27 C 291/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 3 310 689 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku. 1 Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal po žalované náhrady škody ve výši , částka, s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení). Uvedl, že jeho právní předchůdce , jméno FO, , nar. , datum, , podal dne , datum, trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání tr. činu krádeže zboží, které měl uskladněno ve skladu společnosti , právnická osoba, na základě nájemní smlouvy. , adresa, mu bylo zadrženo společností , právnická osoba, . s odůvodněním, že tato společnost se stala vlastníkem pohledávky vůči právnímu předchůdci žalobce ve výši 1,3 mil. Kč, ačkoliv pohledávka již měla zaniknout. Trestní řízení o podaném oznámení skončilo usnesením Policie ČR, OŘP , adresa, III, SKPV, odbor hospodářské kriminality, 2. oddělení o odložení věci podle § 159a odst. 1 o. s. ř. ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , neboť ve věci nešlo o podezření ze spáchání tr. činu. Žalobce podal stížnost, která byla státním zástupcem zamítnuta. Taktéž podal žádost o přezkum postupu policejního orgánu. Uvedl, že odložení věci provedl policejní orgán bez náležitého prošetření. Orgány činné v tr. řízení dle jeho názoru porušily povinnost vést náležité vyšetřování a následně zahájit tr. stíhání na základě podaného tr. oznámení a zajistit odcizené zboží právního předchůdce žalobce nebo náhradní hodnoty. Nápravu neposkytl ani dozorující státní zástupce. Žalobce současně podal žalobu k Obvodnímu soudu pro , adresa, mj. proti , právnická osoba, ., kterou se domáhal náhrady škody , částka, . Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud konstatoval, že společnosti , právnická osoba, . nesvědčila pohledávka za právním předchůdcem žalobce a nemohl odcizit jeho zboží. Ke stejnému závěru měly dle žalobce dojít i orgány činné v tr. řízení, pokud by věc náležitě šetřily. Žalobci následně přisvědčilo i Městské státní zastupitelství ve vyrozumění ze dne , datum, k podnětu žalobce na výkon dohledu a Ústavní soud v usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , který konstatoval, že u žalobce je dán nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla na žalobce postoupena všechny práva na náhradu škody související s odcizeným zbožím , jméno FO, . Žalobce tak má za to, že v důsledku nevedení účinného vyšetřování byla zmařena možnost právního předchůdce žalobce, resp. nyní žalobce domoci se neoprávněně odcizeného zboží z pronajatého skladu a tím byla žalobci způsobena škoda ve výši žalované částky odpovídající hodnotě odcizeného zboží (počítačů). Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne , datum, , která mu dne , datum, sdělila, že žádost nemá za důvodnou.2 Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne , datum, a navrhla zamítnutí žaloby Uvedla, že ve věci není dán odpovědnostní titul, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem dne , datum, (ve vyjádření nesprávně rok 2022), jakožto nároku na poskytnutí náhrady škody ve výši žalované částky. Sama nemůže substituovat práci orgánů činných v tr. řízení a šetřit, zda došlo ke spáchání tr. činu a jakou výši činí způsobená škoda. Taktéž není oprávněna přezkoumávat postup orgánů činných v tr. řízení. Z usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, a vyrozumění Městského státního zastupitelství ze dne , datum, dle jejího názoru nelze dovodit, že by byl konstatován nesprávný úřední postup.3 Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.4 Ze spisu vedeného Policie ČR, OŘP , adresa, III, SKPV, odbor hospodářské kriminality, 2. oddělení sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil následující. Dne , datum, podal k OSZ pro , adresa, , jméno FO, trestní oznámení na neznámého pachatele. Dne , datum, , jméno FO, podal vysvětlení dle § 61 odst. 1 zákona o Policii ČR. Dne , datum, byly zahájeny úkony tr. řízení. Vysvětlení podávána ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Dne , datum, OČTŘ žádaly o součinnost u bank, nashromáždily listinné důkazy. Policejní orgán usnesením z , datum, , č. j. , Anonymizováno, , rozhodl podle § 159a odst. 1 tr. řádu o odložení tr. věci podezření ze spáchání trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel. Usnesení bylo doručeno , jméno FO, dne , datum, . V odůvodnění je konstatováno, že trestní oznámení podal , jméno FO, . Úkony tr. řízení byly zahájeny dne , datum, na základě tr. oznámení podaného , jméno FO, . Uváděl, že mu byla způsobena škoda ve výši , částka, . , jméno FO, podal proti usnesení o odložení věci stížnost, o které rozhodlo Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, dne , datum, , usnesením č. j. , spisová značka, , kterým stížnost zamítlo jako nedůvodnou. , jméno FO, doplnil tr. oznámení a dne , datum, podal žádost o přezkum postupu policejního orgánu dle § 157a tr. řádu, ve kterém nesouhlasil s odložením věci. Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, sdělilo právnímu zástupci právního předchůdce žalobce dne , datum, , že postup policejního orgánu byl důvodný, neboť nevyplývají žádné nové skutečnosti, kterými by bylo zapotřebí dále se znovu zabývat. Důvody k postupu dle § 157 odst. 2, alinea první tr. řádu, tudíž neshledal. Dne , datum, bylo na policejní orgán doručeno opětovné doplnění trestního oznámení , jméno FO, . Podání bylo opatřením založeno bez dalšího a dne , datum, policejní orgán vyrozuměl právního předchůdce žalobce o tom, že provedeným šetřením nebyly zjištěny nové skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonu trestního řízení.5 Z podnětu poškozeného k vykonání dohledu ze dne , datum, podaného žalobcem k Městskému státnímu zastupitelství v Praze soud zjistil, že žalobce předložil státnímu zastupitelství rozhodnutí z civilního řízení u Obvodního soudu pro , adresa, a dal podnět k výkonu dohledu, neboť v dané věci existují důvodné pochybnosti o řádnosti vedeného trestního řízení, rovněž tak pochybnosti ohledně možného porušení základních zásad trestního řízení ze strany OČTŘ, konkrétně porušení zásady zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí.6 Z vyrozumění o výsledku přezkumu ze dne , datum, Městského státního zastupitelství v Praze soud zjistil, že dle MSZ v Praze orgány trestního řízení řešily předběžnou otázka, zda společnosti , právnická osoba, , svědčilo zadržovací právo, přičemž dospěly k závěru, že ano a nemohla tak být naplněna skutková podstata trestného činu. Dále uvedlo, že otázka zadržovacího práva je předloženými soudními rozhodnutími řešena odlišně, a byť orgány činné v trestním řízení toto rozhodnutí nezbavuje povinnosti předběžnou otázku posoudit, lze předpokládat, že nyní již byla řešena odlišně s přihlédnutím k závěrům soudu. Neexistence zadržovacího práva však nezakládá trestní odpovědnost těch, které toto domnělé zadržovací právo uplatnili. Za tímto účelem by bylo nutné prokázat, že tyto osoby nejednaly v dobré víře, naopak si byly vědomy či případně byly srozuměny s tím, že jí zadržovací právo nesvědčí, neboť trestného činu krádeže je možné se dopustit pouze ve formě úmyslného zavinění. Vzhledem ke složitosti majetkoprávních vztahů mezi zúčastněnými osobami a zejména časovému odstupu jak od rozhodnutí o odložení věci, tak zmíněných soudních rozhodnutí již nelze předpokládat, že by otázka zavinění mohla být spolehlivě v trestním řízení vyřešena. Z důvodu uplatnění zásady hospodárnosti trestního řízení a s ohledem i na to, že vztahy mezi zúčastněnými osobami již byly v mezidobí částečně napraveny v občanskoprávním řízení, tedy prověřování v této věci obnoveno nebude. Podnět byl tedy odložen jako nedůvodný.7 Z usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , kterým byla odmítnuta ústavní stížnost žalobce proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze z , datum, , usnesení Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, a usnesení Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy, Obvodní ředitelství policie , adresa, III SKPV a vyšetřování ze dne , datum, , je patrné, že dle Ústavního soudu napadenými rozhodnutími nedošlo k porušení stěžovatelových práv. Stěžovatel namítal, že orgány činné v trestním řízení v minulosti nevyužily účinných prostředků ochrany jeho majetku. Z důvodu časového odstupu taková námitka nemůže hrát v roli při posuzování znovuotevření trestního řízení. Uvedenou námitku by se stěžovatel nanejvýš mohl dovolávat nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem orgánů veřejné moci, ten je však nutné uplatnit u obecních soudů. V oblasti účinného vyšetřování OČTŘ nepochybily. Ústavnímu soudu nepřísluší přezkoumávat materiální důvody a důvodnost zahájení či naopak nezahájení trestního stíhání. Odhlédnout přitom nelze ani od toho, že stěžovatel se domáhá zrušení rozhodnutí