27 C 53/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 za níž jedná Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, o zaplacení Anonymizováno Kč

I. Žaloba o zaplacení částka se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum na žalované domáhala zaplacení škody vzniklé náklady vynaloženými na obhajobu ve výši částka a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka, jež jí měly vzniknout v souvislosti s podezřelý výraz stíháním zahájeným usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, Územní odbor adresa, OHK ze dne datum, č. j. Anonymizováno-adresa-Anonymizováno, pro spáchání pokračujícího podezřelý výraz podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) spáchaného formou účastenství jako pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Dne datum byla k Okresnímu soudu v Sokolově podána obžaloba, které byla žalobkyně rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne datum, č. j. spisová značka, zproštěna. Náklady vynaložené na obhajobu spočívaly v odměně advokáta za 22 úkonů právní služby á částka a za 2 půl úkony právní služby á částka, spolu s režijním paušálem 24 x částka a DPH. Dále spočívá v náhradě za cestovné a ztracený čas ve výši částka bez DPH. Právní zástupce žalobkyně vykonal cestu adresa, tj. 180 km při 8 x půlhodina po částka, 5 x částka (částka/km amortizace, částka/litr), 5 x částka (amortizace částka/litr, částka/litr) a 2 x po částka (částka/km, částka/litr). K zadostiučinění za nemajetkovou újmu uvedla, že podezřelý výraz stíhání její osoby trvalo 2,5 roku, přičemž se bezúspěšně domáhala zastavení podezřelý výraz stíhání. Byla stíhána pro podezřelý výraz čin, který ohrožoval její zaměstnání představující pro ni zdroj příjmu, na kterém byla závislá ona a její nezletilé děti. Žalobkyně po celou dobu podezřelý výraz stíhání žila v nejistotě. Závažnost zásahu orgánů činných v podezřelý výraz řízení zesilovala skutečnost, že podezřelý výraz stíhání bylo zahájeno opakovaně, kdy každé takové rozhodnutí zhoršovalo její podezřelý výraz stav. Po celou dobu byla vystavena nebezpečí náhrady škody v řádech milionů korun, což by pro ni bylo likvidační a výrazně by zasáhlo do její rodiny, kterou by nebyla schopna živit. Nárok u žalované uplatnila dne datum.

2. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobkyně nárok uplatnila. Dále nesporovala, že došlo k nezákonnému podezřelý výraz stíhání žalobkyně, avšak vznik škody u žalobkyně neměla za prokázaný. Žalovaná přípisem ze dne datum vyzvala žalovanou k doplnění dokladu o zaplacené nákladů obhajoby, předložení faktury, či předložení dokladu o tom, že žalobkyni vznikl alespoň dluh vůči právnímu zástupci. Na tuto však žalobkyně nereagovala. Co se týká zadostiučinění za nemajetkovou újmu, žalovaná žalobkyni poskytla morální satisfakci, resp. konstatování porušení práva a omluvu, což shledala jako dostačující, neboť nemajetková újma žalobkyně byla v žádosti a žalobě tvrzena toliko obecně, aniž by byla podložena jakýmkoliv důkazem.

3. Při jednání soudu dne datum soud vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání jednotlivých dopadů do její osobnostní sféry, včetně doplnění skutkových tvrzení. Dále žalobkyni vyzval, aby ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky provedla srovnání na podkladě judikatury vyšších soudů či Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku s jinými případy odškodňování nemajetkové újmy, vzniklé v důsledku porušení stejných práv. K tomu žalobkyně uvedla, že podezřelý výraz stíhání zasáhlo do jejích osobnostních práv, situaci těžce psychicky nesla. Avšak s ohledem na to, že tento zásah byl hluboký, nechce být vystavena dalším psychickým útrapám a nehodlá se více vyjadřovat a předkládat lékařské zprávy, aby prokazovala intenzitu zásahu. Doplnila, že byla ohrožena trestem odnětí svobody ve výši 8 let a placení milionů na náhradě škody. Byla rozvedená a starala se o dvě nezletilé děti. Ke srovnávací judikatuře uvedla, že průměrná výše náhrad činí částka a v případě odnětí svobody 2 – 8 let byla přiznána náhrada ve výši částka měsíčně (rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka), nebo v případě trvání podezřelý výraz stíhání ani ne 2 roky byla poskytnuta náhrada ve výši částka měsíčně (rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka). Dále soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., o tom, že neprokazuje dopady podezřelý výraz stíhání do její osobnostní sféry, konkrétně, že podezřelý výraz stíhání ohrožovalo její zaměstnání, které bylo jejím hlavním zdrojem příjmů, jsou na ní výživou odkázány nezletilé děti a neprokázala ani dopady podezřelý výraz stíhání do její psychiky.

4. Žalovaná v podání ze dne datum uvedla, že nárok doprojednala a přiznala žalobkyni částku částka. Nadále sporovala odměnu obhájce za úkon ze dne datum - stížnost proti usnesení o zahájení tr. stíhání, náhradu za promeškaný čas za každou cestu vykonanou z Plzně do Sokolova a zpět ve výši částka, přičemž žalovaná přiznala žalobkyni za každou cestu částka a nikoliv částka, a náhradu cestovného za cesty datum a datum, kdy přiznala žalobkyni částka za každou cestu.

5. V reakci na podání žalované žalobkyně podáním ze dne datum vzala žalobu zpět co do částky částka bez DPH, tj. částka s DPH, kdy uznala výpočet cestovného žalovanou. Ke stížnosti proti usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání uvedla, že je pravdou, že ji podala sama, avšak její právní zástupce ji odůvodnil dne datum. K náhradě za promeškaný čas uvedla, že cesta adresa a zpět činí 2 x 90 km, při výpočtu vycházela ze zavedené praxe, kdy se uvažuje o rychlosti 50 km/hod, tj. na každou cestu je třeba právnická osoba hodiny, tj. 8 půlhodin, tedy částka. Žalobkyně dále podáním ze dne datum vzala žalobu zpět v částce částka, která jí byla ze strany žalované poskytnuta.

6. Soud při jednání dne datum řízení co do částky částka zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstalo zaplacení částky částka sestávající se z částka představující náhradu škody a částce částka představující nemajetkovou újmu.

7. Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě či na základě shodných tvrzení stran učinil tato skutková zjištění:

8. Žalobkyně uplatnila u žalované dne datum nárok na zaplacení částka z titulu nezákonného rozhodnutí, které představovalo usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání ze dne datum pro pokračující podezřelý výraz úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) podezřelý výraz zákoníku spáchaného formou účastenství jako pomocník. V rámci předběžného projednání nároku žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za vydání nezákonného rozhodnutí se omluvila. V rámci doprojednání nároku žalovaná žalobkyni přiznala částku částka spočívající v náhradě vzniklé škody za vyplacené náklady obhajoby a tuto ji následně dne datum vyplatila. Obhájce žalobkyně vykonal celkem hodnota cest v rámci obhajoby na trase adresa (tyto skutečnosti byly mezi stranami nesporné).

9. Žalovaná vyzvala žalobkyni k doplnění dokladů, které prokazují vznik a závažnost tvrzené nemajetkové újmy, faktury a doklady o zaplacení právních služeb, potvrzení o konání porad s klientem a kopii velkého technického průkazu dne datum (zjištěno z výzvy žalované ze dne datum, vč. doručenky)

10. Žalobkyně právnímu zástupci zaplatila částku částka (zjištěno z příjmového pokladního dokladu ze dne datum, výpisu z bankovního účtu majitele tituly před jménem jméno FO).

11. Usnesením Policie ČR, KŘP Karlovarského kraje, územní odbor adresa, oddělení hospodářské kriminality ze dne datum, bylo zahájeno podezřelý výraz stíhání žalobkyně pro pokračující podezřelý výraz úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) podezřelý výraz zákoníku spáchaného formou účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne datum, jejímu obhájci datum. Do spisu byla dne datum založena plná moc udělená žalobkyní Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 zmocnění přijato datum, plná moc podepsaná žalobkyní datum. Žalobkyně podala proti usnesení dne datum stížnost, která byla odůvodněna dne datum obhájcem, pročež bylo usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání žalobkyně usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne datum, č. j. Anonymizováno, zrušeno a soud uložil policejnímu orgánu o věci znovu jednat a rozhodnout. Usnesením Policie ČR, KŘP Karlovarského kraje, územní odbor adresa, oddělení hospodářské kriminality ze dne datum, č. j. Anonymizováno-adresa-Anonymizováno-adresa, bylo zahájeno podezřelý výraz stíhání žalobkyně pro pokračující podezřelý výraz úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) podezřelý výraz zákoníku spáchaného formou účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Žalobkyně podala proti usnesení stížnost dne datum, kterou dne datum odůvodnil právní zástupce žalobkyně a která byla usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově ze dne datum, č. j. Anonymizováno, jako nedůvodná zamítnuta. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Sokolově podal obžalobu na žalobkyni pro spáchání podezřelý výraz úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) podezřelý výraz zákoníku spáchaného formou účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žalobkyně zproštěna obžaloby dle § 226 písm. c) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. (zjištěno ze spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. spisová značka).

12. Ostatní důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť skutečnosti, které mají důkazy prokazovat, byly mezi účastníky nesporné, příp. již nebyly předmětem řízení (potvrzení o poradách, velký technický průkaz vozidla)

13. Na základě shora popsaných skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobkyně byla od datum stíhaná pro pokračující podezřelý výraz úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) podezřelý výraz zákoníku spáchaného formou účastenství jako pomocník dle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žalobkyně zproštěna obžaloby dle § 226 písm. c) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

15. Žalobkyně žalované nároky u žalované předběžně uplatnila. Nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným podezřelý výraz stíháním žalovaná odškodnila konstatováním a omluvou. právnická osoba vzniklé nezákonným podezřelý výraz stíháním odškodnila částkou částka.

16. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

17. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

19. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

20. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení podezřelý výraz, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

21. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

22. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

23. Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

24. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

25. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že je zde odpovědnostním titulem nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání ze dne datum a datum). Předmětem řízení po částečném zastavení řízení zůstalo zaplacení částky částka. V částce částka představující náhradu škody a v částce částka náhradu nemajetkové újmy. Pro úplnost soud dodává, že částka částka představuje 12 x částka (rozdíl mezi žalobkyní požadovaných částka za promeškaný čas na cestě a žalovanou přiznaných částka při 12 vykonaných cestách), odměna za jeden úkon právní služby spočívající ve stížnosti proti usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání ze dne datum v částce částka a částka za režijní paušál a DPH.

26. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku pro náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnila žalovaný nárok.

27. Pokud jde o požadovanou náhradu škody ve výši částka, soud shledal přiznání této částky jako nedůvodné. Soud musí přisvědčit žalované, že cesta adresa a zpět trvá dle Anonymizováno 1 hodinu 19 minut, tj. 3 x půlhodina ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyni, resp. obhájci tak náleží náhrada za 6 x částka za jednu cestu adresa a zpět, tj. 12 x částka. Dále soud musí přisvědčit žalované i ohledně nepřiznání náhrady škody vzniklé odměnou advokáta za vykonaný právní úkon spočívající ve stížnosti proti usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání, neboť z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně stížnost podala sama dne datum, přičemž plnou moc ze dne datum do spisu založila až dne datum. Nelze ani přisvědčit námitce žalobkyně, že právní zástupce následně stížnost odůvodnil, a proto jí náhrada náleží, neboť soud shledal, že odůvodnění stížnosti podané obhájcem žalobkyně nebylo účelné.

28. K zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka soud uvádí, že v případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že jí v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla.

29. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy podezřelý výraz věci, z délky podezřelý výraz stíhání a z dopadů podezřelý výraz stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozené satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v podezřelý výraz řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

30. Povaha podezřelý výraz věci:

31. Žalobkyně byla stíhána pro podezřelý výraz úvěrový podvod dle § 211 odst. 1, odst. 2, odst. 5 písm. c) podezřelý výraz zákoníku, za který jí hrozilo uložení trestu odnětí svobody 2 až 8 let. Žalobkyně nebyla stíhána vazebně a její podezřelý výraz stíhání nebylo medializováno. Povaha uvedeného podezřelý výraz činu, z něhož byla žalobkyně obviněna, je s přihlédnutím k výši podezřelý výraz sazby a povahou trestné činnosti spojena s vyšší mírou společenské nebezpečnosti.

32. Délka podezřelý výraz řízení: 33. podezřelý výraz stíhání žalobkyně, tedy i doba podezřelý výraz stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobkyně činila necelé dva roky. K tomuto soud uvádí, že počátek podezřelý výraz stíhání je zásadně nutno odvíjet od usnesení o zahájení podezřelý výraz stíhání ze dne datum, konec je pak dán právní mocí zprošťujícího rozsudku, tj. dne datum. Žalobkyně netvrdila, že by orgány činné v podezřelý výraz řízení vůči ní postupovaly záměrně nesprávně. Vzhledem k samotné délce trvání podezřelý výraz stíhání soud uzavřel, že podezřelý výraz stíhání trvalo přiměřenou dobu.

34. Následky způsobené v osobní sféře poškozené:

35. Újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena negativním dopadem do osobního a pracovního života žalobkyně. V případě odsouzení měla žalobkyně přijít o zaměstnání, které bylo jediným jejím zdrojem příjmů, navíc za situace, kdy na ní byly výživou závislé dvě nezletilé děti. Žalobkyně byla vystavena nebezpečí náhrady značné škody, což by pro ni bylo likvidační. Dále žalobkyně uvedla, že měla psychické problémy. Žalobkyně, ač poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., žádné další tvrzení a důkazy v tomto směru nenavrhovala. Soud nemá pochybnosti o tom, že podezřelý výraz stíhání mělo negativní dopad na psychiku žalobkyně, že měla obavy ze ztráty zaměstnání a co bude s jejími dětmi. Takovéto újmy s sebou podezřelý výraz stíhání, zejména u osob bezúhonných, zpravidla přináší, avšak negativní dopady do osobní a pracovní sféry žalobkyně prokázány nebyly, kdy sama žalobkyně uvedla, že se k výzvě soudu „nehodlá blíže vyjadřovat, předkládat lékařské zprávy a obdobné, aby mohla prokázat intenzitu zásahu“. Za takové situace soud nemohl blíže posoudit zásahy do života žalobkyně, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní, kdy v projednávané věci je to právě žalobkyně, kdo musí prokazovat vznik a rozsah nemajetkové újmy. Soud tak při zohlednění doby podezřelý výraz stíhání a výše trestu; skutečnosti, že žalobkyně nebyla vazebně stíhána a že její podezřelý výraz stíhání nevzešlo v širší známost a ani nebylo medializováno; dále při zohlednění skutečnosti, že k excesivnímu způsobu jednání orgánů činných v podezřelý výraz řízení nedošlo, shledal žalovanou poskytnuté konstatování vydání nezákonných rozhodnutí a omluvy jako adekvátní satisfakci nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni a žalobu proto ohledně nároku na zaplacení finančního zadostiučinění ve výši částka zamítl.

36. Dále pak soud dodává, že dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR soud přihlédl k obdobným případům, které se v zásadních bodech shodují s případem žalobkyně. Konkrétně řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, kde podezřelý výraz řízení trvalo 14 měsíců pro podezření ze spáchání podezřelý výraz pojistný podvod podle § 210 odst. 1 písm. b), c) a odst. 5 písm. c) tr. zákoníku. Poškozenému hrozil trest 2 – 8 let, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. V řízení bylo prokázáno, že poškozený se nesoustředil na podnikatelskou činnost a jeho společnost se ocitla ve ztrátě, tedy byly (oproti projednávané věci) prokázány profesní dopady. Poškozený měl v tu dobu dvouletého syna a nemohl se dostatečně soustředit na výchovu. Trpěl nespavostí, depresemi, užíval antidepresiva, omezil styky s přáteli, přestal se věnovat koníčkům. V případě, kdy byly takto tvrzeny a zejména prokázány dopady do různých sfér života poškozeného, byla přiznána částka částka. Dále řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka, kde podezřelý výraz stíhání trvalo 515 dnů pro podezření spáchání podezřelý výraz činu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku ve spolupachatelství, přičemž hrozil také trest 2 – 8 let. Stejně jako v případě žalobkyně nebyl poškozený stíhán vazebně. U poškozeného byly prokázány dopady do profesní a rodinné sféry, kdy poškozený měl dceru v nízkém věku. Poškozeným bylo prokázáno, že trpěl nespavostí a nesoustředil se. I v tomto případě, za prokázání dopadů do profesní, rodinné a osobní sféry, byla přiznaná částka částka. V projednávané věci žalobkyně zásahy do jednotlivých sfér svého života neprokázala.

37. Žalobkyně uvedla jako srovnatelné rozhodnutí vydané v řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka (pozn. soudu u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka). V této věci poškozenému hrozil, stejně jako žalobkyni, trest odnětí svobody 2 saž 8 let za srovnatelný hospodářský podezřelý výraz čin. Na rozdíl od žalobkyně však pověst poškozeného byla zásadně postižena, neboť se měl podezřelý výraz činu dopustit jako zaměstnanec Policie ČR, kde se očekává vyšší míra vnímání dobré pověsti, navíc když zde pracoval několik desítek let na vyšší pozici, měl dobrou pověst u kolegů a nadřízených a byl opakovaně oceněn za svou práci. Na rozdíl od žalobkyně poškozený prokázal, že podezřelý výraz stíhání narušilo jeho přátelské i rodinné vazby, které se nepodařilo obnovit ani po skončení podezřelý výraz stíhání, kdy navíc v důsledku podezřelý výraz stíhání byl podán návrh na rozvod manželství. Dále poškozený prokázal vliv podezřelý výraz stíhání na psychiku - poškozený trpěl nespavostí a podrážděností. podezřelý výraz stíhání v případě poškozeného trvalo více jak 5 let, tedy dvakrát tolik co u žalobkyně, a na rozdíl od projednávané věci byla věc poškozeného medializovaná. Za situace, kdy poškozený výše uvedené dopady prokázal, mu bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši částka za měsíc, tj. celkem částka. Dále žalobkyně uvedla jako srovnatelné rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka (pozn. soudu u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka). V tomto řízení byl poškozený stíhán pro podezřelý výraz čin dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku (křivé obvinění), tedy zcela jiná trestná činnost než v případě žalobkyně, za což mu hrozil trest odnětí svobody až na 3 roky. Poškozený na rozdíl od žalobkyně nebyl bezúhonnou osobou a byl v tzv. podmínce. Poškozený prokázal, na rozdíl od žalobkyně, že byl zasažen na cti a pověsti, byly narušeny rodinné vztahy, kdy se rozešel s dlouholetou přítelkyní. Dále na rozdíl od žalobkyně prokázal, že podezřelý výraz stíhání mělo vliv i na jeho pracovní život. Za situace, kdy uvedené skutečnosti prokázal dostalo se mu zadostiučinění ve výši částka za měsíc podezřelý výraz stíhání, tj. částka. S ohledem na uvedené žalobkyní předložená srovnávací judikatura nebyla přiléhavá.

38. Výrokem II. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byly projednávány dva nároky žalobkyně. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníků je tak třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, přičemž při stanovení základu pro výpočet odměny advokáta za úkony vázané na nárok z nemajetkové újmy je třeba vycházet z § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), tedy z tarifní hodnoty ve výši částka. Pokud jde o požadavek žalobkyně na náhradu škody požadovala zaplacení částka. Řízení bylo co do částky částka zastaveno, přičemž ve vztahu k částce částka žalobkyně vzala žalobu zpět, neboť přisvědčila žalované, že cena nafty byla v rozhodné období jiná, tedy vinu na zastavení řízení v této částce nese žalobkyně. Co se ale částky částka týká, vinu na zastavení nese žalovaná, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět pro chování žalované, resp. pro plnění žalované až dne datum. Nárok u žalované však byl uplatněn již dne datum a 6měsíční lhůta pro plnění dle OdpŠk marně uplynula skončením dne datum. Co se týká částky částka soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, žalobkyně tak byla v tomto rozsahu neúspěšná. Pokud jde o nárok žalobkyně na úhradu nemajetkové újmy vzniklé nezákonným rozhodnutím, zde byla žalobkyně neúspěšná, neboť soud shledal dostatečnou formu zadostiučinění konstatování porušení práva žalobkyně a poskytnutí omluvy, čehož se jí dostalo od žalované v zákonné 6měsíční lhůty k projednání.

39. Žalobkyně tak byla úspěšná co do částky částka, tj. 63,4 %, do částky částka (254,10+4 658,10+50 000), tj. 36,6 % byla neúspěšná. Po propočtu úspěchu a neúspěchu účastníků žalovaná žalobkyni uhradí 26,8 % (63,4-36,6) jí v řízení účelně vynaložených nákladů.

40. Náklady řízení žalobkyně ve výši částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka a odměna jejího advokáta ve výši částka. Advokát učinil ve věci 6 úkonů právní služby spočívajících v převzetí právního zastoupení, sepisu žaloby, účasti na ústním jednání dne datum a dne datum, podání ze dne datum, částečném zpětvzetí žaloby ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu při tarifní hodnotě částka (viz výše) dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměna částka (7 140 x 6). Náklady jsou dále představovány šesti režijními paušály po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH z přiznané odměny advokáta a jeho náhrad ve výši částka (21 % z částka) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne datum, resp. doložení uplatnění u žalované, neboť to měl právní zástupce žalobkyně doručit soudu spolu s žalobou.

41. Žalované tak byla uložena výrokem II. povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, tj. 26,8 % z celkových nákladů žalobkyně.

42. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobkyni spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění. adresa plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.