28 C 203/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobce: Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátkou Anonymizováno proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 227 730 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalované.

1. Žalobce (dále také i „otec“) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 227 730 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn , spisová značka, . Žalobce uvedl, že toto řízení bylo zahájeno podáním , Anonymizováno, dne , datum, a k podanému odvolání obou účastníků, rozhodl odvolací soud dne , datum, . Následně ještě žalobce podal ústavní stížnost, o které rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne , datum, , přičemž toto usnesení bylo žalobci doručeno dnem , datum, . Celková délka řízení tak činila 4 roky 4 měsíce a byla zjevně nepřiměřená. Žalobce zdůraznil, že ačkoliv bylo řízení zahájeno dne 12.12.2018, první jednání proběhlo až dne 2.8.2019 a rozsudek ve věci samé byl vyhlášen až dne 26.6.2020 a rozsudek odvolacího soudu až dne 29.11.2022. Přestože soud I. stupně určil otci, který se domáhal styku se svými dcerami, široký styk a určil předběžnou vykonatelnost, odvolací soud předběžnou vykonatelnost zrušil a nedokázal zajistit styk žalobce s nezletilými dětmi a nechal matce volnost k jejich manipulaci vůči otci. V konečném důsledku, ačkoliv se otec domáhal co nejširšího styku s dětmi, nebyl styk s dětmi, v odvolacím řízení, ponechán žádný. V řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je rychlosti řízení přikládána značná priorita a hraje důležitou roli, mělo by tak být ve věci rozhodnuto co nejrychleji. Proto význam opatrovnických řízení pro poškozené je velký, neboť vztahy se nedají navrátit zpět a stejně tak uplynulé roky. Jestliže odvolací soud v odvolacím řízení neupravil styk s dětmi, a navíc zrušil předběžnou vykonatelnost styku, který stanovil soud I. stupně, zavinil, že nezletilé děti nepříznivě ovlivňovala jejich matka a její rodina a tudíž dcery k otci ztratily vztah, resp. se jej fakticky vzdaly. Soud přitom má nástroje, jak rodiče přinutit k standardnímu chování, tyto však v řízení zůstaly nevyužity, ačkoliv se jich žalobce domáhal. Pokud jde o kritéria řízení, žalobce uvedl, že věc byla jednoduchá, v podstatě banálního charakteru, jednalo se o standardní opatrovnické řízení. Otec se snažil řízení urychlit, o nařízení jednání několikrát žádal, podával stížnosti na průtahy v řízení a návrhy na určení lhůty k provedení úkonu, avšak bezvýsledně. Žalobce při stanovení výše odškodnění vyšel z judikatury Nejvyššího soudu a zvolil pro výpočet přiměřeného zadostiučinění částku 26 000 Kč za první dva roky trvání řízení a 35 000 Kč za rok za zbývající roky trvání řízení, což za uvedenou délku řízení činilo částku 133 959 Kč i s žalobcem uvedenou valorizací. Základní částku dále žalobce navýšil o 20 % z důvodu jednoduchosti věci, ponížil o 20 % z důvodu, že věc byla projednána na třech stupních soudní soustavy, navýšil o 20 % z důvodu, že žalobce se snažil vyřízení věci urychlit a dále navýšil o 20 % z důvodu velkého významu řízení pro žalobce, tedy celkem základní částku navýšil o 70 % na částku 227 730 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala, že u ní žalobce předběžně dne 7.11.2022 uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 227 730 Kč z důvodu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , spisová značka, . K projednání této žádosti žalovaná přistoupila dne 12.7.2023, přičemž dospěla k závěru, že délka podkladového řízení je nepřiměřená, avšak s ohledem na sníženou intenzitu nemajetkové újmy u žalobce, mu poskytla konstatování porušení práva na vydání věci v přiměřené lhůtě, jakožto dostatečné zadostiučinění, což mu sdělila stanoviskem ze dne 12.7.2023. Žalovaná k věci samé uvedla, že řízení trvalo celkem čtyři roky a jeden měsíc a nevyskytly se v něm žádné průtahy. Naopak veškeré procesní úkony soudu byly prováděny průběžně a v přiměřených lhůtách. Přesto však žalovaná dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou. Řízení po skutkové i právní stránce bylo složité, o čemž svědčí i rozsah spisového materiálu. Význam předmětu řízení pro žalobce žalovaná shledala jako nízký, a to s ohledem na specifické chování žalobce v rámci opatrovnického řízení. Otec sledoval jen své partikulární zájmy a nejednal v nejlepším zájmu nezletilých dětí. Otec také dlouhodobě nehradil výživné. Pokud otec matce vytýkal protiprávní přemístění dětí ze společného bydliště v Německu do České republiky, pak vzhledem k tomu, že tento nesplnil stanovené podmínky v návratovém rozhodnutí ohledně nezletilé Inky, jak ve vydaném prozatímním rozhodnutí, tak posléze v konečném rozhodnutí soudu v Německu, nemohlo být přemístění obou dcer do České republiky matkou protiprávní, resp. přemístění nezletilé Inky takový charakter ztratilo. V podkladovém řízení byly poměry účastníků opakovaně upravovány předběžnými opatřeními, jak k návrhu matky, tak k návrhu otce. Soudy byly opakovaně nuceny rozhodovat velké množství nároků procesního charakteru, přičemž stížnost na průtahy řízení nebyla shledána jako důvodná. Otec tak byl úspěšný jen se zanedbatelnou částí svých návrhů či jiných podání. Pokud otec vysvětloval, že podání činí proto, že matka nedodržuje dohody a soudní rozhodnutí a soud a další orgány porušují práva otce a způsobují tak průtahy v řízení, zcela přehlíží, že sám opakovaně nedbá svých povinností jako vůči dětem v podobě hrazení výživného, tak v podobě procesních povinností. Žalovaná tedy dospěla k závěru, že konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je jako odškodnění dostačující.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce předběžně uplatnil u žalované dne 7.11.2022 nárok na nemajetkovou újmu ve výši 227 730 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. , spisová značka, . Po projednání této žádosti žalovaná dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobci poskytla konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jakožto morální zadostiučinění, což mu sdělila stanoviskem ze dne 12.7.2023.

4. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. , spisová značka, . Z tohoto spisu se podává, že podání matky na úpravu výživy k nezletilým dětem bylo Okresnímu soudu v Chrudimi doručeno dne 13.12.2018. Dne 29.12.2018 podal otec k témuž soudu návrh na úpravu péče o nezletilé. Usnesením ze dne 4.1.2019 byl nezletilým dětem ustanoven opatrovník pro řízení. Proti tomuto usnesení podal otec odvolání ze dne 25.1.2019. Dne 4.2.2019 podal otec návrh na nařízení předběžného opatření, týkající se styku s nezletilými dcerami. Matka se k návrhu na předběžné opatření vyjádřila podáním ze dne 6.2.2019. Městský úřad Chrudim (opatrovník) se k danému návrhu vyjádřil podáním ze dne 5.2.2019. Usnesením ze dne 11.2.2019 bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení předběžného opatření. Proti tomuto usnesení podal otec odvolání dne 17.2.2019. Současně v tomto odvolání vznesl námitku podjatosti soudce a orgánu péče o děti (OSPOD). Zákonný soudce se k námitce podjatosti vyjádřil dne 5.3.2019. Věc byla předložena Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice jakožto soudu nadřízenému dne 11.3.2019. Matka se vyjádřila k podání otce podáním došlým soudu dne 14.3.2019. Tento usnesením ze dne 20.3.2019 usnesení týkající se jmenování opatrovníka nezletilým potvrdil. Usnesením ze dne 20.3.2019 odvolací soud usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 11.2.2019 částečně změnil, částečně potvrdil a částečně zrušil. Podáním ze dne 17.4.2019 žádala matka soud o poskytnutí příslušných dokumentů z důvodu, že otec nehradí výživné. Této žádosti bylo vyhověno na základě pokynu soudce ze dne 3.5.2019. Pokynem soudce ze dne 6.5.2019 bylo nařízeno ústní jednání na den 3.6.2019. Předmětné jednání bylo z důvodu nemoci soudce pokynem ze dne 13.5.2019 odročeno na neurčito. Podáním došlým soudu dne 15.5.2019 žádal žalobce o nařízení jednání ve věci. Na základě opatření předsedkyně Okresního soudu v Chrudimi ze dne 17.5.2019 z důvodu pracovní neschopnosti zákonného soudce byl k provedení úkonu ve věci návrhu otce na výkon rozhodnutí určena soudkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Následně byly matce zaslány jí požadované dokumenty. K návrhu na výkon rozhodnutí se matka vyjádřila podáním došlým soudu dne 22.5.2019. Dále se matka vyjádřila podáním došlým soudu dne 29.5.2019. Z obsahu spisu se dále podává, že byly podávány opakované návrhy na výkon rozhodnutí ze strany otce (např. návrh na výkon rozhodnutí č. 11 z 31.5.2019). Z úředního záznamu ze dne 11.6.2019 se podává, že v souvislosti se změnou rozvrhu práce byla věc přidělena novému soudci. Dne 12.6.2019 podala matka návrh na vydání předběžného opatření – zákazu kontaktu dětmi s otcem. Pokynem soudce ze dne 17.6.2019 bylo nařízeno ústní jednání na den 1.7.2019 a dále na den 2.8.2019. Usnesením ze dne 18.6.2019 byl návrh matky na nařízení předběžného opatření zamítnut. Dne 1.7.2019 se konalo ústní jednání, při kterém si účastníci řízení sdělovali svá stanoviska. Usnesením ze dne 4.7.2019 byl návrh otce na vydání předběžného opatření, který byl učiněn do protokolu při jednání dne 1.7.2019 zamítnut. Usnesením ze dne 4.7.2019 byla matka vyzvána, aby se řídila pravomocným a vykonatelným rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, , týkající se styku otce s nezletilými dcerami. Ve zbytku byly návrhy otce na nařízení výkonu rozhodnutí zamítnuty. Usnesením ze dne 4.7.2019 byl ve věci ustanoven tlumočník do jazyka německého, který měl přeložit jemu poskytnuté listiny. Proti usnesení ze dne 4.7.2019 o návrzích na výkon rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dále podal otec odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 4.7.2019. Opatrovník se k odvolání otce vyjádřil podáním ze dne 10.7.2019. Matka se vyjádřila k odvolání otce týkající se usnesení, kterým byl návrh otce na výkon rozhodnutí zamítnut podáním došlým soudu dne 16.7.2018. Současně se vyjádřila i k odvolání otce proti usnesení o předběžném opatření. Podáním ze dne 24.7.2019 požádala matka o odročení ústního jednání nařízeného na den 2.8.2019 s tím, že současně sdělovala, že osobní účast na jednání bude možná až po narození dítěte a po období šestinedělí, současně sdělovala, že termín porodu byl určen na 13.9.2019. Dne 2.8.2019 se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami. Jednání bylo odročeno na neurčito z důvodu nutnosti předložit věc odvolacímu soudu k rozhodnutí o podaných odvoláních a za účelem následného předání spisu znalci. Usnesením ze dne 2.8.2019 byl ve věci ustanoven soudní znalec. Věc byla předložena Krajskému soudu v Hradci Králové dne 5.8.2019. Dne 20.8.2019 byl odvolací soud žádán soudem nalézacím o vrácení spisu z důvodu, že napadlo předběžné opatření. Na pokyn předsedy senátu odvolacího soudu ze dne 20.8.2019 byl spis vrácen soudu nalézacímu. Dne 6.8.2019 bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti žalobce proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 11.2.2019 a Krajského soudu v Hradci Králové, Anonymizováno, - pobočka v Pardubicích ze dne 20.3.2019 tak, že tato byla odmítnuta. Dne 9.8.2019 byly soudu předloženy tlumočníkem přeložené požadované listiny. Matka podala dne 19.8.2019 návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal otci vstup do škol nezletilých. K tomuto se vyjádřil opatrovník nezletilých podáním ze dne 1.8.2019. Usnesením ze dne 20.8.2019 byl návrh matky na vydání předběžného opatření zamítnut. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 28.8.2019 bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 4.7.2019 (návrh na nařízení předběžného opatření). Návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 16.8.2019 se babička , jméno FO, domáhala styku s nezletilými. Dne 26.8.2019 podal opatrovník nezletilých odvolání do usnesení Okresního soud v Chrudimi ze dne 20.8.2019. Proti tomuto usnesení se odvolala i matka podáním došlým soudu dne 27.8.2019. Usnesením ze dne 28.8.2019 byl návrh babičky nezletilých , jméno FO, na nařízení předběžného opatření zamítnut. Podáním ze dne 29.8.2019 doplnil opatrovník nezletilé své odvolání. Otec se vyjádřil k odvolání matky a opatrovníka podáním ze dne 29.8.2019. Matka se vyjádřila k odvolání opatrovníka podáním došlým soudu dne 30.8.2019. Podáním ze dne 23.8.2019 bylo matce Okresním státním zastupitelstvím v Chrudimi sdělováno, že se jejím , podezřelý výraz, oznámením stran maření soudních rozhodnutí ohledně kontaktu s nezletilou dcerou bude zabývat. Opatrovník se k podanému odvolání vyjádřil ještě podáním ze dne 3.9.2019. Usnesením ze dne 9.9.2019 byla tlumočníkovi přiznána odměna.

5. Věc byla s odvoláním předložena Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích dne 10.9.2019. Tento usnesením ze dne 25.9.2019 usnesení soudu I. stupně ze dne 20.8.2019 potvrdil. Proti usnesení ze dne 28.8.2019, týkající se zamítnutí návrhu na předběžné opatření (podané babičkou nezletilých), podala tato odvolání. Současně dne 11.9.2019 podal odvolání i otec. Ve spisu se nachází další návrhy na výkon rozhodnutí ze strany otce, naposledy návrh na výkon rozhodnutí č. 17 ze dne 15.9.2019. Dne 25.9.2019 podal otec návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (týkající se návrhu otce na výkon rozhodnutí). Babička nezletilých doplnila své odvolání podáním došlým soudu dne 26.9.2019. Věc byla předložena k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích dne 27.9.2019. Opatrovník nezletilých se vyjádřil k návrhu otce na výkon rozhodnutí č. 16 až 20 a k odvolání babičky nezletilých podáním ze dne 30.8.2019. Podáním ze dne 4.10.2019 odpovídal ustanovený znalec z oboru psychologie, specializace dětská psychologie na dotaz soudu ohledně vypracování znaleckého posudku s tím, že matka nezletilých je v šestinedělí a je pozvána na konzultaci na den 13.11.2019. Matka se vyjádřila k návrhům otce na výkon rozhodnutí č. 16 až 22 a k odvolání babičky podáním došlým soudu dne 11.10.2019. Usnesením ze dne 17.10.2019 byl návrh otce na určení lhůty k procesnímu úkonu Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích zamítnut. Z tohoto rozhodnutí se mimo jiné podává, že nadřízený soud dospěl k závěru, že pokud byly návrhy otce na výkon rozhodnutí podány v září roku 2019 a nebylo o nich rozhodnuto, k průtahům v řízení nedochází z důvodu, že spis byl opětovně s odvoláním předkládán odvolacímu soudu, nad to, když o předešlých návrzích otce rozhodoval odvolací soud usnesením ze dne 28.8.2019. Následně byla věc opětovně předložena odvolacímu soudu dne 14.11.2019 s odvoláním proti usnesení ze dne 28.8.2019. Tento usnesením ze dne 4.12.2019 usnesení soudu I. stupně ze dne 28.8.2019 potvrdil. Dne 22.11.2019 podal otec další návrh na výkon rozhodnutí, týkající se zmařených telefonických hovorů s dětmi. K tomuto se matka vyjádřila podáním ze dne 4.12.2019. Podáním ze dne 9.12.2019 navrhl otec nařízení předběžného opatření, týkající se umožnění prozatímního styku s nezletilými v době vánočních svátků a prázdnin. K tomuto návrhu se vyjádřil opatrovník podáním ze dne 14.12.2019. Další návrh na výkon rozhodnutí (č. 25) týkající se zmařených telefonických hovorů podal otec dne 12.12.2019. Usnesením ze dne 13.12.2019 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření zamítnut. Dne 16.12.2019 podal otec další návrh na nařízení předběžného opatření v době svátků a školních prázdnin. K tomuto se vyjádřil opatrovník nezletilých podáním ze dne 16.12.2019. Dne 18.12.2019 podala babička nezletilých návrh na vydání předběžného opatření týkající se kontaktu se nezletilými v období vánočních svátků. K tomuto návrhu se vyjádřil opatrovník nezletilých dne 18.12.2019. Usnesením ze dne 19.12.2019 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření zamítnut. Usnesením ze dne 19.12.2019 byl návrh babičky nezletilých na nařízení předběžného opatření zamítnut. Z úředního záznamu ze dne 6.1.2020 se podává, že vzhledem ke stížnosti otce vedené pod , Anonymizováno, byl spis dne 6.1.2020 předložen ke kontrole předsedkyni soudu. Matka se vyjádřila k telefonickým kontaktům otce s nezletilými podáním ze dne 4.2.2020. Dne 10.2.2020 podala babička nezletilých návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – nařízení jednání. Soudce se k tomuto vyjádřil dne 19.2.2020. Z úředního záznamu ze dne 20.2.2020 se podává, že soudce kontaktoval znalce s dotazem, kdy bude znalecký posudek zpracován. Tento přislíbil poslat průběžnou zprávu s ohledem na rozsáhlost věci. Dále sdělil, že spis nebude mít nastudován dříve, než koncem února. Podáním ze dne 19.2.2020 žádal otec o další nařízení výkonu rozhodnutí, týkající se maření telefonických kontaktů nezletilých s otcem ze strany matky. Věc byla předložena Krajskému soudu v Hradci Králové s návrhem na určení lhůty dne 21.2.2020 se současným vyjádřením zákonného soudce. K návrhu otce na výkon rozhodnutí se vyjádřil dne 28.2.2020 opatrovník a vyjádřila se i matka. Dále se z úředního záznamu ze dne 4.3.2020 podává, že byl kontaktován znalec za účelem předložení spisu nalézacímu soudu, neboť tento měl být zaslán Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích z důvodu podaného návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu; tento přislíbil spis předložit. Dne 3.3.2020 znalec podal průběžnou zprávu o plnění znaleckého úkolu. Otec podal další návrh na nařízení výkonu rozhodnutí dne 6.3.2020. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 10.3.2020 byl návrh otce a babičky nezletilých na určení lhůty k provedení procesního úkonu (k nařízení jednání) zamítnut. Z obsahu tohoto rozhodnutí se podává, že je třeba v rámci řízení řešit jak návrhy na vydání předběžného opatření, tak další souběžně podávané návrhy rodičů, jakož i činit dokazování v rámci dříve zahájených řízení a rovněž se zabývat návrhy otce na nařízení výkonu rozhodnutí. V řízení proto odvolací soud neshledal žádné neodůvodněné průtahy. K návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 6.3.2020 se vyjádřil opatrovník nezletilé podáním ze dne 12.3.2020. Dne 13.3.2020 byl soudcem kontaktován znalec z důvodu předložení znaleckého posudku s tím, že lhůta pro vypracování znaleckého posudku končí dne 16.3.2020. Z vyřízené stížnosti žalobce na průtahy v řízení ze dne 5.3.2020 se podává, že vedení soudu neshledalo v řízení průtahy, přičemž konstatovalo, že v rámci řízení byly a jsou nadále shromažďovány listiny včetně znaleckého posudku, které mají být podkladem pro nařízení jednání. Matka se k návrhu otce na výkon rozhodnutí vyjádřila podáním ze dne 17.3.2020. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 23.3.2020. Dne 22.3.2020 podal otec návrh na snížení výživného. Pokynem soudce ze dne 25.3.2020 bylo nařízeno ústní jednání na den 23.4.2020 a na den 21.5.2020. Matka se vyjádřila k návrhu otce na snížení výživného podáním ze dne 29.3.2020. Opatrovník pak podáním ze dne 30.3.2020. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích byl zamítnut návrh babičky nezletilých , jméno FO, na určení lhůty k provedení procesního úkonu – rozdělení a vyčlenění jejího návrhu k samostatnému jednání. Ze sdělení předsedkyně Okresního soudu v Chrudimi ze dne 15.4.2020 se podává, že zákonný soudce byl od 27.3.2020 v pracovní neschopnosti, která trvá. Z tohoto důvodu bylo nařízené jednání na den 23.4.2020 odročeno. Otec podal další návrh na nařízení předběžného opatření dne 20.4.2020 týkající se styku s nezletilými. Další návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podal otec dne 20.4.2020. K návrhu na nařízení předběžného opatření se opatrovník vyjádřil dne 23.4.2020; matka pak podáním ze dne 23.4.2020. Usnesením ze dne 24.4.2020 soud částečně nařídil předběžné opatření a částečně návrh na vydání předběžného opatření zamítnul. Otec podal další návrh na výkon rozhodnutí týkající se zmařených telefonických hovorů dne 27.4.2020. K tomuto se vyjádřil opatrovník dne 29.4.2020. Znalec se vyjádřil k připomínkám a výhradám rodičů ke znaleckému posudku podáním ze dne 4.5.2020. Matka se vyjádřila k návrhu otce na výkon rozhodnutí podáním ze dne 4.5.2020. Dne 7.5.2020 podal otec podnět ke změně petitu předběžného opatření o kontaktech s dětmi. Opatrovník se k tomuto podnětu vyjádřil podáním ze dne 11.5.2020 a matka podáním ze dne 10.5.2020. Dne 15.5.2020 podal otec návrh na nařízení výkonu rozhodnutí za maření telefonických kontaktů s nezletilými dětmi. Matka se vyjádřila podáním ze dne 15.5.2020. Dne 20.5.2020 podal otec další návrh na výkon rozhodnutí za maření telefonických kontaktů. Dne 21.5.2020 se konalo ústní jednání, při kterém byl vyslechnut znalec. Jednání bylo odročeno na den 29.5.2020. Usnesením ze dne 25.5.2020 bylo znalci přiznáno znalečné. Usnesením ze dne 26.5.2020 byla tlumočníkovi přiznána odměna. Dne 29.5.2020 se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a byli vyslechnuti svědci. Jednání pak bylo odročeno na den 1.6.2020 za účelem výslechu dalších svědků. Dne 1.6.2020 se konalo ústní jednání s tím, že svědkyně se s ohledem na krátký časový odstup mezi jednotlivými jednáními nemohly dostavit. Jednání bylo odročeno na den 5.6.2020. Dne 5.6.2020 se konalo jednání, při kterém byly vyslechnuty svědkyně, jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den 17.6.2020. Dne 17.6.2020 se konalo ústní jednání, při kterém si účastníci řízení sdělovali další postoje ve věci a jednání bylo odročeno na den 26.6.2020 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Dne 18.6.2020 podal žalobce návrh na vyloučení opatrovníka, k čemuž se opatrovník vyjádřil podáním ze dne 24.6.2020. Matka se k tomuto návrhu vyjádřila podáním ze dne 24.6.2020. Při jednání konaném dne 26.6.2020 byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. Usnesením ze dne 26.6.2020 byla matka soudem vyzvána, aby řádně respektovala pravomocné a vykonatelné rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.3.2019 ve znění rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 26.6.2020. Ve zbytku pak byly návrhy otce na výkon rozhodnutí zamítnuty. Proti rozsudku podal žalobce odvolání dne 29.7.2020. Současně podal žalobce odvolání i proti usnesení ze dne 26.6.2020 (týkající se výkonu rozhodnutí). Proti rozsudku podala odvolání i matka. Usnesením ze dne 10.8.2020 byla matka vyzvána k odstranění vad odvolání. Dále podala odvolání proti rozsudku společnost , jméno FO, . Dne 24.8.2020 podal otec návrh na výkon rozhodnutí č. , hodnota, . Matka odůvodnila své odvolání podáním ze dne 23.8.2020.

6. Věc byla předložena Krajskému soudu s odvoláním dne 26.8.2020. Dne 4.9.2020 podala matka návrh na úhradu dlužného výživného. Z opatření předsedkyně Okresního soudu v Chrudimi ze dne 21.9.2020 se podává, že návrh otce na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 24.8.2020 byl zapsán do senátu 9 Nc. Z přípisu soudce ze dne 25.9.2020 vyplývá, že tento žádal Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích o zaslání spisu z důvodu došlých dalších návrhů. Opatrovník nezletilých se vyjádřil k návrhu otce na nařízení předběžného opatření dne 5.10.2020 (změna péče a výživy). Usnesením ze dne 7.10.2020 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření ze dne 24.8.2020 zamítnut. Podáním ze dne 6.10.2020 navrhovala matka vykonatelnost výroku IV. a V. rozsudku a dále předběžnou vykonatelnost výroku VIII. rozsudku. Spis byl opětovně zaslán Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích dne , datum, . Usnesením ze dne 12.10.2020 byl změněn rozsudek , Anonymizováno, ze dne 26.6.2020 ve výroku VIII. tak, že se předběžná vykonatelnost vyslovená ve výroku IV.2, IV.3, V.2 a V.3 mění tak, že se nevyslovuje. Usnesením ze dne 22.10.2020 nařídil Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích předběžné opatření stran styku s nezletilými. Dne 10.11.2020 podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření týkající se vyšetření dětí psychologem, nařízení terapie dětem a určení organizace pro kontakt s dětmi. Podáním ze dne 15.11.2020 podal žalobce odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi ze dne 7.10.2020. Usnesením ze dne 18.11.2020 Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích změnil předběžné opatření nařízené usnesením ze dne 22.10.2020 stran neuskutečněného styku a další návrh otce obsažený v podání ze dne 10.11.2020 (nařízení předběžného opatření stran vyšetření dětí) odmítnul. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 18.11.2020 bylo nařízeno ústní jednání na den 10.12.2020. Dne 10.12.2020 se konalo ústní jednání, při kterém odvolací senát shrnul dosavadní průběh řízení včetně odvolacích návrhů, dále si účastníci řízení sdělovali svá aktuální stanoviska a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání zprávy od otce, kdy bude schopen účasti u dalšího jednání a zvážení dalšího procesního postupu. Dne 14.12.2020 se otec vyjádřil k průběhu odvolacího jednání. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 17.12.2020 bylo zrušeno usnesení Okresního soudu ze dne 7.10.2020 a návrh otce ze dne 24.8.2020 na nařízení předběžného opatření byl zamítnut. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21.12.2020 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření ze dne 14.12.2020 zamítnut. Pokynem předsedy senátu odvolacího soudu ze dne 11.1.2021 bylo nařízeno ústní jednání na den 4.2.2021. Podáním ze dne 28.1.2021 požádala matka o odročení jednání z důvodu kolize jednání její právní zástupkyně. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den 18.2.2021. Podáním ze dne 12.2.2021 navrhl otec nařízení výkonu rozhodnutí. Podáním ze dne 15.2.2021 žádal otec o odročení jednání z důvodu onemocnění jeho zmocněnce. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den 25.3.2021. Na základě pokynu předsedy senátu odvolacího soudu ze dne 22.3.2021 bylo jednání z důvodu vyhlášeného nouzového stavu pro nepříznivou epidemiologickou situaci odročeno na den 29.4.2021. Dne 29.4.2021 se konalo odvolací jednání, při kterém byla vyslechnuta matka, otec a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku. Podáním došlým soudu dne 21.5.2021 vyjádřil otec nesouhlas s ustanovením znalce. Usnesením ze dne 31.5.2021 ustanovil odvolací soud ve věci znalce z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie a psychiatrie, konkr. znalecký ústav. Podáním ze dne 4.6.2021 požádal znalecký ústav o zproštění vypracování posudku z důvodu absence znalců. Na to reagoval odvolací soud přípisem ze dne 9.6.2021 ke sdělení podrobností. Dne 9.6.2021 podal žalobce návrh na určení lhůty, stížnost na průtahy v řízení a návrh na umístění dětí do neutrálního prostředí předběžným opatřením. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 16.6.2021 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření ze dne 9.6.2021 zamítnut.

7. Věc byla předložena s návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích Vrchnímu soudu v Praze dne 22.6.2021. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1.7.2021 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu v podobě nařízení ústního jednání u odvolacího soudu zamítnul. Z tohoto odůvodnění (konkrétně odstavec 14) se podává, že Vrchní soud v Praze dospěl k závěru, že v řízení k průtahům nedochází s tím, že otec spíše brojí proti tomu, aby byl ve věci ustanoven znalec. Podáním ze dne 14.7.2021 požádal žalobce o ustanovení zástupce pro řízení. Z přípisu ze dne 20.7.2021 se podává, že odvolací soud činil dotaz na znalce, zda by byl schopen zpracovat znalecký posudek, když dosud ustanovený znalecký ústav doložil žádost o vyškrtnutí ze seznamu znaleckých ústavů Ministerstvu spravedlnosti. Současně byl spis předložen místopředsedovi soudu z důvodu stížnosti na soudce. Na to znalec reagoval přípisem ze dne 21.7.2021 tak, že není schopen znalecký posudek s ohledem na vytíženost zpracovat. Podáním ze dne 17.7.2021 navrhl otec vydání předběžného opatření stran kontaktu s nezletilými o prázdninách. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 27.7.2021 tento návrh zamítnul. Přípisem ze dne 29.7.2021 činil odvolací soud dotaz na dalšího znalce stran možnosti vypracovat znalecký posudek. Na to bylo reagováno znalkyní přípisem ze dne 5.8.2021 s tím, že z kapacitních důvodů není schopna znalecký posudek vypracovat. Přípisem ze dne 13.8.2021 činil odvolací soud další dotaz na znalce k možnosti vypracovat znalecký posudek. Na to reagoval znalec podáním ze dne 24.8.2021 s tím, že není schopen z důvodu pracovní vytíženosti znalecký posudek zpracovat. Podáním ze dne 3.9.2021 odvolací soud činil dotaz na dalšího znalce. Tento podáním ze dne 22.9.2021 soudu sdělil, že znaleckou činnost již nevykonává. Dne 22.9.2021 činil soud dotaz na dalšího znalce. Podáním ze dne 22.9.2021 znalkyně sdělovala, že z důvodu pracovní vytíženosti není schopna znalecký posudek zpracovat. Přípisem ze dne 1.10.2022 soud dotazoval další znalce k možnosti zpracovat znalecký posudek (celkem čtyři znalce). Na to znalci reagovali tak, že pro pracovní vytíženost nejsou schopni znalecký posudek zpracovat. Následně jeden z oslovených znalců , tituly před jménem, , jméno FO, soudu sdělil, že by byl schopen znalecký posudek vypracovat. Soud jej pak přípisem ze dne 27.10.2021 dotazoval, jakým způsobem přistoupit ke zpracování znaleckého posudku z hlediska praktického opatření, neboť znalecké zkoumání spadalo do dvou oborů, a to jednak do odvětví psychiatrie a jednak do odvětví psychologie. Na to znalec odpověděl podáním ze dne 29.10.2021 tak, že vyjádřil preferenci další znalkyně z odvětví psychiatrie, se kterou spolupracuje. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 8.11.2021 byl dosavadní znalecký ústav zproštěn povinnosti zpracovat znalecký posudek a ve věci byl ustanoven znalec nový a to z odvětví klinické psychologie a z odvětví psychiatrie. Podáním ze dne 11.11.2021 navrhl otec vydání předběžného opatření stran kontaktu s nezletilými o prázdninách. Současně žalobce vyjádřil nesouhlas s ustanovením znalce z oboru psychologie , tituly před jménem, . Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.11.2021 byl návrh otce na vydání předběžného opatření ze dne 11.11.2021 zamítnut. Dne 9.1.2022 podal otec další návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13.1.2022 byl tento návrh zamítnut. Na základě pokynu soudce odvolacího senátu ze dne 20.1.2022 byl spis zaslán znalci , tituly před jménem, , jméno FO, . Podáním ze dne 23.1.2022 podal žalobce stížnost. Podáním ze dne 24.1.2022 vznesl otec námitku podjatosti. Usnesením ze dne 26.1.2022 byl žalobce vyzván k odstranění vad námitky podjatosti. Přípisem ze dne 26.1.2022 byl žalobce vyzván, aby řádně spolupracoval se znalcem za účelem nutnosti zpracování znaleckého posudku. Podáním ze dne 18.1.2022 žádal žalobce určení kontaktu s dětmi. Přípisem došlým odvolacímu soudu dne 2.2.2022 sdělovala ustanovená znalkyně z oboru psychiatrie, že není schopna pro pracovní vytíženost znalecký posudek zpracovat. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 8.2.2022 byl žalobce vyzván k odstranění vad svého podání ze dne 18.1.2022. Přípisem ze dne 14.2.2022 soud sděloval znalci z oboru psychologie, aby se znovu pokusil otce (i ostatní osoby, jež mají být zkoumány) vyzvat k dostavení se k vyšetření na konkrétní termín. Současně znalce požádal, že pokud to otec odmítne, nechť je odvolací soud o tom informován. Následně odvolací soud zaslal přípis znalkyni , Anonymizováno, z oboru psychiatrie, že trvá na zpracování znaleckého posudku. Na to konto znovu znalkyně přípisem ze dne 16.2.2022 žádala o zproštění zpracování znaleckého posudku, z důvodu rozpracovanosti 20 znaleckých posudků (i velmi obtížných). Usnesením Ústavního soudu ze dne 15.2.2022 byla ústavní stížnost otce proti usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 13.1.2022 odmítnuta. Podáním ze dne 21.2.2022 otec reagoval na výzvu k odstranění vad návrhu. Dne 22.2.2022 podal otec návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – ustanovení znalce z oboru psychologie a návrh na určení lhůty k jednání. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.8.2022 byl návrh otce ze dne 18.1.2022 na nařízení předběžného opatření odmítnut.

8. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze s návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu dne 4.3.2022. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21.3.2022 návrh otce na určení lhůty zamítnul. Ve spise se také nachází komunikace mezi znalcem a otcem, kdy otec požadoval vyšetření u znalce za účasti dalšího odborníka - psychologa a také zmocněnce žalobce s tím, že si bude vyšetření nahrávat. Na to znalec reagoval přípisem tak, že přítomnost dalších osob a pořizování nahrávek odmítá. Následně otec sděloval soudu dne 15.3.2022, že znalec , jméno FO, odmítl znalecké zkoumání a rovněž tak znalkyně , Anonymizováno, . Dne 17.3.2022 byl Krajskému soudu v Hradci Králové soudem v Chrudimi zaslán návrh otce na nařízení ústavní výchovy. Podáním došlým soudu dne 25.3.2022 činil otec výzvu na určení lhůty k jednání a pro zajištění okamžitého kontaktu dětí s otcem. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2022 byl návrh otce na určení lhůty k provedení procesního úkonu – nařízení jednání zamítnut. Usnesením Ústavního soudu ze dne 22.3.2022 byla ústavní stížnost otce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.11.2021 odmítnuta. Následně dne 1.4.2022 činil Krajský soud v Hradci Králové přípisy, zejména otci, že je povinen se podrobit znaleckému zkoumání s tím, že není oprávněn si klást podmínky. Otec byl současně poučen o možnosti uložit pořádkovou pokutu. Dále byl otec odvolacím soudem znovu poučen o tom, že mu byla uložena povinnost podrobit se rodinné terapii v poradně pro rodinu. Přípisem ze dne 5.4.2022 sděloval znalecký institut pro psychiatrii a sexuologii a klinickou psychologii, že je schopen zpracovat znalecký posudek ve lhůtě 5 měsíců. Přípisem ze dne 5.4.2022 sděloval znalec , jméno FO, , že si žalobce při účasti na vyšetření klade podmínky, na což nemůže přistoupit. Podáním ze dne 5.4.2022 vznesl žalobce námitku podjatosti znalce , jméno FO, a předsedy senátu odvolacího soudu. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 6.5.2022 bylo nařízeno odvolací jednání na den 23.6.2022. Současně bylo otci sděleno, že vzhledem k tomu, že nedoplnil vznesenou námitku podjatosti, nebude k ní soud přihlížet. Usnesením ze dne 9.6.2022 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření ze dne 1.6.2022 zamítnut. Dne 23.6.2022 se konalo ústní jednání, přičemž si účastníci řízení sdělovali svá aktuální stanoviska ve věci a jednání bylo odročeno na den 20.9.2022 za účelem doplnění dokazování a nařízení rodinné terapie. Podáním ze dne 11.7.2022 otec činil doplnění stran žádosti o snížení výživného. Přípisem ze dne 15.7.2022 byl Okresnímu soudu v Chrudimi k jeho dotazu sdělován průběh dosavadního odvolacího řízení. Podáním ze dne 11.7.2022 navrhl otec vydání předběžného opatření upravující kontakt s dětmi. Usnesením ze dne 16.8.2022 nařídil Krajský soud v Hradci Králové na dobu tří měsíců rodinnou terapii. Podáním ze dne 22.8.2022 navrhl otec vydání opravného usnesení. Dne 20.9.2022 se konalo ústní jednání. Při tomto ústním jednání bylo soudem konstatováno, že otec nepředložil výpisy ze všech bankovních účtů, k čemuž byl soudem vyzván. Jednání bylo odročeno na den 22.11.2022 za účelem doplnění dokazování. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13.5.2022 byl návrh otce na nařízení předběžného opatření ze dne 29.9.2022 zamítnut. Současně byl zamítnut i návrh na vydání opravného usnesení. Dne 13.10.2022 činil odvolací soud šetření ke zjištění peněžních účtů otce na území České republiky. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29.9.2022 byl návrh otce ze dne 2.9.2022 na určení lhůty k provedení procesnímu úkonu Okresnímu soudu v Chrudimi ve věci návrhu otce ze dne 9.3.2022 na svěření nezletilých dětí do ústavní péče pro nařízení jednání zamítnut. Dne 11.11.2022 podal otec návrh nařízení předběžného opatření. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14.11.2022 byl návrh otce ze dne 6.11.2022 doplněný podáním ze dne 11.11.2022 na nařízení předběžného opatření zamítnut. Současně byl zamítnut návrh otce ze dne 11.11.2022 na vyšetření dětí klinickým psychologem. Podáním ze dne 17.11.2022 si žalobce stěžoval na zprávu a postup poradny pro rodinu a současně sděloval, že zakazuje výslech jeho dětí před odvolacím soudem. Dne 22.11.2022 se konalo odvolací jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci samé na den 29.11.2022. Místopředsedou Krajského soudu v Hradci Králové dne 16.11.202 byla prodloužena lhůta pro vyhotovení rozhodnutí ve věci samé do 25.1.2023. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.1.2023 bylo odvolání ústavu , právnická osoba, . odmítnuto. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16.1.2023 byla znalci , jméno FO, přiznána odměna za přípravné práce pro podání posudku. Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 29.11.2022 byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích III. a IX. potvrzen a ve výroku I., II., IV., V. a VII. změněn. Současně bylo rozhodnuto i o nákladech tohoto řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci ve výroku I., IV. dne 27.1.2023, ve výroku o dlužném výživném dne 3.7.2023 a výroky o nákladech řízení státu dne 31.3.2023 a zbývající výroky dne 27.1.2023. Usnesením Ústavního soudu ze dne 11.4.2023, , Anonymizováno, , které bylo žalobci doručeno dne 13.4.2023 byla ústavní stížnost žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 11.2022 a rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 26.6.2020, , Anonymizováno, . j. , spisová značka, odmítnuta.

9. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 11. 2022 má soud za prokázané, že soud v Německu, který rozhodoval o úpravě poměrů (neboť dříve matka a otec žili společně s nezletilými v Německu), pozastavil z důvodů chování otce právo na styk s nezletilými dcerami do 30. 4. 2018 a stanovil omezení týkající se jeho návštěv v bydlišti matky, v okolí školy a školky, protože otec nerespektoval rozhodnutí o pozastavení práva styku. Soud v Německu (, Anonymizováno, ) také definitivně přenesl právo na určení pobytu nezletilé Kristýny i Inky na matku. Z odůvodnění rozhodnutí soud dále zjistil, že již v řízení před německým soudem bylo bráno v potaz, že žalobce se opakovaně před dětmi negativně vyjadřoval o matce, což mělo na nezletilé negativní vliv ve vztahu k vnímání osoby otce.

