31 C 213/2018
č. j. 31 C 213/2018-126
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 101 § 106 § 110 § 447 § 619 § 620 § 629 § 635 § 2927 § 2963
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 644 653 Kč s příslušenstvím,
I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v období od 1. 9. 2015 do 31. 12. 2021 1, 138.356 Kč spolu s příslušným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně jdoucím co do částky 529 120 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení a co do částky 609 236 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení se zamítá.
II. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost platit žalobci částku 16 726 Kč měsíčně vždy k 15. dni daného měsíce s navýšením o příslušnou roční valorizaci, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou z 10. 10. 2018 domáhal na žalované zaplacení částky 1 644 653 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 18. 7. 2014 byl účasten dopravní nehody v obci [obec], jejímž následkem utrpěl zranění spočívající v [ZDRAVOTNÍ STAV] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 10 slov]. Nehody byl kromě žalobce účasten i [jméno] [příjmení], [datum narození], jenž byl ke dni dopravní nehody pojištěn u žalované. V důsledku zranění při této dopravní nehodě byl žalobce dne [datum] uznán invalidním ve III. nejvyšším stupni invalidity. V této souvislosti se jednak domáhal nároku na ztížení společenského uplatnění, jenž v žalobě vyčíslil na 1 000 000 Kč s ohledem na skutečnost, že výše odškodnění bude záviset na výsledku znaleckého zkoumání. Dále se žalobce domáhal ztráty na výdělku, a to od 1. 8. 2015, když dne 29. 7. 2015 mu skončila pracovní neschopnost. Ke dni podání žaloby ztrátu na výdělku vyčíslil na 644 653 Kč a do budoucna se domáhal plnění ve výši 16 881 Kč měsíčně.
2. Poté, co byl vypracován znalecký posudek a co v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o míře zavinění žalobce na dopravní nehodě ve výši 20%, se žalobce domáhal ztížení společenského uplatnění již jen ve výši 267 291 Kč. Se zřetelem na plnění žalované včetně zákonného příslušenství a náhrady nákladů řízení, vzal žalobce v tomto rozsahu žalobu dne 27. 1. 2022 částečně zpět. Žalovaná při jednání soudu dne 2. 2. 2022 se zpětvzetím souhlasila, soud proto řízení v uvedeném rozsahu zastavil usnesením z 2. 2. 2022 č. j.: 31 C 213/2018-125. Předmět žaloby tak zůstal toliko nárok žalobce spočívající ve ztrátě na výdělku.
3. Se zřetelem na stanovení podílu žalobce na vzniku dopravní nehody (20%) a se zohledněním dalších nezaplacených měsíčních splátek se žalobce v podání z 27. 10. 2021 domáhal změny žaloby tak, že celková výše ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti žalobce činí od 1. 9. 2015 do 30. 9. 2021 částku 1 027 110 Kč a s ohledem na valorizaci invalidního důchodu, jež by dle žalobce měla být ve stejném rozsahu zohledněna i u průměrného výdělku žalobce před nehodou, nárokoval po žalované měsíční plnění ve výši 14 070 Kč. Konečně podáním z 27. 1. 2022 upřesnil jmenovaný nárok na konečnou částku 1 138 356 Kč a měsíční plnění ve výši 16 726 Kč O připuštění změny žaloby soud rozhodl při jednání konaném dne 2. 2. 2022.
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě z 8. 11. 2021 učinila nesporným nehodový děj a skutečnost, že u ní byl pojištěn z provozu odpovědnosti vozidla, druhý účastník nehody, pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ohledně odškodnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti předně namítala promlčení nároku, když dopravní nehoda se udála dne [datum] a invalidní důchod byl žalobci přiznán rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze 14. 8. 2015 č. j.: R- [datum] [číslo] od 29. 7. 2015 pro invalidní důchod III. stupně. Konec promlčecí lhůty vůči škůdci (pojistiteli) určila k 14. 8. 2018. Byla-li proto žaloba podána až dne 10. 10. 2018, nárok žalobce jakožto poškozeného se vůči [jméno] [příjmení] promlčel nejpozději dnem 14. 8. 2018. S ohledem na vznesenou námitku promlčení, navrhla žalobu zamítnout.
5. Z listinných důkazů zjistil soud tento skutkový stav:
6. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2015 [číslo jednací] [číslo] soud zjistil, že žalobci byl od 29. 7. 2015 přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
7. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze 4. 5. 2021 vzal soud za zjištěné, že míra spoluzavinění řidiče [jméno] [příjmení] na nehodovém ději byla stanovena na 80 % a podíl žalobce byl vyčíslen 20 %.
8. Z pracovní smlouvy z 31. 8. 2013 se podává, že žalobce byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s tím, že nastoupí do práce dne 2. 9. 2013 Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Ze mzdového výměru z 31. 8. 2013 vyplývá, že žalobci byl stanoven základní plat ve výši 27 000 Kč.
