28 C 134/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o odporové žalobě

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že zde není pohledávka oprávněné , právnická osoba, . z exekučního titulu, kterým je rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1997, čj. 24 Cm 341/1996-61 spolu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/98-94, která představuje 16% úrok z prodlení od 5.4.2020 do zaplacení z částky , částka, ; výše pohledávky oprávněné , právnická osoba, . z exekučního titulu, kterým je rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1997, čj. 24 Cm 341/1996-6, spolu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/98-94, je , částka, , se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby soud vyloučil pohledávku oprávněné , právnická osoba, . z exekučního titulu, kterým je rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1997, čj. 24 Cm 341/96-61, spolu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/98-94, která představuje 16% úrok od , datum, do zaplacení z částky , částka, z rozvrhu výtěžku (z rozdělované podstaty) prodeje nemovitých věcí (pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v kat. území , adresa, , obec , adresa, ) v dražbě provedené dne 24.5.2022 soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, pod sp. zn. , Anonymizováno, EX 484/2010, se zamítá.

III. Žaloba s návrhem, aby pohledávka oprávněného , právnická osoba, . byla vyloučena z exekučního titulu, kterým je rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1997, čj. 24 Cm 341/1996-61 spolu s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/1998-94, která představuje 16% úrok z prodlení od , datum, do zaplacení z částky , částka, z uspokojení z rozvrhu výtěžku (z rozdělované podstaty) prodeje nemovitostí (pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, ) v dražbě provedené dne 24.5.2022 soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, pod sp. zn. , Anonymizováno, EX 484/2010, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že pohledávka žalované z exekučního titulu specifikovaného ve výrocích tohoto rozsudku není oprávněná a dále navrhoval vyloučení ve výrocích specifikované pohledávky žalované z uspokojení z rozvrhu výtěžku prodejem nemovitostí v dražbě provedené dne 24.5.2022 v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, EX 484/2010. Žalobce uvedl, že u Obvodního soudu pro , adresa, je pod sp. zn. 5 Nc 173/2003 vedena exekuce k vymožení pohledávky žalované (dále také jen „oprávněné“) proti žalobci (dále také jen „povinnému“). Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který exekuci provádí pod sp. zn. , Anonymizováno, EX 484/2010. Exekuce je vedena k vymožení pohledávky oprávněné ve výši , částka, s 16% úrokem z této částky od 3.3.2020 do zaplacení. Exekučním titulem je rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1999, čj. 24 Cm 341/1996-61 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/1998-94. Dne 5.4.2023 se konalo rozvrhové jednání. Z rozvrhované částky měla na uspokojení pohledávky žalované připadnout částka , částka, , která představuje částečnou úhradu úroků z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním (16 % úroku z prodlení od 5.4.2020 do 5.4.2023 z částky , částka, ve výši , částka, a 24 % úroku z prodlení od , datum, do , datum, z částky , částka, ve výši , částka, ). Povinný podal u rozvrhového jednání dne 5.4.2023 námitky, kterými popřel výši a pravost pohledávky oprávněné, a to podle uvedeného exekučního titulu v rozsahu příslušenství 16% úrok z prodlení za poslední tři roky před vydáním rozvrhového usnesení tj. od , datum, do , datum, ve výši , částka, . V rozvrhovém usnesení rozhodl soudní exekutor tak, že výtěžek dražby (tj. částka připadající na spornou pohledávku oprávněné) bude projednán dodatečně. Žalobci byla uložena lhůta 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení k podání žaloby podle § 267a odst. 1 o.s.ř. Žalobci bylo rozvrhové usnesení ze dne 5. 4. 2023 doručeno dne 5. 4. 2023. Žalobce popírá pravost a výši pohledávky (úrok ve výši 16 % ročně z částky , částka, od 5.4.2020 do zaplacení) z důvodu, že žalovaná nemá nárok na úhradu úroku z prodlení, neboť exekuční titul není v části výroku, kterým rozhodl o příslušenství jistiny, materiálně vykonatelný. Protože žalovaná není hmotně právním věřitelem jistiny s úrokem, nemá pohledávku, kterou představuje rozvrhové příslušenství jistiny, a proto nemá nárok na rozvrhové příslušenství jistiny. Žalobci byla exekučním titulem uložena povinnost zaplatit jistinu s úrokem, avšak soudní exekutor rozvrhuje úrok z prodlení, tedy nárok, který není předmětem exekuce. Žalobce také uvedl, že pohledávka žalované v rozsahu 16% úroku z prodlení od , datum, do , datum, z částky , částka, neexistuje, neboť exekuční titul je v části, ve které je vymáháno právě toto příslušenství pohledávky, materiálně nevykonatelný. Exekuční titul je materiálně nevykonatelný, neboť je tvořen dvěma rozhodnutími, a to rozsudkem soudu I. stupně a rozsudkem odvolacího soudu, který rozhodl o odvolání a tudíž bez jeho rozhodnutí nenabude rozsudek soudu I. stupně formálně právní moci. Spojením těchto dvou rozhodnutí tak bylo rozhodnuto jen o zaplacení částky , částka, a náhradě nákladů řízení , částka, . V případě příslušenství každý soud v obou rozhodnutích rozhodl o jiném nároku, když rozsudkem soudu I. stupně bylo povinnému uloženo zaplatit úrok z prodlení (tedy nárok podle § 369 obchodního zákoníku) a odvolací soud rozhodl o úroku, tedy o nároku jiném (úrok podle § 502 obchodního zákoníku). Při nedělitelnosti exekučního titulu nelze postavit najisto, co bylo povinnému uloženo zaplatit, zda úrok podle § 502 obchodního zákoníku nebo úrok z prodlení podle § 369 obchodního zákoníku a tedy exekuční titul je v této části materiálně nevykonatelný. Žalovaná proto nemá nárok na příslušenství jistiny, která je předmětem rozvrhového jednání, neboť nemá vykonatelný titul.

2. Dále žalobce namítal, že žalovaná není v části vymáhaného nároku aktivně legitimována, neboť exekuce podle uvedeného exekučního titulu byla nařízena k uspokojení pohledávky oprávněné v částce , částka, s 16% úrokem od , datum, do , datum, a s 16% úrokem od , datum, z částky , částka, do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení v částce , částka, . Exekuce byla nařízena dne 26.2.2022 na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, , čj. 5 Nc 173/2003-29a. Oprávněnou byla , právnická osoba, . Obvodní soud pro , adresa, usnesením ze dne 3.9.2004, sp. zn. 5 Nc 173/2003 exekuci v části, v níž byla nařízena na základě exekučního titulu pohledávku , částka, s 16% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a se 16% úrokem z částky , částka, od , datum, do , datum, zastavil. Důvodem zastavení byla částečná úhrada částky , částka, dne 2.3.2000, kterou věřitel (, právnická osoba, .) započetla na dlužné úroky (které byly ke dni 2.3.2000 zcela uhrazeny) a dlužné úroky z prodlení (které byly ke dni 2.3.2000 zcela uhrazeny). Původní věřitel (, právnická osoba, .) postoupil dne 30.6.2001 tuto pohledávku přiznanou mu exekučním titulem společnosti , právnická osoba, . (právní předchůdce , právnická osoba, ). Postupitel postoupil postupníkovi pohledávku, která ke dni 30.6.2001 činí , částka, včetně jejího příslušenství (tato částka sestává z jistiny po lhůtě splatnosti ve výši , částka, a zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , dále také jen („postoupení A“). Oprávněná (z „postoupení A“) , právnická osoba, postoupila pohledávku společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . (dále jen „postoupení B“). Oprávněná (z „postoupení B“) postoupila pohledávku žalované. Ve všech těchto případech bylo rozhodnuto podle § 107a o.s.ř. o singulární sukcesi. Tedy z hlediska procesního je exekučním titulem vymáhána pohledávka , částka, s 16% úrokem od 3.3.2000 do zaplacení a z hlediska hmotně právního je žalovaná věřitelem pohledávky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná tedy není aktivně legitimována k vymáhání 16% úroku z částky , částka, od 3.3.2000, jelikož celý smluvní úrok byl k 2.3.2000 povinným uhrazen a bylo plněno původnímu věřiteli před nařízením exekuce. Závazek povinného k zaplacení úroku (nároku podle § 502 obch. zák.) zaplacením zanikl. Po nařízení exekuce nebyla na oprávněnou , právnická osoba, . postoupena pohledávka představující úrok (nárok podle § 502 obch. zákoníku). Oprávněná , právnická osoba, . tak nemohla postoupit pohledávku představující tento úrok společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . A tato společnost nemohla postoupit pohledávku na žalovanou. Exekučně je tedy vymáhána 16% úroku od , datum, do , datum, z částky , částka, , přičemž exekutor podle protokolu o dražebním jednání a dražebního usnesení zamýšlí uspokojit 16% úrok z prodlení z částky , částka, . Pohledávka žalované v rozsahu 16% úroku z prodlení od , datum, do , datum, tak nemůže být uspokojena v rozvrhu, neboť k jejímu uspokojení nebyla exekuce nařízena.

