28 C 84/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 32 193 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 603 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 243 Kč od 7. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od 4. 9. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od 4. 7. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 590 Kč od 4. 6. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 590 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4. 5. 2017 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 13 438,32 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 5. 2020 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdce žalobce [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovanou dne 3. 4. 2017 smlouvu, na základě které se předchůdce žalobce zavázal poskytovat žalované služby v rámci členství v programu [anonymizováno], tj. předání zařízení k dočasnému užívání bez nároku na následný odkup, a žalovaná se zavázala hradit předchůdci žalobce měsíční členský poplatek (dále jen„ smlouva“). Pro případ nevrácení zařízení byla žalovaná povinna uhradit cenu zařízení. Předchůdce žalobce v souladu se smlouvou předal žalované zařízení Mobilní telefon iPhone 7 Plus 128GB růžově zlatý (dále jen„ zařízení“ nebo„ přístroj“), zařízení bylo žalované přenecháno na dobu 104 týdnů. Žalovaná neuhradila řádně a včas fakturu č. 2171467826 ze dne 23. 4. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 5. 2017, fakturu č. 2171876183 ze dne 24. 5. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 6. 2017, fakturu č. 2172266009 ze dne 23. 6. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 7. 2017, fakturu č. 2172677180 ze dne 24. 7. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 8. 2017, fakturu č. 2173113945 ze dne 24. 8. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 9. 2017 a fakturu č. 2174066838 ze dne 27. 10. 2017 na částku 24 243 Kč se splatností 6. 11. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 22. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z předchůdce žalobce na žalobce; o této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 24. 1. 2020. Ačkoliv byla žalovaná o úhradu dluhu ze strany žalobce opakovaně upomínána, na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Usnesením ze dne 18. 5. 2022, č. j. 28 C 84/2020-77, byl žalované ustanoven opatrovník z důvodu, že se žalované nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Opatrovník žalované se ve věci vyjádřil dne 17. 6. 2022, přičemž namítl, že žalobce neprokázal důvodnost svého nároku, neboť neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení a není tak prokázáno, že mobilní telefon byl dán žalované k užívání na 104 týdnů, výše měsíčního poplatku, ani že bylo předčasně ukončeno členství žalované a jak a kdy k ukončení došlo. Žalovaná dále vyslovila pochybnosti o oprávněnosti faktur vystavených předchůdcem žalobce, když v těchto není blíže specifikováno, co je předmětem faktur, resp. jaké období členství je předmětem vystavených faktur. Žalobkyně dále vznesla námitku promlčení nároku na zaplacení částky 1 590 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4. 5. 2017 do zaplacení, vyúčtovanou fakturou č. 2171467826 ze dne 23. 4. 2017 a splatnou dne 3. 5. 2017. Dluh se stal splatným dne 3. 5. 2017, žaloba byla podána dne 20. 5. 2020, tudíž uplatněný nárok byl již v době podání žaloby promlčený. Žalovaná v závěru navrhla žalobu zamítnout.

3. Podáním ze dne 13. 7. 2022 žalobce dále upřesnil, že předmětem smlouvy byla povinnost žalobce předat žalované do nájmu zařízení a žalovaná se za to zavázala platit měsíční nájemné, kdy zařízení zůstalo po celou dobu ve vlastnictví žalobce. V případě nevrácení zařízení byl žalovaný povinen uhradit žalobci hodnotu nevráceného přístroje. K uzavření smlouvy došlo konkludentně s účinností ke dni 30. 3. 2017, kdy žalovaná požádala o vstup do programu, a žalobce žádost schválil a následně připravil pro žalovanou objednávku a sdělil žalované výši členského poplatku, který činil 1 590 Kč. Dne 4. 4. 2017 pak žalovaná převzala zařízení a svým podpisem stvrdila, že je srozuměna s podmínkami programu. Žalovaná zároveň téhož dne uhradila první členský poplatek. Z podmínek programu pak vyplývá, že smlouva zaniká vrácením zařízení, příp. uplynutím doby 2 let od její účinnosti. V souladu s čl. 2 podmínek se žalovaná zavázala hradit měsíční členský poplatek na základě předem vystavené faktury, přičemž žalovaná souhlasila, aby jí faktury byly zasílány výhradně elektronickou cestou. Žalobce dále uvedl, že smlouva byla ukončena v souladu s čl. 6 podmínek programu z důvodu prodlení s pravidelnými úhradami, neboť žalovaná uhradila toliko dva měsíční členské poplatky. Při ukončení členství pak byla žalovaná povinna vrátit poskytnuté zařízení, a to nejpozději v den ukončení smlouvy, přičemž podle čl. 7 podmínek je žalobce oprávněn po žalované požadovat úhradu hodnoty zařízení v případě, kdy žalovaná zařízení nevrátí. Cena zařízení činí hodnotu nevráceného zařízení v době zapůjčení sníženou o 2% za každý měsíc užívání zařízení, což v případě žalobkyně činí částku 24 243 Kč.

4. K výzvě soudu žalobce podáním ze dne 2. 8. 2022 upřesnil, že žalovaná částka se skládá z neuhrazených členských poplatků v celkové výši 7 950 Kč dle faktury č. 2171467826 ze dne 23. 4. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 5. 2017, faktury č. 2171876183 ze dne 24. 5. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 6. 2017, faktury č. 2172266009 ze dne 23. 6. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 7. 2017, faktury č. 2172677180 ze dne 24. 7. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 8. 2017 a faktury č. 2173113945 ze dne 24. 8. 2017 na částku 1 590 Kč se splatností 3. 9. 2017; a dále z neuhrazené částky za nevrácení přístroje ve výši 24 243 Kč dle faktury č. 2174066838 ze dne 27. 10. 2017 na částku 24 243 Kč se splatností 6. 11. 2017.

5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce i žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřili), soud postupoval podle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

6. Soud zjistil z důkazů předložených žalobcem, a to konkrétně ze záznamu z interního systému žalobce ohledně žádosti o účast v programu, odeslání zařízení a ukončení účasti v programu, z podmínek„ programu Nový iPhone každý rok“, z předávacího protokolu přístroje ze dne 4. 4. 2017, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek a z dopisu ze dne 24. 1. 2020 adresovaného žalované, dále z faktury č. 2171467826 ze dne 23. 4. 2017, z faktury č. 2171876183 ze dne 24. 5. 2017, faktury č. 2172266009 ze dne 23. 6. 2017, faktury č. 2172677180 ze dne 24. 7. 2017 a faktury č. 2173113945 ze dne 24. 8. 2017, z faktury č. 2174066838 ze dne 27. 10. 2017, z přehledu splátek, z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 1. 2020 včetně podacího archu, následující skutečnosti: žalovaná dne 30. 3. 2017 na dálku požádala předchůdce žalobce o členství v „ programu [anonymizována čtyři slova]“. Téhož dne byla žádost ze strany předchůdce žalobce schválena a žalované byly zaslány Podmínky programu, kdy v interním systému předchůdce žalobce je jako číslo tohoto dokladu uvedeno 2171213806. Žalovaná byla následně ze strany předchůdce žalobce informována o odeslání přístroje na pobočku podle výběru s tím, že částka k úhradě činí 1 590 Kč. Žalovaná si přístroj dne 4. 4. 2017 podle předávacího protokolu osobně vyzvedla a potvrdila, že se seznámila s podmínkami programu, přičemž téhož dne uhradila první členský poplatek ve výši 1 590 Kč. V interním systému předchůdce žalobce je u této platby přiřazen související doklad č. 2171213806. Podle předávacího protokolu činí cena přístroje 28 190 Kč s DPH. Podle čl. 2 Podmínek programu je člen povinen pravidelně hradit měsíční členský poplatek. První řádný členský poplatek je Člen povinen uhradit před převzetím iPhonu. Každá další měsíční úhrada členství je splatná každý měsíc, ve výročí převzetí konkrétního iPhonu na základě předem zaslané faktury. Výše členského poplatku je stanovena v ceníku. Člen tímto souhlasí se zasíláním daňových dokladů výhradně elektronickou cestou, a to na e-mail uvedený v registraci Člena na [anonymizováno]. Podle čl. 6 Podmínek programu [anonymizováno] je oprávněna od Smlouvy odstoupit a ukončit Členovi jeho členství, pokud Člen závažným způsobem nebo opakovaně porušil či porušuje podmínky členství stanovené zejména těmito Podmínkami. Za závažné porušení podmínek členství se považuje například prodlení Člena s pravidelnými úhradami členského poplatku podle čl. 2 těchto Podmínek. Podle čl. 7 Podmínek programu v případě, že Člen z jakéhokoli důvodu [anonymizováno] iPhone nevrátí, je [anonymizováno] oprávněna požadovat po Členovi úhradu hodnoty iPhonu uvedené na předávacím protokolu. Došlo-li v průběhu trvání členství k výměně iPhonu (ať už v rámci reklamace, anebo jiným [anonymizováno] schváleným způsobem), považuje se pro účely vrácení nový iPhone za iPhone původní, poskytnutý Členovi k užívání na základě Smlouvy. Žalované byly vystaveny faktury k úhradě měsíčního členského poplatku ve výši 1 590 Kč, splatné dne 3. 5. 2017, dne 3. 6. 2017, dne 2. 7. 2017, dne 3. 8. 2017 a dne 3. 9. 2017. Ve faktuře splatné dne 3. 8. 2017 je uvedena poznámka:„ Období: 2017 -08-03 - 2017 -09-02; Faktura: 2171213806“ ve faktuře splatné dne 3. 9. 2017 je uvedena obdobná poznámka:„ Období: 2017 -09-03 - 2017 -10-02; Faktura: 2171213806“ Žalovaná uhradila pouze jeden příspěvek, a to v den převzetí zařízení. Dne 4. 5. 2018 byla žalovaná vyrozuměna předchůdcem žalobce, že došlo k ukončení smlouvy z důvodu závažného porušení podmínek členství v programu ze strany žalované a žalované byla zaslána faktura na doplacení ceny přístroje ve výši 24 243 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 24. 1. 2020. Dopisem ze dne 24. 1. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovaná mobilní telefon k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit měsíční poplatky za členství v programu [anonymizována čtyři slova]. První poplatek ve výši 1 590 Kč žalovaná uhradila v den převzetí zařízení, kdy zároveň stvrdila, že se seznámila s podmínkami programu. Další měsíční poplatky byly žalované fakturovány ze strany předchůdce žalobce, avšak žalovaná tyto neuhradila, pročež došlo ze strany předchůdce žalobce k ukončení smlouvy a žalovaná byla povinna vrátit zařízení. Z důvodu nevrácení přístroje žalovanou, přistoupil předchůdce žalobce k fakturaci hodnoty zařízení. Ne základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] c.z. došlo k postoupení nároku z této společnosti na žalobce. Žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

8. Podle ustanovení § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle § 609 věta první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

10. Podle § 610 odst. 1 věta třetí o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

11. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

12. Podle § 1970 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud posoudil věc po právní stránce následovně: v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., na jejímž základě měla žalovaná povinnost hradit předchůdci žalobce měsíční poplatky za členství v programu [anonymizována čtyři slova] ve výši 1 590 Kč. Žalovaná však vyúčtované poplatky řádně neuhradila, čímž porušila svůj závazek ze smlouvy a dostala se s úhradou poplatků do prodlení. Z tohoto důvodu došlo v souladu s čl. 6 6. Podmínek programu k odstoupení od smlouvy a k ukončení členství žalované pro závažné porušení podmínek, přičemž žalovaná byla podle smlouvy povinna vrátit žalobkyni poskytnuté zařízení. Žalovaná pak neprokázala skutečnost, že by předmětné zařízení žalobkyni vrátila, když platí, že negativní skutečnost nelze prokázat, tudíž důkazní břemeno stálo v tomto případě na žalované. Jelikož tedy nedošlo k vrácení poskytnutého mobilního zařízení, vznikl žalobci nárok na náhradu ceny zařízení v souladu s čl. 7 4. Podmínek programu. Soud proto žalobě v rozsahu zaplacení dlužných splátek za období června 2017 až září 2017 ve výši 6 360 Kč a náhrady ceny zařízení ve výši 24 243 Kč výrokem I. rozsudku vyhověl.

14. Pokud jde o obranu žalované týkající se oprávněnosti faktur s ohledem na uvedené poznámky na fakturách uvedené (viz odstavec 6), soud je názoru, že odkaz na fakturu č. 2171213806, představuje odkaz na původní číslo dokladu přidělené žalované při žádosti o členství v programu. Ostatně, jak vyplývá z jednotlivých faktur, žalovaná zařízení podle smlouvy užívala celkem 6 měsíců (duben 2017 až září 2017), přičemž v řízení bylo osvědčeno, že uhradila první měsíční členský poplatek při převzetí zařízení. Za zbylých 5 měsíců (květen 2017 – září 2017), které odpovídají fakturaci, žalovaná ničeho neuhradila. Podle přesvědčení soudu proto faktury vystavené předchůdcem žalobce byly vystaveny v souladu Podmínkami programu.

15. Soud se dále zabýval důvodností vnesené námitky promlčení žalovanou ohledně nároku žalobce na úhradu částky 1 590 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 4. 5. 2017 do zaplacení, vyúčtovanou fakturou č. 2171467826 ze dne 23. 4. 2017 a splatnou dne 3. 5. 2017. V této souvislosti soud uvádí, že tento dluh se stal splatným dne 3. 5. 2017 a nárok na úhradu dlužné částky tak mohl být poprvé u soudu uplatněn dne 4. 5. 2017 s odkazem na § 619 odst. 1 o. z. Jelikož byla žaloba u zdejšího soudu podána až dne 20. 5. 2020, je zjevné, že tak došlo po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. Nárok žalobkyně na úhradu částky 1 590 Kč s příslušenstvím plynoucí z neuhrazené faktury č. 2171467826 je proto promlčen, tudíž soud žalobu v této části zamítl výrokem II. rozsudku.

16. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě co do částky 30 603 Kč vyhověl a uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobci požadované úroky z prodlení z žalovaných částek za období ode dne následujícího po splatnosti faktur do zaplacení podle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení za uvedené období byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný v rozsahu částky 30 603 Kč, tj. 95 %, naopak neúspěšný byl co do částky 1 590 Kč, tj. 5 %. Soud tak přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v rozsahu 90 % (odečtení neúspěchu od úspěchu žalobce). Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 159 Kč (90%) a náklady za právní zastoupení ve výši 11 848,32 Kč (90%). Odměna advokát byla určena podle ust. § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když právní zástupce žalobce vykonal 4 úkony právní služby á 2 420 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě k úhradě, písemném podání ve věci samé a replice ze dne 13. 7. 2022. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý vykonaný právní úkon á 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada DPH ve výši 2 284,80 Kč (21 %) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů (tj. 13 164,80 – 1 316,48 = 11 848,32). Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.