27 C 34/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti konat

I. Zamítá se žaloba o uložení povinnosti žalovanému provést do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku nápravná opatření definovaná v bodech 5.1 a 5.2 posudku„ Rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] bytového domu [ulice a číslo] č. [rok] [číslo] vypracovaný [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], zpracovaný v období únor – březen 2018“ který je nedílnou součástí rozsudku a to: a) v konstrukcích do ulice – aplikace svislé hydroizolace na konstrukcích v kontaktu s terénem – obvodová drenáž – opatření proti vzlínání vody svislými konstrukce – injektáž b) v konstrukcích směrem do dvora – aplikace svislé hydroizolace na konstrukcích v kontaktu s terénem – oprava vnějších omítek a klempířských prací.

II. Zamítá se žaloba o uložení povinnosti žalované zdržet se průniku vody a vlhkosti ze společných částí nemovité věci – pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] vedené pro [anonymizována čtyři slova] [obec] do jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] [anonymizováno] [část obce], [územní celek], zapsaná na [list vlastnictví], vedená [anonymizována čtyři slova].

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. Státu se nepřiznává ve vztahu k žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá vůči žalované, aby se zdržela průniku vody a vlhkosti ze společných částí nemovité věci pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [parcelní číslo] v [anonymizováno] [část obce], [územní celek] zapsané na [list vlastnictví], vedeného pro [anonymizována čtyři slova] a dále do tří měsíců od právní moci rozsudku provedla nápravná opatření definovaná v bodě 5.1 a 5.2 posudku Rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], která je součástí pozemku parcelní [číslo] [anonymizováno] [část obce], [územní celek], zapsaná na LV [číslo] vedená [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]. Žalobkyně mj. uvedla, že je výlučnou vlastnicí jednotky [číslo] bytu, nacházejícího se v domě [adresa]. Byt nachází v přízemí bytového domu na adrese [adresa žalobkyně a žalované]. Žalobkyně již od r. 2011 osobně i písemně upozorňuje žalovaného na výskyt vlhkosti v bytě a v bytovém domě. Do dnešního dne žalovaný neučinil žádné účinné kroky k zjištění a odstranění příčin vlhkosti, nečinností žalovaného dochází ke značnému poškozování a znehodnocování majetku žalobkyně, zasahování do jejích vlastnických práv a ohrožení jejího zdraví. Žalobkyně si na své náklady v r. 2015 nechala vypracovat znalecký posudek [anonymizováno 7 slov], který zjistil a zdokumentoval vlhkost ve stávajících zděných konstrukcích. Pronikání do interiéru bytové jednotky [číslo] je způsobeno vlivy, které jsou výše popsány, tj. vzlínání a pronikání vlhkosti přes zděné neizolované konstrukce, které bez dostatečně provedené izolace nejsou samy schopny pronikání vlhkosti bránit. Žalobkyně současně s předložením posudku vyzvala žalovaného, aby učinil konkrétní úkony k provedení hlavních nápravních opatření, definovaných v bodě 5.1, 5.2 a 5.3 předmětného posudku. Žalovaný však neučinil žádná vhodná opatření.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu pro předčasnost. Žalovaný učinil nesporným, že žalobkyně byla ke dni podání žaloby výlučnou vlastnicí bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], zapsané na [list vlastnictví] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] [část obce]. Žalovaný nezpochybňuje, že žalobkyně upozorňuje dlouhodobě na stav svého bytu, má však za to, že byt byl vlhký od nepaměti. Fakticky byl vlhký již v době svého vzniku, neboť vlastnosti bytu jsou a vždy byly poplatné stavebním technologiím, používaným pro výstavbu předmětného domu v době jeho vzniku. Ostatně pro tyto vlastnosti byl předmětný byt pronajímán i v historii jako byt služební, domovnický. Není pravdou, že by se vlhkost předmětného bytu objevila znenadání v r. 2011, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Žalovaný se pokusil žalobkyni vysvětlit, že povinen hospodařit v intencích ust. § 1189 obč. zák. a může vynakládat prostředky pouze ve prospěch společných částí domu. Žalobkyni doporučil dopisem ze dne 14. 3. 2016 vypracování znaleckého posudku. Žalobkyně nechala v únoru 2018 zpracovat další zprávu [anonymizována dvě slova], kdy uvedená společnost identifikovala, že vlivem je voda, která putuje do obvodových zdí ze sousedního pozemku a je transportována zdivem opěrné zdi, která je dlouhodobě ze strany sousedního pozemku č. parc. [číslo], jehož součástí je obytný dům [parcelní číslo] v [anonymizováno] [část obce] (dále jen sousední nemovitost). Žalovaná se domnívá, že nejprve je třeba odstranit negativní vliv v domě průniku vody a vlhkosti ze sousedního pozemku tak, aby tyto vlivy nepůsobily jako příčina průniku vlhkosti do obvodového zdiva a teprve poté mohou být s úspěchem provedena opatření do společných částí domu. Ve svém vyjádření ze dne 28. 7. 2019 dále žalovaný doplnil, že v mezidobí nechal majitel sousední nemovitosti zpracovat znalecký posudek o posouzení příčin vlhnutí stěn mezi bytovými objekty [adresa] a [adresa] v [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. V podání ze dne 27. 5. 2020 žalovaný uvádí, že příčiny vlhkosti v bytě jsou způsobené dlouhodobým zatékáním povrchových a dešťových vod a to z důvodu závadného stavu sousedního domu. Dle názoru žalovaného nelze mít za to, že příčinou vlhkosti je chybějící hydroizolace a to zejména proto, že hydroizolace má zajistit neprůchodnost vlhkosti, nicméně pokud by tato vlhkost nenamáhala konstrukce, není žádné hydroizolace zapotřebí. Pokud bude odstraněna příčina, nebude docházet ke vzlínání vlhkosti. Při výstavbě bytového domu nebyla známa hydroizolace či moderní postupy, ale byla užívána jiná opatření, jako např. větrací kanálky, přírodní materiály na bázi vápna, které zemní vlhkost ve zdivu stačily eliminovat a to za předpokladu, že zde byl závadný stav zvyšující objem vsakované vody tak, jako je tomu v tomto případě. Žalovaný má za to, že právě provedením sanačních prací na sousedním domě dojde k zamezení vzlínání vlhkosti a odstranění její příčiny.

3. Mezi účastníky je v řízení nesporné, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], který je součástí pozemku [parcelní číslo] a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku ve výši [číslo], vše zapsáno na [list vlastnictví], [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek].

4. Mezi účastníky nebylo v řízení sporu o tom, že vliv na vzlínání vlhkosti v bytě žalobkyně má transport vlhkosti ze dvora sousedního domu (viz tvrzení v žalobě na straně 4), když žalobkyně vyzývala kromě zásahů uvedených v petitu žaloby i k omezení transportu vlhkosti ze dvora sousedního objektu. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o to, že v mezidobí, na základě smíru, který byl uzavřen mezi účastníky v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] došlo k provedení stavebních úprav na sousedním objektu - domu [adresa].

5. Při místním šetření provedeném v bytovém domě [adresa] na adrese [adresa žalobkyně a žalované], že dům je ve svahu nad domem č. [anonymizována dvě slova]. Dvůr předmětného domu č. [anonymizována dvě slova] sousedí s opěrnou zdí, na které se nachází terasa domu [adresa]. Při místním šetření dne 10. 6. 2020 byla tato opěrná zeď podmáčená. K tomuto datu byla hlavně zjištěna značná vlhkost v suterénu domu na společné chodbě. Byla zde popraskaná opadávající omítka a plíseň a to v prostoru schodiště, ve výklenku pod schodištěm a na všech zdech v suterénu domu. Rovněž v nebytovém prostoru, který je v suterénu domu, byla na zdi směřující do dvora místa s odlupující se omítkou. Společné sklepy domu byly také vlhké, na některých místech se nacházela plíseň. Přímo v bytě žalobkyně soud k tomuto datu zjistil, že v kuchyni předmětného bytu na stěně směřující do dvora předmětného domu je opadávající omítka a malba. Na omítce byly známky podmáčení. V obývacím pokoji, který se v bytě nachází naproti kuchyni, byla v prostoru pod oknem podmáčená malba na zdi vedoucí do ulice, i zde byla odlupující se omítka a zeď byla vlhká. Vlhkost omítky byla viditelná v tloušťce cca 1 cm. V dalším pokoji, což je ložnice napravo od vchodových dveří, předsedkyně senátu neshledala žádné viditelné známky vlhkosti. Pouze za skřínkou, která byla postavena cca 2 cm od zdi. V bytě, který se rovněž nachází v 1. podlaží domu (jednalo se o byt nájemce [anonymizováno] [příjmení]), nebyly shledány žádné známky vlhkosti a to ani na obvodové zdi, která směřuje do dvora předmětného domu.

6. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], který byl vyhotoven dne 3. 6. 2019 vzal soud za prokázané, že oba posuzované bytové domy, tedy jak [číslo] tak [číslo] jsou situovány ve svažitém terénu. Objekt [číslo] na zpevněné ploše dvora má vytvořenu pochůznou úpravu ze zámkové dlažby navazující na obvodové stěny domu a opěrnou stěnu. U objektu [adresa] směřuje do dvora na obvodovou stěnu navazující terasa, která je situována ve výškové úrovni cca 2,5 m nad povrchem dlažby objektu [adresa]. Podlaha terasy byla vytvořena z vrstvy betonové mazaniny, na jejímž povrchu se vytváří směrem k rohu sousedního objektu [číslo] kaluž. Terasa je odvodňována výpustí. Na tomto sousedním domě byl přerušen dešťový svod ze střechy a v důsledku toho docházelo k vytékání vody na podlahu terasy a jejímu zatékání do obvodového zdiva. Terasa byla v rohu zakončena zídkou, která vykazuje výrazné projevy vlhnutí zdiva. V bytě [číslo] znalec zjistil výrazné projevy vlhnutí obvodového zdiva v rohu kuchyňského koutu vedle balkónu spojené s porušením vnitřní omítky, která se odděluje od podkladu. Další projevy vlhnutí obvodového zdiva byly zjištěny v rohu obývacího pokoje směrem do ulice. Podle znalce je jednoznačnou příčinou vlhnutí obvodového zdiva chybějící hydroizolace suterénních stěn obou objektů a opěrné stěny. Zdivo je kapitálně vodivé a v důsledku toho dochází ke vzlínání vlhkosti do bytových prostor, jako bytu [číslo] objektu [adresa]. Zdivo suterénních stěn a opěrné stěny je v přímém kontaktu se zeminou, ze které proniká vlhkost do zdiva. Pronikání vlhkosti do obvodového zdiva přispívá propustnost zpevněných ploch chodníku, tvořeného drobnou dlažbou (tzv. pražská mozaika) a zámkovou dlažbou dvora objektu [adresa]. Rovněž vadně provedený sklon pochůzné terasy objektu [adresa] způsobuje vytváření kaluží na jejím povrchu a vsakování vod do zeminy, která je v kontaktu se suterénním zdivem. Úroveň terasy domu [adresa] je výškově situována nad úrovní podlahy bytu [číslo] v objektu [číslo]. Sklepní prostory objektu [adresa] nejsou dostatečně odvětrávány.

7. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 12. 8. 2020 vzal soud za prokázané, že tento znalec provedl ve dnech 26. 6. 2020 a dále dne 6. 8. 2020 za účasti manželů [příjmení], jejich právní zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], právního zástupce [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze [anonymizována dvě slova] odběr vzorků v bytě [číslo]. Znalec dále dne 15. 7. 2020 provedl odběr vzorků ve společných prostorách za účasti [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Vzorky byly odebrány za účelem zjištění vlhkosti ve zdivu v předmětných prostorách. Znalec při místním šetření zjistil, že v interiéru bytu jednotky [číslo] jsou patrné poruchy omítek nad podlahou, a to jak na dvorní straně v kuchyni, tak na uliční straně v obou pokojích, poruchy omítek jsou zřejmě staršího data. Při místním šetření dne 26. 6. 2020 znalec odebral čtyři vzorky zdiva z dvorní stěny kuchyně. Při místním šetření dne 6. 8. 2020 byly odebrány čtyři vzorky zdiva z obvodové uliční stěny bytu, dva vzorky (5 a 6) byly odebrány v obývacím pokoji, dva vzorky (7 a 8) byly odebrány v dětském pokoji. Vlhkost vzorků v procentech hmotnostních byla následující: Vzorek č. 5 – 1,6%, vzorek č. 6 – 0,5%, vzorek č. 7 – 0,8% a vzorek č. 8 – 0,4%. Znalec došel k závěru, že dle klasifikace vlhkosti zdiva (ČSNP 73 06110) je vlhkost zdiva v bytě žalobkyně velmi nízká. Znalec dále dne 15. 7. 2020 odebral vzorky z dvorního zdiva a v domě [číslo] a zde byla zjištěna zvýšená vlhkost vzorků odebraných z dvorní stěny domu naproti balkonu jednotky [číslo]. Vlhkost vzorků odebraných ze sklepa z obvodové dvorní stěny domu pod kuchyní bytu žalobkyně byla shledána rovněž nízkou (od 1,6% do 2,9%), stejně tak i vlhkost vzorků odebraných z domovní chodby za vchodovými dveřmi na straně bytu jednotky [číslo] (1,7% a 1,8%). Znalec rovněž zkoumal výskyt výkvětotvorných solí a zjistil, že stav zdiva v bytě i ve sklepě pod bytem SO₄²⁻ a chloridy (CL) je dobrý. V případě dusičnanů NO3 je stav mírně zhoršený, naměřené hodnoty dosahují stupně zvýšeného. Znalec tedy vyhodnotil, že v exteriéru je třeba dbát na průběžnou údržbu a kontrolu dešťových svodů sousedního domu, ale i prostoru dvora i domu [číslo]. Pro podpoření dobrého stavu zdiva doporučuje vyklidit zbytečný materiál ze sklepů a v letních měsících provádět řádné větrání sklepů. Dle názoru znalce k dalším stavebním zásahům (sanačním opatřením) na domě [adresa] není, vzhledem k naměřeným hodnotám, důvod. Závěry znaleckého posudku znalec obhájil i v rámci svého výslechu při jednání soudu. Znovu se vyjádřil k viditelným poruchám na omítce v bytě žalobkyně, uvedl, že tyto vlhkostní poruchy jsou historické. Materiál omítky má paměť, pokud zeď vyschne tak tam vlhkostní poruchy zůstanou. 8. [anonymizována tři slova] byl v řízení slyšen jako svědek, neboť k 31. 12. 2000 ukončil svou znaleckou činnost. [anonymizována dvě slova] se vyjádřil tak, že gravimetrická metoda, kterou použil [anonymizováno] [příjmení], je nejpřesnější metodou, kterou lze zjistit vlhkost ve zdivu. Znalec se rovněž vyjádřil tak, že co se týká stavu sousedního domu, zde bylo zřejmé, že do stěny, která byla mezi oběma domy, silně zatékalo a docházelo k přetransformování vlhkosti z této opěrné stěny do stěn v bytě.

