28 C 57/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem jméno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 13 980 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 980 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 8 119,10 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 18.2.2021 domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky představující bezdůvodné obohacení. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 21.1.2020 smlouvu o poskytování služeb (dále jen Smlouva), kdy předmětem této Smlouvy byla poskytnutá služba žalovaným žalobkyni, spočívající v uskutečnění programu pro zlepšení kondice a úpravy váhy označená jako„ [anonymizováno 6 slov]“ od 2.3.2020 za kupní cenu ve výši 13 980 Kč. Součástí Smlouvy bylo i ujednání o způsobu úhrady ceny za tyto služby formou úvěru u [právnická osoba], kdy žalobkyně měla uhradit cenu za služby formou splátek. V rámci uzavírání smlouvy byla žalobkyni podstrčena Úvěrová smlouva č. SU 4002758188 ze dne 21.2.2020 (dále jen Úvěrová smlouva), kterou žalovaná uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že podle Úvěrové smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, a že nebyla řádně žalovaným posouzena úvěryschopnost žalobkyně, je Úvěrová smlouva absolutně neplatná. Žalobkyně proto uplatnila námitku neplatnosti Úvěrové smlouvy. Pokud je pak Úvěrová smlouva absolutně neplatná, je neplatná i Smlouva o poskytnutí služeb, neboť neplatnost Smlouvy je odvozena z uvedené hospodářské provázanosti citovaných Smluv, kdy tato provázanost spočívá v tom, že žalobkyni byla dána možnost splácet službu, která byla předmětem Smlouvy formou splátkového kalendáře. Tato možnost však již není, když Úvěrová smlouva je absolutně neplatná. S ohledem na neplatnost Úvěrové smlouvy odpadl také důvod výplaty finančních prostředků ze strany Essox žalovanému, kdy tato skutečnost zakládá neplatnost Smlouvy. Žalovaný ke dni podání žaloby žádné služby žalobkyni neposkytl a s ohledem na shora sdělené, bylo žalovanému ze strany [právnická osoba] vyplaceno 19 980 Kč bez právního důvodu, tj. žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně a je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 21.1.2020 uzavřena smlouva na koupi [anonymizováno 7 slov] v délce trvání 6 měsíců za cenu 13 980 Kč, a že žalobkyně uzavřela Úvěrovou smlouvu č. SU 4002758188 de dne 21.1.2020 se [právnická osoba] s.r.o. Žalovaný se však ohradil proti tvrzení žalobkyně, že by úvěrová smlouva byla žalobkyni podstrčena. Žalovaný poskytuje své služby velkému množství klientů a někteří z nich, kteří si program chtějí zakoupit, ale nemají aktuální finanční prostředky na jeho úhradu, využijí právě možnosti uhradit cenu programu skrze úvěr od [právnická osoba], což byl i případ žalobkyně. Není také pravdou, že úvěryschopnost žalobkyně nebyla řádně posouzena a z tohoto důvodu, že žalobkyně uplatnila námitku neplatnosti Úvěrové smlouvy. Žalobkyně osobně žalovanému předala svůj přípis ze dne 31.1.2020, ve kterém uvedla, že v zákonem stanovené lhůtě odstupuje od Smlouvy o úvěru. Žádné bližší důvody v tomto odstoupení uvedeny nejsou. Kromě toho bylo toto odstoupení adresováno žalovanému, nicméně stranou Smlouvy o úvěru kromě žalobkyně byla společnost [právnická osoba] (nikoliv žalovaný), tudíž jakékoliv úkony ve vztahu k dané Smlouvě bylo třeba učinit vůči [právnická osoba] s.r.o. Při uzavření Smlouvy o poskytnutí služeb projevila žalobkyně zájem hradit cenu Programu formou úvěru, kdy žalovaný nabízí úvěrování prostřednictvím [právnická osoba] s.r.o., jakožto renomované úvěrové společnosti [právnická osoba] Aby mohl být úvěr schválen, je potřeba posoudit finanční situaci žadatele a jeho schopnost splácet úvěr. Za tímto účelem oprávněná osoba, tj. osoba s příslušnými bankovními zkouškami, klienta žalovaného, který žádá o úvěr, musí prověřit. Toto se stalo i v případě žalobkyně, kdy prověřování žalobkyně činila paní [jméno] [příjmení], jakožto zaměstnankyně žalovaného. Není pravdou, že by Úvěrová smlouva byla žalobkyni podstrčena, neboť žalovaný žalobkyni opakovaně sdělil, že se jedná o úvěr od jiné společnosti, než je osoba žalovaného a teprve, že až na základě kladného posouzení [právnická osoba] může být uzavřena Smlouva o úvěru. Pokud jde o charakter úvěru, podle úvěrové smlouvy se jedná o tzv. úvěr na koupi zboží, přičemž podle úvěrové smlouvy a tehdy platných podmínek úvěru ze dne 1.5.2018 se pak zbožím rozuměly služby, poskytované žalovaným, na jejíž koupi [právnická osoba] poskytne úvěrovanému úvěr. Účelem úvěru je tak financování nákupu zboží (Programu pro zlepšení kondice). Úvěr je tedy čerpán tak, že celá výše úvěru je po uzavření smlouvy o úvěru na koupi zboží převedena na účet určený prodejcem, tedy žalovaným. V podmínkách Úvěrové smlouvy je také stanoveno, jakým způsobem a za jakých podmínek lze od Smlouvy o úvěru odstoupit. Pokud pak v důsledku odstoupení od smlouvy dojde k zániku smlouvy o koupi zboží, vznikne úvěrovanému povinnost vrátit úvěr. Ze strany žalobkyně však nedošlo k žádnému právně relevantnímu jednání, v důsledku kterého by zanikla objednávka uzavřená s žalovaným, nebo Smlouva o úvěru a mohl by se tak uplatnit postup popsaný v úvěrové smlouvě v případě odstoupení od Smlouvy.

3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 21.1.2020 uzavřena Smlouva na koupi programu pro zlepšení kondice, úpravy váhy v délce trvání 6 měsíců za kupní cenu ve výši 13 980 Kč. Také není sporné, že žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. dne 21.1.2020 smlouvu č. SU 4002758188 na financování předmětného programu. Rovněž nebylo v rozepři, že částka ve výši 13 980, Kč jakožto cena programu byla žalovanému [právnická osoba] s.r.o. vyplacena.

4. Soud provedl dokazování objednávkou ze dne 21.1.2020, úvěrovou smlouvou č. SU4002758122 ze dne 21.1.2020, úvěrovými podmínkami ze dne 1.5.2018, certifikátem – [jméno] [příjmení], formulářem pro rozdělení programu na měsíční splátky s pomocí [anonymizováno], formulářem pro posouzení úvěryschopnosti, odstoupením od smlouvy ze dne 31.1.2020, předžalobní výzvou ze dne 19.8.2020, dopisem ze dne 5.8.2020, emailem ze dne 9.2.2021 a potvrzením ze dne 21.1.2020. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21.1.2020 Smlouvu, jejímž předmětem byl„ [anonymizováno 7 slov]“ (objednávka). Podle této Smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni po dobu 6 měsíců poskytovat Program I. spočívající v krevní diagnostice, individuálním stravovacím plánu a odborné nutriční terapie. Za využití tohoto programu se pak žalovaná zavázala uhradit žalobci kupní cenu ve výši 13 980 Kč prostřednictvím úvěrových splátek na základě sjednané Úvěrové smlouvy se [právnická osoba]. Začátek programu byl stanoven na 2.3.2020 a ukončen dne 2.9.2020. Současně žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. prostřednictvím žalovaného Úvěrovou smlouvu č. SU4002758122, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru na nákup zboží - [anonymizováno 7 slov] – Program I. na dobu 6 měsíců. Výše úvěrové jistiny byla sjednána částkou 13 980 Kč, kterou se žalovaná zavázala [právnická osoba] uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 356 Kč (celkem 12 měsíčních splátek), přičemž splatnost první měsíční splátky byla stanovena dne 15.2.2020 a splatnost dalších měsíčních splátek vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce. Podmínky této smlouvy a sazebník byly nedílnou součástí Smlouvy o úvěru na koupi zboží. Podle článku 1.

6. Úvěrových podmínek č. 100518CC-F ze dne 1.5.2018 (dále jen Úvěrové podmínky) může klient od smlouvy o úvěru na koupi zboží odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy o úvěru na koupi zboží. Podle článku 1.

7. Úvěrových podmínek, pokud od Smlouvy o úvěru na koupi zboží či Smlouvy o úvěrovém rámci klient odstoupí, musí nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání oznámení o odstoupení vrátit čerpaný úvěr. Odstoupí-li klient od Smlouvy o úvěru na koupi zboží, má dále povinnost zaplatit úrok ve výši, na který by vznikl [právnická osoba] nárok, pokud by k odstoupení od takové smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl úvěr čerpán, do dne, kdy byla jistina splacena. Podle článku 10.1 Úvěrových podmínek, odstoupí-li klient od koupi zboží, dochází k zániku smlouvy o úvěru na koupi zboží, s čímž nebude spojena žádná sankce. O odstoupení od smlouvy o koupi zboží musí klient [právnická osoba] informovat. Úvěr musí klient vrátit nejpozději do 30 dnů od odeslání odstoupení o koupi zboží. Dálé musí uhradit sjednaný úrok za období ode dne, kdy byl úvěr čerpán, do dne, kdy byl úvěr splacen. Podle článku 10.

