27 C 66/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 507 354,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 213 354,20 Kč s úrokem s prodlení ve výši 9,75% ročně od 6. 3. 2011 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 294 000 Kč.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 16% ve výši 10 300 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit náklady státu v rozsahu 58% ve výši 3 249 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení státu v rozsahu 42% ve výši 2 352,77 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 507 354,20 Kč jako nároku za škodu na zdraví, kterou utrpěla v důsledku dopravní nehody, která se stala dne 7. 6. 2016 v [obec] v ulici [jméno] [příjmení]. Dne 7. 6. 2016 v [obec] v ulici [jméno] [příjmení] u domu [adresa] pan [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], zastavil své motorové vozidlo, přičemž v rozporu s ust. § 4 písm. a) a § 26 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu nevěnoval dostatečnou pozornost situaci v silničním provozu a otevřel za účelem vystoupení levé přední dveře svého vozidla, čímž vytvořil nenadálou překážku v jízdě horskému kolu, na kterém jela žalobkyně, na což byla žalobkyně nucena reagovat prudkým bržděním, což mělo za následek přepad žalobkyně přes řídítka jejího kola na vozovku. Žalobkyně utrpěla zlomeninu hlavičky kosti vřetení vpravo, naštípnutí hlavičky kosti vřetení vlevo, pohmoždění krajiny čelní, pohmoždění a oděrky v oblasti levého předloktí a ruky. Zranění si vyžádalo lékařské ošetření a následné domácí léčení. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 7. 6. 2016 do 31. 7. 2016. Viník dopravní nehody pan [jméno] [příjmení] uzavřel se žalovanou jako pojistitelem pojistnou smlouvu [číslo] na základě které mu vzniklo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 12. 2017 byl [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník v platném znění, kterého se pan [jméno] [příjmení] dopustil výše uvedeným jednáním. Žalobkyni bylo po nehodě vyplaceno pouze bolestné ve výši odpovídající 113 bodům, tj. částka 51 379 Kč. Následně na základě znaleckého posudku [číslo] žalobkyně požaduje náhradu za ztížení společenského uplatnění dle znalečného posudku [číslo] vypracovaného dne 20. 9. 2018 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, specializace chirurgie, a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, kdy tato činí 470 545,20 Kč. Žalovaný v rámci plnění škodné události plnil žalobkyni na ztížení společenského uplatnění částku 257 191 Kč, částka 213 354,20 Kč žalobkyni nebyla uhrazena. Žalobkyně dále požaduje částku 294 000 Kč jako náhradu na zvýšenou námahu a úsilí ve smyslu ust. § 2963 odst. 2 Občanského zákoníku a to za období od 1. 8. 2016 do 31. 1. 2020. Žalobkyně v době škodné události až do 31. 1. 2020 pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici na oddělení urgentního příjmu – Emergency. Žalobkyni její zdravotní stav omezoval a omezuje v pracovním životě při výkonu jejího povolání. Žalobkyně měla bolestivé stavby při některých činnostech, které v rámci pracovně právního vztahu vykonávala, zejména při zvedání a manipulaci s pacienty, při provádění masáže srdce a při dalších činnostech, kdy je nutno přemisťoval těžká břemena jako doplňování zdravotnického materiálu atd. Je tedy evidentní, že žalobkyně po skončení pracovní neschopnosti dosahovala výdělku jen s vynaložením většího úsilí, resp. se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusela vynaložit. Žalobkyně i přes svůj handicap, který ji omezoval, vyvíjela úsilí, aby se do její původně vykonávané pracovní činnosti zařadila. Kdyby byla zdravá, takové zvýšené by vyvíjet nemusela. [příjmení] 7 000 Kč odpovídá rozdílu finančního ohodnocení za práci žalobkyně vykonávanou do 31. 1. 2020, kdy hrubá měsíční mzda činí v průměru 33 000 Kč a finančnímu ohodnocení za práci, kterou by žalobkyně mohla vykonávat bez vynaložení většího úsilí či námahy, resp. bez bolestivých stavů (sestra u praktického lékaře, sestra v ambulanci, odběrová sestra, sestra na recepci apod.), kdy hrubá měsíční mzda dosahuje více než 27 000 Kč hrubého. Žalobkyně byla rovněž poptávat práci v nemocnici [ulice], kdy na pozicích, které by mohla bez obtíží a bez vynaložení většího úsilí vykonávat, jí byl nabídnut plat o 8 000 Kč nižší, než kolik činí její stávající plat. Žalobkyni se v mezidobí po podání žaloby podařilo, i přes její zdravotní znevýhodnění a omezení, najít nové zaměstnání, kdy nebude vykonávat fyzicky namáhavou práci a to jednodušší zdravotní práci, s vyšší mzdou, než které dosahovala v zaměstnání na pozici sestry na urgentním příjmu. Žalobkyně částku požaduje pouze do 31. 1. 2020, nikoliv do budoucna.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Co se týká částky 470 545,20 Kč za ztížení společenského uplatnění dle znaleckého posudku [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], zde žalovaná vycházela ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnická odvětví různá, specializace urgentní medicína a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Podle jejíhož znaleckého posudku činí výše náhrady částku 257 191 Kč. Tuto částku žalovaná žalobkyni vyplatila. Co se týká požadavku na výplatu peněžitého důchodu ve výši 7 000 Kč měsíčně, dle žalované nebylo při vyšetření znalcem prokázáno, že by následky zranění z dopravní nehody byly takového rozsahu, že by žalobkyně nemohla vykonávat svou původní profesi a nebo, že výdělku dosahuje jen s vynaložením zvýšeného úsilí nebo se zvýšenou námahou.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně byla účastníkem dopravní nehody, která se stala dne 7. 6. 2016 v [obec] v ulici [ulice]. Viníkem této dopravní nehody byl řidič vozidla pan [jméno] [příjmení], který měl s žalovanou jako pojistitelem uzavřenou pojistnou smlouvu [číslo] na základě které mu vzniklo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Jmenovaný byl rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 12. 2017 uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1, 2 zák. č. 40/2009 Sb. trestní zákoník Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], dále z výpovědi tohoto znalce, vzal soud za prokázané, že znalec shledal, že u žalobkyně došlo k ustálení jejího zdravotního stavu. V současné době přetrvávají bolesti levého lokte a předloktí, zejména při a po zátěži. Nejvíce je bolestivá zátěž při natažení levého lokte. Bolesti se projevují přenesením lehčích břemen, stačí kolem půl kilogramu. Bolesti obvykle odezní asi po 30 minutách. V noci žalobkyně se občas budí pro bolesti, zejména při určitých polohách levé horní končetiny. Zaměstnání zdravotní sestry v době zpracování znaleckého posudku, žalobkyně vykonávala, při práci je nucena nosit i těžší předměty, kdy tedy musí přemáhat bolest levé horní končetiny. Práci v domácnosti zvládne s přestávkami a za delší čas. Omezená je zřetelně při nošení předmětů včetně menších břemen i menšího nákupu apod. Omezila rovněž veškeré sportovní aktivity se zátěží levé horní končetiny, i po omezené zátěži má bolesti i několik dní. Bolesti se projevují při aktivitách vykonávaných oběma rukama, sport, chování dítěte, práce na zahradě, zalévání květin apod. Dle znalce lze do budoucna očekávat zhoršení obtíží, kdy degenerativní změny na obou loketních kloubech, zejména na levém, budou progradovat rychleji, než by tomu bylo bez předmětného úrazu. Znalec dospěl k závěru, že v daném případě má žalobkyně omezenou hybnost levého lokte a předloktí a funkční využití levé horní končetiny. Ztížení společenského uplatnění dle metodiky Nejvyššího soudu znalec hodnotil částkou 392 121 Kč, přičemž toto základní ocenění navýšil dle preambule metodiky Nejvyššího soudu odstavce X. o 20% vzhledem k tomu, že k úrazu došlo ve věku 29 let posuzované. Navýšeno bylo o 20%, tedy o 78 424,20 Kč na celkovou částku 470 545,20 Kč.

5. Znalkyně, jež vyhotovovala znalecký posudek zadaný žalovanou, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dospěla v rámci svého znaleckého posudku k závěru, že v daném případě je nyní finanční vyčíslení odškodnění ztížení společenského uplatnění 257 191 Kč. Rovněž tato znalkyně použila modifikační koeficient 120% vzhledem k věku žalobkyně v době utrpění úrazu. Tato znalkyně dospěla k závěru, že v daném případě lze shledat postižení tělesných struktur a to kosti předloktí a postižení tělesných funkcí bolest v horní končetině a hybnost jednoho kloubu a to v rozsahu 37% oproti 5% v případě znalkyně [příjmení]. Zásadní rozdíl mezi znaleckými posudky byl v hodnocení položky č. 0650 – péče o předměty v domácnosti a č. 0660 – pomoc druhým. Zde znalkyně [příjmení] hodnotila stupeň obtíží jako 1 a znalec [příjmení] hodnotil tedy stupeň obtíží 2. Další rozdíl byl pod položkou 0845 – získání udržení a ukončení zaměstnání, kdy znalkyně toto ohodnotila pouze nepatrným stupněm, když to znalec tedy stupněm 1. K dalšímu rozdílu mezi znaleckými posudky došlo pod položkou D920 – rekreace, volný čas, když znalkyně [příjmení] stupeň omezení hodnotila 1 a znalec [příjmení]

2. V rámci svých výpovědí oba znalci ještě své znalecké posudky doplnili. Z výpovědi znalce [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobkyně není schopna zvedat a přenášet předměty těžší než půl kilogramu, resp. pokud takovéto předměty zvedne, pak jí to činí bolest. Dle znalce je tedy na místě v daném případě hodnotit toto jako středně těžké obtíže, neboť významně zasahují do každodenního života žalobkyně a nelze je hodnotit jako limit, který je dobře snesitelný a lze ho tolerovat. Proto znalec tuto položku hodnotil jako středně těžkou obtíž, tedy kvalifikátorem 2. Znalkyně [příjmení] naopak trvala na tom, že žalobkyni činí obtíže nošení nebo zvedání předmětů těžších než 5 kg. Nicméně následně z účastnické výpovědi žalobkyně i ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], partnera žalobkyně, a [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, vzal soud za prokázané, že žalobkyně má skutečně problém s přenášením předmětů těžších nebo i lehčích předmětů, tedy kolem 0,5 kg, kdy žalobkyni ruka bolí. Pokud předmětnou věc nese v nezměněné poloze ruky, pak je tedy zátěž na kloub příliš velká a je to pro ni bolestivé. Z výpovědí uvedených svědků a zejména partnera žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a matky žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně je, co se týká jejích volnočasových aktivit, v nich je omezena v podstatě ve všech aktivitách, které dělala před dopravní nehodou; žalobkyně se v rámci volného času v době před dopravní nehodou věnovala zejména sportu a to cyklistice, badmintonu, plavání. Ve všech těchto oblíbených sportech je v důsledku dopravní nehody omezena. Svědci se rovněž vyjadřovali k fungování žalobkyně při běžných činnostech a z jejich výpovědí je zřejmé, že i v rámci péče o domácnost a zejména v rámci péče o druhé osoby je žalobkyně omezena poměrně výrazným způsobem. Z výpovědi svědků rovněž vyplynulo, že žalobkyně plánuje druhé dítě a vzhledem k zdravotnímu omezení žalobkyně je zřejmé, že v péči o novorozence bude značně omezena.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

7. Podle ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

8. Podle ustanovení § 2963 odst. 2 obč. zák. dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.

9. Podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), má pojištěný právo, aby za něj pojistitel uhradil v rozsahu a výši dle zákona č 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná je jako pojišťovna, u níž měl viník dopravní nehody sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve věci pasivně legitimována. Rozhodné skutečnosti pro posouzení pasivní legitimace žalované byly mezi účastníky nesporné a je tak zřejmé, že žalovaná je v souladu s citovaným ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni nahradit újmu na zdraví, kterou v důsledku dopravní nehody utrpěla.

11. Po zhodnocení shora uvedených důkazů ve vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že v případě žalobkyně došlo v důsledku škodní události k takovému poškození zdraví, které pro žalobkyni znamená překážku lepší budoucnosti a žalovaná tak má povinnost nahradit žalované ztížení společenského uplatnění. O tomto mezi účastníky ani nebylo sporu, sporným však byl rozsah poškození zdraví žalobkyně a hlavně dopad tohoto poškození zdraví na uplatnění žalobkyně v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jejích životních a společenských potřeb a možnostem uplatnit se v rodinném, společenském, kulturním a sportovním životě, s přihlédnutím k věku žalobkyně v době škodné události.

12. Vzhledem ke skutkovým zjištěním z výpovědí svědků a rovněž z výpovědi účastnice, když soud tato zjištění dal do souvislosti se závěry znalečných posudků, dospěl k závěru, že postižení žalobkyně a dopady tohoto postižení do fungování žalobkyně v běžném životě lépe postihl znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] v rámci svého znaleckého posudku k některým obtížím žalobkyně nepřihlédla vůbec a k některým pouze nedostatečně (viz hodnocení znaleckých posudků výše). S ohledem na uvedené, soud tedy přiznal žalobkyni náhradu za ztížení společenského uplatnění dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tedy v celkové výši 470 545,20 Kč. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované již bylo plněno 257 191 Kč, soud tedy přiznal žalobkyni rozdíl mezi výší ztížení společenského uplatnění stanoveným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a vyplacenou částku, tedy přiznal žalobkyni částku 213 354,20 Kč.

13. Co se týká dalšího nároku žalobkyně na poskytnutí peněžitého důchodu za odčiněné zvýšené námahy a úsilí ve výši 7 000 Kč měsíčně za období od 1. 8. 2016 do 31. 1. 2020, zde soud neshledal, že by tento nárok byl důvodný. Zejména z výpovědi svědkyně [příjmení] vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla schopna svoji dosavadní pozici sestry na oddělení urgentního příjmu [anonymizována dvě slova] vykonávat zejména s ohledem na solidárnost svých kolegyň, kdy tyto za žalobkyni přebrali náročnější část jejích pracovních úkolů a snažili se jí naopak přenechávat méně náročné úkoly v podobě administrativy apod. Svědkyně [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi jasně vypověděla, že pracovní směna žalobkyně byla vždy ve stejném složení a po celé rozhodné období a kolegyně žalobkyně si byly vědomy zdravotního omezení žalobkyně a toto tolerovaly a byly ochotné vykonávat těžší úkony na místo žalobkyně tak, aby jí v její pozici ulevily. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně svého výdělku dosahovala díky zvýšenému pracovnímu úsilí; soud vzal za prokázané, že to žalobkyně mohla zastávat dosavadní pozici a dosahovat tedy shodného výdělku jako před úrazem díky úpravám v organizaci práce mezi kolegy na stejné směně. Soud rovněž nepřistoupil k přiznání tohoto nároku s ohledem na to, že žalobkyně po skončení pracovního poměru na urgentním oddělení Emergency [anonymizována dvě slova], našla v podstatě shodně placenou pozici, kterou je schopna vykonávat bez obtíží a je tedy otázkou, zda na uvedené či obdobné pozici nemohla žalobkyně pracovat již v předchozím období. I tato skutečnost, že žalobkyně je v současné době schopna vykonávat práci se stejným peněžitým ohodnocením bez zvýšené námahy vedl soud k tomu, že tento nárok žalobkyně neshledal důvodným. Co do částky 294 000 Kč tak žalobu zamítl.

14. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 42 %, žalovaná co do 58 %. Žalobkyně je tak povinna nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 16 %. Žalované vznikly náklady řízení v podobě nákladů právního zastoupení ve výši 64 372 Kč, které se sestávají z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby á 10 340 Kč dle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření k žalobě, 3x účast na jednání soudu, podání ve věci samé ze dne 12. 8. 2021), dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby á 300 Kč a DPH ve výši 11 172 Kč, z toho 16 % činí 10 300 Kč.

15. Dále jsou účastníci v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. povinni nahradit náklady státu, a to žalobkyně v rozsahu 58 % a žalovaná v rozsahu 42 % Náklady státu vznikly v podobě zaplaceného znalečného ve výši 5 601,77 Kč. Žalobkyně je tak povinna nahradit státu náklady řízení ve výši 3 249 Kč a žalovaná ve výši 2 352,77 Kč.