28 C 69/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 2 548 119,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 646 719,92 Kč s 10% zákonným úrokem z prodlení ročně od 24.4.2020 do zaplacení z částky 414 453,34 Kč, s 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 22.7.2020 do zaplacení z částky 414 453,34 Kč, 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 22.10.2020 do zaplacení z částky 414 453,34 Kč, 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 26.12.2020 do zaplacení z částky 276 302,90 Kč, 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 15.9.2020 do zaplacení z částky 31 762,50 Kč, 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 22.10.2020 do zaplacení z částky 31 762,50 Kč, 8,25% zákonným úrokem z prodlení ročně od 26.11.2020 do zaplacení z částky 31 762,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 891 806,56 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 267 746 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 30.3.2021 podanou ke zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení jednak částky 1 519 665,92 Kč představující dlužné nájemné, dále částky 127 050 Kč představující neuhrazenou částku za správu budovy a částky 891 806,51 Kč jakožto smluvní pokutu. Žalobkyně uvedla, že dne 4.5.2016 jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání (dále také jen „Smlouva“). Předmětem této smlouvy byl pronájem budovy , hodnota, , Anonymizováno, , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, – město, na adrese , adresa, , dále také jen „předmět nájmu“. Žalovaná se pak podle článku III., bodu 3.1 Smlouvy zavázala za předmět nájmu o celkové užitné ploše 556,95 m2 hradit nájemné ve výši 2 200 Kč + DPH za m2 ročně a na základě mezi účastníky uzavřeného dodatku č. 1 ze dne 24.9.2008 pak ve výši 2 460 Kč/ m2 + DPH ročně. Dále se žalovaná podle článku III. bodu 3.2 Smlouvy zavázala žalobkyni hradit za správu pronajímané budovy částku ve výši 26 250 Kč + DPH měsíčně. Pro případ prodlení s úhradami nájemného a služeb pak byla v článku III. bodu 3.4 Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % z dlužné částky denně za každý započatý den prodlení. Nájemní smlouva byla ukončena k datu 30.11.2020, přičemž žalovaná za období od ledna 2022 do listopadu 2022 neuhradila nájemné podle Smlouvy, a to na základě žalobkyní vystavených faktur, splatných čtvrtletně. Konkrétně se jednalo o fakturu za období leden až březen 2020 ve výši 414 453,34 Kč včetně DPH, splatné dne 23.4.2020, fakturu za období duben až červen 2020 v částce 414 453,34 Kč včetně DPH splatné 21.7.2020, fakturu za období červenec až září 2020 ve výši 414 453,34 Kč včetně DPH splatné dne 21.10.2020 a fakturu za období říjen až listopad 2020 ve výši 276 302,90 Kč včetně DPH splatné dne 25.12.2020, tedy celkem ve výši 1 519 665,92 Kč včetně DPH. Žalovaná dále neuhradila částky za správu budovy, a to za měsíce srpen až listopad 2020, opět na základě žalobkyní vystavených faktur, kdy částky ve fakturách zahrnovaly i poplatky za správu dalších budov, které žalobkyně pronajímala žalované. Jednalo se tak o fakturu za období měsíce srpna 2020 ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH, splatnou dne 14.9.2020, fakturu za měsíc září 2020 ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH, splatnou dne 21.10.2020, fakturu za měsíc říjen 2020 ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH, splatnou dne 23.11.2020 a fakturu za měsíc listopad 2020 ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH splatnou dne 25.11.2020, celkem ve výši 127 050 Kč včetně DPH. Žalobkyně také po žalované nárokuje zaplacení sjednané smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou nájemného ve výši 0,25 % denně z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to za dlužné nájemné za období leden až březen 2020 ve výši 353 321,47 Kč (tj. 0,25 % z částky 414 453,34 Kč od prvního dne prodlení, tj. od 24.4.2020 do dne podání žalobního návrhu), dále za dlužné nájemné za období duben až červenec 2020 ve výši 261 105,60 Kč (od 22.7.2020 do data podání návrhu z částky 414 453,34 Kč), za dlužné nájemné za období červenec až září 2020 ve výši 165 781,34 (od 22.10.2020 do data podání návrhu z částky 414 453,34 Kč) a za dlužné nájemné za období říjen až listopad 2020 ve výši 65 621,94 Kč (od 26.12.2020 do data podání návrhu z částky 276 302,90 Kč). Žalobkyně rovněž nárokuje smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné částky za správu budovy v období měsíce srpna 2020 ve výši 15 643,03 Kč (od 15.9.2020 do data podání návrhu z částky 31 762,50 Kč), za období měsíce září 2020 ve výši 12 705 Kč (od 22.10.2020 do data podání návrhu z částky 31 762,50 Kč), za období měsíce října 2020 ve výši 10 084,59 Kč (od 24.11.2020 do data podání návrhu z částky 31 762,50 Kč) a za období měsíce listopadu 2020 ve výši 7 543,59 Kč (od 26.12.2020 do data podání návrhu z částky 31 762,50 Kč). Žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky, přičemž kvalifikovaná výzva byla žalované zaslána dne 29.11.2020, která prostřednictvím svého právního zástupce v přípisu ze dne 26.1.2021 svůj dluh uznala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že mezi účastníky řízení byla dne 4.5.2016 uzavřena nájemní smlouva na předmět pronájmu - , adresa, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, . Žalovaná je však přesvědčena, že nájemní smlouva na straně nájemce nezavazuje žalovanou, nýbrž přímo , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která nájemní smlouvu za žalovanou podepsala. Nájemní smlouva tak byla uzavřena ve zjevném střetu zájmů. Podle názoru žalované byla nájemní smlouva podepsána v době, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, působili jako členové představenstva obou smluvních stran nájemní smlouvy (tj. žalobkyně i žalované). Za žalobkyni přitom nájemní smlouvu podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, a za žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, . Jak dále vyplývá z notářského zápisu ze dne 9.3.2016, sp. zn. , Anonymizováno, byli , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, v době uzavření nájemní smlouvy zároveň akcionáři žalované, přičemž na základě smlouvy o koupi akcií ze dne 1.7.2019 ve znění dodatku ze dne 24.9.2019 prodali 100 % akcií žalované , Anonymizováno, společnosti , Anonymizováno, , která se tak stala jediným akcionářem žalované. Okamžik zániku funkce , jméno FO, , jakožto člena představenstva žalované dne , datum, se pak přesně shoduje s dobou, od které žalobkyně požaduje částky na dlužném nájemném. Žalovaná dále uvedla, že jakmile si nové vedení žalované uvědomilo rozsah a závažnost protiprávního jednání se záležitostmi žalované v době před převodem žalované, resp. 100 % jejich akcií, pozastavilo platby nájemného z nájemní smlouvy, která byla evidentně uzavřena v rozporu s právními předpisy. Jakékoliv platby nájemného podle nájemní smlouvy do konce roku 2019 byly přitom uskutečněny přímo , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jakožto osobami jednajícími ve střetu zájmů a k újmě jimi zastoupených společností. V této souvislosti žalovaná odkázala na § 437 o. z. ve spojení s § 54 a násl. zákona o obchodních korporacích s tím, že vzhledem k tomu, že důsledky porušení pravidel týkající se střetu zájmů nejsou v zákoně o obchodních korporacích upraveny, je nutné vycházet z obecné úpravy občanského zákoníku. Z ustanovení § 440 o. z. vyplývá, že obchodní korporace není z jednání učiněného ve střetu zájmů zavázána, ledaže dané jednání výslovně schválí. Z výše uvedeného je proto podle názoru žalované zjevné, že zastoupení obchodní korporace osobou nacházející se vůči ní ve střetu zájmů je zásadně nepřípustné a odpovídající jednání zastoupenou obchodní korporaci nezavazuje. Vzhledem k tomu, že , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, působili při uzavření nájemní smlouvy v představenstvu žalobkyně i žalované, přičemž se zároveň nacházeli v postavení akcionářů žalované, byla nájemní smlouva uzavřena za existence zjevného střetu zájmů. Uvedená nájemní smlouva tudíž žalovanou nezavazuje a naopak zavazuje samotnou , tituly před jménem, , jméno FO, , jakožto osobu, která nájemní smlouvu podepsala a žalovaná tedy není ve sporu pasivně legitimována. Žalovaná se také v této souvislosti dovolává relativní neplatnosti nájemní smlouvy pro existenci zjevného střetu zájmů. Pro úplnost dále žalovaná uvedla, že v žádném případě jakýkoliv dluh z nájemní smlouvy neuznala, jak tvrdí žalobkyně, neboť v rámci svého vyjádření se žalovaná vyjádřila výhradně k prostorám na adrese , adresa, , které nejsou na základě nájemní smlouvy vůbec pronajímány (žaloba se týká objektu na adrese , adresa, ). Žalovaná taky uplatňovanou smluvní pokutu považuje za nepřiměřenou, neboť tato sjednaná ve výši 0,25 % denně odpovídá roční smluvní pokutě ve výši 91,25 %, což je více než desetinásobně převyšující současnou výši úroku z prodlení. Výše smluvní pokuty by proto měla být soudem moderována až na 0 Kč a to v případě, že by nájemní smlouva žalovanou zavazovala.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 17.8.2022, čj. 28 C 69/2021-177 tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 646 719,92 Kč s příslušenstvím v tomto rozsudku specifikovaným (výrok I.), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 891 806,56 Kč (výrok II.), žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč, zamítl (výrok III.) a současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 211 776 Kč k rukám její právní zástupkyně.

4. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 12.5.2023, čj. 53 Co 35/2023-234 zrušil rozsudek soudu I. stupně, v odvoláním žalovanou napadených výrocích I., II. a IV. a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, avšak nejsou dosud podmínky pro konečné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud se neztotožnil se soudem I. stupně v závěru, že nelze seznat, jakým konkrétním způsobem měly být zájmy , tituly před jménem, , jméno FO, v rozporu se zájmy žalované, tedy konkrétně jakým způsobem žalovaná měla být jednáním této osoby poškozena. Odvolací soud připomněl, že zákonná notifikační povinnost vzniká členovi voleného orgánu v okamžiku, kdy se dozví, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu zájmů. Není tedy podstatné, zda ke střetu zájmů člena voleného orgánu obchodní korporace skutečně dojde, protože rozhodující je právě možnost, že ke střetu zájmu může dojít. V této konkrétní věci z provedeného dokazování plyne (a o tom není mezi účastníky řízení sporu), že za žalovanou podepisovala smlouvu , tituly před jménem, , jméno FO, jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, (s právem samostatně jednat), přičemž stejná osoba byla zároveň místopředsedkyní představenstva žalobkyně. Podle odvolacího soudu je tak patrné, že s přihlédnutím, že pro člena voleného orgánu obchodní korporace je zároveň předepsaná povinnost loajality ve smyslu § 159 odst. 1 o. z., je patrné, že měla-li být , tituly před jménem, , jméno FO, loajální k oběma obchodním korporacím a upřednostňovat zájmy obou těchto korporací, šlo o zjevný střet zájmů ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o obchodních korporacích a tuto osobu tak stíhala notifikační povinnost. Není pak podstatné, že tyto skutečnosti vyplývají z veřejně dostupných informací, a na danou situaci nedopadá ani § 57 zákona o obchodních korporacích, neboť se týká smluv uzavíraných v rámci běžného obchodního styku ve vztahu k § 55 a § 56 téhož zákona (tj. případů, kdy má být uzavírána smlouva mezi obchodní korporací a samotným členem jejího voleného orgánu, případně jde-li o zajištění nebo utvrzení dluhu těchto osob). Rovněž odvolací soud nesouhlasil se soudem I. stupně v závěru, že i pokud by k porušení notifikační povinnosti došlo, není možné aplikovat § 437 o. z., protože v tom případě nastupuje odpovědnost za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře podle § 53 zákona o obchodních korporacích. Takováto odpovědnost podle názoru odvolacího soudu sice vyloučena není, nicméně zároveň platí, že poruší-li člen statutárního orgánu obchodní korporace povinnost informovat o možném střetu zájmů dle § 54 odst. 1, 2 zákona o obchodních korporacích, brání existující rozpor zájmu tohoto člena statutárního orgánu se zájmy obchodní korporace tomu, aby za obchodní korporaci právně jednal, a na jednání takového člena statutárního orgánu plně dopadá ustanovení § 437 o. z., se všemi důsledky z toho plynoucí. Při uvedeném závěru, že , tituly před jménem, , jméno FO, jednala za žalovanou ve střetu zájmů a na toto jednání dopadá § 437 o. z., bylo pak podle názoru odvolacího soudu se třeba zabývat tím, zda (při překročení zástupčího oprávnění shora označeným způsobem) došlo k dodatečnému schválení (ratihabici) právního jednání ve smyslu § 440 o. z. žalovanou. Volba formy dodatečného schválení pak závisí na zastoupené (právnické osobě), není-li omezen ujednáním či zákonem, a to i tehdy, kdy zákon pro schvalované právní jednání formu stanoví, přičemž vždy musí být zjevné, že k tomu oprávněná osoba projevuje vůli jako zástupce právnické osoby dodatečně schválit určité právní jednání, učiněné za právnickou osobu neoprávněným zástupcem. Pokud právnická osoba dodatečně schválí právní jednání, je jím od počátku vázána, přičemž rovněž platí, že zastoupený může postupem podle § 440 o. z. dodatečně schválit právní jednání učiněné neoprávněným zástupcem i tehdy, nebyla-li třetí osoba (adresát právního jednání) v dobré víře, že jednajícímu svědčí zástupčí oprávnění. K dodatečnému schválení by ovšem mělo dojít bez zbytečného odkladu poté, kdy se o jednání, jakož i o tom, že je za ni učinil neoprávněný zástupce, právnická osoba dozví. Právnická osoba se o těchto skutečnostech dozví tehdy, když se o nich dozví tehdy, když se o nich dozví členové statutárního orgánu odlišní od člena, který neoprávněně jednal, popř. jiná osoba, jejíž vědomost o této skutečnosti lze přičítat právnické osobě (srov. rozs. NS sp. zn. 32 Cdo 2484/2012, usnes. NS sp. zn. 29 Cdo 297/2013 a rozs. NS sp. zn. 29 Cdo 4554/2015). Podle názoru odvolacího soudu pak v poměrech dané věci a vzhledem k tomu, že notifikační povinnost byla porušena ve vztahu k ostatním členům představenstva žalované a k její dozorní radě, to znamená, že je třeba možnost dodatečného schválení posuzovat podle vědomosti těchto osob o uzavřené smlouvě a jejím obsahu s tím, že aby došlo k dodatečnému (v tomto případě konkludentnímu) schválení právního jednání, je třeba tvrdit a prokazovat vědomost těchto osob o konkrétním právním jednání, jakož i o tom, že tyto osoby bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy byly s jejím obsahem srozuměny a rovněž se podle ní chovaly. Odvolací soud k tomuto uvedl, že by bylo nelogické a v rozporu se zásadou autonomie vůle, aby v případě, že bude takto dodatečné schválení právního úkonu prokázáno, nebyla obchodní korporace právním jednáním zavázána. Odvolací soud proto soudu I. stupně za popsané situace uložil, aby žalobkyni poučil podle § 118a o.s.ř., aby tvrdila, že došlo k dodatečnému schválení právního jednání podle § 440 o. z., bez zbytečného odkladu a k tomuto tvrzení navrhla i důkazy (jde zjevně o prokazování vědomostí a vůle ostatních členů představenstva žalované a členů dozorčí rady, kteří byli ve funkcích v době uzavření nájemní smlouvy).

5. Soud veden závazným právním názorem odvolacího soudu, vyzval žalobkyni usnesením ze dne 25.5.2023 a rovněž při ústním jednání konaném dne 26.6.2023 podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby tvrdila rozhodné skutečnosti v návaznosti na závazný právní názor odvolacího soudu, tedy, zda došlo k dodatečnému schválení právního jednání bez zbytečného odkladu ze strany představenstva a členů dozorčí rady žalované, za jakých podmínek a kdy se tak stalo.

6. Na to reagovala žalobkyně podáním ze dne 8.6.2023, na které odkázala i po poučení soudu při ústním jednání a to tak, že k souhlasu členů orgánů žalované s uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 4.6.2016, jejímž předmětem byl nájem budovy na adrese , adresa, , došlo. v okamžiku uzavření nájemní smlouvy byli členem dozorčí rady žalované i žalobkyně paní , jméno FO, a členem představenstva žalované i žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Předsedou představenstva žalované i žalobkyně byl v uvedené době , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, ., který nájemní smlouvu podepisoval za žalobkyni, coby pronajímatele. Vědomost členů orgánů žalované již o pouhém záměru k uzavření nájemní smlouvy musela být a byla zřejmá již z obsazení orgánu žalované i žalobkyní totožnými osobami. Žalobkyně ještě doplnila, že rozhodnutím valné hromady žalované ze dne 2.3.2016 a notářským zápisem sepsaným , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, došlo ke schválení projektu „Rozdělení odštěpením a sloučením s již existující společností“ ze dne 26.1.2016, jímž byla odštěpena část majetku žalované do žalobkyně a to včetně předmětu nájmu. Na základě uvedeného odštěpení předmětu nájmu vznikla potřeba uzavřít k předmětu nájmu mezi žalobkyní a žalovanou nájemní smlouvu. , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, jako předseda představenstva žalované i žalobkyně dva dny po přijetí uvedeného rozhodnutí a současně před uzavřením nájemní smlouvy zaslal email s oznámením o plánovaném uzavření nájemní smlouvy , jméno FO, a , tituly před jménem, Arch. , jméno FO, , kteří proti uzavření nájemní smlouvy ničeho nenamítali. O jejím uzavření byli rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, osobně informováni a s následným uzavřením nájemní smlouvy byli také ústně seznámeni. Všichni členové volených orgánů žalobkyně i žalované byli proto informováni o záměru uzavřít nájemní smlouvu ještě před jejím uzavřením a v tomto směru tak byla naplněna notifikační povinnost. I kdyby však soud podle názoru žalobkyně seznal, že notifikační povinnost takovýmto způsobem splněna nebyla, zcela jistě byla podle přesvědčení žalobkyně splněna podmínka dodatečného schválení ostatními členy volených (resp. kontrolních) orgánů ve smyslu § 440 o. z., kteří proti uzavření smluv ničeho nenamítali a i přes výzvu předsedy představenstva obsaženou v emailu zjevně nedovodili jakoukoliv problematičnost nájemní smlouvy či střet zájmů. Navíc žalobkyně doplnila, že vůlí být vázána nájemní smlouvou projevila žalovaná nesporně také konkludentně, když předmět nájmu užívala od okamžiku uzavření nájemní smlouvy až do 30.11.2020, kdy byl předmět nájmu předán žalobkyni, přičemž na adrese předmětu nájmu měla po celou dobu trvání smlouvy umístěnu taktéž řadu svých provozoven a všechny pak byly přesunuty na jiné adresy ke dni 30.11.2020, tedy ke dni skončení nájmu podle nájemní smlouvy. Žalovaná taktéž až do měsíce ledna 2020 řádně hradila nájemné v souladu s nájemní smlouvou, což ostatně nebylo mezi stranami sporné. K uvedeným tvrzením tak žalobkyně navrhla důkaz notářským zápisem ze dne 2.3.2016, emailem ze dne 4.3.2016, čestným prohlášením , jméno FO, ze dne 5.6.2023, čestným prohlášením , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, ze dne 6.6.2023 a účastnickou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem7. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že uzavřeli dne 4. 5. 2016 smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání ve znění dodatku číslo , hodnota, , jejímž předmětem byla budova , Anonymizováno, parcele č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m² zapsaná na LV , Anonymizováno, pro obec a katastrální území , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , adresa, - město, konkrétně na adrese , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 2 200 Kč + DPH za m2 ročně ve znění dodatku pak 2460 Kč + DPH za m2 ročně. Dále byla sjednána povinnost žalované hradit žalobkyni za správu pronajímané budovy částku ve výši 26 250 Kč + DPH měsíčně. Mezi účastníky řízení nebylo rovněž v rozepři, že k ukončení nájemní smlouvy došlo ke dni 30.11.2020. Žalovaná do ledna 2020 hradila žalobkyni nájemné za užívání prostoru sloužícího k podnikání a rovněž tak sjednanou částku za správu budovy. Jelikož tato tvrzení byla mezi účastníky řízení shodná, vzal je soud za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.

