28 C 95/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 o zaplacení 388 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 48 400 Kč s příslušenstvím zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 339 600 Kč s 11,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od 6.1.2022 do 20.1.2022 z částky 7 100 Kč, s 11,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od 6.2.2022 do zaplacení z částky 55 500 Kč, s 11,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od 6.3.2022 do zaplacení z částky 55 500 Kč, s 11,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od 6.4.2022 do zaplacení z částky 55 500 Kč, s 11,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od 6.5.2022 do zaplacení z částky 55 500 Kč, s 11,75% zákonným úrokem z prodlení ročně od 6.6.2022 do zaplacení z částky 55 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 400 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 63 643,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 11. 2022 podanou ke zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení částky 290 400 Kč představující dlužné nájemné, dále částky 42 600 Kč představující dlužné zálohy na služby a částky 55 000 Kč jakožto smluvní pokutu za prodlení žalované s úhradou nájemného a záloh na služby. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání (dále také jen „Smlouva“). Předmětem této Smlouvy byl pronájem nebytové jednotky č. , Anonymizováno, , o výměře 116,2 m2, nacházející se v 1. nadzemním podlaží budovy , adresa, na pozemcích par. Č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, , kat. území , adresa, , které jsou využívány jako zahrádka a parkovací stání č. 113 v 1 podzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, (dále také jen „Předmět nájmu“) Žalovaná se pak podle článku VI. odst. 2, odst. 4 a odst. 6 Smlouvy zavázala za předmět nájmu hradit nájemné ve výši 48 400 Kč i s DPH měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním prostoru ve výši 6 935 Kč měsíčně, od 1. 1. 2022 ve výši 7 100 Kč, splatné měsíčně předem, vždy do každého 5. dne v měsíci, za nějž úhrada náleží. Pro případ prodlení s úhradami nájemného a služeb pak byla v článku VI. odst. 8 Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výš 5 000 Kč za každé jen započaté období třiceti po sobě jdoucích kalendářích dnů, ve kterých trvá prodlení žalované s úhradou nájemného a úhrad za služby. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně porušovala řádné a včasné hrazení nájemného, přistoupila žalobkyně k výpovědi z nájmu nebytového prostoru, která byla žalované doručena dne 23. 3. 2022. Nájemní vztah skončil uplynutím 3 měsíční výpovědní doby ke dni 30. 6. 2022, když výpovědní doba počala běžet prvního dne následujícího měsíce po měsíci, v němž byla doručena výpověď, tj. od 1. 4. 2022. Žalovaná tak dlužní žalobkyni na nájemném částku 290 400 Kč za měsíce leden 2022 až červen 2022 (6 x 48 400 Kč) a částku 42 600 za zálohy na služby spojené s nebytovým prostorem (6 x 7 100 Kč) a smluví pokutu ve výši 55 000 Kč za prodlení s úhradou nájemného a záloh za období od 5. 1. 2022 do 4. 11. 2022, tj. 303 dnů (11 započatých měsíců x 5 000 Kč). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po písemné výzvě k zaplacení, kterou žalobkyně učinila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala tvrzení žalobkyně ohledně sjednaného nájemního vztahu na základě uzavřené smlouvy ze dne 30. 1. 2021 a stran dlužné částky za nájemné, záloh na služby spojené s užíváním prostoru, které žalovaná žalobkyni za období ledna 2022 až června 2022 neuhradila a rovněž tak stran sjednané smluvní pokuty v nájemní smlouvě. Žalovaná dále uvedla, že v nebytovém prostoru mělo dojít k rekonstrukci, s čímž žalobkyně souhlasila. Rovněž souhlasila i s podobou projektu nebytového prostoru. Cena projektu, který si žalovaná v souvislosti s rekonstrukcí nechala udělat, byla 522 040 Kč bez DPH. V ceně toho projektu byly zahrnuty veškeré práce, tj. stavební a pomocné práce, vzduchotechnika, instalatérské práce, práce architekta a další drobné práce. Žalovaná proto navrhla, aby tato částka byla započítána na žalobkyní nárokovanou částku a rozdíl v částkách by měla žalobkyně naopak uhradit žalované.

3. Na vyjádření žalované žalobkyně reagovala svou replikou ze dne 9.12.2022 v níž především odkázala na čl. V odst. 7 Smlouvy, ve kterém si strany ujednaly, že se žalovaná jako nájemkyně vzdává nároku domáhat se po žalobkyni náhrady nákladů vynaložených na zhodnocení předmětu nájmu. Žalobkyně také uvedla, že úpravy v předmětu nájmu, ke kterým dala žalobkyně souhlas, žalovaná nedokončila a na místo, aby předmět nájmu stavebními úpravami zhodnotila, spíše jej v důsledku nedokončení přestavby znehodnotila.

