28 C 20/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobců: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o náhradu škody ve výši 4 515 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 515 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované v záhlaví uvedené částky, jakožto náhrady škody, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , v řízení vedeném pod sp. zn. 063 EX 2391/04. Žalobce ve svých tvrzeních uvedl, že proti žalobci bylo zahájeno exekuční řízení na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 7. 2004, čj. 5 Nc 1040/2004-5, kdy pověřen touto exekucí byl , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní exekutor Exekutorského úřadu , jméno FO, , Anonymizováno, . Exekuční řízení bylo vedeno pod sp. zn. 063 EX 2391/04 ve prospěch oprávněného - , právnická osoba, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Žalobce dne 20. 5. 2010 indosoval směnku na řad pana , jméno FO, , nar. , datum, (nabyvatel), tedy v době, kdy byl žalobce v generálním inhibitoriu probíhající exekuce vedené exekutorem. Nabyvatel pak uplatnil u Krajského soudu v Praze svůj směnečný nárok proti dlužníkovi v doposud probíhajícím řízení vedeném pod sp. zn. 49 Cm 213/2012. Žalobce je směnečným věřitelem pana , jméno FO, , nar. 15. 5. 1967 (dlužník) na základě směnky vlastní vystavené v Říčanech dne 30. 4. 2010, znějící na částku 4 500 000 Kč. Exekutor se přípisem ze dne 13. 2. 2013 dovolal relativní neplatnosti indosace směnky ze žalobce na nabyvatele. V důsledku tohoto se indosace směnky stala neplatnou s účinností ex tunc a věřitelem směnky se stal opětovně žalobce. Exekutor současně s dovoláním se neplatnosti směnky, doručil žalobci exekuční příkaz na nařízení exekuce ze dne 23. 2. 2013 prodejem movitých věcí povinného, zejména výše uvedené směnky. Dále tímto exekučním příkazem přikázal Krajskému soudu v Praze jako aktuálnímu depozitnímu držiteli této směnky v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 po pravomocném skončení tohoto řízení vydat mu sepsanou směnku. Tímto způsobem bylo žalobci znemožněno se směnkou právně disponovat a došlo ke vzniku tzv. úkojného práva k sepsané směnce ve prospěch oprávněného z exekuce a současně ke vzniku povinnosti exekutora vymáhat vůči dlužníkovi práva vyplývající ze směnky. S vědomím nástupu úkojné funkce nařízené exekuce, vylučující aktivní legitimaci žalobce k uplatnění práv ze směnky u soudu, žalobce opakovaně písemně i telefonicky žádal exekutora o vymáhání směnky vůči dlužníkovi před uplynutím promlčecí lhůty nároku ze směnky. Exekutor přesto doposud neučinil žádné další kroky vedoucí k zachování práv ze směnky, přičemž dne 30. 7. 2013 došlo k promlčení směnky. Dlužník přípisem ze dne 2. 7. 2015 k výzvě žalobce k úhradě směnečné pohledávky vznesl námitku promlčení, čímž se stala pohledávka nedobytnou a žalobci tak vznikla škoda spočívající v nedobytnosti pohledávky ze směnky. Žalobce má za to, že soudní exekutor porušil § 334 odst. 2 o.s.ř. tím, že nevyzval dlužníka k plnění ani se nepostaral o zpeněžení směnky jako movité věci, čímž porušil svoji povinnost stanovenou mu zákonem a žalobci proto v souvislosti s tímto nejednáním vznikla škoda, když došlo k promlčení nároku ze směnky.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce dne 27. 7. 2015 uplatnil z důvodu v žalobě popsaných, nárok na náhradu škody v celkové výši 4 515 000 Kč s příslušenstvím ze směnečného penízu, to vše z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , který podle tvrzení žalobce porušil svou povinnost činit kroky nezbytné k zachování práv výše uvedené sepsané směnky a nechal marně uplynout promlčecí lhůtu pro uplatnění práv ze směnky v řízení vedeném u Exekutorského úřadu , jméno FO, , Anonymizováno, , pod sp. zn. 063 EX 2391/04. Po projednání dané žádosti žalovaná neshledala, že by se exekutor dopustil nesprávného úředního postupu a z toho důvodu žalobci na jeho nárok neplnila ničeho, což mu sdělila stanoviskem ze dne 9. 5. 2016. Ze spisového materiálu Exekučního úřadu , jméno FO, , Anonymizováno, vedeném pod sp.zn. 063 EX 2391/04 žalovaná zjistila a tyto skutečnosti nečinila spornými, že dne 2. 7. 2004 bylo vydáno usnesení o nařízení exekuce oprávněného , právnická osoba, a.s. proti povinnému , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobce). Právní moci usnesení nabylo dne 17. 4. 2008. Žalobce je pak směnečným věřitelem na základě směnky vlastní znějící na částku 4 500 000 Kč, kdy dne 20. 5. 2010 indosoval směnku na řad na pana , jméno FO, . Nabyvatel , jméno FO, uplatnil u Krajského soudu v , jméno FO, směnečný nárok proti dlužníkovi , jméno FO, v řízení vedeném pod sp. zn. 49 Cm 213/2012. Podáním ze dne 13.2.2013, č. j. 063 EX 2391/04 – 81 se soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, dovolal neplatnosti právního úkonu podle § 44a odst. 1 exekučního řádu, když dne 20. 5. 2010 převedl žalobce směnku na řad na pana , jméno FO, . Dne 23. 2. 2013 vydal soudní exekutor exekuční příkaz prodejem movitých věcí povinného, tedy i předmětné směnky a současně uložil Krajskému soudu v , jméno FO, , aby po pravomocném skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 vydal exekutorovi předmětnou směnku. Dne 1. 2. 2013 se také soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, dovolal absolutní neplatnosti indosace směnky. Dne 25. 10. 2013 bylo vůči žalobci zahájeno insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, . Dne 8. 1. 2015 vydal Městský soud v Praze usnesení o zjištění úpadku žalobce a povolil žalobci řešení úpadku oddlužením. Exekuce na majetek žalobce byla nařízena na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 13. 3. 2000, č. j. 32 Cm 3/99 - 24 k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 30 240 Kč s 17 % úrokem z prodlení od 2. 1. 1999 do zaplacení a nákladů řízení.

3. Žalovaná je tudíž názoru, že soudní exekutor postupoval v souladu s právním řádem a je to především sám žalobce, který si způsobil samotné nařízení exekuce na jeho majetek, neboť neplnil dobrovolně to, co mu bylo pravomocným a vykonatelným rozsudkem uloženo. Žalobce si sám zavinil tento stav, při němž mělo podle jeho tvrzení dojít ke vzniku škody. Pokud jde o postup soudního exekutora v exekučním řízení vedeném proti majetku žalobce, byl soudním exekutorem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, dne 5. 12. 2008 vydán exekuční příkaz pod sp. zn. 094 EX 00003/08 nařizující exekuci prodejem movitých věcí povinného (žalobce). Tento exekuční příkaz se vztahuje i na movité věci žalobce, jenž následně získal po vydání tohoto exekučního příkazu, tj. i na směnku vlastní vystavenou dne 30. 4. 2010 , jméno FO, . K případné realizaci uvedené směnky by byl proto příslušný výše uvedený soudní exekutor, nikoliv exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož postup je v tomto soudním řízení napadán. Žalovaná se dále bránila tím, že předmětná směnka je napadána ohledně pravosti. Existuje již několik znaleckých posudků, včetně revizního posudku, ze kterých vyplynulo, že směnka je „zjevně“ padělaná. Podle závěru revizního znaleckého posudku ze dne 10. 12. 2015 je nepochybné, že směnka, na jejímž základě povinný (žalobce) požaduje náhradu údajné újmy, je padělaná. Policie ČR, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , Anonymizováno, , zahájila trestní stíhání žalobce a , jméno FO, ze spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměňování platebního prostředku dle § 234 odst. 3 alinea druhá, odst. 4 písm. b) tr. zák., spáchaného ve spolupachatelství podle 23 tr. zák. ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zák., kdy předmětná směnka je stěžejním důkazem v tomto trestním řízení. Současně také probíhá u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 řízení související s uplatněným nárokem na proplacení padělané a dále indosované směnky. Žalovaná proto uzavřela, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 zák. č. 82/1998 Sb. a není tak dána existence odpovědnostního titulu.

4. Na toto vyjádření žalované žalobce reagoval svou replikou, v níž napadal jako nesprávné znalecké posudky, jež stanovily, že předmětná směnka je padělaná a naopak vyzdvihoval znalecké posudky, jež svědčí proto, že předmětná směnka je pravá. Pokud pak žalovaná tvrdila, že případnou realizaci směnky měl učinit exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , je v tomto směru podle žalobce nepodstatné, který z exekutorů takto měl postupovat, zda , tituly před jménem, , jméno FO, , či , tituly před jménem, , jméno FO, , když uplatňuje nárok na náhradu škody porušením povinnosti a je nepodstatné jakého z těchto jmenovaných subjektů.

5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 7.11.2016, č. j. 28 C 20/2016 – 116, kterým žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 4 515 000 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.) a současně uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení ve výši 600 Kč (výrok II.). Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 13.4.2017, č.j. 29 Co 53/2017 – 150 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavřel, že právní závěr soudu, že žalobci dosud škoda nevznikla, neboť ani Krajský soud v , jméno FO, ve směnečném řízení a ani orgán činný v trestním řízení ve výše označeném trestním řízení nezaujaly ve svých rozhodnutích (dosud nepřijatých) jednoznačný názor na pravost podpisu , jméno FO, na předmětné směnce, nemůže obstát, neboť spočívá-li podle žalobních tvrzení žalobcova škoda v majetkové ztrátě způsobené ztrátou vymahatelnosti směnečné pohledávky marným uplynutím promlčecí lhůty, je logické, že ke vzniku tvrzené škody (za předpokladu, že skutečně vznikla) došlo prvním dnem po uplynutí rozhodné promlčecí lhůty. Tento den připadá na 31.7.2013. Objektivně tu tedy není žádná skutečnost, která by ještě v budoucnu mohla nastat a která by vznik škody ještě mohla ovlivnit. Odvolací soud se naopak ztotožnil s úvahou soudu I. stupně, že se nejeví jako hospodárné samostatným dokazováním v tomto řízení zjišťovat pravdivost tvrzení žalobce o pravém podpisu , jméno FO, na předmětné směnce, neboť tato skutečnost je předmětem dokazování ve výše označeném směnečném řízení a trestním řízení. Odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby v dalším řízení se zabýval zjištěním o pravosti podpisu , jméno FO, na předmětné směnce. Za tím účelem měl soud I. stupně zvolit postup podle § 109 odst. 2, písm. c) o.s.ř., tj. přerušení řízení do skončení uvedeného trestního řízení, neboť tato skutková otázka je řešena právě v trestním řízení zahájeném proti žalobci pro trestný čin spočívající v padělání předmětné směnky. Pokud podle odvolacího soudu totiž skončí trestní řízení žalobcovým pravomocným odsouzením, bude soud I. stupně vázán pravomocným trestním rozsudkem deklarujícím, že žalobce předmětnou směnu padělal. Stejně tak významné pro rozhodnutí v této věci shledal odvolací soud výsledek řízení vedeného u Krajského soudu v , jméno FO, pod sp. zn. 49 Cm 213/2012, protože odvíjí-li žalobce vznik škody od ztráty vymahatelnosti závazku z předmětné směnky, je pro tvrzený vznik škody podstatné i to, zda směnečný závazek může či nemůže být vymožen v řízení vedeném před Krajským soudem v , jméno FO, pod sp. zn. 49 Cm 213/2012. Závěrem odvolací soud doplnil, že byť si tuto otázku soud I. stupně může jako předběžnou vyřešit sám, jeví se tento postup s ohledem na procesní stádium, v jakém se směnečné řízení nachází, jako nehospodárný. Je-li možné vymožení směnečného závazku v zahájeném řízení před Krajským soudem v Praze, sp. zn. 49 Cm 213/2012, které stále probíhá, nemohla uplynutím promlčecí lhůty nastat ztráta vymahatelnosti směnečného závazku (byť směnečný závazek v uvedeném řízení nevymáhá žalobce).

6. Soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu přerušil usnesením ze dne toto řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 5 T 44/2017 a sp. zn. 49 Cm 213/2012. O pokračování v řízení bylo následně rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 30.9.2022, č. j. 28 C 20/2016 – 318.

7. Na žalobce byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2021, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, prohlášen konkurz a z tohoto důvodu bylo opět řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 30.9.2022, č. j. 28 C 20/2016 – 318 přerušeno. Jelikož žalobce podáním ze dne 21. 1. 2024 navrhnul pokračovat v předmětném řízení, rozhodl soud usnesením ze dne 19. 3. 2024, č. j. 28 C 20/2016 – 365 o jeho pokračování.

8. Jednání ve věci samé bylo nařízeno na den 3.6.2024. Žalobce podáním ze dne 27. 5. 2024 požádal soud o odročení jednání do pravomocného skončení řízení o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení. Jelikož o tomto návrhu bylo zamítavě rozhodnuto usnesením ze dne 21.5.2024, č. j. 28 C 20/2016 – 402 a proti předmětnému usnesení do doby žádosti o odročení jednání (a ani současně s ní) nepodal žalobce odvolání (toto podal až dne 4.6.2024), neshledal soud žádný důvod pro odročení předmětného jednání, což žalobci i písemně sdělil. Protože se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, jednal soud v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

9. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že proti žalobci, tedy , Jméno zainteresované osoby 0/0, , jakožto povinnému bylo vydáno usnesení Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 2. 7. 2004 o nařízení exekuce o uspokojení pohledávky oprávněného , právnická osoba, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . pro částku 30 240 Kč s příslušenstvím, nákladů předcházejícího řízení a nákladů exekuce. Pověřením exekuce byl , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, 7. Toto usnesení nabylo právní moci dne 17. 4. 2008. Žalobce je pak směnečným věřitelem na základě směnky vlastní znějící na částku 4 500 000 Kč. Dne 20. 5. 2010 indosoval tuto směnku na řad na pana , jméno FO, . Nabyvatel , jméno FO, uplatnil u Krajského soudu v , jméno FO, směnečný nárok proti dlužníku , jméno FO, . Toto řízení je vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 49 Cm 213/2012. Dne 13. 2. 2013 se soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, dovolal neplatnosti právního úkonu podle § 44a odst. 1 exekučního řádu, když dne 20. 5. 2010 převedl žalobce směnku na řad na pana , jméno FO, . Dne 23. 2. 2013 vydal soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, exekuční příkaz podle vykonatelného exekučního titulu – rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 13. 3. 2000, č.j. 32 Cm 3/99 – 24, proti povinnému , Jméno zainteresované osoby 0/0, ve prospěch oprávněného , právnická osoba, , pro částku 30 240 Kč s příslušenstvím, náklady předchozího řízení a náklady exekučního řízení, prodejem movitých věcí povinného, tedy i předmětné směnky. Současně uložil Krajskému soudu v Praze po pravomocném skončení řízení vedeném pod sp.zn. 49 Cm 213/2012 mu předat předmětnou směnku. Dne 1. 2. 2013 bylo soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, doručeno usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, o absolutní neplatnosti indosace směnky (vydal exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, ). , tituly před jménem, , jméno FO, vydal exekuční příkaz na prodej movitých věcí žalobce (týkající se i předmětné směnky) dříve než , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 25. 10. 2013 bylo vůči žalobci zahájeno insolvenční řízení vedené u Městského soudu v , jméno FO, , pod sp.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, , přičemž dne 8. 1. 2015 vydal Městský soud v , jméno FO, usnesení o zjištění úpadku žalobce a povolil žalobci řešení úpadku odložením. Žalobce se svým nárokem na náhradu škody v celkové výši 4 515 000 Kč, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , v řízení vedeném u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, 7, pod sp.zn. 063 Ex 2391/2004 obrátil nejprve na exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, a následně dne 27. 7. 2015 na žalovanou, kdy po projednání této žádosti, žalovaná dospěla k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul. Z tohoto důvodu nebylo žalobci na náhradě škody ničeho přiznáno.

10. Soud provedl dokazování rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2013, č.j. 49 Cm 213/2012-164, usnesením Vrchního soudu v Praze dne 26. 11. 2015, č.j. 2 Cmo 21/2015-268, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15.9.2021, č. j. 49 Cm 213/2012 – 545, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2022, č. j. 2 Cmo 298/2021 – 577, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23.4.2019, sp. zn. 5 T 44/2017 a usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19.11.2019, č.j. 12 To 67/2019 – 1126. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že Krajský soud v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 výrokem I. rozsudku ze dne 30. 9. 2013 zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 12. 3. 2012, č j. 49 Cm 213/2012–9, s odůvodněním o nedostatku aktivní legitimace žalobce (, jméno FO, ). Tento soud dovodil, že pokud usnesení o nařízení exekuce bylo remitentovi této směnky doručeno dne 5. 10. 2007 a on 20. 5. 2010 provedl indosaci směnky, jde nepochybně o úkon neplatný a směnka je nadále majetkem , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobce). Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 26. 11. 2015 rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť se neztotožnil s jeho právním názorem ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce. Odvolací soud uvedl, že směnečnému dlužníku přísluší pouze zkoumat legitimaci majitele směnky přímo ze směnečné listiny z hlediska formální úplnosti a správnosti řady indosamentů, proto žalovaný , jméno FO, nemůže s úspěchem namítat případné vady indosamentů z hlediska materiálního, tedy nemůže se dovolávat neplatnosti indosamentů na směnce s poukazem na to, že v době indosace byla usnsením Obvodního soudu Pro Prahu 2 ze dne 2.7.2004, č. j. 5 Nc 1040/2004 – 5 nařízena exekuce proti , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako povinnému. Vrchní soud v Praze Krajskému soudu v Praze uložil (k námitce žalovaného , jméno FO, , že směnku nevystavil), že pokud v řízení jsou dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o tom, zda podpis na směnce připojený v rubrice určené pro podpis výstavce je pravým podpisem žalovaného (rovněž dvě odborná vyjádření, která se liší v tomto závěru), je nutné pokusit se rozpory mezi nimi odstranit a v případě, že se tak nepodaří, nechat jejich závěry přezkoumat jiným znalcem. Krajský soud v Praze veden závazným právním názorem Vrchního soudu v Praze po provedeném dokazování opětovně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 15.9.2021 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2022 tak, že směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 12.3.2012, č. j. 49 Cm 213/2019 – 9 zrušil a rozhodl tom, že se směnečný platební rozkaz nevydává. Současně rozhodl o povinnosti žalobce , jméno FO, zaplatit žalovanému , jméno FO, náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Soudy, resp. Krajský soud v Praze své odůvodnění postavil na tom, že směnka, která byla vystavena v Říčanech žalovaným , jméno FO, ve prospěch , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobce v tomto řízení) byla indosována na žalobce , jméno FO, , tudíž tento je v řízení aktivně legitimován, jakožto osoba oprávněná ze směnky. Tato směnka podle závěru Krajského soudu v Praze by byla planou směnkou vlastní, ze které by žalovaný , jméno FO, byl vůči žalobci , jméno FO, , coby jejímu řádnému majiteli, zavázán jako výstavce, za předpokladu, že by podpis na směnce připojený v rubrice určené pro podpis výstavce byl jeho pravým podpisem. Soud I. stupně však na podkladě provedeného dokazování, a to celkem šesti znaleckých posudků, které byly v rámci tohoto a trestního řízení zpracovány, kdy pouze 2 z nich se přiklonily k závěru, že podpis žalovaného na směnce je pravděpodobně pravým podpisem žalovaného , jméno FO, a dále na základě výslechu svědka , Jméno zainteresované osoby 0/0, , dospěl k závěru, že podpis žalovaného , jméno FO, není jeho pravým podpisem. Tedy, že žalovaný , jméno FO, prokázal své obranné tvrzení, že směnku nepodepsal.

11. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23.4.2019 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19.11.2019 byl žalobce podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro spáchání zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, věta druhá, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku a pokusu podvodu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl stíhán. Z odůvodnění těchto rozhodnutí se podává, že i přes rozsáhlé dokazování, které soud I. stupně ve věci provedl, se nepodařilo jednoznačně prokázat, že podpis na směnce není pravým podpisem poškozeného , jméno FO, . V takovém případě bylo povinností Krajského soudu v Praze jako soudu I. stupně přistoupit k aplikaci zásady in dubio pro reo, tedy ke zproštění žalobce obžaloby, neboť byly přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku, které se nepodařilo odstranit ani provedením dalšího dokazování a v takovém případě bylo třeba rozhodnout ve prospěch obviněného, tedy žalobce.

12. Učiněným dokazování a s odkazem na nesporná tvrzení účastníků, která soud vzal za svá skutková zjištění ve smyslu ust. § 120 odst. 3 o.s.ř., má soud za prokázaný následující skutkový stav: proti žalobci, jakožto povinnému byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 7. 2004 nařízena exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného , právnická osoba, a.s. pro částku 30 240 Kč s příslušenstvím, nákladů nalézacího řízení a nákladů exekuce, kdy exekucí byl pověřen , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, 7. Žalobce je směnečným věřitelem na základě směnky vlastní znějící na částku 4 500 000 Kč ze dne 30. 4. 2010, kterou měl vystavit směnečný věřitel , jméno FO, , nar. 15. 5. 1967. Dne 20. 5. 2010 žalobce tuto směnku indosoval na pana , jméno FO, , nar. , datum, . Nabyvatel směnky , jméno FO, uplatnil u Krajského soudu v Praze směnečný nárok proti dlužníku , jméno FO, , nar. , datum, , v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze, pod sp. zn. 49 Cm 213/2012. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2021 č. j. 49 Cm 213/2012 - 545 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2022, č.j. 2 Cmo 298/2021 – 577 byl předmětný směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 12.3.2012, č. j. 49 Cm 213/2012 - 9 zrušen, kdy soudy sice dospěly k závěru, že nabyvatel směnky , jméno FO, je k žalobě aktivně legitimován, avšak současně uzavřely, že podpis žalovaného , jméno FO, není jeho pravým podpisem. Žalobce byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23.4.2019, sp. zn. 5 T 44/2017 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19.11.2021, č. j. 12 To 67/2019 – 1126 zproštěn obžaloby pro trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a pro pokus zločinu podvodu, to vše spáchaného ve spolupachatelství, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl žalobce stíhán. Soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, se dne 13. 2. 2013 dovolal neplatnosti právního úkonu - indosace směnky na řad ze žalobce na , jméno FO, dne 20. 5. 2010. Dne 23. 2. 2013 soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, vydal exekuční příkaz provedením exekuce prodejem movitých věcí (mj. i sporné směnky) podle vykonatelného exekučního titulu (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2000, č. j. 32 Cm 3/1999-24) ve prospěch oprávněného , právnická osoba, pro částku 30 240 Kč s příslušenstvím, náklady předcházejícího řízení a náklady exekučního řízení proti povinnému – žalobci a přikázal Krajskému soudu v Praze, jako aktuálnímu depozitnímu držiteli této směnky v rámci řízení vedeném pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 vydat ji exekutorovi po pravomocném skončení předmětného řízení. Dne 1. 2. 2013 bylo soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, doručeno usnesení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, , exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , o dovolání se absolutní neplatnosti indosace předmětné směnky. Proti žalobci bylo dne 25. 10. 2013 zahájeno insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , přičemž dne 8. 1. 2015 vydal Městský soud v Praze usnesení o zjištění úpadku žalobce a povolil žalobci řešení úpadku oddlužením. Žalobce se svým nárokem na náhradu škody obrátil na žalovanou, která jeho nárok pro neodůvodněnost odmítla, což mu sdělila písemným stanoviskem, Anonymizováno13. Podle § 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 3079 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

14. Soud s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav posoudil věc znovu a dospěl k následujícím právním závěrům: předpokladem odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona je naplnění tří odpovědnostních předpokladů, a to: 1) existence nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Tyto podmínky musí být splněny současně. Pokud jen jeden z odpovědnostních předpokladů chybí, nemůže být nárok poškozeného již důvodný, neboť stát za škodu neodpovídá. S ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení se pak soud zabýval odpovědnostním předpokladem, který bylo možné posoudit nejrychleji (nejsnadněji).

15. Škodou se ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení rozumí skutečná škoda a ušlý zisk. Skutečnou škodou je pak újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného, která vznikla (v tomto případě) v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem státu a reprezentuje majetkovou hodnotu poškozeného, o kterou v jeho důsledku přišel. Jak soud uvedl výše, na podkladě rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze 15. 9. 2021 č. j. 49 Cm 213/2012 - 545 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2022, č.j. 2 Cmo 298/2021 – 577 bylo zjištěno, že předmětná směnka byla indosována žalobcem na osobu , jméno FO, , jehož aktivní legitimaci k podání žaloby na vydání směnečného platebního rozkazu v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze, pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 soudy shledaly. Je proto zřejmé, že z uvedené směnky, kterou žalobce indosoval, není oprávněn žalobce, nýbrž osoba , jméno FO, , tudíž žalobci případným nesprávným úředním postupem exekutora nemohla žádná škoda vzniknout, když není osobou oprávněnou z uvedené směnky. Škoda by v posuzovaném případě mohla „teoreticky“ vzniknout (za předpokladu existence dalších odpovědnostních předpokladů) osobě , jméno FO, . Tedy jinak řečeno, za předpokladu, že by bylo v rámci uvedeného řízení zjištěno, že předmětná směnka obsahuje pravý podpis , jméno FO, , byla by Krajským soudem v Praze uložena povinnost , jméno FO, zaplatit směnečný peníz , jméno FO, (tj. ke ztrátě dobytnosti pohledávky by nedošlo). Protože tedy v posuzovaném případě není již dán jeden z odpovědnostních předpokladů – vznik škody, nezabýval se soud, jak vyložil výše, existencí zbylých odpovědnostních předpokladů, nečinil ve věci již žádné další dokazování a žalobu zamítnul výrokem I. rozsudku jako neopodstatněnou.

16. Pro úplnost soud dodává, že dalším důvodem pro zamítnutí žaloby byla i skutečnost, že předmětná směnka není směnkou platnou, neboť podpis osoby , jméno FO, na této směnce není pravým podpisem této osoby, jak uzavřel Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 15.9.2021, což bylo důvodem, proč tento soud zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 12.3.2012, č. j. 49 Cm 213/2012 - 9 a současně rozhodl o tom, že tento se nevydává. Tento rozsudek pak byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31.5.2022 jako věcně správný. Opětovně tak soud musí konstatovat, že i kdyby byl žalobce oprávněnou osobou z předmětné směnky, nemohla mu vzniknout škoda, neboť se jedná o neplatný právní úkon, když , jméno FO, nikdy směnku nepodepsal. Směnečný závazek , jméno FO, jako údajného výstavce směnky nebyl v předmětném řízení prokázán, tudíž žalobci na jeho základě nemohla vzniknout jím tvrzená škoda. Soud současně předesílá, že je sice vázán rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 23.4.2019, sp. zn. 5 T 44/2017 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19.11.2021, č. j. 12 To 67/2019 – 1126 o tom, že žalobce nespáchal trestný čin, který mu byl kladen za vinu (tj. padělání předmětné směnky), nicméně tento rozsudek není pro soud závazný z hlediska posouzení skutečnosti, zda podpis na směnce je pravým podpisem , jméno FO, či nikoli. Naopak Krajský soud v Praze v řízení vedeném ve věci směnečného platebního rozkazu si skutečnost, zda směnka obsahuje pravý podpis , jméno FO, , musel pro účely daného řízení zjistit a posoudit sám. Vzhledem k tomu, že dospěl k závěru, že podpis na směnce není pravým podpisem , jméno FO, , a protože toto řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení směnečného řízení právě z důvodu vyřešení této otázky, vycházel soud zcela ze závěrů, které Krajský soud v , jméno FO, , v řízení vedeném pod sp. zn. 49 Cm 213/2012 ve svém pravomocném rozhodnutí přijal. Naposledy soud zmiňuje, že žalobce byl Krajským soudem v Praze obžaloby zproštěn z důvodu zásady v pochybnostech ve prospěch obžalovaného, když se v trestním řízení nepodařilo postavit na jisto, zda podpis na směnce je pravým či padělaným podpisem , jméno FO, , tedy, že by se žalobce dopustil jednání, které mu v této souvislosti bylo kladeno za vinu. I když Krajský soud v , jméno FO, v tomto směru vyjádřil ve svém rozhodnutí určité pochybnosti, musel při svém rozhodnutí ctít právě zásadu in dubio pro reo.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč podle § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 písm. a), b), c), f) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (6 úkonů právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé, 2x příprava na jednání a 2x účast na jednání před soudem I. stupně a sepis odvolání).