31 C 73/2020
č. j. 31 C 73/2020-209
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 906 239,60 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 906 239,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 906 239,60 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 81 638,70 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 906 239,60 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne 10. 9. 2014 zakoupila osobní motorové vozidlo značky BMW M4 Coupe, [registrační značka]. Po zakoupení se rozhodla vozidlo připojistit pojištěním GAP, jehož účelem je krýt rozdíl mezi pořizovací cenou vozidla a aktuální časovou cenou, kterou má vozidlo před vznikem pojistné události. Dne 6. 3. 2015 žalobkyně uzavřela s předchůdkyní žalobkyně pojistnou smlouvu č. EG [číslo] s limitem pojistného plnění 1 000 000 Kč a pojistnou dobou od 6. 3. 2015 do 5. 3. 2019. Vozidlo bylo v noci dne 13. 1. 2019 odcizeno. Pojistná událost byla žalovanou vedena pod [číslo]. Výsledkem likvidace pojistné události byla žalovanou aplikována výluka z pojištění pro užívání vozidla pro smluvní nebo jiný pronájem třetím stranám. Žalovaná tak odmítla pojistné plnění vyplatit s tím, že na něj žalobci nevznikl nárok. Žalobkyně se se závěrem žalované neztotožnila, neboť nesouhlasí se zdůvodněním, že by vozidlo bylo komerčně pronajímáno a mělo se jednat o pravidelnou ekonomickou činnost za účelem zisku. Žalovaná částka byla vypočtena jako rozdíl mezi pořizovací cenou vozu a vyplaceným pojistným plnění od [právnická osoba]
2. Žalovaná uvedla, že žalobkyně uzavřela dne 6. 3. 2015 se [právnická osoba] Insurance (Europe) [příjmení] [příjmení] jednající na území ČR prostřednictvím své organizační složky pojistnou smlouvu č. EG [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění pořizovací ceny vozidla žalobkyně zn. BMW –SERIES M 435 I Manuální 4x2. Součástí smlouvy byly i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění GAP A Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění EuroGAP. Pojištění se vztahuje na situace, kdy dojde k totální škodě vozidla, kterou se rozumí i odcizení. Žalobkyně oznámila dne 11. 2. 2019 pojistnou událost spočívající v odcizení vozidla dne 13. 1. 2019. Odcizení vozidla bylo oznámeno též Policii ČR, o čemž byl dne 13. 1. 2019 sepsán záznam. V tomto záznamu o podání vysvětlení žalobce uvedl některé skutečnosti týkající se pojistné události. Vysvětlení bylo doplněno dne 17. 4. 2019. V úředním záznamu jednatel žalobkyně uvedl, že lidé projevili zájem o půjčení vozidla s tím, že se jednalo o krátkodobé pronájmy. Vozidlo nepůjčovala žádným cizincům, a že o všech pronájmech má smlouvy za 1-2 roky zpětně. Současně zmiňuje zákazníky a skutečnost, že vozidlo vydělávalo dobře. Z uvedeného plyne, že žalobkyně vozidlo pronajímala třetím osobám, resp. že vozidlo využívala ke komerčním účelům, a to i přes to, že dle Všeobecných pojistných podmínek je takové jednání postiženou výlukou z pojištění. Tuto skutečnost prokazují i výsledky šetření žalované, která zjistila, že vozidlo bylo nabízeno ke krátkodobému pronájmu prostřednictvím webových portálů [webová adresa], [webová adresa] nebo [webová adresa] [právnická osoba], která provozuje portál [webová adresa] sídlí na stejné adrese jako žalobkyně a má totožného společníka a jednatele v jedné osobě jako žalobkyně. Z uvedeného žalovaná dovodila, že vozidlo žalobkyně sloužilo ke komerčnímu pronájmu třetím osobám, došlo tedy k naplnění výluky z pojištění dle čl. 4. písm. c) a 4.2. písm. a) Všeobecných pojistných podmínek. Nad to žalovaná uvedla, že v rámci policejního šetření bylo zjištěno, že k vozidlu byly v roce 2016 vyrobeny navíc 2 náhradní klíče. Žalobkyně sice uvádí, že si této skutečnosti není vědoma a že musely být vyrobeny bez jejího vědomí. Tato skutečnost může také způsobit výluku z pojištění ve smyslu čl. 4 písm. c) Všeobecných pojistných podmínek, dle kterého se pojištění nevztahuje na škodné události způsobené následkem odcizení nebo neoprávněného užívání vozidla osobou, která měla přístup ke klíčům. Žalovaná tak uzavírá, že žalobkyni nárok na zaplacení pojistného plnění vůbec nevznikl a podaná žaloba je proto nedůvodná.
3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z kupní smlouvy č. K [číslo] ze dne 10. 9. 2014 a dodatku ke kupní smlouvě z téhož data soud zjistil, že [právnická osoba] na straně prodávající uzavřel s žalobkyní na straně kupující smlouvu o koupi vozu BMW M4 Coupe dle přiložené specifikace za cenu 2 240 000 Kč včetně DPH.
5. Z pojistné smlouvy č. EG [číslo] ze dne 6. 3. 2018, informace pro zájemce o pojištění a pojistky ze dne 6. 3. 2018 je patrné, že žalobkyně k vozu sjednala pojištění GAP s počátkem pojištění od 6. 3. 2015 do 5. 3. 2019 s jednorázovou výší pojistného v částce 51 765 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro jištění GAP (CZ-GAP-ALL-X [číslo]) (dále jen„ VPP“) a zvláštní pojistné podmínky pro pojištění GAP (CZ-EG-GWN-L [číslo]). Ve čl. 4 VPP jsou sjednány výluky z pojištění. Čl. 4.1. jako jednu z výluk pro sjednaného pojištění uvádí případ využívání vozidla pro smluvní nebo jiný pronájem třetím stranám s výjimkou případů, kde je pojištěný nájemcem vozidla a je zapsaný v jeho technickém průkazu jako provozovatel. V čl. 4 VPP je jako další výluka uveden případ, že ke škodné události dojde následkem odcizení nebo neoprávněného užívání vozidla osobou, která měla ke klíčům od vozidla přístup.
6. Žalovaná informovala žalobkyni, že registruje škodnou událost ze dne 13. 1. 2019 a vyžádala si od žalobkyně předložení dokladů k vyhodnocení a řešení škodné události jako události pojistné, jak je patrno z jejího dopisu ze dne 11. 2. 2019.
7. V dopise ze dne 19. 7. 2019 pojišťovna Allianz sdělila žalobkyni, že ze škodní události z havarijního pojištění poskytla částku 945 000 Kč bez DPH po odpočtu spoluúčasti v částce 5 000 Kč, přičemž škoda byla řešena jako škoda totální a obvyklá cena vozidla byla stanovena částkou 950 000 Kč.
8. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 13. 1. 2019 u PČR v [obec] vyplývá, že jednatel žalobkyně zde ohlásil krádež vozidla v noci 13. 1. 2019 a popsal, kdy viděl vozidlo naposledy a kdy a jak se o krádeži dozvěděl. Dne 17. 4. 2019 žalobce podal dodatečné vysvětlení, jak je patrno z úředního záznamu z téhož data před PČR v [obec]. Zde se píše:„ co se týče půjčování toho vozidla, tak toto vozidlo jsem zezačátku moc nepůjčoval. Dá se říct, že jsem si jej původně kupoval spíše pro sebe. Poté jak lidi to auto viděli jezdit, tak si jej chtěli půjčovat. V poslední době to bylo časté. Většinou to byly krátkodobé pronájmy. Já jsem se držel toho, že jsem vozidlo nepůjčoval žádným cizincům, se kterými by následně mohl být nějaký problém a taky jsem to vozidlo nechtěl půjčovat žádným mlaďochům, kteří se poskládali a chtěli si jej půjčit na jeden den a blbnout s ním. O všech pronájmech vozidla mám smlouvy za cca 1 až 2 roky zpětně. Jsem ochoten tyto poskytnout v potřebném množství policii. Vozidlo jsem neměl ani v plánu prodávat, protože bylo ve velmi dobrém stavu. Nedávno tam byl měněn celý motor a taky přední nárazník. Byla tam dělaná oprava za více než jeden milion korun. Dá se říci, že se třeba zákazníci ptali, jestli jim to auto nechci prodat, ale já jsem jej nikomu nenabízel. Vozidlo vydělávalo dobře, takže jsem nic takového ani neřešil.“ Jednatel žalobkyně dále uvedl, že prostřednictvím své matky předal OOK [obec a číslo] ks klíčů od vozidla. K tomu uvedl, že klíče byly 2. Na dotaz PČR, co ví o dodělání 2 ks klíčů, jednatel uvedl, že měl vždy jen 2 klíče, další dodělávat nenechal, poté připustil, že je možné, že 1 ks dodělat nechal, ale 2 určitě ne. V závěru stvrdil svým podpisem, že měl možnost si úřední záznam znovu pozorně přečíst, s obsahem souhlasí a nežádá změn ani doplnění.
9. Dopisem ze dne 19. 9. 2019 adresovaným žalobkyni žalovaná sdělila, že dle VPP, čl. 4 nelze sjednat pojištění GAP pro vozidlo využívané pro smluvní nebo jiný pronájem třetím stranám. Jednatel žalobkyně dne 17. 4. 2019 na oddělení PČR v [obec] vypověděl, že odcizené vozidlo poskytoval ke krátkodobým komerčním pronájmům a dle svého vyjádření dokonce často, což může doložit smlouvami o pronájmu. Jako další výluku z pojištění uvedla případ odcizení nebo neoprávněného užívání vozidla osobou, která měla přístup ke klíčům od vozu. Dle zjištění PČR k odcizenému vozidlu byly u [právnická osoba] vyrobeny další dva náhradní klíče, které je možné vyrobit pouze na žádost majitele vozidla, kterým byla od koupě do odcizení vozidla vždy žalovaná. S ohledem na nepravděpodobnost výroby klíčů osobou bez vědomí žalobkyně tak žalovaná uzavřela, že ohledem na obě výše citované výluky žalobkyni nárok žalobkyně na výplatu pojistného plnění nevznikl. Na zamítnutí výplaty pojistného plnění reagovala žalobkyně dopisem svého zástupce ze dne 22. 11. 2019, kterým vyjádřila nesouhlas se závěry vyřízené likvidace. Má za to, že z výpovědi jednatele žalovaného na PČR jasně vyplynulo, že vozidlo zakoupil pro své vlastní užívání. V poslední době se často stávalo, že ho lidé oslovovali a žádali, aby jim vozidlo pronajal ke krátkodobému užívání. Protože se však jednalo o vozidlo s vysokou pořizovací cenou, podobné nabídky jednatel žalobkyně zásadně odmítal. První tři roky nepřenechal vozidlo do užívání žádné třetí osobě, poslední rok před odcizením v pár konkrétních případech přenechal vozidlo k užívání osobám, které dobře znal. V případě zapůjčení se však v žádném případě nejednalo o komerční pronájmy vozidla.
10. Ze spisu PČR ve věci odcizeného vozidla žalobkyně (sp. zn. KRPB [číslo]), z čísel listu 27, 29, 30 plyne, že žalobce odevzdal PČR dva klíče od vozidla. Šetřením PČR bylo zjištěno, že se jednalo nikoliv o původní klíče dodané s vozidlem, ale o klíče, které byly dodatečně objednány dne 10. 3. 2016 a 2. 5. 2016.
11. Z odborného vyjádření [právnická osoba] ze dne 17. 5. 2019, vyžádaného PČR soud zjistil, že hodnota vozu ke dni odcizení činila 1 100 000 Kč. Z údajů ve velkém technickém průkazu vozidla pak vyplývá změna [registrační značka] na [číslo].
12. Z fotografií internetových stránek [webová adresa], facebook, luxuryrent-pronájem luxusních vozů a ze stránek půjcim.to je zřejmé, že vozidlo BMW M4 bylo nabízeno na stránkách [webová adresa] (tj. společnosti [právnická osoba], která má stejnou majetkovou strukturu jako žalobkyně, jak je patrno z výpisu z obchodního rejstříku). Taktéž žalobkyně nabízela pronájem vozidla BMW M4 na den či víkend na stránkách [webová adresa] s platností voucheru do 31. 3. 2015. Z žádosti žalobkyně na [právnická osoba] a z vyjádření [webová adresa], s.r.o., vyplývá, že žalobkyně u nich měla spuštěnu jednu akci od 18. 12. 2014 do 5. 1. 2015, jejíž součástí byla nabídka ve voze BMW M4 Coupe, ale neprodal se ani jeden voucher. Z odpovědi na dotaz žalobkyně na portál půjcim.to soud zjistil, že společnost [právnická osoba], byla zaregistrována od 10. 6. 2015. V minulosti u nich společnost inzerovala a na účet chodily poptávky zákazníků. Celkem jich bylo zaznamenáno 19, přičemž 3 se týkaly vozidla BMW M4. Toto je ostatně patrno i z fotografie webových stránek půjcim.to, na nichž je společností [právnická osoba] nabízeno k pronájmu vozidlo BMW M4. Nabídka byla vytvořenea 11. 6. 2015 a upravena 11. 7. 2017. Společnosti však není známo, zda na základě poptávek došlo k uzavření nájemních smluv. [právnická osoba] měla odcizené vozidlo na svém facebookovém profilu umístěno několikrát, jednalo se o fotografie z různých akcí.
13. Jednatel žalobkyně [jméno] [jméno] v rámci svého výslechu vypověděl, že vozidlo si kupoval primárně pro sebe. Lidé, jak viděli auto jezdit, chtěli si ho půjčovat, ale on byl proti. Auto bylo jeho snem a nechtěl, aby mu jej někdo cizí zničil. Za účelem půjčování pořizoval jiná auta, případně jej žádali jeho kamarádi vlastnící lepší vozidla, aby je za nějaké procento z nájmu poskytl k nájmu třetím osobám. Toto vozidlo sloužilo k propagaci jeho autopůjčovny. Jezdil s ním po různých akcích a ve vozidle nechal někoho projet, ovšem jen pod dohledem. I na různých akcích by se auto mohlo zničit a pojistka by se na takovou škodu nevztahovala, proto s těmito zájemci„ něco podepsal“, ovšem zde vozidlo nezapůjčoval za peníze. Na dotaz, proč na polici uvedl, že o všech pronájmech vozidla má smlouvy, asi za rok až dva roky zpětně, když vozidlo nebylo pronajímáno, jednatel žalobce uvedl, že tím myslel pronájmy všech vozů, které vlastní. Že to bylo zobecněno a nevztahovalo se to k odcizenému vozidlu, ale ke všem autům, které přes své společnosti vlastní. Jednatel žalobce byl také tázán, na osvětlení významu jeho sdělení na PČR ohledně toho, že vozidlo dobře vydělávalo. K tomu jednatel žalobce uvedl, že vydělávalo tím, že jezdilo s polepkami autopůjčovny nebo při akcích v Tescu, na okruhu a podobně, kde sloužilo jako propagace autopůjčovny, hostesky rozdávali letáčky a někteří lidé kontaktovali žalobkyni na základě toho, že vidělo auto s polepkou nebo dostali na akci letáček či zde předmětný vůz viděli. Auto zlaté barvy, jeho vzhled, zvuk popř. rychlost budila zájem a přitahovala klienty. Vozidlo nebylo na rozdíl od ostatních vozů, které byly určeny z pronájmu, vybaveno GPS, neboť jednatel žalobce jej měl pro sebe a pod svým dohledem. Ovšem žalobkyně vlastnila i další auta, která GPS neměla, protože byla určena k prodeji po zaplacení leasingu. Pokud se jedná o klíče k vozu, žalobce má za to, že k vozidlu nenechával další klíče vyrobit, ovšem v jednu dobu vlastnil třeba 12 vozů, vlastnil vozidla BMW všech řad se stejnými klíči. Určitě nechával k některým klíče dovyrobit, ovšem není si jist, jestli k tomuto odcizenému nebo k jinému. Připustil, že jeden klíč k odcizenému vozu dovyroben být mohl a následně dospěl k závěru, že k předmětnému vozu žádný další klíč dovyrobit nenechal. Jak se oba dodělávané klíče dostaly do jeho dispozice, si neuměl vysvětlit, ačkoliv k výrobě klíče je třeba velkého technického průkazu, který má v dispozici on resp. leasingová společnost. Vyvěšováním nabídek pronájmu BMW M4 na různých portálech jednatel žalobce zjišťoval, jaký by byl o vozidlo zájem, ale zájemci nebyli.
14. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týče listinných důkazů, nebyly stranami rozporovány. U výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [jméno] pak soud bral v potaz, že se jedná o účastnický výslech a osobní zainteresovanost jednatele na výsledku sporu. Skutečnosti sdělené panem [jméno] byly vnitřně rozporné. V průběhu výslechu na jedné straně uváděl, že vozidlo budilo zájem o zapůjčení, pronájem či koupi, na straně druhé uvedl, že na různé portály umísťoval nabídku k pronájmu, aby zjistil, jestli je o vozidlo zájem a zájem o něj nebyl. Soud taktéž neuvěřil osvětlení významu skutečností sdělených do protokolu na PČR. Pokud vozidlo sloužilo k jeho osobní potřebě a jednalo se tedy o vozidlo, které užívá výhradně on sám, zajisté je musel vnímat naprosto výlučně, tedy odlišně než další vozidla z flotily určené ke komerčním účelům. Soud proto neuvěřil, že by u PČR hovořil obecně o všech autech a nikoliv jen o tomto konkrétním voze, které výhradě užívá sám. Podobně tomu bylo i u jeho nepřesvědčivého vysvětlení týkajícího se klíčů. Na jedné straně uváděl, že nenechal dovyrobit klíč, poté, že jej možná dovyrobit nechal, ale pouze jeden a následně tuto skutečnost opětovně popřel. Soudu nepřišlo uspokojivé ani vysvětlení pana [jméno] v podobě jeho vysvětlení, že vozidlo dobře vydělávalo a on neměl důvod se jej zbavovat. Zajisté mu mohly polepy či akce udělat nějakou reklamu, ovšem výnosnost této činnosti je těžko měřitelná a vyslýchaný uvedl, že z akcí nebo letáčků měl nějakého zákazníka. V závěru však uváděl, že většinu aut míval rozpůjčovanou, nelze tedy tyto akce či letáčky považovat za stěžejní zdroj klientů a tím i zisku.
15. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s předchůdkyní žalované pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění GAP s počátkem pojištění od 6. 3. 2015 do 5. 3. 2019. Dne 13. 1. 2019 došlo k odcizení vozidla, k němuž bylo pojištění sjednáno. Jednatel žalobkyně vlastní další společnost zabývající se mj. pronájem luxusních vozů. Vozidlo sloužilo zejména k osobní potřebě jednatele žalobkyně, o jeho půjčování byl zájem, v poslední době před odcizením to bylo časté. Většinou to byly krátkodobé pronájmy, ovšem nebylo půjčováno cizincům či nezkušeným řidičům. Dle vyjádření jednatele žalobkyně auto vynášelo dobře. Auto sloužilo též k prezentaci půjčovny luxusních vozů. Byly k němu přidělávány další 2 klíče, které byly předány PČR. Vozidlo stejné značky bylo jednou nabízeno na portálu [webová adresa] a bylo též minimálně dva roky na portálu pujcim.to a též na stránkách společnosti [právnická osoba], mající stejnou vlastnickou strukturu jako žalobkyně.
16. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení: Dle § 2758 odst. 1 obč. zák. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2774 odst. 1 obč. zák. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
17. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
18. Mezi účastníky bylo sjednáno pojištění GAP pro vozidlo BMW M4 Coupe na dobu od 6. 3. 2015 do 5. 3. 2019. Vozidlo bylo dne 13. 1. 2019 odcizeno. Pojistnou událostí je totální škoda vzniklá ze škodné události nastalé během doby trvání pojištění GAP, k jejíž náhradě vyplatil primární pojistitel pojistné plnění z primárního pojištění (čl. 2 VPP). Dle čl. 2 VPP je totální škodou míněno i odcizení vozidla. Ve všeobecných podmínkách je dále sjednána výluka z pojištění pro vozidlo využívané pro smluvní nebo jiný pronájem třetím stranám s výjimkou případů, kdy je pojištěný nájemcem vozidla a je zapsaný v jeho technickém průkazu jako provozovatel.
19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že citovaná výluka z pojištění byla naplněna, neboť vozidlo sloužilo ke komerčnímu pronájmu. Byť je nasnadě, že v době odcizení bylo užíváno právě jednatelem žalobkyně, nikoliv třetí osobou, jíž by bylo pronajato, na skutečnosti, že ke komerčnímu nájmu sloužilo, to nic nemění. Tuto skutečnost ostatně sám jednatel žalobkyně explicitně sdělil PČR v rámci vyšetřování odcizení vozidla, soud proto nemá pochyb, že vozidlo k nájmu skutečně sloužilo. Tuto skutečnost nevyvrací ani jednatelem tvrzený nájezd, nebo skutečnost, že se jednalo o jeho vysněný vůz nebo to, že jej sám užíval. Užívání jednatelem žalobkyně se s užíváním ke komerčnímu nájmu ostatně nevylučuje. Vysvětlení, jak vozidlo„ dobře vydělávalo“ nebyla přesvědčivá a soud je považuje spíše za účelová. Žalobkyně, ani její jednatel ani personálně totožně obsazená společnost [právnická osoba], nevlastnila další vůz BMW M4 Coupe, proto nabídky k zapůjčení právě tohoto vozu na různých stránkách nepochybně směřovaly právě ke komerčnímu nájmu odcizeného vozu. Těžko si představit, z jakého jiného důvodu by zde bylo inzerováno právě toto a nikoliv jiné z flotily vozů vlastněných uvedenými společnostmi. Ze skutečnosti, že např. portál [webová adresa] neprodal žádný voucher na nájem odcizeného vozidla nelze považovat za důkaz, že k nájmu nesloužilo, ale naopak už jen fakt, že bylo k pronájmu inzerováno, prokazuje, že pronajímáno bylo.
20. Pokud jednatel žalobkyně uváděl, že vozidlo sloužilo k propagaci, bylo umísťováno na různé promo akce na okruhu se s ním jezdilo, byly v něm vozeny další osoby, či jim na okruhu bylo zapůjčováno, je možné, jak namítla strana žalovaná uplatnit též další z výluk z pojištění dle čl. 4 písm. f) VPP, dle kterého bylo využíváno pro jiné účely než je stanoveno výrobcem vozidla nebo než ke kterým vozidlo obvykle slouží, neboť je zřejmé, že výrobce vozidla nezamýšlel zkoušení jeho možností a předvádění na okruzích, ani se nejedná o běžný účel využití vozidla.
21. Soud se nezabýval další z výluk namítnutých žalovanou dle čl. 4 písm. c) VPP, dle kterého se pojištění nevztahuje na škodné události, ke kterým došlo na vozidle následkem odcizení nebo neoprávněného užívání vozidla osobou, která měla přístup ke klíčům od vozidla. Z policejního spisu nevyplývá, že by k odcizení došlo osobou, která disponovala klíčem. Byť byly k vozidlu dodělány dva klíče, jejichž dodělání jednatel žalobkyně popřel, ale právě tyto dodělané klíče PČR předal, nevysvětlil, jak se mohly dostat právě kopie klíčů do jeho dispozice a kde se nachází originály, nelze z tohoto dovozovat, že vozidlo bylo odcizeno osobou, která disponovala klíčem. Soud proto dále nezjišťoval kdo a kde nechával klíč přidělávat, neboť to pro posouzení věci není ani pro posouzení aplikace této výluky není podstatné, neboť ani přes zjištění této skutečnosti by nebylo možné konstatovat, že vozidlo odcizil někdo, kdo klíčem disponoval. Pokud tato skutečnost nebyla objasněna PČR v rámci jejích pravomocí, těžko by tuto skutečnost mohl objasnit soud v civilním řízení. Toto ostatně ani není jeho úkolem.
22. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 81 638,70 Kč Náklady žalované představuje odměna zástupce žalované v souladu s ustavením § 9 bod 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 5,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor včetně vyjádření k žalobě, účast při jednání dne 24. 2. 2021, vyjádření ze dne 15. 4. 2021, účast při jednání dne 22. 6. 2021, poloviční odměnu za účast při vyhlášení rozsudku dne 30. 6. 2021) ve výši 11 940 Kč za úkon, 6 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a DPH z uvedených částek ve výši 14 168,70 Kč. Za nahlížení do spisu soud odměnu nepřiznal, neboť se jedná o součást převzetí a přípravy zastoupení, dále nepřiznal odměnu za zdůvodnění odporu, neboť skutečnosti zde uvedené měl uvést přímo v odporu samém. Dále nebyla přiznána odměna za vyjádření z 19. 1. 2021, neboť skutečnosti zde uvedené měly být uvedeny ve zdůvodnění odporu (odporu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.