31 C 239/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci 300 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou z 13. 11. 2018 ve znění jejího doplnění z 21. 12. 2018 po žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 300 000 Kč představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), jež mu měla vzniknout v souvislosti s řízením vedeným u anonymizováno soudu v obec pod sp. zn.: spisová značka tím, že aniž by ve věci proběhlo jednání, soud presumoval úpadek žalobce, jenž v naříkaném řízení vystupoval jako dlužník, když usnesením č. j: spisová značka z 25. 6. 2015 nařídil předběžné opatření, jímž mj. ustanovil předběžného správce žalobci a uložil mu zákaz nakládat se svým nemovitým majetkem. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že o úpadku dlužníka je víceméně přesvědčen. Žalobce toto rozhodnutí vnímá jako nezákonné, přestože rozhodnutí bylo následně dne 11. 11. 2015 potvrzeno název soudu, jen výrok II. byl změněn ohledně podmíněného souhlasu věřitelů, a to rozhodnutím název soudu číslo jednací anonymizováno číslo. Žalobce uvedl, že tento postup jeví známky arbitrárnosti a možného ovlivňování, když soudy takto presumovaly úpadek žalobce a s ohledem na skutečnost, že insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, prejudikování rozhodnutí o úpadku žalobce je způsobilé značnou mírou ohrozit vážnost žalobce mezi spoluobčany a obchodními partnery. Dále žalobce tvrdil, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo v řízení vedeném u anonymizováno soudu v obec pod sp. zn.: spisová značka anonymizována dvě slova číslo. Poukazoval, že usnesením č.j.: spisová značka z 28. 8. 2015 bylo rozhodnuto soudcem Mgr. jméno příjmení, že se insolvenční návrh žalobce ve věci dlužníka právnická osoba, zamítá. Nezákonnost spatřoval ve skutečnosti, že ve věci rozhodl stejný soudce, jenž později rozhodoval jako člen odvolacího senátu v shora citovaném insolvenčním řízení, kde vystupuje jako dlužník. Má za to, že při obsazování senátu název soudu, při rozhodování o odvolání proti žalobcem napadenému předběžnému opatření v posuzovaném řízení ve věci rozhodoval nezákonný soudce. Dále namítal, že soudce nepřihlédl k jeho žádosti o odročení jednání, přestože žalobce doložil zdravotní obtíže. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil podáním z 29. 10. 2018, žalovaná jeho nárok nepřiznala, a proto se domáhá svého nároku u soudu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření z 24. 2. 2020 uvedla, že žalobce u ní dne 30. 10. 2018 (podáním z 29. 10. 2018) uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, jež mu měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu anonymizováno soudu v obec v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Ve svém podání odkázala na ust. § 8 odst. 1 OdpŠk, který stanoví, že nezákonným rozhodnutím je pravomocné rozhodnutí, jež bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, dále uvedla, že režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví. S ohledem na uvedené, konstatovala, že má za to, že ve věci chybí odpovědnostní titul, neboť žádné z žalobcem uváděných rozhodnutí nevykazuje znak nezákonného rozhodnutí a ve věci neshledala ani nesprávný úřední postup. Především pak vznesla ve vztahu k žalobcem uplatňovanému nároku na náhradu nemajetkové újmy námitku promlčení. Závěrem navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Vzhledem k tomu, že podaná žaloba trpěla ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy vadami, zdejší soud žalobce usnesením z xanon číslo, č. j. číslo jednací, vyzval, aby označil řádně okruh žalovaných, aby uvedl, v čem přesně spočívá nesprávný úřední postup, jak dospěl k vyčíslení nemajetkové újmy a v čem spatřuje tvrzenou příčinnou souvislost mezi nesprávným či nezákonným postupem soudu a vzniklou nemajetkovou újmou. Žalobce v podání z datum doplnil žalobu sice tak, aby splňovala náležitosti požadované zákonem, avšak stran nemajetkové újmy sdělil, že má za to, že dle judikatury není povinován sdělit, jakým způsobem dospěl k této částce. Z jeho podání toliko vyplývá, že žalovaná částka ve výši 300 000 Kč má představovat náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu název soudu tím, že ve svém rozhodnutí presumoval úpadek žalobce, aniž by o něm bylo fakticky rozhodnuto. Zopakoval, že závěr o úpadku žalobce si mohli s ohledem na veřejnou dostupnost insol. rejstříku osvojit třetí osoby a takto prejudikované rozhodnutí je způsobilé ohrozit jeho vážnost. K vyjádření žalované, jež obsahovalo námitku promlčení se žalobce přes výzvu soudu z datum ve 30-ti denní lhůtě nevyjádřil.

4. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání.

5. Z uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem z 29. 10. 2018 soud zjistil, že žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 30. 10. 2018, což žalovaná stvrdila ve svém stanovisku z 31. 5. 2019.

6. Z usnesení anonymizováno soudu v obec č. j.: spisová značka anonymizováno z datum rozhodnutí ve spojení s usnesením název soudu číslo jednací číslo, jež nabyly právní moci dne 22. 6. 2016 se podává, že k tomuto dni bylo pravomocně skončeno řízení vedené u anonymizováno soudu v obec pod č. j.: spisová značka.

7. Z insolvenčního spisu vedeného anonymizováno soudem v obec pod sp. zn. spisová značka veřejně dostupném na webových stránkách portal.justice.cz má soud za prokázané, že byl dne datum podán na žalobce insolvenční návrh, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna téhož dne v čas. Dne datum anonymizováno soud rozhodl o vydání namítaného předběžného opatření, a to usnesením č. j: spisová značka, jež bylo k odvolání žalobce dne 11. 11. 2015 rozhodnutím název soudu číslo jednací VSOL číslo potvrzeno, jen výrok II byl změně tak, že dlužníkovi uložené povinnosti při nakládání s ostatním majetkem nejsou podmíněny předchozím souhlasným vyjádřením prozatímního zástupce věřitelů. Usnesením soud soud číslo jednací anonymizováno číslo bylo rozhodnuto, že Mgr. jméno příjmení není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. spisová značka, 2 anonymizováno číslo. Řízení není dosud pravomocně skončeno.

8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

9. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 zákona pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

10. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy v daném případě nesprávný úřední postup či existence nezákonného rozhodnutí, dále vznik škody a současně také příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně.

11. V doplnění své žaloby z 21. 12. 2018 žalobce sice odmítl sdělit, z jakých věcných důvodů vyčíslil žalobou požadovaný nárok právě v žalované výši, ale jednoznačně specifikoval, že žalovanou částku ve výši 300 000 Kč spojuje s nesprávným úředním postupem název soudu, jež prejudikoval úpadek žalobce. Se zřetelem na skutečnost, že žalobce požadoval žalobou toliko finanční zadostiučinění ve výši 300 000 Kč, soud se pro nadbytečnost nezabýval dalšími tvrzeními žalobce, jimiž namítal nesprávný úřední postup název soudu, s tím, že ve věci nerozhodoval zákonný soudce a v řízení bylo jednáno i přes žalobcovu žádost o odročení, neboť jestliže žalobce doplnil, resp upravil svá žalobní tvrzení tak, že celou žalovanou částku spojil s tvrzeným nezákonným rozhodnutím o svém prejudikovaném úpadku, vyčerpal tím celý předmět řízení. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že by žalobce stejně nebyl ani v této části žaloby úspěšný, neboť soud shledává námitku promlčení uplatněnou žalovanou důvodnou. Rozhodnutí napadená žalobcem (usnesení spisová značka z datum rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto, že se insolvenční návrh žalobce zamítá a usnesení spisová značka z datum rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o nařízení jednání k projednání ins. návrhu věřitelů a účastníci byli vyrozuměni, že jednání s ohledem na budoucí nepřítomnost soudce odročováno nebude) byla vydána soudcem Mgr. jméno příjmení v řízení vedeném u anonymizováno soudu v obec pod sp. zn. spisová značka, když toto řízení bylo pravomocně skončeno ke dni datum. Lze tedy přisvědčit námitce žalované, že běh promlčecí doby skončil v 6-ti měsíční promlčecí lhůtě dne datum, žalobce uplatnil nárok až dne datum, nárok byl tedy promlčen již v době uplatnění nároku v rámci předběžného projednání. Nadto při odškodňování o náhradu nemajetkové újmy dle OdpŠk zdejší soud ani není oprávněn přezkoumávat správnost daných rozhodnutí, ať již z procesního, skutkového či právního hlediska. Soud se může pohybovat toliko v mantinelech daných mu tímto zákonem. Měl- li žalobce pochybnosti o správnosti těchto rozhodnutí, měl využít řádných a mimořádných opravných prostředků v naříkaném řízení, jež mu zákon za tím účelem poskytuje.

12. Konečně jde-li o žalobcem namítaný nesprávní úřední postup v řízení vedeném u anonymizováno soudu v obec pod sp. zn. spisová značka, kde se žalobce dovolává nesprávnosti v tom smyslu, že byl rozhodnutím o nařízení předběžného opatření prejudikován jeho úpadek, a to mohlo ohrozit jeho vážnost. Zde je třeba odkázat na skutečnost, že režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví (srovnej usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 799/10z 16. 2. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j.: 29 Cdo 2778/2010-1025 z 30. 8. 2012). Žalobce se však výlučně domáhá náhrady nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s tímto rozhodnutím (viz bod 4 jeho doplnění k žalobě). Avšak ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, není-li stanoveno jinak, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno příslušným orgánem. V projednávané věci nicméně rozhodnutí o nařízení předběžného opatření k jeho odvolání bylo potvrzeno. Soud proto dospěl k závěru, že ve věci není dán odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, když žádné z namítaných rozhodnutí nevykazuje znaky nezákonného rozhodnutí ve smyslu OdpŠk a žalobce sám ani žádné takové znaky netvrdí. K námitce žalobce, že v odůvodnění rozhodnutí o vydání předběžného opatření bylo napsáno, že soud je o úpadku žalobce„ víceméně přesvědčen“, soud dodává, jak uvedl již výše, že v odškodňovacím řízení není oprávněn přezkoumávat odůvodnění těchto rozhodnutí. Dále nelze odhlédnout, že žalobce ani netvrdí, že by mu namítanými rozhodnutími vznikla skutečná nemajetková újma. Jak ve své žalobě, tak i k výzvě soudu uvedl, že se jedná o rozhodnutí způsobilé ohrozit vážnost žalobce u spoluobčanů, rodiny či obchodních partnerů, avšak ani k výzvě soudu žalobce netvrdil, že by a jakým způsobem byla jeho vážnost, ať už mezi spoluobčany či mezi obchodními partnery byla skutečně ohrožena. Nadto v § 77a o. s. ř. je uvedeno, že zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Avšak s ohledem na skutečnost, že žalobce svůj nárok odvozuje od rozhodnutí o vydání předběžného opatření, jímž byl prejudikován jeho úpadek, a toto rozhodnutí nebylo ani zrušeno ani změněno (žalobce ani tuto skutečnost ve své žalobě netvrdí), tzn. nevykazuje znaky požadované OdpŠk, aby je bylo možno označit za nezákonné, to je není zde dán odpovědnostní titul, soud žalobu jako nedůvodnou výrokem I. zamítl. Nelze ani přehlédnout, že insolvenční řízení, v němž bylo namítané rozhodnutí vydáno, nebylo dosud skončeno. Obiter dictum soud uvádí, že v tomto insolvenčním řízení bylo rozhodováno k námitce podjatosti žalobce i o vyloučení soudce Mgr. jméno příjmení v projednávané věci, když žalobce argumentoval stejně jako v tomto řízení – že Mgr. příjmení byl zákonným soudcem i v insolvenčním řízení vedeném u anonymizováno soudu v obec pod sp. zn. sp.zn. anonymizováno číslo a že nepřihlédl k jeho žádosti o odročení nařízeného jednání. Všechny tyto námitky žalobce byly shledány nedůvodnými a usnesením název soudu anonymizována dvě slova číslo z datum bylo rozhodnuto, že Mgr. příjmení není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci vedeného pod sp. zn. spisová značka, anonymizováno VSOL číslo, tedy i v řízení ve věci žalobce.

13. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o. s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 300 Kč za jeden úkon (vyjádření z datum). Ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.