27 C 31/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 jednající Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 26 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % r očně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala náhrady škody z titulu nezákonného rozhodnutí Okresního soudu pro , adresa, - východ ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým mj. byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit tamnímu žalovanému - společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . (dále jen „přímý dlužník“) náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (prvostupňové řízení) a , částka, (odvolací řízení). K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušil pravomocný rozsudek krajského soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V právní moci dne , datum, . Následně krajský soud usnesením z , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek soudu I. stupně z , datum, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Novým rozsudkem Okresního soudu , adresa, - východ z , datum, , č. j. , spisová značka, , soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a naopak uložil přímému dlužníkovi povinnost zaplatit žalobkyni mj. náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci , datum, . Na základě tehdy pravomocného rozhodnutí žalobkyně uhradila náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši , částka, přímému dlužníkovi dne , datum, , které představují jí vzniklou škodu v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími. Uvedla, že žalovaná odpovídá spolu s přímým dlužníkem solidárně. V exekuci vedené žalobkyní proti primárnímu dlužníkovi pro vymožení jiné pohledávky pod sp. zn. , spisová značka, soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, zpeněžil dne , datum, veškerý majetek primárního dlužníka a jeho nemajetnost potvrdil ve sdělení z , datum, . Žalobkyně uplatnila nárok předběžně u žalované dne , datum, . Žalovaná ve stanovisku dne , datum, sdělila, že nárok není důvodný.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne , datum, uplatnila mj. nárok na náhradu škody, který shledala nedůvodným. Rovněž jako žalobkyně shledala existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, ale sporovala existenci příčinné souvislosti. Uvedla, že žalobkyně nepředložila doklad o úhradě pohledávky přímému dlužníkovi. Rovněž neměla za prokázanou nemajetnost přímého dlužníka. V řízení před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, se žalobkyně neúspěšně domáhala zjištění úpadku přímého dlužníka. Rovněž žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že zahájila právní kroky k vydání bezdůvodného obohacení., právnická osoba, replice žalobkyně doplnila, že od roku 2019 se jí nedaří exekučně vymoci jinou pohledávku za přímým dlužníkem v částce převyšující , částka, . Z toho dovozuje, že se nemůže domoci ani vydání bezdůvodného obohacení v částce , částka, . Další kroky k vydání bezdůvodného obohacení týkající se žalované pohledávky by byly neúčelné a vedly by jen k dalším zbytečným nákladům žalobkyně. Veškeré náklady nalézacího a bezvýsledného exekučního řízení by žalobkyně rovněž požadovala po žalované. V exekuci vedené z jiného titulu proti přímému dlužníkovi dosud soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vymohl , částka, , z čehož žalobkyně obdržela na úhradu pohledávky , částka, . Žalobkyně se tak již pět let na přímém dlužníkovi neúspěšně domáhá své jiné vyšší pohledávky. K výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení ohledně uplatnění žalovaného nároku vůči přímému dlužníkovi a rovněž ohledně nevymahatelnosti pohledávky žalobkyně po primárním dlužníkovi v období, kdy mělo dojít k vydání nebo k vrácení bezdůvodného obohacení, tedy v období po zrušení pravomocných rozhodnutí Nejvyšším soudem, žalobkyně doplnila, že dne , datum, zaslala do sídla přímého dlužníka a zvlášť jednateli přímého dlužníka na jeho adresu v Maďarsku výzvu k vrácení nákladů řízení zaplacených na základě zrušených rozsudků ve lhůtě do , datum, . Odpověď neobdržela. Dne , datum, sdělila právnímu zástupci přímého dlužníka, že náklady řízení hodlá zaplatit započtením na svou splatnou pohledávku a žádala právního zástupce o sdělení, zda bude započtení akceptovat. Jelikož přímý dlužník nesouhlasil, žalobkyně přísudek dne , datum, zaplatila. Přímý dlužník v poslední zveřejněné účetní závěrce z rok 2019 nevykazuje majetek. Společnost zrušila registraci k DPH a má od , datum, do , datum, přerušené provozování všech živností.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně uplatnila žalovaný nárok předběžně u žalované dne , datum, . Žalovaná stanoviskem ze dne , datum, žalobkyni sdělila, že nárok je nedůvodný.