4. Vzhledem k tomu, že se žalovaná z nařízeného ústního jednání na den 11. 1. 2023 omluvila a o odročení jednání nepožádala, jednal soud v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Jelikož vzala žalobkyně svou žalobu zpět stran částky ve výši 48 400 s příslušenstvím představující dluh na nájemném za měsíc leden, kdy tuto částku žalovaná uhradila dne 20. 1. 2022, postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení stran této částky zastavil.

6. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že uzavřeli dne , Anonymizováno, smlouvu o nájmu prostor sloužícího k podnikání, jejímž předmětem byl pronájem nebytové jednotky č, Anonymizováno, , o výměře 116,2 m2, nacházející se v 1. nadzemním podlaží budovy , adresa, na pozemcích par. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, , kat. území , adresa, , které jsou využívány jako zahrádka a parkovací stání č. 113 v 1 podzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 48 400 Kč i s DPH měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním prostoru ve výši 6 935 Kč měsíčně, od 1. 1. 2022 ve výši 7 100 Kč. Mezi účastníky řízení nebylo také v rozepři, že k ukončení nájemní smlouvy došlo na základě výpovědi učiněné žalobkyní, a to ke dni 30.6.2022.

7. Soud provedl dokazování nájemní smlouvou ze dne 30.9.2021 včetně přílohy č. 1, evidenčním listem (1.1.2022), výpovědí smlouvy o nájmu, výzvou před podáním žaloby ze dne 13.10.2022, včetně doručenky, protokolem o předání a převzetí ze dne 23. 9. 2022 a emailovou komunikací ze dne 2. až 6. ledna 2022. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že na základě mezi účastníky řízení uzavřené smlouvy o nájmu ze dne 30. 9. 2021 si žalovaná jako nájemkyně pronajala na dobu určitou (od 1. 10 2021 do 30. 9. 2026) shora specifikovaný nebytový prostor za účelem provozu kavárny a vinárny. V čl. V. odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 6 a odst. 7 Smlouvy si účastníci řízení sjednali možnost provést na předmětu nájmu na náklady žalované nezbytné stavební úpravy. Žalobkyně pak dala souhlas ke stavebním úpravám, které byly uvedeny v příloze č. 1 nájemní smlouvy Tyto stavební úpravy, se měly stát neoddělitelnou součástí předmětu nájmu. Žalovaná se výslovně vzdala nároku domáhat se po žalobkyni náhrady nákladů vynaložených na zhodnocení předmětu nájmu. Podle čl. VI. odst. 6, odst. 8 Smlouvy bylo nájemné a zálohy na služby a energie splatné měsíčně dopředu, vždy k 5. dni v měsíci, za něž úhrada náleží, na účet žalobkyně uvedený v nájemní smlouvě. Pro případ prodlení žalované s úhradou nájmu či záloh si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé jen započaté období třiceti po sobě jdoucích kalendářních dnů, ve kterých trvá prodlení. Plánek nebytového prostoru (zamýšlené stavební úpravy) byl zanesen do přílohy č. 1. nájemní smlouvy. Z emailové komunikace vyplývá, že účastníci řízení konzultovali možné úpravy nebytové prostoru, přičemž žalobkyně nesouhlasila, aby byly odstraněny desky ze stropu. Nebytové prostory předala žalovaná žalobkyni dne 23. 9. 2022 s tím, že tento neodpovídal stavu ke dni uzavření nájemní smlouvy z důvodu nedokončených úprav prostoru. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky představující neuhrazené nájemné, zálohy na služby a smluvní pokutu.

8. Z ostatních provedených listinných důkazů nevyplývají pro věc žádné podstatné skutečnosti.

9. Po provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobkyně jakožto pronajímatel a žalovaná jakožto nájemce uzavřeli dne 30. 1. 2021 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nebytového prostoru na adrese , adresa, za účelem provozování kavárny a vinárny. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a žalobkyně touto smlouvou zároveň souhlasila s úpravami předmětu nájmu podle přílohy č. 1, jež byla součástí nájemní smlouvy. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas sjednané nájemné a zálohy na služby, vypověděla žalobkyně nájemní vztah. Tento skončil 30. 6. 2022 a dne 23. 9. 2022 předala žalovaná žalobkyni předmět nájmu. Žalobkyně vyzvala žalovaná k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.

10. Podle ust. § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

11. Podle ust. § 2303 odst. 2 o.z. je-li s nájem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

12. Podle ust. § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

13. Podle ust. § 2247 odst. 2 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.

14. Podle ust. § 2251 odst. 1 věta druhá o. z. společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

15. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, za mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle ust. § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

17. Podle ust. § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

18. Na základě zjištěného skutkového děje a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: v řízení bylo prokázáno a ostatně žalovaná tuto skutečnost ani nerozporovala, že za období února až června 2022 nehradila žalobkyni sjednané nájemné a za období od ledna až června 2022 nehradila zálohy na služby spojené s užíváním nebytového prostoru. Žalovaná tudíž porušila povinnosti vyplývající z daného nájemního vztahu, tedy řádné hrazení sjednaného nájemného včetně úhrad za služby spojené s užíváním nebytového prostoru a žalobkyně má proto nárok na zaplacení těchto nároků, tj. po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní pro úhradu částky ve výši 48 000 Kč je opodstatněná částka ve výši 242 000 Kč představující dlužné nájemné za měsíc únor až červen 2022 (5 x 48 400 Kč) a částka ve výši 42 600 představující neuhrazené zálohy na služby spojené s nebytovým prostorem za měsíc leden až červen 2022 (6 x 7 100 Kč). Žalobkyni také náleží sjednaná smluvní pokuta ve výši 55 000 Kč podle čl VI. odst. 8 Smlouvy, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou nájemného a záloh za období od 5. 1. 2022 (tj. ode dne splatnosti nájemného) do 4. 11. 2022 (tj. do dne ukončení nájemního vztahu), tedy za 303 dnů (tj. 11 započatých měsíců x 5 000 Kč).

19. Obdobně pak soud smýšlí o žalobkyní požadovaném zákonném úroku z prodlení podle § 1968 a 1970 ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť podle článku VI. odst. 6 nájemní smlouvy bylo nájemné a zálohy na služby a energie splatné měsíčně dopředu, vždy k 5. dni v měsíci, za něž úhrada náleží. Žalovaná se proto nehrazením nájemného dostala do prodlení vždy od každého šestého dne toho kterého měsíce.

20. S ohledem na důvodnost žalobního žádání zabýval se soud žalovanou vznesenou námitkou započtení, kterou uvedla ve svém vyjádření k žalobě. Prvotně soud sděluje, že se ztotožňuje s argumentací žalobkyně učiněné v replice, že žalovaná se tohoto nároku, tj. uhrazení nákladů na realizaci projektu v podobě přestavby předmětu nájmu, výslovně vzdala. Jak vyplynulo z článku V. odst. 7 Smlouvy, strany si ujednaly, že se žalovaná výslovně vzdává všech nároků spočívajících v náhradě vynaložených nákladů na zhodnocení předmětu nájmu, přičemž v této souvislosti všechny uvedené stavební úpravy, ke kterým dala žalobkyně pod článkem V odst. 3 Smlouvy souhlas, byly uvedeny v příloze č. 1 smlouvy. Ust. § 2220 odst. 1 o. z., které upravuje, kdo nese náklady v případě změny věci (předmětu nájmu), je ustanovením dispozitivním, od kterého se mohou strany odchýlit. Pokud si tedy účastníci řízení sjednali, že náklady na úpravu předmětu nájmu ponese žalovaný, jakožto nájemce a současně, že tento nebude nárokovat případné zhodnocení předmětu nájmu uvedenými úpravami, dali tak najevo vyloučení aplikace tohoto zákonného ustanovení. V takovém případě podle ujednání není žalovaná oprávněna po žalobkyni náhradu nákladů vynaložených na zhodnocení předmětu nájmu požadovat.

21. Dále soud uvádí, že žalovaná se poprvé o započtení své pohledávky vůči pohledávce žalobkyně zmínila až ve svém vyjádření k žalobě. Před tímto žalovaná žádným způsobem ve vztahu k žalobkyni nedala najevo, že požaduje úhradu částky 522 040 Kč představující náklady na úpravy předmětu nájmu. Lze proto uzavřít, že pokud žalovaná nevyzvala žalobkyni k úhradě této částku, v jí stanovené lhůtě, nemůže se dosud jednat o pohledávku splatnou. Podle § 1987 odst. 1 o. z. platí, že mají-li věřitel a dlužník vůči sobě navzájem pohledávky, jejichž plnění je téhož druhu, mohou přivodit jejich zánik započtením. Započtením zanikají vzájemné pohledávky v rozsahu, v němž se kryjí. Účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení. Započtení je právní jednání, kdy dlužník má možnost jednostranným jednáním započíst proti pohledávce jiné osoby svoji pohledávku, kterou proti ní má, anebo se na započtení dohodnout. K jednostrannému započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky, z čehož lze dovodit, že nesplatnou pohledávku vůči splatné (a ani nesplatné) jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro. Prohlášení o započtení vlastní nesplatné pohledávky nemá žádné právní účinky a navíc takových účinků nebude mít ani v budoucnu, až se započítávaná pohledávka stane splatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn.29 Odo 723/2001). Z uvedeného proto vyplývá, že pohledávka žalované není způsobilá k započtení a nemůže proto přivodit zánik pohledávky žalobkyně.

22. Nad rámec rozhodného soud dodává, že v případě započtení pohledávek, pohledávka, která je nejistá, neurčitá a nelikvidní, je nezpůsobilá k započtení. Nejistou nebo neurčitou pohledávkou ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je pak hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení § 1987 odst. 2 o. z, a je zpravidla (relativně) neplatná. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno nezanikne), (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věta druhá o.s.ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možnost konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1.10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 571/2017). Soudní praxe vyšších soudů tak klade důraz na to, aby aktivní pohledávka (tj. k započtení použitá) nebyla neurčitá a nejistá tj. nelikvidní. Za likvidní lze považovat jen tu pohledávku, kterou lze co do základu i výše snadno prokázat (zjistit). Za neurčitou proto nelze pokládat pohledávku jen proto, že ji dlužník neuznává nebo, že je sporná její právní kvalifikace, nýbrž zde musí být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla, z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. Tedy za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko, je-li míra nejistoty ohlední ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky, nad to, vznikne-li z jiného právního vztahu mezi stranami.

23. I v této souvislosti musí soud poukázat na skutečnost, že o žalobkyní uplatněném nároku, když ostatně žalovaná nesporovala, že dluží na nájemném a zálohách na služby (navíc po podání žaloby svůj dluh částečně žalobkyni uhradila) mohl soud rozhodnout při prvním jednání ve věci. Naopak žalovanou uváděná pohledávka představující úhradu nákladů na rekonstrukci předmětu nájmu a jeho případného zhodnocení a s tím související obrana žalobkyně proti jejímu uplatnění, by vyžadovala mnohem rozsáhlejší a složitější dokazování – zejm. stran jejího předmětu, tj. jaké konkrétní rekonstrukční práce žalovaná na předmětu nájmu vykonala, v jakém rozsahu, kdy konkrétně, za jakých podmínek, za jakou částku, popř. co představovalo zhodnocení předmětu nájmu a v jaké výši, její splatnosti atd., to vše minimálně za nutnosti použití poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Tedy posouzení aktivní pohledávky by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pasivní pohledávce, což by vedlo k porušení práva žalobkyně, jakožto věřitelky na její ochranu a při vymáhání svého práva by byla nadmíru zdržována vznesenou námitkou započtení tj. obtížně prokazatelnou vzájemnou pohledávkou ze strany žalované (dlužníka).

24. Na základě shora popsaných skutečností proto soud žalobě v rozsahu učiněného částečného zpětvzetí vyhověl výrokem II. rozsudku.

25. Soud naopak jako nedůvodným shledal nárok žalobkyně na úhradu částky 2 x 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sice umožňuje, aby účastníkovi byly nahrazeny i náklady spojené s uplatněním pohledávky, avšak v daném případě žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nevyzvala, resp. tak učinila až prostřednictvím své právní zástupkyně, a to předžalobní výzvou ze dne 13. 10. 2022, což však soud zohlednil v nákladech tohoto řízení – odměně advokáta.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 146 odst. 1 věta druhá o. s. ř. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně ve sporu plně úspěšná (když nárok na úhradu částky 2 400 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky nejsou jistinou, nýbrž příslušenstvím), přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z mimosmluvní odměny advokáta ve výši 39 240 Kč podle ust. § 7 ust. § 8 a ust. § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po 9 860 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení, sepsání žaloby a 1 úkon právní služby po 9 660 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby) - účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle ust. § 13 odst. 1, 4 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (4 úkony právní služby po 300 Kč – převzetí věci, sepsání výzvy k zaplacení, sepsání žaloby a účast na jednání), ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 520 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 7 683,60 Kč(21%), jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem.