31 C 78/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované pro zaplacení 17 800 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se ve vztahu k žalované 1) zastavuje.

II. Žalovaná 2. je povinna zaplatit žalobkyni částku 510 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ohledně požadavku na zaplacení částky 17 290 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 17 800 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení ve výši 7 696 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované 1.

V. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu z 18. 9. 2019 domáhala po žalované 1. zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím představující zkrácenou část pojistného plnění v souvislosti s neuskutečněním zájezdu dle smlouvy o cestovním pojištění [číslo]. Uvedla, že si u společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ společnost“) objednala zájezd„ Krásy Islandu s českým průvodcem, 7 dní, letecký poznávací zájezd“ (dále jen„ zájezd“), a to pro dvě osoby v termínu od 22.- 28. 7. 2019 v celkové ceně 35 600 Kč, tj. v ceně 17 800 Kč na jednu osobu. Na základě faktury [číslo] vystavené touto společností žalobkyně zájezd uhradila a dne 31. 5. 2019 obdržela od společnosti na email voucher na zájezd. Sdělila, že již v červnu 2019 přestala být společnost kontaktní a následně došlo i k blokaci jejích webových stránek. V návaznosti na koupi zájezdu uzavřela žalobkyně s žalovanou 1. smlouvu o cestovním pojištění [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“). Dle předmětné smlouvy bylo pojištěno neuskutečnění zájezdu na částku 20 000 Kč. V důsledku neuskutečnění zájezdu žalobkyně vyzvala dopisem právního zástupce z 29. 8.2 019 žalovanou 1. k pojistnému plnění, a to do 10. 9. 2019. Žalovaná 1. však poskytnutí pojistného plnění odmítla.

2. Žalovaná 1. navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, připustila, že s žalobkyní jako pojistníkem a pojištěnou uzavřela pojistnou smlouvu. Poukázala, že smlouvou bylo mj. sjednáno pojištění pro případ neuskutečnění zájezdu, přičemž předmětem pojištění bylo pojištění finanční ztráty žalobkyně, jež by nastala v důsledku nahodilé skutečnosti spočívající v neuskutečnění zájezdu z důvodu úpadku cestovní kanceláře, a to s limitem pojistného plnění ve výši 20 000 Kč. Sdělila, že nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky pro cestovní pojištění [příjmení] [příjmení] 2018 (dále jen„ VPP“), jež obsahují konkrétní podmínky k jednotlivým druhům pojištění. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci nedošlo k úpadku cestovní kanceláře, když společnost není cestovní kanceláří, ale cestovní agenturou, jež není dle zákona oprávněna organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, dospěla k závěru, že žalobkyní tvrzená škodní událost není současně událostí pojistnou, tj. událostí s níž je spjata povinnost žalované 1. jako pojistitele poskytnout pojistné plnění. Upozornila, že společnost ke dni podání žaloby ani nebyla v úpadku. Nad rámec shora uvedeného, žalovaná 1. uvedla, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost stran tvrzenou škodní událost žalované 1. oznámit na formuláři„ oznámení o škodní události“. Žalobkyně se na žalovanou 1. obrátila nejprve toliko ústně a následně až v zastoupení právníka. S ohledem na absenci řádného oznámení škodní události zaregistrovala žalovaná 1. škodní událost až ke dni doručení žaloby, tj. k 25. 9. 2019. Nicméně ani ke dni podání žaloby, žalobkyně neuvedla, jaká cestovní kancelář měla zájezd pořádat a ani nepředložila relevantní doklady, zejména pak smlouvu o zájezdu.

3. Podáním z 6. 3. 2020 žalovaná 1. vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť dne 4. 7. 2019 uzavřela jako prodávající (podnikající do 21. 12. 2019 pod obchodní firmou [právnická osoba]) se společností [právnická osoba], [IČO] (podnikající od 21. 12. 2019 pod obchodní firmou [právnická osoba]) jako kupujícím smlouvu o převodu pojistného kmene. Notářským zápisem z 21. 12. 2019 sp. zn. NZ 919/ 2019 bylo následně osvědčeno, že převod tohoto pojistného kmene zahrnuje až na výjimky veškeré pojistné smlouvy, a to včetně pojistné smlouvy, z níž vyplývá nárok, jenž je předmětem tohoto řízení. Se zřetelem na pozbytí vlastnického práva k uvedenému pojistnému kmeni, vznesla námitku nedostatku své pasivní legitimace a navrhla z tohoto důvodu zamítnutí žaloby.

4. Usnesením zdejšího soudu z 12. 6. 2020 č.j.: 31 C 78/2019-76 bylo k návrhu žalobkyně rozhodnuto o připuštění na stranu žalovanou, vedle [právnická osoba], [IČO], dalšího účastníka, a to [právnická osoba], [IČO].