9. Ze znaleckého posudku [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno] soud zjistil, že pracovníci znaleckého ústavu provedli v bytě žalobkyně odběry vzorků cihlového zdiva ve třech svislých profilech, které odpovídají místům hodnoceným [anonymizováno] [příjmení] ze dne 12. 8. 2020. Na základě odebraných vzorků je možné podle normy ČSNT 730610 klasifikovat vlhkost ve všech třech profilech, jako velmi nízkou. Zjištěné hodnoty vlhkosti odpovídají hodnotám stanoveným v posudku [anonymizováno] [příjmení], resp. jsou mírně nižší. Znalci dospěli k závěru, že původ poškození omítky je staršího data, tedy před r. 2020. Na základě provedeného měření však dle znaleckého ústavu nelze přímo vyloučit možnost krátkodobého zvýšení vlhkosti, např. během zimních měsíců nebo v deštivém období, která následně za dobu šesti měsíců stihne vyschnout. Znalecký ústav dále uvedl, že určité projevy vlhkosti mohou být zapříčiněny přítomností hydroskopických solí. Co se týká příčiny vlhkosti ve zdivu v bytě žalobkyně, toto byla vlhkost, která vzlínala zdivem. Znalci uvedli, že obvodové zdivo domu nemá efektivní hydroizolaci, která by zabránila k pronikání srážkové či jiné vody a je pravděpodobné, že v určitých nepříznivých okamžicích dochází ke vzlínání vody zdivem až do výšky, která zasahuje do bytu žalobkyně. Znalci se dále vyjádřili k obsahu soli v omítce, kdy uvedli, že v omítkách je možné očekávat výskyt soli jako je dusičnan vápenatý. Tato sůl je hydroskopická a váže na sebe vodu. Při relativní vlhkosti vzduchu cca nad 55% se mění na vodný roztok. Vyšší koncentrace soli v omítce může být příčinou vytvoření mokrých map. Při dlouhodobějším poklesu relativní vlhkosti a bez … (9.17) kapelární vody dochází k vysychání a ke krystalizaci solí. Popisovaný jev se projevuje hlavně na povrchu a může být příčinou, proč uvnitř zdiva byla stanovena velmi nízká vlhkost, ačkoliv žalobkyně v určitých fázích roku vnímá, že zdivo (omítka) je vlhké. Znalec se dále vyjádřil k problematice puchýřkování a odlupování omítky a malby ve spodních partiích domu stěn bytu žalobkyně, kdy uvedl, že příčinou poškození omítek je vzlínající vlhkost zdiva a její následný odpar. Při opakování dochází ke zvýšení zasolení a zátěži materiálu. V současné situaci je tak přítomnost soli ve vyšších koncentracích spolupříčinou zmiňovaných poškození. Znalec se dále vyjádřil k tomu, že stávající ochrana spodní stavby domu proti vodě a vlhkosti z vnějšího prostředí odpovídá stáří domu a stavebním zvyklostem v době jeho výstavby. Z dnešního pohledu by nevyhověla požadavkům na hydroizolaci. Co se týká technického řešení poměrů v domě, znalci uvedli, že před volbou technického řešení bude vhodné sledovat vlhkost vzduchu ve sklepních prostorách i přímo vlhkost zdiva na vybraných místech po dobu min. jednoho roku. Nezbytné bude provést průzkum salinity omítek a zdiva v kritických oblastech. Technické řešení by mělo odpovídat