31 C 11/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 6 080 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 6 080 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradě nákladů řízení částku 1 344 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalované náhrady škody ve výši 6 080 000 Kč s tím, že proti žalobci bylo usnesením orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, SKPV, odbor hospodářské kriminality, z [datum], č. j.: KRPJ [číslo] 2011 [číslo] zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití informace v obchodním styku dle ust. § 255 odst. 2, 4 trestního zákoníku. V průběhu přípravného řízení došlo k překvalifikaci trestného činu na přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle ust. § 254 odst. 1 aliena 2 trestního zákoníku, a to konkrétně upozorněním Policie ČR z [datum]. Obžaloba Okresního státního zastupitelství ve [obec] byla z [datum] sp. zn. Zt 171 2013 pro skutek, že jako jednatel společnosti [právnická osoba], kde byl jednatelem od [datum] do [datum] a zároveň jako jednatel a společník ve [právnická osoba] export-import, spol. s r.o. uzavřel za obě tyto společnosti dne [datum] ve [obec] smlouvu o postoupení pohledávky podle ust. § 524 o. z., na jejímž základě postoupil pohledávku společnosti [právnická osoba] v celkové výši 23 758 553 Kč včetně příslušenství za Státním zemědělským intervenčním fondem, která vznikla z titulu nesplnění závazku k úhradě subvence při vývozu výrobku z kravského mléka v roce 2002 a 2003 na základě smlouvy [číslo] o poskytnutí subvence při vývozu kravského mléka v roce 2002 a smlouvy [číslo] o poskytnutí subvence při vývozu kravského mléka v roce 2003 ve prospěch [právnická osoba] export-import, spol. s r.o. za částku 11 829 776,50 Kč, se splatností ceny za postoupení pohledávky 90 měsíců, přičemž v rozporu s § 7 odst. 1 a § 8 odst. 3 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nezaúčtoval ani nepředal k zaúčtování uvedenou smlouvu o postoupení pohledávek v době od [datum] přinejmenším do [datum], kdy tuto smlouvu o postoupení pohledávky předal k zaevidování do účetnictví společnosti [právnická osoba] a dne [datum] za [právnická osoba] export-import, spol. s r.o. provedl jednostranné započtení postoupené pohledávky, ačkoliv věděl, že mezi společností [právnická osoba] a Státním zemědělským intervenčním fondem je mimo jiné před Obvodním soudem pro Prahu 1 vedeno pod sp. zn. 21 C 97/2004 občanské soudní řízení, ve kterém [právnická osoba] jako žalobce se domáhá vůči Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, jako žalovanému, uložení povinnosti zaplatit shora uvedenou postoupenou pohledávku, čímž svému dlužníkovu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu zmařil možnost zjistit stav majetku společnosti [právnická osoba] a v probíhajícím soudním sporu uplatnil námitku nedostatku aktivní legitimace, kdy v souvislosti s očekávaným výsledkem tohoto sporu uhradil Státní zemědělský intervenční fond společnosti [právnická osoba] dne [datum] částku 21 622 856 Kč, ve kterém byl spatřován přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, č. j.: 2 T 153/2013-1066 z 16. 5. 2014 bylo z důvodu ust. § 172 odst. 1 písm. b) trestní řízení zastaveno. Ke stížnosti státního zástupce Krajský soud v Brně svým usnesením sp. zn. 4 To 262/2014 z 26. 8. 2014 toto usnesení zrušil a soudu I. stupně uložil, aby věc znovu jednal a rozhodl. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl odsuzujícím rozsudkem, č. j.: 2 T 153/2013-1125 z 25. 11. 2014, kterým žalobce uznal vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 aliena 2 trestního zákoníku a uložil mu peněžitý trest ve výši 30 000 Kč za současného stanovení náhradního trestu na 3 měsíce. K odvolání žalobce byl usnesením Krajského soudu v Brně, č. j.: 4 To 49/2015-1152 z 12. 5. 2015 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně s tím, aby bylo dokazování doplněno. Soud I. stupně rozhodl rozsudkem z 8. 12. 2015, č. j.: 2 T 153/2013-1333, uznal žalobce vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, opět mu uložil stejný trest. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně z 22. 3. 2016, sp. zn. 4 To 28/2016, a to podle § 258 odst. 1 písm. a) trestního řádu z důvodu porušení procesních předpisů. Další odsuzující rozsudek byl vydán dne [datum] soudem I. stupně, č. j. 2 T 153/2013-1377, kterým byl žalobce opět uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, uložen stejný trest. Rozsudkem odvolacího soudu, Krajského soudu v Brně č. j.: 4 To 211/2016-1423 z 29. 11. 2016 byl žalobce nakonec zproštěn obžaloby. Z konečného rozsudku ve věci se podává, že:„ ..pokud jde o subjektivní stránku, je trestný čin dle § 254 trestným činem úmyslným. Žalobce trval na tom, že nevěděl, že by se měla smlouva o postoupení pohledávky účtovat, byl přesvědčen o tom, že o obsahu smlouvy o postoupení pohledávky se účtovat v daném případě nemělo a postačovalo ji uvést v tzv. podrozvahové evidenci. I když se skutek stal, není trestným činem, neboť nebyly naplněny všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu.“ Žalobce uvedl, že mu v důsledku nedůvodného trestního stíhání byla způsobena škoda spočívající ve snížení hodnoty jeho jmění, konkrétně došlo ke snížení hodnoty [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s.r.o. (dále jen„ [anonymizováno]“), kde je jediným vlastníkem a zároveň vykonává i funkci jediného jednatele. K žalobě přiložil znalecký posudek [právnická osoba] ze [datum] [číslo] 2017 (dále jen„ znalecký posudek“), jenž vyčíslil, že nedůvodným trestním stíháním žalobce došlo ke snížení hodnoty jeho obchodního majetku o 6 080 000 Kč. Poukázal, že podniká v mlékárenském průmyslu, když jeho společnost je velkoobchodním zprostředkovatelem na trhu s mlékem a mlékárenskými výrobky. Od roku 2012 do roku 2017 byl její obchodní model založen na čtyřech platformách nepřímé velkoobchodní dodávky polotvrdých sýrů do obchodních řetězců v ČR, export a import surového mléka a smetany, přímé velkoobchodní dodávky BIO výrobků do obchodních řetězců v ČR, export sýrů první a druhé jakosti do EU a ostatních zemí. Tato činnost byla uskutečňována na specifickém, relativně malém trhu, který je tvořen zástupci jednotlivých subjektů z prvovýroby mléka, zpracovatelského průmyslu a z odběratelské sféry. Zdůraznil, že jakákoliv podnikatelská aktivita na takovém trhu vyžaduje pozitivní osobní, ale i obchodní vztahy a je nepochybné, že proniknuvší informace o trestním stíhání žalobce negativně postihlo úroveň takových vztahů, a tím i automaticky došlo k nedobrovolné eliminaci podnikatelských aktivit žalobce.

2. Předmětem ocenění přitom byl 100% podíl žalobce na [právnická osoba], resp. její tržní hodnota. Sledovaným obdobím bylo období od [datum] do [datum], přičemž toto období je dále rozděleno na dva časové úseky, a to od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], což je odůvodněno tím, že dne [datum] došlo k překvalifikování skutku na méně závažný trestný čin. Dle znaleckého posudku je možné způsobenou škodu v obecné rovině specifikovat na několika úrovních. Jednak jako pokles důvěry v očích obchodních partnerů vlivem informace o zahájení trestního stíhání vůči žalobci („ reputace“), jednak nemožnost věnovat se plně výkonu funkce jednatele vlivem psychického stresu žalobce („ realizace běžných podnikatelských aktivit“) a konečně žalobce byl ohrožena nepodmíněným trestem odnětí svobody, který reálně ztěžoval jakékoliv strategické plánování, přípravu a realizaci nových projektů („ příprava a realizace nových projektů“). Přitom znalecké zkoumání vycházelo ze dvou scénářů – reálného scénáře a alternativního scénáře. Reálným scénářem je určena hodnota [právnická osoba] podle jejího reálného vývoje v celém sledovaném období. Alternativní scénář vychází z předpokladu, že pokud by nedošlo k zahájení trestního stíhání žalobce, resp. zejména by nedošlo k obvinění ze spáchání trestného činu dle § 255 odst. 2, odst. 4 tr. zákoníku, tak by se hospodaření [anonymizováno] mohlo již od [datum] vyvíjet, jak se ve skutečnosti vyvíjelo až od roku 2013 po překvalifikování trestného činu. Současně akcentoval, že situace v národním hospodářství a na mlékárenském trhu byla v roce 2012 a 2013 zcela identická. Ke stanovení tržní hodnoty [anonymizováno] byla použita metoda kapitalizovaných čistých výnosů. Při určení tržní hodnoty v reálném scénáři byl majetek [anonymizováno] rozdělen na neprovozní a provozně nutný. Hodnota neprovozního majetku byla určena ve výši 9 974 000 Kč. Následně pomocí dílčích výpočtů bylo znaleckým zkoumání zjištěno, že netto hodnota provozní části [anonymizováno] v reálném scénáři k rozhodnému dni byla 14 028 000 Kč. Součtem netto hodnoty provozní části a hodnoty neprovozního majetku byla zjištěna tržní hodnota [právnická osoba], jež činila po zaokrouhlení 24 002 000 Kč, tedy tržní hodnota 100 % podílu [anonymizováno] byla také 24 002 000 Kč. Alternativní scénář byl při znaleckém zkoumání časově vymezen od [datum] do [datum] z důvodu dostupnosti hospodářských výsledků jedenkrát za rok. Pokud jde o rok 2017, zde byly veličiny z výkazu zisku a ztrát za prvních 8 měsíců lineárně extrapolovány až do [datum]. Pro samotný výpočet tržní hodnoty [anonymizováno] v alternativním scénáři byly použity reálné hodnoty skutečného vývoje společnosti od [datum] do [datum]. Takto bylo učiněno z důvodu, že dne [datum] došlo k zásadní změně v trestním stíhání poškozeného – překvalifikování skutku ze zločinu zneužití informace v obchodním styku dle ust. § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku na podstatně mírnější trestný čin – přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle ust. § 254 odst. 1 alinea 2 tr. tr. zákoníku. Toto bylo zcela zásadní prožalobce, neboť od této chvíle, byť trestní stíhání pokračovalo, se mohl opět s větším nasazením věnovat svému podnikání. Tímto překvalifikováním výrazně klesla hrozba nepodmíněného trestu odnětí svobody a poškozený tedy mohl realizovat dlouhodobější podnikatelské projekty. Podstatou alternativního scénáře je to, že pro období 6 let jsou použita reálná data získaná za období 4 let po zmíněném překvalifikování skutku. Pomocí dílčích výpočtů bylo znaleckým zkoumání zjištěno, že netto hodnota provozní části [anonymizováno] v alternativním scénáři k rozhodnému dni byla 20 108 000 Kč. Součtem netto hodnoty provozní části a hodnoty neprovozního majetku byla zjištěna tržní hodnota [právnická osoba], když k datu ocenění činila po zaokrouhlení 30 082 000 Kč. Tržní hodnota 100 % podílu [anonymizováno] byla také 30 082 000 Kč. Rozdíl mezi tržní hodnotou zjištěnou v alternativním scénáři a tržní hodnotou v reálném scénáři poté představuje škodu na majetku žalobce, která byla způsobena negativním dopadem jeho trestního stíhání. Žalobce konstatoval, že nedůvodným trestním stíhání došlo ke snížení jeho majetku o 6 080 000 Kč. Pokud by nedošlo k trestnímu stíhání žalobce, nedošlo by ani ke vzniku této škody.

3. Žalovaná v podání z [datum] navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u Okresního soudu ve Žáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 153/2013 (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). K projednání nároku došlo dne [datum]. Učinila nesporným průběh a výsledek posuzovaného řízení, nicméně sporovala, jak vznik samotné škody, tak příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a nezákonným trestním stíháním žalobce. Namítala, že znalecký posudek vychází z předpokladu, že žalobci vznikla škoda jen v důsledku nezákonného trestního stíhání, což označila za zcela spekulativní, neboť žalobce nikterak neprokázal, že k poklesu tržeb [právnická osoba] v letech 2012 a 2013 došlo právě v příčinné souvislosti s jeho trestním stíháním a že sestupný trend v hospodářských výsledcích [právnická osoba] byl zahájen již v době před zahájením trestního stíhání žalobce. Dále se ohradila proti skutečnosti, že ve znaleckém posudku není zachycen vliv ukončení spolupráce [právnická osoba] se společností [právnická osoba] a [právnická osoba] S ohledem na výše uvedené navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů soud zjistil, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne [datum] (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody z [datum]; stanoviska žalované z [datum]).

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] stran [právnická osoba] se podává, že společnost byla založena dne [datum], jejím jediným společníkem je žalobce, jenž zároveň působí jako její jediný jednatel. Na pozici jednatele se od založení společnosti vystřídal žalobce, paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení].

7. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. 25 C 243/2017-375 z 9. 1. 2019 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 261/2019-425 ze 17. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce v daném řízení uplatnil již z titulu nezákonného stíhání nárok na náhradu škodu spočívající v obhajném a nárok na náhradu nemajetkové újmy včetně odškodnění za trvalé zhoršení jeho zdravotního stavu. Přestože uvedené řízení není dosud pravomocně skončeno, stran nároku na náhradu nemajetkové újmy bylo v uvedeném řízení prokázáno, že trestní stíhání žalobce velmi zasáhlo, což se projevilo především na jeho psychice a promítlo se i do jeho profesní oblasti.

8. Spisem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 2 T 153/2013 má soud za prokázané, že dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zneužití informace a postavení v obchodním styku podle ust. § 255 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku. Upozornění na změnu právní kvalifikace z [datum] na přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 294 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku. Rozsudkem Krajského soudu v Brně z 29. 11. 2016 č. j. 4 To 211/2016-1423 byl žalobce zproštěn obžaloby.

9. Znaleckým posudkem [číslo] 2017 o stanovení výše škody způsobené žalobci zpracovaný [právnická osoba] má soud prokázáno, že dle tohoto znaleckého posudku byla škoda na majetku žalobce způsobená negativním dopadem jeho trestního stíhání stanovena na částku 6 080 000 Kč. Na základě rozdílu hodnot k datu [datum] u 100 % podílu žalobce ve [právnická osoba] v alternativním a reálném scénáři, který vyjadřuje podle konzervativních předpokladů ocenění způsobenou majetkovou škodu. Jedná se o rozdíl mezi vývojem, který by podnikání společnosti mělo, kdyby nedošlo k trestnímu stíhání žalobce (alternativní scénář) a vývojem, které podnikání žalobce mělo v situaci, kdy byl neoprávněně trestně stíhán od [datum] do [datum] (reálný scénář).

10. Z dodatku znaleckého posudku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] 2017 se podává, že hodnota 100 % obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] byla k [datum] ve výši 30 766 000 Kč, hodnota k [datum] ve výši 22 592 000 Kč a Žalobce uvádí, že hodnota jeho 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] byla k [datum] ve výši 17 430 000 Kč.

11. Výslechem žalobce má soud prokázáno, že po dobu trestního stíhání se jeho život redukoval pouze na jeho trestní stíhání a bral to jako velikou nespravedlivost, trestním stíháním se zhroutil jeho svět, byl úplně paralyzovaný, nemohl vůbec nic. Měl obrovské zdravotní problémy, začal po nocích otékat, začaly mu otékat sliznice. Diagnostikovali mu idiopatickou kopřivku, která má přímou souvislost se stresem, nervovým vypětím. Měl bezesné noci. Přišla překvalifikace. Podnikal v mlékárenském průmyslu, vykonával funkci jednatele v několika společnostech, největší z nich byla [právnická osoba] s obratem kolem tři čtvrtě miliardy, řádově měl 90 zaměstnanců, dceřinou společnost na Slovensku. Vedení mlékárny [anonymizováno], kde byl také jednatelem, se rozhodlo, že prodá své podíly a ukončí aktivitu v ČR. Tento proces trval 7 měsíců. Tržby [anonymizováno] byly řádově představovány 30- 40 % obchodní aktivitou se spol. [anonymizováno]. Po sdělení obvinění nemohl podnikat, nemohl se zavázat k objednávkám, když nevěděl, jestli je splatí, nemohl podepsat žádnou smlouvu, když si nebyl jistý, jestli ho nevezmou do vazby nebo do vězení. Nikdo jiný to za něj dělat nemohl, neboť jednak nebyl kdo a jednak to byl on, kdo měl v branži už nějaké renomé, prestiž, celý byznys má založený na své osobě. Je to úzká branže. Najednou mu nepřišly pozvánky na veletrhy, nikdo se mu neozýval. Postupoval s péčí řádného hospodáře. Pak přišla překvalifikace, ale v tu dobu už přišel o všechny obchodní vazby. Snažil se obnovit vazby s Libanonem, kam se nedostal, že byl trestně stíhán. Přesto začal pomalu s novými projekty. Najednou mu nepřišly pozvánky na veletrhy, nikdo se mu neozýval, najednou přestaly chodit objednávky. Má trvalé zdravotní následky, přišel o 5 let života. Znovu začíná budovat podnikání. O žádný podnikatelský úvěr nežádal. Snažil se najít jiný segment, aby se nemusel potkávat se stejnými lidmi. Jiné společnosti žalobce nebyly trestním stíháním tak zasaženy, neboť byly budovány na zcela jiném principu, fungovaly především na bázi e-shopu.

12. Z protokolu o výslechu svědka [jméno] [příjmení] z [datum] soud zjistil, že uvedeného den byl jako člen představenstva BMI jakožto svědek vyslechnut v trestní věci žalobce.

13. Ze smlouvy s označením Lacnea z [datum] se podává, že [právnická osoba] uzavřela se [právnická osoba] a.s. uvedeného dne smlouvu o dodávkách zboží.

14. Z kupní smlouvy o dodávkách syrového BIO mléka z [datum] vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela s [právnická osoba] smlouvu na odběr syrového bio mléka, a to pro období do [datum] do [datum].

15. Ze smlouvy o inspekci a certifikaci bioproduktů ze [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], že v době vedení trestního stíhání se žalobce snažil navázat o začlenění do systému certifikovaných produktů.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 zpracovaný MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětí různá, specializace dermatoveneralogie, a z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví má soud prokázáno, že podkladem pro vypracování posudku byl výpis ze zdravotní dokumentace žalobce, zpráva o ambulantním vyšetření, klinika nemocí kožních a pohlavních, kožní ambulance všeobecná, dospělí, oddělení 2031 Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum], doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. Dále ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], kde je uvedeno, že od roku 2014 výsevy kopřivkových projevů interminentně, trvající déle než 6 týdnů, opakovaně i otok rtů a víček, při prvém vyšetření žalobce uváděl obdobné výsevy s delšími pauzami mezi exacerbací již 1,5 roku předtím, dušnost či jiné závažné reakce neuváděl, ložiska subjektivně svědí, na kožní klinice v evidenci pro tyto obtíže od konce roku 2014, kdy postižen především trup, méně horní a dolní končetiny, stehna a paže, spouštěcí faktor se nepodařilo identifikovat, alergie na inhalační či potravinové alergeny neuváděl, nikdy ovšem nebyl vyšetřován, nepohyboval se v prašném prostředí, nepracoval s chemikáliemi či jinak fyzikálně chemicky účinnými látkami. Vznik kožních změn od počátku dává do souvislosti se zvýšenou psychickou zátěží, působením stresu až do depresivních stavů. Jediným zjištěným spojovacím článkem zůstává údaj o vzniku výsevu po stresové zátěži. Uzavřena diagnóza jako chronická idiopatická kopřivka indukovaná stresovou zátěží.. Znalkyně vyhodnotila, že došlo u žalobce k onemocnění chronickou idiopatickou kopřivkou, kožním onemocněním, jehož příčina není známa a při které dochází vlivem spouštěcích faktorů k opakovaným výsevům svědivých kopřivkových pupenů na trupu i končetinách, někdy i ke krku, otoku víček a k polykacím obtížím způsobených otokem měkkých tkání v oblasti hlavy a krku. Diagnóza byla stanovena dermatologem v prosinci 2014, amnesticky uváděl žalobce první výsev ještě rok a půl před stanovením diagnózy, udával vznik obtíží v návaznosti na psychický stres způsobený trestním stíháním a soudním sporem probíhajícím v letech 2012 [číslo]. Negoval dietní chyby, nové látky, onemocnění, dráždivé vlivy zevního prostředí a další často uváděné rizikové faktory vzniku kopřivky. Příčinu vzniku kopřivky se nepodařilo objasnit. Znalkyně označila jako jediný spouštěcí faktor recidivy kopřivky psychický stres vzniklý dle žalobce v souvislosti s trestním stíháním, které v té době dle doložené dokumentace probíhalo. Kopřivka je onemocnění charakterizované náhlým vznikem kopřivkových pupenů, výsev kopřivkových pupenů je spojen s výrazným svěděním, v některých případech s pocitem pálení. Pupeny mají prchavý charakter, k normálnímu vzhledu se kůže vrací obvykle do 1 až 24 hodin. Může být provázena dušností a polykacími obtížemi. [obec] otoku bývá pomalejší, může trvat až 72 hodin. Akutní kopřivka je definována spontánním výskytem po dobu kratší 6 týdnů. U žalobce docházelo k výsevům kopřivkových pupenů a k otokům delším než 6 týdnů, jedná se tedy o kopřivku chronickou. Docházelo k výsevu kopřivkových pupenů na trupu i končetinách, prosáknutí očních víček, je popisován i otok horního rtu a dušnost. Obtíže si vyžádaly opakované podávání celkové léčby s protizánětlivými a protiotokovým účinkem.

17. Ze změny obchodních podmínek – splatnost faktur z [datum] se podává, že [právnická osoba] oznamuje svým kupujícím, že s účinností od [datum] činí splatnost jejich faktur 30 dní.

18. Z dohody o ukončení všech smluvních vztahů z [datum] mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] se podává, že [právnická osoba] požádala o ukončení všech dodavatelských a odběratelských smluv, resp. všech smluv se [právnická osoba]. V bodě 2. 3 je uvedeno prohlášení, že strany ke dni podpisu smlouvy proti sobě nepodaly žádné žaloby, ani jiná podání včetně trestního oznámení. Nepravdivost uvedeného prohlášení byla sankcionována smluvní pokutou ve výši 15 000 000 Kč.

19. Z výslechu znalce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předloženým znaleckým posudkem žádnou příčinnou souvislost neprokazovali. Jako jediný faktor vyčíslené škody vzali v potaz trestní stíhání žalobce. Z důvodu opatrnosti zvolili metodu korigovaných čistých výnosů, což je metoda, jež stanovuje nejnižší možnou hranu hodnoty. I po skončení spolupráce se [právnická osoba], se podnikatelská činnost [právnická osoba] stabilizovala. Jsou to však jenom předpoklady, neboť neměli dostatek dat, aby byli schopni analyzovat novou činnost [právnická osoba]. Vycházeli jen z informací poskytnutých samotným žalobcem, neměli k dispozici žádné kontakty na odběratele [právnická osoba]. Uvedli, že skutečnost, že i po výpadku spolupráce s [anonymizováno] nešly tržby na nulu, znamenala, že společnost musela vyvíjet i jiné obchodní aktivity. Při zpracování znaleckého posudku neměli k dispozici žádné smlouvy s dodavateli ani odběrateli [právnická osoba], vycházeli z tržeb, resp. účetních dat této společnosti. Klíčovost osoby žalobce ve [právnická osoba] neidentifikovali, aniž by zpochybňovali jeho vliv, vypověděli, že jeho know-how je za určitou dobu přenositelné na někoho jiného, na základě tohoto předpokladu vycházeli z nekonečného trvání a fungování společnosti oproti tomu, kdyby předmětem ocenění byla fyzická osoba. Proč v období od [datum] do [datum] došlo k poklesu hodnoty společnosti, nejsou schopni určit, neboť neměli k dispozici mezitimní účetní uzávěrku. Při zpracování znaleckého posudku byla zohledněna, jak ekonomická situace v ČR, tak v Eurozóně. Zcela zásadní vliv mohlo na podnikání [právnická osoba] mít ukončení spolupráce s [anonymizováno], resp. následky ukončení této spolupráce, kdy dodavatelům [právnická osoba] byly rozesílány hanlivé dopisy, na goodwill společnosti to mohlo mít devastující vliv. Podíl tržeb [právnická osoba] v celkových tržbách [právnická osoba] nezkoumali.

20. Při jednání konaném dne [datum] byl žalobce ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. vyzván, aby tvrdil a prokazoval, jaká byla hodnota jeho obchodního podílu ve [právnická osoba] ke dni [datum], [datum] a k [datum]; dále, kteří konkrétní obchodní partneři [právnická osoba] věděli o trestním stíhání žalobce a kdy se o něm dozvěděli; u jakých konkrétních obchodních partnerů [právnická osoba] došlo od [datum] v důsledku vědomosti o trestním stíhání žalobce k poklesu důvěry u žalobce a jak konkrétně se tento pokles důvěry projevoval; že došlo k ochlazení vztahů s konkrétními obchodními partnery v důsledku trestního stíhání žalobce, a to od [datum] a jak se toto ochlazení konkrétně projevovalo; jaká byla jeho konkrétní činnost jednatele v [anonymizováno] před [datum] a jaká byla jeho konkrétní činnost v [anonymizováno] po [datum] do [datum] a jaká byla jeho konkrétní činnost v [anonymizováno] po [datum], tedy jakými konkrétními úkony žalobce byla tato činnost představována a že stres, který mu působilo předmětné trestní stíhání, mu znemožnil věnovat se chodu [právnická osoba].

21. V podání z [datum] žalobce uvedl, že po provedení dodatečného znaleckého zkoumání bylo zjištěno, že reálná škoda na hodnotě 100% obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] v důsledku nezákonného trestního řízení činí celkem 13 336 000 Kč, když tato částka odpovídá rozdílu mezi hodnotou 100 % obchodního podílu žalobce ve [právnická osoba] k datu [datum] a [datum], přičemž k tvrzení stran stanovení hodnoty svého podílu k citovaným datům byl žalobce poučen ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání dne [datum]. I přes sdělení předběžného právního názoru soudu, že znalecké zkoumání je zaměřeno spíše na ušlý zisk, setrval v názoru, že žalovaná částka odpovídá reálné škodě na jeho majetku. Doplnil, žev období před zahájením trestního stíhání považoval za své obchodní partnery tyto společnosti: [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“); [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“); [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) a [anonymizováno], e.G. ([anonymizována dvě slova]), (dále jen„ BMI“). Dále uvedl, že se vypracoval do pozice lídra mlékárenské ekologické (bio) výroby, stojí za výrobky značky Am, REHBERG-Potraviny s rodokmenem, Sýr pro seniory apod. V rámci působení v Evropě byl pravidelně zván na odborné potravinářské veletrhy. Silné kontakty budoval i mimo Evropu, a to např. v Libanonu či v Rusku. Za jeho podnikatelské úspěchy se mu dostávalo značného uznání. K výzvě soudu upřesnil, že o trestním stíhání žalobce z jeho tuzemských partnerů věděl [anonymizována dvě slova] a [příjmení], neboť dostávali dehonestující„ informační“ dopisy týkající se žalobce, a to konkrétně po prodeji [anonymizováno] novému vlastníkovi. Z evropských partnerů potom o žalobcově trestním stíhání věděla [anonymizováno], neboť v sídle společnosti v Landshutu byl v rámci vyšetřování proveden výslech jednatele [příjmení], kde mu byl obsah nezákonného obvinění předestřen, stejně jako byl v [obec] proveden výslech vybraných členů představenstva této společnosti s velmi podobným obsahem. Tito partneři se o obvinění žalobce dozvěděli prakticky ihned, když k němu došlo. K poklesu důvěry obchodních partnerů ve vztahu k žalobci došlo u [právnická osoba], [anonymizováno], [příjmení], BMI, což se projevovalo tím, že dřívější„ vřelost“ a ochota jednat o dalších možnostech, projektech, vývoji a umístění produktů ze strany těchto partnerů mizela, bylo najednou nemožné domluvit si jednání u nákupčích, byť před zahájením trestního stíhání toto pro žalobce nebyl problém a bylo zřejmé, že je na takových jednáních vítán. Logicky nikdo z tak známých„ hráčů“ na trhu nechtěl riskovat spojení s žalobcem. Pokud jde o obchodního partnera [příjmení], tak tento obchodní partner [právnická osoba] poskytoval výhradní dodávky sušených mléčných produktů a speciálních syrovátkových derivátů. Po zahájení trestního stíhání žalobce a především po provedeném výslechu v Landshutu ovšem BMI zcela náhle (de facto ze dne na den) ukončila dodávky, tím, že přestala předkládat nabídky na zaslané poptávky [právnická osoba], a to přestože obchodní spolupráce fungovala od roku 1997. Konečně akcentoval, že neexistuje žádná jiná okolnost či skutečnost, která by vysvětlovala takovou náhlou změnu postojů obchodních partnerů než trestní stíhání žalobce. Závěrem uvedl, že ve vytyčeném období vykonával funkci jediného jednatele společnosti [příjmení] a jeho osoba de facto představovala jediný personální substrát společnosti, tedy jinými slovy byl jedinou osobou zajišťující veškerou činnost [anonymizováno], generující veškeré tržby a veškerý zisk. V obecnější rovině činnost žalobce ve [právnická osoba] představovala každodenní administrativní a především obchodní vedení a řízení [právnická osoba]. To bylo založeno na svolávání jednání, návštěvy (služební cesty) i přijímání obchodních partnerů, uzavírání a dojednání kontraktů, závazků a nabídek. Po zahájení trestního stíhání žalobce bylo vyloučeno, aby se těmto činnostem věnoval, a to pro jejich časovou náročnost, vyžadující maximální pracovní nasazení a vysokou koncentraci žalobce. Namísto toho se plně věnoval své obhajobě. Nadto z důvodu nezákonného trestního stíhání došlo k zhoršení zdravotního stavu žalobce, kdy začal trpět idiopatickou kopřivkou a radikálně se zhoršilo jeho psychické zdraví. Uvedl, že činnosti v [anonymizováno] se mohl věnovat zhruba 1 den za 2 týdny, tudíž jen v urgentních situacích. Bál se uzavírat nové kontrakty, neboť nemohl garantovat splnění závazků. Je přesvědčen, že tímto postojem plnil péči řádného hospodáře. I po překvalifikaci skutku mu zdravotní a psychické problémy nedovolily obnovit původní pracovní režim, což vedlo k tomu, že na relevantním trhu byl nahrazen jinými subjekty. Závěrem sdělil, že pro přetrvávající psychické potíže docházel od dubna 2012 do ledna 2013 na terapeutická sezení. Pokud v druhém řízení vedeném u zdejšího soudu bylo prokázáno, že příčinou idiopatické kopřivky u žalobce je stres, má za to, že tím je prokázáno, že stres je i tím faktorem, jež mu bránil ve výkonu činnosti jednatele [příjmení].

22. V replice k vyjádření žalované připojil, že ukončení spolupráce se [právnická osoba] byl déletrvající proces, který započal již v listopadu 2010 a měl trvání do [datum] s tím, že obchodní spolupráce se [právnická osoba] činila jen část portfolia činnosti [právnická osoba].

23. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněném nároku plně postačující. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nehodnotí důkazy, které se vztahovaly k nároku na náhradu škody (příloha k účetní uzávěrce v roce 2010, doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát z [datum]), když skutková zjištění učiněná z těchto provedených důkazů nebyla pro rozhodnutí podstatná a z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.

24. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

25. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

26. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

27. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

29. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne [datum], což bylo mezi účastníky nesporným.

30. V posuzovaném případě se žalobce domáhal nároku na náhrady škody, která mu měla být způsobena v důsledku jeho nezákonného trestního stíhání. Soud se tak zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nezákonného rozhodnutí; vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou.

31. Odpovědnostní titul (nezákonné rozhodnutí) je v dané věci dán, žalobce byl, jak nutno dovodit z výsledku trestního stíhání, nezákonně (ve smyslu odškodňovacím) trestně stíhán pro jednání, v němž orgány činné v trestním řízení spatřovaly výše označený trestný čin. Žádnou z výluk uvedených v § 12 OdpŠk žalovaná netvrdila. Nicméně soud po provedeném dokazování, aniž by se blíže zabýval samotnou výší tvrzené škody, dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci vznikla škoda, jež by byla toliko v příčinné souvislosti s jeho nezákonným trestním stíháním. I přes mnohá poučení, jež se žalobci v řízení dostala, se mu nepodařilo prokázat, že k poklesu hodnoty jeho 100% obchodního podílu ve [právnická osoba] došlo právě výlučně s jeho nezákonným trestním stíháním. V řízení bylo prokázáno, že v květnu 2011 [právnická osoba] ukončila podnikatelské aktivity se [právnická osoba]. Tento proces trval několik měsíců, žalobce tvrdil, že tržby Lacrumu představovaly 30- 40 % tržeb [právnická osoba]. Vyslechnutí znalci však toto nedokázali potvrdit, když strukturu podnikatelských činností [právnická osoba] neměli k dispozici. Mezi účastníky nebylo sporu, že po ukončení této spolupráce došlo k rozesílání hanlivých dopisů ze strany [právnická osoba] obchodním partnerům žalobce. Z dohody o ukončení spolupráce je evidentní, že rozvázání vzájemné spolupráce nebylo idylické, když podání žaloby či trestního oznámení bylo sankcionováno pod pokutou 15 000 000 Kč. Uvedené konec konců připustil i při svém výslechu sám žalobce. Znalci vypověděli, že taková okolnost mohla mít na reputaci [právnická osoba] devastující vliv. [anonymizováno] měla stabilizovanou strukturu odběratelů, dodavatelů a najednou musela hledat nové obchodní partnery. Dále žalobce vypověděl, že po překvalifikaci se snažil najít nové obchodní partnery, nalézt novou obchodní strategii, nové produkty k vývozu či výrobě. v řízení prokázáno, že došlo k ukončení spolupráce s [anonymizováno], došlo k nekalému jednání tohoto bývalého obchodního partnera vůči žalobci, žalobce zavedl novou obchodní strategii. Soud seznal, že všechny tyto okolnosti mohly zapříčinit vznik poklesu tržeb [právnická osoba]. Tedy žalobce v řízení neprokázal, že jeho trestní stíhání bylo jedinou příčinou poklesu tržeb [právnická osoba]. Naopak bylo v řízení prokázáno, že došlo k ukončení spolupráce s [anonymizováno], došlo k nekalému jednání tohoto bývalého obchodního partnera vůči žalobci, žalobce zavedl novou obchodní strategii. Skutečnost, že žalobce neprokázal příčinu tvrzené škody, nemůže být nahrazena předloženým znaleckým posudkem. Jak uvedeno výše, znalecký posudek se zabývá toliko výší samotné škody, vychází z účetních uzávěrek společnosti a jen z informací poskytnutých žalobcem. Znalci však uvedli, že neměli dostatek dat, aby byli schopni analyzovat novou činnost [právnická osoba]. Vycházeli jen z informací poskytnutých samotným žalobcem, neměli k dispozici žádné kontakty na odběratele [právnická osoba]. Z bodu 1. 7 znaleckého posudku se podává, že nebylo provedeno žádné šetření pravosti a správnosti dokladů předložených žalobcem, informace z jiných zdrojů nebyly ověřovány. Žalobce dále v řízení tvrdil, že se jedná o úzký trh podnikání, že byl uznávaným obchodníkem, že byl do doby zahájení trestního stíhání zván na veletrhy. Uvedené však v řízení neprokázal. Z žalobcem předložených smluv nevyplývají ani konkrétní informace týkající se žalobcova podnikání, resp. nelze z nich učinit závěr týkající se rozsahu podnikatelské činnosti žalobce, a to ani před zahájením trestního stíhání, ani v jeho průběhu. Aniž by zdejší soud jakkoliv chtěl bagatelizovat dopady trestního stíhání do života žalobce a s tím související zdravotní potíže, jež jsou předmětem dokazování v druhém shora citovaném řízení vedeném u zdejšího soudu, soud má za to, že samotné zahájení trestního stíhání žalobce, není objektivní překážkou pro pokračování podnikatelské činnosti žalobce. Uvedené je podpořeno i znaleckým výslechem, když znalci uvedli, že know- how žalobce je po určité době přenositelné a k výši škody, tak jak ji spočítali, došlo i právě se zohledněním skutečnosti - nekonečné doby trvání a fungování společnosti, neboť byla oceňována právnická osoba a nikoliv fyzická. Nadto z výpisu z obchodního rejstříku se podává, že v osobě jednatele se za dobu fungování [právnická osoba] vystřídaly dosud tři osoby, tudíž soud má za to, že i s žalobcem tvrzenou péčí řádného hospodáře a svými zdravotními obtížemi mohl žalobce pověřit jinou osobu jednatelstvím v dané společnosti. Konečně i přes poučení soudu žalobce v řízení netvrdil, natož, aby prokázal, kteří obchodní partneři věděli o jeho trestním stíhání (vyjma [právnická osoba]), neprokázal rozsah jejich podnikatelské spolupráce před a po zahájení trestní stíhání, tedy žalobci se nepodařilo prokázat ani„ ochlazení“ těchto podnikatelských vztahů. Tvrdil-li žalobce, že po zahájení jeho trestního stíhání došlo k poklesu důvěry u obchodních partnerů, při své výpovědi uvedl, že uvedené nemůže prokázat, neboť by mu bylo trapné volat tyto osoby k soudu, zvlášť za situace, kdy se s některými snaží opět obnovit podnikatelské vazby. Se zřetelem na skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno, že škoda by nebyla nastala bez trestního stíhání žalobce (srovnej nález I. ÚS 312/05 z [datum]), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

32. Pro úplnost soud uvádí, že žalobu nezamítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobce, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v rozhodném období svého trestního stíhání jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba], tedy 100 % vlastníkem obchodního podílu [právnická osoba].

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byl neúspěšný, proto je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč za vyjádření k žalobě, vyjádření k výzvě soudu [datum] a [datum] a za účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a za přípravu na každé z uvedených jednáních, tj. za 13 úkonů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., což celkem činí 3 900 Kč (výrok II.).

34. Soud usnesením z 22. 2. 2021 pod č. j. 31 C 11/2019-317 ustanovil [právnická osoba] k podání znaleckého posudku ústně při jednání soudu a zároveň uložil žalobci složit zálohu ve výši 350 Kč. Žalobce tuto svou povinnost splnil. Soud usnesením z 5. 5. 2021 pod č. j. 31 C 11/2019-342 přiznal znalci za podaný znalecký posudek odměnu ve výši 1 694 Kč O nákladech státu rozhodl soud podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobce k zaplacení znalečného bude zúčtována ze zaplacené zálohy 350 Kč. Soud proto rozhodl, že žalobce je povine zaplatit rozdíl mezi zaplacenou zálohou a celkovou odměnou přiznanou znalecké kanceláři výše uvedeným usnesením, tedy zavázal ho povinností zaplatit náklady státu za znalecký posudek ve výši 1 344 Kč.