Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

28 C 282/2023

č. j. 28 C 282/2023-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-15 · VYHOVENI

Citované zákony (8)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 27 182 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 182 Kč s 30% úrokem z prodlení ročně od 1.7.2023 do zaplacení z částky 6 344 Kč, s 30% úrokem z prodlení ročně od 1.8.2023 do zaplacení z částky 6 687 Kč, s 30% úrokem z prodlení ročně od 1.8.2023 do zaplacení z částky 777 Kč, s 30% úrokem z prodlení ročně od 1.9.2023 do zaplacení z částky 6 687 Kč, s 30% úrokem z prodlení ročně od 1.10.2023 do zaplacení z částky 6 687 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 507,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazeného nájemného a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu. Dne 10. 11. 2022 uzavřeli účastníci nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, , kterou žalobkyně pronajala, jakožto výlučný vlastník, žalovanému byt č. , hodnota, (dále jen „Byt“), oproti čemuž byl žalovaný povinen platit měsíčně nájemné, a to ve výši 6 344 Kč (4 644 Kč na samotný nájem a 1 700 Kč na zálohy na služby spojené s užíváním bytu) a od měsíce července 2023 ve výši 6 687 Kč (4 987 Kč na samotný nájem a 1 700 Kč na zálohy na služby spojené s užíváním bytu). Žalovaný však nezaplatil ničeho za měsíce červen až září 2023, čímž mu vznikl na nájemném dluh ve výši 26 405 Kč. Žalobkyně se dále domáhá po žalovaném zaplacení částky 777 Kč představující dluh z vyúčtování služeb za období od 16. 11. 2022 do 31. 12. 2022. Příslušenství pak představuje smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % p.a. Na žalovaný nárok žalovaný neuhradil ničeho, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o nájmu č. , datum, , evidenčním listem platným od 1. 1. 2023, evidenčním listem platným od 1. 7. 2023, vyúčtováním služeb v období od 16. 11. 2022 do 31. 12. 2022, výpisem z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č, adresa, , předžalobními výzvami ze dnů 17. 7. 2023 a 9. 10. 2023 včetně dodejek.

5. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané následující:6. žalobkyně, jakožto pronajímatel a žalovaný, jakožto nájemce, uzavřeli dne 10. 11. 2022 smlouvu o nájmu bytu č. , Anonymizováno, (dále také jen „Smlouva“), na základě které žalobkyně přenechala žalovanému do užívání byt. Nájemné bylo v čl. V. odst. 1 Smlouvy sjednáno na částku 124,56 Kč/m2. Podle téhož ustanovení byla žalobkyně oprávněna vždy k 1. 7. daného roku navýšit nájemné ve výši rozdílu mezi ročními inflacemi za poslední dva kalendářní roky. Žalovaný byl dále podle čl. V odst. 6 Smlouvy povinen hradit nájemné společně se zálohami na služby spojené s užíváním bytu vždy nejpozději poslední den v měsíci zpětně. V čl. V. odst. 7 si pak účastníci sjednali smluvní úroky pro případ prodlení žalovaného, a to ve výši dvojnásobku úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše nájemného činila pro období od 1. 1. 2023 částku 4 644 Kč a zálohy na služby 1 700 Kč, pro období od 1. 7. 2023 bylo nájemné navýšeno na 4 987 Kč a výše záloh zůstala beze změny. V období od 16. 11. 2022 do 31. 12. 2022 vznikl žalovanému na službách nedoplatek ve výši 777 Kč, který se stal splatným dne 31. 7. 2023. K zaplacení dlužného nájmu a zálohy za měsíc červen 2023 byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 7. 2023 a k zaplacení dlužných nájmů a záloh za měsíce červenec, srpen a září 2023 předžalobní výzvou ze dne 9. 10. 2023.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z níže uvedených zákonných ustanovení:

8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

10. Podle § 2248 o. z. strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.

11. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

12. Podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 1., písm. b) bod 2. zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů, se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy; příjemcem služeb se rozumí nájemce bytu.

13. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

14. Podle § 7 odst. 1 shora uvedeného zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

15. Podle § 7 odst. 3 zák. č. 67/1993 Sb. finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení soud posoudil věc následovně:

18. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. o. z. ve spojení se speciální úpravou občanského zákoníku o nájmu bytu ve smyslu § 2235 a násl. o. z. Žalovaný, který užíval byt ve výlučném vlastnictví žalobkyně, byl povinen této hradit měsíčně nájemné, jehož výši si účastníci sjednali ve Smlouvě, a to konkrétně v čl. V. odst. 1, kde si sjednali i tzv. inflační doložku, tedy právo žalobkyně jednostranně navyšovat nájemné v závislosti na růstu inflace. Na rozdíl od zákonné úpravy bylo sjednáno placení nájemného zpětně a se splatností poslední den kalendářního měsíce. V první polovině roku 2023 činilo holé nájemné 4644 Kč. Od 1. 7. 2023 bylo nájemné zvýšeno na 4 987 Kč. Zálohy na služby spojené s užíváním Bytu zůstaly v nezměněné výši 1 700 Kč měsíčně. Na holé nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu však žalovaný za měsíce červen, červenec, srpen a září, nezaplatil žalobkyni ničeho, a dostal se tak uplynutím posledního dne v těchto měsících do prodlení s placením každého jednotlivého nájemného. Žalovanému též vznikl nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 777 Kč, a to za období od 16. 11. 2022 do 31. 12. 2022, kdy splatnost nastala podle § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb. nejpozději dnem 31. 7. 2023. Na základě uvedených skutečností, kdy žalobce porušil povinnost z uvedeného závazkového vztahu, a to včasné a řádné hrazení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

19. Soud dále uložil žalovanému podle ustanovení § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých nájmů a nedoplatku na vyúčtování poskytnutých služeb spojených s užíváním bytu. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s ujednáním ve Smlouvě a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když se účastníci smluvně dohodli (čl. V. odst. 7 Smlouvy) výši úroku z prodlení, který měl činit dvojnásobek zákonné sazby, tj. pro rozhodné dlužné období 30 % p.a. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 507,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 360 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 182 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 560 Kč, tj. ve výši 1 587,60 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.