9. Soud v odůvodnění rozsudku pro stručnost nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z dalších v řízení provedených a shora nezmíněných důkazů, jež tyto výsledně neměly pro rozhodnutí o věci samé podstatný význam, neb soud zamítal žalobu žalobce z důvodu promlčení. V řízení nebyly zamítnuty žádné navržené důkazy. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše pospanými skutkovými zjištěními. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.
10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.
11. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.
12. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.
13. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
14. Dle § 635 odst. 2 o. z. právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.
15. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.
16. Dle § 2963 odst. 1 o. z. po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.
17. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.
18. Nesporným byla skutečnost, že dne [datum] byl žalobce účasten dopravní nehody v obci [obec], jejímž následkem utrpěl zranění spočívající v [ZDRAVOTNÍ STAV] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 10 slov]. [příjmení] byl kromě žalobce účasten i [jméno] [příjmení], [datum narození], jenž byl ke dni dopravní nehody pojištěn u žalované. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze 4. 5. 2021 vzal soud za zjištěné, že míra spoluzavinění řidiče [jméno] [příjmení] na nehodovém ději byla stanovena na 80 % a podíl žalobce byl vyčíslen 20 %. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 8. 2015 [číslo jednací] [číslo] byl žalobci byl od 29. 7. 2015 přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Žalobce se žalobou domáhal náhrady škody spočívající ve ztrátě na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti od [datum].
19. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se proto soud nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení. Podřazením pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná a proto žalobu por promlčení nároku zamítl (výrok I., II.).
20. Zákonem stanovená subjektivní tříletá promlčecí lhůta počíná u nároku na náhradu škody svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé škodě a kdo za ni odpovídá. Rozsah (výši) škody není povinen znát poškozený přesně, nezbytné je znát toliko skutkové okolnosti, z nich lze vznik škody a její rozsah dovodit alespoň přibližně (orientačně), tak aby bylo možné výši škody přibližně určit v penězích (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 165/2013). Žalobce ode dne nehodového děje, tj. dne 18. 7. 2014 věděl, kdo byl druhým účastníkem nehody ([jméno] [anonymizováno], pojištěný z provozu odpovědnosti vozidla u žalované). Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze [datum] byl následně žalobci přiznán invalidní důchod ve výši 9 413 Kč. Z pracovní smlouvy a mzdového výměru se podává, že mzda žalobce před dopravní nehodou činila 27 000 Kč, tedy žalobce znal zcela jistě orientačně i rozsah škody vyčíslený v penězích. Žaloba byla podána u zdejšího soudu dne 10. 10. 2018, promlčecí lhůta však ve smyslu § 619, 629 o. z. marně uplynula nejpozději dne 14. 8. 2018. Jestliže soud shledal nárok žalobce promlčeným vůči škůdci, je nutno shledat jako promlčený i akcesorický nárok žalobce proti žalované jako pojistiteli škůdce dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pro úplnost soud uvádí, že ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4617/2014 se:„ Promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 447 obč. zák. se s ohledem na dobu jeho vzniku a dobu jeho uplatnění u soudu posuzuje podle § 106 obč. zák., zatímco promlčení postupně vznikajících nároků na jednotlivá měsíčně se opětující plnění v jeho rámci se s ohledem na § 110 odst. 3 obč. zák. a na jejich splatnost řídí § 101 obč. zák.“ Se zřetelem na citované závěry Nejvyššího soudu ČR je nárok žalobce promlčen jako celek. Uvedenými závěry není s to otřást obrana žalobce, že k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo až [datum], stejně jako skutečnost, že žalobce se až v červnu 2021 s přihlédnutím k nabytí právní moci konečného rozhodnutí ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] dozvěděl, kdo za škodu odpovídá, neboť jak uvedeno shora, žalobce si nejpozději dne 14. 8. 2015 byl vědom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, resp. kdo byl druhým účastníkem nehody. Nadto nárok na rentu není odvislý od rozhodnutí o invaliditě, ale je prosto spojen se zjištěním skutkových okolností, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah., tedy žalobce mohl přistoupit k podání žaloby na náhradu za ztrátu na výdělku ještě před rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu III. stupně. Ostatně žalobce sám při jednání dne 2. 2. 2022 připustil, že byl v této souvislosti prošetřován i ze spáchání trestného činu podvodu a ohledně jeho zdravotního stavu muselo být pro rozporuplné závěry posudkových lékařů přistoupeno dokonce ke zpracování ústavního posudku, kdy až se zohledněním závěrů z tohoto posudku bylo přistoupeno k rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu ve III. stupni, ačkoliv je zřejmé, že k poklesu výdělku došlo na straně žalobce mnohem dříve.
21. Námitka promlčení vznesená žalovanou je tudíž důvodná. S ohledem na shora uvedené proto soud bez dalšího žalobu zamítl, neboť došlo k promlčení žalobou uplatněného nároku.
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byl neúspěšný, je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč sestávající z 3 režijních paušálů á 300 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast na jednání dne 2. 2. 2022 dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok III.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.