28 C 68/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyloučení majetku z exekuce

I. Žaloba s návrhem, aby z exekuce nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.10.2011, čj. 33 EXE 1301/2011-254, prováděné soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], podle exekučního příkazu ze dne 27.12.2011, čj. 099 EX 7015/2011-29 byl vyloučen pozemek parc. č. st [číslo], jehož součástí je stavba [anonymizována tři slova], a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. a [územní celek], zapsané u [kat. úřad], [kat. pracoviště], na [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na soudu vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí z exekuce vedené proti povinnému [příjmení] – [právnická osoba] Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St [anonymizováno] o výměře 322 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí se stavba [anonymizována čtyři slova] a pozemku parc. [číslo] o výměře 69 m2, ostatní plocha, vše v katastrálním území a obci [okres], se všemi součástmi a příslušenstvím (dále jen nemovitosti). Tyto nemovitosti jsou v současné době zapsány v katastru nemovitostí vedeném [kat. úřad], [kat. pracoviště], pro katastrální území a [územní celek] na [list vlastnictví] jako majetek náležející [právnická osoba] [anonymizováno] (povinný), avšak tento zapsaný stav není v souladu se stavem skutečným. Proti povinnému je vedeno exekuční řízení exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. 0 99 EX 7015/11. Toto exekuční řízení bylo zahájeno na základě návrhu žalovaného jakožto oprávněného a dne 26.10.2011 byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, čj. 33 EXE 1301/2011-25 nařízena exekuce na majetek povinného. Dne 27.12.2011 vydal exekutor exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí pod čj. 099 EX 7015/2011-29, kterým rozhodl o prodeji nemovitostí. Dne 2.3.2020 vydal exekutor usnesení čj. 0 99 EX 7015/11-198, kterým vydal dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby nemovitostí. Pokud jde o nemovitost – pozemek parc. č. St [číslo], tento žalobce nabyl na základě smlouvy uzavřené dne 11.5.1994 se [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a vlastnické právo žalobce bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni 16.5.1994. Pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalobce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 14.11.1994 uzavřené s [právnická osoba] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 9.12.1994. Obě tyto nemovitosti žalobce nabyl za účelem výstavby, jež měla být realizována na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994, uzavřené s [anonymizována dvě slova] [okres] ve znění pozdějších dodatků. Podle této smlouvy měl žalobce poskytnout [anonymizována dvě slova] [okres] plnění, spočívající v částečné realizaci díla – výstavby nové budovy na pozemku par. č. St 1/4, 1/1 a 1/3 v k.ú. [obec] podle projektu vypracovaného [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] ze září 1992 (včetně asanace staré budovy, která byla na pozemku parc. č. St 1/4 umístěna) a s tím, souvisejících stavebních úpravách tehdejší budovy soudu, tj. budovy [adresa] situované na pozemku parc. č. st. 1/1 v k. [obec]. V průběhu roku 1996 až 1997 došlo se souhlasem všech zúčastněných účastníků předmětné výstavby k tomu, že výstavbový projekt převzala namísto žalobce žalobcem nově založená [právnická osoba] [anonymizováno] (povinný), která měla pokračovat v poskytování smluveného plnění a za tím účelem na ní byla převedena veškerá aktiva, která k tomu potřebovala. Došlo tak k uzavření série navzájem podmíněných smluvních ujednání, na základě kterých měl povinný fakticky i právně vstoupit do smluvního vztahu na místo žalobce. Na základě prohlášení o vkladu kapitálu ze dne 29.2.1996 vložil žalobce do společnosti povinného předmětné nemovitosti. Vklad vlastnického práva nabyl účinky zápisu do katastru nemovitostí dne 1.3.1996. Následně došlo k uzavření dvou postupných smluv, na jejichž základě mělo dojít k postoupení pohledávek za [anonymizována dvě slova] [okres] a dále veškerých práv a závazků vyplývajících ze zmiňované smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994, a to smlouva o postoupení práv a závazků ze dne 8.10.1996 uzavřená mezi žalobcem a povinným a smlouva o postoupení pohledávky ze dne 30.10.1996 uzavřená mezi žalobcem a povinným. Uvedenou cesi pak dovršilo uzavření dodatku č. 4 ke smlouvě o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994 a to dne 9.7.1997 mezi [anonymizována dvě slova] [okres] a povinným. Následně bylo [anonymizována dvě slova] [okres] započato soudní řízení, kterým se proti žalobci domáhal neplatnosti smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994. Tato neplatnost pak byla deklarována rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.9.2006, čj. 60 Co 218/2006-269. V návaznosti na toto rozhodnutí zahájil povinný proti [anonymizována dvě slova] [okres] soudní řízení, v jehož rámci se domáhal vydání bezdůvodného obohacení z titulu plnění poskytnutého na základě uvedené neplatné smlouvy ze dne 25.2.1994. V rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín ze dne 16.7.2018, čj. 60 Co 169/2016-1072, tento dospěl k závěru, že povinný není ve sporu aktivně věcně legitimován, neboť na něj nepřešla práva a povinnosti vyplývající z předmětné (neplatné) smlouvy. Na majetek žalobce pak byl prohlášen konkurz usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27.1.2000, čj. [číslo jednací], kdy usnesením Městského soudu Praze ze dne 6.3.2017, čj. [číslo jednací] byl konkurz na majetek žalobce zrušen z důvodu splnění rozvrhového usnesení. Dosud však nedošlo k výmazu společnosti žalobce z obchodního rejstříku, neboť se po skončení konkurzního řízení objevil majetek, který náleží žalobci, a tímto majetkem jsou mimo jiné právě uvedené nemovitosti, jejichž vyloučení se žalobce z exekuce domáhá. V této souvislosti žalobce odkazuje na § 275 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť má za to, že výše uvedené smlouvy jsou na sobě vzájemně závislé, přičemž vznik každé z těchto smluv je podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik jedné z takovýchto smluv jiným způsobem než splněním nebo způsobem nahrazujícím plnění způsobuje zánik ostatních závislých smluv, a to s obdobnými právními účinky. Všechna smluvní ujednání, na základě kterých měl povinný fakticky i právně vstoupit do smluvního vztahu týkající se zmiňovaného výstavbového projektu, byla na sobě navzájem závislá. Převod nemovitostí měl umožnit realizaci daného projektu, bez těchto pozemků by totiž společnost nemohla stavbu uskutečnit. Pokud by nedošlo k převzetí práv a povinností z daného výstavbového projektu ze strany povinného, žalobce by nemovitosti nikdy na povinného nepřevedl, neboť by je potřeboval ke splnění svých (původně převzatých) závazků. Smlouva na základě které společnost nabyla příslušné nemovitosti tj. prohlášení o vkladu kapitálu ze dne 29.2.1996 je proto závislá na platnosti postoupení práv a povinností vyplývající z předmětné (neplatné) smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994 z žalobce na povinného. Pokud k tomuto postoupení, jak dovodil Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, platně nedošlo, pak není platné ani vložení předmětných nemovitostí do majetku společnosti povinného.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává a pokládá jej za ryze účelový. Má za to, že existence vlastnického práva povinného k uvedeným nemovitostem je pouze žalobcovou spekulací (tj. vzájemná závislost kupních smluv a neplatnost prohlášení o vkladu kapitálu), o níž nebylo nikdy a nikým autoritativně rozhodnuto a tuto skutečnost do podání této žaloby nikdo a nikdy nenamítal. Žalovaný má za to, že aplikace § 275 obchodního zákoníku je nesprávná a nepřiléhavá a na základě tohoto ustanovení nelze jakoukoliv závislost, jak činí žalobce dovodit. Uvedené smlouvy byly uzavřeny jednak mezi různými subjekty a jednak ve zcela rozdílné době. Rovněž nelze dovodit ani jakoukoliv věcnou souvislost s předmětnými pozemky převedenými prohlášením o vkladu kapitálu (parc. č. St. [číslo] a parc. [číslo]), na níž měla být nikdy nerealizovaná stavba bankovního domu. Naopak tato smlouva se výlučně zabývá okolnostmi souvisejícími s pozemkem parc. [číslo] na němž se měla realizovat přístavba budovy soudu. Také jestliže žalobce tvrdí, že povinný předmětné nemovitosti nenabyl z důvodu neplatnosti prohlášení o vkladu, mohl a měl se této neplatnosti domáhat, když se povinný, resp. žalobce o neplatnosti smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994 dozvěděl na základě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14.9.2006, který nabyl právní moci dne 26.10.2006. Od této doby běžela žalobci promlčecí lhůta k podání žaloby, avšak takovouto žalobu žalobce nikdy nepodal a neplatnosti se nedomáhal. Žalobce také mohl žádat zapsání poznámky spornosti do katastru nemovitostí a současně se domáhat svého práva u soudu, což však neučinil. Žalovaný má také za to, že v souvislosti s plynutím času ve spojení s nečinností žalobce došlo na straně povinného k vydržení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, kdy počátek vydržecí doby lze datovat od doby nabytí vlastnictví žalobcem dle kupní smlouvy z 11.5.1994, resp. 14.11.1994, ev. nejpozději od prohlášení o vkladu kapitálu do společnosti povinného ze dne 29.2.1996 a došlo tak k vydržení vlastnického práva povinným k předmětným nemovitostem, když vydržecí doba uplynula dne 1.1.2019.

