27 C 273/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 54 731,10 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne , datum, domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, (dále též „OS“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále též „původní řízení“). Žalobce v žalobě shrnul původní řízení a konstatoval, že řízení je nepřiměřeně dlouhé, čímž žalobci vznikla nemajetková újma, neboť na žalovaného mělo řízení přímý vliv po dobu 73 měsíců. Nejednalo se o věc složitou. Význam pro žalobce byl zvýšený, neboť předmětem původního řízení byla vysoká finanční částka. Ve věci také byla následně vedena exekuce, jež byla posléze zastavena. Při výpočtu nároku žalobce vycházel ze základní částky , částka, ročně. Žalobce nárok uplatnil u žalované dne , datum, , která mu stanoviskem ze dne , datum, přiznala , částka, . K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení o zvýšeném významu řízení pro žalobce doplnil, že až z vyrozumění o zahájení exekuce se dozvěděl o nalézacím řízení, vymáhaná povinnost 800 tis. Kč výrazně převyšovala jeho majetkové poměry. Taktéž vzrostly jeho výdaje na právní zastoupení. Cítil se nekomfortně a ve stresu. Na konci roku 2023 na sebe podal insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, neboť závazek, k jehož úhradě byl žalobce zaváván společně a nerozdílně se svou bývalou partnerkou v původním řízení, ona neuhradila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedla, že nárok žalobce neuznává. K projednání žádosti žalobce o odškodnění došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši , částka, . Žalovaná shledala důvod pro snížení zadostiučinění o 15 % z důvodu složitosti řízení. Význam posuzovaného řízení shledala jako běžný, neboť se nejedná o věc, která by podle judikatury ESLP patřila mezi ty závažnější. Navrhla žalobu zamítnout, neboť považuje již poskytnuté zadostiučinění za dostatečné.

3. Soud po provedením dokazování ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že dne , datum, žalovaná projednala nárok žalobce a přiznala mu částku , částka, .

5. Z žádosti žalobce ze dne , datum, a z doručenky ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, uplatnil žalobce nárok u žalované.

6. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne , datum, podala , právnická osoba, , Anonymizováno, . k Obvodnímu soudu pro , adresa, žalobu proti , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, o zaplacení , částka, z příslušenství. Dne , datum, žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu. Dne , datum, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila k žalobě. , Jméno zainteresované osoby 0/0, nebyla výzva doručena, obálka se vrátila zpět bez zanechání výzvy, vyvěšeno dne , datum, . Dne , datum, soud vyhlásil rozsudek, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl, povinnost bylo uložena žalovaným 1) a 2) společně a na rozdílně. Písemné vyhotovení rozsudku rozesláno , datum, , na rozsudku je doložka právní moci vůči žalované 1) ke dni , datum, , zásilka s rozsudkem se vrátila nedoručená, zanechána výzva. Následně vyvěšena výzva podle § 49 odst. 2 o.s.ř. dne , právnická osoba, . 2016. Opatřením předsedy soudu byla věc přidělena z důvodu dlouhodobé stáže , tituly před jménem, , jméno FO, jiné soudkyni. Žalovaný 2) , Jméno zainteresované osoby 0/0, podal prostřednictvím právního zástupce odvolání dne , datum, . Uváděl, že mu nebyly žádné písemnosti nikdy doručeny z nalézacího řízení a o tom, že probíhalo řízení u OS pro , adresa, se žalovaný dozvěděl až při doručení písemnosti, včetně rozsudku v průběhu exekuce. Rozsudek mu byl doručen , datum, . Dne , datum, soud učinil dotaz na ministerstvo vnitra ohledně toho, zda byla žalovanému jako fyzické osobě nepodnikateli zřízena datová schránka. Dne do , datum, žalovaný 2) opravil písařskou chybu v odvolání. Dne , datum, sdělilo ministerstvo vnitra, že neeviduje žádnou datovou schránku fyzické osoby, jejímž držitelem byl , Jméno zainteresované osoby 0/0, či , jméno FO, . K pokynu z , datum, soud sdělil žalovanému 2), že rozsudek dosud nenabyl právní moci ve vztahu k žalovanému 2), v důsledku zjištěné závady v doručování rozsudku. Žalovaný 2) podal proti rozsudku odvolání, současně soud vyzval žalobci za plat soudního poplatku za odvolání. Žalovaný 2) nahlížel do spisu , datum, . Dne , datum, Okresní soud v , adresa, požádal o zapůjčení spisu z důvodu, že rozhoduje o návrhu povinného na zastavení exekuce. Dne , datum, žalovaný 2) požádal o osvobození od soudních poplatků, k tomu mu soud dne , datum, zaslal k vyplnění formulář vz.

