28 C 71/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura příjmení ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 110 592,42 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 864,42 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně od 15.7.2017 do 26.4.2021 z částky 26 500 Kč, s 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně od 15.7.2017 do zaplacení z částky 7 700 Kč, s 8,5% zákonným úrokem z prodlení ročně od 17.6.2020 do 26.4.2021 z částky 2 139 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 97 728 Kč a žalobcem požadované příslušenství nad rámec příslušenství přiznaného výrokem I. rozsudku, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 4 440 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 110 592,42 Kč představující bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu ve výši obvyklého nájemného 11 500 Kč za duben 2017, představující úhradu za služby spojené s užíváním bytu za rok 2016 ve výši 8 111,42 Kč a dále ve výši 2 139 Kč za rok 2017 a částku 129 192 Kč představující náhradu škody za zničené vybavení bytu žalovaným. Žalobce uvedl, že dne datum jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu na užívání bytu číslo v 5. a 6. patře domu adresa, obec a číslo, zapsáno na list vlastnictví, obec Praha, k. ú. část obce, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. část Prahy, jehož je žalobce vlastníkem. Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 059 Kč, vše splatné nejpozději k 20. dni každého předchozího kalendářního měsíce. Dodatkem číslo ze dne datum, dodatkem číslo ze dne datum a dodatkem číslo ze dne datum byly sjednány vyšší zálohy na služby, naposledy pak částkou 2 602 Kč. Doba nájmu byla sjednána do datum. Žalovaný při uzavření nájemní smlouvy složil žalobci v souladu s nájemní smlouvou jistinu ve výši 26 500 Kč. Žalovaný byt užíval i poté, co nájemní vztah skončil a byt vyklidil až dne datum. Po vyklizení bytu byl sepsán seznam závad, který žalovaný odmítl podepsat. Jelikož došlo k poškození bytu a jeho vybavení užíváním žalovaného a tento byl ústně vyzván, aby nejpozději do datum zajistil opravu poškození bytu, což neučinil, přistoupil k opravě závad žalobce a vynaložil na to shora uvedenou částku. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnosti stran uzavřené nájemní smlouvy. Také potvrdil, že byt vyklidil a předal žalobci dne datum. Žalovaný dále uvedl, že se dohodl s žalobcem na výměně koberců v bytě, což realizoval. Rovněž bylo dohodnuto, že žalobce provede výmalbu celého prostoru na náklady žalovaného. Žalovaný dne datum obdržel od žalobce„ vyúčtování pohledávek“ společně s dvěma fakturami bez bližší specifikace. Faktury obsahovaly nedostatečně specifikované položky a vlastní vyúčtování chybělo úplně; žalovaný proto žalobce požádal o zjednání nápravy. Žalovaný dále sdělil, že mu byly přeúčtovány zámečnické práce, elektropráce nebo truhlářské či sklenářské práce, přičemž mu není zřejmé, čeho se měly týkat, a proč byly prováděny, když nedošlo k žádnému rozbití skel či elektroinstalace. Dále po něm žalobce požadoval náhradu za otevření trezoru, vyhození zničeného květináče nebo vyčištění trouby popř. opravu dveří u bytu číslo což nebyl ani byt, který měl žalovaný pronajatý; tedy žalobce nárokoval položky podle přesvědčení žalovaného úplně absurdní. Částku za tyto položky proto žalovaný považuje za zcela vykonstruovanou a nedůvodnou. Žalovaný závěrem uvedl, že žalobce má dosud v držení jistinu ve výši 26 500 Kč, kterou uhradil při uzavření nájemní smlouvy a rovněž žalobci uhradil částku ve výši 14 102 Kč dne datum. Žalovaný současně souhlasil s uhrazením poměrné části nájmu za měsíc duben 2017 ve výši 8 532 Kč (tj. 23 dní z částky 11 500 Kč), tedy započtením této částky s platbou 14 102 Kč a dále žádal vrácení částky 5 570 Kč a vrácení uhrazené jistiny ve výši 26 500 Kč.

3. Žalovaný posléze vzájemným návrhem ze dne datum ve znění jeho doplnění ze dne datum žádal po žalobci zaplacení částky 26 500 Kč, tj. jistiny, kterou uhradil při uzavření nájemní smlouvy, částky ve výši 5 548 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5,82% ročně za dobu od datum do datum z částky 26 500 Kč, zaplacení částky 5 285,33 Kč s příslušenstvím představující zbytek částky 14 102 Kč, kterou žalobci uhradil, a která již neslouží k úhradě dlužného nájemného, jak uvedl ve svém vyjádření k žalobě. Naposledy pak žalovaný svým vzájemným návrhem po žalobci požadoval uhradit pokutu za prodlení ve výši 50 Kč za každý den prodlení od datum do doby předložení řádného vyúčtování, neboť žalobce nepředkládal žalovanému řádné vyúčtování služeb. Ke dni sepsání vzájemného návrhu žalovaný tuto částku vyčíslil na 70 800 Kč.

4. Žalobce ve své replice vznesl námitku promlčení stran vzájemného návrhu. I pokud by nárok promlčen nebyl, byly proti pohledávce z titulu jistoty započteny dluhy žalovaného dílem z neplacení, dílem z titulu poškození předmětu nájmu, které byly vyčísleny, a o tom byla žalovanému doručena písemnost, která všechny tyto skutečnosti vyjadřovala. Uplatněním tohoto nároku a jeho započtením žalobcem závazek z titulu vrácení jistoty zanikl. Vyúčtování služeb pak bylo prováděno řádně a včas a bylo vhazováno do schránek všech nájemců, tedy i žalovaného.

5. Při jednání konaném dne datum uznal žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše, a to částkou 8 532 Kč na dlužném nájemném za období od datum do datum, částkou ve výši 10 250,42 Kč představující dluh spojený se službami s užíváním bytu za rok 2016 a 2017, částkou 317 Kč, jakožto dlužný poplatek z prodlení a naposledy pak částkou 26 500 Kč představující náhradu škody za vymalování bytu. Tyto posledně uvedené náklady na výmalbu tedy žalovaný uznal jen do výše jím uhrazené jistiny.

6. Soud nařídil ústní jednání na den datum. Z tohoto ústního jednání se podáním došlým soudu v pátek dne datum v 12.58 hod. do datové schránky soudu a oddělení 28 C dne datum, omluvil právní zástupce žalobce, a to pro náhlou zdravotní indispozici způsobenou chronickým závažným onemocněním; současně požádal o odročení jednání. Soudu pak nedoložil skutečnost jím tvrzenou, tedy, že trpí závažným chronickým onemocněním, pro které může být náhle zdravotně indisponován. Vzhledem k tomu, že soud nepovažoval omluvu právního zástupce žalobce za včasnou, když jeho podání se do civilní kanceláře senátu 28 C dostalo až v pondělí dne datum a zejména za nedůvodnou, když soudu nebylo osvědčeno závažné chronické onemocnění, kterým má právní zástupce žalobce trpět, konal soud jednání v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a rovněž v nepřítomnosti žalovaného, který se taktéž z jednání omluvil, avšak o jeho odročení nepožádal.

7. Soud provedl dokazování vyúčtováním pohledávek a závazků včetně výpisu z datové schránky, dopisem na čl. 83 včetně výpisu z datové schránky, emailem ze dne datum, fakturou ze dne datum (čl. 6), fakturou ze dne datum (čl. 7), fakturou číslo ze dne datum, pokladním blokem výdajovým ze dne datum, fakturou ze dne datum číslo 2017 (čl. 9), fakturou ze dne datum (čl. 10), fakturou ze dne datum (čl. 11), fakturou ze dne datum (čl. 12), fakturou ze dne datum (čl. 13), fakturou ze dne datum (čl. 14), fakturou ze dne datum (čl. 15), fakturou ze dne datum (čl. 16), fakturou ze dne datum (čl. 17), fakturou ze dne datum, výpisem z katastru nemovitostí ze dne datum (čl. 19 a 20), předávacím protokolem rok 2013 (čl. 23 a 24), předávacím protokolem (čl. 21 a 22), předžalobní upomínkou ze dne datum, vyúčtováním pohledávek a závazků (čl. 40) včetně doručenky (čl. 41). Z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem nemovitosti domu adresa, zapsáno na list vlastnictví, obec Praha, k. ú. část obce, vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. část Prahy, na adrese adresa žalovaného a žalobkyně. Žalobce účtoval žalovanému úhradu služeb za byt číslo za dobu od datum do datum ve výši 2 139 Kč a fakturou ze dne datum úhradu služeb za rok 2016 ve výši 8 111,42 Kč. Dále žalobce přeúčtoval fakturou ze dne datum náklady na opravu bytu číslo na adrese adresa žalovaného a žalobkyně, a to za zadělání děr ve střeše, úklid střechy, prasklé tašky na střeše, vyčištění dešťových svodů, utržený satelit, ulámané hroty proti holubům, opravu výmalby domu, sušení požární hadice, opravu dveří u bytu číslo (polepené a pomalované), likvidaci zničené mikrovlnné trouby, vyhození zničeného květináče, vyhození zničených světel, výměnu ulámaných úchytek u kuchyňské linky, výměnu ulámaných úchytů u vany, zničenou poličku v koupelně, ulomený držák hadice, vyčištění trouby, úpravu zárubně poničené rozpěrou, odstranění vosku z nábytku, opravu zničeného hlásiče CO, provizorní opravu zničené sauny a likvidaci zničené vířivky. Dále žalobce přefakturoval žalovanému fakturou ze dne datum částku ve výši 46 644 Kč za zámečnické práce, zednické práce a malování, elektropráce a truhlářské práce. Zednické práce včetně malování žalobce žalovanému přefakturoval ve výši 34 200 Kč včetně DPH (15 %), tj. celkem 39 330 Kč. Z faktury ze dne datum vzal soud za prokázané, že dodavatel jméno příjmení fakturoval žalobci celkem částku ve výši 34 200 Kč za opravu prasklin stěn a stropů, poničeného sádrokartonu, malby stěn a stropů a závěrečný úklid na adrese adresa žalovaného a žalobkyně, byt číslo patro. Žalobce také žalovanému fakturou ze dne datum fakturoval částku 317 Kč představující poplatek z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení s pozdní úhradou nájemného a záloh na poskytnuté služby za byt, celkem za devět dní prodlení v lednu 2017. Předávací protokol při uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky řízení (špatně čitelné datum) prokazuje, že žalovaný od žalobce po uzavření nájemní smlouvy převzal byt k užívání. V tomto předávacím protokolu jsou specifikovány jednotlivé pokoje s jejich vybavením. Na protokolu jsou podepsány obě strany, tj. žalobce i žalovaný (kopie listiny je špatně čitelná). Z předávacího protokolu (bez uvedení data, avšak datum předání bytu datum není mezi účastníky řízení sporné) vyplývá, že při skončení nájemního vztahu žalovaný žalobci předal předmětný byt, přičemž na protokole se nenachází ani jeden z podpisů účastníků, na listině je poznámka:„ pan celé jméno žalovaného odmítl podepsat“. Dále jsou na listině uvedeny názvy jednotlivých pokojů a popis závad v pokojích či na vybavení, které byly zjištěny. I tato kopie je špatně čitelná. Z těchto listin z důvodu špatné čitelnosti nemá soud za prokázané, jaký byl stav bytu při převzetí žalovaným a jaký byl následně stav bytu, včetně jednotlivých závad a poškození při předání bytu zpět žalobci v době skončení nájemního vztahu. Fakturou ze dne datum fakturoval žalobce žalovanému částku ve výši 12 489 Kč za otevření trezoru a sklenářské práce v souvislosti s poničením bytu číslo na adrese adresa žalovaného a žalobkyně. Na zaslání této faktury a dále faktury ze dne datum (týkající se náhrady za provedené zámečnické práce) žalovaný reagoval tak, že žádal o zaslání kopií dokladů za provedené opravy a specifikování jednotlivých položek. Dopisem ze dne datum vyúčtoval žalobce žalovanému kauci a náklady na opravy poničeného vybavení se sdělením, že vyúčtování nákladů na opravu předmětného bytu není prozatím schopen provést s tím, že výměna zničených podlahových krytin v bytě započne dne datum. Potvrzení přijetí tohoto vyúčtování učinil žalovaný přípisem došlým žalobci dne datum. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, avšak bezúspěšně.

8. Dále soud na základě shodných skutkových tvrzení účastníků, která vzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. uzavřel, že žalobce jako pronajímatel uzavřel dne datum s žalovaným jakožto nájemcem nájemní smlouvu ve znění jejích dodatků na byt nacházející se v tomto domě, a to byt číslo o velikosti 5+1 v 5. a 6. nadzemním patře. Nájemné bylo sjednáno částkou 11 500 Kč měsíčně a zálohy na služby poskytnuté s užíváním bytu byly sjednány ve výši 2 602 Kč Tyto měly být účtovány nájemci jednou ročně, vždy nejpozději v termínu do číslo následujícího kalendářního roku (čl. IV. nájemní smlouvy). V případě skončení nájmu mělo být vyúčtování záloh na poskytnuté služby provedeno do třech měsíců ode dne skončení nájmu. V souvislosti se sjednáním nájemní smlouvy složil žalovaný dne datum k rukám žalobce kauci ve výši 26 500 Kč na uhrazení případných nedoplatků a dluhů nájemce nebo škody způsobené nájemcem na majetku pronajímatele. Nevyčerpaná část této kauce po skončení nájmu měla být pronajímatelem vrácena nájemci nejpozději do 45 dnů od předání bytu pronajímateli (čl. VII. odst. 12 nájemní smlouvy). Nájemní smlouva byla ukončena dne datum, přičemž žalovaný byt vyklidil a vyklizený jej předal žalobci dne datum.

9. Z provedeného dokazování nemá soud za prokázané, že žalobce ve vztahu k žalovanému učinil právní úkon – započtení pohledávky tj. jakou částku z plateb provedených žalovaným (14 102 Kč a 26 500 Kč) konkrétně započítává na konkrétní nárok žalobce, neboť z listinných důkazů tato skutečnost nevyplývá. Obdobně, jak soud vysvětlil v odstavci 7, nemá za prokázané jednotlivé poškození bytu či jeho zařízení žalovaným (vyjma nutnosti vymalovat byt). Dále soud nemá za osvědčené, že by žalovanému byla doručena faktura ze dne datum představující nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok 2017 znějící na částku 2 139 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování má soud za osvědčený následující skutkový stav: žalobce je vlastníkem nemovitosti – domu adresa, ulice a číslo, obec a číslo, ve kterém je byt číslo o velikosti 5+1 v 5. a 6. nadzemním patře, který na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne datum ve znění jejích dodatků, užíval žalovaný od datum do datum. Nájemné bylo sjednáno ve výši 11 500 Kč a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 602 Kč splatné vždy nejpozději k 20. dni každého předchozího kalendářního měsíce. Žalovaný dne datum složil jistotu 26 500 Kč k rukám žalobce. Nájemní vztah byl ukončen k datu datum a žalovaný byt vyklidil a žalobci předal dne datum. Dne datum uhradil žalovaný žalobci částku 14 102 Kč. Žalobce se s žalovaným dohodl, že žalovaný provede výmalbu bytu na náklady žalobce. Žalobce za tuto službu tj. zednické práce a výmalbu bytu uhradil částku ve výši 34 200 Kč, kterou následně fakturoval žalovanému, resp. fakturoval ji i s daní s přidané hodnoty ve výši 15%. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, jež je předmětem této žaloby, avšak bezúspěšně.

11. Podle § 492 odst. 1 o. z. hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

12. Podle § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemci má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2267 o. z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

16. Podle ustanovení § 2952, věta prvá o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

17. Podle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

18. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

19. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo, vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běže ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

20. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal nárok 45 599,42 Kč resp. 45 282,42 Kč co do důvodu a výše, tj. ve výši 8 532 Kč na dlužném nájemném za období od datum do datum ve výši 10 250,42 Kč představující dluh spojený se službami spojenými s užíváním bytu za rok 2016 a 2017, částku 317 Kč představující dlužný poplatek z prodlení (tento však nebyl předmětem žalobního žádání) a částku 26 500 Kč představující náhradu za vymalování bytu (do výše kauce, kterou žalovaný složil), soud rozhodl podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. rozsudkem podle tohoto uznání a stran této částky (vyjma částky 317 Kč, neboť nebyla předmětem žalobního žádání) má žalobu za opodstatněnou.

22. K jednotlivým nárokům, jež byly předmětem žaloby, soud uvádí: pokud jde o částku 10 250,42 Kč představující dluh spojený se službami spojenými s užíváním bytu za rok 2016 a 2017, tento nárok žalovaný uznal a je tedy zcela vypořádán. U dlužného nájemného za období od datum do datum žalovaný uznal toliko částku ve výši 8 532 Kč. Jelikož nájemné bylo sjednáno mezi účastníky řízení částkou ve výši 11 752 Kč, tedy 392 Kč/den a vzhledem k tomu, že žalovaný po uvedenou dobu užíval byt bez právního důvodu, když nájemní vztah skončil k datu datum, aniž by žalobci poskytl za jeho užívání peněžní protihodnotu, má žalobce v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, tedy nájemného, které za doby nájemního vztahu bylo mezi účastníky řízení sjednáno. Za dobu 23 dnů proto tato částka činí 9 016 Kč. Jelikož, jak soud uvedl, žalovaný na dlužném nájemném uznal částku 8 532 Kč (přičemž žalobci dne datum uhradil částku 14 102 Kč), je na tomto nároku ještě důvodná částka 484 Kč. Naposledy žalovaný uznal za důvodnou částku 26 500 Kč za zednické práce a malování bytu, přičemž částku v této výši žalobci uhradil jako kauci na byt již dne datum. V této souvislosti soud doplňuje, že žalovaný nesporoval základ nároku, tj. nutnost provedení zednických prací a s tím související výmalba předmětného bytu, nýbrž toliko výši, kterou žalobce jakožto náhradu škody za výmalbu bytu a zednické práce vůči žalobci požaduje. K tomuto nároku soud provedl dokazování zejména fakturou ze dne datum, kterou byly vyfakturovány žalobci uvedené práce ze strany pana příjmení, tedy subjektu, který tyto práce činil, a to částkou ve výši 34 200 Kč. Jelikož tato částka byla žalobci panem příjmení, který malbu prováděl, fakturována bez DPH, jak vyplývá z uvedené faktury, není důvodné, aby žalobce tuto částku po žalovaném požadoval včetně daně z přidané hodnoty, jak učinil, když žalovanému fakturou ze dne datum fakturoval částku 39 330 Kč. Soud doplňuje, že částku představující daň z přidané hodnoty žalobce v souvislosti s položkou malování bytu skutečně nevynaložil, tudíž mu škoda v rozsahu 5 130 Kč nemohla vzniknout, neboť se škodou ve smyslu § 2952 věta prvá o.z. rozumí skutečná škoda nebo ušlý zisk. Škodu tedy chápeme jako majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích, a je proto penězi nahraditelná. Jedná se o újmu, jež vznikla ve sféře poškozeného. Takovouto újmou se rozumí především majetková újma spočívající jednak v konkrétním zmenšení již existujícího majetku poškozeného, jakož i to, o co se sice majetek poškozeného nezmenšil, ale na druhé straně zas ani nerozmnožil, ač by to bylo jinak logické a očekávatelné (ušlý zisk). Částka ve výši 34 200 Kč, resp. 7 700 Kč, kterou žalovaný rozporoval, se soudu jeví s ohledem na skutečnost, že byly prováděny jak zednické práce, tak výmalba bytu, jako cena přiměřená, zejména s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o velký byt – rozlohou 5+1. Soud proto částku ve výši 34 200 Kč považuje za odpovídající rozsahu provedené práce a cenám za takovouto službu a vlastní úvahou podle § 136 o. s. ř. dospěl k závěru, že tato částka odpovídá provedené službě a nejedná se o cenu nikterak nadhodnocenou. Ostatně její výše byla zjištěna již soudem zmíněnou fakturou vystavenou poskytovatelem této služby.