10. Závěr o skutkovém stavu věci koresponduje se shora uvedenými zjištěními plynoucími z obsahu podkladového spisu.

11. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 soud posoudil věc po právní stránce následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobená připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 508/2008).

13. Soud v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR, která stanoví, že se odškodňuje celková délka řízení, vyšel z toho, že řízení pro žalobce trvalo od 13.12.2019, kdy se seznámil s podaným návrhem matky na úpravu poměrů k nezletilým dětem do 15.4.2023, kdy mu bylo doručeno usnesení Ústavního soudu, kterým byla jeho ústavní stížnost ve věci odmítnuta. Celkem proto doba podkladového řízení činila 4 roky a 4 měsíce. K jednotlivým kritériím, ke kterým soud podle § 31a odst. 3 o.s.ř. přihlíží, uvádí následující:

14. Kritérium postupu orgánů státu v rámci řízeníProvedeným dokazováním soud zjistil, že v rámci podkladového řízení nedocházelo k průtahům či bezdůvodné nečinnosti soudu. Naopak, postup soudu jak I. tak II. stupně byl plynulý, koncentrovaný, s navazujícími procesními úkony a ústními jednáními směřující k rozhodnutí ve věci samé, které však nebylo možné s ohledem na procesní aktivitu účastníků provést v dřívějších lhůtách a tedy dříve věcně rozhodnout. Pro úplnost je třeba zmínit, že 1x bylo jednání odročeno z důvodu onemocnění soudce a 1x z důvodu pandemie Covid - 19 v souvislosti s vládními omezeními, avšak naposledy zmíněnou skutečnost nelze hodnotit k tíži státu, neboť šlo o objektivní stav, na činnosti orgánů státu nezávislý, přičemž z tohoto důvodu došlo k odročení nařízeného jednání pouze 1x, navíc s přiměřeným obdobím navazujícího ústního jednání.

15. Kritérium počtu stupňů soudní soustavyVe věci samé rozhodoval soud prvního stupně jedenkrát, odvolací a ústavní soud rovněž jedenkrát. Pokud jde o procesní rozhodnutí, věc se nesčetněkrát nacházela u odvolacího (nadřízeného) soudu, a to s opakovanými návrhy zejména otce a také babičky (matky otce) a matky na vydání předběžného opatření, dále s námitkami otce na podjatost jak předsedy senátu soudu I. stupně, tak odvolacího senátu, s návrhy otce na určení lhůty k provedení procesního úkonu, s návrhem matky na zrušení předběžné vykonatelnosti, s návrhem otce na opravu usnesení o nařízení rodinné terapie, s návrhem otce na nařízení výkonu rozhodnutí apod. S podanými ústavními stížnostmi otce se věc nacházela 4 × u Ústavního soudu. Dále se věc také nacházela u Vrchního soudu v Praze s návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu odvolacím soudem. Lze proto uzavřít, že tato opatrovnická věc byla řešena před všemi stupni soudní soustavy opakovaně a také opakovaně před soudem Ústavním. Podle přesvědčení soudu se proto toto kritérium podstatným způsobem promítlo do celkové délky řízení. Ve vztahu k počtu stupňů soudní soustavy Nejvyšší soud již ve svém stanovisku uvedl, že je třeba vnímat, že s rostoucím počtem soudních instancí, které se do řešení věci zapojují, přirozeně narůstá délka řízení. Řízení ve více stupních objektivně vyžaduje dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému orgánu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledku přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před dalším instancí.

16. Kritérium složitosti věciU posouzení tohoto kritéria souhlasí soud s argumentací žalované, že věc vykazovala jak částečnou složitost skutkovou, tak zejména složitost procesní. Jak již soud uvedl shora, matka, babička nezletilých a zejména otec podávali velmi časté návrhy na vydání předběžného opatření /cca 18 návrhů/, dále otec podával návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu /cca 4 návrhy/, otec opakovaně vznášel námitku podjatosti, jak zákonného soudce soudu I. stupně, tak senátu odvolacího soudu a také znalce. Dále otec podával opakované a velmi časté návrhy na výkon rozhodnutí /cca 33 návrhů/(pro představu do data 19. 2. 2020 napadl více než dvacátý návrh na výkon rozhodnutí). Ve své podstatě s ohledem na popsané procesní návrhy, rozhodnutí o nich a případně podaná odvolání do těchto rozhodnutí byl spis neustále přeposílán mezi soudem I. stupně, tj. Okresním soudem v Chrudimi a soudem odvolacím, tj. Krajským soudem v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Při posouzení částečné složitosti věci po skutkové stránce soud zohlednil, že v řízení bylo provedeno dokazování listinami, byli vyslýcháni svědci, byl zpracován znalecký posudek, včetně zadání pro zpracování revizního znaleckého posudku, resp. znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie. Při ustanovení znalce za účelem zpracování tohoto posudku se vyskytly výrazné problémy, neboť odvolací soud nebyl sto znalce ustanovit, nikoliv však z důvodu nečinnosti, nýbrž pro nedostatek znalců či znaleckých ústavů, kteří by znalecký posudek byli schopni vypracovat (zejména znalci či znalecké ústavy vypracování znaleckého posudku odmítali z důvodu přetíženosti). Tento fakt však nelze přikládat k tíži soudu, neboť se jednalo o objektivní vzniklé komplikace, které neměly příčinu v samotném fungování orgánů státu, tj. v jejich nečinnosti. I tato skutečnost se proto výrazným způsobem (bez zavinění orgánů státu) podílela na celkové délce řízení.

17. Kritérium chování poškozeného v rámci řízeníJak již soud naznal shora, účastníkům řízení nelze dávat k tíži využití řádných či mimořádných opravných prostředků, popřípadě procesních návrhů, avšak nesmí se jednat o chování obstrukční. Na základě učiněného dokazování, nezbývá soudu než konstatovat, že otec se významnou měrou podílel na celkové délce řízení, přičemž jeho procesní chování již vykazovalo znaky obstrukčního jednání. Žalobce v rámci řízení podával opakované návrhy na nařízení předběžného opatření, v nichž neuváděl žádné nové skutečnosti než ty, které již byly zváženy v rámci předchozích (nad to převážně zamítavých) rozhodnutí. Žalobce také podal žádost o ustanovení advokáta, avšak soudu řádně nedoložil své poměry, tudíž i o této žádosti muselo být soudem rozhodnuto zamítavě. Žalobce opakovaně podával návrhy určení lhůty k provedení procesního úkonu, avšak ani jeden z těchto návrhů nebyl nadřízeným soudem shledán jako opodstatněný. Při nařízení rodinné terapie soudem, byla ze strany poradny pro rodinu Pardubického kraje (tj. realizátora terapie) okresnímu soudu sděleno, že terapii není možné uskutečnit pro neodůvodněné požadavky otce, které měl na průběh. Pro tento postoj otce na něj soudy opakovaně apelovaly, aby změnil svůj přístup. Obdobná situace nastala, když se odvolacímu soudu po značných peripetiích podařilo dohodnout se znalcem na zpracování znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie, neboť otec odmítal se znalcem spolupracovat, nechtěl se ke znalci dostavit za účelem svého vyšetření a kladl si neodůvodněné požadavky (tj. nechtěl se podrobit znaleckému zkoumání a pokud měl být zkoumán, chtěl si na sezení přivést „svého psychologa“ a chtěl si pořizovat zvukový záznam i videozáznam). Tyto požadavky považoval ustanovený znalec za neakceptovatelné, což sdělil Krajskému soudu v Hradci Králové. I přes výzvy Krajského soudu v Hradci Králové otec svůj postoj k průběhu znaleckého zkoumání nezměnil a znalec proto krajskému soudu oznámil, že za takovéto situace nemůže znalecký posudek bez vyšetření otce vypracovat. Tedy pro popsané nestandardní chování otce byl procesní postup odvolacího soudu od hledání znalce pro zpracování znaleckého posudku, až po sdělení znalce, že pro nesoučinnost otce nelze znalecký posudek vypracovat, v podstatě nadbytečný. Soud tudíž musí konstatovat, že jen tento naposledy popsaný postup otce (odhlédnuto od dalšího výše popsaného chování otce v rámci řízení) se výrazným způsobem promítl do celkové délky řízení, neboť krajský soud nejprve usilovně a dlouhou dobu sháněl znalce za účelem zpracování posudku a poté, co se jej podařilo ustanovit, vypracování znaleckého posudku zmařil sám otec svým jednáním. Z uvedeného je zřejmé, že otec ani nemohl mít zájem na tom, jak tvrdí, aby bylo ve věci samé rozhodnuto co nejrychleji. Dále soud např. zmiňuje, že žalobce při ústním jednání odvolacího soudu navrhoval provést důkaz výslechem nezletilých dcer a poté, co odvolací soud žádal po matce zajistit jejich účast k dalšímu nařízenému jednání, sděloval žalobce, že si nepřeje, aby byly jeho dcery vyslechnuty. Dalším sporným (rozuměj obstrukčním) postupem otce byl jeho návrh, aby nezletilé dcery byly za účelem vyšetření svěřeny do ústavní péče.

18. Kritérium významu řízení pro poškozenéhoObecně Evropským soudem pro lidská práva je s tímto typem sporu – opatrovnické řízení spojován vyšší význam pro jeho účastníky (srov. rozsudek ESLP ve věci , Anonymizováno, proti , jméno FO, republice ze dne 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), neboť takovýto druh řízení v obecné rovině více negativně ovlivňuje a zatěžuje osobní život poškozeného a má tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Z objektivního pohledu lze proto uzavřít, že předmětné řízení mělo pro žalobce vyšší význam, neboť takovýto vyšší význam je dán tímto typem řízení.

19. Celkově shrnuto s odkazem na popsanou délku podkladového řízení, která čítala 4 roky a 4 měsíce a i jeho podrobně rozebraný průběh, zejména velké množství podaných procesních návrhů a s tím související i četnost počtu stupňů soustavy, před kterými se věc nacházela a rovněž samotné chování žalobce, které vykazovalo znaky obstrukčního chování, dospěl soud k závěru, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona a celkovou délku řízení pro tuto konkrétní věc hodnotil ještě jako přiměřenou. Soud zdůrazňuje, že stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků řízení či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení. V tomto konkrétním případě proto, jak soud naznačil výše, byla délka řízení zejména zapříčiněna chováním žalobce v jeho průběhu. Je pravdou, že v podkladovém řízení byla výrazně překročena pořádková lhůta pro rozhodnutí ve věci stanovená v § 471 odst. 1 z.ř.s., avšak pro shora popsanou procesní aktivitu otce a s tím související nutností o jeho procesních návrzích rozhodovat a také z důvodu nemožnosti zabezpečit znalecké zkoumání v oboru zdravotnictví, odvětví psychologie a psychiatrie, pro tristní situaci v oblasti personálního zabezpečení, nebylo proto objektivně možné předmětnou věc skončit ve lhůtě kratší, aby bylo vyhověno požadavku § 471 odst. 1 z.ř.s.20 . Soud neshledal důvodnou ani argumentaci otce, že s ohledem na celkovou délku řízení došlo k ochladnutí vztahů mezi ním a jeho nezletilými dcerami, které jej odmítají, a byla tak dána možnost matce pro působení na nezletilé dcery, neboť jak vyplynulo z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 11. 2022, již soud v Německu, který rozhodoval o úpravě poměrů, pozastavil z důvodů chování otce právo na styk s nezletilými dcerami a dále přikázal otci, aby se nezdržoval u bydliště matky, nevyhledával školu a školku, kam chodí nezletilé a nepřibližoval se k matce a dětem, protože otec nerespektoval předchozí rozhodnutí o pozastavení práva styku. Soud v Německu také definitivně přenesl právo na určení pobytu nezletilé Kristýny i Inky na matku. Krajský soud v Hradci Králové se ve svém rozhodnutí dále vyjádřil k tomu, že již v řízení před německým soudem vyšla najevo skutečnost, že žalobce se opakovaně před dětmi negativně vyjadřoval o matce za účelem ovlivňování nezletilých vůči ní, což u obou dětí vyvolalo přesvědčení, že se s otcem již stýkat nechtějí. Tedy již dávno, před podkladovým opatrovnickým řízením byl vztah nezletilých k otci narušen a toto narušení tak není zapříčiněno podkladovým řízením, resp. jeho délkou, nýbrž samotným chováním žalobce jakožto otce.

21. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a délka podkladového řízení byla dobou přiměřenou, zamítl nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy výrokem I rozsudku.

22. Pro úplnost soud dodává, že i kdyby dospěl k závěru o nepřiměřenosti délky uvedeného řízení, musel by ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 40/2009 ze dne 23. 3. 2011 nebo rozhodnutí ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1989/2015 konstatovat, že žalobci relutární odškodnění z důvodu jeho chování v podkladovém řízení, nenáleží. Nejvyšší soud v citovaných rozhodnutích uvedl, že „samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době postačí například tehdy, byla-li délka řízení v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného“, což je podle názoru soudu i případ žalobce. Protože žalovaná již mimosoudně konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, muselo by být i v takovém případě rozhodnutí soudu nutně zamítavé.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla v řízení plně úspěšná a náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Náklady řízení se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 1, 3 písm. a), b), c), a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 b) o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89 a) exekučního řádu (5 úkonů po 300 Kč - vyjádření ve věci samé, 2× příprava na jednání a 2× účast na jednání).