3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce je povinným v exekuci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, EX 484/2010, ve kterém je odporová žaloba podána a z tohoto důvodu mu nesvědčí aktivní věcná legitimace. Pokud žalobce popírá pravost a výši pohledávky oprávněného z důvodu údajné neexistence nároku oprávněného na příslušenství pohledávky přiznané exekučním titulem, a to, že žalovaný nedisponuje vykonatelným exekučním titulem ve vztahu k příslušenství (16% úrok z prodlení od , datum, do , datum, ) za žalovanou a dále, že na žalovanou nebylo příslušenství ve formě úroku postoupeno, tak tyto námitky byly již pravomocně vyřešeny v předchozích řízeních. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 28.11.2022, čj. 5 Nc 173/2003-1355 byl zamítnut návrh povinného na odklad exekuce, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že skutečnost, že rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1997, čj. 24 Cm 341/1996-61 má ve výroku napsanou povinnost znějící na úrok z prodlení, kdežto rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/98-94 ukládá povinnost znějící na úrok, nezakládá sama o osobě nemožnost materiální vykonatelnosti exekučního titulu jako celku. Toto rozhodnutí pak bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.3., čj. 14 Co 78/2023-1406. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.7.2023, čj. 20 Cdo 1518/2023-1427 bylo dovolání žalobce zamítnuto a usnesením Ústavního soudu ze dne 27.6.2023, sp. zn. II. ÚS 1497/2023 byla ústavní stížnost soudem odmítnuta. Z uvedeného vyplývá, že meritorní námitky žalobce, jakožto oprávněného v exekuci, byly již soudy vyřešeny tak, že se nejedná o námitky důvodné. Tyto námitky pak nemohou být žalobcem v řízení opakovaně vznášeny, nad to za stavu, kdy není ve věci aktivně legitimován. Pokud jde o tvrzení žalobce o zaplacení úroku ke dni 2.3.2000 uhrazením částky ve výši , částka, , žalovaná uvedla, že i tato námitka již byla pravomocně vyřešena., neboť usnesením Obvodního soudu pro , adresa, čj. 5 Nc 173/2003-100 ze dne 3.9.2004 soud o této námitce rozhodl. Žalobce také v minulosti podal žalobu na určení, že předmětná pohledávka žalované jakožto oprávněného zanikla zaplacením částky ve výši , částka, . O této žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 30.4.2004, čj. 15 C 107/2001-17 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21.6.2006, čj. 13 Co 162/2006-40 tak, že byla zamítnuta.

4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že Obvodní soud pro , adresa, usnesením ze dne 26.2.2003, čj. 5 Nc 173/2003-29 pověřil soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , Exekutorský úřad , adresa, vedením exekuce na majetek povinného (, Jméno žalobce, ) k uspokojení pohledávky oprávněné (, právnická osoba, ., IČ , IČO žalované, ) ve výši , částka, s příslušenstvím podle rozsudku Obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1997, čj. 24 Cm 341/1996-61 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999, čj. 9 Cmo 102/1998-94. Soudním exekutorem pak v rámci rozvrhového jednání na základě uvedeného exekučního titulu týkající se uspokojení z rozvrhu výtěžku prodeje nemovité věci (pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, pozemku parc. č. , hodnota, , to vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, ) v dražbě provedené dne 24.5.2022 bylo rozhodnuto mimo jiné tak, že výtěžek dražby ve výši , částka, bude projednáván při dalším rozvrhovém řízení a tento vyzval žalobce jakožto povinného k podání odporové žaloby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podle § 267a odst. 1 o.s.ř. Protože tato tvrzení nebyla mezi účastníky sporná, vzal je soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o. s. ř.

5. Z unesení Městského soudu v Praze ze dne 28.3.2023, čj. 14 Co 78/2023-1406 soud zjistil, že Obvodní soud pro , adresa, usnesením ze dne 28.11.2022, čj. 5 Nc 173/2003-1355 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.3.2023, čj. 14 Co 78/2023-1406 zamítl návrh žalobce, jakožto povinného na částečný odklad exekuce vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, EX 484/2010, který povinný navrhoval z důvodu očekávání zastavení exekuce v té části, ve které je podle vykonatelného exekučního titulu vymáhán úrok 16 % z částky , částka, od 3.3.2000 do zaplacení, a to z důvodu materiální nevykonatelnosti exekučního titulu a z důvodu, že oprávněná není v této části vymáhatelného nároku aktivně legitimována (tj. stejné důvody jako v tomto řízení), když žalobce, jakožto povinný podal dne 2. 11. 2022 návrh na částečné zastavení exekuce. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se dále podává, že odvolací soud se zabýval žalobcem vznesenou námitkou materiální nevykonatelnosti exekučního titulu z důvodu, že v exekučním titulu, tj. v rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 3.10.1999 je uvedeno „úrok z prodlení“ a v rozsudku odvolacího soudu tj. Vrchního soudu v Praze ze dne 6.1.1999 je uvedeno toliko „úrok“. Odvolací soud v tomto rozhodnutí uzavřel, že „na materiální vykonatelnosti titulu nemění nic skutečnost, že v jeho výroku byl oproti petitu žaloby obsahující pojem „úrok z prodlení“ pouze pojem „úrok“, byl-li tento „úrok“ specifikován z hlediska požadavku určitosti výroku dostatečným způsobem, totiž sazbou a vymezením doby, za kterou má být zaplacen, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16.8.2012, sp. zn. 20 Cdo 3726/2010. Tedy jinak řečeno, uvedení pojmu „úrok“ na místo pojmu „úrok z prodlení“ v exekučním titulu jeho materiální nevykonatelnost podle odvolacího soudu nezpůsobuje, neboť tento „úrok“ byl specifikován sazbou, částkou z jaké je požadován a rovněž dobou, za kterou je požadován.“ Z tohoto důvodu proto odvolací soud dospěl k závěru, že nemůže být důvodná ani námitka povinného týkající se aktivní legitimace oprávněné (stran postoupení pohledávky), neboť „v uvedeném případě nebylo pochyb, s jakým příslušenstvím byla pohledávka z úvěrové smlouvy za povinným postoupena a že právě tento úrok z prodlení (specifikovaný v exekučním titulu, na který smlouva o postoupení odkazuje, sazbou, částkou z jaké je požadován a rovněž dobou, za kterou je požadován) je v tomto řízení vymáhán.“ Odvolací soud ze stejných důvodů neshledal opodstatněnou ani námitku povinného, že ohledně úroku z úvěru již byla exekuce zastavena, jelikož je povinný uhradil, když exekuce byla vedena nikoliv pro úroky, ale pro úrok z prodlení, specifikovaný sazbou, částkou, z jaké je požadován a rovněž dobou, za kterou je požadován.

6. Podle § 52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.

7. Podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

8. Podle § 267a odst. 1 o.s.ř. návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1) rozhodne o pravosti nebo výši pohledávek příslušný správní nebo jiný orgán.

9. Na základě samotných tvrzení žalobce, provedeného dokazování a nesporných skutečností a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc pro právní stránce následovně: smyslem výkonu rozhodnutí je vymožení pohledávky oprávněného. Podle § 255 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníky řízení při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný. Oprávněným je tedy ten, komu svědčí právo z exekučního titulu, a povinný je v zásadě ten, komu svědčí povinnost z exekučního titulu. Oprávněný a povinný jsou primárními účastníky řízení, jen výjimečně je okruh účastníků řízení rozšířen o další subjekty. Pokud je tedy nařízen výkon rozhodnutí, v tomto případě nařízena exekuce, pro splnění pohledávky oprávněného, je to povinný, který jako účastník uvedeného řízení může podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí a to z důvodů vyjmenovaných v § 268 odst. 1 písm. a) až h) o. s. ř., pokud s nařízením vykonávacího řízení (exekuce) nesouhlasí. O tomto návrhu pak rozhoduje exekuční soud. Jak tedy správně podotkla žalovaná ve své obraně, žalobce jakožto povinný, má procesní práva, kterými se může bránit a které může v rámci vykonávacího (exekučního řízení) uplatňovat. Ostatně této skutečnosti si je vědom sám žalobce, když v rámci exekučního řízení podal návrh na zastavení exekuce ze dne 2.11.2022 ze stejných důvodů. Tyto všechny žalobcem tvrzené důvody v odporové žalobě, pak budou řešeny právě exekučním soudem v souvislosti s jeho návrhem na zastavení exekuce.