vstupní vlhkosti zdiva a míry zasolení. Např. je možné, že lepší větrání sklepních prostor zajistí i vysychání zdiva na dostatečnou úroveň a zamezí tak opakovanému vzlínání až do úrovně bytové jednotky. Znalec se dále vyjádřil k tomu, že puchýřkování a odlupování omítek a maleb stěn bytu žalobkyně je možné provést výhradně ze strany interiéru bytu bez trvalých omezení jeho využití. Pro opravu by měla být zvolena omítka, která umožní vysychání zdiva (které bude mít dobrou paropropustnost). Před nanesením nových omítek bude vhodné zkontrolovat a snížit zasolení zdiva. Úpravu omítek lze doporučit v každém případě, jelikož se nejedná o velkou investici a na nové omítce bude případné poškození vzlínající vlhkosti zřejmé a bude tak možné zajistit měření v okamžiku zvýšeného zatížení. V případě kvalitního odsolení je možné následně vyloučit i poškození hydroskopickými solemi. 10. [anonymizována dvě slova] následně zpracoval doplněk ke znaleckému posudku, ve kterém měřil vlhkost zdiva ve sklepních prostorách. Znalec v rámci tohoto znaleckého posudku dospěl k závěru, že vnitřní konstrukce prvního a podzemního podlaží nesou známky poškození, které bylo zapříčiněno vzlínající vlhkostí a vodorozpustnými silami. V měřených profilech nevykazovalo zdivo pod bytem žalobkyně výrazně zvýšenou vlhkost, kromě spodních 500 ml profilu [číslo] [ulice] zeď do ulice byla v době měření nepatrně vlhčí ve srovnání s obvodovou zdí do dvora a podle vlhkostního profilu je možné usuzovat, že kromě vzlínající vlhkosti od země, proniká vlhkost zdiva i z vnější strany, tj. v úrovni pod chodníkem. Na základě projednání vlhkosti zdiva do dvora a průčelí domu naměření na konci září a po čtyřech měsících počátkem února je zřejmé, že v současné době je zdivo v těchto místech výrazně sušší, tzn., že poškození omítky v kuchyni bytu žalobkyně by bylo velmi pravděpodobně způsobeno především špatným technickým stavem přilehlé části sousedního domu [ulice a číslo]. Po opravě tohoto sousedního domu, která byla nedávno provedena, lze předpokládat, že již nebude docházet k pronikání vlhkosti z tohoto zdroje. Po opravě omítek v kuchyni v bytě žalobkyně by k jejich opětovnému porušení již nemělo dojít. Znalec dále uvedl, že podlaha obývacího pokoje bytu žalobkyně je pouze 0,43 m nad úrovní přilehlého chodníku a podlaha vedlejšího pokoje je ve výši 0,72 m nad chodníkem. Omítka v bytě žalobkyně je poškozena do výšky až cca 1,13 m nad úrovní chodníku. V místě zamřížovaného okna, kde je ve sklepních kójích umístěno mnoho různých předmětů, které brání proudění vzduchu kolem vnitřního povrchu stěny a tím vysychání této stěny, je omítka odpadlá logicky do ještě vyšší výšky než v bytě žalobkyně a to nejméně 1,55 m nad úroveň chodníku. Tato skutečnost spolehlivě a jednoznačně prokazuje, že příčinou poškození omítek a maleb ve dvou pokojích bytu žalobkyně, je chybějící hydroizolace obvodové zdi domu do [anonymizováno] [ulice].

11. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 16. 10. 2020, který však neměl znaleckou doložku ve smyslu ust. § 127a) o.s.ř. a byl prováděn jako listinný důkaz, vzal soud za prokázané, že tento znalecký ústav provedl měření vlhkosti dne 7. 10. 2020 a to pomocí kapacitního vlhkoměru testu 616. Přeměření tímto vlhkoměrem bylo zjištěno, že v bytě žalobkyně byla v prostoru kuchyně za balkonovými dveřmi naměřena vlhkost ve výšce 1 m nad podlahou 5,7%, ve výšce 10 cm nad podlahou 4,4% a u podlahy 6%, v obývacím pokoji byly naměřené hodnoty v prostoru kolem okna 1 m nad podlahou 2% a 10 cm nad podlahou 14,3% a u podlahy 15,2%. V prostoru z druhé strany okna byly naměřené hodnoty 1,6% (1 m nad podlahou), 7,8% (10 cm nad podlahou) a 14,3% (u podlahy). V ložnici bytu byly naměřené hodnoty na stěně pokoje sousedícího s obývacím pokojem ve výši 1,5% 1 m nad podlahou, ve výši 4,2% 10 cm nad podlahou a 4,9% u podlahy. Na venkovní stěně z druhé strany okna byly naměřené hodnoty 1,2% (1 m nad podlahou), 9,7% (10 cm nad podlahou) a 9,3% (u podlahy). Skutečnosti uvedené v tomto listinném důkaze však byly vyvráceny shora uvedeným posudkem [anonymizováno 8 slov].

12. Další dokazování již soud ve věci neprováděl, neboť pro rozhodnutí soudu byl rozhodující stav vlhkosti v bytě žalobkyně zjištěný znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] a zejména znaleckého posudku [anonymizováno 8 slov]; další prováděné důkazy by již byly pro rozhodnutí soudu vzhledem k závěrům znaleckých posudků nadbytečné.

13. Podle ustanovení § 1158 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. 14. 1189 odst. 1 OZ správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí domu. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

15. Podle ustanovení § 1190 OZ vety první osobou oprávněnou za správu domu je společenství vlastníků.

16. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok není po právu. V řízení bylo dvěma znaleckými posudky a to znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] i [anonymizováno 8 slov] zjištěno, že v době měření, prováděných těmito znalci, byla ve zdivu v bytě žalobkyně pouze velmi nízká vlhkost (dle klasifikace vlhkosti zdiva ČSNP 730610). Měření vlhkosti v bytě žalobkyně provedl jak znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], tak rovněž pracovníci [anonymizováno 8 slov], [anonymizováno] ve dvou rozdílných termínech, v žádném z termínu vlhkost v bytě žalobkyně nebyla naměřena větší vlhkost, než velmi mírná. Znalecká ústav v rámci doplňku ke znaleckému posudku navíc zjistil, že míra vlhkosti stěn ve sklepních prostorách pod bytem žalobkyně v průběhu času mezi 30. 9. 2021, kdy bylo provedeno první měření a 8. 2. 2022, kdy bylo provedeno druhé měření, se snižuje. Dochází tedy k zlepšování stavu vlhkosti ve sklepních prostorách a k vysychání zdiva. Uvedený stav je zřejmě následkem stavebních úprav provedených v sousedním objektu; zjišťování rozsahu provedených změn a jejich vlivu na stav bytu žalobkyně však přesahoval rámec skutkových zjištění nutných k rozhodnutí soudu. Pro rozhodnutí soudu je podstatný zjištěný skutkový stav – absence vlhkosti v bytě žalobkyně a tedy absence vzlínající vlhkosti ze společných prostor domu a tedy nadbytečnost jakýchkoli stavebních úprav ze strany žalovaného.

17. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že žalovaný neporušil své povinnosti vyplývající z ustanovení § 1189 OZ, když nezanedbal správu domu takovým způsobem, aby ze společných částí domu vzlínala vlhkost do bytu žalobkyně, ke dni rozhodnutí soudu nebyla v bytě žalobkyně zjištěna žádná zvýšená vlhkost; uložení žalobkyní navržených opatření žalovanému tak postrádá jakoukoliv právní oporu. Vzhledem k uvedenému soud žalobu zamítl.

18. Ve výroku o nákladech řízení soud využil výjimečné možnosti dané ustanovením § 150 o.s.ř. V daném případě bylo prokazatelné, že v minulosti, a je pravděpodobné (vzhledem ke zjištěním při místním šetření soudu), že době podání žaloby ke vzlínání vlhkosti do bytu žalobkyně i do společných prostor domu [adresa] docházelo, soud se tedy domnívá, že žalobkyně oprávněně volila možnost domáhat se ochrany svých práv soudní cestou. Teprve na základě shora uvedených znaleckých posudků bylo zjištěno, že v době rozhodování soudu již vlhkost v bytě žalobkyně není. Přiznání náhrady nákladů žalované by se soudu jevilo ve vztahu k žalobkyni jako nepřiměřená tvrdost. Ze stejného důvodu soud nepřiznal ani státu ve vztahu k v řízení neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení.