28 C 201/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Jachura příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená zákonnými údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 420 728 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 420 728 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalovaným a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 50 %, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 2.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 50 %, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, přičemž tyto budou částečně vypořádány z žalovaným zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši 7 000 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto náhrady za ztížení společenského uplatnění v důsledku nesprávného zdravotního postupu žalovaného. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] se dostavila do zubní ordinace společnosti žalovaného za účelem extrakce dočasných zubů v horní čelisti, a to konkrétně zubu [číslo]. Na místo extrakce těchto zubů došlo k extrakci stálých zubů v horní čelisti, konkrétně zubu [číslo] což prováděl ošetřující ortodontista MUDr. [jméno] [příjmení]. Tímto nesprávným postupem, tj. postupem non lege artis byla žalobkyni způsobena újma na zdraví. Následky v životě žalobkyně mají podobu jak fyzickou, tak psychickou. Žalobkyně má potíže v komunikaci v rodině a ve škole, kde se jí i zhoršil prospěch. Žalobkyně musí věnovat větší péči o dutinu ústní, při každém přitažení rovnátek, které má v důsledku ztráty stálých zubů v horní čelisti, trpí bolestmi dva dny. Dále žalobkyně při nošení rovnátek trpí pocitem méněcennosti, je předmětem posměchu ostatních dětí ve škole, je vyčleněna z kolektivu, v důsledku čehož u žalobkyně nastaly i psychické problémy. Žalobkyně se přestala smát, je více zamlklá, samotářská, nezapojuje se do komunikace. Žalobkyně také mívá potíže s kousáním, nemůže jíst jídlo, na které má chuť v takovém rozsahu, na který je zvyklá. Za dobu jednoho až dvou let ztratila na váze 6 kg. V důsledku ztráty špičáků má žalobkyně také jinou artikulaci. Žalobkyně si v této souvislosti nechala vypracovat znalecký posudek za účelem určení výše nemajetkové újmy spočívající v náhradě za ztížení společenského uplatnění, a to MUDr. [jméno] [příjmení], který stanovil výši ztížení společenského uplatnění částkou 420 728 Kč. Žalobkyni v souvislosti se zákrokem bylo nahrazeno bolestné ve výši 11 035,60 Kč, pojišťovnou žalovaného – [právnická osoba]

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že při provedení stomatologického zákroku – odstranění dvou zubů v horní čelisti poškozené, dne [datum] došlo k odstranění stálých zubů žalobkyně, a to zubů [číslo] na místo zubů dočasných [číslo]. [jméno] situaci žalovaný nahlásil pojistiteli a poté bylo pojistitelem uhrazeno žalobkyni bolestné v celkové výši 11 035,60 Kč. Žalovaný nesouhlasil s vypracovaným znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], který podle něj nevycházel z původních lékařských zpráv, které dokumentovaly léčbu, samotný zákrok a následnou zdravotní péči. Provedl pouze vyšetření žalobkyně, vyžádal si emailové sdělení dětské psycholožky a dále vycházel toliko ze sdělení zákonných zástupců žalobkyně a samotné žalobkyně. Při výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění je znalecký posudek zcela obecný a k jednotlivým vyčíslením není konkrétní zdůvodnění. Tento je proto nepřezkoumatelný. Žalovaný pak navrhl vypracování revizního znaleckého posudku, popř. znaleckého posudku nového.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného rovněž nesporoval pojistnou událost, tj. že dne [datum] došlo na místo extrakce horních dočasných zubů žalobkyně [číslo] k extrakci stálých horních zubů [číslo]. Také nesporoval, že dne [datum] byla mezi ním a žalovaným uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb a že žalovaný tuto pojistnou událost nahlásil. Po prošetření pojistné události vedlejší účastník uhradil žalobkyni na pojistném plnění částku ve výši 11 035,60 Kč. Dále se vedlejší účastník na straně žalovaného ztotožnil s vyjádřením žalovaného a má za to, že znalecký posudek předložený žalobkyní je nepřezkoumatelný. Také navrhl zadání revizního znaleckého posudku popř. nového znaleckého posudku k posouzení existence a případné náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně.

