31 C 193/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 469 700 Kč s příslušenství,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 350 608 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 9. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 119 092 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 9. 2018 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 35 821 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze [datum] domáhala zaplacení částky 469 700 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého žalované s tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín, na listu vlastnictví [číslo], (dále jen„ pozemky“), jež žalovaná užívá na základě integrovaného povolení Krajského úřadu Zlínského kraje, [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve znění změny [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] a změny [číslo jednací] ze [datum rozhodnutí], vydané pro zařízení„ Skládka odpadu [obec] – skládka skupiny S – 00“ s tím, že provozuje na pozemcích žalobkyně skladování odpadu. Pozemky jsou ze strany žalované oploceny a celý areál je uzavřen vstupní branou. Žalovaná po celou dobu skladování neplatí žalobkyni žádné nájemné za užívání těchto pozemků. Žalobkyně si proto nechala vypracovat zaměření skutečného stavu plochy skládky, když z předmětného zaměření skutečná plocha skládky a oplocení vychází celkem na 46 970 m² a dále znalecký posudek k obvyklé výši nájemného v dané lokalitě. Znalec stanovil tržní nájemné za žalované období na částku 469 700 Kč (za období od [datum] – [datum]). Předžalobní upomínkou z [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do [datum]. Žalovaná však ke dni podání žaloby ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná ve svém podání z [datum] nárok neuznala, neboť má za to, že pro absenci zvláštního smluvního ujednání mezi účastníky je součástí poplatku za uložení odpadu i právě úplata za užívání pozemků. Dále uvedla, že realizace projektu skládky odpadu v obci [obec] započala již na konci 80. let minulého století, v roce 1991 však byla zastavena. Za účelem jejího dokončení do projektu po dohodě se žalobkyní vstoupila [právnická osoba] – [právnická osoba] S ohledem na ekonomickou situaci této společnosti však do projektu po dohodě se žalobkyní vstoupila žalovaná, která pokračovala v realizaci skládky. Žalovaná nesporovala skutečnost, že provozuje skládku odpadu na základě souhlasu KÚ [obec] – referátu životního prostředí, k provozování zařízení skládky s tím, že následně stavební úřad ve [obec] povolil žalované prozatímní užívání skládky. V současné době žalovaná provozuje skládku v intencích rozhodnutí Krajského úřadu ve [obec] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ŽPZE-JB,KB, MML ve znění změny, provedené rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy VIII. ze [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ integrované povolení“). Žalovaná nesporovala skutečnost, že provozuje skládku odpadu, ale nesouhlasila, že by bezdůvodně užívala pozemky žalobkyně. Dle žalované v období od [datum] do [datum], za které žalobkyně uplatňuje úhradu za užívání pozemků, byla žalovaná v souladu s tehdy platným integrovaným povolením oprávněna využívat k ukládání odpadu plochu maximálně o rozloze 1 000 m² a nikoliv plochu o rozloze 46 970 m2, jak uvádí žalobkyně. Plochu o rozloze 46 970 m² pro účely skládky odpadů žalovaná reálně nevyužívá. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Nesporným byla skutečnost, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 46 018 m², parcely [číslo] o výměře 106 m², parc. [číslo] o výměře 1 046 m², parc. [číslo] o výměře 908 m², parc. [číslo] o výměře 2 027 m², kdy se jedná o trvalý travní porost, ostatní plochu, ornou půdu, vše zapsané na listu vlastnictví [anonymizována dvě slova] v [katastrální uzemí], pro [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná v době od [datum] do [datum] provozovala skládku komunálního odpadu na těchto pozemcích žalobkyně s tím, že sporným zůstal rozsah skutečně potřebné a žalovanou užívané plochy pro provoz skládky. Dále bylo nesporným, že žalovaná za žalované období odváděla poplatky z ukládání odpadu.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ spis“) soud zjistil, že krajský úřad Zlínského kraje dne [datum] provedl přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve znění změny [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], vydaného pro zařízení„ Skládka odpadu [obec] – Skládka skupiny S – 00“ [právnická osoba] – [právnická osoba] [obec], s tím, že skládka je umístěna v obci [obec], parc. [číslo] kdy v rámci přezkumu nebylo zjištěno porušení závazných podmínek integrovaného povolení ani zákona o integrované prevenci (protokolem o přezkumu plnění závazných podmínek integrovaného povolení [číslo] ze [datum]).

5. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] založeného ve spise vyplývá, že výměra oploceného areálu skládky na pozemcích vlastnictví obce Březová byla stanovena v rozsahu 43 087 m². Výměra vně oploceného areálu, a to odvodňovací žlaby, vodoteče, jímky pro odsakování průsakových vod ze skládky, a s tím sousedící příjezdové komunikace, sloužící výhradně k provozu a údržbě skládky, pak byla stanovena v rozsahu 2 587 m². Z částky [číslo] m² znalec stanovil, že výměra vně oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně ve vztahu k výtoku nekontaminovaných vod ze skládky na parc. [číslo] je v rozsahu 313 m², kdy výtok není konkrétně ohraničen, na předmětném území dochází k rozlivu vody. Z oploceného areálu ústí roura ven na předmětné území, které bylo stanoveno jako zbytková část pozemku [číslo] pak samotná roura zaujímá maximální rozsah 1 m² s tím, že voda, která jde do této roury, je voda, která jde z okolních pozemků předmětným rigolem, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, pak tato voda je vypuštěna ve svahu pod skládkou. Tento prostor se nachází mimo oplocený areál skládky. Ve vztahu k parc. [číslo] vjezdu do areálu skládky, kdy se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky, je rozloha 25 m². Ve vztahu mezi plotem skládky, tedy oplocením skládky a žlabem-vybetonovaným rigolem, byla stanovena výměra v rozsahu 803 m², samotný žlab zabírá výměru 401 m² a část mezi ohradníkem pro dobytek a žlabem rozlohu 1 046 m². Při zadání znaleckého úkolu soud vycházel z faktického užívání pozemků žalovanou, tj. celého prostoru, který je užíván žalovanou za účelem bezpečného provozu skládky.

6. Dále vzal soud za prokázané, že žalované z rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství bylo povoleno provozovat zřízenou skládku odpadu [obec] - skládka skupiny S - 00, a to v obci [obec], parc. [číslo] kdy celková projektová kapacita zařízení byla 210 000 m³. Průsakové vody jsou z tělesa skládky svedeny systémem plošných potrubních drenáží do detenční jímky o objemu 300 m³, likvidace průsakových vod je řešena odvozem na smluvní čistírnu odpadních vod nebo zpětným rozlivem na těleso skládky. Zároveň byla stanovena maximální velikost aktivní plochy skládky 1 000 m³ (prokázáno rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve znění rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje z [datum], KUZL [číslo] založenými taktéž ve spise).

7. Mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] podepsána nájemní smlouva na pronájem pozemků, které po přečíslování odpovídaly parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to ke skládce komunálního odpadu dle projektové dokumentace. Dne [datum] společnost [právnická osoba] jako postupitel, postoupila postupníkovi, nynější žalované, veškerá práva a závazky, spojené s výstavbou a užíváním skládky zvláštního odpadu [obec], zejména práva a povinnosti ze smluv o dílo, kupních smluv a ostatních právních úkonů. Mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba] byla dohoda ohledně výše nájemného, kdy později mezi těmito dvěma subjekty vznikl spor o platnosti uzavřené nájemní smlouvy s tím, že soudem byla pravomocně shledána platnost nájemní smlouvy mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], nikoliv však mezi nynější žalobkyní a žalovanou, kdy mezi nynější žalobkyní a žalovanou není žádná nájemní smlouva na užívání pozemků žalobkyně, na kterých žalovaná provozuje skládku odpadů (prokázáno smlouvou o nájmu mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] z [datum], zápisem o předání a převzetí staveniště, skládka odpadu [obec], ze dne [datum], dodatkem [číslo] z [datum], dodatkem [číslo] z [datum], rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], založenými ve spise).

8. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. z [datum] založeným rovněž ve spise byla stanovena obvyklá výše nájemného na pozemcích za období od [datum] do [datum] s tím, že znalec při stanovení ceny vycházel ze skutečnosti, kde se předmětné a oceňované pozemky nachází, rovněž ze skutečnosti, že na pozemcích se nachází skládka komunálního odpadu, při porovnávací metodě vycházel z ceny pozemků, které se nacházely v nejbližším okolí a byly převedeny v nejbližší známé době, k němuž je ocenění prováděno, když se jednalo o pozemky menšího rozsahu s tím, že celková zjištěná cena byla 8 016 800 Kč s tím, že při simulovaném nájemném vycházel z ceny s ohledem na specifika využívání, na samém dolním konci doporučovaného intervalu, tedy hodnoty pětiprocentních bodů, kdy obvyklou cenu, dle odborného odhadu znalce, je částka 400 840 Kč, odpovídající 8 Kč za 1 m² za rok, když vycházel z celkové výměry požadované žalobkyní. Z protokolu z jednání založeného ve spise, při němž byl vyslechnut znalec [příjmení] [příjmení], vyplývá, že znalec uvedl, že při stanovení obvyklé ceny za užívání pozemku má na cenu pozemku vliv využití pozemku, zda je pozemek vyžíván k podnikání nebo k něčemu jinému. Znalec setrval při svém výslechu na závěru o stanovení obvyklé ceny za využití pozemku za 1 m² v ceně 8 Kč, když pozemky, které porovnával ve znaleckém posudku, jsou srovnatelné s posuzovanými pozemky, neboť se nacházejí v dané lokalitě nejblíže k předmětným pozemkům, a mají podobný způsob užití. Znalec vycházel z porovnávací metody z toho důvodu, že tato je věrohodnější, nežli tedy oceňovací vyhláška dle Ministerstva, nutno je pak srovnávat pozemky s ohledem na místo a čas, když porovnávací metodou pak byl rozsah cen od 147 Kč do 193 Kč, kdy tedy dal cenu na hranici kolem 160 Kč.

9. Z protokolu o místním šetření založeném ve spise vyplývá, že skládka je oplocena drátovým plotem, kdy pokud stojí člověk zády k hlavnímu vchodu s pohledem z kopce dolů, kdy skládka je ve svahu, pak podél pravé strany oplocení vně areálu se nachází vybetonovaný rigol, který ve spodní části skládky přechází pod drátoplotem do vnitřního areálu skládky. Pod skládkou se pak ještě nachází za plotem území, kde je jímka a dochází zde k rozlivu vody (Mezi účastníky nebylo sporu, že předmětný vybetonovaný rigol z pohledu, nacházející se na levé straně skládky podél jejího oplocení při pohledu ze spodu skládky, který prochází částečně oploceným areálem a částečně mimo oplocený areál, byl součástí stavebního povolení, týkající se předmětné skládky a že na pozemku v rozsahu 313 m², který se nachází pod oploceným areálem, se zde může nacházet pouze nekontaminovaná voda, kdy kontaminovaná voda ze skládky je zachycována přímo na skládce do speciálního zařízení. Na předmětné území tak mohou vytékat toliko spodní vody či povrchové vody z okolních pozemků.).

10. Odvedení vod ze skládky se dělilo na odvedení podzemních vod, které je prováděno ve dvou etapách a to jednak pomocí potrubní drenáže, která je pod jílovitým těsněním v místě lomu dna a svahu skládky, kdy oboustranné odvodňovací drény jsou vyústěny pod stabilizační hrází, kde přes kontrolní jímku se zaústí otevřeným příkopem do opevněného obvodového odvodňovacího příkopu, kdy obvodový odvodňovací příkop slouží k odvádění vnějších povrchových vod s ohledem na spád opatřený betonovými tvárnicemi. Kontaminované vody jsou jímány pomocí drenáže a odváděny do jímky kontaminovaných vod, kterou pro žalovanou právě likvidovala společnost [právnická osoba] (prokázáno oznámením o zahájení stavebního řízení stavebního úřadu ve [obec] z [datum], spolu se stavebním povolením [číslo] z [datum], dohodou o likvidaci odpadních vod ze [datum] pro rok 2014 a bez uvedení dat pro rok 2013 založenými ve spise).

11. Z předžalobní upomínky spolu s podacím lístkem z [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky pře podáním žaloby.

12. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se touto žalobou domáhala bezdůvodného obohacení za užívání svých pozemků žalovanou v období od [datum] do [datum], když v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo již pravomocně rozhodnuto o výši bezdůvodného obohacení za užívání totožných pozemků žalovanou, avšak za dřívější období od [datum] do [datum], dbal zásady procesní ekonomie a připojil si shora citovaný spis, neboť závěry v něm přijaté jsou použitelné i pro zde projednávanou věc, a to zejména se zřetelem na skutečnost, že ačkoliv se v poměrech projednávané věci, jedná o období pozdější, žalobkyně učinila přípisem z [datum] nesporným, že obvyklé nájemné sporných pozemků činí 8 [spisová značka], tedy vycházela z ceny obvyklé za nájem těchto pozemků za období více jak rok předcházející nyní žalovanému období. Jelikož je notorietou, že ceny nemovitostí v čase stoupají, avšak žalobkyně netrvala na stanovení ceny obvyklé pro pozdější dobu, nýbrž vycházela z obvyklé ceny za období 2013 2014, jež byla podrobena soudnímu přezkumu, soud dospěl k závěru, že je namístě a v zájmu obou účastníků vycházet již ze závěrů přijatých v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. V daném řízení se tamní soud vypořádal se všemi námitkami žalované stran skutečného rozsahu užívání pozemků žalovanou a zároveň po provedeném znaleckém zkoumání došlo k revizi výše bezdůvodného obohacení požadovaného žalobkyní. Na tomto místě soud ve stručnosti odkazuje na skutková zjištění ve jmenovaném případě, se kterými se ztotožňuje. Pokud byla otázka pravomocně vyřešena, soud je takovým posouzením vázán (srov. § 159a odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 135 odst. 2 o. s. ř.).

13. Soud vycházel z následujícího závěru o skutkového stavu: Žalovaná za žalované období v době od [datum] do [datum] provozovala úředně schválenou skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobkyně, aniž by za užívání pozemků žalovaná žalobkyni cokoliv platila. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva ani dohoda týkající se užívání předmětných pozemků. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky výzvou žalobkyně z [datum] s tím, žaloba k soudu byla podána dne [datum]. Při stanovení rozsahu území, jaké žalovaná užívá, soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných v citovaném řízení vedeném u zdejšího pod sp. zn. [spisová značka], jak vysvětlil shora, tj. že areál skládky se nachází v kopci ve svahu, je oplocen, uzamčen a že byl vybudován v souladu se stavebním povolením rigol k odvodu povrchové vody tak, aby tato voda se případně nekontaminovala skládkou a rigol je veden částečně vně skládky částečně pak oploceným areálem, kdy pod oploceným areálem je místo, kde dochází k rozlivu této rigolem odvedené vody z roury. Znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] byla stanovena výměra uvnitř oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně v rozsahu 43 087 m², výměra ve vztahu k parc. [číslo] vjezdu do areálu skládky v rozsahu 25 m², kdy se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky a slouží žalované k provozu skládky. Do výměry užívané plochy byl započten i samotný žlab o výměře 401 m² nacházející se sice mimo oplocený areál skládky, když tato část je však spojena s činností skládky ve směru ochrany před negativními dopady provozu skládky, která vznikla i v souladu s povolením vybudování a provozu skládky a nemůže být tak prostor zabraný výstavbou rigolu žalobkyní užíván. Do plochy užívané žalovanou byl zahrnut rovněž pozemek nacházející se ve svahu pod oploceným areálem skládky v rozsahu 313 m², kde dochází k rozlivu vody, svedené z okolních pozemků, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, když tato oblast je spojena rovněž s provozem samotné skládky, respektive s opatřeními souvisejícími s ochranou krajiny před negativními dopady skládky na životní prostředí, které musela žalovaná splnit, aby mohlo dojít k provozu skládky. Se zřetelem na výše uvedené, tak vzal za prokázané, že při určení užívané rozlohy pozemků užívaných žalovanou bylo vycházeno pouze z fakticky zaměřeného stavu, který odpovídá užívání pozemku žalovanou, tj. z rozlohy 43 826 m2, stejně jako ze závěru o částce odpovídající obvyklé ceně za nájem takového pozemku v období od [datum] do [datum], tj. 8 Kč za 1 m²/ rok určenou znalcem [příjmení] [příjmení].

14. Dle § 2991 odst. 1, 2 z č. 89/1012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle § 2213 NOZ nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

16. Dle § 2217 odst.1 NOZ nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

17. S ohledem na námitku promlčení vznesenou ze strany žalované soud dospěl k závěru, že nárok není promlčen, když byl uplatněn u soudu dne [datum], tedy v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě dle § 629 odst.1 NOZ ve vztahu k celému žalovanému období.

18. Soud po právní stránce věc posoudil tak, že na straně žalované tím, že užívala pozemky ve vlastnictví žalobkyně k provozu skládky v období od [datum] do [datum], aniž by žalobkyni cokoliv zaplatila za užití pozemků v předmětném období, vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 NOZ. Ve vztahu k výši bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši nájemného, které bylo v daném místě a čase obvyklé, přičemž soud vycházel z částky stanovené znalcem v rozsahu 8 Kč ročně za 1m² s tím, že žalobkyně se s těmito závěry učiněnými v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ztotožnila a při vědomí toho, že je notorietou, že ceny nemovitostí v čase stoupají, tedy netrvala-li žalobkyně na stanovení ceny obvyklé za užívání pozemků žalovanou za žalované období, jež by byla stejná nebo pravděpodobně ještě vyšší, soud doznal závěru, že uvedené je nejen v souladu se zásadou ekonomie, ale konec konců i v zájmu samotné žalované. S ohledem na užívání pozemku v rozsahu 43 826 m² po celé období odpovídající jednomu roku bezdůvodné obohacení dosáhlo částky ve výši 350 608 Kč, které je žalovaná povinna vydat žalobkyni. Z těchto důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit tuto částku, kdy zároveň přiznal i zákonný úrok z prodlení dle požadavku od [datum], jež je v souladu s ust. § 1970 NOZ, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná se dostala do prodlení ode dne [datum], neboť lhůta k vydání bezdůvodného obohacení byla stanovena do [datum] (výrok I.). Co do zbytku soud žalovanou částku zamítl, když neodpovídala svojí výši bezdůvodnému obohacení vzniklému na straně žalované (výrok II.).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně žalovala částku ve výši 469 700 Kč, úspěšná byla co do částky 350 608 Kč, má proto právo na náhradu nákladů v rozsahu 49 % Náklady žalobkyně jsou v daném případě představovány zaplaceným soudním poplatkem za žalobu v částce 23 485 Kč a náklady právního zastoupení žalobce dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za 3,5 úkonů po 10 180 Kč za úkon- převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva (počítaný za ½ úkonu), sepis žaloby a účast na jednání u soudu dne [datum], spolu s paušální náhradou ve výši 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za každý z těchto úkonů. Náklady dále představují cestovné k jednání k soudu z místa kanceláře právního zástupce žalobce ([obec] [obec] a zpět v délce jedné cesty 298 km, tedy k jednomu jednání v celkové délce 596 km) za použití vozidla [anonymizováno 5 slov] se spotřebou 5,9/4,8/5,2 litrů motorové nafty na 100 km dle velké technického průkazu k vozidlu, kdy cestovné za jednání dne [datum] bylo stanoveno ve výši 2 622 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4,4 Kč za 1 km a ceně nafty 29,80 Kč za litr dle Vyhlášky č. 463/2017 Sb. Náklady se dále skládaly z náhrady za ztrátu času strávené na cestě k jednání do [obec] a zpět v celkové délce 12 půlhodin za jedno jednání, za něž dle § 14 odst.3 vyhl.č. 177/1996 Sb. jsou ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, za 12 půlhodin pak v částce 1 200 Kč. [příjmení] vyjma soudního poplatku byla navýšena o 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem tak náklady dosáhly částky 72 674 Kč. V rozsahu 49 % jsou ve výši přiznané, tj v částce po zaokrouhlení 35 821 Kč (výrok III. rozsudku).