27 C 315/2004

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Křivancem jako samosoudcem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi , o náhradu škody 4, 648.080 Kč s přísl.,

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4, 648,80 Kč s 3% úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou podanou soudu domáhá proti žalované zaplacení částky 4, 648.080 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, dne [datum] podal [jméno] [příjmení] u Krajského soudu v Českých Budějovicích proti žalobci žalobu o zaplacení částky 669.536 Kč s přísl. Na základě pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v kterém odvolací soud s konečnou platností vyhověl žalobě [jméno] [příjmení] a následného usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [spisová značka], byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a na základě usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], spis. zn. [číslo jednací], v uspokojení pohledávky [jméno] [příjmení] ve výši 369.536 Kč s přísl. byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku [právnická osoba] a prodejem nemovitosti žalobce. Zbývající pohledávku ve výši 300.000 Kč [jméno] [příjmení] dne [datum] postoupil svému právnímu zástupci JUDr. [jméno] [příjmení] Okresní soud v Příbrami uvedené postoupením připustil svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] podal postupník JUDr. [jméno] [příjmení] na žalobce u Krajského soudu v Praze návrh na prohlášení konkurzu. Odvolací Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] návrh na konkurz pravomocně odmítl. Při provádění výkonu prodejem movitých věcí došlo v průběhu jeho výkonu k porušení zákona. Žalobci (povinnému) byla odepřena přítomnost v soupisu věcí podle § 326 odst. 4 o.s.ř. a soudním vykonavatelem Okresního soudu v Příbrami byly sepsány převážně věci z jeho vlastnictví v účetní hodnotě ke dni [datum] cca 1,6 mil. Kč, které nezbytně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti podle § 322 odst. 3 o.s.ř. a dále věci, které nebyly v jeho vlastnictví. Znalecký posudek soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ustanoveného usnesením Okresního soudu v Příbrami ve věci uvedené pod spis. zn. [spisová značka] porušení zákona potvrdil. Výkon rozhodnutí prodejem věcí není uzavřen. Objednávku ze dne [datum] objednal žalobce na adrese [adresa], výrobu, montáž a funkční zkoušku vysokotlaké regulační stanice zemního plynu RS [PSČ]

440. Objednávka ze strany adresáta potvrzena nebyla, na stavbu byl dodán jiný předmět plnění stanice RS 202 [číslo] od výrobce [příjmení] [jméno] s odloženým termínem dodání, cena sjednána nebyla. Předmět plnění byl fakticky předán jinému subjektu, než žalobci, který však do dnešního dne předmět skutečného plnění žalobci také nezaplatil. Žalobce podal na svého právního zástupce JUDr. [jméno] [jméno] u Okresního soudu v Českých Budějovicích žalobu o náhradu škody, pravomocný rozsudek odvolacího soudu, tedy Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobě nevyhověl. Tím, že při výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí soudní vykonavatel nepostupoval zákonným způsobem, neumožnil přítomnost žalobce při soupisu věcí a sepisoval věci, které nepatřily žalobci a věci potřebné k výkonu podnikatelské činnosti, došlo jeho nesprávným postupem spojení dalších aktivit [jméno] [příjmení] a jeho právního zástupce a postupníka JUDr. [jméno] [příjmení] návrhem na konkurz žalobce a dalším návrhem na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti v [obec] a podniku ke způsobení značné majetkové i morální škody žalobci. Postupně narůstající nepřímou ztrátou, ztrátou zisku z ……… zpravidla v poctivém obvodním styku od roku 2000 do konce r. 2003 ve výši 4, 648.080 Kč vypočteného z rozdílu čistého obratu stavební výroby k roku 2000 a přiměřeného ušlého zisku ve výši 12 %. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Namítala, že co se týče činnosti osob nevykonávajících veřejnou moc, pak v tomto případě je požadavek na náhradu škody uplatněný v žalobě zcela bez právního významu. V souladu s ust. § 1 zák. č. 82/1998 Sb., vznikla odpovědnost státu za škodu toliko za podmínek stanovených tímto zákonem, a to výhradně za škodu způsobenou při výkonu státní moci. K namítané činnosti soudního vykonavatele poukazovala žalovaná na ust. § 326 o.s.ř., podle kterého vykonavatel sepíše všechny věci, o kterých lze mít za to, že by mohly být majetkem povinného. Do soupisu je vykonavatel oprávněn pojmout movité věci bez současného ohledu na zjištění skutečného vlastnictví k těmto věcem, v opačném případě by byl soupis věcí v rámci výkonu rozhodnutí značně ztížen, ne-li vyloučen. Je poté na třetích osobách, event. na osobě povinného, zda využijí proti oprávněnému obranu prostřednictvím žaloby na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí ve smyslu ust. § 267 odst. 1 o.s.ř. Ve svém dalším podání žalobce uvedl, že neuplatňuje zisk následkem selhání právních zástupců. Předchozí soudci se nedostatečně zabývali tím, zda nositelem hmotného práva k předmětu sporu je efektivní subjekt [příjmení] [jméno] nebo žalobce a zda [jméno] [příjmení] měl oprávnění podnikat v energetické oblasti v r. 1996, tedy jeho aktivní věcnou legitimaci. Rovněž se nedostatečně zabývali pasivní věcnou legitimací žalované ve sporu, když dodávkou regulační stanice nepřevzal a legitimací třetího účastníka, který zmíněnou dodávku převzal, provozuje ji a nezaplatil. Vykonatelnost rozhodnutí z r. 2000, exekuce prodejem movitých věcí bylo od samého počátku poznamenáno nezákonnými postupy jednak soudního vykonavatele a následně i soudců, které nadále trvá. Sepsané movité věci v účetní hodnotě 1,6 mil. Kč ke dni [datum], a které dle soudního znalce ustanoveného soudem byly v převážné většině potřebné k výkonu podnikatelské činnosti podle § 322 odst. 3 o.s.ř., jsou dnes již nepoužitelné s nulovou účetní hodnotou. O chybném postupu soudců svědčí i poslední usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které na opakovanou žalobu na vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí odpovídá zamítnutím návrhu povinného (žalobce) na zastavení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí i povinného. Usnesením ze dne [datum] soud zamítl žádost žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, k odvolání žalobce Městský soud v Praze rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Žalobce neuvedl úplně svá skutková tvrzení, jak dospěl k částce 4, 648.080 Kč, v čem spočívaly žalobcem namítané průtahy v řízení a v jakém konkrétním řízení, v čem spatřuje příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a příčinu, která měla vznik škody způsobit, jak se projevil vliv postupu vykonavatele na vznik tvrzené škody, byl proto soudem poučen dle § 118a odst. 1 o.s.ř. s tím, že pokud tato svá skutková tvrzení nedoplnění, pak neunese ohledně této skutečnosti břemeno tvrzení. Současně byl též poučen podle odst. 3 cit. ust., že veškerá skutková tvrzení a zejména tak, ke kterým byl vyzván, je třeba doložit důkazy, jinak že žalobce ohledně těchto skutečností neunese též břemeno důkazní. Žalobce tato svá neúplná skutková tvrzení nedoplnil a nepředložil k nim důkazy, místo toho opětovně požádal o osvobozeních od soudních poplatků, v němž uvedl, že novou skutečností rozhodnou pro přiznání osvobození od soudních poplatků je, že ze stejných důvodů v majetkové oblasti žalobce byli v r. 2005 ustanoveni v devíti případech soudem žalobci. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl tak, že žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a žádost o ustanovení zástupce zamítl s tím, že neshledává u žalobce za splněné předpoklady bylo přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a pokud se jedná o rozhodnutí jiných soudů, která žalobci osvobození přiznala a zástupce ustanovila, tato soud nepovažoval pro své rozhodnutí za podstatná. Tato rozhodnutí nejsou pro soud nikterak zavazující, není rozhodující, jakými úvahami se jiný soud při rozhodování o osvobození řídil a zda a vůbec a jakým způsobem poměry žalobce zkoumal. Dle názoru soudu se od první žádosti o osvobození od soudních poplatků podané žalobcem situace žalobce nikterak nezměnila a nebyl tedy důvod rozhodnutí soudu nikterak měnit. Z tohoto důvodu také soud zamítl žádost žalobce o odročení jednání do doby, než bude rozhodnuto o jeho odvolání podaném proti usnesení soudu ze dne [datum], ve věci konal a po provedeném dokazování věc rozhodl. Soud ve věci provedl listinné důkazy a zjistil tyto skutečnosti. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu I. stupně, kterým bylo [právnická osoba], s.r.o. uloženo zaplatit [jméno] [příjmení] částku 669.536 Kč, bylo potvrzeno. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitým věcí pro pohledávku ve výši 669.536 Kč s přísl. Z protokolu o soupisu movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že byl proveden soupis movitých věcí u [právnická osoba], s.r.o. Za uvědomění povinného a oprávněného o soupisu věcí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, jaké movité věci byly při soupisu věcí sepsány. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že k samostatnému projednání a rozhodnutí byla vyloučena exekuce ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] pro částku 300.000 Kč s přísl. Dále byla tímto usnesením nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného [jméno] [příjmení] pro částku 369.536 Kč s přísl. Z exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že exekutor vydal exekuční příkaz prodejem podniku povinného [právnická osoba], z exekučního příkazu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že exekutor vydal exekuční příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovitosti povinného. Ze žádosti žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že požádal o náhradu škody žalovanou ve výši 4, 648.080 Kč, ze sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] má soud za prokázané, že uplatněný nárok nelze mimosoudně vypořádat, a to ani částečně. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že byla nařízena exekuce pro uspokojení oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 300.000 Kč s přísl. Z exekučního příkazu, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že byl vydán příkaz na nařízení exekuce prodejem nemovitosti povinného k návrhu JUDr. [jméno] [příjmení]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo odmítnuto odvolání společnosti [právnická osoba] proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že byl zamítnut návrh [právnická osoba] na odklad výkonu rozhodnutí. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že byl zamítnut návrh společnosti [právnická osoba] na odklad výkonu rozhodnutí nařízené usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že byl zamítnut návrh společnosti [právnická osoba] na zastavení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízeného usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] Cdo 2000 2003 [číslo] má soud za prokázané, že bylo odmítnuto dovolání společnosti [právnická osoba] proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým soud I. stupně připustil, aby do řízení na straně oprávněného vstoupil JUDr. [jméno] [příjmení]. Soud dále provedl důkaz výpočtem škody ze dne [datum], z tohoto důkazu však soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, listina obsahovala pouze ověřené účetní údaje, které žalobce soudu neobjasnil. Soud zamítl návrh na provedení důkazu návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum], úplným výpisem z obchodního rejstříku ze dne [datum] pořízeného formou internetu, dopisem žalobce [příjmení] advokátní komoře ze dne [datum], usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kopie objednávky ze dne [datum], kopie dodacího listu ze dne [datum], kopie dopisu [příjmení] [jméno] ze dne [datum], kopie dopisu [příjmení] [jméno] ze dne [datum], kopie omluvy adresované Vrchnímu soudu v Praze ze dne [datum], kopie dopisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a kopie živnostenského listu [jméno] [příjmení], kopií rozhodnutí Městského úřadu Hodonín – živnostenského úřadu ze dne [datum], kopií protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne [datum], kopií výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne [datum], kopií žaloby o určení neplatnosti smlouvy ze dne [datum], kopií podnikatelského záměru zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] včetně příloh, neboť tyto důkazy založené žalobcem považoval soud pro posouzení věci za nerozhodné, neboť z jejich provedení by nebyly prokázány žádné podstatné skutečnosti pro rozhodnutí věci. Ze spisu Okresního soudu v Příbrami, spis. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] podala žalobu na vyloučení věcí sepsaných pod položkami 1 – 129, s výjimkou …..specifikovaných položek, z výkonu rozhodnutí. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, znalec určil, které věci nejsou nezbytně nutné k výkonu podnikatelské činnosti s tím, že ostatní položky uvedené v seznamu ze dne [datum] jsou nezbytně nutné k výkonu podnikatelské společnosti [právnická osoba] Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že řízení o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí bylo zastaveno, neboť žalobce neuhradil soudní poplatek. Ze zjištěných skutečností má soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalobce byl v řízení vedeném před Krajským soudem v Českých Budějovicích a posléze před Vrchním soudem v Praze uznán povinným zaplatit [jméno] [příjmení] částku 669.536 Kč s přísl. Žalobce tuto částku jmenovanému nezaplatil a ten se proto domáhal úhrady přiznané částky výkonem rozhodnutí, konkrétně pak prodejem movitých věcí. Při soupisu movitých věcí dne [datum] byly sepsány movité věci, které soudní vykonavatel u žalobce nalezl. Dále pak k návrhu oprávněného byla nařízena exekuce, na základě které soudní exekutor vydal exekuční příkaz na prodej podniku žalobce a prodej nemovitostí žalobce. Při soupisu movitých věcí byly sepsány též věci, které žalobce nezbytně nutně potřeboval k podnikatelské činnosti. Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí dosud není ukončen. Podle § 11 odst. 1 zák. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu dle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 cit. zák. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v o.s.ř., ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 8 odst. 1 cit. zák. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo zmíněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 cit. zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Předpokladem vzniku odpovědnosti státu za škodu je existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi výše uvedenými, když tato odpovědnost je založená na principu objektivním, neboť vzniká bez zřetele na zavinění. Žalobce dovozoval, že postupem soudního vykonavatele byl porušen zákon, neboť žalobci byla odepřena přítomnost při soupisu movitých věcí a dále byl soudním vykonavatelem porušen úřední postup tím, že sepisoval věci, které nepatřily žalobci a věci potřebné k výkonu podnikatelské činnosti. K namítanému nesprávnému úřednímu postupu soudního vykonavatele soud uvádí, že podle § 326 odst. 1 o.s.ř. soud v bytě (sídle, místu podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačoval k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Podle odst. 4 cit. ust. má oprávněný právo být soupisu věcí přítomen. Podle ust. § 325 odst. 1 o.s.ř. usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí se doručí povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány. Ze citovaných ustanovení vyplývá, že pakliže žalobce, resp. jeho statutární zástupce nebyl při soupisu věcí přítomen, pak toto nezakládá správný úřední postup. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí se povinnému doručuje až při provádění výkonu, tedy až při provádění soupisu, z toho vyplývá, že přítomnost povinného při soupisu movitých věcí není zákonem předpokládána jako nezbytně nutná. Toto usnesení se povinnému doručuje až při provádění výkonu z toho důvodu, aby povinný nemohl zmařit výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí tím, že by movité věci za včas odvezl na neznámé místo. Ze citovaných ustanovení dále vyplývá, že vykonavatel sepíše věci, které by mohly být prodány. Zákon zásadně vychází z toho, že povinný může volně nakládat zejména s těmi věcmi, které jsou umístěny v jeho místnostech či budovách. Není možné vázat soupis věcí na zjištění o skutečné vlastnictví povinného, neboť tím by byl výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, resp. soupis těchto věcí v mnoha případech zcela znemožněn. Proto se do soupisu pojmou i ty věci, o nichž povinný tvrdí, že mu nepatří nebo k nimž třetí osoba uplatňuje svá práva nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Stejně tak se do tohoto soupisu pojmou tedy i věci sloužící k podnikatelské činnosti povinného, neboť to, zda se jedná o věci nezbytné k výkonu podnikatelské činnosti, nemůže soudní vykonavatel posuzovat na místě, je pak věcí povinného, zda tuto skutečnost příslušným procesním návrhem uplatní, aby ohledně těchto věcí výkon rozhodnutí prováděn nebyl. Soud je toho názoru, že soudní vykonavatel postupoval v souladu se zákonem a jeho postupu tudíž jako nesprávný úřední postup soudu kvalifikovat v žádném případě nelze. Pokud se jedná o škodu a příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a nesprávným úředním postupem, žalobce i přes poučení soudu svá skutková tvrzení nedoplnil, soudu tedy nebylo zřejmé, kromě celkové výše uplatněné škody, jakým způsobem žalobce k této částce dospěl, nebylo možné ověřit, zda se jedná o škodu skutečnou či zda se jedná o výši teoretickou či zda a vůbec jaká škoda vznikla, nebylo možné ani zkoumat, zda vůbec může být dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a tvrzeným nesprávným úředním postupem, natož aby tyto skutečnosti mohly být v řízení prokazovány. Ohledně těchto skutečností tak žalobce neunesl břemeno tvrzení a již z tohoto důvodu nemohla být žaloba úspěšná. Navíc žalobce uváděl, že majetková a morální škoda vzniklá nesprávným postupem soudu ve spojení s dalšími aktivitami [jméno] [příjmení] a jeho právního zástupce a postupníka JUDr. [jméno] [příjmení]. V tomto soud zcela souhlasí se žalovanou, že stát odpovídá pouze za škodu způsobenou při výkonu státní moci a nikoliv za působení osob, které veřejnou moc nevykonávají. Z tohoto důvodu je velice pochybné, zda a jaká škoda vůbec vznikla a zda a v jakém rozsahu by se na ní tvrzený nesprávný úřední postup měl podílet, když žalobce sám uvádí, že škoda měla být způsobena též aktivitami jiných osob. Soud na závěr shrnuje, že žalobu považuje v plném rozsahu za nedůvodnou, a proto mu nezbylo, než ji zamítnout. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 a odpovídá úspěchu účastníku ve věci. Ve věci byla plně úspěšná žalovaná, této však náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.