23. Soud tedy uzavírá, že na dlužném nájemném zbývá k úhradě částka ve výši 9 016 Kč (částečně žalovaným uznáno) a na úhradě služeb spojených s užíváním bytu za rok 2016 a 2017 částka ve výši 10 250,42 Kč (uznána žalovaným) a na náhradě škody částku 34 200 Kč (částečně žalovaným uznána), tj. celkem částka ve výši 53 466,42 Kč. Jelikož žalovaný žalobci již uhradil částku 14 102 Kč dne datum a částku 26 500 Kč dne datum, zbývá k úhradě částka ve výši 12 864,42 Kč, kterou soud žalobci přiznal výrokem I. rozsudku.

24. U zbývající částky představující nárok žalobce na náhradu škody za poničení pronajatého bytu a jeho vybavení, soud podotýká s odkazem na obranou argumentaci žalovaného, který jednotlivé žalobcem specifikované položky rozporoval, resp. u některých mu vůbec nebylo zřejmé, čeho se měly týkat (např. otevření trezoru), a i podle názoru soudu žalobcem požadovaná peněžitá náhrada za některé položky, je minimálně nevěrohodná (např. vyčištění dešťových svodů, oprava hrotů proti holubům, oprava střechy apod.), bylo na žalobci, aby svá tvrzení ohledně požadované náhrady škody (tj. nutnost oprav a odůvodněnost výše jednotlivých položek představující ve svém souhrnu žalobcem nárokovanou částku) doplnil, pečlivě specifikoval a zdůvodnil. Rovněž tak, aby jím tvrzený vznik (existenci) škody prokázal. Na danou procesní situaci soud žalobce připravil již při ústním jednání konaném dne datum, u kterého byl přítomen jeho právní zástupce. Jelikož žalobce chtěl jednání odročit za účelem možnosti mimosoudního jednání mezi účastníky, přistoupil soud k odročení jednání se sdělením postupu, že v případě, že se účastníci řízení nedohodnou, bude při příštím ústním jednání žalobce poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů stran požadované náhrady škody. Protože k ústnímu jednání nařízenému na den datum se žalobce bez řádné omluvy nedostavil, nemohl mu soud uvedené poučení, které se zásadně dává při ústním jednání, poskytnout. Tato skutečnost proto musí jít k tíži žalobce v podobě zamítnutí žaloby ve zbývajícím rozsahu požadavku na náhradu škody. Ostatně žalobce mohl na procesní situaci reagovat (jelikož mu byla od jednání konaném dne datum známa) a sám o své vůli doplnit (specifikovat) požadavek na náhradu škody stran jednotlivých položek týkajících se opravy bytu a vybavení bytu.

25. K příslušenství z přiznaných částek soud sděluje, že ohledně nároku na úhradu dluhu za služby spojené s užíváním bytu za rok 2016 a 2017 ve výši 10 250,42 Kč požadoval žalobce příslušenství pouze z částky 2 139 Kč (rok 2017) od datum do zaplacení, nikoli již z částky 8 860 Kč. Také u nároku představující bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného 11 752 Kč příslušenství nenárokoval. V řízení pak nebylo žalobcem prokázáno, že faktura ze dne 28. 12 2017 týkající se vyúčtování částky 2 139 Kč byla žalovanému doručena. Soud proto žalobci přiznal příslušenství až ode dne datum, kdy byla žalovanému doručena žaloba do dne datum, kdy žalovaný tento nárok, na který byla tato dlužná částka žalovaným započítána, při ústním jednání uznal (a zaplatil ji již datum).

26. Úrok z prodlení z částky 7 700 Kč představující doplatek na částku 34 200 Kč, který soud shledal opodstatněným, náleží žalobci od data splatnosti faktury datum, kterou byla tato částka žalovanému fakturována. Dále soud žalobci přiznal příslušenství z částky 26 500 Kč, kterou žalovaný uznal jako důvodnou za výmalbu bytu, a to opět od datum do datum, když tuto částku žalobci uhradil jako kauci již dne datum. Přiznaný úrok z prodlení a jeho výše je odůvodněna § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.

27. Soud se současně zabýval vzájemným návrhem žalovaného, který specifikoval ve svém vyjádření ze dne datum a ze dne datum. Protože žalovaný uznal co do důvodu a výše nárok žalobce na zaplacení částky 26 500 Kč (náhrada škody – výmalba), nemůže být tato částka, kterou žalovaný vzájemným návrhem po žalobci požadoval, opodstatněná, a to včetně kapitalizovaného příslušenství z této částky. Obdobně tak částka ve výši 5 285,33 Kč s příslušenstvím, když i tuto částku žalovaný uznal (celkem žalovaný požadoval po žalobci uhrazení částky 31 785, 33 s příslušenstvím, přičemž uznal částku ve výši 45 599,42 Kč, resp. 45 282,42 Kč). Je v logickém rozporu, aby žalovaný danou částku požadoval po žalobci k úhradě a zároveň jí uznával jako důvodnou k zaplacení z jeho strany. Pro úplnost soud dodává, že i s ohledem na žalobcem vznesenou námitku promlčení, musí konstatovat, že nárok na zaplacení částky 26 500 Kč je promlčen, neboť podle uvedené nájemní smlouvy byl žalobce povinen tuto částku žalovanému vypořádat do 45 dnů od předání bytu. Jelikož k předání bytu došlo dne datum, byl žalobce povinen podle čl. VII. odst. 12 nájemní smlouvy zálohu vypořádat do datum. Od tohoto data proto žalovanému počala běžet tříletá promlčecí doba podle § 619 odst. 1 o. z. ve spojení s § 629 odst. 1 o z. a tato skončila ke dni datum. Protože vzájemný návrh žalovaný u soudu uplatnil až dne datum, je tento nárok podle § 609 o. z. již promlčen. Stejně tak, pokud žalovaný požadoval zaplacení částky 5 285,33 Kč představující přeplatek na dlužném nájmu, když žalobci dne datum uhradil částku ve výši 14 102 Kč, mohl tuto částku podle § 619 odst. 1 o. z. po žalobci požadovat od datum, resp. od datum, kdy předal žalobci vyklizený byt a tedy opět od tohoto data mu počala běžet tříletá promlčecí doba a i v tomto případě s odkazem na podání vzájemného návrhu žalovaným dne datum došlo k promlčení nároku.

28. U posledního nároku vzneseného žalovaným - úhrada částky 50 Kč denně od datum do řádného předložení vyúčtování služeb žalobcem, soud uvádí, že ani tento není důvodný pro jeho promlčení. Podle čl. 27 nájemní smlouvy mělo být vyúčtování služeb se strany žalobce, jakožto pronajímatele provedeno do 3 měsíců od skončení nájemního vztahu. Nájemní vztah skončil k datu datum, proto žalobce vyúčtování služeb měl učinit do datum; od tohoto data tak opět žalovanému počala běže promlčecí doba pro uplatnění jeho nároku a skončila ke dni datum. I tento požadavek byl žalovaným vznesen u soudu až dne datum, tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby. Vzájemný návrh žalovaného proto soud s odkazem na výše uvedené komplexně posoudil jako nedůvodný.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení o zaplacení částky 110 592,42 Kč byl žalobce úspěšný v rozsahu 12% a žalovaný v rozsahu 88%. V řízení o vzájemném návrhu byl žalobce plně úspěšný (100%) a žalovaný neúspěšný. Od úspěchu žalobce proto soud odečetl úspěch žalovaného, a to v obou řízeních (tj. 100% – 88%) a žalobce tak má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 12%. Za tarifní hodnotu soud podle § 8 odst. 3 ve spojení s § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. považoval hodnotu věci o zaplacení částky 110 592,42 Kč, neboť tato byla vyšší než hodnota věci v řízení o vzájemném návrhu 102 585 Kč (tj. 25 600 – dlužná kauce, 5 285 Kč – přeplatek na nájemném a 70 800 Kč - částka, kterou žalobce na nároku stran zaplacení částky 50 Kč/den ke dni podání žaloby vyčíslil). Náklady řízení se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 3 324 Kč (5 úkonů právní služby po 5 540 Kč – převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a 2x účast na jednání) s přináležející náhradou hotových výdajů ve výši 120 Kč podle § 13 odst. 1, 4 cit. vyhl., náhrady za promeškaný čas ve výši 332 podle § 14 odst. 2 cit. vyhl. v souvislosti s jednáním konaným dne datum, kdy došlo k jeho odročení bez projednání věci a zaplaceného soudního poplatku ve výši 664 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.