31 C 285/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 3 126 067 Kč s přísl., původně: o 5 126 067 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 378 705 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 426 767 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro 2 na náhradu nákladů řízení 186 209,07 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované odškodnění za nesprávný úřední postup v exekučním řízení vedeném u Exekutorského úřadu pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Vedením předmětné exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. (dále jen„ soudní exekutor“). Na žalobkyni, jakožto povinnou, byl podán exekuční návrh pro vymožení částky 842 963 Kč s příslušenstvím, přiznané oprávněné rozsudkem [název soudu] pod č. j.: [číslo jednací] Soudní exekutor přistoupil dne [datum] k soupisu movitého majetku v provozovnách žalobkyně, v jehož rámci zajistil soupis veškerého movitého majetku nacházejícího se v provozovnách bez ohledu na to, zda se jednalo o vybavení či zařízení těchto provozoven nebo zda se jednalo o obchodní sortiment, s nímž žalobkyně běžně obchodovala během své obchodní činnosti, když hlavním předmětem obchodní činnosti žalobkyně je prodej stavebnin a jiného stavebního materiálu. Součástí soupisu se tak staly zejména stavebniny, stavební materiál a zboží, s nímž žalobkyně obchodovala a které zároveň představovalo její jediný zdroj příjmů. V důsledku vylíčeného postupu soudního exekutora byla žalobkyně nucena všechny své provozovny uzavřít, neboť byl zajištěn a sepsán v podstatě veškerý obchodní artikl žalobkyně (vše co bylo připraveno k přímému prodeji či dodání zákazníkům). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1766/2001, který konstatoval, že v případě exekuce povinného je nezbytné zachovat alespoň v minimální míře běh jeho podnikatelské činnosti, když exekuce nesmí způsobit podnikatelskou zkázu povinného, namítala, že její hlavní činností byl prodej stavebního materiálu. Bez možnosti prodeje stavebního materiálu tak nemohla svou podnikatelskou činnost provozovat. Po zabavení majetku proto musela uzavřít všechny provozovny, což pro ni mělo likvidační důsledky, když ode dne zajištění majetku se dostala do prodlení nejen vůči svým dodavatelům, ale zároveň nemohla plnit závazky ve vztahu ke svým zákazníkům, kterým mělo být zboží dodáno. Důsledkem sepsání majetku žalobkyně a jeho exekučnímu zajištění jí byla znemožněna další podnikatelská činnost, v čemž spatřuje nesprávný úřední postup soudního exekutora. Žalobkyně tvrdila, že tímto postupem soudního exekutora jí vznikl nárok na náhradu škody. Dále zdůraznila, že soudní exekutor byl na výše uvedené opakovaně upozorňován, a to nejprve návrhem na vynětí neoprávněně sepsaného zboží ze soupisu majetku a poté návrhem na zastavení exekuce ve vztahu k těmto movitým věcem. Následně usnesením soudního exekutora z [datum rozhodnutí], č. j.: [číslo jednací] (dále jen„ rozhodnutí o částečném zastavení exekuce“) bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekuce co do provedení exekuce prodejem movitých věcí pojatých do soupisu pod položkami [číslo]. Do doby vydání tohoto rozhodnutí musely být obě provozovny uzavřeny a žalobkyně nemohla vykonávat svou podnikatelskou činnost, což se projevilo v celkovém propadu finanční situace žalobkyně v roce [rok] a částečně i v roce [rok]. Přestože květen roku [rok] žalobkyně označila za počátek sezóny nákupu a prodeje zboží zákazníkům, žalobkyně musela zákazníky odmítat a nemohla dostát svým závazkům, neboť zakázky musela rušit, aby se nevystavila riziku náhrady škody v případech, kdy by objednané zboží nebylo dodáno řádně a včas. Tyto skutečnosti vedly k zásadnímu odlivu zákazníků žalobkyně, kteří přešli ke konkurenci, v důsledku čehož u žalobkyně došlo k propadu tržeb za rok [rok], který pro ni jinak začal úspěšně. Žalobkyně považuje postup soudního exekutora za nezákonný, když do soupisu byly zahrnuty i věci, které exekuci nepodléhají, čímž jí byla způsobena škoda spočívající v ušlém zisku, kterého by mohla dosáhnout, kdyby v období od [datum] do [datum] provozovala běžnou obchodní činnost a mohla zboží připravené na provozovnách dodat svým odběratelům. V souvislosti s tím mj. poukázala na usnesení soudního exekutora o částečném zastavení řízení, v němž exekutor uznal své pochybení. Současně byla žalobkyni způsobena i značná nemajetková újma, když bylo zasaženo do její dobré pověsti jakožto podnikatele, a to jak ve vztahu ke svým odběratelům, tak k dodavatelům. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne [datum], která na něj reagovala stanoviskem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [jednací číslo MSP], v němž konstatovala, že se exekutor nedopustil nesprávného úředního postupu. Nárok žalobkyně zcela neuznala, neboť argumentovala skutečností, že nedošlo k zabavení veškerého zboží žalobkyně, jen některého. Stran uvedeného žalobkyně namítala, že sepsané zboží soudním exekutorem bylo téměř veškeré zboží, které bylo určeno k prodeji a žalobkyni proto nezbývalo než své provozovny zcela uzavřít, neboť zde nebylo žádného zboží, které by mohla prodávat. Doplnila, že předmětem soupisu nebyly pouze věci sloužící k běžné administrativní činnosti jako jsou propisky, sešívačky, kancelářské sponky apod. Žalobkyně k vyčíslení výše škody předložila účetní závěrky a výsledky hospodaření za roky [rok] až [rok], včetně daňových přiznání, z nichž jsou patrné hospodářské výsledky společnosti před vznikem škodní události. Ze jmenovaných listin je zřejmé, že v letech [rok] až [rok] se žalobkyně postupně přeorientovala z výrobní činnosti na prodejní a prodej zboží byl hlavním zdrojem příjmů žalobkyně. U prodejní činnosti je dle přiložené tabulky hospodaření v letech [rok] až [rok] zaznamenán růst, zatímco v roce [rok] je zaznamenán propad tržeb, kdy rozdíl mezi tržbami v roce [rok] a [rok] činí 3 714 000 Kč. Žalobkyně k tomuto odkazuje na výkaz zisku a ztrát z období od [datum] až [datum] a za období od [datum] do [datum], kdy je zřejmé, že do zásahu exekutora v dubnu [rok] žalobkyně důvodně očekávala, že dosáhne minimálně stejného obratu, jakého dosáhla v roce [rok], ne-li vyššího. Tomu nasvědčovaly i základy DPH, které měly v letech [rok] a [rok] vzestupnou tendenci, zatímco v roce [rok] došlo k evidentnímu propadu. V této souvislosti zdůraznila, že v květnu [rok] měla dodat [právnická osoba] s.r.o. stavební materiál za sjednanou kupní cenu 1 200 000 Kč, přičemž předmětem této dodávky bylo právě zboží, které bylo soudním exekutorem dne [datum] zajištěno, v důsledku čehož žalobkyně nemohla svému odběrateli zboží dodat a vyúčtovat, čímž došlo k reálnému zmaření obchodní zakázky, a to jen v důsledku protiprávního jednání soudního exekutora. Žalobkyně dospěla k následujícímu výpočtu ušlého zisku za rok [rok]. Za období let [rok] až [rok] činil výnos žalobkyně při zohlednění uplatněných odpisů a mzdových nákladů v průměru 11 043 246 Kč, zatímco výnos žalobkyně v roce [rok] při zohlednění uplatněných odpisů a mzdových nákladů činil 5 610 805 Kč. Rozdíl v tomto případě činí 5 432 441 Kč. Z daňových přiznání a účetních závěrek za roky [rok] až [rok] vyplývá, že žalobkyně dosahovala průměrného zisku (ztráty) – 87 000 Kč, zatímco v roce [rok] dosáhla celkové ztráty – 700 000 Kč. Rozdíl za tyto roky představuje - 613 000 Kč. Dále byla zmařena zakázka žalobkyně v přepokládané výši 1 200 000 Kč, která měl být realizována se společností [právnická osoba] s.r.o., proto byly tržby z prodeje o tuto částku za rok [rok] nižší. Výnosy žalobkyně z prodeje za rok [rok] činily 12 884 000 Kč, za rok [rok] částku 10 590 000 Kč, za rok [rok] částku 10 666 000 Kč, průměrný výnos za roky [rok] až [rok] představoval částku cca 11 380 000 Kč, zatímco v roce [rok] činily celkové výnosy 7 502 000 Kč. Pokud by žalobkyně realizovala výše uvedenou zakázku, byl by výnos o 1 200 000 Kč vyšší a při zohlednění nákladovosti ve výši 92 % a průměrných odpisů za roky [rok] až [rok] ve výši 113 000 Kč by při realizaci uvedené zakázky žalobkyně dosáhla výnosu ve výši 4 558 760 Kč. Žalobkyně při zohlednění výše uvedených kritérií dospěla k závěru, že ušlý zisk představuje částku 3 126 067 Kč, a to výpočtem (5 432 441- 613 000 + 4 558 760):

3. K nároku na nemajetkovou újmu žalobkyně uvedla, že v důsledku zablokování zboží soudním exekutorem nemohla v období od [datum] do [datum] provozovat podnikatelskou činnost a provozovny v obci [obec] u [obec] a v [obec] – [část obce] musely být zavřené. Měsíc duben je začátek stavební sezóny, a proto uzavření provozoven v těchto měsících mělo na žalobkyni likvidační dopad, když v těchto měsících graduje odbyt prodávaného zboží, začíná přijímání objednávek a pro žalobkyni je zásadní, aby v tomto období uspokojila řádně a včas své zákazníky. V případě, že dojde k jejich zklamání, obrátí se na jiné dodavatele a o zákazníky přijde, k čemuž také v případě žalobkyně došlo, když byli zákazníci nuceni obrátit se na jiné dodavatele z důvodu uzavření jejích provozoven. Žalobkyně o tyto zákazníky přišla a zároveň bylo zasaženo do její dobré pověsti, na níž si vždy zakládala včetně vstřícného přístupu ke svým zákazníkům. Za dané situace musela žalobkyně své zákazníky odříkat a nebyla schopna plnit přijaté objednávky, neboť zboží bylo zablokováno, v důsledku čehož získala žalobkyně glejt nevěrohodného dodavatele, což mělo významný vliv na odliv jejích zákazníků. K tomuto nemuselo dojít, pokud by došlo ze strany soudního exekutora pouze k zablokování techniky žalobkyně, avšak žalobkyně by dál mohla provozovat svoji činnost a prodávat zboží uskladněné v provozovnách a plnit své závazky vůči zákazníkům. Celá situace vyvrcholila uzavřením provozovny v [obec] – [část obce] ke dni [datum], kde se nepodařilo pro odliv zákazníků činnost žalobkyně obnovit, přičemž zaměstnanci žalobkyně působící v této provozovně museli být propuštěni. Za zásadní újmu žalobkyně považovala ztrátu dobré pověsti a dobrého jména u svých zákazníků, které musela odkazovat na své kolegy, aby měli možnost získat zboží s minimálním prodlením. Z výše uvedených důvodů žalobkyně požadovala zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 2 000 000 Kč. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že podnikatelská činnost provádění staveb, jejich změn a odstraňování jí byla v minulosti realizována, a to prostřednictvím odpovědného zástupce pana [jméno] [příjmení], a to až do okamžiku, kdy došlo k vymazání této osoby jako odpovědného zástupce ze živnostenského rejstříku, tj. dne [datum]. Z důvodu absence odpovědného zástupce žalobkyně tuto podnikatelskou činnost posléze již nevykonávala, neboť se jednalo o živnost vázanou. Pokud jde o poradenskou a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, vykonávala pro žalobkyni v minulosti paní [příjmení] [jméno] [příjmení], jež byla manželkou jednatele žalobkyně pana [jméno] [příjmení], a to až do poloviny roku [rok], kdy došlo k rozvodu jejich manželství. K výmazu Mgr. [jméno] [příjmení] jako odpovědného zástupce ze živnostenského rejstříku došlo administrativně ke dni [datum]. Její poradenská činnost se týkala především oblasti environmentálního poradenství, když pro žalobkyni pracovala na základě pracovního poměru. Po poučení podle § 118a o. s. ř. žalobkyně doplnila, že nejvýznamnější zdroj výnosů tvořili běžní spotřebitelé, kteří přišli do provozovny nakoupit stavební materiál maloobchodně. Na místě zaplatili v hotovosti a následně jim byl vystaven běžný pokladní doklad. Dále uvedla, že mezi její největší odběratele patřila [právnická osoba] s. r. o., [IČO], [právnická osoba], [IČO], [jméno] [příjmení], [IČO] a [právnická osoba] [obec], spol. s r. o., [IČO], kdy u všech těchto významnějších odběratelů došlo ve srovnání oproti roku [rok] k výraznému propadu v zisku. Zdůraznila, že [právnická osoba] byla dlouholetým a dosti významným obchodním partnerem žalobkyně. [ulice] mezi ní a žalobkyní probíhala na základě telefonické objednávky či přímo na provozovně. Na počátku sezóny mělo být ze strany jmenované společnosti objednáno zboží v hodnotě 1 200 000 Kč. [příjmení] mezi nimi byla taková, že až po převzetí zboží následovala fakturace. Před zásahem soudního exekutora měla žalobkyně na projekt [právnická osoba] RD [část obce] připraveno zboží v hodnotě zhruba 550 000 Kč. Po znovuotevření provozovny žalobkyně dodala [právnická osoba] s. r. o. toliko zboží za 75 628 Kč, neboť v mezidobí si již citovaná společnost našla nového dodavatele. Zboží, které měla žalobkyně připraveno pro [právnická osoba] s. r. o. v hodnotě 550 000 Kč se z části prodalo malým odběratelům a z části se nachází dosud ve skladu materiálu v obci [obec] u [obec]. Žalobkyně doplnila, že ke dni [datum] bylo v provozní komoře naskladněno zboží v hodnotě 1 213 414,58 Kč bez DPH a v případě provozovny [obec] se jednalo o zboží v hodnotě 651 432,04 Kč.

2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě v podání ze dne [datum], v němž uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila z důvodů popsaných v žalobě nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši 2 921 235,22 Kč a dále nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], [exekutorský úřad] [anonymizováno], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná uplatněný nárok projednala dne [datum] a konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora a tudíž nemohlo dojít ke vzniku škody ve formě ušlého zisku a ani ke vzniku nemajetkové újmy. Dále žalovaná poukázala na skutečnost, že se sama žalobkyně dostala do této situace, když neplnila to, co jí bylo pravomocným rozsudkem uloženo zaplatit, když po provedení soupisu slíbila, že bude vymáhanou pohledávku splácet, avšak dohodu o splátkách nedodržela. Žalovaná měla za to, že soudní exekutor postupoval v souladu s právním řádem, kdy prodej movitého majetku žalobkyně v provozovnách shledal jako účelný. Vykonavatel označil movitý majetek v provozovnách žalobkyně, která se k označeným věcem nevyjádřila, nepředložila smlouvy či jiné listiny prokazující neoprávněnost či neúčelnost takového postupu. Ohledně ušlého zisku ve vztahu ke [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ FC“) žalovaná uvedla, že žalobkyně v době označování zboží nepředložila vykonavatelům kupní smlouvu na dodávku zboží společnosti, z níž by bylo zřejmé, že je zboží určeno k prodeji, když částka 1 200 000 Kč není dle žalované zanedbatelná. Dále žalovaná uvedla, že dle vyjádření soudního exekutora nebyly označeny veškeré věci v provozovně žalobkyně. Neleze přitom přehlédnout, že soudní exekutor dne [datum] na základě návrhu žalobkyně vyloučil určité věci ze soupisu majetku. Se zřetelem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně dne [datum] svou žalobu stran nároku na náhradu nemajetkové újmy v celém rozsahu zpět, proto soud rozhodl v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení co do částky 2 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky představující nárok na náhradu nemajetkové újmy zastavil. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem řízení tudíž zůstal toliko nárok žalobkyně na náhradu ušlého zisku. Při citovaném jednání žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že příčinou vzniku škody na její straně byl sepis movitých věcí, které jsou uvedeny v usnesení soudního exekutora o částečném zastavení exekuce a že ušlý zisk je žalobou uplatňován za období od [datum] do konce roku [rok]. Dále k dotazu soudu žalobkyně při jednání uvedla, že v rozhodnou dobu již neprovozovala ani stavební ani poradenskou činnost.

4. Soud ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek č. j.: [číslo jednací], kterým žalobě co do částky 1 378 705 Kč s příslušenstvím vyhověl (výrok I.) a kterým žalobu co do částky 1 747 362 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.). Výrokem III. a IV. pak soud citovaným rozsudkem rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením č. j.: [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozsudek zdejšího soudu ve vyhovujícím výroku a v nákladových výrocích III. a IV. zrušil. Se zřetelem na skutečnost, že zamítavý výrok II. nabyl samostatně právní moci dne [datum], předmětem sporu přetrval nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 378 705 Kč s příslušenstvím. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu ve věci znovu jednal a zabýval se zejména, zda je ve věci dána příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem soudního exekutora a tvrzenou škodou v podobě ušlého zisku.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku předběžně u žalované uplatnila dne [datum].

7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně k [datum] se podává, že v dotčeném období měla žalobkyně jako předmět podnikání zapsáno provádění staveb, jejich změn a odstraňování a dále výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až živnostenského zákona. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku k [datum] soud zjistil, že žalobkyně disponovala jednak živnostenským oprávněním [číslo]: provádění staveb, jejich změn a odstraňování, když k přerušení této činnosti došlo po oznámení žalobkyně v období od [datum] do [datum]. Dále má soud za zjištěné, že žalobkyně disponovala na dobu neurčitou živnostenským oprávněním [číslo] v oboru činnosti: zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků. Jde-li o provozovny žalobkyně je patrné, že žalobkyně k provozování druhého živnostenského oprávnění dne [datum] zahájila provoz v prodejně ve [obec] na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ provozovna [obec]“) a dne [datum] v prodejně [obec] – [část obce], a to na adrese [adresa] (dále jen„ provozovna [část obce]“).

8. Ze spisu soudního exekutora sp zn. [spisová značka] soud zjistil průběh exekučního řízení, jenž byl mezi účastníky taktéž nesporný. Exekuce byla nařízena na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla zdejší žalobkyni uložena povinnost k zaplacení částky 842 963 Kč s příslušenstvím. Exekuce byla zahájena dne [datum] (vyrozumění o zahájení exekuce z [datum] na čl. 67), přičemž vedením exekuce byl pověřen JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [exekutorský úřad] [anonymizováno], který vydal exekuční příkazy k prodeji movitých věcí a přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Dne [datum] byl vydán exekuční příkaz č. j.: [číslo jednací] postihující účet žalobkyně. Dne [datum] provedli vykonavatelé soupis movitých věcí v provozovnách žalobkyně ve [obec] a v [část obce]. Z protokolu o soupisu movitých věcí na čl. 22 a násl. se podává, že všechny sepsané věci byly označeny a ponechány na místě, v provozovnách žalobkyně. Přílohu protokolu tvoří 3 strany sepsaných movitých věcí, jež jsou očíslovány pod položkami 1 až 95, když od položky 53 jde o movité věci sepsané v provozovně ve [obec]. Pokud jde o jednotlivé položky nutno uvést, že toto bylo v soupisu zahrnuto souhrnně pod označením jednotlivých palet případně komplexními položkami jako soubor prodejna, soubor sklad. Následně byl dne [datum] soudnímu exekutorovi doručen návrh na vynětí movitých věcí ze soupisu a dne [datum] [číslo] návrh na odklad exekuce. Z návrhu na vynětí movitých věcí vyplývá, že žalobkyně se domáhala okamžitého uvolnění všech movitých věcí popsaných v připojených inventurních seznamech, neboť se jedná o věci, jichž se výkon rozhodnutí týkat nemůže. Soudní exekutor je upozorňován, že se jedná o věci primárně určené k výkonu podnikatelské činnosti žalobkyně a že bez těchto věcí by žalobkyně byla nucena přistoupit k likvidaci, neboť bez nich nemůže vykonávat jakoukoliv podnikatelskou činnost. V důsledku činnosti soudního exekutora dochází na straně žalobkyně ke značné škodě, když denní obraty se do doby zabavení majetku žalobkyně pohybovaly ve výši cca 100 000 Kč denně. Z návrhu na zastavení a odklad exekuce z [datum] je tvrzeno, že do soupisu movitých věcí ze strany soudního exekutora bylo zahrnuto mj. i veškeré zboží žalobkyně, s nímž obchoduje, tj. došlo k zařazení na soupis veškerého stavebního materiálu a obdobných surovin, včetně již zaplaceného zboží určeného pro závoz s tím, že v důsledku uvedeného byla žalobkyně nucena všechny své provozovny uzavřít. V návrhu je uvedeno, že o existence předmětné soudní exekuce se žalobkyně dozvěděla dne [datum], kdy se do jejích provozoven dostavili pracovníci exekutora a začali provádět soupis majetku, a to včetně zboží a zařízení a vybavení, které nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti a které jsou z exekuce ze zákona vyňaty. V návrhu je dále uvedeno, že žalobkyně současně zjistila, že došlo k obstavení všech jejích bankovních účtů, žalobkyně je tak paralyzována ve své podnikatelské činnosti. Závěrem opětovně akcentuje, že do doby nařízení exekuce a zabavení veškerého movitého majetku se její obraty pohybovaly v řádu 100 000 Kč denně, škoda na ušlém zisku tak činí již cca 700 000 Kč Soudní exekutor vydal dne [datum] usnesení o částečném zastavení exekuce a dne [datum] usnesení o zamítnutí návrhu zdejší žalobkyně v postavení povinného na odklad exekuce, který byl dne [datum] potvrzen.

9. Na fotografiích založených na čl. 20-21 spisu je zachycen vnitřní prostor provozovny žalobkyně, kde jsou vyskládány palety se stavebním materiálem, jež jsou všechny oblepeny folií s vylepenou cedulkou: Exekučně zabaveno, tato věc byla pojata do soupisu movitých věcí EX [číslo] dne [datum]. Na cedulce je uvedeno množství 6ks, přestože z fotografie je zřejmé, že pytlů na paletě je naskládáno mnohem více.

10. Z výpisu z webových stránek žalobkyně [webová adresa] z [datum] na čl. 26 se podává, že na nich zveřejnila v rozhodné době oznámení, že od [datum] jsou provozovny [část obce] (v bývalém areálu [název areálu] [anonymizováno]) a [obec] opět otevřeny. V oznámení je podrobně popsán sortiment stavebnin nabízených k prodeji (zdicí materiály, suché maltové směsi, stavební chemie, izolační materiály atd.).

11. Z usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o částečném zastavení exekuce (dále jen„ usnesení o částečném zastavení exekuce“) se podává, že exekuce proti žalobkyni se částečně zastavuje, co do provedení exekuce prodejem movitých věcí žalobkyně pojatých do soupisu movitých věcí provedeného dne [datum], a to pod položkou 10 až 19, 21 až 46, 49 až 53, 58 až 90 a 93 až 95. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že ačkoliv bylo podání žalobkyně nazváno jako návrh na vynětí movitých věcí, je třeba jej posuzovat dle jeho skutečného obsahu jako návrh na částečné zastavení exekuce, co do způsobu jejího provedení prodejem movitých věcí, které jsou z výkonu rozhodnutí respektive exekuce ze zákona vyloučeny. S ohledem na skutečnost, že věci uvedené ve výroku usnesení soudní exekutor shledal jako nezbytně nutné pro výkon podnikatelské činnosti, exekuci v tomto rozsahu částečně zastavil.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že jmenovaný svědek pro žalobkyni pracoval po dobu tří let v letech [rok] až [rok]. Potvrdil, že žalobkyně měla dvě provozovny, jednu v [část obce] a jednu ve [obec] u [obec]. Byl přítomen při soupisu movitých věcí. Nebyl si jistý, jestli k soupisu došlo na jaře v roce [rok] nebo [rok]. Uvedl, že stavebniny byly po provedení soupisu zavřeny, proto se domluvil s jednatelem žalobkyně na ukončení pracovního poměru. Vypověděl, že byl přítomen, když soudní vykonavatelé přijeli provést soupis movitých věcí. Na jejich žádost jim vydal hotovost, která na prodejně byla, mohlo to být něco kolem 30 000 Kč. Poté vykonavatelé procházeli jak prodejnou, tak sklady, vše si natáčeli. Veškeré zboží oblepili žlutými cedulkami, a to včetně vysokozdvižného vozíku a zboží ze skladů, které byly normálně uzamčené a nepřístupné. Když během provádění soupisu do prodejny vstoupili zákazníci, vykonavatelé sdělili svědkovi, že se již nesmí s žádnými věcmi manipulovat, že jsou zajištěny a že se nesmí nic prodat. Po jejich odchodu dali na provozovnu v [část obce] cedulku, že provozovna je dočasně mimo provoz. Svědek vypověděl, že poté šel domů, kde zůstal po několik dnů. Provozovna byla zavřena zhruba tři týdny. Vlastnil služební telefon, na který mu neustále volali zákazníci a tázali se na to, jak bude věc řešena. Pokud byl ze strany soudu dotázán, zda bylo sepsáno a označeno všechno zboží určené k prodeji, uvedl, že cedulky byly na všem a že jim pracovníky soudního exekutora bylo naznačeno, že se již nemůže nic prodávat. Jediné zboží, které patrně zůstalo k prodeji, bylo drobné zboží, jako jsou zednické lžíce, pracovní nářadí pro řemeslníky. Měl za to, že pokud nějaké drobné zboží nebylo oblepeno, byly oblepeny stojany, neboť po kusech toto drobné zboží v podstatě oblepit nešlo. K dotazu soudních vykonavatelů, jak to s ním bude, mu bylo sděleno, ať se do toho neplete, že se vše zabavuje. Pamatoval si, že ze strany jednatele žalobkyně bylo pracovníkům soudního exekutora vytýkáno, že pokud sepíšou všechno zboží na provozovně a ve skladu, nebude moci provozovna vyvíjet činnost. Vypověděl, že toho dne byli v provozovně přítomen on, jednatel žalobkyně a paní [příjmení]. Dle svědka provozovna v [část obce] vydělávala, platil se nájem, finanční problémy nezaregistroval. Konstatoval, že bylo před sezónou, neboť ve stavebninách to funguje tak, že přes zimu je útlum, ale na jaře se stavební sezóna rozjíždí a s tím je spojen i příchod zákazníků. Dle svědka provozovna byla zavřena asi tři týdny, což znamenalo významný zásah, protože pokud řemeslníci, kteří byli zvyklí k nim jezdit, takto zkusili jednou, dvakrát, ale když viděli, že je zavřeno, tak začali nakupovat jinde.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně soud zjistil, že pro žalobkyni pracuje asi deset let. K příjezdu pracovníků exekutora došlo asi v květnu [rok]. Tehdy působil ve stavebninách ve [obec], kde pracuje doposavad. Když přijeli exekutoři, otevřeli kasu, vybrali hotovost a učinili k tomu zápis a následně začali veškeré zboží olepovat žlutými páskami. Pokud přijeli zákazníci, řekli mu, aby zavřel vrata, aby již tam nikdo nejezdil. Vypověděl, že pracovníci exekutora oblepili veškeré zboží, i když je upozorňoval, že se nejedná o zboží žalobkyně. Ve vztahu k zákazníkům mu bylo pracovníky exekutora řečeno, že žádné zboží již odvážet nesmí. Věc byla složitá, protože už tam byli zákazníci, kteří si potřebovali své zboží jen odvézt. K dotazu soudu, zda bylo sepsáno veškeré zboží žalobkyně určené k prodeji, uvedl, že oblepené bylo všechno. Vykonavatelé nezalepili jenom nějaké drobné zboží, jako byly zednické lžíce nebo hřebíky. Vypověděl, že po odjezdu pracovníků soudního exekutora byla každá prodejní místnost zalepena. Byly zapečetěny dveře, nebylo co prodávat a ani do práce se nedalo chodit. Provozovna byla zavřená. Trvalo to asi tři neděle nebo měsíc. Pokud se měl vyjádřit, zda na odliv zákazníků mělo vliv uzavření provozovny, uvedl, že ano, neboť k uzavření provozovny došlo začátkem sezóny, kdy nabíhají zakázky a přicházejí objednávky a je to dobrý start pro všechny stavebníky. Ze strany pracovníků soudního exekutora mu bydlo sděleno, aby provozovnu zavřel respektive, aby zavřel vstupní vrata, aby tam nikdo nejezdil. První týden po uzavření provozovny měl asi 30 telefonátů od zákazníků, pořád mu někdo volal a ptal se, co se děje. Sám si žádných finančních problémů žalobkyně nevšiml. Pokud měl uvést, zda zaregistroval odliv zákazníků, když byla provozovna opět otevřena, vypověděl, že se jich vrátilo tak 20%, přičemž řadě z nich museli sami volat, protože zákazníci potřebovali stavět hned a nemohli čekat. Každé stavebniny si své zákazníky snaží udržet, zeptají se jich, kde nakupovali předtím a snaží se jim nabídnout stejné nebo ještě lepší podmínky. Z jeho doplňujícího výslechu vzal soud za zjištěné, že v době, kdy do provozovny přišli pracovníci exekutora, byl předmětem činnosti žalobkyně prodej stavebnin a výroba strojních omítek a litých podlah. Po zavření provozovny toto padlo, neboť si zákazníci začali objednávat někde jinde. Malé stavby dle svědka, jenž byl vyslýchán v roce [rok], byly ze strany žalobkyně naposledy prováděny před zhruba čtyřmi a pěti lety. Už si nevzpomněl, jestli to bylo i v roce [rok]. Klientům bylo poskytováno poradenství, jak mají stavět. Po uzavření provozovny jim již jiné firmy nechtěly platit faktury, byly pro ně nevěrohodní, ani jim už nechtěly dodávat materiál. Jde-li o plány, svědek uvedl, že žalobkyně, respektive pan [příjmení] jako její jednatel žádné plány nekreslil. Pokud mluvil o plánech, chodilo to tak, že klienti přinesli plány nebo projekty a pan [příjmení] se na to podíval, spočítal, kolik cihel bude třeba na stavbu. Kolik materiálu a podle toho byl klientům doporučen rozpočet. Vzpomněl si, že mu jeden z pracovníků soudního exekutora řekl, že soudní exekutor má baráček kousek od provozovny, že kolem jezdí autem a při cestě do práce si bude kontrolovat, že je provozovna uzavřena. Sdělili, že se zboží nesmí prodávat do doby, než se exekuce vyřeší.

14. Ze sdělení soudního exekutora z [datum] soud zjistil, že soudní exekutor již nedisponuje audiovizuálním záznamem z provedeného soupisu movitých věcí, neboť v předmětné době nebyla stanovena povinnost tyto záznamy pořizovat.

15. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalobkyně od října roku [rok] a že byla přítomna v provozovně v [část obce], když tam přijeli vykonavatelé, neboť to byl pro ni první den se jít podívat na nabídku nové práce. Dle ní k soupisu movitých věcí došlo někdy koncem dubna, když pracovníci soudního exekutora přijeli, seděla s panem [příjmení] v kanceláři, kde jí vysvětloval, jaká bude náplň její práce. Pochopila, že si vzali hotovost z pokladny. Chtěli všechno vidět, začali na zboží lepit žluté nálepky. Natáčeli si vše na kameru. Ona asi po půl hodině odjela, nebylo vhodné, aby tam zůstávala. Oblepili i vybavení kanceláře, veškeré zboží ve skladech, a to i palety s cementem a obdobným objemným zbožím. Nakonec oblepili celou prodejnu, přičemž oblepili dveře i zevnitř. Vypověděla, že nezaregistrovala žádné zboží, které by nebylo oblepeno, a které by bylo určeno k prodeji. Pokud srovná finanční situaci žalobkyně s následujícími roky 2015 a [rok], určitě žalobkyně v roce [rok] účetně zaznamenala pokles. K dotazu soudu vypověděla, že předmětem činnosti žalobkyně je prodej stavebních materiálů, není jí známo, že by žalobkyně sama stavby stavěla, či že by poskytovala poradenskou či konzultační činnost.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soudního vykonavatele exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že je stále zaměstnancem jmenovaného exekutora. Uvedl, že před svým výslechem se podíval do exekučního spisu. Po nahlédnutí do protokolu o soupisu movitých věcí sdělil, že s ním byl při soupisu přítomen bývalý kolega [jméno] [příjmení]. Vypověděl, že po příjezdu na místo, provedli soupis movitých věcí. Povinná dostala poučení. Veškeré zajištěné věci byly ponechány na místě. Namítal, že by byly sepsány všechny věci žalobkyně. Soupis movitých věcí probíhal na dvou místech. Sepsané věci byly označeny prostřednictvím žluté nálepky soudního exekutora, na nichž byl napsán den soupisu a konkrétní položka. Konkrétně uvést, jaké zboží nebylo sepsáno, nebyl schopen. K dotazu soudu, jaké položky byly zahrnuty pod [číslo] označené jako soubor prodejna či [číslo] jako soubor sklad, vypověděl, že to už si nepamatuje. K zákazům dalšího prodeje v provozovnách žalobkyně nucena nebyla.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že byl v rozhodné době zaměstnancem soudního exekutora JUDr. [příjmení]. Pracovní poměr u něho ukončil v únoru nebo v březnu roku [rok]. Vzpomněl si, že při soupisu movitých věcí žalobkyně se jednalo o provozovnu někde za [obec] a že to byly stavebniny. Movité věci se sepisovaly ve dvou skladech. Všechno sepsáno nebylo. To by se nevešlo ani na papír. Jestli se pořizoval audiozáznam, si již nepamatoval. K dotazu soudu podle jakého kritéria se určovalo, jaké věci sepíšou a jaké ne, vypověděl, že se sepisovaly věci, které měly hodnotu ale ne jenom samy o sobě, ale měly i nějakou hodnotu na trhu, to znamená, musely se dát dobře prodat, dobře se skladovat i odvážet. Bylo sepsáno i některé drobné zboží, neboť se dobře skladuje a prodává, ale nedokázal procentuálně zachytit, kolik toho bylo sepsáno. Nejprve uvedl, že nebrali stavební hmoty v pytlích, neboť se špatně skladují. Pokud mu bylo předestřeno, že pod položkou 31 bylo zapsáno 7 palet cementu, vypověděl, že se nesepsal všechen cement, navíc se nic neodváželo a o přiměřené skladování bylo tedy postaráno. Shodně se svědkem [příjmení] nedokázal identifikovat, co měly obsahovat souhrnné položky, jako soubor prodejna, soubor sklad. Dle svědka vybavení prodejny mohla žalobkyně užívat a zboží nebylo sepsáno všechno. Vzpomněl si, že z jeho strany byla následně učiněna kontrola, zda žalobkyně nenakládá se sepsanými věcmi a zda nejsou strženy nálepky.

18. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] jakožto statutárního zástupce [právnická osoba], která byla vlastníkem areálu, kde měla žalobkyně pronajatý sklad a kde provozovala obchod se stavebninami, soud zjistil, že sklad se nacházel na [obec a číslo]. Sklad tam měla žalobkyně pronajatý po několik let. Vypověděl, že od žalobkyně sami odebírali matriál, neboť byla blízko, byla v jejich areálu a měli i výhodnější ceny. [ulice] s žalobkyní skončila někdy v roce [rok], [rok], protože provozovna byla uzavřena. Pokud měl uvést, zda zná důvod, proč byla provozovna uzavřena, vypověděl, že na žalobkyni byla nařízena exekuce, přičemž exekutor zabavil veškeré zboží, které bylo ve skladu. Označil jej nálepkou. Zboží žalobkyně přímo oblepené neviděl, protože do hal nechodil, viděli to jeho zaměstnanci, lidé ze správy budov a údržbáři.

19. Z výpovědi z nájmu pozemku a skladovací haly ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dala výpověď k [datum] vůči pronajímateli [právnická osoba] – [právnická osoba]

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že asi před deseti lety pronajmul žalobkyni pozemek na obchodní činnost. Pozemek se nachází ve [obec] u [obec]. K dotazu soudu, zda registroval, že prodejna byla po nějakou dobu zavřena, vypověděl, že jednou byla zavřena, přesné datum si již nepamatoval. Pamatoval si, že provozovna měla být uzavřena údajně exekutorem. Dle svědka byla provozovna zavřena po dobu dvou, tří týdnů. Lidi z vesnice nadávali, že zrovna, kdyže se teď staví na jaře, že musí jezdit pro materiál daleko. V provozovně byly zamčené vrata. Lidé z okolí si stěžovali, že museli jezdit pro stavební materiál až do [obec] nebo do [obec].

21. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 187 a násl. soud zjistil, že svědek [jméno] [příjmení] je vlastníkem pozemků, na nichž podniká žalobkyně, a to konkrétně provozovny [obec] u [obec].

22. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] se podává, že v letech [rok] a [rok] odebrala od žalobkyně zboží v hodnotě cca 200 000 Kč a 300 000 Kč, avšak v roce [rok] již zboží v celkové hodnotě pouze 140 000 Kč, přičemž postupně se uvedené snižovalo tím, že se společností ukončila spolupráci, protože z nějakého důvodu již jim nebyla schopna nic dodat.

23. Ze sdělení Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], se podává, že v roce [rok] odebral od žalobkyně zboží v hodnotě asi 240 000 Kč, v roce [rok] asi 320 000 Kč a v roce [rok] do [datum] asi 120 000 Kč. Následně byla provozovna uzavřena a začal odebírat ve stavebninách [název], [obec]. V květnu pak ještě odebral zboží asi v hodnotě 90 000 Kč, ale následně ukončil stavby v okolí [obec] a zahájil stavební aktivity na severu [obec], pak již nebylo ekonomicky únosné pokračovat se zásobováním ze [obec].

24. Ze sdělení [právnická osoba], [IČO], se podává, že v roce [rok] odebrali zboží v hodnotě 1 286 340 Kč, v roce [rok] zboží v hodnotě 2 362 523 Kč a v roce [rok] do konce května zboží v hodnotě 519 099 Kč a následně od června do prosince [rok] zboží v hodnotě 106 240 Kč. Snížený odběr byl způsoben nemožností odebírat zboží na fakturu. Po uzavření skladu exekutorem potřebovala žalobkyně při odběru zboží platit hotově, což již nebylo pro ni výhodné, a z tohoto důvodu upřednostnila jiné dodavatele stavebních hmot.

25. Z e-mailu odeslaného z adresy [email] ze dne [datum] adresovaného všem zaměstnancům žalobkyně se podává, že paní [příjmení] oznamuje, že již přestává ve společnosti působit a že se nadále bude věnovat činnosti týkající se životního prostředí pod jinou společností.

26. Z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] se podává, že jednatel žalobkyně a Ing. [jméno] [příjmení] byli dne [datum] rozvedeni s právní mocí ke dni [datum].

27. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], se podává, že žalobkyně byla jejich dodavatelem stavebnin. Odebírali od ní stavební materiál. Zhruba k roku [rok] obraty s žalobkyní rostly, ale pak žalobkyně dostala exekuci, nemohla obchodovat. Veškeré zboží bylo odlepeno, proto se odběry zboží od žalobkyně zastavily. Po znovuotevření s nimi chtěla žalobkyně sice dále obchodovat, ale už trvala na platbě v hotovosti. Posléze proto žalobkyni vyřadili z portfolia dodavatelů a zboží začali odebírat jinde. To, že byla na žalobkyni exekuce, se dozvěděl tak, že jednoho dne přijeli na provozovnu, všechno vevnitř bylo oblepené, bylo zavřeno, přijel řešit záležitost další spolupráce s jednatelem žalobkyně. Vypověděl, že naplánovaná zakázka v hodnotě 1 200 000 Kč by pravděpodobně byla ještě vyšší, neboť uvedeného roku dostali zakázku na rekonstrukci hotelů. Při stanovení hodnoty zakázky vycházeli již z hodnoty celé jejich zakázky na rodinný dům v [část obce], kdy následně zboží bylo odebráno od jiných dodavatelů, a to v částce vyšší, zhruba ve výši 1 500 000 Kč. Pokud se měl svědek vyjádřit k tomu, že od žalobkyně přesto do konce roku [rok] odebral ještě další zboží, uvedl, že se jednalo již o jiné stavby, že v předmětné době měli také zakázku na banku v [část obce]. K praxi ohledně spolupráce s žalobkyní vypověděl, že některé objednávky posílali žalobkyni písemně, něco bylo objednáno jen na základě telefonické komunikace. Většinou praxe byla taková, že drobné zboží se zpravidla odebírá hned a na větší objednávky si dělala u dodavatelů tender.

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], jenž v rozhodném období pracoval jako stavbyvedoucí pro [právnická osoba] [anonymizováno], soud zjistil, že svědek přijel do provozovny žalobkyně hned druhý den poté, co byl proveden soupis movitých věcí. Vypověděl, že stavebniny byly vlastně zavřené, neboť všechno bylo oblepené. Bylo jim sděleno, že žalobkyně nesmí nic prodat. Uvedl, že to bylo v provozovně v [část obce]. Od žalobkyně tehdy brali převážnou část materiálu, protože jim poskytovala i servis a dopravu. Pokud se měl procentuálně vyjádřit, kolik procent tvořil odběr od žalobkyně, uvedl, že to byla určitě větší část z 100%.

29. Z dopisu ve věci zrušení objednávky od [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že z důvodu exekuce žalobkyně a nemožnosti dodání materiálu pro jejich služby je nucena tyto materiály odebírat od jiného zdroje. Je konstatováno, že citovaným dopisem se musí zrušit touto společností avizované odběry. Jedná se o všechny stavby, zejména o dodávky svislých konstrukcí, izolací a celkové hrubé stavby, a to v celkovém rozsahu 1 200 000 Kč.

30. Ze znaleckého posudku [číslo] znalecké kanceláře [právnická osoba], [IČO], se podává, že byl zpracován na základě podkladů, jež poskytla znaleckému ústavu žalobkyně, když ty byly přímo exportovány z jejího účetního systému, přičemž obraty nákladů a výnosů dle obratové předvahy byly porovnány s účetními výkazy za jednotlivé roky uloženými ve sbírce listin. Bylo ověřeno, že veškeré náklady byly zaúčtovány v účetnictví. S ohledem na skutečnost, že nebyly k dispozici údaje o skutečných tržbách ze dne [datum], tedy v den provedení soupisu movitých věcí, byl počítán ušlý zisk od [datum], avšak znalec uvedl, že tato změna nemá významný vliv na výsledek znaleckého posudku. Žalobkyně provozovala v letech [rok] až [rok] dvě provozovny, a to ve [obec] u [obec] a v [část obce]. Bylo zjištěno, že žalobkyně v roce [rok] realizovala ztrátu z prodeje stavebnin, jiného stavebního materiálu a dalšího sortimentu s tím souvisejícího ve výši 2 019 371 Kč zaokrouhleno na celé koruny. Výsledek hospodaření po dani na celou společnost byl zisk ve výši 39 666 Kč. V roce [rok] žalobkyně realizovala ztrátu z prodeje stavebnin, jiného stavebního materiálu a dalšího sortimentu s tím souvisejícího, ztráta byla ve výši 495 174 Kč, zaokrouhleno na celé koruny. Výsledek hospodaření celé společnosti v roce [rok] byla ztráta 309 696 Kč, zaokrouhleno na celé koruny. Dále došel znalecký ústav k závěru, že žalobkyně v roce [rok] podnikala se ztrátou ve výši 782 872 Kč, zaokrouhleno na celé koruny, a to konkrétně z činnosti prodeje stavebnin jiného stavebního materiálu a dalšího sortimentu, přičemž výsledek hospodaření celé společnosti žalobkyně je ztráta ve výši 700 319 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny. Konečně měl-li se znalecký ústav vyjádřit, zda v důsledku soupisu věcí označených ve výroku I. unesení soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], jež soudní exekutor shledal jako nezbytně nutné pro výkon podnikatelské činnosti a v jejich rozsahu exekuci částečně zastavil, ušel žalobkyni nějaký zisk za období od [datum] do [datum], ústav v posudku konstatoval, že exekuce mohla být pro žalobkyni ekonomicky destruktivní, a to nejen v období [datum] až [datum], ale i pro veškeré další roky, což ilustruje i uzavření prodejny v [část obce]. Upozornil, že rozsah omezení podnikatelské činnosti žalobkyně předmětnou exekucí byl tak značný, že zřejmě omezil rozsah, v němž byla schopna vykonávat podnikatelskou činnost, a to i po konci roku [rok]. Za použití grafů, jež znázorňují predikci měsíčních tržeb žalobkyně za zboží v období leden [rok] až červenec [rok] a následně leden [rok] až [rok] (čl. 80-81 posudku), jež byly použity následně pro rok [rok], vyplývá, že žalobkyně byla schopna do značné míry se vyrovnat s obstavením svých bankovních účtů, když již dříve značnou část tržeb realizovala v hotovostní formě, neboť zatím, co na bankovních účtech byly v době jejich obstavení prostředky v hodnotě 130 000 Kč, majetek na prodejnách byl při soupisu movitých věcí sepsán za zhruba 2 400 000 Kč. Jinak řečeno při zohlednění limitu 270 000 Kč na hotovostní platby v rámci jednoho dne od téhož plátce témuž příjemci dle zákona 254/2009 Sb. a při maximálních měsíčních prodejích zboží za 1 500 000 Kč nebyl vynucený hotovostní platební styk pro žalobkyni ve škodném období hlavním limitujícím faktorem podnikání, když od dubna [rok] i příjmy ze zboží dodaného na fakturu šlo, byť se zvýšeným úsilím, či náklady, inkasovat v hotovosti. Ze znaleckého posudku se podává, že ve výše uvedených bezeškodných tržbách za prodej zboží není zahrnuta zrušená objednávka od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Celková výše bezeškodných tržeb za prodej zboží ve výše uvedeném období je tak 7 096 982 Kč. S ohledem na uzavření provozoven je evidentní, že skutečné tržby za prodej zboží byly při porovnání s předchozími lety v květnu [rok] nejnižší od roku [rok], když následkem soupisu byla skutečnost, že žalobkyně nemohla dodat vydané zboží svým odběratelům. Celková výše bezeškodných výnosů z prodeje zboží žalobkyně včetně zrušené objednávky ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. za období od [datum] do [datum] jsou ve výši 8 296 982 Kč zaokrouhleno na celé koruny. Při výpočtu znalecký ústav vycházel z odhadu pro marže, kdy nejlepším odhadem pro obchodní marži ve škodném období je výše marže dosažená v období leden až duben [rok]. Znalecký ústav vzal dále do úvahy, že vlivem uzavření prodejny v [část obce] žalobkyně uspořila fixní náklady ve výši 236 872 Kč, jež představovaly hrubou mzdu, nájemné, zdravotní a sociální a elektrické energie, voda a internet. Tedy při výpočtu bezeškodného průběhu tržeb, respektive zisku při zohledněných všech nákladů včetně uspořených fixních nákladů v důsledku uzavření prodejny v [část obce], znalecký ústav dospěl k závěru, že žalobkyni v období od [datum] do [datum] v důsledku soupisu věcí označených ve výroku I. usnesení soudního exekutora, jež soudní exekutor shledal jako nezbytně nutné pro výkon podnikatelské činnosti a v jejich rozsahu exekuci částečně zastavil, ušel zisk ve výši 1 378 705 Kč, přičemž zároveň je jednoznačně uvedeno, že ušlý zisk nezahrnuje zmařené investice do prodejny stavebnin žalobkyně v [část obce].

31. Z výslechu znalců [jméno] [příjmení] a znalkyně [jméno] [příjmení], bylo upřesněno, že předmětem znaleckého posudku nebylo zjišťování skutečné škody, avšak rozsahu majetku, který byl sepsán soudním exekutorem k určení, do jaké míry byla omezena podnikatelská činnost žalobkyně a zda je zde nějaká souvislost pro případný ušlý zisk. Jde-li o neurčitě označené položky soudním exekutorem jako soubor prodejna, soubor sklad, znalci za užití inventurních seznamů učinili odhad, co mohlo být pod těmito položkami zahrnuto, respektive jaký soubor majetku. Dle znalců rok [rok] měl potenciál být lepší z hlediska hospodaření, než předcházející roky [rok] a [rok]. Je nutno zohlednit, že po dlouhé době to byl první rok, kdy se zlepšila situace ve stavebnictví v České republice, tudíž i se zvýšila poptávka po stavebních materiálech. Nad to soupis majetku přišel v době, kdy nastupuje stavební sezóna, to znamená duben, květen. Při zohlednění skutečnosti, že ušlý zisk byl znalcem vyčíslen zhruba na 1 378 000 Kč, to znamená, že by společnost byla zhruba 600 000 Kč v zisku, lze logickou úvahou dospět ke skutečnosti, že by žalobkyni nenutilo, tedy alespoň ne finanční situace nic k tomu, aby prodejnu jinak zavřela. K dotazu soudu znalci vypověděli, že zakázka se [právnická osoba] s. r. o. ovlivnila výsledek znaleckého posudku zhruba do výše 30%, neboť jen menší část z této částky přestavuje marži na úhradu fixních nákladů a generalizuje zisk. Výchozí úrovní pro stanovení bezeškodných tržeb žalobkyně byl duben [rok], kdy jak již uvedeno shora, na začátku dubna došlo k obstavení účtu žalobkyně, avšak až posledního dne v měsíci došlo k soupisu movitých věcí, což znamená, že již bezeškodní tržby jsou ovlivněny respektive sníženy následky exekuce na bankovním účtu. Znalci dále sdělili, že nelze přehlédnout, že z účetní evidence [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývá, že za rok 2014 došlo k jejímu zvýšení výkonu meziročně o 40%, což koresponduje s výpovědí jednatele této společnosti ze dne [datum], kde uvedl, že se jednalo o odhad, jenž počítal s určitou rezervou a pravděpodobně by hodnota té zakázky byla ještě vyšší, zhruba 1 500 000 Kč.

32. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá následující názor odvolacího soudu:„ Podle § 322 odst. 3 věta před středníkem o. s. ř., který se podle § 52 odst. l zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) uplatní i v exekuci, je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Jestliže soudní exekutor v rámci exekuce, vedené na majetek žalobkyně v postavení povinné, pojal do soupisu movitých věcí věci nezbytně nutné k výkonu její podnikatelské činnosti, ohledně nichž poté exekuci usnesením ze dne [datum] zastavil, lze mu přičíst nesprávný úřední postup v rozporu s citovaným ustanovením. Žalobkyni mohl na tomto základě vzniknout ve smyslu § 13 odst. l zák. č. 82/98 Sb. nárok na náhradu škody, jež by jí vznikla v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem.“ 33. Z doplňujícího výslechu svědka [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [příjmení], soud zjistil, že od pana [příjmení], tj. jednatele žalobkyně odebírala jeho [právnická osoba] stavební materiál. Jednou mu však zavolal stavbyvedoucí [příjmení] s tím, že mu pan [příjmení] nemůže stavební materiál vydat. Uvedené ho vůbec nepotěšilo, byli vázáni na termín dokončení stavby a najednou museli narychlo najít náhradní řešení. Zboží vzali od jiné společnosti. Po nějaké době se pan [příjmení] ozval, že je připraven stavební materiál FC zase dodávat, ale již požadoval platbu jen v hotovosti, což bylo pro FC nevýhodné, neboť konkurenti byli schopni dát zboží na 30-60denní splatnost. K dotazu soudu svědek vypověděl, že rozhodnutí od koho se odebere zboží uprostřed stavby, padlo do půl hodiny, zboží se odebralo z jiných stavebnin. Pokud si dobře vzpomíná, na stavbu (projekt rekonstrukce [banky] [anonymizováno] v blízkosti provozovny žalobkyně) byl tehdy třeba materiál asi cca za 1,5 milionů českých korun. Konečně k dotazu soudu uvedl, že už si nevzpomíná, jestli se mu pan [příjmení] ještě později ozval, ale i kdyby ano,„ když se přejde jinam, přejde se jinam“. To, že tehdy nemohli od žalobkyně odebrat zboží, ho docela naštvalo tak, že pokud si vzpomíná, napsal žalobkyni odstoupení od zrušené objednávky s tím, že již další zboží odebírat od ní nebude. K žalobkyni by se již asi nevrátil, jedině by musela nabídnout lepší cenu než konkurence, pro ně už ze systému dodavatelů vypadla. K dotazu soudu uvedl, že pokud by žalobkyně nezrušila dodání objednaného zboží, ve spolupráci s ní jako s dodavatelem by jinak pokračoval.

34. Soud blíže neuvádí skutková zjištění z knihy faktur za rok [rok], [rok] a rozvahy žalobkyně a výkazu zisku a ztrát ke dni [datum], [datum], [datum] a [datum], inventurních soupisů založených na č.l. 323 až 357, neboť všechny tyto byly použity ke zpracování znaleckého posudku a výstupy z nich jsou obsaženy ve znaleckém posudku. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, jež odpovídá výše rozepsaným skutkovým zjištěním. Soud hodnotí všechny svědecké výpovědi jako autentické, věrohodné, spontánní. Pokud žalovaná namítala, že svědek [příjmení] přišel do budovy s jednatelem žalobkyně společně a uvedené zakládá jeho podjatost, soud tento závěr nesdílí. Svědek vypověděl, že jednatele žalobkyně zná asi 20 let, odebíral od něho stavební materiál, ale jednalo se jen o podnikatelský vztah. Jednatele žalobkyně zhruba 10 let neviděl, potkali se náhodně před soudem. Soud nemá důvod uvedenému tvrzení nevěřit a žalované se uvedené tvrzení vyvrátit nepodařilo.

35. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

36. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

37. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

38. Podle § 13 odst. 1 věta první OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

39. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

40. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

41. Dle § 322 odst. 3 o. s. ř. je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.

42. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na náhradu škody s tvrzením, že postup soudního exekutora v exekuční věci představuje nesprávný úřední postup, když průběh exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] byl mezi účastníky nesporný (viz bod 7. odůvodnění rozsudku). Nesprávnost úředního postupu pak spatřovala v tom, že soudní exekutor v rámci exekuce, vedené na majetek žalobkyně v postavení povinné, pojal do soupisu movitých věcí věci nezbytně nutné k výkonu její podnikatelské činnosti. Odškodňovací zákon rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Skutkové vymezení odpovědnosti se v tomto případě spojuje s tím, soudní exekutor v rámci exekuce, vedené na majetek žalobkyně v postavení povinné, pojal do soupisu movitých věcí věci nezbytně nutné k výkonu její podnikatelské činnosti, ohledně nichž poté exekuci usnesením ze dne [datum] zastavil. Za této situace zdejší soud již ve svém prvním rozhodnutí uzavřel, že shledal odpovědnostní titul na straně žalované spočívající ve výše uvedeném nesprávném úředním postupu, neboť podle § 322 odst. 3 věta před středníkem o. s. ř., který se podle § 52 odst. l zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) uplatní i v exekuci, je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. Ostatně závěr o existenci odpovědnostního titulu byl aprobován i Městským soudem v Praze v jeho zrušujícím usnesení. Na uvedeném závěru ničeho nemění skutečnost, že proti žalobkyni byla v základu exekuce vedena oprávněně, když neplnila své splatné závazky, neboť, jak uvedeno shora, soud dospěl k závěru, že soudní exekutor pochybil, pokud do soupisu pojal věci žalobkyně nezbytně nutné k výkonu její podnikatelské činnosti a toto již nelze klást k tíži žalobkyně. Bez relevance je skutečnost, že v protokolu o soupisu movitých věcí je uvedeno, že soupis proběhl s právními předpisy, pokud následně sám soudní exekutor k návrhům žalobkyně přistoupil k částečnému zastavení exekuce. Dále má soud po provedeném dokazování za to, že soudní vykonavatelé, [příjmení] a [příjmení], oblepili téměř veškeré zboží žalobkyně, jež bylo dne [datum] umístěno v jejích provozovnách ve [obec] a v [část obce] a tím v podstatě ochromili podnikatelskou činnost žalobkyně, což vedlo k uzavření jejích provozoven až do [datum] (bod 9. rozsudku). K dotazu soudu, pokud měli uvést, jaké zboží oblepeno nebylo, nebyli s to na místě sdělit (a to i s vědomím toho, že den před jednáním svědek [příjmení] nahlížel do exekučního spisu) jaké zboží zajištěno nebylo a to ani procentuálním odhadem. Naopak z jejich výslechu vyšlo najevo, že běžná praxe je taková, že pokud povinní něco během soupisu namítají, zpravidla se k námitkám při provádění soupisu nepřihlíží a je na povinných, aby si následně podali návrh na vyškrtnutí věci nebo zastavení exekuce. S uvedeným závěrem korespondují i výpovědi stávajících či bývalých zaměstnanců žalobkyně, jejich odběratelů, jež všichni shodně hovoří o tom, že bylo oblepeno veškeré zboží a prodejny byly zavřeny. Konečně dle soudu je uvedený závěr podpořen i fotodokumentací, na niž jsou zachyceni vykonavatelé při provádění soupisu, všechny palety v místnosti jsou oblepeny a označeny štítkem: exekučně zabaveno. Svědek [příjmení] a [příjmení] z pozice zaměstnanců žalobkyně pak pouze připustili, že oblepeno nebylo drobné zboží jako např. hřebíky (což dle soudu ani z povahy věci není možné). K dotazu soudu shodně vypověděli, že u drobného zboží docházelo k tomu, že byl oblepen stojan jako celek. Ostatně tato skutečnost je dle soudu doložena i samotným soupisem movitých věcí, kdy z velké části jsou položky označeny souhrnně jako paleta a k ní je vepsáno např. nějaké číselné označení, nebo soupis obsahuje souhrnné položky jako soubor prodejna, soubor sklad. Konečně dle soudu je tvrzení žalované, že uzavřít provozovny bylo svévolné rozhodnutí žalobkyně naprosto mimo ekonomickou realitu žalobkyně jakožto podnikatelského subjektu, nad to za situace, kdy k uvedenému došlo na přelomu měsíce dubna/května, kdy i znalci vypověděli, že se jedná o začátek sezony, pro který je typický nejvyšší odbyt zboží, když v tomto období stavebnictví zažívá tzv. boom. V poměrech souzené věci je proto naprosto nelogické, aby žalobkyně, i pokud by bylo prokázáno, že měla nějaké finanční obtíže, právě v tomto období dobrovolně zavřela své provozovny a dále vyplácela mzdu svým zaměstnancům, kteří zůstali doma pro překážku na straně zaměstnavatele. Dle soudu je tak zde nepochybně dána příčinná souvislost mezi uzavřením provozoven žalobkyně a nesprávným úředním postupem soudního exekutora. Pokud bylo ze strany žalované namítáno, že uvedené bylo ovlivněno již obstavením účtů žalobkyně, která později po zákaznících požadovala platbu v hotovosti namísto fakturačního procesu, uvedené tvrzení má soud za vyvrácené zejména návrhem na zastavení a odklad exekuce ze dne [datum], v němž žalobkyně jednoznačně uvádí, že o exekuci se dozvěděla až dne [datum], kdy se do jejích provozoven dostavili pracovníci exekutora a začali provádět soupis majetku, a to včetně zboží, zařízení a vybavení, které nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti a které je z exekuce ze zákona vyňato. V návrhu je dále uvedeno, že žalobkyně současně zjistila, že došlo k obstavení všech jejích bankovních účtů. Závěrem opětovně akcentuje, že do doby nařízení exekuce a zabavení veškerého movitého majetku se její obraty pohybovaly v řádu 100 000 Kč denně, škoda na ušlém zisku tak činí již cca 700 000 Kč. Tedy z návrhu žalobkyně ze dne [datum] nepochybně vyplývá, že žalobkyně o exekuci získala povědomí až dne [datum] a v této souvislosti se i posléze dozvěděla, že jsou obstaveny její bankovní účty. Jinak řečeno k omezení podnikatelské činnosti žalobkyně nemohlo dojít v důsledku obstavení bankovních účtů žalobkyně, o čemž ještě žalobkyně v té době neměla ponětí. Současně nelze odhlédnout, že z návrhu na odklad exekuce, ostatně stejně jako již z návrhu na vyškrtnutí věcí ze dne [datum], bez žádných pochyb vyplývá snaha žalobkyně, aby došlo ze strany soudního exekutora k uvolnění zboží žalobkyně, neboť za dané situace nemůže svoji podnikatelskou činnost provozovat a soudnímu exekutorovi je opakovaně sdělována odhadovaná výše škody v podobě ušlého zisku. Všechny jmenované právní kroky hovoří o značné časové a finanční dotaci žalobkyně za účelem vynětí věcí sloužících k podnikání žalobkyně ze soupisu. Pro citovaný závěr hovoří i skutečnost, jež je obsažena jak v žalobě a byla zohledněna i při zpracování znaleckého posudku, a to, že žalobkyně v době [rok] [rok] významně investovala do provozovny [část obce] tak, aby provozovna mohla„ růst“. Bylo by absurdní, aby žalobkyně, jež do provozovny investovala finanční prostředky v řádech miliónů českých korun, o pár měsíců později tuto provozovnu v době největší poptávky po nabízeném zboží zavřela (soudu je z úřední činnosti známo, že promarněných investic se žalobkyně domáhala v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [číslo jednací]). Uvedené závěry se vztahují k prodeji zboží náhodným odběratelům, avšak soud má v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora i zmaření zakázky se [právnická osoba], jež je dle soudu prokázána zejména svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], jenž vypověděl, že od pana [příjmení], tj. jednatele žalobkyně odebírala jeho [právnická osoba] stavební materiál. Jednou mu však zavolal stavbyvedoucí [příjmení] s tím, že mu pan [příjmení] nemůže stavební materiál vydat. Uvedené ho vůbec nepotěšilo, byli vázáni na termín dokončení stavby a najednou museli narychlo najít náhradní řešení. Zboží vzali od jiné společnosti. Po nějaké době se pan [příjmení] ozval, že je připraven stavební materiál FC zase dodávat, ale již požadoval platbu jen v hotovosti, což bylo pro FC nevýhodné, neboť konkurenti byli schopni dát zboží na 30-60denní splatnost. K dotazu soudu svědek vypověděl, že rozhodnutí od koho se odebere zboží uprostřed stavby, padlo do půl hodiny, zboží se odebralo z jiných stavebnin. Pokud si dobře vzpomíná, na stavbu (projekt rekonstrukce [název] banky v blízkosti provozovny žalobkyně) byl tehdy třeba materiál asi cca za 1,5 milionů českých korun. Konečně k dotazu soudu uvedl, že už si nevzpomíná, jestli se mu pan [příjmení] ještě později ozval, ale i kdyby ano,„ když se přejde jinam, přejde se jinam“. To, že tehdy nemohli od žalobkyně odebrat zboží, ho docela naštvalo tak, že pokud si vzpomíná, napsal žalobkyni odstoupení od zrušené objednávky s tím, že již další zboží odebírat od ní nebude. K žalobkyni by se již asi nevrátil, jedině by musela nabídnout lepší cenu než konkurence, pro ně už ze systému dodavatelů vypadla. K dotazu soudu uvedl, že pokud by žalobkyně nezrušila dodání objednaného zboží, ve spolupráci s ní jako s dodavatelem by jinak pokračoval. Jinými slovy soud má za prokázáno, že [právnická osoba] přerušila spolupráci s žalobkyní pro skutečnost, že uprostřed projektu rekonstrukce [název] banky, jí žalobkyně sdělila, že objednávku musela zrušit, neboť jí nemůže objednané zboží dodat a nikoli v příčinné souvislosti s exekučním příkazem ze [datum], jak tvrdila žalovaná. V příčinné souvislosti s exekučním příkazem má soud za prokázané naopak to, že spolupráce žalobkyně s FC se již ani po uvolnění zajištěného materiálu ze strany soudního exekutora neobnovila, neboť žalobkyně měla nadále obstaven účet a k finančním prostředkům, které by byly na účet žalobkyně na základě fakturace zaslány, by neměla dispoziční oprávnění, proto po uvolnění zajištěného materiálu požadovala po zákaznících platbu v hotovosti. Ostatně proti uvedenému exekučnímu příkazu jako takovému žalobkyně nikdy nebrojila, ani netvrdila, že by v souvislosti s jeho vydáním byla ochromena její podnikatelská činnost. Obiter dictum má soud za to, že znalecký posudek se vypořádal i se skutečností, že v důsledku exekuce byl žalobkyni dne [datum] obstaven účet, avšak i za této situace se soud opírá o závěr znaleckého posudku, že žalobkyně dál provozovala svoji podnikatelskou činnost. Navíc provedením soupisu movitého majetku, jenž znalec vyčíslil na hodnotu přes 2 miliony Kč, jež koresponduje i s tvrzením žalobkyně, byla na majetku postižena 20x tolik než postižením na bankovním účtu, kde se ke dni blokace nacházelo něco málo přes 100 000 Kč a nelze odhlédnout, že výchozí úrovní pro stanovení bezeškodných tržeb žalobkyně byl duben [rok], kdy jak již uvedeno shora, na začátku dubna došlo k obstavení účtu žalobkyně, avšak až posledního dne v měsíci došlo k soupisu movitých věcí, což znamená, že již bezeškodní tržby jsou ovlivněny respektive sníženy následky exekuce na bankovním účtu.

43. V poměrech souzené věci se jedná o určení, do jaké míry byla omezena podnikatelská činnost žalobkyně a zda je zde nějaká souvislost pro případný ušlý zisk. Jak uvedeno výše, soud došel k závěru, že ve věci je nejenže dán odpovědnostní titul v podobě nesprávného úředního postupu soudního exekutora, ale uzavřel, že v důsledku tohoto postupu soudního exekutora byla i omezena podnikatelská činnost žalobkyně, a to natolik, že byla nucena uzavřít své dvě provozovny na období od [datum] do [datum]. Za účelem zjištění tvrzené škody, jež žalobkyni měla vzniknout v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, rsp. následkem uzavření svých provozoven soud ustanovil znalecký ústav. Úkolem znaleckého posudku bylo mj. zjistit, zda v důsledku soupisu věcí, jež později soudní exekutor shledal jako nezbytně nutné pro výkon podnikatelské činnosti a v jejich rozsahu exekuci částečně zastavil, jež vyústil v uzavření provozoven žalobkyně na dobu 3 týdnů, ušel žalobkyni v období od [datum] do [datum] nějaký zisk. Znalecký posudek za současného výslechu znalce [příjmení] a znalkyně [příjmení] vytvořily vcelku srozumitelný rámec, o nějž se bylo lze při rozhodování opřít. Jak znalecký posudek v listinné podobě, tak výslechy znalců byly přesvědčivé, úplné a jejich závěry byly logicky odůvodněné. Znalecký ústav dospěl k závěru, že žalobkyni v období od [datum] do [datum] v důsledku soupisu věcí označených ve výroku I. usnesení soudního exekutora, jež soudní exekutor shledal jako nezbytně nutné pro výkon podnikatelské činnosti a v jejich rozsahu exekuci částečně zastavil, kdy dle soudu tento postup je, jak uvedeno výše, v příčinné souvislosti s uzavřením provozoven žalobkyně, ušel zisk ve výši 1 378 705 Kč, přičemž znalci si tento závěr uhájili i při svém výslechu, pročež soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

44. Předně uvést, že znalecký ústav pak při zohlednění veškerých tržeb a zároveň výdajů žalobkyně (bod 29. rozsudku), došel k závěru, že žalobkyni byla způsobena škoda v podobě ušlého zisku ve výši 1 378 705 Kč, a to za období od [datum] [anonymizována dvě slova] do [datum], když nelze odhlédnout, že jak ve znaleckém posudku, tak při znaleckém výslechu vyšlo najevo, že škoda se zcela jistě negativně projevila i v následujícím období (rok [rok], [rok]). Soud se závěry znaleckého posudku zcela ztotožnil. K námitkám žalované nutno uvést, že na čl. 100 znaleckého posudku je jednoznačně uvedeno, že ušlý zisk nezahrnuje zmařené investice do prodejny stavebnin žalobkyně v [část obce] a pokud žalovaná namítala, že při soupisu bylo oblepeno i zboží žalobkyně, jež bylo připraveno pro [právnická osoba] s r. o. a že se žalobkyně mohla bránit, že je materiál ve vlastnictví někoho jiného, což neučinila, je nezbytné uvést, že žalobkyně nikdy netvrdila, že zboží bylo ve vlastnictví [právnická osoba] s. r. o., ale pouze, že jej na základě její objednávky měla pro něj připraveno. K uvedenému se sluší říct, že znalecký posudek počítal s hodnotou zakázky 1 200 000 Kč, ale sám jednatel [příjmení] uvedl, že ve skutečnosti byla zakázka vyšší, zhruba 1 500 000 Kč a je běžné při jejím vyčíslení, že se počítá s odchylkou. Navíc ze znaleckého posudku vyplývá, že [právnická osoba] v následujícím roce vzrostly meziročně tržby o 40 % a stavbyvedoucí [příjmení] při svém výslechu uvedl, že od žalobkyně před exekucí odebírali téměř 100 % zboží. Z uvedeného lze logicky dojít k závěru, že v důsledku ztráty tohoto obchodního partnera byla žalobkyni způsobena škoda ještě vyšší. Znalecký posudek vycházel zejména z hospodářských výsledků žalobkyně za předchozí období, která porovnal s posuzovaným obdobím a provedl výpočet pro bezeškodní výši tržeb a nákladů. Znalecký posudek vycházel z obchodní marže z předcházejícího období. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu vyzval žalobkyni, aby specifikovala, v jakém rozsahu připadal na zisk ušlý v souvislosti se ztrátou tržeb podíl tzv. anonymních zákazníků v obchodě, jaký podíl na konkrétně specifikovaných subjektech v podání žalobkyně ze dne [datum] a jaká na ušlý zisk v podobě zmařené zakázky se [právnická osoba]. Po uvedeném pučení žalobkyně uvedla, že zhruba 16 % připadá na fakturanty žalobkyně, zhruba 70 % připadá na anonymní zákazníky a zhruba 14 % na zakázku s FC s tím, že je nutno vycházet z úvahy, že žalobkyně se vždy snažila mít minimálně stejný zisk jako v předcházejícím účetním období či dokonce vyšší. Soudu i při vědomí poučení odvolacího soudu není zřejmá nutnost tohoto rozdělení. Dle soudu bylo nutno zjistit, zda ke zmaření zakázky s FC došlo výlučně v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora a pokud toto bylo, jak uvedeno shora, v řízení prokázáno, vycházel z odborných znaleckých závěrů, když znalci podrobně vysvětlili ve znaleckém posudku, že při vyčíslení výše škody vycházeli ze všech těchto tří skupin, tj. [právnická osoba], anonymní zákazníci a fakturanti a bylo vycházeno z hospodářských výsledků z let minulých. S ohledem na uvedené, soud došel k závěru, že v tomto směru není třeba znalecký posudek nijak doplňovat, neboť znalecký posudek vycházel z průběhu hospodaření žalobkyně z minulých let. Zde si soud dovolí odkázat na rozhodnutí nálezu Ústavního soudu I. ÚS 922/18, ve kterém je stanoveno, že vyžadování čistě konkrétních tvrzení ohledně určitých zákazníků či konkrétních smluv je formalistické a je nutno vycházet z komplexního náhledu na věc.

45. Závěrem soud uvádí, že pokud žalovaná dále namítala, že soupis movitých věcí zdaleka neobsahuje všechny položky, je tomu jednak proto, že položky pod [číslo] jsou označeny jako soubor prodejna, položka 51 pak soubor sklad. Když k tomuto bodu znalec při ústním jednání vypověděl, že při porovnání s inventurními seznamy došly k závěru, že se jednalo o soupis majetku žalobkyně, který byl na skladě, ale který nebyl vypsán zvlášť. Porovnáním obou listin se zabýval znalec – viz tabulka 17, 18 a 19 znaleckého posudku. Při porovnání tabulek s obsahem vyjádření žalované z [datum] nezbývá než konstatovat, že zboží náležející pod položky 50, 51 a 53 soupisu soudního exekutora nebylo exekučně zabaveno. Konečně je nepochybné, že pokud žalovaná namítala, že na skladě žalobkyně mělo být 1 122 palet Ytongu, jedná se o zřejmou nesprávnost, když žalovaná zaměnila paletu za kus. Se zřetelem na skutečnost, že i soupis majetku žalobkyně provedený exekutorem dne [datum] proběhl v orientačních jednotkách – většinou počítáno na palety, aniž by v soupisu byly uvedeny jednotlivé pytle/množství na dané paletě či konkrétní váha nebo rozměr, soud má za to, že uvedené nemůže jít k tíži žalobkyně, pokud jsou zde„ drobné rozpory“ (např. paleta FK neutral počet kusů v inventurním seznamu je 99, což je 42 ks na paletě, exekutor sepsal 2 palety, rozdíl činí 0,36 palety) mezi údajem soudního exekutora a inventurního seznamu, když za stěžejní soud považuje stran určení výše škody znalecký posudek, kdy proti způsobu výpočtu ani žalovaná ničeho nenamítala a znalci vycházeli jak z inventurních seznamů a soupisu exekutora, tak uvedené porovnávali se stavem prodeje materiálu dle účetnictví. Námitky žalované stran tohoto rozdílu proto soud neshledal jako relevantní.

46. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne [datum]. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění [anonymizováno] u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne [datum], a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem [datum], žalovaná se tak dostala do prodlení dne [datum] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Pokud se žalobkyně domáhala přiznání příslušenství až od data [datum], soud jí v celém rozsahu se zřetelem na výše uvedené vyhověl.

47. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném případě soud vycházel při posouzení výše vzniklé škody ze zjištění učiněných znaleckým ústavem a výše plnění tak závisela na znaleckém posouzení. Náklady žalobkyně jsou představovány odměnou advokáta za 25 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 1 378 705 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), á 13 820 Kč (za převzetí zastoupení, žalobu, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], vyjádření ve věci z [datum], [datum], [datum], vyjádření k odvolání a účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum] (2 úkony, když jednání trvalo od [číslo]), [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), paušální náhradou hotových výdajů za 24 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. á 300 Kč (na jednání ze dne [datum] je vázán jeden paušál), a náhradou DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 74 067 Kč Celkem činí náklady žalobkyně částku 426 767 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Pro úplnost soud uvádí, že účelným neshledal vyjádření žalobkyně z [datum] a z [datum], když k takovému vyjádření nebyla vyzvána a veškerou argumentaci mohla uplatnit u nařízeného jednání. Dále nemá soud za účelný úkon označený jako návrh žalobkyně na otázky znalci a návrh na osvobození od soudního poplatku, neboť se nejedná o úkony ve věci samé. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Konečně pro úplnost soud uvádí, že žaloba byla podána i pro náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 000 Kč, avšak soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel bez ohledu na požadavek žalobkyně z částky 50 000 Kč (usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. 30Cdo 3378/2013). I s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu zpět ještě před prvním jednáním ve věci, považoval úspěch žalované vzhledem k přiznané částce za nepatrný a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení.

48. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly, proto soud ve výroku III. rozsudku rozhodl tak, že tuto povinnost uložil neúspěšné žalované. Usnesením zdejšího soudu z 16. 11. 2021, č. j. 31 C 285/2015-708, bylo přiznáno znalečné ve výši 14 479,21 Kč znaleckému ústavu [právnická osoba], [IČO]. Dále bylo usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] přiznáno znaleckému ústavu znalečné ve výši 171 729,86 Kč. Znalečné bylo proplaceno z rozpočtových prostředků dle § 141 odst. 1 o. s. ř.. Na znalečném tak byla z rozpočtových prostředků státu vyplacena částka 186 209,07 Kč, která představuje náklady řízení vzniklé České republice v dané věci.