10. Smyslem odporové žaloby podle § 267a o.s.ř. je to, že slouží k ochraně oprávněného či dalších osob, jejichž pohledávky mohou být uspokojovány z výtěžku dosaženého ve výkonu rozhodnutí proti jiné osobě, která uplatňuje nárok na uspokojení z téhož výtěžku. Lze se jí domáhat popření konkrétní pohledávky, která by měla být ve výkonu rozhodnutí uspokojena. Důvodem odpůrčí žaloby je popření pravosti pohledávky, popření výše pohledávky, popření skupiny pohledávky a popření pořadí pohledávky. Odporovou žalobou se tedy žalobce vůči věřiteli domáhá určení konkrétních skutečností ohledně popírané pohledávky. Tato ochrana slouží i povinnému při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nebo prodejem podniku, avšak, jak vyplývá z dikce tohoto zákonného ustanovení, vůči věřiteli, nikoli vůči oprávněnému. Ve vztahu k oprávněnému tak povinný nemůže popírat jeho pohledávku formou odporové žaloby, neboť se jedná o účastníka řízení o výkonu rozhodnutí a vůči němu může povinný jako účastník řízení uplatnit svá práva právě formou návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Žalobce tak uvedenou žalobou de facto popírá existenci (části) exekučního titulu, k čemuž, jak soud vyložil shora, odporová žaloba neslouží. Pokud tedy soudní exekutor v rozvrhovém usnesení ze dne 5. 4. 2023 vyzval žalobce, jakožto povinného k podání odporové žaloby, je tato jeho výzva (poučení) nesprávná. Z těchto popsaných důvodů proto soud přisvědčil žalovanému, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován, když mu slouží jako prostředek ochrany pro vedenou exekuci procesní návrh ve formě jejího zastavení. Ostatně důvodem pro podání této odporové žaloby není ani žalobcem tvrzený fakt, že sice návrh na zastavení exekuce podal, avšak v exekučním řízení je již aktuálně řešen výtěžek dražby, tudíž, nemůže s ohledem na nedostatek času vyčkávat rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce.

11. Nad rámec rozhodného soud uvádí, že o těchto námitkách, které žalobce vznáší v odporové žalobě, již bylo pravomocně rozhodnuto, kdy jak soud I. stupně tak zejména odvolací soud se uvedenými námitkami pečlivě zabývaly v rámci návrhu žalobce na odložení exekuce. Soudy v řízení o návrhu na částečné odložení exekuce vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 Nc 173/2003 dospěly k závěru, že žalobcem tvrzená skutečnost nemá vliv na materiální vykonatelnost předmětné pohledávky, na postoupení předmětné pohledávky (tedy aktivní legitimaci oprávněného) a ani na důvod, že by žalobce jako povinný zmíněnou pohledávku (s odkazem na jím uvedená tvrzení) již uhradil (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.3.2023, čj. 14 Co 78/2023-1406 a odstavec 5). I pro tyto důvody nemůže být žaloba opodstatněná, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši , částka, podle ust. § 7, bod 4 a ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po , částka, – převzetí věci, sepsání vyjádření a účast na jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) ve spojení s ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepsání vyjádření a účast na jednání) z náhrady za promeškaný čas ve výši , částka, podle ust. § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl. (10 započatých půlhodin á , částka, v souvislosti s cestou k jednání konaném dne 27.11.2023 na trase , adresa, a zpět), z cestovného ve výši , částka, podle ust. § 1 písm. b), ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 467/2022 Sb. (při cestě , adresa, a zpět tj. , Anonymizováno, km, spotřebě 6,36 l/100 km, průměrné ceně motorové nafty , částka, / l a sazbě za použití motorového vozidla , částka, /km), a daně z přidané hodnoty (mimo náhrady za motorovou naftu , částka, , neboť daná částka už v sobě daň z přidané hodnoty zahrnuje) ve výši , částka, (21%), jíž je právní zástupkyně žalobkyně plátcem.