28 C 80/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 400 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou ke zdejšímu soudu domáhal po žalované úhrady částky ve výši 400 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uváděl, že usnesením Policie ČR z [datum] bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku pod [číslo jednací]. Žalobce byl následně obžaloby zproštěn rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka]. Žalobce uváděl, že v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání a vydáním nezákonného rozhodnutí mu byla způsobena nemajetková újma, kterou vyčíslil na částku 400 000 Kč spočívající v dehonestaci žalobce, nejistoty ohledně výsledku trestního řízení, což se projevilo ve zhoršení zdravotního stavu. Svůj nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění u žalované předběžně uplatnil u žalované dne [datum], přičemž žalobci nebylo na daném nároku finančně ničeho poskytnuto stanoviskem z [datum].

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí v namítaném řízení ve výši 400 000 Kč. Nesporným žalovaná taktéž učinila vyřízení žádosti stanoviskem z [datum], přičemž žádost žalobce shledala důvodnou pouze částečně, když poskytla žalobci konstatování porušení práva a poskytnutí morální satisfakce v podobě omluvy. Pokud jde o finanční plnění, žalovaná neshledala podmínky pro jeho výplatu. Uvedla, že tři předložené lékařské zprávy žalobcem k prokázání následků spočívajících ve zhoršení jeho zdravotního stavu nikterak neprokazují, že by jeho obtíže měly jakoukoliv souvislost s vedením trestního stíhání, tedy nebyla prokázána příčinná souvislost mezi zdravotní újmou a odpovědnostním titulem. Poukazovala taktéž na obsah zpráv, konkrétně z psychiatrické ordinace, které potvrzují již dřívější problémy rozvodového řízení, které eskalovalo v komplikované majetkové vyrovnání, jehož výsledkem bylo exekuční řízení a opakující se soudní jednání. Taktéž byla uvedena předchozí trestná činnost žalobce, za kterou byl souzen. S ohledem na dlouhodobé zdravotní obtíže žalobce žalovaná dospěla k závěru, že žalobce neprokázal jednoznačnou příčinnou souvislost s vedením právě uvedeného odškodňovaného nezákonného trestního stíhání a s ohledem na skutečnost, že nebyla prokázána taková intenzita nemajetkové újmy, která by naplňovala požadavek finančního zadostiučinění, již poskytnuté zadostiučinění shledávala dostačujícím. Žádala proto žalobu na finanční plnění v plném rozsahu zamítnout.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované dne [datum], taktéž vyřízení žádosti stanoviskem z [datum] a neposkytnutí finančního plnění. Účastníci dále učinili nesporným průběh trestního řízení a tedy odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení Policie ČR ze dne [datum], čj. KRPA [číslo], jímž bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku. Taktéž bylo učiněno nesporným zproštění žalobce obžaloby rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka]. Z lékařské zprávy vyhotovené MUDr. [jméno] [příjmení], [právnická osoba], psychiatrem, ze dne [datum] má soud za prokázáno, že lékařka vystavila na žádost klienta psychiatrickou zprávu, ve které uvádí, že již od roku [rok] je klient dlouhodobě v psychiatrické péči pro úzkostně depresivní stav, když obtíže nastaly v důsledku problémového rozvodového řízení, které eskalovalo v komplikované majetkové vypořádání, jehož důsledkem bylo protrahované a ne zcela standardně vedené exekuční řízení, které klient musel řešit. V rámci opakujících se soudních jednání byl klient obviněn z trestného činu křivého obvinění, kterého se měl dopustit vůči exekutorovi. Následně byl obžaloby zproštěn a dále byl obviněn a odsouzen za trestný čin uplácení úřední osoby, když opětovně byl obvinění zproštěn. Lékařka uvedla, že v důsledku výše uvedeného klient dlouhodobě trpí stavy rozrušení, třesu, silnou intrapsychickou tenzí, chronickou nespavostí. Provází ho pocity velké křivdy, bezpráví a ztráty jistoty. Byla mu diagnostikována smíšená úzkostně depresivní porucha. Z lékařské zprávy vyhotovené MUDr. [jméno] [příjmení] z [datum] společnosti [právnická osoba], laryngologické ambulance, má soud za zjištěno, že již více jak dva a půl roku se žalobce léčí s větší hlukovou zátěží, s tím, že mu slábne hlas, po delší hlasové námaze není tak silný a následně počne bolest v krku. Bylo mu zjištěno zjizvení vibrační hrany pravé hlasivky a lehká glotická insuficience. Z lékařské zprávy vyhotovené [anonymizována dvě slova], ze dne [datum], konkrétně MUDr. [jméno] [příjmení], lékařkou, diabetoložkou, má soud za zjištěno, že žalobce byl řešen pro obtíže s tendencí k zácpě a mravenčení prstů u nohou s tím, že závěr zní na cukrovku II. typu diagnostikovanou v roce 2015, v roce 2020 je stav dlouhodobě kompenzován a je uspokojivý. Nicméně žalobci je doporučena redukce hmotnosti a přiměřená pohybová aktivita, což žalobce nedodržuje.

4. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce byl v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 11 měsíců vystaven nezákonnému trestnímu stíhání, když byl obviněn na základě usnesení Policie ČR z [datum] vydaného pod čj. KRPA- [číslo] TČ [číslo] ze zločinu podplácení dle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) trestního zákoníku, za což mu hrozil trest v odnětí svobody v trvání jednoho roku až šesti let. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum], žalovaná stanoviskem z [datum] žalobci poskytla konstatování porušení práva a omluvu.

5. Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle § 2 OdpŠk se podle tohoto zákona nelze zprostit.

7. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního, nebo v řízení trestním, nebo která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

8. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

9. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu §14 odst. 1, 3, 15 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

12. V projednávané věci se soud zabýval tím, zda jsou kumulativně splněny tři podmínky pro vyplacení finančního zadostiučinění tak, jak žalobce žádal, a to existence odpovědnostního titulu, v daném případě vydání nezákonného rozhodnutí, příčinné souvislosti a vzniku a výše újmy. V projednávaném případě bylo mezi účastníky učiněno nesporným vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením. V daném případě pak trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením, je proto dán odpovědnostní titul, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce pro zločin podplácení dle § 332 odst. 1, 2 písm. a), b) trestního řádu ze dne [datum] čj. KRPA- [číslo]. Toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 z [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. [spisová značka], v nichž byl žalobce obžaloby pravomocně zproštěn.

13. V případě, kdy žalobce žádá poskytnutí imateriální újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, se nemajetková újma nepresumuje. Je proto na žalobci, aby tvrdil a prokazoval vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. Teprve poté, co jsou dostatečně skutkově tvrzeny jednotlivé zásahy do osobnostních sfér a tyto jsou taktéž prokazovány, může se soud zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.

14. V žalobních tvrzení žalobce uváděl, že mu byla způsobena nemajetková újma v příčinné souvislosti s předmětným nezákonným rozhodnutím, a to spočívající v nejistotě obžalovaného ohledně výsledku trestního řízení, dehonestace, což se projevilo zhoršením zdravotního stavu. K prokázání právě zásahu do zdravotní sféry žalobce soudu předložil tři lékařské zprávy, které byly čteny k důkazu.

15. Soud se ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 ze dne 27.6.2012 zabýval tím, zda přiznání finančního zadostiučinění nad rámec již konstatování porušení práva a omluvy učiněné žalovanou je v projednávaném případě adekvátní formou zadostiučinění, tedy, zda by z hlediska obecné slušnosti se poškozenému skutečně satisfakce mělo dostat. V této souvislosti se zabýval jednak závažností trestného činu, v tomto případě zločinu podplácení, za něž hrozil žalobci trest odnětí svobody v trvání jednoho roku až šesti let, délkou trestního stíhání, v projednávaném případě po dobu 11 měsíců, a taktéž prokázanými zásahy do osobnostních sfér.

16. Trestní stíhání trvající 11 měsíců se neřadí mezi trestní stíhání nikterak dlouhé, žalobce pak byl osobou bezúhonnou, nehrozil mu proto nepodmíněný trest odnětí svobody. Pokud jde o zásahy do osobnostních sfér, jak soud uváděl shora, tyto zásahy nebyly předmětnými lékařskými zprávami nikterak prokázány. Z lékařských zpráv totiž vyplynulo, že žalobce se soustavně léčí, ať jde o psychiatrii, taktéž pokud jde o lékařskou zprávu z diabetologie. V lékařské zprávě z psychiatrie pak dokonce za jednoznačnou příčinu žalobcových obtíží byly uváděny již dřívější problémy, konkrétně rozvodové řízení, majetkové vypořádání, exekuční řízení, či řízení trestní, které předcházelo předmětnému aktuálně projednávanému a soudem odškodňovanému nezákonnému trestnímu stíhání žalobce. Jak konstatoval Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08, již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem. Žalobce, ačkoliv byl opakovaně v rámci ústního jednání poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních prostředků k prokázání zásahů do sféry zdraví v příčinné souvislosti s předmětným vedeným nezákonným trestním stíháním proti žalobci, žalobce nikterak svá skutková tvrzení ani důkazní prostředky nedoplnil, naopak uvedl, že nad rámec již uvedených třech lékařských zpráv ničeho dalšího k prokázání příčinné souvislosti nemá. Soudem byl taktéž poučen o následcích nesplnění výzvy spočívající v případném neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Na skutečnost, že shodné lékařské zprávy a shodná skutková tvrzení ohledně nepříznivého zdravotního stavu žalobce použil již ve vedlejším řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kterým bylo odškodňováno taktéž nezákonné trestní stíhání, jehož počátek předcházel zahájení aktuálnímu trestnímu stíhání a částečně se s aktuálním nezákonným trestním stíháním, které je odškodňováno, krylo, upozornila samotná žalovaná. V tomto vedlejším řízení má soud z úřední činnosti zjištěno, že bylo poskytnuto finanční zadostiučinění ve výši [částka], neboť byly provedeným dokazováním v tomto řízení zjištěny zásadní zásahy do osobnostních sfér žalobce, trestní stíhání zde probíhalo po mnohem delší dobu než aktuální projednávané řízení, po dobu čtyř let a čtyř měsíců, a žalobce v tomto řízení své zásahy do osobnostních sfér prokazoval i výslechy svědků. Ani v tomto řízení soud nevzal v potaz lékařské zprávy doložené žalobcem, neboť ani v tomto řízení zásahy do zdravotního stavu žalobce v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání těmito lékařskými zprávami nebyly prokázány.

17. Zdejší soud pak provedl komparaci s podobnými případy odškodňování nemajetkových újem týkajících se odlišných žadatelů, které se v podstatných znacích shodují s případem žalobce, konkrétně sp. zn. [spisová značka] projednávaná u zdejšího soudu. V tomto řízení trvalo nezákonné trestní stíhání po dobu dvou let a dvou měsíců, tedy po dobu dvakrát delší než u žalobce, pokud jde o sazbu trestu odnětí svobody, ta hrozila žadateli kratší než v projednávaném řízení, po dobu dvou let. Žadatel neprokázal zásahy do zdravotního stavu v příčinné souvislosti s vedením trestního stíhání, a proto konstatování a omluva byly zadostiučiněním dostačujícím. Dalším srovnávacím případem je řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy nezákonné trestní stíhání trvalo po dobu kratší, čtyř měsíců, s vyšší však trestní sazbou, která žadateli hrozila, v trvání třech až deseti let. Žadatel byl v tomto řízení navíc vazebně stíhán, byly prokázány zásadní zásahy do profesní a společenské újmy, konstatování a omluva taktéž byly zvoleny jako forma dostačující. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u zdejšího soudu řízení probíhalo po dobu delší než u žalobce, dvou let a šesti měsíců, kratší byla sazba trestu odnětí svobody, která žadateli hrozila, po dobu dvou let, avšak žadatel byl stíhán za souhrnný trestný čin. I zde byl žadatel stíhán vazebně, jako dostačující byla zvolena omluva. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u zdejšího soudu se délka nezákonného trestního řízení shodovala s délkou jako u žalobce, po dobu cca jednoho roku, o něco kratší byl trest odnětí svobody, který žadateli hrozil, do čtyř let. Žadatel prokázal propuštění ze zaměstnání v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání, zásahy do vztahu s manželkou, rodiči, taktéž nervové problémy a problémy se spánkem. Konstatování porušení práva bylo i v tomto případě shledáno formou dostačující. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] probíhalo nezákonné trestní stíhání po dobu delší, 18 měsíců, s podobnou trestní sazbou, která hrozila žadateli po dobu šesti měsíců až pěti let. Žadatel prokázal zásahy do osobnostních sfér týkající se psychické zátěže, stresu, obav o finanční zajištění, rodinných problémů, poškození dobrého jména v zaměstnání, zajištění finančních prostředků na osm měsíců na jediném účtu, ke kterým žadatel neměl přístup. Žadateli bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši [částka]. Shodné zadostiučinění ve výši [částka] bylo poskytnuto žadateli v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kde nezákonné trestní stíhání probíhalo po dobu delší jak u žalobce, po dobu dvou let, a trest odnětí svobody hrozil vyšší, do deseti let. I zde žadatel byl vazebně stíhán, přičemž vazba byla odškodněna zvlášť. Žadatel byl v tomto řízení bezúhonný, jedenkrát byl v průběhu nezákonného trestního stíhání odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody a následně byl obžaloby zproštěn. Posledním srovnávacím případem je případ vedený pod sp. zn. [spisová značka] u zdejšího soudu, kdy pokud jde o délku trestního stíhání, tato se shodovala s délkou jako u žalobce, cca jeden rok, s podobnou sazbou trestu odnětí svobody, který hrozil do pěti let. I zde byl žadatel bezúhonný, neprokázal však žádné zásadní zásahy do osobnostních sfér v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání, a proto jako dostačující forma zadostiučinění byla učiněna omluva. Soud vzal v potaz i rozhodnutí, které již bylo citováno, zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], které se týkalo shodného žalobce, s tím, že zde žalobce žádal jednak náhradu nemajetkové újmy v penězích za nezákonné trestní stíhání i nesprávný úřední postup v podobě délky řízení. Poskytnuté zadostiučinění činilo [částka] za trestní stíhání trvající čtyři roky a čtyři měsíce, kde mu hrozil trest odnětí svobody v trvání delším, než tomu bylo v projednávaném případě, až osm let.