policejního orgánu a dozorového státního zastupitelství po téměř sedmi letech, což možnost trestněprávního zásahu rovněž zásadně vyvrací. Tedy stěžovatelova ústavní práva nebyla napadeným vyrozuměním Městského státního zastupitelství porušena.8 Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že se žalobce domáhal proti žalovaným , právnická osoba, ., a , jméno FO, zaplacení , částka, . Soud nároku vyhověl a uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím, část příslušenství zamítl a vůči žalovanému 2) žalobu zamítl. Soud I. stupně dovodil, že žalovaný 1) odvezl ze skladu společnosti , právnická osoba, , počítače ve vlastnictví , jméno FO, v obvyklé ceně ne nižší než , částka, za kus, které prodal v okamžiku, kdy počítače zadržel. Žalovanému 1) přitom nesvědčila pohledávka za žalobcem. Jestliže , právnická osoba, , ani žalovaný 1) neměli ke dni , datum, pohledávku za žalobcem, nebyli oprávněni výpočetní techniku zadržet ani zadrženou výpočetní techniku zpeněžit. Zadržením věci nedochází ke změně vlastnictví k věci. Jestliže žalovaný 1) počítače prodal, vědomě porušil právní povinnost zadržené počítače vydat jejich vlastníku. V příčinné souvislosti s vědomím protiprávním jednáním žalovaného 1) vznikla , jméno FO, škoda spočívající ve ztrátě počítačů a žalovaný 1) byl povinen nahradit , jméno FO, (resp. žalobci) škodu. Šlo o dosud nepoužité vzájemně zastupitelné počítače. Žalovaný 1) počítače prodal. Postoupení pohledávky z , jméno FO, na žalobce bylo prokázáno. Na rozsudku vyznačena doložka právní moci ke dni , datum, . Odvolací soud rozhodnutí změnil tak, že žalovaní byli povinni zaplatit vymáhanou částku žalobci společně a nerozdílně. Žalovaného 2) označil jako dalšího škůdce, vedle žalovaného 1).9 Dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , jméno FO, a , Anonymizováno, ze dne , datum, byla z , jméno FO, na žalobce postoupena pohledávka za dlužníky , jméno FO, , , jméno FO, a společností , právnická osoba, . plynoucí z nároku na náhradu škody za zboží ve vlastnictví postupitele, které bylo v srpnu 2014 odcizeno společným jednáním výše uvedených dlužníků ze skladu na adrese , adresa, v části skladové plochy, kde bylo umístěno na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi zastupitelem a společnosti , právnická osoba, Je specifikováno zboží, nicméně smlouva se nevztahuje na veškeré zboží, které uvedené subjekty společným jednáním odcizily, neboť výše uvedený seznam není vyčerpávající. Postoupení bylo sjednáno jako bezúplatné.10 Dle uplatnění nároku na náhradu škody z , datum, a stanoviska žalované ze , datum, žalobce dne , datum, uplatnil u žalované žalovaný nárok z titulu nesprávného úředního postupu a požadoval zaplacení částky , částka, Stanoviskem ze dne , datum, žalovaná žádosti žalobce nevyhověla.11 Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud tak ve věci nehodnotil zejm. faktury za odcizené zboží (nebyl prokázán odpovědnostní titul).12 Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení.13 Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.14 Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.15 Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.16 Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.17 Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.18 Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.19 Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").20 Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.21 Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.22 V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).23 Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.24 Soud posoudil nárok žalobce jako nárok z tvrzeného nesprávného úředního postupu orgánů činných v tr. řízení při prošetřování trestního oznámení právního předchůdce žalobce. Mezi účastníky se vedl spor o to, zda v žalobcem označeném postupu policejního orgánu ohledně trestního oznámení podaném , jméno FO, došlo k nesprávnému úřednímu postupu, pokud ano, zda v příčinné souvislosti s nimi vznikla žalobci škoda.25 Soud se zabýval postupem Policie ČR, OŘP , adresa, III, SKPV, odbor hospodářské kriminality, 2. oddělení v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , a tím, zda v postupu policejního orgánu a státního zastupitelství je možné spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk. Při tom soud dospěl k těmto závěrům.26 Pojem nesprávného úředního postupu není ani v OdpŠk definován, přičemž současně není spojen jen s rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci. Znak nesprávnosti úředního postupu je třeba obecně vztahovat k porušení předepsaných pravidel, a takové porušení se nemusí ve své době jevit samo o sobě nezákonné. V době deliktního jednání mohl být postup v plném souladu s pravidly, avšak protože zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně (bez ohledu na zavinění) za nesprávný (srov. IŠTVÁNEK, F., SIMON, P., KORBEL, F. Zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. K § 13, dostupné v systému ASPI). Zároveň platí, že nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu přímo směřující k vydání rozhodnutí, který nachází svůj odraz v jeho obsahu, např. typické úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů, mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, samy o sobě odpovědnostní titul představovat nemohou (srov. Vojtek, T.: odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci – komentář, 2. vydání, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2007, str. 91). Pro tuto formu odpovědnosti je tedy rozhodující, zda úkony tzv. úředního postupu samy k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Toto ovšem není případ žalobce, resp. jeho právního předchůdce, kdy shromažďování podkladů vedlo k tomu, že došlo k odložení věci v trestním řízení. V daném případě nelze tedy tvrdit, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu vzhledem k výše uvedenému ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Judikatura je ustálena na názoru, že v nečinnosti orgánů činných v trestním řízení, které skončilo pravomocným rozhodnutím o odložení trestního oznámení, nelze spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 zákona OdpŠk (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. , spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, či sp.zn. , spisová značka, ).27 V posuzované věci proti usnesení o odložení věci předchůdce žalobce podal stížnost, která byla jako nedůvodná zamítnuta. Následně došlo k přezkumu postupu policejního orgánu s negativním výsledkem. Taktéž z výsledku přezkumu ze dne , datum, Městského státního zastupitelství v Praze nelze dovodit, že by postup policejního orgánu byl nesprávný, resp. podnět žalobce byl shledán nedůvodným. I Ústavní soud uzavřel, že v oblasti účinného vyšetřování OČTŘ nepochybily. Stejně jako MSZ v Praze uvedl, že se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí policejního orgánu a dozorového státního zastupitelství po téměř sedmi letech, což možnost trestněprávního zásahu rovněž zásadně vyvrací. Zdejšímu soudu nepřísluší hodnotit to, zda v předmětném jednání, které , jméno FO, v podaném trestním oznámení označil, bylo možno spatřovat trestný čin či nikoli. Toto přísluší toliko orgánům činným v trestním řízení. Soudu v kompenzačním řízení přísluší toliko posoudit, zda se policejní orgán trestním oznámením žalobce zabýval, zda učinil pro jeho objasnění příslušné úkony a zda při tom využil oprávnění, která mu právní předpisy svěřují. I této povinnosti policejní orgán dostál. Podané trestní oznámení , jméno FO, věcně zkoumal, předvolal si dotčené osoby k podání vysvětlení a shromáždil i další související spisový materiál. Policejní orgán pak sepsal podrobný záznam o zjištěných skutečnostech a o svým závěrech, z nichž vyplynulo, že nebylo zjištěno podezření ze spáchání některého z tr. činu, ani se nejedná o spáchání přestupku či jiného správního deliktu, a tak nezbylo, než šetření podle § 158 odst. 1 t.ř. ukončit. O tomto byl žalobce vyrozuměn. Soud nemá, co by policejnímu orgánu v jeho postupu vytkl, když tento se zcela v souladu se svými pravomocemi trestním oznámením žalobce zabýval, vysvětlil, proč dospěl k závěru, že je neshledává důvodným a žalobce o tom v souladu s jeho žádostí vyrozuměl.28 Jelikož žalobcem označený postup policejního orgánu nebyl nesprávným úředním postupem, jehož dovození je nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohla být vyvozena odpovědnost státu za škodu, soud žalobu zamítl, aniž by zjišťoval splnění podmínek dalších, tj. existencí škody a příčinnou souvislostí, neboť pro úspěch žalovaného nároku musí být všechny tři podmínky naplněny kumulativně (výrok I).29 V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 režijního paušálu , částka, dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.