28 C 56/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Balážovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 350 295 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení náhrady škody ve výši 350 295 EUR s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25.3. 2025 domáhala náhrady škody ve shora uvedené částce, která měla být způsobena nezákonným rozhodnutím rejstříkového soudu, který zapsal do obchodního rejstříku osobu neoprávněnou, čímž ve svém důsledku umožnil této neoprávněné osobě odcizit prostředky z bankovního účtu žalobkyně výběrem v hotovosti, jejichž osud je neznámý a pohledávka žalobkyně vůči této neoprávněné osobě je prakticky nevymahatelná. Žalobkyně uvedla, že jediným společníkem a jednatelem žalobkyně je od ledna 2017 , tituly před jménem, , jméno FO, , který ji jako tzv. , právnická osoba, společnost koupil a založil jí bankovní účet č. , č. účtu, , na který dne 2. 2. 2017 vložil částku 300 EUR a dne 20. 2. 2017 na něj poslal částku 350 000 EUR. Krátce po nabytí vlastnického práva si , tituly před jménem, , jméno FO, všiml, že se nemůže přihlásit do internetového bankovnictví a v obchodním rejstříku již není veden jako jediný společník a jednatel, kterým byl nově neznámý , jméno FO, . Po podání trestního oznámení bylo zjištěno, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16.03.2017, sp. zn. C , č. účtu, , bylo v obchodním rejstříku ve věci podvodného návrhu učiněného jménem žalobkyně, pravomocně rozhodnuto o výmazu jediného jednatele a společníka , tituly před jménem, , jméno FO, , a o zápisu , jméno FO, na jeho místo, a to ke dni 17. 3. 2017. Soud však rozhodoval na základě právně neúčinných (padělaných) listin. Tohoto zápisu dosáhl , jméno FO, tím, že rejstříkovému soudu předložil zaprvé padělanou listinu „Rozhodnutí jediného společníka společnosti , Jméno žalobkyně, .“, kterou , tituly před jménem, , jméno FO, měl sám sebe odvolat a nově jmenovat , jméno FO, jednatelem žalobkyně, a zadruhé listinu nazvanou „Smlouva o převodu obchodního podílu“, kterou měl , tituly před jménem, , jméno FO, převést na , jméno FO, obchodní podíl k žalobkyni. Na obou listinách byl falešný podpis , tituly před jménem, , jméno FO, a na smlouvě o převodu obchodního podílu byla dokonce padělaná ověřovací doložka notáře , tituly před jménem, , právnická osoba, . Po zápisu jednatelského oprávnění , jméno FO, získal dispoziční právo k bankovnímu účtu žalobkyně a vybral z něj částku 349 500 EUR a na účet jiné společnosti převedl částku 795 EUR. Zároveň , jméno FO, získal zápisem svých údajů do obchodního rejstříku přístup do datové schránky žalobkyně, a výmazem údajů , tituly před jménem, , jméno FO, z obchodního rejstříku , tituly před jménem, , jméno FO, přístup do datové schránky ztratil. , jméno FO, byl za své jednání odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, ze dne 15.03.2023, č. j. , Anonymizováno, , kterým byla zároveň , jméno FO, uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 350 295 EUR. Výše zmíněné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. , č. účtu, , bylo pro nezákonnost zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, č. j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 3. 6. 2020. Skutečnost, že bylo nezákonné rozhodnutí zrušeno rozsudkem pro zmeškání, nepřekáží závěru, že bylo zrušeno pro jeho nezákonnost. Po zrušení nezákonného rozhodnutí uplatnila žalobkyně dne 11. 5. 2023 nárok na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti jako orgánu příslušného v souladu s § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. To nicméně dne 24. 5. 2023 uplatnění nároku žalobkyně odmítlo z důvodu předčasnosti a nedůvodnosti s odkazem na existenci trestního rozsudku ukládajícího povinnost , jméno FO, nahradit škodu. Tento závěr Ministerstva spravedlnosti ale žalobkyně považuje za nesprávný. V tomto případě se nejedná o tzv. subsidiaritu odpovědnosti státu za škodu, ale stát je dlužníkem solidárním. Žalobkyně se proto může náhrady škody domáhat i po státu, který po jejím nahrazení může dále svůj nárok uplatňovat po , jméno FO, . Žalovaná se po uplynutí 6 měsíců od uplatnění náhrady škody u Ministerstva spravedlnosti dostala do prodlení. Žalobkyni proto ode dne 12. 11. 2023 náleží také úroky z prodlení v zákonné výši. Podle názoru žalobkyně je příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím rejstříkového soudu a vznikem škody dána. Povaha nezákonného rozhodnutí jako conditio sine qua non je ve vztahu ke způsobené škodě v tomto případě zcela zjevná. Bez toho, aniž by rejstříkový soud nesprávně zapsal jako jediného společníka a jednatele , jméno FO, , který k tomu neměl žádné právo, by si , jméno FO, nemohl následně zřídit dispoziční právo k bankovnímu účtu žalobkyně a vybrat z něj finanční prostředky. Pokud by oprávnění , jméno FO, nevyplývalo z obchodního rejstříku, banka by jeho žádost jednoduše zamítla. Vědomost rejstříkového soudu o úmyslu , jméno FO, či vědomost o tom, že předložené listiny byly padělané, nejsou pro posouzení odpovědnosti státu za tuto škodu nikterak relevantní, protože stát nese za škodu v tomto případě objektivní odpovědnost bez možnosti liberace.

2. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobkyně dne 11. 5. 2023 uplatnila nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“), z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . K samotnému nároku uvedla, že podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Žalovaná považuje podanou žalobu za předčasnou a nedůvodnou, neboť žalobkyně se s nárokem na náhradu škody, která je předmětem žaloby, připojila k trestnímu řízení vedenému proti panu , jméno FO, a pravomocným rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci ze dne 15. 3. 2023, č. j. , Anonymizováno, , bylo obžalovanému , jméno FO, uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku 350 295 EUR (tedy shodnou částku, jakou žalobkyně žádá z titulu náhrady škody). Žalobkyně tedy disponuje exekučním titulem, na jehož základě může předmětnou škodu vymáhat po pachateli trestného činu, který ji svým jednáním způsobil, přičemž žalobkyně neprokázala (a ani netvrdí), že náhradu škody způsobenou jí , jméno FO, po tomto vymáhala, a to bezúspěšně. Žalovaná nezastává názor, že by ve vztahu k žalobkyni byla spolu s , jméno FO, solidárním dlužníkem. S ohledem na návrh žalobkyně na přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí v související věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 18 C 165/2023 je nadto zřejmé, že žalobkyně shodný nárok vymáhá i po dalším subjektu – , právnická osoba, . (kdy však není uvedeno, z jakého důvodu a je tak na místě, aby žalobkyně v tomto směru doplnila svá skutková tvrzení). Žalovaná z výše uvedených důvodů sporovala žalovaný nárok na náhradu škody v celém rozsahu a navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2017, č. j. , č. účtu, , bylo v obchodním rejstříku vedeném u tohoto soudu v oddílu C, vložce číslo 257848, pravomocně rozhodnuto o výmazu statutárního orgánu žadatelky – jednatele a společníka , tituly před jménem, , jméno FO, – a o zápisu nového statutárního orgánu – jednatele a společníka , jméno FO, , a to ke dni 17. 3. 2017, s účinností ke dni 21. 2. 2017. Dne 21. 3. 2017 pan , jméno FO, vybral z účtu žalobkyně částku 349 500 EUR a na účet jiné společnosti převedl částku 795 EUR. V rámci vysvětlení podaného u , právnická osoba, dne 13. 7. 2017 se , tituly před jménem, , jméno FO, připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody ve výši 350 300 EUR. (nesporná tvrzení účastníků). Žalobkyně podala dne 4. 3. 2020 žalobu pro zmatečnost z důvodu, že v nadepsaném řízení žalobkyně nebyla zastoupena svým řádně ustanoveným statutárním orgánem a nebyla tak procesně způsobilá k účasti v napadeném rejstříkovém řízení. (nesporná tvrzení účastníků, žaloba pro zmatečnost). Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2017 poté bylo zrušeno rozsudkem pro zmeškání Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, č.j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 14. 9. 2022. (nesporná tvrzení účastníků, citovaný rozsudek) Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2022, č. j. , č. účtu, , byla v obchodním rejstříku provedena oprava k dosažení shody se skutečným stavem (vymazání pana , jméno FO, z historie výpisu z obchodního rejstříku) (nesporná tvrzení účastníků). Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, - pobočky v Olomouci ze dne 15. 3. 2023, č. j. , Anonymizováno, , byl obžalovaný , jméno FO, odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první, odst. 3 písm. c), d) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců, dále mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody žalobkyni částku 350 295 EUR, rozsudek nabyl právní moci dne 2. 11. 2023. (nesporná tvrzení účastníků, citovaný rozsudek). Žalobkyně žalovaný nárok u žalované předběžně uplatnila dne 11. 5. 2023 (nesporná tvrzení účastníků, stanovisko ze dne 24. 5. 2023).

5. Soud učinil skutková zjištění korespondující s popsanými skutkovými zjištěními výše. Pro nadbytečnost soud zamítl další důkazní návrhy žalobkyně, neboť na základě nesporných skutečností a z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

7. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

10. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.

13. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. S ohledem na žalobní tvrzení a obranu žalované se soud nejprve zabýval skutečností, je-li stát v projednávané věci tzv. solidárním nebo subsidiárním dlužníkem. Nejvyšší soud ve svých rozsudcích ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 82/2013, a ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 509/2013, uvedl, že nelze vyloučit odpovědnost státu pouhým poukazem na odpovědnost jiného subjektu, který nadto není účastníkem posuzovaného řízení. Při škodě způsobené více subjekty dává zákon přednost pravidlu společné a nerozdílné odpovědnosti vůči poškozenému, uplatnění nároku vůči státu jako jednomu ze škůdců, je tak dispozitivním projevem realizace této možnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 82/2013, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 5272/2008) a je zde třeba zjišťovat, zda jimi vybraný žalovaný škůdce splňuje předpoklady odpovědnosti za škodu vzniklou jeho nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. Jde tu o skutkové předpoklady odlišné od těch, které zakládají odpovědnost případných jiných škůdců, a které musí být v případě jejich prokázání posuzovány ve vztahu k žalovanému státu samostatně. Jinými slovy řečeno, podíl dalších škůdců na vzniku škody je významný jen v jejich vzájemném poměru, nikoliv pro posouzení, zda stát je jedním z nich. Tyto situace je přitom třeba odlišit od těch situací, kdy stát odpovídá za škodu pouze subsidiárně, neboť v důsledku jeho pochybení došlo toliko pouze ke ztrátě pohledávky. V takových případech je podmínkou odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem vznik škody spočívající v tom, že žalobci nemohou úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči svému dlužníkovi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2004, sp. zn. 25 Cdo 1404/2004 či rozsudek Nejvyššího sudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Cdo 1791/2011). V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neuplatňuje svůj titul z tzv. ztráty pohledávky, ale právě vůči státu jako solidárnímu dlužníku, neboť měl svým rozhodnutím žalobkyni způsobit škodu.

16. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je pak splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

17. Z nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování vyplynulo, že označené nezákonné rozhodnutí soud vydal na základě předložených listin, u kterých až následně bylo zjištěno, že byly padělané.

18. Co se týče samotného rejstříkového řízení, soud k tomu uvádí, že společník a člen statutárního orgánu zásadně nejsou účastníky rejstříkového řízení. Zatímco k jejich zápisu do obchodního rejstříku je nutné doložit jejich souhlas, výmaz jejich osoby z obchodního rejstříku jejich souhlasem či jinou součinností podmíněn není. Zákon o veřejných rejstřících proto jim a dalším osobám zapisovaným v rámci obchodní korporace do obchodního rejstříku poskytuje v § 101 zvláštní opravný prostředek. Takové osoby se mohou domáhat změny zápisu (zrušení výmazu), pokud návrh na výmaz jejich osoby z obchodního rejstříku měl rejstříkový soud odmítnout pro vadu bránící věcnému projednání návrhu na výmaz (§ 86), nebo měl návrh zamítnout, protože z listin doložených rejstříkovému soudu nevyplývá, že by osoba měla být z obchodního rejstříku vymazána (§ 90 odst. 1). Samotné usnesení o výmazu, resp. změně jednatele společnosti má pak pouze deklaratorní charakter (k deklaratorní povaze výmazu jednatele z obchodního rejstříku srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2626/2007 či usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2002, sp. zn. I. ÚS 662/01).

19. Rejstříkový soud pak postupoval zcela v souladu s předloženými listinami, kdy důvody odmítnutí návrhu na změnu osoby jednatele jsou zákonem přesně stanovené, přičemž v projednávané věci žalobkyně ani netvrdila, že kromě padělaných listin nějaké takové důvody pro odmítnutí návrhu nastaly. Rejstříkový soud tak při vydání usnesení postupoval podle zákona a neměl možnost než napadené usnesení nevydat. Sám žalobce se, ač pak mohl postupovat shora uvedeným způsobem, proti tomuto zápisu bránil až více než tři roky poté, co k vydání předmětného usnesení o změně v osobě jednatele došlo.

20. V žalobě pro zmatečnost pak jako důvod žalobkyně uvedla pouze absenci statutárního orgánu v rejstříkovém řízení, v uvedeném případě však bylo rozhodnuto toliko rozsudkem pro zmeškání, ze kterého nelze dovodit nezákonnost předmětného usnesení. Soud tak dospěl k závěru, že v projednávané věci není dán odpovědností titul a z toho důvodu se již dále nezabýval zkoumáním dalších dvou podmínek, tj. příčinné souvislosti a vzniku škody, a nárok žalobkyně v plném rozsahu zamítl (výrok I).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v režijních paušálech á 300 Kč dle § 151 odst. 3, a to za vyjádření k žalobě ze dne 6. 6. 2025, přípravu na jednání a účast na soudním jednání, tedy celkově za 3 úkony ve výši celkově 900 Kč. Lhůta k plnění ve výroku o náhradě nákladů řízení byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách.