28 C 110/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 257 600 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 10 600 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobkyni b), a to každé z jedné poloviny částku ve výši 247 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 24 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 73 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 102 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 131 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 160 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 189 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do [datum] z částky 218 000 Kč, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 247 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) a žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši 89 298 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyň JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhaly po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky představující neuhrazené nájemné a zálohy na služby spojené s nájmem nebytových prostor za období od března 2020 do října 2022 ve výši 255 000 Kč ve znění rozšíření žaloby o částku 2 600 Kč představující úhradu za služby leden až říjen 2020. Žalobkyně ve své žalobě uvedly, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha, jehož součástí je dům [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví]. Uvedený dům má dva vchody, a to jeden z ulice [ulice] č. o. 17, druhý z ulice [ulice] č. o.

7. Žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřely smlouvu o nájmu nebytových prostor – obchodu [ulice a číslo] a zázemí [ulice a číslo] přízemí, v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla prodloužena doba trvání nájmu do [datum]. Dále žalobkyně s žalovaným dne [datum] uzavřely smlouvu o nájmu nebytových prostor – galerie v druhém nadzemním podlaží v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], obec Praha. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla doba trvání nájmu prodloužena do [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum] do [datum]. Obě uvedené nájemní smlouvy byly ukončeny dohodou o ukončení nájmu uzavřenou mezi žalobkyněmi a žalovaným dne [datum], a to ke dni [datum] (včetně). Podle článku IV. nájemní smlouvy ze dne [datum] činilo nájemné 59 000 Kč měsíčně a bylo splatné předem vždy do 10. kalendářního dne v měsíci. Podle článku V. odst. 1 téže nájemní smlouvy byl žalovaný vedle nájemného povinen platit žalobkyním zálohu na služby spojené s nájmem ve výši 500 Kč měsíčně, splatnou společně s nájemným. Podle článku V. odst. 7 nájemní smlouvy byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 5 % z každé dlužné částky, pokud prodlení se zaplacením trvalo déle než jeden měsíc. Podle článku IV. nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo měsíční nájemné splatné předem vždy do 10. kalendářního dne v měsíci. Podle článku V. odst. 1 téže nájemní smlouvy byl žalovaný vedle nájemného povinen platit žalobkyním zálohu na služby spojené s nájmem ve výši 500 Kč měsíčně splatnou společně s nájemným. Podle článku V. odst. 4 nájemní smlouvy ze dne [datum] byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 5 % z každé dlužné částky, pokud prodlení se zaplacením trvalo déle než měsíc. Žalobkyně dále uvedly, že za měsíc březen 2020 evidují od žalovaného částečnou úhradu nájemného a zálohy na služby podle nájemní smlouvy ze dne [datum] ve výši 25 000 Kč. S platbou zbývající částky nájemného za březen 2020 ve výši 34 500 Kč je žalovaný od [datum] v prodlení delším než měsíc. S ohledem na mimořádnou situaci spojenou s pandemií Covid-19 poskytly žalobkyně žalovanému za měsíc březen slevu z nájemného ve výši 10 000 Kč. Za tento měsíc proto zbývá doplatit pouze částka 24 500 Kč s příslušenstvím. Za měsíc duben 2020 žalobkyně žádnou úhradu od žalovaného podle nájemní smlouvy ze dne [datum] neevidují. Žalovaný je tedy v prodlení s úhradou nájemného za březen a duben 2020 ve výši 94 000 Kč (34 500 Kč/březen 2020 + 59 500Kč 2020) resp. se zohledněním slevy z nájemného ve výši 10 000 Kč za každý měsíc, tj. ve výši 74 000 Kč za tyto měsíce. Za měsíce květen 2020 až říjen 2020 evidují žalobkyně částečnou úhradu nájemného a záloh na služby podle nájemní smlouvy ze dne [datum] ve výši 20 000 Kč měsíčně. Za tyto měsíce by tak celkový dluh činil 331 000 Kč, nicméně po zohlednění slevy vychází tato částka na celkovou částku 251 000 Kč. Žalovaný také nehradil za období od března 2020 do října 2020 zálohy na služby spojené s užíváním nebytových prostor podle nájemní smlouvy ze dne [datum] ve výši 500 Kč měsíčně, tedy celkem ve výši 4 000 Kč (8 x 500 Kč) a dále za období leden až říjen 2020 ve výši 2 600 Kč. Příslušenství za dlužné částky pak žalobkyně nárokovaly v souladu s uzavřenou smlouvou, tedy smluvní úrok z prodlení ve výši 5 % ročně.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnosti vylíčené žalobkyněmi stran obou nájemních vztahů, týkající se zejména jejich vzniku, trvání a zániku. Žalovaný podotkl, že rovněž mezi žalobkyněmi a společností [právnická osoba] vznikl nájemní vztah, na základě kterého užívala tato společnost další nebytové prostory v ulici [ulice] i ulici [ulice], [obec a číslo], kdy žalovaný společně se svým otcem panem [jméno] [celé jméno žalovaného] působí jako jednatel této společnosti. Na podnikatelské činnosti žalovaného i [právnická osoba] [ulice] se podílí i bratr žalovaného pan [jméno] [celé jméno žalovaného]. Za dobu existence nájemních vztahů (tj. mezi žalobkyněmi a žalovaným a mezi žalobkyněmi a společností [právnická osoba]) nevznikl mezi stranami žádný konflikt, po celou dobu žalovaný a [právnická osoba] [ulice] hradili řádně své závazky vůči žalobkyni. Rozkol nastal až vyhlášením nouzového stavu dne [datum], což bylo dáno především omezením cestování, jak ze strany České republiky, tak ze strany okolních států. [ulice] činnost žalovaného je přitom založena na obchodu se starožitnostmi a uměleckými předměty, lokace obchodu je v centru [obec], kde se vyskytuje především zahraniční klientela, která tvoří převážnou část příjmů žalovaného. Uzavřením obchodu a omezením obchodní činnosti žalovaného na základě státem vyhlášených protiepidemických opatření a omezení cestovního ruchu došlo k výraznému snížení tržeb a de facto k znemožnění výkonu podnikání. Z tohoto důvodu se žalovaný obrátil na žalobkyně s žádostí o snížení nájmu. Žalovaný v tomto duchu připravil i dodatek nájemní smlouvy, který vzniklý stav plně reflektoval, avšak tento dodatek i přes urgence právního zástupce žalovaného nebyl nikdy žalobkyněmi podepsán. Žalovaný vstoupil do jednání se žalobkyněmi již koncem měsíce března 2020, kdy po několikerých telefonických hovorech a emailech ohledně výše nájemného zaslal koncem měsíce dubna opakovaně písemnou žádost, aby žalobkyně vstoupily v jednání s ním a se společností [právnická osoba] ve věci snížení nájmu. Dne [datum] právní zástupce žalovaného obdržel email od žalobkyně b), ve kterém sdělovala, že souhlasí se snížením nájmu na částku 20 000 Kč každý měsíc, až do ukončení nouzového stavu. Žádný doplatek za měsíc březen žalobkyně nepožadovaly, když byl obchod od [datum] uzavřen a žalovaný a [právnická osoba] [ulice] uhradili každý na účet žalobkyň částku 25 000 Kč. Následně v měsíci květnu 2020 probíhala mezi právnímu zástupci účastníků emailová korespondence, v níž právní zástupce žalobkyň potvrdil, že tyto souhlasí se snížením nájmu, jak navrhoval žalovaný i společnost [právnická osoba], tj. ve výši 20 000 Kč po dobu trvání krizových opatření. V tomto duchu připravil i právní zástupce žalovaného dodatek [číslo] k nájemní smlouvě nebytových prostor v [příjmení] ulici i [příjmení] ulici, který však nebyl ani po urgencích ze strany žalobkyň podepsán. V první polovině července roku 2020 proběhl mezi žalobkyněmi a žalovaným telefonický hovor, v němž sdělily, že akceptují snížení nájmu na částku 20 000 Kč po dobu restrikcí ze strany státu přijatých důsledku pandemie Covid-19 s tím, že na nájemném žalovaný ničeho nedluží. Žalovaný tak byl přesvědčen, že je věc skončena, přičemž pro něj bylo překvapením, když od žalobkyň obdržel výpověď z nájmu z důvodu dlužného nájemného a jeho vyčíslení a to jak v případě nebytových prostor v ulici [ulice a číslo], tak v případě nebytového prostoru pronajatých společnosti [právnická osoba] Žalovaný má za to, že mezi účastníky řízení došlo ke změně smlouvy o nájmu nebytových prostor, byť mezi stranami nebyl podepsán písemný dodatek, a lze vycházet z emailové korespondence a z ústní dohody. Podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není vyžadována písemná forma v případě smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání. Podle žalovaného také v době pandemie Covid-19 došlo k podstatné změně okolností, proto žalovaný spolu se společností [právnická osoba] vyvolali jednání o změně výše nájmu, které se pro ně stalo neúměrně vysokým, když museli na základě vládních nařízení omezit podnikání, resp. zavřít obchod. Tedy třetí osobou v tomto případě došlo k narušení nájemců v užívání předmětu nájmu podle § 2212 odst. 3 o. z., a výše slevy by tak měla odpovídat skutečným dopadům do práv nájemce. Žalovaný, v podstatě po dobu trvání restrikcí, nemohl užívat předmět nájmu – nebytové prostory k podnikání, k němuž byly určeny. V tomto ohledu tedy v souladu se zákonnou úpravou občanského zákoníku vznikl hrubý nepoměr v právech a povinnostech projevující se neúměrným snížením hodnoty nájmu jako takového. Na základě vnějších faktorů, které nebyly v moci žalovaného, se snížila hodnota plnění předmětu nájmu a v tomto ohledu vznikl nepoměr mezi výší nájemného a hodnotou nájmu. Z důvodu restriktivního omezení prodeje vznikla nerovnováha v nájemní smlouvě, která poškodila stranu žalovanou. Jednalo se o situaci vis major, kterou žalovaný nemohl ani s nejvyšší mírou obezřetnosti předpokládat. Tato situace byla způsobena na základě rozhodnutí státu a nedodržení těchto nařízení by bylo sankcionováno. Žalovaný proto v kontextu celé situace považuje požadavek žalobkyň na úhradu dlužného nájemného v rozporu s dobrými mravy, resp. sleva, která byla ze strany pronajímatelek navržena, je velmi nízká.