2. Úvěrových podmínek vznikne-li klientovi povinnost vrátit úvěr v důsledku zániku smlouvy podle článku 1.6. nebo článku 10.

1. Úvěrových podmínek, souhlasí klient s tím, že může úvěr [právnická osoba] vrátit přímo prodejci či dodavateli, kterému [právnická osoba] úvěr poukázala v souvislosti s financováním nákupu zboží klienta. Tím není dotčeno právo [právnická osoba] požadovat vrácení úvěru od klienta, pokud nebude úvěr vrácen přímo prodejcem či dodavatelem. Zároveň od klienta bude [právnická osoba] požadovat zaplatit ostatní dlužné částky, na které [právnická osoba] případně vznikl nárok podle smlouvy o úvěru na koupi zboží. Žalobkyně pak dne 3.2.2020 dopisem ze dne 31.1.2020, který žalovaný osobně převzal, učinila ve vztahu k žalovanému úkon - odstoupení od Úvěrové smlouvy č. SU4002758122. Z emailové komunikace ze dne 3.2.2021 a ze dne 9.2.2021 vyplývá, že poté, co [právnická osoba] s.r.o., žalobkyně kontaktovala prostřednictvím svého právního zástupce, tato souhlasila s tím, aby žalobkyně nedoplacenou jistinu úvěru uhradila v měsíčních splátkách po 400 Kč. Z potvrzení žalovaného ze dne 21.1.2020 má soud za prokázané, že vyjádřil souhlas s tím, že žalobkyni vrátí sjednaný úrok ve výši 2 292 Kč, pokud žalobkyně doplatí splátkový kalendář [právnická osoba]. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

5. Z certifikátu ze dne 20.9.2018, formuláře pro rozdělení programu na měsíční splátky, formuláře pro posouzení úvěryschopnosti a z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že svědkyně pracuje pro žalovaného v pracovním poměru jako asistentka recepce. S žalobkyní se setkala, když tato navštívila žalovaného v jeho provozovně ještě se svojí sestrou, přičemž obě projevily zájem využít hubnoucí program. Všechny podmínky programu byly žalobkyni vysvětleny, což učinila kolegyně svědkyně, paní [příjmení]. Žalobkyně projevila zájem kupní cenu programu uhradit formou měsíčních splátek přes partnerskou společnost žalovaného, [právnická osoba]. I v tomto směru bylo žalobkyni vysvětleno, že se jedná o spotřebitelský úvěr, který spadá pod [anonymizována dvě slova], neboť [právnická osoba] je dceřinou [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobkyně s takto nastaveným programem a úhradou formou měsíčních splátek souhlasila. Následně svědkyně šetřila schopnost žalobkyně splácet úvěr. Svědkyni pro tento případ byl vystaven certifikát o vykonání odborné zkoušky – poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Žalobkyně vyplnila formulář týkající se majetkových a osobních poměrů, v němž uvedla, že její měsíční příjem je 9 300 Kč, výdaje na bydlení 3 500 Kč (bydlí u příbuzných), dále jako vzdělání žalobkyně uvedla středoškolské bez maturity a rodinný stav rozvedená. Také uvedla, že je důchodkyní od roku 2002. Svědkyně [příjmení] tyto údaje zadala do systému, přičemž si ještě od žalobkyně vyžádala souhlas se zpracováním osobních údajů. Následně toto odeslala do [právnická osoba] a poté ze strany této společnosti jí došlo automatické schválení uvedeného úvěru (výstup od [právnická osoba] je takový, že buď dojde ke schválení úvěru, nebo si [anonymizováno] vyhradí individuální posouzení, kdy se s klientem ještě sejde a dovyšetří majetkové poměry nebo [anonymizováno] dojde k tomu, že žádost o úvěr zamítne). Posléze svědkyně vytiskla Úvěrovou smlouvu, kterou si žalobkyně přečetla a následně jí i podepsala. Podepsanou Úvěrovou smlouvu zaslala svědkyně [příjmení] zpět [právnická osoba], i se souhlasem se zpracováním údajů.

6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21.1.2020 smlouvu, jejímž předmětem byl program pro zlepšení kondice a úpravu váhy, za kupní cenu ve výši 13 980 Kč. Současně uzavřela prostřednictvím žalovaného se [právnická osoba] s.r.o. Úvěrovou smlouvu, podle které byl poskytnut žalobkyni úvěr na koupi zboží – Program I. ve výši 13 980 Kč, který se žalovaná zavázala hradit formou pravidelných měsíčních splátek po dobu 12 měsíců ve výši 1 356 Kč. Tato jistina byla v souladu s uzavřenými smlouvami, [právnická osoba] s.r.o. vyplacena žalovanému. Před uzavřením Úvěrové smlouvy žalovaný šetřil majetkové a osobní poměry žalobkyně a výstup šetření následně zaslal [právnická osoba], která úvěr schválila. Žalobkyně dne 3.2.2020 učinila ve vztahu k žalovanému úkon – odstoupení od Úvěrové smlouvy. Poté vyzvala žalovaného k vrácení jistiny úvěru ve výši 13 980 Kč, s čímž žalovaný nesouhlasil.

7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ustanovení § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě a ve své vzájemné souvislosti a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil věc po právní stránce následovně: mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že mezi nimi vznikl závazkový vztah, na jehož základě žalovaný měl žalobkyni poskytnout Program [anonymizováno 7 slov], za což mu žalobkyně měla uhradit kupní cenu ve výši 13 980 Kč formou úvěru, který žalobkyně sjednala se [právnická osoba] s.r.o. Tato částka představující úvěrovou jistinu pak [právnická osoba] s.r.o. byla žalovanému uhrazena. Soud se zabýval námitkou žalobkyně, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, což způsobuje neplatnost i smlouvy o poskytnutí úvěru, a to jednak z důvodu, že žalovaný řádně nezjišťoval úvěryschopnost žalobkyně a jednak z důvodu, že žalobkyně v zákonné lhůtě odstoupila od smlouvy od úvěru. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že jí předmětná úvěrová smlouva byla podstrčena, považoval soud toto za účelové, protože tvrzení žalobkyně jsou v tomto směru rozporuplná, neboť na jednu stranu uvádí, že jí Úvěrová smlouva byla podstrčena a na druhou stranu sděluje, že žalovaný řádně nešetřil její úvěryschopnost a z tohoto důvodu dovozuje neplatnost úvěrové smlouvy. Soudu není jasné, pokud by byla smlouva žalobkyni podstrčena, proč by žalovaný měl šetřit úvěryschopnost žalobkyně a za tímto účelem prováděl potřebná zjištění. Také za předpokladu, že by úvěrová smlouva byla žalobkyni podstrčena, není logické, aby namítala její neplatnost z důvodu nedostatečného šetření schopnosti žalobkyně splácet úvěr. Soud dále podotýká, že uvedené tvrzení žalobkyně bylo vyvráceno i výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která potvrdila, že žalobkyni bylo financování předmětného programu formou úvěru vysvětleno, sama žalobkyně si uhrazení kupní ceny touto cestou, resp. tímto způsobem vybrala, přímo před svědkyní [příjmení], vyplnila majetkové a osobní poměry a úvěrovou smlouvu poté podepsala. Výpověď svědkyně [příjmení] je dále podpořena listinnými důkazy, v podobě podepsané úvěrové smlouvy a vyplněného formuláře o majetkových a osobních poměrech, rukou žalobkyně. Je proto nereálné, že by úvěrová smlouva byla jakýmkoliv způsobem žalobkyni podstrčena.

13. Dále se soud zabýval skutečností, zda žalobkyně odstoupila od Úvěrové smlouvy, potažmo od Smlouvy uzavřené s žalovaným. Pokud žalobkyně zamýšlela odstoupit od úvěrové smlouvy, měla tak učinit v souladu s článkem 1.

6. Úvěrových podmínek, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření Smlouvy o úvěru na koupi zboží a tento právní úkon měl být učiněn vůči [právnická osoba], neboť podle čl.

1. Úvěrových podmínek je lhůta dodržena, pokud oznámení odstoupení je odesláno v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat na adresu [právnická osoba], nejpozději poslední den této lhůty. Jelikož daný právní úkon žalobkyně učinila ve vztahu k žalovanému, nedošlo ve stanovené lhůtě k řádnému odstoupení od Úvěrové smlouvy. Pokud žalobkyně zamýšlela odstoupit od Smlouvy o koupi zboží (což soud z obsahu listiny o odstoupení, soud nedovodil), čímž by došlo i k zániku Smlouvy o úvěru na koupi zboží, měla tak učinit ve vztahu k žalovanému a [právnická osoba] s.r.o. o tomto kroku informovat. Ani v tomto případě tak nebyla naplněna podmínka řádného odstoupení od smlouvy o koupi zboží. Jestliže by došlo k odstoupení od Smlouvy způsobem shora uvedeným a předpokládaným článkem 1.6. nebo článkem 10.

1. Úvěrových podmínek, mohl by čerpaný úvěr vrátit [právnická osoba] přímo prodejce, tj. žalovaný, kterému byla jistina úvěru poukázán. Žalobkyně však v daném případě nenaplnila sjednané podmínky pro odstoupení od smlouvy stanovené v článku 1.6 (článku 10.2) Úvěrových podmínek a tedy nedošlo k odstoupení od Úvěrové smlouvy resp. smluv.

14. Soud se naposledy zabýval i námitkou žalobkyně, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná z důvodu, že žalovaný řádně nešetřil její úvěryschopnost, a ani v tomto případě nedospěl k závěru, že by tomu tak bylo. Z provedeného dokazování bylo jednoznačně zjištěno, že žalovaný řádně šetřil majetkové a osobní poměry žalobkyně, neboť tato vyplňovala formulář, ve kterém popsala své majetkové i osobní poměry, které žalovaný následně zaslal [právnická osoba] s.r.o. Schopnost žalobkyně splácet úvěr pak podle názoru soudu, vzhledem k výši úvěru (jež se blíží bagatelní částce) a k jejím majetkovým a osobním poměrům byla dostatečná. Pokud průměrný měsíční příjem žalobkyně byl 9 300 Kč, z toho částka 3 500 Kč jakožto výdaje na bydlení, zbývala žalobkyni částka ve výši 5 800 Kč jako volné finanční prostředky. Pokud od této částky soud odečte ještě částku 4 000 Kč, představující měsíční výdaje na domácnost, zbyla žalobkyni k použití ještě částka ve výši 1 800 Kč, která přesahuje měsíční splátku úvěru ve výši 1 356 Kč. Nad to pak podle názoru soudu za posouzení žalobkyně splácet úvěr odpovídá poskytovatel úvěru, tedy [právnická osoba] s.r.o., nikoliv žalovaný. Nebyla tak prokázáno, že by žalovaný resp. společnost [právnická osoba] poskytla žalobkyni úvěr, aniž by neposoudila, že jej může řádně splácet, jak stanoví ust. § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, což by zakládalo neplatnost předmětné Úvěrové smlouvy.

15. Nad rámec rozhodného soud doplňuje, že pokud žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba], potažmo žalovaný neplatnost smlouvy o úvěru uznali, když nežádali po žalobkyni uhradit i úrok z úvěru, jak odpovídá sdělení od [právnická osoba] v emailu ze dne 9.2.2021 a potvrzení žalovaného ze dne 21.1.2020, žádná takováto skutečnost z uvedených listin nevyplývá. Z listinných důkazů toliko vyplývá, že [právnická osoba], potažmo žalovaný chtěli, aby žalobkyně uhradila alespoň jistinu bez úroku z úvěru, avšak nelze z toho dovodit, že by tímto sdělením [právnická osoba] s.r.o., potažmo žalovaný uznali neplatnost smlouvy o úvěru.

16. Protože soud v rámci řízení nedospěl k závěru, že by úvěrová smlouva byla neplatná ať již z jakéhokoliv shora žalobkyní vymezeného důvodu, nemohlo žalovanému vzniknout bezdůvodné obohacení, neboť mu částka ve výši 13 980 Kč byla plněna podle sjednané Smlouvy. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl jako nedůvodnou výrokem I. rozsudku.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladu potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 4 980 Kč dle ustanovení §11 odst. 1, 2 ustanovení § 7 a ustanovení § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po 1 660 Kč - převzetí věci, sepsání vyjádření a 1x účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč dle ustanovení §13 odst. 1, 3 ve spojením s ustanovením §11 odst. 1 písm. a) d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí věci, sepsání vyjádření a 1x účast u jednání), z náhrady za promeškaný čas ve výši 830 Kč podle ust. § 14 odst. 2 cit. vyhlášky za jednání dne 5.5.2021, které bylo odročeno bez projednání věci (půlúkon právní služby po 830 Kč) a daně z přidané hodnoty ve výši 1 409,10 Kč Kč (21%), jíž je právní zástupce žalovaného plátcem.