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

6. Z emailového potvrzení objednávky z 22. 5. 2019 (čl. 83) vzal soud za prokázané, že žalobkyně si u společnosti objednala zájezd v ceně 17 800 Kč, a to pro dvě dospělé osoby v termínu od 22.- 28.7.2019 Na konci objednávky je dán pokyn k úhradě zájezdu v celkové výši 35 600 Kč ve prospěch účtu: [bankovní účet], kdy jako majitel účtu je uvedena společnost [právnická osoba] Z příloh k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, konkrétně pak z faktury [číslo] (čl. 84) se podává, že k úhradě je žalobkyně povinována platbou ve výši 35 600 Kč, dodavatelem je společnost a na faktuře je též poznámka, že společnost není plátcem DPH. Z potvrzení o přijetí platby z 31. 5. 2019 ([číslo]) vyplývá, že společnost obdržela platbu vyfakturovanou za objednaný zájezd a žalobkyni zasílá voucher na objednané služby s tím, že pokyny k zájezdu budou zaslány 15 dní před odjezdem. Z výpisu z účtu č.: [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od 1. 31.5.2019 (čl. 97) je patrné, že dne 22. 5. 2019 byla odeslána platba ve výši 35 600 Kč na účet společnosti s poznámkou [příjmení] [jméno] [příjmení]. V nabídce pojistné smlouvy na cestovní pojištění [číslo] (též číslo pojistné smlouvy) (čl. 53-54) je jako pojistitel uvedena žalovaná 1. podnikající ještě pod obchodním jménem [právnická osoba], jako pojistník a pojištěný [číslo] je uvedena žalobkyně s tím, že název zvoleného pojistného produktu zní EASY a neuskutečnění zájezdu je pojištěno s limitem pojistného plnění na částku 20 000 Kč. Jako cena cesty je uvedena částka 17 800 Kč a v kolonce údaje o poskytovateli zájezdu je uvedena společnost. Součástí je prohlášení pojistníka (žalobkyně), jenž svým podpisem stvrzuje, že smluvní vztah s žalovanou 1. z této smlouvy se neřídí jen touto smlouvou, ale i VPP, součástí je i potvrzení žalobkyně, že tyto podmínky převzala a před uzavřením pojistné smlouvy s nimi byla seznámena. Dokument je datován 24. 5. 2019 a je opatřen podpisy žalobkyně a osobou oprávněnou jednat za žalovanou 1. Z potvrzení o platnosti cestovního pojištění z 24. 5. 2019 (čl. 88) se podává, že pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovanou 1. [číslo] byla na základě výše uvedené nabídky sjednána. Ve VPP (čl. 22-46) jsou specifikovány pojistné podmínky – pojištění pro případ neuskutečnění zájezdu (čl. 44), kde v čl. 2 bodu 1 je uvedeno že:„ Pojištění se sjednává pro případ finanční ztráty pojištěného, která nastala v důsledku nahodilé skutečnosti spočívající v neuskutečnění zájezdu z důvodu úpadku cestovní kanceláře“. V čl. 1 bodě 1 je stanoveno, že:„ Cestovní kanceláří se pro účely tohoto pojištění rozumí podnikatel, který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy ve smyslu zákona upravujícího podmínky podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu“. V čl. 2 pod bodem 4 je pak uvedeno, že:„ Pojistnou událostí je vznik finanční ztráty v důsledku neuskutečnění zájezdu v době trvání pojištění z důvodu úpadku cestovní kanceláře, za kterou bylo nejpozději ve lhůtě 20 dnů ode dne vzniku pojistné události u pojistitele uplatněno a prokázáno právo na pojistné plnění“. Sdělením společnosti z 29. 6. 2019 (čl. 84) je veřejnosti oznámeno zablokování jejího účtu a sdělení o omezení činnosti následkem čehož došlo k přerušení obchodních vztahů se zahraničními agenturami a leteckými společnostmi. Z emailové komunikace z 2. 8. a 29. 8. 2019 (čl. 49-50, 86, 90) mezi zástupcem žalobkyně a žalovanou 1. se podává, že zástupce žalobkyně oznámil žalované 1. převzetí zastoupení žalobkyně, sdělil, že s argumentací žalované 1 ohledně nemožnosti vyplatit pojistnou náhradu nesouhlasí. Žalovanou 1. bylo též namítáno, že ani nedošlo k nahlášení pojistné události. Druhým emailem žalobkyně nahlásila pojistnou událost a zároveň zaslala žalované 1. předžalobní výzvu. Z informace ke škodní události z 25. 10. 2019 (čl. 47-48) se podává, že žalovaná 1. setrvala na svém stanovisku, tj. že škoda, jež byla žalobkyni způsobena, nevznikla v důsledku úpadku cestovní kanceláře, a proto nejsou splněny podmínky pro poskytnutí pojistného plnění. Sdělením Ministerstva pro místní rozvoj s názvem: [právnická osoba] – zákazníci neodcestovali v daných termínech (čl. 105-106) byla veřejnost upozorněna, že zmiňovaná společnost není oprávněna pořádat zájezdy a pokud inkasovala peníze, aniž by skutečně zprostředkovala uzavření smlouvy o zájezdu s cestovní kanceláří, pojištění pro případ úpadku v takovém případě zákazníka nechrání. V obchodních podmínkách společnosti je uvedeno, že společnost provozuje a spravuje portál hromadného nakupování na internetové stránce [webová adresa], je vlastníkem tohoto internetového portálu, vyvíjí činnost k tomu, aby dodavatelé měli možnost prostřednictvím tohoto portálu uzavírat s třetími osobami smlouvy na využití služeb/zboží, tj. zprostředkovává uzavření takových smluv. Dále je zde uvedeno, že [webová adresa] není účastníkem smluvních vztahů, nenese žádnou odpovědnost za splnění povinností ze zprostředkovatelské smlouvy a ani nenese odpovědnost za případnou škodu. Z notářského zápisu sp. zn. NZ 919/ 2019 vyplývá, že [právnická osoba], [IČO] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující shodně osvědčují doklad o koupi pojistného kmene spolu s přehledem tam vyňatých smluv. Z výpisu z živnostenského rejstříku společnosti (čl. 51) vyplývá, předmět podnikání společnosti je mj. provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Ve vztahu k žalované 1. žalobkyně vzala žalobu svým podáním z 12. 11. 2020 zpět, soud tedy dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. za souhlasu žalované 1. z 26. 11. 2020 řízení zastavil (výrok I.).

9. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále je o.z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Dle ust. § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ust. § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.

11. Podle ust. § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Dle odst. 2 téhož ust. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § [číslo] platí obdobně.

12. Dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (dále jen "koncese") oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst.

1. Dle odst. 3 téhož ust. v rámci koncese může cestovní kancelář rovněž a) nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, c) zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; smlouva o zájezdu v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván a e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Podle ust. § 3 odst. 1 stejného zákona provozovatel cestovní agentury (dále jen "cestovní agentura") je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnosti provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst.

3. Dle odst. 2 cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kanceláří. Podle odst. 3 kromě povinností podle zvláštního právního předpisu je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovi slovy "cestovní agentura", pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma. Podle odst. 4 Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezdu zprostředkováván; v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu.

13. Účastníci při jednání dne 10. 11. 2020 učinili pro řízení nesporným, že k uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní jako pojistníkem a pojištěným [číslo] na jedné straně a žalovanou 1. jako pojistitelem došlo dne 24. 5. 2019 s tím, že mezi účastníky ani nebylo sporu v tom, že v kolonce„ název cestovní kanceláře“ byla uvedena společnost [právnická osoba] Ikdyž žalobkyně později sporovala, že podpis na nabídce k uzavření pojistné smlouvy, není jejím podpisem a že smlouva byla uzavřena elektronickou formou na dálku, neshledal soud tuto skutečnost pro věc právně významnou, když skutečnost, že byla pojistná smlouva uzavřena dne 24. 5. 2019 a co bylo jejím předmětem, učinili účastníci nesporným, tato skutečnost vyplývá i z provedeného dokazování, a to z nabídky pojistné smlouvy na cestovní pojištění a následně z žalobkyní doloženého potvrzení o platnosti cestovního pojištění z téhož dne, z něhož je patrné, že žalobkyně tuto nabídku vedenou pod stejným pořadovým číslem jako pojistnou smlouvu ([číslo]) akceptovala. V prohlášení pojistníka je pak uvedeno, že se předmětný smluvní vztah řídí i VPP a že před uzavřením smlouvy tyto podmínky převzala a byla s nimi seznámena. Soud proto argumentaci žalobkyně stran skutečnosti, že VPP nebyly žalobkyni předloženy, shledal účelnou, když žalobkyně do doby zahájení jednání takovou skutečnost netvrdila a ani z předložených důkazů taková skutečnost nevyplývá. Pokud by tomu tak bylo, žalobkyni ve smyslu ust. § 1845 o. z. svědčí jako pojistníkovi s povahou spotřebitele právo si tyto podmínky od pojistitele vyžádat, čemuž odpovídá zákonná povinnost žalované 1. (pojistitele) tyto podmínky v listinné podobě na její žádost poskytnout. Žalobkyně si však o znění těchto podmínek ani sama osobně ani v době, kdy již byla právně zastoupena nikdy nezažádala, soud tedy došel k závěru, že s nimi byla v rámci procesu uzavírání pojistné smlouvy seznámena. V těchto shora citovaných VPP jsou uvedeny podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění. Je v nich mj. jednoznačně stanoveno, že pojistné plnění je spjato toliko s úpadkem cestovní kanceláře a nikoliv s úpadkem cestovní agentury, avšak žalobkyně odvíjí svůj nárok na pojistné plnění z důvodu úpadku společnosti, jež není cestovní kanceláří, ale cestovní agenturou. Jak plyne i z výše citovaných zákonných ustanovení, společnost nikdy neměla oprávnění zájezd žalobkyni prodat, ale pouze toliko zprostředkovat. Žalobkyně zároveň měla být uvědoměna, pro jakou cestovní kancelář je zájezd zprostředkován. Navíc nelze odhlédnout, že uvedená skutečnost vyplývá i přímo z obchodních podmínek společnosti, kde je explicitně uvedeno, že využití služeb/zboží pouze zprostředkovává, není účastníkem těchto vztahů a nenese ani žádnou odpovědnost za případnou škodu z toho vzniklou. Žalovanou 1. namítaná okolnost, že ke dni podání žaloby nebyla ještě společnost v úpadku, byla zhojena ke dni 11. 3. 2020 vydáním usnesení o úpadku společnosti spojeného s prohlášením konkurzu. Nicméně ani tato okolnost nemůže ničeho změnit na skutečnosti, že v úpadku je cestovní agentura, jež dle zákona neměla oprávnění prodávat zájezdy, tj. škoda, jež žalobkyni vznikla, není událostí, na kterou by se vztahovalo povinnost žalované 1. poskytnout pojistné plnění. Uvedené vyplývá i ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, vůči němuž plyne cestovní agentuře ze zákona informační povinnost, jež na svých stránkách zveřejnilo varování, že uvedená cestovní agentura není sama oprávněna pořádat zájezdy a pokud inkasovala peníze, aniž by zprostředkovala uzavření smlouvy o zájezdu s cestovní kanceláří, pojištění pro případ úpadku v takovém případě zákazníka (žalobkyni) nechrání. Soud proto se zřetelem na skutečnost, že předmětem pojistné smlouvy nebyla škodní událost, o níž žalobkyně svůj nárok opírá, žalobu v rozsahu 17 290 Kč spolu s požadovaným příslušenstvím zamítl (výrok III.).

14. V žalované části ve výši 510 Kč však soud žalobě vyhověl, když mezi účastníky nebylo sporu, že tuto částku žalobkyně žalované 1. při uzavírání smlouvy jako pojistné uhradila. Avšak jak konec konců připustila při jednání 30. 11. 2020 sama žalovaná 2., na kterou přešlo vlastnické právo k předmětné pojistné smlouvě, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně do pojistné smlouvy uvedla název cestovní agentury domnívajíc se, že ji organizuje zájezd, nikdy by nemohlo dojít k pojistnému nebezpečí, a tedy ani k pojistné události kryté pojistnou smlouvou, soud tudíž ve smyslu ust. §§ 2991 a 2993 o. z. zavázal žalovanou 2. k zaplacení částky představující uhrazené pojistné.

15. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1. je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., podle něhož je účastník, který zastavení řízení zavinil, povinen hradit jeho náklady. Žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno, tím, že vzala svůj návrh zpět, ikdyž již ve fázi řízení, kdy byla žalovanou 1. vznesena námitka nedostatku pasivní věcné legitimace, mohla podat návrh ve smyslu ust. § 107 o. s. ř., žalovaná 1. v té době ani nebyla zastoupena advokátem. Navíc žalobkyně i po vyjevení předběžného právního názoru soudem, setrvala, jak vyplývá z protokolu z jednání z 10. 11. 2020, na stanovisku, že žalované by měly být obě dvě pojišťovny, neboť se obávala, že ze smlouvy by zůstal jen závazek, jenž by vyžadoval souhlas věřitele. Nicméně soud ve shodě s žalovanou 1. má za to, že po vznesení námitky nedostatku pasivní legitimace, kdy veškeré informace tvrzené žalovanou 1. byly veřejně dostupné, mohla učinit jiný procesní úkon. Setrvala-li však i při jednání dne 10. 11. 2020, že žalovanými by měly být obě dvě pojišťovny, zavinila zastavení řízení ve vztahu k žalované 1. a soud jí proto zavázal k náhradě nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem ve výši 7 696 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 800 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.

16. Výrokem V. soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když shledal, že jsou zde ve smyslu ust. § 150 o. s. ř. důvody hodné zvláštního zřetele spočívající ve skutečnosti, že žalobkyně do kolonky pojistné smlouvy uvedla název cestovní agentury domnívajíc, že je to cestovní kancelář, u níž si zakoupila zájezd a na druhou stranu žalovaná 2., aniž by si informaci jakkoli ověřila, uzavřela s žalobkyní pojistnou smlouvu, na jejímž základě by nikdy nemohlo dojít k události, jež by za těchto okolností byla kryta předmětnou pojistnou smlouvou.