4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že dne [datum] v zubní ordinaci žalovaného došlo ošetřujícím lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] k extrakci stálých zubů žalobkyně v horní čelisti, a to zubu [číslo] na místo dočasných zubů [číslo]. Žalovaný danou událost nahlásil u vedlejšího účastníka na straně žalovaného, kdy tento žalobkyni nahradil pojistné plnění v podobě bolestného ve výši 11 035,60 Kč. Jelikož tyto skutkové okolnosti nebyly mezi účastníky řízení sporné, vzal je soud za svá skutková zjištění podle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. Z tohoto listinného důkazu soud zjistil, že žalobkyně byla vyšetřena znalcem dne [datum]. Stav po extrakci trvalých horních špičáků horního oblouku zubního byl ošetřen rovnátky, které jsou zakotveny na ostatních zubech horní čelisti. V této souvislosti lze podle znalce očekávat problémy v následujících oblastech: oblast estetická, která je toho času relevantní hlavně pro kontakt na veřejnosti, ve škole, v dětském kolektivu. V dlouhodobém horizontu lze očekávat příznivý kosmetický efekt, kdy dojde k rovnoměrnému rozložení běžně viditelných zubů horní čelisti. V současné době vyžaduje nález žalobkyně nošení rovnátek a větší péči o chrup. Oblast mechanického působení rovnátek, kdy po dotažení rovnátek bývají u žalobkyně potíže několik dnů a dále oblast protetických možností v dlouhodobém výhledu, neboť pro většinu dospělých je nutné protetické zubní řešení zásadně důležité. Špičáky a dva premolár jsou tzv. pilíře první třídy, na kterých se fixují protetické náhrady. Podle názoru znalce pak rovnátka nelze považovat za facilitátor, mají léčebný efekt, samotná jejich přítomnost funkci mastikace neusnadňuje. Dále soud z tohoto znaleckého posudku zjistil, že žalobkyně při vyšetření znalcem uvedla, že v této souvislosti měla potíže s komunikací hlavně v rodině a ve škole. Také má potíže s prospěchem, dříve mívala vyznamenání, nyní má trojky. Na rovnátka si již zvykla, musí věnovat větší péči hygieně dutiny ústní. Chuť k jídlu moc nemá, zhubla asi 6 kg, nic si však záměrně neodpírá. Znalec ohodnotil výši ztížení společenského uplatnění u žalobkyně částkou 420 728 Kč, kdy zohlednil položku učení – čtení (D 140), položku čtení (D 166), položku vykonávání běžných denních povinností (D 230), položku konverzace (D 350), položku diskuze (D 355), položku jídlo (D 550), položku pití (D 560), položku péče o své zdraví (D 570), položku základní mezilidská jednání (D 710), položku složitá mezilidská jednání (D 720), položku jednání s lidmi (D 730), položku formální společenské vztahy (D 740), položku neformální společenské vztahy (D 750), položku formální vzdělávání (D 839) a položku vzdělávání - příprava na práci (D 840). Z tohoto listinného důkazu soud dále zjistil, a to konkrétně ze zprávy o psychologickém poradenství ze dne [datum] (Mgr. [jméno] [příjmení]), jež byla součástí znaleckého posudku, že žalobkyně navštívila dvakrát psycholožku MUDr. [jméno] [příjmení], a to dne [datum] a [datum]. Při prvním setkání žalobkyně zmiňovala, že jí trápí, že přišla o zdravé zuby, přičemž dalším tématem byly vztahy v rodině a přátelství se spolužačkami. Na druhé setkání žalobkyně již přišla v mnohem lepší psychické pohodě a nechtěla se již s psycholožkou dále setkávat.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného navrhli vypracování revizního znaleckého posudku, k čemuž se žalobkyně připojila, nechal soud ve věci vypracovat revizní znalecký posudek. Z tohoto znaleckého posudku ze dne [datum] a z výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně] vzal soud za prokázané, že znalkyně žalobkyni osobně vyšetřila dne [datum]. Žalobkyně od ledna 2021 nosí rovnátka pouze na noc, léčba ztráty dvou zubů ještě není ukončena. Jedenkrát za tři měsíce žalobkyně navštěvuje zubního lékaře. Žalobkyně také v současné době nosí rovnátka i na dolní čelisti přes den, což však nesouvisí s léčbou předmětného zákroku. Nošení rovnátek u žalobkyně občasně vyvolává nepříjemné pocity až bolest. Zásah do zubů způsobil změnu vzhledu (mezera mezi třetím a čtvrtým zubem vlevo nahoře), na kterou si však žalobkyně již zvykla. Žalobkyně se domnívá, že šišlá, v angličtině se jí špatně vyslovují některá slova, což však znalkyně při vyšetření žalobkyně nezaznamenala. Má obtíže s jezením ovoce, toto si krájí. Jinak se žalobkyně cítí psychicky vyrovnaná, již se nesetkává s výtkami spolužáků či kamarádů, byla u psychoterapeuta, kterého již nepotřebuje. Soud ze znaleckého posudku a z výpovědi znalkyně má dále za osvědčené, že vzhledem k tomu, že léčba žalobkyně v podobě nošení rovnátek na horní čelisti dosud probíhá, nelze stanovit tzv. ustálený zdravotní stav, neboli zhodnotit trvalé následky. Toto lze učinit až po ukončení léčby. V současné době se jedná o následky, jejichž trvalost nelze posoudit, jde o ztrátu dvou zubů, která dělá obtíže při žvýkání, mírnou změnu vzhledu (mezera mezi zuby), tato se však může ještě upravit. Dále se jedná o nepříjemné pocity z nošení rovnátek, které však při odložení rovnátek neboli ukončení léčby také vymizí a v poslední řadě se jedná o vadu řeči (šišlání).

7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] má soud také za prokázané, že poškození žalobkyně je převážně přechodného rázu, které by se mělo ohodnotit například jinou nemajetkovou újmou, nebo formou bolestného, kde by se odrazily psychické obtíže a dlouhá doba léčení, nejsou však trvalého charakteru. K ustálení zdravotního stavu může dojít až poté, co budou rovnátka žalobkyni sejmuta a v tomto směru bude třeba vycházet z poslední lékařské zprávy po sejmutí rovnátek. V současné době nedošlo k ustálení zdravotního stavu a za daného stavu by znalkyně hodnotila v podstatě pouze aktuální problémy, které žalobkyni trápí v podobě ztížené hygieny ústní dutiny, nepříjemných pocitů z nošení rovnátek a změny vzhledu (mezera mezi zuby), avšak nejedná se o ztížení společenského uplatnění, neboť tyto pocity jsou přechodného charakteru a po sejmutí rovnátek, odezní. Jediné, co u žalobkyně může trvale zůstat a co souvisí se změnou dutiny ústní je možná porucha mluvení (šišlání) a obtíže při jezení. Znalkyně při uvedeném vycházela z toho, co jí žalobkyně sdělila, tedy co jí omezuje, což však převážně vychází z toho, že musí nosit rovnátka. Podle vyjádření této znalkyně byl pak znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] zpracován předčasně. Také u jednotlivých domén (činností běžného dne) není uvedeno, z jakého důvodu byly ohodnoceny, tedy lze těžko závěry tohoto znaleckého posudku posoudit. Není zřejmé, z jakého důvodu například byla ohodnocena doména učení, čtení, protože v době vzniku poškození, poškozená již číst uměla. Dále se jedná o domény – vykonávání běžné denní povinnosti, konverzace, diskuze, základní a složitá mezilidská jednání, u nichž rovněž nelze dovodit, proč byly ohodnoceny, neboť jejich výklad neodpovídá popsaným potížím žalobkyně. O tom, že nedošlo k ustálení zdravotního stavu, svědčí například i psychické následky, které byly zahrnuty znalcem [příjmení] [příjmení] v posudku, které však odezněly a již u žalobkyně přítomny nejsou. Nejedná se tedy o následky trvalé, avšak tento znalec je ve svém posudku ohodnotil. Při vyšetření znalkyně vycházela z lékařských zpráv – zpráv od zubařů. Zdravotnickou dokumentace ortodontisty neviděla, avšak vzhledem k tomu, co bylo uvedeno v lékařských zprávách od zubařů, budou i v této zdravotní dokumentaci zaznamenány toliko kontroly žalobkyně. Nic, co by v nich mohlo být uvedeno, není pro danou věc podstatné a v tomto směru, i kdyby měla tuto dokumentaci k dispozici, by se její znalecké závěry nezměnily.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: dne [datum] došlo v zařízení žalovaného k extrakci stálých zubů v horní čelisti žalobkyně, a to zubů [číslo] provedené ortodontistou MUDr. [jméno] [příjmení], na místo dočasných zubů [číslo] [ulice] účastník na straně žalovaného v této souvislosti, kdy žalovaný je u něj z titulu odpovědnosti pojištěn, hradil žalobkyni bolestné ve výši 11 035,60 Kč za ztrátu dvou stálých zubů. Od této události je žalobkyně v péči ortodontisty, kdy situace je řešena rovnátky, nikoliv implantáty. Rovnátka žalobkyně nosí od roku 2017, aktuálně již pouze na noc, k zubnímu lékaři dochází na kontrolu jedenkrát za tři měsíce, léčba není dosud ukončena. Po zákroku žalobkyni trápilo, že přišla o dva zdravé zuby, během nošení rovnátek hlavně z počátku, měla pocit méněcennosti, mezi dětmi jí byla v této souvislosti věnována větší pozornost. Aktuálně, se již se situací vyrovnala, má akorát obtíže při žvýkání resp. jezení ovoce, občasně nepříjemné pocity z nošení rovnátek a má pocit, že v angličtině šišlá. Také se v jejím případě jedná o mírnou změnu vzhledu (mezera mezi zuby). Žalobkyně v této souvislosti, tj. poté, co došlo k extrakci stálých zubů, navštívila psychoterapeuta, konkrétně dne [datum] a dne [datum] a nadále se již s psychoterapeutem setkávat nechtěla. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobkyně částkou 420 728 Kč. Podle znalkyně [celé jméno znalkyně] nedošlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně a z tohoto důvodu nebylo možné ztížení společenského uplatnění ohodnotit.

9. Podle ustanovení § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolestí a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

10. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle ustanovení § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

12. Na základě provedeného dokazování a odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že dne [datum] došlo na pracovišti žalovaného, ortodontistou MUDr. [jméno] [příjmení], k extrakci stálých zubů žalobkyně [číslo] v horní čelisti, na místo dočasných zubů [číslo]. Tímto neodborným zákrokem non lege artis, došlo u žalobkyně k újmě na zdraví. Tato byla mimosoudně odškodněna vedlejším účastníkem, a to za vytrpěné bolesti částkou 11 035,60 Kč. V souvislosti s porušením povinnosti žalovaným, má žalobkyně nárok na náhradu újmy na zdraví. Pokud se pak žalobkyně domáhala náhrady ztížení společenského uplatnění, soud uvádí, že obecně ztížení společenského uplatnění má vystihovat dopady trvalých zdravotních následků do sféry poškozeného. Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být chápána výlučně jako odčinění nemajetkové újmy spojené s trvalým poškozením zdraví. Má pokrývat útrapy spojené s přetrvávajícím narušením tělesné integrity, ztrátu životních příležitostí a možností, ztrátu schopností, obtíže a nepohodlí spojené s překonáním zdravotních následků. Jedná se tak o ztrátu příležitosti zapojit se do různých sfér uplatnění v životě, a to trvale, z důvodu přetrvávajících zdravotních omezení. Náhrada za ztížení společenského uplatnění má reparovat následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojení jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být tedy přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. V souladu s dosavadní užívanou praxí by mělo být k hodnocení trvalých následků přistoupeno teprve po té, co se zdravotní stav poškozeného relativně ustálí, přičemž přesné časové období nelze obecně určit.

13. Na základě výše uvedeného, soud uvádí, že při zjištění skutkového stavu věci vycházel zcela ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] a z její znalecké výpovědi, neboť znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] je podle názoru soudu neurčitý a nepřezkoumatelný. Z tohoto znaleckého posudku se nepodává, proč znalec hodnotil tu kterou doménu a z jakého důvodu použil u té které domény kvalifikátor v uvedeném rozsahu. Tedy jinak řečeno, soudu není zřejmé, například proč znalec hodnotil doménu učení – čtení, tj. jaké trvalé následky v této oblasti měl předmětný zákrok u žalobkyně způsobit. Obdobně pak například u domény vykonávání běžné denní činnosti, základní mezilidská jednání, formální vzdělávání apod. Z posudku není seznatelné, jakým způsobem vytržení dvou stálých zubů trvale zasahuje do osobního života žalobkyně v těchto oblastech (tj. do té které znalcem ohodnocené domény). V této souvislosti proto soud znalecký posudek nepovažuje za příliš přesvědčivý, neboť z něj jednoznačně nevyplývá, z jakého důvodu znalec uvedené domény hodnotil, a jak dospěl ke stanovení výše ztížení společenského uplatnění, což o tomto znaleckém posudku naznačila i znalkyně [celé jméno znalkyně]. Naopak znalecký posudek [celé jméno znalkyně] je jednoznačný, resp. zřetelně z něj vyplývá závěr, že zdravotní stav žalobkyně v důsledku stále probíhající léčby, nelze brát ještě za ustálený. Tomuto závěru odpovídá například to, že znalec ohodnotil jako trvalé následky u žalobkyně oblast mezilidských vztahů, a to jak ve formálních společenských vztazích, tak neformálních společenských vztazích, zřejmě z důvodu, že žalobkyně si zpočátku nošení rovnátek stěžovala na pocit méněcennosti a na zvýšenou pozornost v dětském kolektivu, což však v již v únoru 2018 při návštěvě psycholožky nezmiňovala. Stejně tak při vyšetření znalkyní [celé jméno znalkyně]. Soudu proto není zřejmé, proč by se mělo jednat o trvalý následek v životě žalobkyně, když tento ani sama žalobkyně nezmiňuje, nepociťuje a nevnímá. Toto však soud uvádí pro dokreslení situace, avšak podstatná je skutečnost, že obtíže, které žalobkyně při vyšetření zmiňovala, jak správně uvedla MUDr. [celé jméno znalkyně], v podstatě souvisí s nošením rovnátek a je tedy velmi pravděpodobné, že po ukončení léčby, tedy po sejmutí rovnátek, tyto obtíže vymizí. V této souvislosti se proto logicky nemůže jednat o následky trvalé. Jediným trvalým následkem v této souvislosti by mohl být následek v podobě vady řeči (šišlání), jak se zmínila znalkyně, který žalobkyně pociťuje v anglické konverzaci (i když tento znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] při vyšetření žalobkyně nezaznamenala), případně další následek v podobě zhoršené konzumace potravy, což žalobkyně vnímá, když jí ovoce. Zejména tedy psychické následky, které žalobkyně zmiňovala v počátcích po předmětné události, již u žalobkyně přítomny nejsou a nejednalo se tak o následky trvalé, které by byly způsobilé k ohodnocení jako ztížení společenského uplatnění.

14. Závěr znalkyně [celé jméno znalkyně] o tom, že dosud není zdravotní stav žalobkyně ustálen, je podle názoru soudu i z jeho laického pohledu, logický, neboť, pakliže není ještě léčba u žalobkyně dokončena, nemůže dojít k ustálení jejího zdravotního stavu, neboť ještě v průběhu léčby se může zdravotní stav žalobkyně upravit (zlepšit). K ustálení zdravotního stavu může dojít až okamžikem, resp. následně poté, co je léčba dokončena (ať již okamžikem sejmutí rovnátek či ještě po určité době po sejmutí). Tuto skutečnost by pak měl avizovat ošetřující lékař žalobkyně. V této souvislosti soud také uvádí, že posouzení, zda došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného, je otázkou medicínskou a soud při posouzení této skutečnosti vycházel ze závěru znaleckého posudku [celé jméno znalkyně]. Soud proto zamítl důkazní návrh žalobkyně v podobě výslechu znalce [příjmení] [příjmení], pro nadbytečnost, když dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně není ustálen a zejména také proto, že jeho znalecký posudek shledal nepřezkoumatelným, tedy pro souzenou věc nepoužitelným. Dále je třeba v této souvislosti zmínit, že některé obtíže, které žalobkyně udávala či aktuálně udává, můžou být spíše předmětem ohodnocení bolesti či jiné nemajetkové újmy, než předmětem ohodnocení trvalých následků v životě žalobkyně formou ztížení společenského uplatnění, jak ostatně také ve svém posudku zmínila [celé jméno znalkyně].

15. Soud proto uzavírá, že vzhledem k tomu, že dosud nedošlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně a v této souvislosti proto nelze hodnotit, zda předmětným jednáním žalovaného došlo k trvalým následkům v životě žalobkyně, tedy ztížení společenského uplatnění a rovněž nelze aktuálně ani zhodnotit výši ztížení společenského uplatnění, zamítl soud žalobu„ pro tentokrát“ z důvodu její předčasnosti.

16. Výrok II. a III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 150 o.s.ř. Soud zvolil aplikaci tohoto ustanovení, byť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, z důvodu přítomnosti důvodů hodných zvláštního zřetele. Tyto soud spatřuje především v tom, že žalovaný se jednání, pro které byla podána tato žaloba, dopustil. Tedy v důsledku jeho nesprávného zdravotního postupu došlo k poškození zdraví žalobkyně, s čímž souviselo podání žaloby. Nad to soud doplňuje, že žalobě nebylo vyhověno„ toliko“ z důvodu, že tao byla předčasně podaná (nikoli, že by byla nedůvodně podaná). Obdobné pak platí ve vztahu k vedlejšímu účastníků na straně žalovaného, jakožto podporovatele žalovaného.

17. Náklady řízení představující náklady na znalečné soud rozdělil podle ustanovení § 148 odst. 2 o.s.ř. mezi žalobkyní a žalovaného, a to v rozsahu jedné poloviny, když nelze hovořit ani o částečném úspěchu ve věci u některého z účastníků řízení (viz. odst. 16) Jelikož soud výši těchto nákladů v době svého rozhodnutí neznal, rozhodl toliko o jejich základu podle ustanovení § 155 o.s.ř., přičemž ve vztahu k žalovanému soud náklady již částečně vypořádal jím zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši 7 000 Kč.