18. Závěrem proto soud uvádí, že s ohledem na skutečnost, že žalobce neprokázal žádné zásahy do osobnostních sfér týkající se jeho zdraví tak, jak v žalobě uváděl, když tyto z předmětných listinných důkazů nevyplývají, ani nedoplnil skutková tvrzení ani důkazy k výzvě soudu, lze uzavřít, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní týkající se právě zásahů způsobených mu v příčinné souvislosti s vedením nezákonného trestního stíhání zde posuzovaného. S ohledem na skutečnost, že žalovaná poskytla žalobci konstatování porušení práva a omluvu, a s ohledem na komparativní případy, které soud naznačil shora, soud uzavírá, že tato forma zadostiučinění se jeví formou přiléhavou, zcela dostačující a odrážející specifika projednávaného případu, především délkou nezákonného trestního stíhání, kterému byl žalobce vystaven i s ohledem na již předešlé spory, kterým žalobce čelil. Z tohoto důvodu proto nárok na vyplacení finančního zadostiučinění pod výrokem I zamítl.

19. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když sice žalobce byl se svým nárokem na vydání finančního zadostiučinění neúspěšný, avšak žaloba byla podána po právu za situace, kdy žalovaná žalobci poskytla konstatování porušení práva a omluvu až po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku žalobcem u žalované ve smyslu ustanovení § 14 a 15 OdpŠk. Žalobce má proto právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., když rozhodnutí o výši plnění, případně jeho formě, pak záviselo na úvaze soudu a soud uvádí, že poskytnutá omluva a zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva se jeví jako přiléhavou formou zadostiučinění. Náhrada nákladů řízení se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za následující úkony: příprava a převzetí věci, sepis žaloby, účast na ústních jednáních [datum] a [datum] a podání z [datum], celkem tedy za pět úkonů právní služby dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu á 3 100 Kč za úkon, 5x režijní paušál dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za úkon, to vše vyjma soudního poplatku zvýšeno o 21 % DPH advokáta, celkově tedy ve výši 22 570 Kč.

20. Na úplný závěr soud uvádí, že žalobci nepřiznal úkon – sepis žádosti o odškodnění k Ministerstvu spravedlnosti ČR, a to s ohledem na ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk, dle kterého poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

21. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. ve lhůtě 15 dnů s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit.