27 C 60/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 85 416,53 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce b) domáhal zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se svojí žalobou ze dne , datum, domáhali celkem zaplacení částky , částka, s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, (dále též „původní řízení“). Žalobkyně a) požadovala náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, , žalobce b) ve výši , částka, . Žalobci v žalobě shrnuli původní řízení a konstatovali, že řízení je nepřiměřeně dlouhé, neboť v něm docházelo k průtahům. Od , datum, , tedy ode dne podání návrhu na nařízení exekuce soudním prodejem zástavy, do vydání pravomocného usnesení o zastavení exekuce, tj. do , datum, , uběhlo 44 měsíců. I s ohledem na věk žalobkyně 1. se jednalo o citelný zásah zejména do majetkové sféry žalobkyně, kde bylo ohroženo její právo vlastnit majetek. Dne , datum, uplatnili žalobci nárok u žalované, která došla k závěru, že k nesprávnému postupu žalované nedošlo.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , datum, uvedla, že nárok žalobců neuznává. K projednání žádosti žalobců o odškodnění došlo dne , datum, , kdy žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Řízení bylo složité a nastal v něm pouze jediný průtah, který lze tolerovat. Žalovaná tak navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobci uplatnili předběžně nároky na náhradu nemajetkové újmy u žalované dne , datum, . Žalovaná ve stanovisku ze dne , datum, žádosti nevyhověla a měla za to, že délka řízení je přiměřená.

5. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne , datum, bylo zahájeno exekuční řízení u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , EÚ , adresa, , návrhem podaným , právnická osoba, . proti žalobcům coby povinným. Exekučním titulem bylo usnesení OS , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v PM dne , datum, . K vymožení povinnosti ve výši , částka, s příslušenstvím a k provedení prací – soudní prodej zástavy nemovitosti na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, – pozemek, jehož součástí je stavba a zahrada. Soud vyzval dne , datum, exekutora, aby vyzval oprávněnou k doplnění exekučního titulu. Nová žádost o pověření a nařízení exekuce je ze dne , datum, . Exekutor byl pověřen dne , datum, a vyzval exekutora, nechť soudu předloží rozhodnutí o částečném zastavení exekuce dle přiloženého pokynu. Dne , datum, exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem zástavy. Exekutor zaslal dne , datum, částečné zastavení exekuce, je z , datum, , v PM dne , datum, . Dne , datum, do exekučního řízení byl přibrán znalec za účelem ocenění zástavy. Dne , datum, povinní podali námitky proti osobě znalce. O námitkách rozhodl exekutor , datum, (rovněž o možné podjatosti znalecké kanceláře). Dne , datum, soud obdržel spis k rozhodnutí o návrhu povinných na zastavení exekuce a odklad. Návrh je z , datum, , oprávněná se vyjádřila , datum, . Usnesením ze dne , datum, návrh na odklad zamítnut – v PM , datum, vůči povinnému 1) (, Jméno zainteresované osoby 1/0, ). Povinní se odvolali dne , datum, , dne , datum, přeposláno exekutorovi a dne , právnická osoba, . 2020 oprávněné. Oprávněná se vyjádřila , datum, . K pokynu z , datum, nařízeno na , datum, jednání, s ohledem na nouzový stav termín jednání následně změněn na , datum, . Při jednání provedeny listinné důkazy, vyslechnuta svědkyně a v závěru vyhlášeno usnesení, kterým byl návrh na zastavení exekuce zamítnut. Na písemném vyhotovení usnesení PM vůči povinnému 1) dne , datum, . Dne , datum, soudní exekutor vydal usnesení o ceně na základě znaleckého posudku. Povinná 2) – , Jméno zainteresované osoby 0/0, se odvolala. Dne , datum, ji soud vyzval k odstranění vad odvolání. Doplnila , datum, . K pokynu z , datum, odvolání rozesláno. Dne , datum, soud vyzval povinné k odstranění vad odvolání z , datum, , doplnili , datum, a , datum, . Spis předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Krajský soud v Brně usnesením ze dne , datum, zrušil usnesení ze dne , datum, vůči povinné 2) a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Usnesením ze , datum, odložil provádění exekuce vůči povinné 2), vůči povinnému 1) zamítnutí odkladu potvrdil. V PM , datum, . Spis vrácen soudu I. stupně , datum, . Spis byl následně zapůjčen policejnímu orgánu od , datum, do , datum, . Dne , datum, se soudní exekutor dotazoval na stav exekuce. Soud sdělil, že v nejbližší době bude nařízeno jednání. K pokynu z , datum, nařízeno na , datum, jednání. Téhož dne soud vyzval oprávněnou k doplnění tvrzení. Oprávněná se vyjádřila , datum, . Dne , datum, exekutor rozhodl o znalečném. Povinná podala dne , datum, a , datum, odvolání proti znalečnému. Povinná se vyjádřila dne , datum, . Při jednání soudu dne , datum, pokračováno v dokazování, v závěru exekuce zastavena vůči oběma povinným. Dne , datum, odvolací soud rozhodl o znalečném. Na usnesení o zastavení exekuce vůči povinné 2) vyznačena PM ke dni , datum, . Oprávněná se proti usnesení o zastavení exekuce odvolala dne , datum, a povinní dne , datum, . K pokynu z , datum, odvolání rozeslána. Spis předložen odvolacímu soudu dne , datum, . Povinní se vyjádřili , datum, . Dne , datum, si odvolací soud vyžádal listiny z , podezřelý výraz, řízení proti , jméno FO, . Dne , datum, mu bylo sděleno, že spis nelze zapůjčit, neboť tr. řízení není dosud skončeno. Hlavní líčení nařízeno na , datum, . K pokynu z , datum, vyžádány listiny z tr. řízení. Doručeno , datum, . K pokynu z , datum, nařízeno na , datum, jednání. Oprávněná doplnila odvolání , datum, . Dne , datum, se z jednání omluvila svědkyně a doložila omluvu. Další jednání dne , datum, . V mezidobí soud žádal svědkyni o doložení neúčasti na jednání soudu. Povinní se vyjádřili , datum, . Usnesením ze dne , datum, usnesení soudu I. stupně potvrzeno. V právní moci dne , datum, .

6. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

8. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

11. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli , podezřelý výraz, obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

14. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne , datum, , je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

15. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. V dané věci žalobci začali pociťovat újmu ohledně nejistoty výsledku řízení dne , datum, , kdy bylo exekuční řízení zahájeno. Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum , datum, , kdy bylo exekuční řízení pravomocně zastaveno, a které žalobci označili jako konec období zásahů do jejich práva na spravedlivý proces. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobců tedy činila 3 roky a 7 měsíců.

17. Posuzované řízení probíhalo několikrát na dvou stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u více stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010).

18. Posuzované řízení nebylo složité jak právně, tak skutkově. Nicméně z procesního hlediska bylo velmi složité. Orgány veřejné moci se musely vypořádat s několika procesními návrhy povinných, konkrétně s námitkou proti osobě znalce, s návrhem povinných na zastavení a odklad exekuce, museli rozhodnout o odvolání proti návrhu povinných na zastavení a p odkladu exekuce, dále bylo třeba odročit jednání s ohledem na nouzový stav, orgány veřejné moci museli projednat odvolání proti usnesení o ceně znaleckého posudku, odvolání proti znalečnému, a nakonec odvolání proti usnesení o zastavení exekuce. Nadto bylo třeba spis původního řízení zapůjčovat jiným orgánům veřejné moci.

19. Soud dále konstatuje, že se žalobci na celkové délce původního řízení nepodíleli ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

20. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní, neboť původní řízení nepatří typově k řízením, u něhož by byl dán větší zájem na jeho rychlém projednání. Typicky se jedná o , podezřelý výraz, řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy atd. Nadto je nutné uvést, že vůči žalobkyni a) bylo provádění exekuce odloženo již od , datum, .

21. Konečně pokud se jedná o postup soudů, tak se orgány veřejné moci dopustili jednoho průtahu v trvání 6 měsíců a vydání jednoho částečně nepřezkoumatelného rozhodnutí. Soud však daný ojedinělý průtah stejně jako vydání částečně nepřezkoumatelného rozhodnutí ve světle judikatury Nejvyššího soudu ČR a ESLP toleroval, jelikož je soud názoru, že tato pochybení nejsou natolik závažná pro to, aby mohl být učiněn závěr o nepřiměřené celkové délce řízení (srov. taktéž rozsudek ESLP ze dne , datum, ve věci Pretto proti Itálii, stížnost č. 7984/77, odst. 37), a to i s přihlédnutím ke složitosti řízení, jak bylo popsáno výše. Takový závěr nemůže zvrátit ani skutečnost, že je žalobkyně 1. vysokého věku, jak je argumentováno žalobci.

22. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení není vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

23. V souladu se shora uvedeným tak soud žalobu, jíž se žalobkyně a) domáhala zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kterou se žalobce b) domáhal zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

25. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí , částka, za každý úkon.

26. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, příprava k jednání na , datum, , účast na jednání dne , datum, ).

27. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.