58. Soud dále sdělil OS , adresa, , že spis nelze zapůjčit, neboť probíhá odvolací řízení vůči , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Vůči němu zatím rozsudek nenabyl právní moci. Dne , datum, žalovaný 2) zaslal soudu vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dne , datum, soud činil dotazy na katastr nemovitostí a , právnická osoba, , adresa, ohledně vlastnictví vozidla či nemovitostí. Dne , datum, obdržel reakci na žádost o součinnost. Dne , datum, soud učinil dotaz na Úřad práce , adresa, , zda žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, pobíral během posledního půl roku nějaké dávky, odpověď obdržel , datum, . Dne , datum, OS v , adresa, se dotazoval soudu, zda již bylo řízení ohledně odvolání povinného 2) do rozsudku skončeno či nikoliv. Na to soud sdělil OS , adresa, , že stále odvolací řízení probíhá. Usnesením z , datum, bylo soudem rozhodnuto, že se žalovanému 2) přiznává osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu a současně mu byl ustanoven zástupce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, v právní moci , datum, . Dne , datum, soud zaslal odvolání žalovaného 2) žalobkyni, nechť se k němu vyjádří. Žalobkyně reagovala , datum, mj. tím, že vzala žalobu částečně zpět, a to sice co do částky , částka, , kterou žalobce obdržel na úhradu žalované pohledávky v mezidobí z plnění inkasovaného z prodeje nemovitostí tvořícího zajištění předmětného úvěru, aktuální výše dluhu činí , částka, . Současně žalobce namítl místní nepříslušnost , právnická osoba, 1. Spis předložen odvolacímu soudu ze , datum, . Dne , datum, odvolací soud učinil dotaz na , Anonymizováno, ohledně pobytu prvé žalované. Usnesením ze dne , datum, byl rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k 2) žalovanému zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Spis vrácen soudu prvního stupně , datum, , doložka PM , datum, . V odůvodnění je konstatováno, že žaloba musí být doručena žalovaným do vlastních rukou, což se v tom případě žalovaného 2) nestalo, neboť mu soud omylem doručil zásilku na jinou adresu místo nesprávné adresy evidované v Centrální evidenci obyvatel a uvedl i zprávu pošty, že toto číslo popisné se v obci nenachází, žaloba mu proto nebyla řádně doručena. V mezidobí se na stav řízení dotazoval OS , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, . K pokynu z , datum, soud zaslal řádně žalobu a výzvu k vyjádření se k žalobě právnímu zástupci žalovaného 2) do datové schránky a současně, aby se vyjádřil, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby. Žalovaný 2) podal vyjádření k žalobě , datum, , s žalobou nesouhlasil. K pokynu z , datum, nařízeno na , datum, jednání. K pokynu ze , datum, jednání odročeno na neurčito z důvodu rozhodnutí o uplatnění námitce o místní nepříslušnosti. Usnesením z , datum, soud zamítl námitku místní nepříslušnosti , právnická osoba, 1 uplatněnou žalovaným v podání ze dne , datum, , na usnesení doložka právní moci , datum, . Proti usnesení se odvolal žalovaný 2), odvolání bylo přeposláno žalobci dne , datum, a vyzvali ho, aby se k odvolání vyjádřil. Dne , datum, žalobce navrhl změnu účastníka řízení dle § 107a) odst. 1 o.s.ř. a souhlas nového žalobce se vstupem do řízení, novým žalobcem měl být , právnická osoba, . Spis předložen odvolacímu soudu , datum, , odvolací soud usnesením z , datum, rozhodnutí soudu prvního stupně z , datum, potvrdil, na usnesení je doložka právní moci , datum, . Spis vrácen soudu I. stupně , datum, . Usnesením z , datum, soud rozhodl o pokračování s novou žalobkyní spol. , právnická osoba, ., na usnesení doložka právní moci , datum, . Usnesení bylo zasláno žalovanému 2) i obálkou typu I, vrátila se nevyzvednuto. K pokynu ze , datum, nařízeno jednání na , datum, . K pokynu z , datum, bylo jednání zrušeno, respektive účastníci byli vyrozuměni, že se jednání nekonalo. Věc byla záznamem první ze dne , datum, přiřazená jiné zastupující soudkyni. K pokynu ze , datum, nařízeno jednání na , datum, . Dne , datum, žalovaný 2) požádal o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti zástupce žalovaného, která bude trvat nejméně do , datum, , neboť je plánovaná operace dne , datum, . Při jednání dne , datum, bylo jednání odročeno na neurčito, zároveň byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení podle § 118a) odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazů o zkoumání úvěruschopnosti prvé žalované. Ve vztahu k žalovanému 2) se jedná o ručitele, kdy není potřeba v souladu s rozhodnutím Evropského soudu , Anonymizováno, úvěruschopnost zkoumat. Doložení úvěruschopnosti proběhlo žalobcem dne , datum, . Dne , datum, žalovaný 2) požádal o doručení protokolu z jednání. K pokynu ze , datum, nařízeno jednání na , datum, , při tomto jednání byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na , datum, . Dne , datum, vyhlášen rozsudek, kterým bylo řízení zastaveno co do částky , částka, s příslušenstvím, žalovanému 2) byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím a ve výroku III. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit náhrada nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku rozesláno , datum, . Žalobce se proti rozhodnutí dne , datum, odvolal, odvolání přeposláno žalobci dne , datum, . Dne , datum, soud vyzval žalovaného 2), aby zaplatil soudní poplatek za odvolání, který uhradil , datum, . Dne , datum, žalovaný 2) podal námitky proti výzvě k zaplacení soudního poplatku. Usnesením z , datum, soud rozhodl, že se výzva k zaplacení soudního poplatku mění tak, že se žalovanému 2) povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání neukládá, usnesení v právní moci , datum, . Usnesením z , datum, rozhodnuto, že se žalovanému 2) po právní moci rozhodnutí vrací zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , usnesení v právní moci , datum, , soudní poplatek vydán , datum, . Dne , datum, spis předložen odvolacímu soudu. K pokynu z , datum, nařízeno jednání na , datum, u odvolacího soudu. Při jednání odvolacího soudu dne , datum, byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé v II. výroku a náklady řízení ve III. potvrzen s tím, že v rozsahu těchto povinností zaniká povinnost uložená žalované , jméno FO, rozsudkem z , datum, . Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení, rozsudek v právní moci , datum, . Dne , datum, zástupce vyúčtoval odměnu, o odměně soud rozhodl , datum, .

7. Soud neprováděl jako důkaz rozsudek Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , výpis z infosoudu či rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne , datum, , z důvodu nadbytečnosti, neboť se rozhodnutí týkají zcela jiných řízení a neslouží ke zjištění skutkového stavu v projednávané věci. Výplatní pásky žalobce za , Anonymizováno, a usnesení KS v Brně ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, – , právnická osoba, , soud jako důkaz taktéž neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť ekonomická situace žalobce po skončení posuzovaného řízení je pro význam řízení irelevantní8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

13. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

16. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne , datum, , je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

17. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. V dané věci žalobce začal pociťovat újmu ohledně nejistoty výsledku řízení od , datum, , kdy mu byl doručen rozsudek z původního řízení v exekučním řízení. Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum , datum, , kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce činila 6 let a 1 měsíc.

19. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. stupně rozhodoval ve věci dvakrát, odvolací soud taktéž dvakrát a odvolací soud rovněž o procesním rozhodnutí (zamítnutí námitky místní nepříslušnosti). Soud konstatuje, že již samo řízení u více stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010).

20. Posuzované řízení bylo jak skutkově, tak procesně složité. Orgány veřejné moci se musely vypořádat s návrhem na osvobození od soudních poplatků, částečným zpětvzetím návrhu, s námitkou místní nepříslušnosti, návrhem na změnu účastníků, žádostí o odročení jednání a účastníka původního řízení bylo třeba vyzvat na doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

21. Žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

22. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standartní. Soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 1597/2014). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobce sice tvrdil, že s ohledem na výši předmětu řízení a s ohledem na zahájení exekuce vůči němu byl význam posuzovaného řízení pro žalobce zvýšený. Přesto se žalobce neúčastnil jednání ve věci samé dne , datum, , čímž se vzdal možnosti dobrodiní soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Jinými slovy, žalobce dostatečně neprokázal prohloubení nemajetkové újmy tím, že předmětem posuzovaného řízení byla vysoká částka. K dalším tvrzením žalobce soud podotýká, že zahájení původního řízení a existence dluhu žalobce se odvíjí od jeho závazkového vztahu k žalobci v původním řízení, případně jeho dohody s bývalou přítelkyní o ručitelském závazku. Nicméně tato tvrzení nevypovídají o zvýšeném významu původního řízení pro žalobce.

23. Konečně pokud se jedná o postup soudů, k tomu soud dodává, že uvedené kritérium není obvykle důvodem pro zvýšení či snížení základní částky, neboť je základem pro samotné posouzení přiměřenosti celkové délky řízení. V řízení OS vydal rozsudek, který odvolací soud z důvodu procesních vad zrušil. Dále soud shledal období nečinnosti od doručení vyjádření žalobce dne , datum, do předložení věci odvolacímu soudu dne , datum, a od vrácení spis soudu I. stupně dne , datum, do vydání usnesení z , datum, . Nicméně soudy se nedopustily takových pochybení, aby byla za jejich postup základní částka zadostiučinění za nemajetkovou újmu zvýšena.

24. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani jiné vyřízení věci, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.

25. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi , částka, až , částka, . Nejvyšší soud taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

26. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako nikoli extrémně dlouhou a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na , částka, , přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na , částka, . Soud se zde řídil úvahou, že délka řízení nebyla násobně delší, než bylo vzhledem k okolnostem očekávat, především s ohledem na složitost věci. Pokud tedy rozhodná doba původního řízení činila 6 let a 1 měsíc, činí základní částka za celou dobu původního řízení , částka, .

27. Základní částku , částka, soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. Ve vztahu ke složitosti řízení soud snížil základní částku o 15 %. Ve vztahu k zavinění žalobce na délce původního řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud částku také nikterak nemodifikoval. Soud tak základní částku za celé původní řízení upravil tak, že ji snížil o 15 %. Ve výsledku tedy náleží žalobci zadostiučinění v částce , částka, .

28. Jak vyplývá ze zjištěných skutkových okolností, žalovaná stanoviskem ze dne , datum, přiznala zadostiučinění ve výši , částka, v rámci předběžného projednání. Soud tak uzavírá, že vyšší zadostiučinění již bylo žalobci poskytnuto v rámci předsoudního projednání žalovanou. Nadto je třeba poznamenat, že se žalovaná s plněním částky odškodnění za nepřiměřenou délku nedostala do prodlení ve smyslu § 15 odst. 1 OdpŠk, pročež žalobci nenáleží ani požadovaný zákonný úrok z prodlení.

29. V souladu se shora uvedeným tak soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

31. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí , částka, za každý úkon.

32. Zcela úspěšné žalované v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, odpovídající paušální náhradě za 1 úkon (písemné vyjádření k žalobě). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

33. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.