31 C 101/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 231 629 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 231 629 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 211 055 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku, 73 069,30 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 211 055 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 17. 12. 2015, jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu Škoda Octavia (dále jen jako„ předmět financování“). Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky [číslo] [příjmení] ze dne 1. 3. 2015. Žalovaná uzavřením smlouvy projevila souhlas s tím, že poskytnutý úvěr bude uhrazen přímo dodavateli předmětu financování, tj. [právnická osoba], jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena. Žalovaná na základě předávacího protokolu převzala od dodavatele předmět financování. Žalobkyně dostála svému závazku a poskytla žalovanému úvěr ve výši 229 948 Kč. Pořizovací cena předmětu financování ve výši 255 949 Kč byla uhrazena dílem z poskytnutého úvěru, dílem přímou platbou ve výši 26 001 Kč. Úvěr byl poskytnut k rukám dodavatele dne 21. 12. 2015. Celková suma splátek úvěru včetně pojištění byla sjednána částkou 473 472 Kč. Uzavřením smlouvy o úvěru došlo též k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou dle § 2040 občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit v 72 měsíčních splátkách po 6 576 Kč ke každému 17. dni v měsíci počínaje 17. 1. 2016. Žalovaná neuhradila 17. splátku splatnou dne 17. 5. 2017. V důsledku prodlení došlo ke dni 18. 10. 2017 k zesplatnění celého dluhu a dne 19. 10. 2017 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 326 226 Kč sestávající z neuhrazených splátek do data ukončení smlouvy ve výši 33 787 Kč, z jistiny nesplacené do rozhodného dne ve výši 263 550 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 178 Kč, poplatků za upomínky ve výši 450 Kč, oznámení o okamžitém zesplatnění ve výši 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 20 011 Kč, nákladů souvisejících se zabavením předmětu financování ve výši 6 050 Kč. Předmět financování byl následně prodán za částku 101 000 Kč. Žalobce po započtení této částky vůči dluhu žalobce požaduje po žalovaném zaplacení jistoty ve výše 205 740 Kč, provize za prodej vozidla ve výši 5 203 Kč, dopojištění vozidla ave výši 112 Kč, smluvní pokutu v částce 10 574 Kč a smluvený úrok z prodlení z částky 211 055 Kč ve výši 0,1 % denně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Jelikož žalovaný po zesplatnění pohledávky na svůj dluh ničeho neuhradil, na výzvy k plnění nereagoval, nezbylo žalobkyni, než se se svým nárokem obrátit na soud.

2. Žalovaná vyjádřila svůj nesouhlas se způsobem, kterým byl předmět financování prodán. Vozidlo bylo financováno částkou 229 948 Kč a prodáno bylo pod obvyklou cenou za částku nižší než poloviční (101 000 Kč). Obvyklá cena byla v době prodeje dle internetových serverů 190 000 – 240 000 Kč. Je s podivem, že vozidlo bylo prodáno pod cenou a žalobkyně požaduje celkovou splátku úvěru ve výši 473 472 Kč. Nepoměr svědčí o tom, že prodejní cena zásadně neodpovídala obvyklé ceně. Žalované nebyl ani zaslán posudek, který by cenu vozidla k datu prodeje stanovil. Je zřejmé, že na splátkách a akontaci žalovaná zaplatila více než poloviční pořizovací ceny vozidla, prodejem pak žalobkyně získala téměř celou původní kupní cenu. Požadovat téměř dvojnásobek původní ceny vozidla je zcela nemravné, navíc za situace, kdy bylo vozidlo žalované předčasně zabaveno. Úroky požadované žalobkyní považuje žalovaná za lichvářské a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 1484/2004. Žalovaná závěrem vyjádřila nesouhlas s výši žalované částky a navrhla nepřiměřený úrok požadovaný žalobkyní zamítnout.

3. Ve věci se konalo jednání, které soud po přednesu žaloby přerušil z důvodu, že žalovaná zaslala soudu v odpoledních hodinách neoznačenou zprávu, kterou se z jednání omluvila. Z důvodu že jednatel žalované je rizikovou skupinou a obává se nákazy COVID-19. Dne 17. 2. 2021 se konalo jednání, při kterém byl vynesen rozsudek. Dne 16. 2. 2021 v podvečerních hodinách bylo soudu sděleno, že jednatel žalované je dlouhodobě nemocný. Ačkoliv bylo toto podání založeno do spisu až po jednání, neobsahovalo oni omluvu z jednání ani žádost o odročení jednání, soud by proto ve věci jednal a rozhodl i za situace, že by bylo do spisu založeno včas.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z mandátní smlouvy [číslo] ze dne 14. 3. 2005 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], vyplývá, že AUTO DISKONT je oprávněna jménem žalobkyně uzavírat leasingové nebo úvěrové smlouvy, jejichž předmětem financování jsou automobily, jejichž prodejem se AUTO DISKONT obvykle zabývá v rozsahu svého živnostenského oprávnění. V těchto smlouvách pak žalobkyně bude vystupovat na straně poskytovatele leasingu či úvěru. Žalobkyně pak prostřednictvím AUTO DISKONT uzavřela jménem žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 17. 12. 2015. Z této je patrno, že předmětem financování bylo vozidlo Škoda Octavia Combi, rok výroby 2011. Pořizovací cena činila 255 949 Kč, přímá platba činila 26 001 Kč, výše úvěru byla sjednána částkou 229 948 Kč splatných v 72 splátkách po 6 576 Kč. Ve splátkách bylo obsaženo též havarijní pojištění ve výši 934 Kč a zákonné pojištění ve výši 371 Kč. Splatnost byla sjednána měsíční, vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 1. 2016. Ve smlouvě bylo ujednání o zajišťovacím převodu práva (článek II.), jehož obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalované k předmětu financování ve prospěch žalobkyně. Zajišťovací smlouva byla sjednána na dobu od uzavření smlouvy do doby úhrady veškerých pohledávek společnosti za klientem a vyplývajících ze smlouvy. V čl. VI. je odkaz na smluvní sankce specifikované v Sazebníku Součástí smlouvy byly též obchodní podmínky smlouvy o úvěru [právnická osoba] s.r.o. ze dne 1. 3. 2015 včetně sazebníku, z nějž je patrno, že smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek vyplývajících ze smlouvy činí 10 % a úrok z prodlení činí 0,1 % denně z dlužné částky. Z přehledu splátek soud vyplývají data jednotlivých splátek, výše splátky 6 576 Kč a výše pojištění zahnutá ve splátce, která měsíčně činila částku 1 305 Kč. Z potvrzení o poskytnutí/ proplacení úvěru soud zjistil, že žalovaná dne 21. 12. 2015 [právnická osoba] s.r.o., uhradila částku 229 948 Kč. Žalovaná pak předmět financování převzala dne 17. 12. 2015, jak je patrno z protokolu o předání - převzetí automobilu ke smlouvě [číslo].

6. Z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaná se od počátku splácení dostávala do prodlení s placením, byly jí opakovaně účtovány úroky z prodlení, poplatky za odeslání upomínky a smluvní pokuty. Je z něj také patrna celková dlužná částka 231 629 Kč i její výpočet a položky účtované v čase.

7. Z přípisu žalobkyně ze dne 19. 10. 2017 adresovaného žalované, nazvaného zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] je zřejmé, že žalovaná byla několikrát marně vyzvána k úhradě dlužné částky. V důsledku jejího prodlení došlo ke dni 18. 10. 2017 k ukončení úvěrové smlouvy a vyčíslení celkové pohledávky, která sestává z dlužné splátky splatné do dne ukončení úvěrové smlouvy ve výši 33 787 Kč, nesplacené části jistiny a sankce za porušení závazkového vztahu z úvěrové smlouvy (ponížené o pojištění) ve výši 263 550 Kč, vyúčtovaného příslušenství (úrok z prodlení, smluvní pokuta, poplatky) ve výši 28 889 Kč. V případě, že částku do uvedeného data neuhradí, byl žalovaný vyzván k odevzdání předmětu financování s tím, že částka utržená z odprodeje a ponížená o náklady vynaložené na zabavení a odprodej bude použita na úhradu předmětné výše uvedené pohledávky. Tento přípis byl žalované doručen dne 1. 11. 2017, jak je patrno z doručenky.

8. Fakturou [číslo] vystavenou [právnická osoba] & [právnická osoba] žalobkyni za zabavení vozidla ve výši 6 050 Kč. Tuto částku žalobkyně uhradila, jak je patrno z výpisu z účtu ze dne 26. 9. 2017.

9. Znaleckým posudkem [číslo] (čl. 32) na stanovení obvyklé ceny předmětu financování pro účely aukčního prodeje byla cena vozidla ke dni 27. 7. 2018 stanovena na částku 100 000 Kč. Jednalo se o automobil z roku 2011, stavem tachometru 208 663, platností TK 4/ 2017. Vozidlo bylo pojízdné, pokud se jedná o vady a opotřebení byl zjištěn vadný akumulátor, snížený výkon a povrchová koroze výfukového potrubí, nekorektní řazení rychlostních stupňů, zvětšené rázy při změně rychlostních stupňů, zvětšená vůle v uložení přední nápravy, zvětšená vůle v kulových čepech a čepech řízení, snížená účinnost per a tlumičů pérování, vadné horní uložení tlumičů pérování, snížený účinek provozní brzdy, snížený účinek parkovací brzdy, karoserie po opravě laku, běžná provozní poškození a vady laku, kapota motoru s oděrkami a promáčklinami, zadní nárazník mírně odřený pravý roh, přední nárazník odřený pravý roh, poškozené sklo světlometu, čelní sklo s drobnými provozními prasklinami, chybí navigace na středovém panelu, svítí kontrolka funkčnosti airbagů, snížený účinek ventilace. Celkem byla obvyklá cena vozidla stanovena metodou přímého parametrického a cenového porovnání. Odborným posouzením na základě průzkumu trhu, s přihlédnutím k zjištěnému technickému stavu.

10. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne 4. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně zastoupená [příjmení] [jméno], spol. s r.o. na straně prodávající a [jméno] [příjmení] na straně kupující, byl předmět financování prodán za částku 101 000 Kč. Kupní cena byla stanovena v souladu s podmínkami veřejné soutěže o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o koupi vozidel ze dne 31. 7. 2018. [příjmení] [příjmení] [jméno], spol. s r.o., vyúčtovala žalobkyni provizi za prodej vozidla ve výši 5 203 Kč, jak je patrno z faktury [číslo] ve spojení s dodacím listem [číslo]. Z výpisu z účtu žalobkyně plyne, že tato částka byla spolu s výplatou dalších provizí zaplacena dne 12. 9. 2018.

11. Z 11 faktur vystavených žalované ve dnech 23. 10. 2017 a 23. 1. 2018 bylo žalované doúčtováno pojistné ve výši 91 Kč za každý z měsíců počínaje říjnem 2017 a konče srpnem 2018.

12. Dopisem ze dne 25. 9. 2018 vyčíslila žalobkyně žalované celkový dluh částkou 231 629 Kč, přičemž zohlednila jednostranný zápočet v hodnotě odprodeje předmětu financování, požadovala uhradit částku 5 203 Kč za zprostředkování prodeje, celková část nesplacené jistiny a sankcí za porušení závazkového vztahu činila 205 740 Kč, příslušenstvím činilo 20 574 Kč a dopojištění za období 17. 7. 2018 až 23. 8. 2018. Dopis byl zaslán žalované doporučeně, přičemž z vrácené obálky je zřejmé, že nebyl vyzvednut.

13. Žalobkyně dne 1. 2. 2019 vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby, jak je patrno z předžalobní upomínky.

14. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týče listinných důkazů, nebyly stranami rozporovány. Žalovaná ve své písemné obraně uváděla, že jí nebyl zaslán posudek ke stanovení výše obvyklé ceny předmětu financování. Tento posudek byl založen ve spisu, žalovaná měla možnost se jeho obsahem seznámit, neučinila tak, k jednání se nedostavila, relevantní námitky k znaleckému posudku nevznesla. Soud proto neměl důvod z údajů uvedených v listinných důkazech a znaleckém posudku nevycházet.

15. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou prostřednictvím AUTO DISKONT uzavřela smlouvu, kterou jí byl poskytnut žalobkyní úvěr k financování koupě automobilu. Žalovaná se zavázala prostředky, které za ní žalobkyně uhradila vrátit v měsíčních splátkách, v nichž bylo zahrnuto též havarijní pojištění a zákonné pojištění. Ve smlouvě byl sjednán zajišťovací převod práva, jehož obsahem je převod vlastnického práva svědčícího žalované k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úhrady veškerých pohledávek. Součástí smlouvy byly též obchodní podmínky včetně sazebníku, z nějž je patrno určení výše sankcí v podobě úroku z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaná předmět financování převzala, dostala se však do prodlení s placením úvěru, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek a sankcí a zbylé části neuhrazeného úvěru. Současně žalovanou vyzvala k odevzdání předmětu financování. Žalovaná tak neučinila, žalobkyně proto předmět financování za účasti prostředníka zabavila, nechala znalcem určit výši jeho obvyklé ceny a následně předmět financování za účasti prostředníka prodala. Výši kupní ceny jednostranně započetla na dluh žalované za současného vyúčtování nákladů na zabavení a prodej vozidla. O celkové dlužné částce, včetně doúčtovaného pojistného, ponížené jednostranným zápočtem žalovaného vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě, žalovaný tak neučinil, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě cestou předžalobní upomínky svého právního zástupce.

16. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:

17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák“), smlouvou úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2040 odst. 1 obč. zák., smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Dle § 2044 odst. 1 obč. zák., není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Dle odst. 2 věta první, převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

19. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl uzavřením smlouvy o úvěru závazkový právní vztah ve smyslu § 2395 a násl. obč. zák. Žalobkyně své povinnosti z tohoto vztahu vyplývající splnila, když v řízení prokázala, že žalovanému poskytla peněžité plnění ve formě úhrady předmětu financování za žalovanou. Žalovaná však své povinnosti nedostála, když řádně a včas žalobci dluh ve sjednaných splátkách neplnila.

20. Součástí dohody bylo i zajištění dluhu formou zajišťovacího převodu práv. Z této dohody plynula povinnost předat žalobkyni předmět financování. Žalovaná tak však ani přes výzvu žalobkyně neučinila, žalobkyně tak přistoupila k zabavení předmětu financování, přičemž náklady spojené se zabavení předmětu financování následně započetla. Předmět financování žalobkyně prodala a kupní cenu následně započetla vůči dluhu žalované.

21. Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené a žalované tak rovněž vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokuty ve sjednané výši.

22. Pokud se jedná o tvrzení žalované, že obvyklá cena vozidla činila 190 000 – 240 000 Kč, nepředložila žalovaná žádný důkaz. V řízení tak byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání ([příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalovaná tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k tíži žalované, nikoliv k tíži žalobkyně. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalované k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Navíc je třeba připomenout, že řízení bylo skončením prvního jednání ve věci koncentrováno podle § 118b odst. 1 o.s.ř. a žalobkyně by v případě odročení jednání už poté nemohla uvádět další rozhodné skutečnosti ani označovat další důkazy k jejich prokázání (s nepatrnými výjimkami uvedenými v § 118b odst. 1 věta třetí o.s.ř.). S ohledem na uvedené soud vycházel z ceny předmětu financování k datu uvedenému ve znaleckém posudku.

23. Namítá-li žalovaná celkovou výši úvěru a považuje jí za nepřiměřenou, nelze než poukázat na fakt, že celková výše úvěru je uvedena již v samotné smlouvě o úvěru, žalované tak byla známa a ta s ní souhlasila. Zde je třeba mít na paměti, že se jedná o úvěr na automobil, tedy věc, která užíváním významně tratí na hodnotě. Je proto obecně známou skutečností, že výše úroku z úvěru na pořízení automobilu je zpravidla vyšší. Taktéž nelze opomíjet, že do celkové výše splátek úvěru bylo započteno pojistné na havarijní a zákonné pojištění. Výše úroku je taktéž třeba počítat ročně, nikoliv v podobě ceny předmětu financování a následně veškerých úroků z úvěru, nota bene byl-li poskytnut na dobu 72 měsíců (6 let). Poměřovat výši úroku za celou dobu splácení s výší předmětu úvěru a od toho odvozovat nemravnost úroku je absurdní. V takovém případě by například u hypoték, při nichž s ohledem na dobu splácení dochází zcela běžně k úhradě dluhu i s příslušenstvím v dvojnásobku původní ceny bytu, bylo možné dovozovat nemravnost či lichvu, ačkoliv je výše ročního úroku velmi nízká. Odkazuje-li žalovaná, že na splátkách a akontaci zaplatila více než polovinu pořizovací ceny vozidla a prodejem pak žalobkyně získala téměř celou původní kupní cenu, opomíjí, že součástí smlouvy o úvěru je platba úroků. Vedle toho nelze pominout, že žalovaná splátky platila opožděně od počátku, byly jí proto účtovány další sjednané sankce a poplatky související s jejím prodlením a výzvami a nejednalo se tak o částky, které by byly plně započítávány přímo na jistinu. Byla to tedy primárně žalovaná, která od počátku porušovala ujednání smlouvy. Na výzvu k předání automobilu v rámci zajišťovacího převodu práv ponechala bez odezvy, čímž navýšila náklady na zabavení předmětu financování, které po ní žalobkyně též požaduje.

24. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž mu návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení. Tyto byly sjednány ve výši 0,1 % denně. Vzhledem k tomu, že se jedná o vztah dvou podnikatelů, považuje soud výši sjednaných úroků za adekvátní a žalobkyni úrok z prodlení ve sjednané výši přiznal.

25. Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky vychází z § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 73 069,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 266 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 231 629 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze 5,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, replika, účast při jednání dne 9. 2. 2020, které bylo zahájeno, neboť žalovaná se omluvila pozdě a žalobkyně náklady vznikly a 17. 2. 2021 a odměna ve výši ½ za prostou předžalobní výzvu) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 730 Kč ve výši 11 073,30 Kč Náklady na cestovné a ztrátu času přiznány nebyly, neboť zástupce žalobkyně má sídlo v [obec]. Pokud vyslal zmocněnce z [obec], jedná se o náklady, které nelze považovat za účelně vynaložené a soud je proto nepřiznal.