3. Soud provedl dokazování exekučním příkazem soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 28.11.2017, čj. 099 Ex 7016/11-104, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.10.2011, čj. 33 Exe 1301/2011-25, smlouvou o převodu uzavřenou dne 25.2.1994, dodatkem č. 1 ze dne 25.2.1994, dodatkem č. 2 a dodatkem č. 3 z téhož data, rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín ze dne 14.9.2006, čj. 60 Co 218/2006-269, smlouvou o postoupení práv a závazků ze dne 8.10.1996, rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16.7.2018, čj. 60 Co 169/2018-1072, rozhodnutím o povolení změny stavby před dokončením ze dne 11.6.1997, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30.10.1996, prohlášením o vkladu kapitálu ze dne 29.2.1996, a.s., smlouva o převodu nemovitostí ze dne 11.5.1994, kupní smlouvou ze dne 14.11.1994 a informací o pozemku (výpis z internetu). Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.10.2011 byla proti společnosti [právnická osoba] jakožto povinnému, kdy oprávněným je žalovaný, nařízena exekuce na jeho majetek k uspokojení pohledávky žalovaného v částce 3 600 000 Kč s příslušenstvím. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno]. Exekučním příkazem ze dne 28.11.2017 rozhodl exekutor o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného zapsaného v katastru nemovitostí pro okres [okres], [územní celek], [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] – pozemek St [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří a pozemek [číslo] – ostatní plocha (zeleň). Dne 17.5.1994 byla mezi [anonymizováno 6 slov] [obec] jakožto prodávajícím a žalobcem jakožto kupujícím uzavřena kupní smlouva (včetně dodatku č. 1, 2, 3) na ideálních 22/25 pozemku [parcelní číslo] s celou budovu na něm stojící se všemi právy a povinnostmi a příslušenstvím. Touto smlouvou se žalobce, jako kupující, zavázal k výstavbě nové budovy na pozemku [parcelní číslo] podle architektonicko-stavebního ateliéru [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] a to tak, že ideálních 22/25 dané budovy bude ve vlastnictví žalobce a ideálních 3/25 bude ve vlastnictví [anonymizována dvě slova]. Jako protiplnění za převod ideálních 22/25 pozemku p. [číslo] budovy na něm stojící se žalobce zavázal provést celou výstavbu budovy výlučně svým nákladem, jakož i asanaci staré budovy. Dne 11.5.1994 uzavřel žalobce jakožto kupující s [právnická osoba] jakožto prodávajícím kupní smlouvu na nemovitost – St. [parcelní číslo] o výměře 325 m2, zapsáno na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Dne 14.11.1994 uzavřel žalobce jakožto kupující s [prodávající] jakožto prodávajícím kupní smlouvu na pozemek [parcelní číslo] o výměře 65 m2 za kupní cenu ve výši 1 300 000 Kč. Dne 29.2.1996 uzavřel žalobce jakožto předávající se [právnická osoba] a.s. jakožto nabyvatelem smlouvu o prohlášení o vkladu kapitálu, na základě které vložil žalobce mimo jiné nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] obec a k. ú. [obec] – parc. [číslo] – budovy, občanská vybavení se stavební plochou, o výměře 325 m2, parc. [číslo] budovy, občanská vybavenost a pozemek parc. [číslo] o výměře 65 m2, které nabyl na základě kupních smluv ze dne 11.5.1994, ze dne 25.2.994 a ze dne 14.11.1994 do [právnická osoba] – [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení práv a závazků uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne 8.10.1996 postoupil žalobce práva a závazky, které vyplývaly ze smlouvy o převodu nemovitosti uzavřené dne 25.2.1994 mezi žalobcem a [anonymizováno 6 slov] [obec], ve znění dodatku 1, 2 a 3 na [právnická osoba] – [právnická osoba], který tyto závazky a práva přebral. Podle rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7.4.2006, čj. 5 C 64/2000-250 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.9.2006, čj. 60 Co 218/2006-209 bylo určeno, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], která v řízení vystupovala jako žalobce, přičemž na straně žalované vystupovala [právnická osoba] – [právnická osoba], je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěna plocha, zapsaná na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], z důvodu neplatnosti smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994. Odvolací soud ve svém rozhodnutí dovodil, že z uvedené smlouvy nelze zjistit, jaké nemovitosti byly vlastně předmětem převodu (zda předmětem převodu je pouze ideálních 22/25 pozemku parc. č. St 1/4 v k. ú. [obec], nebo zda předmětem převodu je i budova na daném pozemku, a to celá nebo jen spoluvlastnický podíl k této budově). V uvedené smlouvě pak není zřejmé, co má být předmětem spoluvlastnictví, neboť z projektu je zřejmé, že nová výstavba má být realizována na pozemku parc. č. St 1/1, St 1/3, St 1/4 v k. ú. [obec], přičemž předmětná smlouva hovoří pouze o budově na pozemku parc. č. St 1/4. Nebylo tedy možné ze smlouvy dovodit, zda podílové spoluvlastnictví mělo vzniknout i k nově postavené budově banky či nikoliv. Pokud se pak jednalo o přístavbu budovy soudu, bylo zřejmé, že tato navazuje na budovu hlavní a není samostatnou stavbou, ale součástí hlavní budovy soudu. Za dané situace pak nebylo možné, aby smluvní strany nabyly spoluvlastnictví pouze k této přístavbě soudu, která není samostatnou věcí. Pokud by měly nabýt spoluvlastnictví k celé budově soudu, tedy i budově hlavní [adresa] na pozemku parc. č. St 1/3 v k. ú. a v obci [okres], tak ze smlouvy nelze dovodit, že by tato byla předmětem převodu spoluvlastnického podílu. Dále se odvolací soud vyjádřil k tomu, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jakožto státní orgán, nemohl být vlastníkem spoluvlastnického podílu, ale spoluvlastnictví mohla nabýt toliko Česká republika. Při uzavírání smlouvy proto mohlo za stát vystupovat Ministerstvo spravedlnosti ČR, avšak ne [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10.11.2016, čj. 6 C 149/2009-843 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16.7.2018, čj. 60 Co 169/2018-1072 bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce společnost [právnická osoba] domáhal po žalovaném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] vydání bezdůvodného obohacení ve výši 17 934 319 Kč s příslušenstvím, tak, že tato byla zamítnuta. Společnost [právnická osoba] nárokovala vydání bezdůvodného obohacení jakožto právní nástupce společnosti [právnická osoba] (žalobce), které vzniklo plněním na shora uvedenou neplatnou smlouvu. Odvolací soud však uzavřel, že právo na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo plněním na předmětnou neplatnou smlouvu na [právnická osoba] – [právnická osoba] ze [právnická osoba] – [právnická osoba] nepřešlo. Pokud [právnická osoba] – [právnická osoba] převedla spoluvlastnický podíl na [právnická osoba] – [právnická osoba], nemělo to žádný vliv na jeho povinnost splnit svoji povinnost ze smlouvy ze dne 25.2.1994. Povinnost poskytnout protiplnění podle dané smlouvy měla [právnická osoba] – [právnická osoba] jako smluvní strana a tato povinnost nepřešla na [právnická osoba] – [právnická osoba] jen na základě toho, že plnění získané podle smlouvy bylo dále převáděno na jinou osobu. Nestalo se tak ani na základě uzavření smlouvy o postoupení práv a povinností z 8.10.2006 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] ani smlouvou o postoupení pohledávky z 30.10.1996, neboť aby mohlo dojít k převzetí dluhu, tj. aby nastoupila [právnická osoba] – [právnická osoba] do právního vztahu na místo [právnická osoba] – [právnická osoba] (žalobce) musela by se společnost [právnická osoba] dohodnout s dlužníkem, což bylo naplněno, avšak musel by k tomu dát souhlas i věřitel, tedy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], k čemuž nedošlo. Na základě smlouvy ze dne 8.10.1996 a 30.10.1996 proto nenastala změna závazku na straně spol. [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (žalobce) a tato společnost byla i nadále smluvní stranou ze smlouvy z 25.2.1994 a má i nadále aktivní legitimaci k podání dané žaloby na vydání bezdůvodného obohacení.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za osvědčený následující skutkový stav: žalobce byl vlastníkem nemovitostí na základě kupních smluv ze dne 11.5.1994, uzavřené mezi ním a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], týkající se nemovitosti parc. č. St [číslo] – [katastrální uzemí], nemovitosti parc. č. St [číslo] v [katastrální uzemí] na základě uzavřené kupní smlouvy ze dne 14.11.1994 mezi žalobcem a [právnická osoba] a nemovitosti [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] na základě kupní smlouvy ze dne 25.2.1994 uzavřené mezi žalobcem a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [obec]. Současně se smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] ze dne 25.2.1994 bylo sjednáno protiplnění za převod dané nemovitosti (resp. ideálních 22/25 pozemku) - závazek žalobce provést výstavbu budovy na daném pozemku jakož i asanaci staré budovy. Žalobce pak tyto uvedené nemovitosti vložil jakožto kapitál do [právnická osoba] – [právnická osoba] a převedl na tuto společnost i práva a závazky ze smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994. Posléze bylo Okresním soudem v Kroměříži ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Brně určeno, že vlastníkem nemovitosti parc. [číslo] zapsané v [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] je [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec] z důvodu absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy ze dne 25.2.1994. Žaloba [právnická osoba] – [právnická osoba], kterou se po [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec] domáhala vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy ze dne 25.2.1194 byla zamítnuta z důvodu nedostatku aktivní legitimace, neboť aktivně legitimován z plnění ze smlouvy ze dne 25.2.1994 byl nadále žalobce. Tento soud také dovodil, že nemohlo dojít ani k platnému převzetí povinností a závazků [právnická osoba] – [právnická osoba] na základě uzavřené smlouvy ze dne 8.10.1996 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 1996, obě uzavřené mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] a žalobcem, neboť chyběl souhlas [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [obec] s převzetím dluhu, jakožto věřitele. Ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] jsou nemovitosti – pozemek parc. č. 1/3 a pozemek parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v katastrální území a obci [okres], vedeném [kat. úřad], [kat. pracoviště]. Na [právnická osoba] – [právnická osoba] byla nařízena exekuce, přičemž exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem uvedených nemovitostí. Jako oprávněný v exekuci vystupuje [název žalované] (žalovaný).

5. Podle ustanovení § 275 odst. 1 obch. zák. je-li uzavřeno více smluv při tomtéž jednání nebo zahrnuto do jedné listiny, posuzuje se každá z těchto smluv samostatně.

6. Podle ustanovení § 275 odst. 2 obch. zák. jestliže však z povahy věci nebo stranám známého účelu uvedených v odstavci 1 při jejich uzavření zřejmě vyplývá, že tyto smlouvy jsou na sobě vzájemně závislé, vznik každé z těchto smluv, je podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik jedné z těchto smluv jiným způsobem než splněním nebo způsobem nahrazujícím splnění způsobuje zánik ostatních závislých smluv, a to s obdobnými právními účinky.

7. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určitou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

8. Podle ustanovení § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

9. Podle ustanovení § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nerušená držba trvající deset let.

10. Podle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

11. Podle ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

12. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: v řízení bylo prokázáno, že kupní smlouva uzavřená mezi žalobcem a [anonymizováno 5 slov] [obec], jež se týkala převodu ideálních 22/25 pozemku [parcelní číslo] s protiplněním žalobce provést výstavbu nové budovy, byla shledána soudy neplatnou. Tato kupní smlouva se však týkala jiného pozemku, než pozemku – nemovitostí, jejichž vyloučení se žalobce z exekuce domáhá. Podle názoru soudu pak nelze přistoupit na konstrukci žalobce, že pakliže byla shledána neplatnou kupní smlouva ze dne 25.2.1994, týkající se pozemku p. [číslo] znamená to i neplatnost smlouvy ze dne 29.2.1996 o prohlášení o vkladu kapitálu uzavřené mezi žalobcem a spol. [právnická osoba] (povinný), kterou žalobce vložil výše vyjmenované nemovitosti do [právnická osoba] – [právnická osoba], jelikož jde o smlouvy na sobě závislé, neboť sledovaly jednotný účel při jejich uzavření – realizaci výstavby projektu – budovy. Argumentace žalobce ustanovením § 275 odst. 2 obchodního zákoníku, je v tomto případě nepřípadná, když toto ustanovení má na mysli výslovně smlouvy uzavírané najednou v úzké časové i místní souvislosti. Podle názoru soudu proto závislost uvedených smluv na sobě nelze dovodit. Jednotlivé kupní smlouvy byly uzavřeny mezi různými subjekty, v různém časovém období a rovněž tak i kupní smlouva ze dne 25.2.1994 a smlouva o prohlášení vkladu ze dne 29.2.1996 byla uzavřena mezi různými subjekty, v různém časovém období a týkají se různých pozemků. Nelze proto dovodit souvislost ani věcnou, ani časovou ani totožnost subjektů. Kupní smlouva ze dne 25.2.1994 se zabývala okolnostmi související s pozemkem parc. č. ¼, na kterém měla být realizována přístavba budovy soudu. Nic nenasvědčuje tomu, že pokud byla jako neplatná shledána tato kupní smlouva ze dne 25.2.1994, mělo by toto značit i neplatnost prohlášení o vkladu ze dne 29.2.1996, na základě kterého byly vloženy do [právnická osoba] – [právnická osoba] i nemovitosti - pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] Ani skutečnost, že na základě smlouvy o postoupení práv a závazků ze dne 8.10.1996, nedošlo k postoupení pohledávky žalobce za [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [obec], na [právnická osoba] – [právnická osoba], protože nebyl dán souhlas věřitele, neznačí neplatnost smlouvy o prohlášení vkladu ze dne 29.2.1996. Jinými slovy, byla-li shledána neplatnost kupní smlouvy ze dne 25.2.1994 stran převodu pozemku č. ¼, nezpůsobuje to neplatnost smlouvy - prohlášení o vložení kapitálu ze dne 29.2.1996 do [právnická osoba] – [právnická osoba], jež se týkala jiných pozemků, a to pozemku par. [číslo] par. [číslo] Tyto smlouvy jsou na sobě nezávislé, byť mohly sledovat stejný cíl.

13. Nad rámec rozhodného pak soud dodává, ve shodě s žalovaným, že došlo k vydržení vlastnického práva k nemovitostem v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními. Je třeba podotknout, že žalobce od doby prohlášení o vkladu kapitálu ze dne 29.2.1996, potažmo od vydání shora uvedených rozhodnutí, nikdy netvrdil a nenapadal, že by snad [právnická osoba] – [právnická osoba] nebyla vlastníkem sporných nemovitostí, tedy jinak řečeno, že by vlastnictví svědčilo jemu. Této případné nápravy se žalobce nikdy nedomáhal ani v rámci možnosti obrátit se na soud. Jelikož k prohlášení o vkladu kapitálu, týkající se mimo jiné sporných nemovitostí [právnická osoba] – [právnická osoba] a jehož neplatnost žalobce nyní dovozuje, došlo dne 29.2.1996 (přičemž kupní smlouvy týkající se nemovitostí byly uzavřeny již 11.5.1994 a 14.11.994), počala nejpozději od této doby běžet vydržecí lhůta, která je desetiletá. K vydržení vlastnického práva k uvedeným nemovitostem došlo tedy ke dni 29.2.2006 (za popsané situace by došlo i k tzv. mimořádnému vydržení vlastnického práva [právnická osoba] – [právnická osoba], když uvedená lhůta je dvacet let). Soud tedy na základě popsaného uzavírá, že vlastníkem sporných nemovitostí je [právnická osoba] – [právnická osoba], nikoliv žalobce a proto žalobu zamítl jako neopodstatněnou výrokem I. rozsudku.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1,3 písm. a) ,b) ,c) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (5 úkonů právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé, 2x příprava na jednání a 2x účast na jednání).