3. Na to žalobkyně reagovaly replikou ze dne [datum], ve které uvedly, že není pravdou, že by žalovaný za duben 2020 zaplatil na nájemném částku 20 000 Kč. Také žalobkyně poukázaly na skutečnost, že dodatky k nájemním smlouvám nebyly z jejich strany podepsány a ke změně smluvně sjednaného nájemného tedy nedošlo, když nájemní smlouva mohla být měněna pouze formou oboustranně odsouhlaseného dodatku. V tomto směru je tedy komunikace žalovaného a jeho právního zástupce s dřívějším právním zástupcem žalobkyň bezpředmětná, když tento jejich zástupce neměl plnou moc k tomu, aby uzavřel dodatek k nájemním smlouvám. Žalobkyně samy dobrovolně odpustily žalovanému část nájemného obchodu [ulice a číslo] a zázemí [ulice a číslo] ve výši 10 000 Kč měsíčně, avšak ohrazují se proti tvrzení žalovaného, že měly souhlasit s dalším odpuštěním nájemného. Žalovaný také nebyl žádným způsobem rušen v užívání předmětu nájmu, neboť ve smyslu § 2212 odst. 3 o. z. musí být důvodem tohoto rušení vada právního titulu pronajímatele k předmětu nájmu. Jde tedy o situace, kdy pronajímatel dá nájemci k užívání věc, ke které nemá dostatečný právní titul, o což však v daném případě nešlo. Předmět nájmu byl vhodný ke sjednanému užívání po celou dobu, kdy žalovaný musel uzavřít svůj obchod zde umístěný, což bylo dáno jen povahou podnikatelské činnosti žalovaného, nikoliv povahou domu anebo práv žalobkyň k domu, tedy nařízení vlády ČR bránila v otevření obchodu žalovaného veřejnosti. Pokud jde o tvrzenou změnu okolností a hrubého nepoměru v právech a povinnostech účastníků, opatření vlády ČR a omezení z nich plynoucí, mohou trvat jen po omezenou dobu, oproti tomu změna okolností, jak je pojímána v § 1765 a 1766 o. z. by měla být trvalého charakteru.

4. Žalovaný reagoval ještě replikou ze dne [datum], ve které uvedl, že výše popsané nájemní vztahy trvaly a fungovaly desítky let a byly založeny na vzájemném respektu a na tom, na čem se strany dohodly. Také zdůraznil, že byl pronajat soubor nemovitostí ve vlastnictví žalobkyň, a to obchod v [příjmení] ulici a jeho zázemí, obchod v [příjmení] ulici a jeho zázemí a bytový prostor užívaný společně jako zázemí pro oba obchody. Všechny tyto pronajaté prostory jsou v jednom domě, který je z jedné strany označen ulicí [ulice] a z druhé strany ulicí [ulice]. Za bytový prostor, který byl rovněž od žalobkyň pronajat žádná sleva z nájmu žádána nebyla a v tomto případě bylo uhrazeno ke konci nájemního vztahu nájemné v plné výši. Slevu žalovaný žádal toliko za prostory určené k podnikání. [právnická osoba] a žalovaný hradili za pronájem nebytových prostorů a i bytového prostoru vysoké částky, z toho je zřejmé, že žalobkyně nejsou„ chudé důchodkyně“, jak je jejich replika formulována. Také tvrzení žalobkyň, že nejsou odpovědné za jednání jejich předešlého právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], se nezakládá na pravdě, protože z emailové komunikace právních zástupců účastníků je postaveno najisto, že tento jednal v souladu s pokyny udělenými žalobkyněmi. Žalovaný závěrem uvedl, že považuje jednání žalobkyň za nemravné, které nemůže v souladu s obecnými zásadami občanského práva požívat právní ochrany.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podáním ze dne [datum] vzaly svou žalobu co do částky 10 600 Kč představující neuhrazené zálohy za služby zpět, přičemž žalovaný při ústním jednání konaném dne [datum] vyslovil s částečným zpětvzetím žaloby souhlas, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. rozsudku zastavil.

6. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor – obchodu [ulice a číslo], kterou byla dodatkem [číslo] ze dne [datum] prodloužena doba trvání nájmu. Dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor – galerie s tím, že dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla prodloužena doba trvání nájmu. Dále nebylo v rozepři, že dohodou o ukončení nájmu ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyněmi byly ukončeny obě výše uvedené nájemní smlouvy.

7. Soud provedl dokazování smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum], smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum], dohodou o ukončení nájmu ze dne [datum], emailem ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], opakovanou žádostí o slevu z nájmu nebytových prostor ze dne [datum], konceptem smlouvy o nájmu nebytových prostor – dodatek [číslo] bez podpisů účastníků, emailem ze dne [datum], emailem ze dne [datum], výzvou k zaplacení ze dne [datum] (předžalobní výzva), vyjádřením k předžalobní výzvě ze dne [datum], emailem ze dne [datum], ze dne [datum] a [datum], smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyněmi a společností [právnická osoba] Z těchto listinných důkazu má soud za prokázané, že žalobkyně jakožto pronajímatelky uzavřely s žalovaným jakožto nájemcem smlouvu o nájmu nebytových prostor dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum], jejímž předmětem byl pronájem nebytových prostor v domě [adresa] sestávající z místností obchod a zázemí – [ulice a číslo], na dobu určitou do [datum], s nájemným ve výši 59 000 Kč měsíčně včetně DPH, splatným vždy ke každému 10. dni kalendářního měsíce předem. Dále se strany dohodly na úhradách spojených s užíváním provozovny ve výši 500 Kč – záloha, splatné spolu s měsíčními splátkami nájemného. V článku V. odst. 7 Smlouvy byl sjednán v případě prodlení s placením nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním provozovny smluvní úrok z prodlení ve výši 5 % z dlužné částky za každou jednotlivou neuhrazenou pohledávku, jestliže prodlení nájemce bude trvat déle než jeden měsíc. Podle článku VIII. odst. 3 téže smlouvy mohla být smlouva měněna pouze písemnou formou oboustranně odsouhlaseného dodatku. Dále dne [datum] uzavřeli účastníci řízení smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl pronájem nebytového prostoru v domě [adresa] nacházející se v druhém nadzemním podlaží s výměrou 67 m2 – galerie ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] o prodloužení doby nájmu do [datum], se sjednaným nájemným ve výši 10 000 Kč měsíčně splatným do každého 10. dne kalendářního měsíce a zálohou na úhrady spojené s užíváním nebytových prostor ve výši 500 Kč, splatným spolu s měsíčními splátkami nájemného. V článku V. odst. 4 byl sjednán úrok z prodlení ve výši 5 % z dlužné částky v případě prodlení s placením nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním nebytového prostoru. Podle článku VIII. odst. 3 smlouvy mohla být tato smlouva měněna pouze písemnou formou oboustranně odsouhlaseného dodatku. Smlouvou o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] pronajaly žalobkyně na straně jedné společnosti [právnická osoba], na straně druhé nebytový prostor v domě [adresa] - obchod a zázemí – [ulice a číslo] za sjednané nájemné ve výši 58 500 Kč měsíčně s měsíční zálohou na úhrady spojené s užíváním nebytového prostoru ve výši 500 Kč měsíčně. Dne 10. [číslo] 020 se účastníci řízení písemně dohodli na ukončení nájmu stran nebytových prostor obchodu [ulice a číslo] a zázemí [ulice a číslo] v přízemí a nebytových prostor – galerie v druhém nadzemním podlaží, to vše v domě [adresa], v k. ú. [část obce], obec Praha a to ke dni [datum] s tím, že posledním dnem, za který náleží žalobkyním nájemné a další plnění podle nájemních smluv je den [datum]. V mezidobí od března 2021 do června 2021 jednali účastníci řízení prostřednictvím svých právních zástupců, popřípadě osobně (zejména formou emailové komunikace) o možnosti snížení nájmu pro nebytové prostory, a to na základě žádosti žalovaného a společnosti [právnická osoba], jejímž jedním z jednatelů je žalovaný, z důvodů přijatých opatření na území České republiky omezující podnikatelské aktivity včetně omezení pohybu osob v souvislosti pandemií Covid-19. Na žádost o snížení nájmu bylo zejména reagováno emailem ze dne [datum] ze strany žalobkyň s tím, že souhlasily se snížením nájmu nebytových prostor v [příjmení] 7, s částkou 20 000 Kč každý měsíc do ukončení krizové situace. Dále žalobkyně sdělovaly, že vzhledem k tomu, že byl obchod otevřen do [datum] a žalovaný a [právnická osoba] [ulice] poukázali každé z žalobkyň částku 25 000 Kč místo 73 000 Kč, nebylo důvodu za toto období částku vracet. Právní zástupce žalobkyň JUDr. [příjmení] [příjmení] emailem potvrzoval shodu v dočasné úpravě hrazení nájemného za užívání prostor tak, že žalobkyním po dobu krizových úprav bude hrazeno nájemné ze strany žalovaného a [právnická osoba] s.r.o. - snížená částka po 20 000 Kč každé jedné z nich. Následně právní zástupce žalovaného zasílal žalobkyním návrh dodatku s úpravou nájemného (ve snížené výši), avšak tento dodatek nájemní smlouvy nebyl stranami podepsán. Žalobkyně následně vyzvaly žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] a dne [datum] nájemní smlouvy ve znění jejich dodatků, na základě kterých pronajímaly žalovanému obchod [ulice a číslo] a zázemí [ulice a číslo] v přízemí a dále galerii ve druhém nadzemním podlaží, to vše v domě [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], za sjednané nájemné ve výši 59 000 Kč pro obchod a zázemí [ulice a číslo] a 10 000 Kč pro galerii, včetně sjednaných záloh na úhrady spojených s užíváním těchto nebytových prostor á 500 Kč měsíčně/prostor. Žalobkyně rovněž pronajímaly nebytové prostory v daném domě společnosti [právnická osoba], jejímž jednatelem je mj. i žalovaný. V souvislosti s pandemií Covid-19 žádali žalovaný a společnost [právnická osoba] prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyně o snížení nájmu po dobu trvání opatření ze strany vlády na území ČR, na což žalobkyně reagovaly sdělením, že souhlasí se snížením nájemného o 20 000 Kč měsíčně. Předmětné nájemní smlouvy mohly být měněny pouze formou písemně odsouhlasených dodatků, přičemž dodatky ohledně snížení nájemného po dobu trvání restrikcí mezi stranami uzavřeny nebyly. V uvedených smlouvách byl rovněž sjednán úrok z prodlení ve výši 5 % v případě prodlení s úhradou nájmu a záloh na služby spojené s užíváním nebytového prostoru. Žalovaný pak v březnu 2020 uhradil na nájemném za nebytový prostor – obchod a zázemí [ulice a číslo] částku 25 000 Kč, v dubnu 2020 nebyla hrazena žádná částka a v květnu 2020 až v říjnu 2020 uhradil částku 20 000 Kč každý měsíc.

9. Podle § 1764 o. z. změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze strany obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § [číslo] a § [číslo].

10. Podle § 1765 o. z. odst. 1 o. z. dojde-li ke změně okolnosti tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit, a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění.

11. Podle § 1766 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kteréhokoliv z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán.

12. Podle ustanovení § 1766 odst. 1 o. z. návrh na změnu závazků soud zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce.

13. Podle § 2212 odst. 3 o. z. bude-li nájemce rušen v užívání věci, nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osobě včas oznámil.

14. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

15. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věci za obdobných podmínek.

16. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě a všechny ve své vzájemné souvislosti a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil věc po právní stránce následovně: lze přisvědčit žalovanému v názoru, že pokud nájemní smlouva (hovořeno o nájemní smlouvě ze dne [datum] týkající se zázemí a obchodu v [ulice a číslo]; z níž žalobkyně odvozují svůj žalobní nárok) byla uzavřena podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a zákona č. 116/1990 Sb., které byly s účinností od [datum] zrušeny novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), je třeba s odkazem na § 3074 odst. 1 o. z. věc posuzovat podle nového občanského zákoníku (konkrétně podle ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání). Také lze souhlasit s žalovaným, že podle nového občanského zákoníku není vyžadována písemná forma v případě uzavření smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podnikání. Nesprávná je však úvaha žalovaného, že v případě změny uzavřené nájemní smlouvy týkající se nájmu nebytových prostor ze dne [datum] ve znění jejího dodatku, mohla být tato smlouva měněna i na základě ústní dohody stran, k čemuž podle žalovaného došlo na základě emailové komunikace účastníků řízení, kteří si měli sjednat sníženou výši nájmu za dané prostory. V tomto směru soud uvádí, že v nájemní smlouvě ze dne [datum], konkrétně v článku VIII. odst. 3 této smlouvy bylo uvedeno, že tato mohla být měněna pouze písemnou formou oboustranně odsouhlaseného dodatku. Pokud si tedy strany smlouvy sjednaly, že může dojít ke změně smlouvy pouze tímto způsobem, muselo být toto ujednání naplněno a ke změně stávající smlouvy nemohlo dojít jinak (tj. toliko jen na základě ústní dohody stran), jak nesprávně míní žalovaný, ale byla nutná písemná forma. Soud zároveň připomíná zásadu pacta sunt servanda, tj.„ smlouvy mají být dodržovány“, jež představuje podstatu právního institutu smlouvy a závazkového práva vůbec. Smluvní ujednání stran proto mělo přednost před zákonnou úpravou. Ostatně této skutečnosti si byl vědom i sám žalovaný, neboť v kontextu na emailovou komunikaci vypracoval návrhy dodatků smluv týkající se úpravy nájemného a žádal žalobkyně o jejich podepsání. Vzhledem k tomu, že k podpisu uvedených dodatků stran snížení nájemného týkající se obchodu a zázemí [ulice a číslo] mezi účastníky řízení nedošlo, byl žalovaný povinen hradit nájemné ve výši stanovené nájemní smlouvou ze dne [datum], resp. snížené o 10 000 Kč představující slevu z nájmu, se kterou žalobkyně souhlasily a tuto částku po žalovaném nenárokovaly.

17. Protože soud dospěl k uvedenému právnímu závěru, nijak blíže se nezabýval emailovou komunikací mezi účastníky řízení, ze které žalovaný dovozoval ústní dohodu o snížení výše nájemného. Nicméně pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně hovořily o snížení nájemného, tak z obsahu emailu ze dne [datum], kde s tímto vyjádřily souhlas, se podává, že souhlasily se snížením o částku 20 000 Kč za každý měsíc, avšak toto snížení se mělo týkat nájmu nebytových prostor v [příjmení] 7 (jak email zmiňuje), které měla v pronájmu společnost [právnická osoba], nikoli nájmu nebytových prostor v [příjmení] 17, které měl v pronájmu žalovaný. Pokud však žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že se snížení nájmu týkalo i objektu [ulice a číslo], je třeba vycházet z toho, že částka 10 000 Kč měsíčně se týkalo objektu [ulice a číslo] a částka 10 000 Kč objektu [ulice a číslo], neboť v tomto směru je pravdou, že právní zástupce žalovaného s žalobkyněmi stran snížení nájemného komunikoval i za [právnická osoba] [ulice] s. r o. (tj. pro oba subjekty).

18. Pokud žalovaný svůj nárok na snížení nájemného opírá o ustanovení § 2212 odst. 3 o. z., tak rovněž s tímto závěrem soud nesouhlasí. Podle tohoto citovaného zákonného ustanovení je důvodem rušení nájemce v řádném užívání buď vada právního titulu pronajímatele k předmětu nájmu, popř. rušení nájmu třetí osobou, které může pronajímatel svým jednáním ovlivnit, resp. takovémuto rušení zamezit. V daném případě však o popsané situace nešlo, neboť žalobkyně žádným způsobem nemohly ovlivnit vyhlášené nařízení vlády České republiky, týkající se uzavření provozoven, resp. obchodu žalovaného pro veřejnost. Soud je proto názoru, že žalovanému nic nebránilo v řádném užívání těchto prostor ze strany třetích osob a tento tedy nebyl nikým rušen v možnosti jejich užívání.

19. Nárok žalovaného na snížení nájemného (slevu z nájemného) lze podle názoru soudu posoudit i v kontextu s § 1765 o. z. a násl. K tomuto pak soud uvádí, že tato zákonná úprava směřuje do budoucna (ex nunc), což předpokládá, že nastalá změna trvá a práva a povinnosti stran nadále zatěžuje. V takovém případě se pak zasažená strana může domáhat změny nájemní smlouvy s odkazem na podstatnou změnu okolností a za předpokladu, že dotčená strana uplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit. Posledně jmenovanou podmínku žalovaný splnil, když se písemně poté, co došlo k vyhlášení nouzového stavu, obrátil na žalobkyně s žádostí o snížení nájemného, avšak veškerá procesní obrana žalovaného v tomto řízení se vztahuje k minulosti. Žalovaný v této souvislosti tvrdí, že v důsledku opatření vlády v souvislosti s onemocněním Covid-19 došlo k uzavření obchodů a v této souvislosti k poklesu návštěvnosti, a ke změně zákaznického chování omezením standardního a obvyklého provozu obchodu. Žalovaný však v tomto ohledu žalobu k soudu nepodal a aplikací citovaného zákonného ustanovení se brání v době rozhodování soudu, kdy již žádná opatření proti šíření Covid-19 nejsou a dokonce ani předmětné nájemní prostory již neužívá. Procesní obrana žalovaného proto nemůže být opodstatněná a uvedený stav v souvislosti s pandemií Covid-19 žalovaného nezbavoval povinnosti v rozhodné době, jež je předmětem této žaloby, hradit sjednané nájemné. S ohledem na sdělený právní názor soud nepovažoval na potřebné provést dokazování důkazy: výslechem JUDr. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného], fotografiemi ulic [ulice] a [ulice], dotazem na Ministerstvo zdravotnictví ohledně regulace v rámci uzavření obchodu a služeb v období od [datum] až [datum], dotazem na Ministerstvo cestovního ruchu stran poklesu cestovního ruchu v předmětném období, článkem eprávo, pravidly procesní etiky advokacie, neboť směřovaly k nedůvodné procesní obraně žalovaného.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný, jak bylo prokázáno (a ostatně tuto skutečnost žalovaný ani nesporoval), v období března až října 2020 řádně a včas nehradil sjednané nájemné smlouvou ze dne [datum], porušil tak podle § 2302 odst. 1 o. z., za použití § 2217 odst. 1 o. z. povinnost pro něj z nájemní smlouvy vyplývající. Soud jej proto uznal k úhradě dlužné částky výrokem II. rozsudku. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalovaný tvrdil, že v období dubna 2020 uhradil žalobkyním nájemné ve výši 20 000 Kč, soud jej při ústním jednání konaném dne [datum] poučil podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., aby toto své tvrzení prokázal. Na to žalovaný při ústním jednání konaném dne [datum] prohlásil, že nájemné za daný měsíc z jeho strany hrazeno nebylo.

21. Soud naposledy nesouhlasí s obranou žalovaného, že pokud v nájemní smlouvě nebylo sjednáno, že se jedná o smluvní úrok z prodlení ve výši 5% ročně, kdy slovo„ ročně“ zde chybní, musí jít o úrok fixní, neboť se ztotožňuje s názorem žalobkyň, že se jedná o chybu v psaní a strany opomněly slovo ročně (per annum) do smlouvy zanést. Nad to podle § 1803 o.z. se má za to, že ujednaná výše úroků se týká ročního období. Tedy, i když ve smlouvě není zanesen údaj o době za jakou byl úrok sjednán, v souladu s § 1803 o.z. je třeba vycházet z toho, že se jednalo o roční období. Soud také doplňuje, že žalobkyně jinak mají podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. nárok na zákonný úrok z prodlení, který byl v žalovaném období nepochybně vyšší než smluvní úrok z prodlení, které žalobkyně požadují. Soud proto přiznal žalobkyním i smluvní úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1802 o. z.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byly ve sporu plně úspěšné (když částečně bylo řízení zastaveno z důvodu uhrazení dlužné částky žalovaným po podání žaloby a ve zbytku nároku bylo žalobě vyhověno), mají ve vztahu k žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení soud počítal z tarifní částky 247 000 Kč, když žalobkyně náklady řízení v souvislosti s částečným uhrazením dlužné částky 10 600 Kč žalovaným po podání žaloby, nepožadovaly. Náklady řízení se skládají z částky 59 520 Kč (sníženo o 20%), podle ustanovení § 11 odst. 1, ustanovení § 7 a ustanovení § 8 za použití ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 úkony právní služby po 9 300 Kč (pro každého z žalobců) – převzetí věci, sepsání žaloby, sepsání výzvy k zaplacení a účast u jednání dne [datum]), z náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (4 úkony právní služby po 300 Kč – převzetí věci, sepsání žaloby, sepsání výzvy k zaplacení a účast u jednání dne [datum]), z náhrady za promeškaný čas ve výši 4 650 Kč podle § 13 odst. 2 cit. vyhl. v souvislosti s jednáním dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci, zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 200 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 13 728 Kč (21%), jíž je právní zástupce žalobkyň žalobců plátcem.