5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou Okresnímu soudu pro Prahu-východ dne , datum, náhrady škody ve výši , částka, s příslušenstvím po přímém dlužníkovi Okresní soud , adresa, -východ rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobu zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému (přímému dlužníkovi) náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Žalobkyně se proti rozhodnutí odvolala a o odvolání rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem z , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení , částka, . Na rozsudku byla původně vyznačena doložka právní moci dne , datum, . Žalobkyně se následně dotazovala soudu, kdy nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci. Žalobkyně podala proti rozhodnutí krajského soudu dovolání, o němž rozhodl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Na rozsudku je doložka právní moci , datum, . Při novém projednání krajský soud rozsudek soudu prvního stupně usnesením z , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušil a vrátil mu věc k dalšímu projednání. Okresní soud , adresa, – východ rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobě žalobkyně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Rozhodnutí pravomocně skončeno , datum, (viz. obsah spisu okresního soudu , adresa, – východ sp. zn. , spisová značka, ).

7. Žalobkyně uhradila , částka, dne , datum, na účet přímého dlužníka č. , č. účtu, (viz. potvrzení o platbě vydané , právnická osoba, .). Bankovní spojení přímého dlužníka je účet č. , č. účtu, (viz. výzva od , tituly před jménem, , jméno FO, adresovaná žalobkyni ze dne , datum, včetně dodejky).

8. Žalobkyně vyzvala přímého dlužníka a jejího jednatele , jméno FO, dopisy z , datum, k vrácení zaplacených nákladů řízení ve výši , částka, . Dopisy zaslala na sídlo přímého dlužníka a jednateli na adresu v Maďarsku (viz. výzvy k vrácení zaplacených nákladů řízení ze dne , datum, včetně doručenek a podací lístku).

9. Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , Exekutorský úřad , adresa, potvrdil, že vede exekuci pod sp. zn. , spisová značka, na návrh žalobkyně coby oprávněné proti přímému dlužníkovi k vymožení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím. Celkový nárok činil , částka, , z čehož vymoženo za celou dobu vymoženo , částka, prodejem movitých dražbou. Žalobkyni bylo zasláno , částka, . Jiný exekučně postižitelný majetek přímého dlužníka nebyl dohledán, povinný dluh nesplácí (viz. sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žádost žalobkyně adresovaná EÚ pro , adresa, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a jeho odpověď ze dne , datum, ).

10. Obvodní soud pro , adresa, v usnesení z , datum, č. j. , spisová značka, , týkající se zastavení exekuce vedené oprávněnou , jméno FO, proti žalobkyni konstatoval, že jiné exekuční řízení vedené na návrh povinné (žalobkyně) vůči přímému dlužníkovi dosud probíhá, avšak dle sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, se pohledávka povinné ze společnosti jeví jako nevymožitelná. V průběhu exekučního řízení bylo pro , Jméno zainteresované osoby 0/0, vymoženo plnění ve výši , částka, , z čehož soud dovodil nemožnost uspokojení její pohledávky (viz. usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ).

11. Právní zástupce přímého dlužníka sdělil žalobkyni dne , datum, , že jeho klient neuznává zápočet žalobkyně a vyzývá ji k zaplacení nákladů řízení na účet číslo , č. účtu, nejpozději do , datum, s upozorněním, že v případě nezaplacení se bude domáhat zaplacení exekuční cestou (viz. mailová komunikace mezi žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , Anonymizováno, . a , datum, ).

12. Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, a to zejména výslech jednatele přímého dlužníka žalobkyně z důvodu, že je důkaz nadbytečný a současně by prokazoval negativní skutečnosti. Provedeným dokazováním soud dostatečně zjistil skutkový stav.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, , b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

17. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

18. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

21. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

22. Soud má za prokázané, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, tedy rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který byl následně zrušen dovolacím soudem, přičemž na základě tohoto nezákonného rozhodnutí žalobkyně plnila žalované společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . celkem na náhradě nákladů řízení částku , částka, , která jí následně nebyla vrácena a vznikla jí tak škoda v tomto rozsahu.

23. Pokud žalovaná uvádí, že žaloba je předčasná, neboť žalobkyně nepodala proti žalované z naříkaného řízení žalobu na vydání bezdůvodného obohacení nebo nevyužila jiné prostředky, soud se s tímto názorem neztotožňuje.

24. Žalobkyni pohledávka ve výši , částka, z titulu bezdůvodného obohacení vznikla právní mocí rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, tedy dne , datum, . Dle judikatury k prokázání vzniku škody (tj. k prokázání nemožnosti dosáhnout plnění dlužníkem) není vždy nezbytné, aby poškozený nejprve vymáhal svou pohledávku vůči dlužníkovi v soudním řízení, a aby tak byl znám jeho negativní výsledek, tj. není nepřekročitelnou podmínkou, aby zde byl zamítavý rozsudek soudu, u něhož byl nárok uplatněn. Za situace, kdy je z okolností případu zřejmé, že žaloba by nemohla uspět, může soud rozhodující ve sporu o náhradu škody sám jako otázku předběžnou řešit úspěšnost žaloby a uspokojení nároku, aniž by poškozený byl nucen samostatný soudní spor podstoupit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. Z okolností bylo předem zřejmé, že přímý dlužník je nemajetný. Žalobkyně vede vůči přímému dlužníkovi jiné exekuční řízení k vymožení výrazně vyšší částky než , částka, po řadu let bez uspokojení. Soudní exekutor potvrdil, že v rámci této jiné exekuce od roku 2019 vymohl pouze , částka, , z čehož část připadla žalobkyni. Společnost nemá jiný exekučně postižitelný majetek, pohledávku nesplácí. Ani v roce 2014 neúspěšné insolvenční řízení proti přímému dlužníkovi nemá relevanci, neboť se tak stalo výrazně dříve, než vůbec pohledávka žalobkyně vznikla. Žalobkyně přitom vyzvala přímého dlužníka a jeho jednatele k zaplacení dlužné částky, která je předmětem tohoto řízení, čímž došlo k zesplatnění pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení. Zahájení dalšího řízení vůči přímému dlužníkovi by tak bylo neúčelné, neboť by se žalobkyně ani částečného uspokojení své pohledávky fakticky nedomohla. V takovém případě judikatura na uplatnění pohledávky vůči primárnímu dlužníku netrvá, neboť by šlo o pouhý formalismus vedoucí mimo jiné právě i ke vzniku zbytečných nákladů řízení. Na skutečnosti, že pohledávka žalobkyně za přímým dlužníkem je fakticky nevymahatelná, nemění ničeho ani fakt, že žalovaná z naříkaného řízení dosud figuruje v obchodním rejstříku. Mimo to přímý dlužník nezveřejňuje údaje ve sbírce listin a má přerušenou živnost.

26. Závěrem lze tedy konstatovat, že případné uplatnění nároku vůči přímému dlužníkovi žalobou o vydání bezdůvodného obohacení, by bylo s ohledem na situaci neúčelným, žalobkyně by se vydání bezdůvodného obohacení nedomohla, naopak by vynaložila neefektivně další prostředky spojené s takovým řízením, přičemž kýženého účinku by nedosáhla. Striktní požadavek na takovém postupu by pak byl iracionální a přepjatě formalistický. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl.

27. Soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od , datum, , neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne , datum, , lhůta 6 měsíců tak uplynula dne , datum, , žalovaná se tak dostala do prodlení od , datum, .

28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalobkyni s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada šesti režijních paušálů po , částka, za podání žaloby, podání repliky, příprava na první jednání, účast na jednání soudu dne , datum, , podání vyjádření a účast na jednání dne , datum, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši , částka, .

29. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.