8. Soud provedl dokazování fakturou číslo , hodnota, ze dne 11.12.2020, fakturou číslo , hodnota, ze dne 31.8.2020, fakturou číslo , hodnota, ze dne 7. 10. 2010, fakturou číslo , hodnota, ze dne 9. 11. 2020, faktura číslo , hodnota, ze dne 11.12.2020, fakturou číslo , hodnota, ze dne 9. 4. 2020, fakturou číslo , hodnota, ze dnes 7. 7. 2020, fakturou číslo , hodnota, ze dne 7. 10. 2020, výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 19. 11. 2020, odpovědí žalované na výzvu ze dne 3. 2. 2021, dopisem žalované ze dne 26.1.2021, podacím lístkem ze dne 19. 11. 2020 (3×), podacím lístkem ze dne 8. 2. 2021, dopisem ze dne 8. 3. 2021 a smlouvou o nájmu prostor sloužícího k podnikání ze dne 4. 5. 2016, včetně dodatku č. , hodnota, . Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne 4.5.2016, podle článku III. bodu 3.3 byla žalované žalobkyní fakturována částka 414 453,34 Kč včetně DPH za nájemné za období leden až březen 2020, se sjednanou čtvrtletní splatností, tj. 23. 4. 2020, za období nájmu duben až červen 2020 částka ve výši 414 453,34 Kč včetně DPH splatná dne 21.7.2020, za období nájmu červenec až září 2020 částka ve výši 414 453,34 Kč včetně DPH splatná dne 21.10.2020 a za období nájmu říjen až listopad 2020 částka ve výši 276 302,90 Kč včetně DPH splatná dne 25.11.2020. Dále byla žalobkyní žalované fakturována částka ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH za správu budovy v měsíci srpnu 2020, splatná dne 14.9.2020, částka ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH za správu budovy za období měsíce září 2020, splatná dne 21.10.2020, částka ve výši 31 762,50 Kč včetně DPH za správu budovy za období měsíce října 2020, splatná dne 23.11.2020 a částka ve výši 31 762 Kč včetně DPH za správu budovy za období měsíce listopadu 2020, splatná dne 25.12.2020. V čl. III. bod 3.4 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25% denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou nájemného a služeb. Žalobkyně následně žalovanou vyzvala dopisem ze dne 19.11.2020 k úhradě dlužné částky. Na to bylo reagováno ze strany žalované přípisem, ve kterém uvedla, že žalobkyně neumožnila žalované nerušený nájem pronajatých prostor v budově na adrese , adresa, , přičemž přes písemné výzvy žalované byla náprava sjednána až koncem března 2020, avšak žalobkyně jakožto pronajímatel vyúčtovala žalované plné nájemné. Žalovaná žalobkyni dále sdělila, že po úpravě fakturovaného nájemného - poměrného snížení o částku odpovídající počtu dnů, po kterou nemohla žalovaná příslušné prostory ve smluveném rozsahu užívat, je žalovaná připravena vyúčtování uhradit. Žalovaná dopisem ze dne 8.3.2021 namítala relativní neplatnost nájemní smlouvy.

9. Dále soud provedl dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované ze dne 7.4.2021, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, notářským zápisem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, a notářským zápisem ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že předsedou představenstva žalované byl od 22.6.2015 do 30.9.2019 , tituly před jménem, , jméno FO, , místopředsedou představenstva žalované byla od 23.6.2015 do 30.9.2019 , tituly před jménem, , jméno FO, . Členem představenstva žalované byl od 30.9.2019 do 13.1.2020 , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, byla členem představenstva od 30.9.2019. V období od 8.9.1999 do 30.9.2019 byli jménem žalované společnosti oprávněni jednat předseda a místopředseda představenstva samostatně, nebo člen představenstva společně s předsedou či místopředsedou představenstva. Podepisování jménem společnosti se dělo tak, že k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu jménu společnosti připojil svůj podpis předseda a místopředseda představenstva samostatně, nebo člen představenstva společně s předsedou či místopředsedou představenstva. Předsedou představenstva žalobkyně v období od 19.8.2011 do 25.3.2020 byl , tituly před jménem, , jméno FO, a místopředsedou představenstva žalobkyně byla od 19.8.2011 do 3.3.2020 , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že v důsledku rozdělení odštěpením a sloučením, se část jmění rozdělované společnosti , Jméno žalované, . (žalovaná) odštěpila a přešla na nástupnickou společnost , Anonymizováno, (žalobkyně). Jak vyplývá z notářského zápisu sepsaného dne 13.1.2020 je společnost , Anonymizováno, jediným akcionářem společnosti , Jméno žalované, . (žalované) jako vlastník tří kusů kmenových akcií na jméno v zaknihované podobě. Předmětem podnikání žalované je činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

10. Soud také provedl dokazování výpisem z účtu , právnická osoba, (období 1.1.2020 – 8.9.2021), výpisem z účtu , Anonymizováno, (období 1.1.2020 - 16.9.2021) a fakturou č. , hodnota, ze dne 31.7.2020. Z těchto listin vyplývá, že dne 6.10.2020 žalovaná žalobkyni poukázala platbu ve výši 95 287,50 Kč, přičemž podle variabilního symbolu se jednalo o platbu za správu a provoz nemovitosti na adrese , adresa, za období červenec 2020 (které není předmětem této žaloby).

11. Soud dále provedl dokazování emailem ze dne 4.3.2016 (2x), notářským zápisem ze dne 2.3.2016, výpisem z živnostenského rejstříku žalované v rozhodném období, čestným prohlášením , jméno FO, ze dne 5.6.2023, čestným prohlášením , jméno FO, ze dne 6.6.2023 a dopisem ze dne 27.5.2020. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že valná hromada společnosti , Jméno žalované, . schválila projekt rozdělení odštěpením společnosti , Jméno žalované, . a sloučením s již existující společností , Anonymizováno, . Podle tohoto projektu pak do nástupnické společnosti tj. do společnosti , Anonymizováno, (žalobkyně) byla z rozdělované společnosti převedena část rozdělované společnosti, která představovala část závodu označovanou jako pobočka , adresa, (předmětná nemovitost). V rámci rozdělení tedy přešla na nástupnickou společnost (žalobkyni) a byla tvořena především majetkem a závazky představující funkční celek mj. i předmětnou nemovitostí. V rozhodném posuzovacím období (tj. v době uzavření nájemní smlouvy 4. 6. 2016) byl členem představenstva žalobkyně a žalované (jediným členem představenstva) , tituly před jménem, , jméno FO, , konkrétně od 28.6.2010 do 30.9.2019, místopředsedkyní představenstva žalobkyně i žalované byla , tituly před jménem, , jméno FO, , konkrétně od 18.9.1998 do 7.4.2021, předsedou představenstva žalobkyně i žalované byl , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , konkrétně od 18.9.1998 do 13.1.2020 a členem dozorčí rady žalobkyně i žalované (jediným členem dozorčí rady) byla , jméno FO, . Emailem ze dne 4.3.2016 informoval , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, o odštěpení domu , adresa, (jakožto členy statutárních orgánů žalované) s tím, že žalobkyně nadále bude žalované pronajímat předmětnou budovu na základě nájemní smlouvy, která bude následně mezi účastníky řízení uzavřena, za podmínek nájmu: nájemné ve výši 2 200 Kč za m2 za rok za nebytový prostor a náhrada za služby ve výši 26 250 Kč/měsíc (bez DPH). , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, současně v tomto emailu , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, vyzval, že pokud s pronájmem prostoru nesouhlasí, nechť mu toto sdělí. Čestným prohlášením , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdili, že od tehdejšího předsedy představenstva žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, obdrželi uvedený email, kterým byli seznámeni se záměrem žalobkyně uzavřít nájemní smlouvu s žalovanou, jejímž předmětem měl být nájem budovy na adrese , adresa, . Proti uzavření takovéto smlouvy neměli žádné námitky. Dne 4.5.2016 byli oba informováni osobou , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , o uzavření předmětné nájemní smlouvy; opět bez námitek. Dopisem ze dne 27.5.2020 žalovaná vypověděla smlouvu o nájmu nebytových prostor na adrese krátká 3, , adresa, , bez uvedení důvodu, s šestiměsíční výpovědní lhůtou, která počala běžet prvního dne kalendářního měsíce následujícím po dni, kdy daná výpověď bude doručena žalobkyni, což se stalo dne 1.6.2020 a nájem tak skončil k datu 30.11.2020 (ostatně ukončení nájmu k danému datu nebylo mezi účastníky řízení sporné).

12. Naposledy pak soud provedl výslech žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, (předseda představenstva žalobkyně) k okolnostem uzavření předmětné nájemní smlouvy mezi účastníky řízení ze dne 4.5.2016. Z jeho výpovědi vzal soud za prokázané, že žalobce, jakožto předseda představenstva v rozhodném období zaslal před uzavřením nájemní smlouvy na radu svého právního zástupce dne 4.3.2016 emaily, a to konkrétně , jméno FO, (, Anonymizováno, ), která byla členem dozorčí rady žalované (i žalobkyně) a , tituly před jménem, , jméno FO, (, Anonymizováno, ), který byl v rozhodné době členem představenstva žalobkyně i žalované. Nesouhlas z jejich strany dán nebyl. Uzavření nájemní smlouvy rovněž všichni diskutovali na zasedání orgánu uvedených firem, konkrétně v říjnu 2016, která se konala na , Anonymizováno, . S uzavřením předmětné nájemní smlouvy ze dne 4.5.2016 byli oba seznámeni a o procesu odlučování (nemovitosti) věděli a na tomto byla shoda. V podstatě se jednalo pouze o formální přesun z jedné firmy do druhé (tj. mezi účastníky řízení). , jméno FO, a , jméno FO, nebyli proti uzavření předmětné nájemní smlouvy, resp. vyjádřili s jejím uzavřením souhlas. Žalovaná také standardně, jak hradila nájemné dříve, hradila nájemné a až poté se rozhodla, že nájem ukončí. Proti uzavření nájemní smlouvy nebyly žalovanou nikdy vzneseny námitky ve vztahu k žalobkyni, jež by se týkal střetu zájmů, paní , jméno FO, .

13. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně jakožto pronajímatel a žalovaná jakožto nájemce uzavřeli dne 4.5.2016 nájemní smlouvu ve znění jejího dodatku ze dne 24.9.2018, jejímž předmětem byl pronájem budovy čp. , Anonymizováno, a adrese , adresa, . V nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 2 460 Kč za m2 + DPH/ ročně za celkovou užitnou plochu , Anonymizováno, m2 a dále sjednána cena za správu pronajímané nemovitosti ve výši 26 250 Kč + DPH měsíčně. Součástí této smlouvy byla i sjednaná smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou nájemného a služeb ve výši 0,25 % z dlužné částky denně za každý započatý den prodlení. Nájemní vztah skončil ke dni 30.11.2020, přičemž žalovaná neuhradila žalobkyni nájemné za období leden až listopad 2020 v celkové výši 1 519 665,92 Kč a dále za správu nemovitosti za období srpen 2020 až listopad 2020 částku ve výši 127 050 Kč, a to ani po písemné upomínce ze strany žalobkyně. V rozhodném období, tedy k datu sjednání nájemní smlouvy dne 4.5.2016 byl předsedou představenstva žalobkyně i žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, a místopředsedkyní představenstva žalobkyně i žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy za uvedené společnosti byli oprávněni jednat předseda a místopředseda představenstva samostatně. Za žalobkyni nájemní smlouvu uzavíral , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, a za žalovanou , tituly před jménem, , jméno FO, . Jediným akcionářem žalované je společnost , Anonymizováno, , , právnická osoba, rozhodném období, tedy v okamžiku uzavření nájemní smlouvy ze dne 4.5.2016 byla členem dozorčí rady žalované paní , jméno FO, , členem představenstva žalované byl , tituly před jménem, , Anonymizováno, . , jméno FO, . Předseda představenstva žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, před uzavřením předmětné nájemní smlouvy informoval, a to konkrétně v březnu 2016 jediného člena dozorčí rady žalované , jméno FO, a jediného člena představenstva žalované , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, o záměru uzavřít předmětnou nájemní smlouvu, jejímž předmětem měl být nájem budovy na adrese , adresa, s žalovanou, a to v souvislosti s rozhodnutím valné hromady žalované ze dne 2.3.2016, kterým došlo ke schválení projektu „, Anonymizováno, “, na základě které byla odštěpena část majetku žalované do žalobkyně ( a to včetně předmětu nájmu). Proti uvedenému postupu nebylo ze strany těchto osob žádných námitek. Žalovaná po uzavření nájemní smlouvy ze dne 4.5.2016 hradila nájemné do ledna 2020 a služby spojené s užíváním nebytového prostoru do července 2020.

14. Podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen zákon o obchodních korporacích), dozví-li se člen voleného orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi voleného orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných.

15. Podle ustanovení § 54 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, člen voleného orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost.

16. Podle § 437 odst. 1 o. z. zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, leda že při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

17. Podle ustanovení § 440 odst. 1 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

18. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním se zákonem.

19. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení posoudil soud věc po právní stránce následovně: soud se řídil závazným právním názorem odvolacího soudu, že pokud za žalovanou podepisovala smlouvu , tituly před jménem, , jméno FO, jako místopředsedkyně jejího představenstva s právem samostatně jednat a stejná osoba byla zároveň místopředsedkyní představenstva žalobkyně, šlo o zjevný střet zájmů ve smyslu § 54 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Soud se v poměrech uvedeného zjištění, měl zabývat tím, zda byla ze strany této osoby splněna notifikační povinnost, tj. povinnost oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu orgánu, jehož byla členem, a kontrolnímu orgánů, tj. dozorčí radě. Dále se měl soud zabývat tím, zda při překročení zástupčího oprávnění uvedeným způsobem došlo k dodatečnému schválení právního jednání ze strany žalované. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že svoji notifikační povinnost , tituly před jménem, , jméno FO, nesplnila, když svůj střet zájmů uvedeným orgánům neoznámila (resp. toto nebylo žalobkyní ani tvrzeno, natož prokazováno). Nicméně v řízení bylo prokázáno, že o záměru uzavřít předmětnou nájemní smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou informoval jediného člena představenstva , tituly před jménem, , jméno FO, a jedinou členku dozorčí rady , jméno FO, předseda představenstva žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Proti uvedenému pak tyto orgány žalované neměly žádných námitek či výhrad, naopak, jak vyplynulo z účastnické výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, (předsedy představenstva obou společností v rozhodné době), s tímto souhlasili, což potvrzuje i čestné prohlášení , jméno FO, a , jméno FO, . Soud nemá důvodu pochybovat o pravdivosti těchto čestných prohlášení a rovněž tak o pravdivosti výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , neboť se jedná o osoby z jedné rodiny (, Anonymizováno, ) a orgány žalované i žalobkyně byly obsazeny totožnými osobami, které jednaly ve vzájemné shodě (v podstatě se jednalo o rodinný podnik). Protože se jednalo o důkaz pro soud zcela dostačující, považoval soud již za nadbytečné realizovat výslech , jméno FO, a , jméno FO, a tento důkazní návrh žalované zamítnul. Ostatně důvod uzavření předmětné nájemní smlouvy zároveň logicky vysvětlil , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, v rámci své účastnické výpovědi a důvody jejího uzavření jsou seznatelné i z notářského zápisu ze dne , datum, , týkající se rozhodnutí valné hromady žalované, mj. odštěpením předmětu nájmu (budovy na adrese , adresa, ,) jakožto části majetku, od žalované do žalobkyně. Potřeba předmětnou nájemní smlouvu uzavřít byla především z důvodu, že žalovaná v té době měla v budově své provozovny. Jelikož tento krok byl ze strany žalobkyně s orgány žalované konzultován ještě předtím, než k němu skutečně došlo a nebylo proti němu žádných výhrad, lze uzavřít, že se zamýšleným právním jednáním byla žalovaná, resp. její orgány konfrontovány (bez výhrad) ještě před jeho naplněním (tj. před uzavřením nájemní smlouvy) a i následně poté, tedy právní jednání bylo orgány žalované (tj. dozorčí radou a představenstvem) bez zbytečného odkladu schváleno ve smyslu § 440 o. z.

20. Ostatně k tomuto závěru soud dospěl i na základě konkludentního jednání žalované, neboť po uzavření předmětné nájemní smlouvy ze dne 4.5.2016 žalovaná nebytový prostor užívala a podle uzavřené nájemní smlouvy hradila nájemné do měsíce ledna 2020 a náklady na správu budovy až do července 2020. Z tohoto jednání žalované lze dovodit, že došlo k „dodatečnému“ schválení právního jednání (srov. odstavec 16 zrušujícího usnesení: „ uzavře-li například za nájemce smlouvu o nájmu prostor sloužící k podnikání ten, kdo k tomu nebyl zmocněn (jako je tomu v tomto případě), je třeba považovat smlouvu za platnou, vyjádří-li nájemce vůli jí schválit tím, že nebytové prostory začne užívat podle smlouvy a případně zároveň poskytuje za toto užívání odpovídající smluvní protiplnění“). Pokud tedy nájemní smlouva byla ze strany žalované podepsána neoprávněným zástupcem, tj. místopředsedkyní představenstva žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla ve střetu zájmů, avšak v řízení bylo prokázáno, že se jednalo o právní jednání zastoupeného, když s postupem žalované (uzavření předmětné nájemní smlouvy prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, ), byl vyjádřen souhlas, nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu právnické osoby aplikovat § 431 o. z., a je třeba na uvedené právní jednání pohlížet jako na právní jednání žalované. Tato tudíž výslovně a rovněž tak konkludentně projevila vůli být uvedenou nájemní smlouvou vázána.

22. Protože soud vyšel z toho, že uvedená nájemná smlouva je platná a tato byla ukončena k datu 30.11.2020 a žalovaná za období od ledna do listopadu 2020 nehradila nájemné ve výši 2 460 Kč za m2 + DPH/ročně za využívaných , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, tedy celkem částku 1 519 665,92 Kč a obdobně pak za období měsíce srpna 2020 až listopadu 2020 nehradila sjednanou částku ve výši 127 050 Kč včetně DPH za správu předmětné budovy na adrese , adresa, porušila povinnost vyplývající ze sjednaného nájemního vztahu v podobě řádného hrazení nájemného a sjednaných nákladů za správu budovy, dospěl soud k závěru, že žaloba je plně opodstatněná a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

23. Obdobně soud smýšlí o žalobkyní uplatněném zákonném úroku z prodlení, který je v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť podle článku III. bodu 3.3 smlouvy bylo nájemné splatné vždy čtvrtletně na základě vystavené faktury a platby za správu budovy byly splatné měsíčně. Žalovaná se proto nehrazením nájemného dostala do prodlení, tj. dnem následujícím po splatnosti faktur, když faktura za období leden až březen 2020 byla splatná dne 23.4.2020, faktura za období duben až červen 2020 byla splatná dne 21.7.2020, faktura za období červenec – září 2020 byla splatná dne 21.10.2020 a faktura za období říjen až listopad 2020 byla splatná dne 25.12.2020. Stejně tak byla žalovaná v prodlení s úhradou poplatku za správu budovy za srpen 2020, kdy daná faktura byla splatná dne 14.9.2020 za září 2020, kdy faktura byla splatná dne 21.10.2020, za říjen 2020, kdy faktura byla splatná dne 23.11.2020 a za listopad 2020 kdy faktura byla splatná dne 25.12.2020, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti. I v tomto případě soud žalobkyni přiznal zákonné příslušenství z dlužných částek.

24. Naposledy soud shledal jako důvodný nárok na úhradu smluvní pokuty podle článku III. bod 3.4 Smlouvy, v níž se si strany ujednaly pro případ prodlení s úhradou nájemného či poplatku za správu budovy smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužných částek za každý započatý den prodlení. Žalobkyni proto náleží za dobu prodlení s úhradou dlužných částek smluvní pokuta v celkové výši 891 806,56 Kč. Soud je závěru, že uvedená smluvní pokuta není nijak nepřiměřená, a to v kontextu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 438/2005, 33 Cdo 237/1998 a 33 Odo 96/2001 podle kterých je sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,5% denně z dlužné částky považována za platné ujednání neodporující dobrým mravům.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná (když nárok na úhradu částky 9 600 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky nejsou jistinou, nýbrž jejím příslušenstvím), přiznal mu soud náklady řízení před soudem I. stupně, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 110 760 Kč podle ust. § 7 ust. § 8 a ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (6 úkonů právní služby po 18 460 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení, sepsání žaloby a 3x účast u jednání), z náhrady za promeškaný čas ve výši 9 320 Kč podle § 14 odst. 2 cit. vyhl. v souvislosti s jednáním dne 30. 8. 2021, které bylo bez projednání odročeno, z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle ust. § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (5 úkonů právní služby po 300 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení, sepsání žaloby a 2x účast na jednání) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 127 406 Kč. Náklady před odvolacím soudem tvoří mimosmluvní odměnu advokáta ve výši 18 460 Kč podle ust. § 7 ust. § 8 a ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 úkon právní služby po 18 460 Kč – vyjádření k odvolání) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. k) vyhl. č. 177/1996 Sb. (1 úkon právní služby po 300 Kč – vyjádření k odvolání)