31 C 3/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro 3.000 EUR

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 3 000 EUR se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení v částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 3 000 EUR. Svou žalobu zdůvodnil tím, že od 27. 11. 2012 do května 2014 pobýval ve [stát. instituce]. Každé 3 měsíce mu byl blízkými zaslán balík, avšak příslušníci vězeňské služby neformálně rozhodli, že nemůže přijímat doplňky stravy. Žalobce se domáhal soudní ochrany, přičemž [název soudu] rozsudkem ze dne 28. 4. 2016 rozhodl, že zásah žalované spočívající v tom, že neumožnila žalobci během jeho pobytu ve [stát. instituce], naposledy dne 8. 4. 2014, přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy – potraviny určené pro sportovce byl nezákonný. Žalobci tak bylo upřeno jeho právo obdržet doplňky stravy, které nebylo možno zakoupit ve vazebním bufetu ani u lékaře a žalobce trpěl bolestmi pohybového aparátu a žádal také ředitele vazby o povolení přijetí kloubní výživy. Žalobce strádal nejen psychicky kvůli pocitům ponížení, beznaděje a frustrace, když mu bylo de facto diktováno, co jíst smí a co ne, ale také fyzicky, když byl nucen snášet určitou bolest pohybového aparátu, kterou při užívání kloubní výživy nepociťoval. Navíc v důsledku nedostatečně kvalitní výživě byl chronicky unaven. Žalobce má za to, že mu tímto postupem byla způsobena nemajetková újma. Proto svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu předběžně uplatnil u žalované, ta však jeho nárok v zákonné lhůtě neprojednala. Žalobce se proto se svým nárokem obrátil na soud.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná stanoviskem ze dne 27. 2. 2017 sdělila žalobci, že mu na jeho požadavek nebude plnit ničeho. Žalovaná nerozporuje, že bylo [název soudu] dne 28. 4. 2016, čj. [číslo jednací] rozhodnuto, že zásah žalované spočívající v neumožnění přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy – potraviny určené pro sportovce, byl nezákonný. Žalovaná sporuje vznik nemajetkové újmy na strany žalobce, natožpak v intenzitě vyžadující peněžitou kompenzaci. Zákonným omezením osobní svobody dochází rovněž k omezení řady práv takto postižených osob. Žalobce neuvádí, zda se se svými tvrzenými zdravotními obtížemi obrátil na vězeňského lékaře, s jakým výsledkem, příp., zda-li mu byla nabídnuta nějaká alternativa jím požadovaných preparátů. Žalovaná tvrzení žalobce stran jeho strádání jak po psychické, tak fyzické stránce považuje za nepodložená. O tvrzené újmě se žalobce dozvěděl vždy s každým dalším a dalším balíčkem, ze kterého mu byly vyjmuty doručované doplňky stravy. Nemajetkovou újmu žalobce vztahuje ke svému pobytu ve [stát. instituce]. Ve výroku shora citovaného rozsudku [název soudu] byl nezákonný zásah konstatován nejpozději ke dni 8. 4. 2014, pobyt žalobce ve [stát. instituce] skončil dne 9. 6. 2014. Ať už bude počátek běhu promlčecí doby navázán na kterékoliv ze shora uvedených dat, byl by dle přesvědčení žalované případný nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy promlčen. Za rozhodný považuje žalovaná nejpozději den opuštění [stát. instituce]. Na běh promlčecí doby nemá vliv ani vydání rozsudku, kterým byl konstatován nezákonný zásah, neboť toto rozhodnutí má pouze deklaratorní charakter.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z dopisu žalobce ze dne 28. 5. 2016 vyplývá, že se dne 3. 6. 2016 obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem, kterým mu byla způsobena nemajetková újma, kterou vyčíslil částkou 3 000 Eur představující přiměřené zadostiučinění porušení práva žadatele přijímat v balíčku i doplňky stravy. Kvůli tomu žalobce trpěl bolestmi pohybového aparátu, které při užívání kloubní výživy nepociťoval, značně strádal nejen psychicky kvůli pocitu ponížení, beznaděje a frustrace, přičemž za cca 18 měsíců porušování jeho práva považuje náhradu škody za adekvátní. Žalovaná na žádost žalobce reagovala přípisem ze dne 27. 2. 2017, kterým potvrdila přijetí žádosti žalobce ke dni 3. 6. 2018. Nesporovala, že rozsudkem [název soudu] ze dne 28. 4. 2016, čj. [číslo jednací], byla vyslovena nezákonnost zásahu spočívajícího v neumožnění žalobci během jeho pobytu ve [stát. instituce], naposledy dne 8. 4. 2014, přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy – potraviny pro sportovce. Žalovaná uvedla, že nemá za zcela nesporný vznik nemajetkové újmy. Navíc, byl-li by nárok důvodný, byl by promlčen.

5. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že žalobce dne 12. 5. 2014 podal proti [anonymizováno 7 slov] žalobu ve znění jejího doplnění ze dne 6. 8. 2014 proti nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícího v neumožnění přijmout v balíku běžně dostupné certifikované doplňky stravy. Žalovaná se podáním ze dne 16. 7. 2014 vyjádřila k žalobě tak, že ji navrhla zamítnout s tím, že k nezákonnému zásahu nedošlo. Z rozsudku ze dne 28. 4. 2016, čj. [číslo jednací], vyplývá, že zásah žalované spočívající v tom, že neumožnila žalobci během jeho pobytu ve [stát. instituce], naposledy dne 8. 4. 2014, přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy – potraviny určené pro sportovce, byl nezákonný. V odůvodnění rozsudku dále uvedl, co se týče sporných potravin, které byly z balíčku žalovanou odstraňovány, žalobce ani žalovaná ve svých podáních neuvádí jejich přesné jméno ani povahu. Žalobce v žalobě tvrdí, že se jedná o doplňky stravy, a nikoliv o zakázaná léčiva. V replice pak v reakci na vyjádření žalované svoji argumentaci upravuje v tom smyslu, že i kdyby se jednalo o potraviny určené pro sportovce a osoby při zvýšeném tělesném výkonu, nejsou tyto potraviny součástí zakázaných věcí, vyjmenovaných v § 48 odst. 2 vyhlášky o vazbě. Žalovaná se ve své argumentaci zaměřuje především na popis potravin pro sportovce a zdůrazňuje jejich rizikovost. Ze soudního spisu vyplývá, že žalovaná při zabavení potravin nezkoumala, o jaké přípravky se konkrétně jedná. Hodnotila je zejména na základě dojmů, který na ni činily, a zabavila je coby výše zmíněné potraviny pro sportovce. Svoji úvahu opřela o problematický charakter těchto přípravků, který ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o výkonu vazby může ohrozit život a zdraví obviněných. Zároveň se ve vyjádření opírá o vnitřní předpisy vazební věznice, které tyto potraviny zapovídají. S tímto názorem se však soud neztotožnil. Výrok obsažený v § 48 odst. 2 vyhlášky o vazbě byl sice následně novelizován, čímž právní předpis reflektoval potřebu zakázat sporné potraviny pro sportovce, ovšem podle právních předpisů účinných v rozhodné době nelze zásah žalované posoudit jinak, než jako nezákonný. Tento rozsudek nabyl právní moci 23. 5. 2016.

6. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalobce, v rámci svého výslechu provedeného dožádaným [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] vypověděla, že žalobce ve vazbě navštěvovala. Žalobce si stěžoval, že nedostal výživové doplňky a vitamíny. Stěžoval si na bolest kloubů, vyčerpanost a slabost. Co se týká zdravotních problémů, před umístěním do vazby si na nic nestěžoval, žil zdravě, nekouřil ani nepil. Před vzetím do vazby užíval různé proteiny, vitamíny na klouby, glukosamin, vaječné bílky. Za účelem dobrého zdraví a udržování si zdravotního stavu, neboť hodně cvičil a potřeboval je kvůli zvýšené námaze.

7. Ze zdravotnické dokumentace vedené v době vazby soud zjistil následující: -) dne 30. 11. 2012 žalobce subjektivně bez potíží, bolí ho za krkem po použití donucovacích prostředků -) dne 30. 1. 2013 bolí ho levé rameno, jde o chronické potíže, na to bere [anonymizováno] a [anonymizováno]. Slíbili jsme mu, že mu léky koupíme, pak ještě vyžaduje doplňky výživy a [anonymizována tři slova] – doporučena kantýna -) dne 7. 2. 2013 dostavil se pro [anonymizováno]. Nové potíže nemá. Zakoupené vitamíny již dostal -) dne 11. 2. 2013 subjektivně bez obtíží -) dne 11. 3. 2013 subjektivně bez obtíží -) dne 8. 4. 2013 bolí ho klouby -) dne 9. 4. 2013 dostavil se pro bolest levého ramenního kloubu, po pohybu se zvětší, objektivní nález na kloubu beze změny. Ord. [anonymizována dvě slova] nebo mast, žádný potravinový doplněk nedoporučujeme. Kontrola podle potřeby s odstupem času po vypotřebování masti -) dne 15. 5. 2013 již více než půl roku ho bolí levé rameno, nepomáhá mu cvičení, analgetika ani lokální anestetika. Zítra má jít na odběry. Zatím doporučeno cvičit a omezovat analgetika -) dne 16. 5. 2013 provedeny odběry krve -) dne 4. 7. 2013 subjektivně bez potíží -) dne 30. 7. 2013 subjektivně bez potíží -) dne 27. 8. 2013 subjektivně pobolívání levého ramene (hraniční RF) -) dne 24. 9. 2013 subjektivně bez potíží -) dne 22. 10. 2013 subjektivně bez potíží -) dne 19. 11. 2013 subjektivně bez potíží -) dne 17. 12. 2013 subjektivně bez potíží -) dne 14. 1. 2014 subjektivně bez potíží -) dne 11. 2. 2014 subjektivně bez potíží -) dne 12. 3. 2014 subjektivně potíže nemá -) dne 8. 4. 2014 subjektivně bez potíží -) dne 6. 5. 2014 subjektivně bez potíží -) dne 4. 6. 2014 subjektivně bez potíží -) dne 9. 6. 2014 bez terapie, po dobu pobytu ve [anonymizováno] [obec] nebýval nemocen, neprodělal žádný úraz ani infekční onemocnění. Trvalá medikace žádná.

8. Ze zdravotnické dokumentace vedené ve výkonu trestu ve [obec] vyplývá, že žalobce trpí bolestmi levého ramene už asi od 20 let věku od úrazu. Rok si už nepamatuje, dělal karate a má genetický problém, něco tomu vazivu chybí. Koupil si [anonymizováno] a snědl 3 balení a nepomohlo to. Dne 20. 5. 2015 uváděl, že jej levé rameno ještě trochu bolí.

9. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týče listinných důkazů, nebyly stranami rozporovány. Svědkyně – matka žalobce vypověděla, že žalobce navštěvovala ve vazební věznici a tento si jí stěžoval, že neobdržel doplňky stravy a že trpí bolestmi, ačkoliv před umístěním do vazby bolestmi netrpěl. Toto je v rozporu s tím, co sám žalobce sdělil lékaři ve [stát. instituce] o svých chronických bolestech levého ramene již od 20 let věku. Současně si lze představit, že osoba umístěná ve vazbě si bude stěžovat na celou řadu věcí spojených s diskomfortem spojeným s pobytem ve vazbě, ale svědkyně na obecnou otázku, zda si žalobce na něco v době vazby stěžoval, cíleně odpověděla, že si stěžoval, že nedostal výživové doplňky a vitamíny a s tím spojenou bolest, vyčerpanost a slabost. S ohledem na tyto rozpory považuje soud svědkyni za nevěrohodnou a její výpověď za tendenční a zjištění o skutkovém závěru z jeho výslechu nečerpal.

10. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce se v období od listopadu 2012 do května 2014 pobýval ve [stát. instituce]. Žalobci bylo odepřeno v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby přijímat také doplňky stravy – potraviny pro sportovce. Žalobce se proto obrátil žalobou proti nezákonnému zásahu orgánu spočívajícího v neumožnění přijmout v balíku běžně dostupné certifikované doplňky stravy na [název soudu], který rozsudkem ze dne 28. 4. 2016, čj. [číslo jednací], rozhodl, že zásah žalované spočívající v tom, že neumožnila žalobci během jeho pobytu ve [stát. instituce], naposledy dne 8. 4. 2014, přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy – potraviny určené pro sportovce, byl nezákonný. Žalobce se dne 3. 6. 2016 obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem, tato nezpochybnila nezákonnost zásahu vůči žalobci, ovšem sporovala vznik nemajetkové újmy na straně žalobce. Navíc měla za to, že i kdyby byl nárok žalobce důvodný, byl by promlčen. Žalobce si matce stěžoval, že nedostal výživové doplňky a vitamíny, trpěl bolestmi kloubů, vyčerpaností a slabostí. U vazebního lékaře si v úvodu pobytu stěžoval na chronickou bolest levého rameno, byl zamedikován a požadoval o doplňky výživy. Od května 2013 do června 2016 si na pobolívání ramene stěžoval pouze jednou. Při převezení do [stát. instituce] při vstupní prohlídce uvedl, že trpí chronickými bolestmi levého ramene už asi od 20 let věku od úrazu.

11. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

13. Pro úspěšnost žaloby o náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek: existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí (nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím) a vznikem škody nebo nemajetkové újmy.

14. Podmínka nesprávného úředního postupu je v daném případě splněna, jak ostatně dovodil [název soudu] ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2016, čj. [číslo jednací], kterým konstatoval, že zásah [anonymizováno 5 slov] služby spočívající v tom, že neumožnila žalobci během jeho pobytu ve [stát. instituce], naposledy dne 8. 4. 2014, přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy – potraviny určené pro sportovce, byl nezákonný. Pokud se ovšem jedná o naplnění druhé podmínky v podobě vzniku nemajetkové újmy, tuto žalobce v řízení neprokázal, žalobu proto nezbylo než zamítnout.

15. Nejvyšší soud se ve své judikatuře zabýval otázkou, ve kterých případech a jakým způsobem se nemajetková újma prokazuje, a kdy ji naopak prokazovat není třeba a její vznik se předpokládá. Nejvyšší soud přijal závěr, že v případě porušení práva na přiměřenou délku řízení se vychází z vyvratitelné domněnky vzniku nemajetkové újmy (srov. stanovisko z 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, Rc 58/2011, část V). Mimo oblast újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení není třeba vznik nemajetkové újmy dokazovat v situacích, kdy je zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (rozsudek NS z 15. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). Uvedené se aplikuje v situacích, kdy je prima facie zřejmé, že jakékoliv osobě ve stejném postavení by za stejných okolností újma rovněž vznikla.

16. Kromě výše uvedených výjimek musí poškozený vznik újmy nejen tvrdit, ale i prokázat. Nicméně ze samotné povahy nemajetkové újmy, která je dána vnitřními prožitky člověka, plyne, že vznik nemajetkové újmy je prokazatelný jen obtížně. Vznik nemajetkové újmy se proto zpravidla dovodí tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený mohla výkon veřejné moci (nebo jeho absenci) a jeho následky vnímat úkorně. Obdobně Nejvyšší soud uvedl, že vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli osoby poškozené. V řízení se tedy obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Jinými slovy řečeno, je třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce. Zřetelněji vyplývá tato potřeba při využití jiné terminologie, kterou zmiňuje i důvodová zpráva k zákonu č. 160/2006 Sb. – že nemajetková újma se jinak nazývá újmou morální. Jedná se tedy o utrpění na těch nehmotných hodnotách, které se dotýkají morální integrity poškozené osoby (patří sem zejména její důstojnost, čest, dobrá pověst, ale i jiné hodnoty, které se zpravidla promítají i v niterném životě člověka – svoboda pohybu, rodinný život apod.; k tomu srov. rozsudek NS z 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3731/2011).

17. Uvedené lze shrnout tak, že v projednávané věci se nemajetková újma tvrzená v souvislosti s jiným nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím musí být prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena; presumuje se pouze újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení. Lze připustit, že žalobce mohl vnímat nesprávný úřední postup spočívající v neumožnění v balíčku s potravinami přijímat též potravinové doplňky, úkorně nebo pociťovat jisté psychické nepohodlí. Přesto však právní řád nevychází z takto široce pojímané koncepce nemajetkové újmy. Pro účely újmy způsobené při výkonu veřejné moci zakládá povinnost odčinit nemajetkovou újmu § 31a odst. 1 zákona Ani ustanovení § 31a odst. 1 zákona však nelze vykládat extenzivně, tedy tak, že při nesprávném výkonu veřejné moci by měla být odčiněna i prostá nemajetková újma spočívající v tom, že poškozený vnímá úkorně, že veřejná moc nečiní to, co má, případně činí to, co nemá. Takovýto výklad by totiž vedl k bezbřehému odčiňování nemajetkové újmy při jakémkoliv (byť sebemenším) pochybení veřejné moci. Nemajetkovou újmu tudíž nepůsobí každé pochybení veřejné moci (každý nesprávný úřední postupu či nezákonné rozhodnutí), ale pouze pochybení takové, které svou intenzitou zjevně zasahuje též do přirozených práv poškozené osoby garantovaných první částí občanského zákoníku. Následky, které exekuční řízení působí, mohou být různé povahy a různé intenzity. V souvislosti s výše uvedeným tak bylo na žalobci, aby prokázal, že nesprávný úřední postup spočívající v neumožnění přijímat v balíčku též potravinové doplňky, vedlo též k zásahu do jeho přirozených práva a že mu vznikla s tím související nemajetková újma, kterou by pociťovala každá jiná osoba v jeho postavení.

18. Výše uvedenému odpovídá i poučení žalobce při jednání soudu konaném dne 19. 7. 2019 dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby prokázal, že mu postupem vězeňské služby ve [stát. instituce] v období od 27. 11. 2012 do 31. 5. 2014 spočívající v tom, že tato neumožnila žalobci během jeho pobytu, naposledy 8. 4. 2014 přijmout v balíčku obsahujícím potraviny a věci osobní potřeby také doplňky stravy, vznikla nemajetková újma. Současně byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. K tomuto žalobce označil k důkazu svědeckou výpověď své matky. Z výpovědi svědkyně však vznik nemajetkové újmy nevyplynul. Soud následně nařídil ve věci jednání na 30. 6. 2021. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť vznik majetkové újmy nebyl dosud prokázán. Toto poučení se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Žalobce tím, že se nedostavil k jednání soudu, rezignoval na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k jeho tíži, nikoliv k tíži žalované. V konkrétním projednávaném sporu se žalobce z jednání omluvil s tím, že se k jednání z důvodu zákazu pobytu na území ČR nedostaví. O odročení jednání či přítomnost při jednání formou videokonference však nepožádal, ačkoliv mu je možnost účasti při jednání formou videokonference známá, neboť se takto účastnil již jednání dne 19. 7. 2017. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z dosud provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).

19. Závěrem lze shrnout, že žalobce neprokázal vznik nemajetkové újmy a proto nezbylo než žalobu zamítnout. Vzhledem k tomu, že není dán ani základ nároku, nezabýval se soud ani námitkou promlčení vznesenou žalovanou v jejím vyjádření.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za vyjádření k žalobě dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 89a exekučního řádu Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.