval sazbou 12 518 Kč. Na zpracování se podílely celkem čtyři osoby, stejně tak u znaleckého posudku vyhotoveného v roce 2022. U druhého posudku činila sazba 400 Kč za hodinu a 400 Kč za úkon, u zpracovatele , Anonymizováno, to bylo 500 Kč za hodinu. Druhý posudek zpracovávali 244 hodin, 1 účtován úkon a tisk 2 286 Kč (viz. rozpis úkonů a specifikace činností na znaleckých posudcích vypracovaných , Anonymizováno, ).11) Jednatel žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedl, že žalobkyně je stavební firmou. Působila v regionu , adresa, a v těsném okolí. Nejdříve prováděli drobnější zakázky, na kterých se rozvíjela. Zakázka pro firmu , právnická osoba, měla být jejich referenční zakázkou. Žalobkyně vznikla asi dva roky před touto větší zakázkou. Prováděli pozemní stavby a s tím související práce. Zakázka , Anonymizováno, měla probíhat v roce 2011 či 2012. Začal jim růst obrat, pořídili si objekt v , Anonymizováno, , který si opravili a měli v něm zázemí firmy. Tím, že měli nějaký majetek, mohli si i od bank půjčit peníze a realizovat zakázky. Po zahájení trestního stíhání byla kauza zveřejněna v médiích a majetkem nemohli nakládat a používat jej na půjčky. Jiný majetek neměli. Jednatel sám měl jako fyzická osoba zastaveno pojištění. Zákazníkům dokončili zakázky a dělali pouze menší zakázky. Noví klienti se od nich začali odvracet. Nechodili jim poptávky a jejich nabídky nebyly přijaty. Žalobkyně nemohla začít realizovat nové zakázky bez toho, aniž by měla nějakou zálohu, kterou jim zákazníci nechtěli dávat. Neřekli jim proč, ale domnívá se, že to má souvislost s trestní kauzou. Z tohoto důvodu nemohli realizovat ani větší zakázky, protože neměli finanční možnosti, aby mohli zakázku předem podpořit finančně, než začnou chodit peníze ze zakázky. Firma šla postupně do likvidace, dneska nemá žádné zakázky, firma bude končit. Jednatel nemá peníze na to, aby firmu udržel, protože firma potřebuje peníze, i když nepracuje. Obrat začal postupně po zahájení trestního stíhání klesat. Uvedl, že osobně mu nikdo narážky na tr. stíhání neřekl, nicméně někteří klienti, kteří jim nabízeli zakázky, jim přestali brát telefony. V době trestního stíhání žalobkyni. Ke znaleckým posudkům uvedl, že znalecký ústav měl k dispozici znalecký posudek znalce , jméno FO, . Řekl jim, že cenově se vejdou do 150 000 Kč. Žalobkyně nabídku akceptovala i vzhledem k tomu, že byla srovnatelná s cenou za znalecký posudek znalce , jméno FO, . Mediální článek byl zveřejněn i v tištěných novinách. V době, kdy článek vyšel na internetu, byl přístupný všem bez omezení. V článku byl vyfocen on sám, jehož lidé znají, a žalobkyně byla jmenovaná. Rovněž byla zmíněna , adresa, (viz. výslech jednatele a společníka žalobkyně , právnická osoba, ).12) Kauza byla medializovaná. V článcích bylo zmíněna obchodní firma žalobkyně s tím, že je , jméno FO, projednává případ tří obviněných lidí a žalobkyně, kteří měli neoprávněně čerpat dotace na rekonstrukci budovy ve , adresa, pro firmu , Anonymizováno, . Obžalovaným hrozí trest odnětí svobody až na 8–10 let a pokuta 250 000 Kč s tím, že žalobkyně může dostat pokutu až 1 milion Kč. Vinu odmítli (viz. článek , Anonymizováno, z internetové podoby s názvem „, Anonymizováno, “ ze dne 25. 4. 2022, článek ze , Anonymizováno, deníku s názvem „, adresa, “ z 25. 4. 2022, článek ze serveru , Anonymizováno, z 26. 4. 2022 s názvem „, Anonymizováno, “ a příspěvek stránky , Anonymizováno, na , Anonymizováno, z 25. 4. 2022).13) Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněných nároků, jak jej soud níže podává, plně postačující. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje.14) Po právní stránce posoudil soud věc takto:15) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.16) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.17) Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.18) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.19) Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnila žalované nároky.20) Žalobkyně požadovala náhradu škody a nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jelikož provedeným dokazováním trestním spisem bylo prokázáno, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání a žalobkyně byla obžaloby zproštěna, odpovědnostní titul je dán.21) K nároku na náhradu škody v podobě výdajů na znalecké posudky.22) Dle shora citovaného ust. § 31 odst. 1 a 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje toliko náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu a že náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené náklady na hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejichž výše se určí dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/).23) V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně si nechala vypracovat dva znalecké posudky od znaleckého ústavu , Anonymizováno, v reakci na znalecký posudek vyhotovený znalcem , jméno FO, , kterého přibral do řízení policejní orgán k vypracování znalecké posudku. Účelnost vypracování znaleckých posudků nebyla mezi účastníky řízení sporná, neboť i žalovaná uznala, že posudky vedly či přispěly ke zrušení nezákonného rozhodnutí, tedy ke zproštění žalobkyně obžaloby. Rozhodnutí v trestním řízení vycházela mj. z posudků vypracovaných k objednávce žalobkyně a zejm. odvolací soud z nich převážně vyšel při zproštění žalobkyně obžaloby. Spornou zůstala otázka výše výdajů za tyto znalecké posudky. Soud vyzval žalobkyni ve smyslu § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení ohledně ceny za znalecké posudky. Vycházel přitom z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3414/2016, který uvedl, že „náklady na znalecký posudek předložený účastníkem řízení lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. pouze v rozsahu částky, která by se významně nelišila od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil na základě procesního předpisu“. U znaleckého posudku vypracovaného v roce 2019 bylo třeba vyjít z vyhlášky č. 37/1967 Sb., dle níž bylo možno přiznat znalci za znalecký posudek odměnu maximálně ve výši 350 Kč/hod. (dle § 16 vyhlášky). Odměna mohla být navýšena o 10 %, byl-li přezkoumáván posudek jiného znalce (§ 20 odst. 2 vyhlášky). V případech, kdy byla třeba zvláštní odborná specializace znaleckého ústavu bylo možné znaleckému ústavu sazbu odměny podle § 16 zvýšit až o 50 %. Ustanovení § 20 a 21 se při stanovení odměny znaleckému ústavu použijí obdobně (§ 15a vyhlášky). Pokud znalecký ústav vyúčtoval žalobkyni celkem 150 000 Kč bez DPH (tedy v nižší výši, než kterou dle přehledu úkonů na jeho vypracování jeho zpracovatelé strávili), sazba za hodinu 400 Kč, na vypracování se podíleli 4 odborníci s odbornou specializací (obor stavebnictví), vyjadřovali se ke znaleckému posudku jiného znalce a měli zodpovědět řadu otázek. Vyúčtování ceny za znalecký posudek tak soud shledal zcela účelným a odpovídající procesním předpisům. U posudku vypracovaného v roce 2022 je třeba vyjít z vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, dle které znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč (§ 2 vyhlášky). To platí i pro znalecké ústavy. Pokud je znalecký posudek mimořádně obtížný, lze odměnu zvýšit až o 20 % (§ 7 vyhlášky). I v tomto případě znalecký ústav účtoval odměnu 400 Kč za hodinu, u dvou činností 450 Kč a 500 Kč. Cena za celý posudek činila 100 736 Kč (tj. opět ve vyšší výši, než kterou znalecký ústav žalobkyni vyúčtoval). I v tomto případě se znalecký ústav vyjadřoval ke znaleckému posudku jiného soudního znalce. Soud tak shledává i v tomto případě cenu za znalecký posudek za zcela účelnou, neboť by taková náležela i dle procesních předpisů, pokud by o znalečném rozhodoval soud. Nelze odhlédnout, že podobnou odměnu přiznaly OČTŘ soudnímu znalci v předmětné věci s tím, že se nejednalo o znalecký ústav. Soud nehodnotí jako relevantní námitku žalované o nesouladu data předání znaleckého posudku dle předávacího protokolu a vyúčtování.24) Celkem tak soud přiznal žalobkyni 250 00, Anonymizováno, Kč (150 000 Kč a 100 000 Kč).25) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání.26) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že jí v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla.27) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011).28) Povaha trestní věci:29) Žalobkyně byla stíhána pro účastenství ve formě pomoci dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. z. k zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 2, 4 písm. c) tr. z. v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem dotačního podvodu dle § 212 odst. 2, 6 písm. a) tr. z. s odkazem k § 7, § 8 odst. 1 písm. a), § 9 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Trestná činnost nebudí vyšší společenské odsouzení než běžná majetková trestná činnost. Za trestnou činnost by fyzické osobě hrozil nepodmíněný trest až na 10 let, ale u žalobkyně coby právnické osoby se jednalo o peněžitém trestu. V průběhu řízení byla žalobkyně nepravomocně odsouzena a byl jí uložen peněžitý trest ve výši 500 000 Kč a povinnost k náhradě škody spolu s dalšími obžalovanými. Žalobkyni byl zajištěn nemovitý majetek na počátku tr. řízení Ke zrušení zajištění došlo po vydání zprošťujícího rozhodnutí. Její trestní stíhání bylo medializováno. Média uváděla obchodní firmu žalobkyně a popis vytýkaného jednání. Byť soud při hodnocení nemajetkové újmy k medializaci kauzy přihlédl, medializace sama o sobě je prostým důsledkem zásady veřejnosti tr. řízení a není dána příčinná souvislost mezi medializací případu a nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011).30) Délka trestního řízení:31) Trestní stíhání žalobkyně, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobkyně činila 4 roky a necelé 4 měsíce. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání trvalo přiměřenou dobu. Jednalo se o velkou kauzu s vyšším počtem obviněných s jistou skutkovou, právní i procesní složitostí. Ani další postup orgánů činných v trestním řízení dle názoru soudu hodnotit jako účelový či jako excesivní. Soud neshledal ani excesivní způsobe jednání orgánů činných v trestním řízení.32) Následky způsobené v osobní sféře poškozené:33) Újma měla dle žalobních tvrzení spočívat v poškození dobrého jména žalobkyně a její pověsti, čímž došlo k úbytku klientů a zakázek. Žalobkyni měl klesnout obrat, kdy byla stíhána v souvislosti se svou obchodní činností. Zajištění majetku jí působilo další obtíže. V řízení bylo prokázáno, že trestním stíháním došlo k poškození pověsti a dobrého jména žalobkyně, tedy soud má za prokázané objektivizované dopady nezákonného trestního stíhání. Žalobkyně je stavební firmou, která byla stíhána v souvislosti se svou obchodní činností. Funguje na regionální úrovni, kdy informace o jejím trestním stíhání byla medializována s uvedením její obchodní firmy právě na této regionální úrovni. Rovněž byly žalobkyni zajištěny nemovitosti, které tudíž nemohla zatížit pro případné poskytnutí úvěrů, jak uvedl jednatel žalobkyně, a měla tak problémy s plánováním financování. Nyní je žalobkyně v likvidaci (od 1. 8. 2024 dle obchodního rejstříku). V průběhu řízení se logicky nemohla účastnit veřejných zakázek i kvůli tr. stíhání jejího jednatele ve stejném řízení. Ačkoliv žalobkyně předložila seznamy vydaných faktur v jednotlivých letech se sestupnou tendencí, dle soudu není najisto prokázáno i přes poučení žalobkyně dle § 118a odst. 3 o. s. ř., že snížení počtu vydaných faktur, úbytek klientů či samotný vstup žalobkyně do likvidace je způsoben výhradně trestním stíháním. Z tohoto důvodu soud shledal zásah do pověsti žalobkyně a poškození jejího jména, nikoliv však v takovém rozsahu, v jakém tvrdila žalobkyně. Okolnosti posuzované v rámci kritéria následků způsobených v osobnostní sféře poškozeného musí být přitom žalobkyní tvrzeny a prokazovány, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli jiná právnická či osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2555/2010).34) Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je částka 20 000 Kč. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména povaha trestní věci, resp. trestní stíhání v souvislosti s obchodní činností žalobkyně a poškození jejího dobrého jména a pověsti. Kauza byla medializovaná.35) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Soud věc porovnal s případem řešeným v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. , Anonymizováno, , kde se jednalo rovněž o trestní stíhání právnické osoby pro spáchání tr. činu pomoci ke zvlášť závažnému zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 24 odst. 1 písmeno c) k § 260 odst. 1, 5 tr. zkn. a pomoci ke zločinu sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 256 odst. 1, 2 písm. c) tr. zkn. Délka trestního řízení činila 2 roky a 1 měsíc, tedy byla více než o polovinu kratší než u žalobkyně. Co se týče následků, bylo prokázáno poškození dobrého jména poškozené a zasaženo do jejího podnikání. Věc byla shodně jako v případě žalobkyně medializována. Soud přiznal zadostiučiní v penězích ve výši 20 000 Kč. Dále soud srovnal věc s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , Anonymizováno, , kde byla stíhána jako jedna z žalobkyň taktéž právnická osoba. Trestní stíhání trvalo 2 roky a 4 měsíce pro trestný čin podvodu, tedy taktéž kratší řízení než u žalobkyně. Byl prokázán odchod klientů od žalobkyně. Došlo k přiznání morální satisfakce, a to s ohledem na odůvodnění zprošťující rozhodnutí, dle kterého se spíš vytýkaného jednání žalobkyně jednání dopustila. V neposlední řadě soud provedl srovnání s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , Anonymizováno, , taktéž stíhání právnické osoby, byla přiznána morální satisfakce, délka řízení byla přiměřená, byla provedena domovní prohlídka před zahájením trestního stíhání, byla věc rovněž medializována stejně, jako v případě žalobkyně a hrozil i tak též podobný trest. Dopady do osobnostní sféry poškozené byly shledány v tom, že věc byla medializována, stejně jako u žalobkyně, byly shledány stejně jako u žalobkyně pouze objektivizované zásahy, tedy představované zásahem do práva na dobrou pověst, renomé, nejistota v plánování a rozhodování, musela tedy žalobkyně se věnovat tomu, aby dostatečně vysvětlila své postavení nebo svou situaci obchodním partnerům, podařilo se jí ale udržet pozici na trhu odpadového hospodářství, udržela si klienty a současně počet jejich obchodních partnerů narostl.36) Naopak soud se neztotožnil s judikaturou předloženou žalovanou, která odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , Anonymizováno, , kde byla tr. stíhána taktéž právnická osoba za spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku (později kvalifikováno na dotační podvod). Řízení trvalo 2 roky a 3 měsíce, tedy kratší dobu než u žalobkyně, a poškozené hrozil peněžitý trest či zákaz příjmu dotací. U poškozeného nebyly prokázány výrazné dopady, ale pouze určité poškození dobré pověsti ve vztahu k městu, kde poškozený sídlil, kdy došlo k pochybnostem ohledně dobrého jména a ovlivnění vztahů se poškozeným, avšak nikoliv většího charakteru v tom směru, že by došlo k ukončení poskytování dotací ze strany města, pouze došlo k přehodnocení dotační politiky města. Dále odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , Anonymizováno, , kde byla stíhána taktéž právnická osoba pro spáchání zločinu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži dle § 257 odst. 1 písm. d), odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Poškozená společnost měla na rozdíl od žalobkyně souběžně vedeno jiné trestní stíhání pro závažnější trestnou činnost. Řízení trvalo výrazně kratší dobu než u žalobkyně, a to 5 měsíců. Rovněž dopady nelze hodnotit srovnatelné s žalobkyní, neboť u poškozené nebylo prokázáno, že dopady byly způsobeny jedině nezákonným trestním řízení. Naopak bylo prokázáno, že do sféry žalobkyně bylo zasaženo i jejím druhým trestním stíháním a trestním stíháním svých zaměstnanců. V obou žalovanou uvedených případech bylo shledáno za dostačující konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy. Žalobkyně srovnávací judikaturu nepředložila.37) K úrokům z prodlení38) Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení.39) Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu škody a újmy žalované, tj. v daném případě dne 7. 8. 2023. Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 7. 2. 2024. Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 8. 2. 2024, a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Soud se neztotožnil s argumentací žalované, že by měla být v prodlení až od jednání soudu (nejméně ve vztahu k nároku na náhradu škody). Přílohový trestní spis měla žalovaná k dispozici i během mimosoudního projednání, kde mohla minimálně provést srovnání s odměnou vyplacenou znalci přibraným opatřením OČTŘ. Ve spise byly znalecké posudky vypracované k zadání žalobkyně založeny. Žalovaná taktéž nepřistoupila k úhradě náhrady škody ani v průběhu tohoto soudního řízení po doplnění tvrzení žalobkyní. Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.40) Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky 270 000 Kč s příslušenstvím z této částky a ve zbytku ji zamítl.41) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, kdy tarifní hodnota u nároku na náhradu škody činila 250 000 Kč a u nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání 50 000 Kč.42) Žalobkyni vznikly náklady v celkové výši 85 121 Kč, která je tvořena- zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč,- 6x odměnou právního zástupce za 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 10. 5. 2024, porada dne 22. 7. 2024, účast na jednání dne 30. 7. 2024 a účast na jednání dne 1. 10. 2024) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 57 000 Kč (6x 9 500 Kč);- 6x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč),- 20x ztráta času na trase , adresa, a zpět k soudu ve dnech 30. 7. 2024 a 1. 10. 2024 (každá cesta 10 půlhodin) dle 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v celkové výši 2 000 Kč (20x 100 Kč),- 1x cestovné na trase , adresa, a zpět (205 km/1 cesta jedním směrem) k soudu dne 30. 7. 2024 vozidlem RZ , SPZ, spotřeba 5,2/100 km (kombinovaná), nafta, vč. amortizace dle 13 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši 3 121 Kč,- 1x cestovné na trase , adresa, a zpět (205 km/1 cesta jedním směrem) k soudu dne 1. 10. 2024 vozidlem RZ , SPZ, spotřeba 5,2/100 km (kombinovaná), nafta, vč. amortizace dle 13 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši 3 121 Kč,- DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši 14 079 Kč.Odměnu za úkon sdělení na výzvu soudu ze dne 28. 8. 2024 soud žalobkyni nepřiznal, neboť se jednalo o opakované poučení žalobkyně dle § 118a odst. 3 o. s. ř., na které žalobkyně reagovala. Nadto v podání sdělila, že nemá další důkazy k prokázání svých tvrzení.43) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu.