37 C 112/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa , o zaplacení 94 813 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 937 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 937 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 87 876 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 94 813 Kč za den [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 87 876 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu na řízení ve výši 2 900 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 94 813 Kč s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňoval, že se domáhal v původním řízení zaplacení částky 73 393 Kč proti celkem pěti žalovaným. Žalobce upozorňoval na to, že rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] byl zrušen, a to pro nepřezkoumatelnost. Dále tvrdil, že soud byl od dubna [rok] do června [rok] téměř rok nečinný. Nadto podle žalobce nemohlo být řízení ze zákona dnem [datum] přerušeno. Pokud by tomu tak bylo, rozhodnutí soudy by musela být nulitní a navíc původní žalovaní nebyli solidární dlužníci.

2. Podle žalobce původní řízení trvalo 10 let a 3 měsíce. S ohledem na skutečnost, že žalobci hrozilo, že bude hradit náhradu nákladů řízení ve výši 180 000 Kč, považoval žalobce význam původního řízení za zvýšený. S ohledem na délku původního řízení, jakož i posun cenové hladiny požadoval žalobce, aby soud vyšel ze základní částky 20 000 Kč za první dva roky a pak za každý další rok původního řízení. Žalobce vypočetl svůj nárok na částku 185 001 Kč, avšak vzhledem k tomu, že mu žalovaná již dne [datum] plnila částku ve výši 90 188 Kč, požadoval pouze zaplacení částky 94 813 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobce u žalované uplatnil dne [datum] svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Dále zdůraznila, že nárok žalobce vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum], které bylo žalobci omylem zasláno až dne [datum]. K meritu věci žalovaná uvedla, že shledala, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, tj. bylo zatíženo nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk. Žalovaná však zdůraznila, že bylo namístě ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk přiznat žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 90 188 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku [název soudu] sp. zn. Cpjn 206/2010. Zdůraznila přitom, že základní částku bylo namístě ponížit o 30 % z důvodu složitosti původního řízení a o 5 % z důvodu sníženého významu původního řízení pro žalobce, neboť po zpětvzetí podstatné části žaloby dne [datum] zůstala předmětem původního řízení pouze částka 8 000 Kč.

4. S ohledem na to, že částka 90 188 Kč byla již žalobci žalovanou vyplacena, navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

5. Ve věci se konalo dne [datum] jednání. Na tomto jednání strany setrvaly na svých stanoviscích a žalovaná vznesla námitku promlčení.

6. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry.

7. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázaném, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Žádost vypořádala žalovaná svým stanoviskem ze dne [datum], když žalobci částečně vyhověla, shledala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu s ohledem na nepřiměřenou délku dotčeného řízení a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 90 188 Kč. Tato částka mu byla vyplacena dne [datum]. Samotné stanovisko ovšem s ohledem na administrativní nedopatření bylo žalobci doručeno až dne [datum].

8. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

9. Ze spisu vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] došla na OS pro [část Prahy] [celé jméno žalobce] (dále„ žalobce“) na 73 393 Kč s příslušenstvím proti Ing. [jméno] [příjmení] (dále jen„ žalovaný 1“) a [jméno] [jméno] (dále jen„ žalovaný 2“), [jméno] [příjmení] (dále jen„ žalovaný 3“), [jméno] [příjmení] (dále jen„ žalovaný 4“) a Mgr. [jméno] [příjmení] (dále jen„ žalovaný 5“), všichni dohromady také jako dědicové, za neuhrazené pohledávky z titulu půjčky. Usnesením ze dne [datum] žalobce vyzván k zaplacení SOP do 3 dnů. Výzva doručena [datum]. Dne [datum] žalobce zaplatil SOP. [datum] vypraven dotaz soudní komisařce JUDr. [příjmení], zda bylo skončeno dědické řízení po zemřelém [jméno] [jméno]. Dne [datum] došla soudu zpráva od JUDr. [příjmení], kde bylo sděleno, že řízení pravomocně skončilo dne [datum], přičemž do pasiv dědictví nejsou zahrnuty pohledávky žalobce, jelikož je dědici neuznali. Usnesením ze dne [datum] žalovaní vyzváni k vyjádření. Dne [datum] došlo na soud vyjádření žalovaných 1 a 2 zastoupených advokátkou JUDr. [příjmení]. Další vyjádření nedošla. Dne [datum] vypraveno předvolání k ÚJ na [datum] a rozesláno vyjádření žalovaných 1 a 2. Na jednání dne [datum], kdy bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného 3, bylo odročeno na [datum] za účelem provedení dalšího dokazování. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných 1 a 2. Dne [datum] doručena žádost o sdělení stavu řízení PČR, místní oddělení [část obce] o zapůjčení spisu PCŘ, místní oddělení [část obce] a MS pro [část Prahy]. Dne [datum] došlo na soud sdělení PČR. Dne [datum] vrácen spis OS pro [část Prahy]. Na ÚJ dne [datum] odročeno za účelem doplnění dokazování. Dne [datum] usnesením ze dne [datum] uloženo žalobci doplnění žaloby. Dne [datum] žaloba doplněna. Přípisem ze dne 9. 3. požádáno žalobcem o prodloužení lhůty k doplnění. O tomto nebylo nikterak rozhodnuto. Na jednání dne [datum] za účelem možné mimosoudní dohody účastníků odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaných 3-5 v zast. JUDr. [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] JUDr. Čertoch vyzván k doložení PM do 7 dnů. Dne [datum] došla soudu žádost žalobce o zasílání písemností s pokynem neukládat. Dne [datum] došla soudu PM JUDr. [příjmení] za žalované 3-5. Dne [datum] došla soudu žádost žalobce el. poštou na přerušení řízení, než OS pro [část Prahy] vlastnictví k nemovitosti. Dne [datum] zasláno předsedou senátu prosba o zaslání vyjádření JUDr. [příjmení] k návrhu žalobce na přerušení. [příjmení] den zaslán souhlas [příjmení] s návrhem. [příjmení] den žalobce a [příjmení] vyrozuměni el. poštou o zrušení jednání na [datum]. Usnesením ze dne [datum], v právní moci [datum] řízení přerušeno do skončení řízení u OS pro [část Prahy] platnosti kupní smlouvy, od které se odvíjí zaplacení kupní ceny, případné započtení žalované částky. Dne [datum] vyhotoven referát, lh. 6 měsíců. Po zjištění z infosoudu, že řízení u OS 5 stále probíhá, kdy v tomto řízení byl na den [datum] nařízeno jednání. Dne [datum] vyhotoven referát, lh. 3 měsíce po zjištění z infosoudu, že řízení u OS pro [část Prahy] probíhá, s tím, že v záznamu stojí, že dne [datum] byl podán opravný prostředek v dotčeném řízení u OS pro [část Prahy]. Dne [datum] vyhotoven referát, lh. 2 měsíce, zjištěno, že dne 10. 9 odeslán spis OS pro [část Prahy]. Dne [datum] referát, spis stále na MS, dosud nerozhodnuto, lh. 2 měsíce. Dne [datum] referát, že bylo zjištěno z infosoudu, že dne [datum] byl vyřízen opravný prostředek ve věci OS pro [část Prahy]. Dne [datum] vrácen spis na OS 5. Dne [datum] došla na OS 5 žádost o rozsudek s doložkou právní moci a o odvolací rozhodnutí s doložkou právní moci. Dne [datum] opětovně zaslána předchozí žádost. Dne [datum] došla soudu žádost žalobce o zasílání na novou adresu s návrhem na pokračování a rozsudkem OS pro [část Prahy] j. [číslo jednací], kdy tedy bylo v tomto rozsudku rozhodnuto, že žaloba se zamítá (právní moc dne [datum] ve spojení s rozsudkem MS v [obec] č. j. [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, resp. měněn byl jen výrok o nákladech). Usnesením ze dne [datum] pokračováno v řízení, právní moc [datum]. Dne [datum] vypraveno předvolání k ÚJ na [datum]. Usnesením ze dne [datum] žalovaní vyzváni k předložení listin a navržení jiných důkazů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření od JUDr. [příjmení], že zastupuje jen žalovaného 3, protože žalovaný 5 daroval svůj dědický podíl žalovanému 3. Jinak nenavrhoval další důkazy. Dne [datum] došlo soudu vyjádření [příjmení], zástupce žalovaných 1 a 2, která také nenavrhovala nic dalšího. Dne [datum] došel soudu rozsudek OS 5 a MS od OS pro [část Prahy] další rozsudky. Na jednání dne [datum] bylo odročeno na [datum] za účelem příp. doplnění dokazování a rozhodnutí ve věci, přičemž soud vyzval účastníky, aby případné návrhy na doplnění dodali soudu nejpozději týden před jednáním. Dne 29. 10. vypraveno volání k ÚJ na [datum], požádán NS v [obec] o zapůjčení spisu o dovolání do rozsudku MS v [obec], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] došlo vyjádření žalovaných 1 a 2 s návrhem na doplnění dokazování. El. dopisem ze dne [datum] doručena omluva z jednání JUDr. [příjmení] pro nemoc a návrh na doplnění dokazování. Dne [datum] navrhl předložit uznání dluhu. Na jednání dne [datum] byl realizován výslech svědkyně [příjmení] [příjmení]. Jednání pak bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Na jednání dne [datum] odročeno za účelem doplnění dokazování na [datum], navržen důkaz svědkem. Dne [datum] urgence NS v [obec], aby byl zaslán spis [spisová značka], který byl zaslán [datum]. Dne [datum] návrh žalovaných 1 a 2 k doplnění dokazování 4 svědky. Dne [datum] dodána soudu do DS žádost JUDr. [příjmení] o odročení jednání. Nakonec dána substituční PM a jednání odročeno nebylo. Na jednání dne [datum] jednání odročeno na [datum] za účelem provedení dalšího dokazování. Nedostavil se svědek [příjmení], který se omluvil s ohledem na autonehodu, a soud nepředvolal 2 navržené svědky. Na jednání dne [datum] jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum]. Na jednání dne [datum] vyhlášen rozsudek. V částce 8 000 Kč s úrokem z prodlení zastaveno. V částce 65 393 Kč s úrokem z prodlení zamítnuto. Dne [datum] došlo na soud vyúčtování k zastupování JUDr. Cilínkové. [datum] došlo odvolání žalovaných 1 a 2 do výroku o nákladech řízení dne [datum] žalobcem podáno odvolání do výroku 2, 3 a 4. Dne [datum] došla soudu žádost JUDr. Čertocha o vyznačení právní moci, zaslání odvolání. Usnesením ze dne [datum] vyzván žalobce k zaplacení SOP za odvolání. Složeno na účet dne [datum]. Dne [datum] došla MS v [obec] předkládací zpráva, resp. mu byl předložen spis. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] žádost JUDr. [příjmení] o odročení jednání z důvodu kolize. Nakonec mu byla udělena substituční PM. Dne [datum] omluva z jednání JUDr. [příjmení] z důvodu pohřbu. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly zrušeny výroky 2, 3 a 4 napadeného rozhodnutí. Právní moc rozhodnutí [název soudu] [datum]. Soud prvého stupně neprovedl dokazování v rozsahu potřebném pro precisní posouzení věci. Usnesením ze dne [datum] žalovaní vyzváni k doplnění dokazování v souladu s rozsudkem MS v [obec]. Dne [datum] došel soudu návrh žalovaných 1 a 2 na doplnění dokazování znaleckými a odbornými posudky. Dne [datum] došel návrh žalovaného 3 na doplnění důkazů. Dne [datum] vypraveno doplnění žalovaných žalobci. Usnesením ze dne [datum] řízení přerušeno z důvodu úpadku žalovaného 4, právní moc usnesení [datum], úřední záznam ze dne [datum] od 1. 1. do [datum], předseda senátu na stáži u MS v [obec]. V mezidobí byly nicméně činěny úkony zastupujícím soudcem. Referátem ze dne [datum] dáno na lh. 2 měsíce. Referátem [datum] dáno na lh. 3 měsíce. Dne [datum] došel návrh na zpětvzetí žaloby vůči žalovaným 1 a 2 v celém rozsahu na základě mimosoudního jednání. Dne [datum] došel soudu souhlas žalovaných 1 a 2 se zpětvzetím. Dne [datum] nabylo právní moci usnesení o vyloučení řízení vůči žalovaným 1 a 2 k samostatnému projednání. Dne [datum], [datum], 16. 4. 202, [datum] dáno na lh. 3 měsíce. Usnesením ze dne [datum] vyzván žalobce ke sdělení, zda na žalobě trvá. Dne [datum] žalobce sdělil, že trvá. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] došla soud žádost žalobce o odročení. Jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] odročeno za účelem opětovného obeslání zastoupených žalovaných na [datum]. Na jednání dne [datum] řízení zastaveno vůči všem 3 zbylým žalovaným. Na jednání byla žaloba vzata zpět. Všichni souhlasili. Právní moc usnesení o zastavení řízení dne [datum].

10. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

11. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

12. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

16. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 94 813 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

18. Soud má nicméně za to, že před zkoumáním naplnění podmínek stanovených OdpŠk (pokud se jedná o samotný žalovaný nárok) je nejprve nezbytné zabývat se námitkou promlčení tvrzeného nároku žalobce, kterou vznesla žalovaná. Uplatní-li totiž účastník v civilním řízení soudním důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

19. Z relevantních zákonných ustanovení plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí lhůtě (viz § 32 odst. 3 OdpŠk). Rozlišuje se přitom nárok založený nepřiměřenou délkou řízení (§ 13 odst. 1 věta druhá a třetí a § 22 odst. 1 věta druhá a třetí) od nároků ostatních, ve všech případech však jde o kombinaci na sobě nezávislé subjektivní a objektivní promlčecí lhůty. Pro případy újem vyvolaných nepřiměřenou délkou řízení je běh obou lhůt modifikován konstrukcí nemožnosti uplynutí lhůty, pro niž je rozhodující konec řízení, v němž k průtahům došlo; promlčení (skončení subjektivní ani objektivní lhůty) nemůže nastat dříve, než uplyne doba šesti měsíců od skončení tohoto řízení. Vzhledem k tomu, že nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení vzniká přímo v důsledku nepřiměřené délky řízení, žádné důkazy v tomto ohledu soud po poškozeném v zásadě nepožaduje, a spočívá ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. NS Cpjn 206/2010, [spisová značka]), uplatní se v těchto případech prakticky vždy pouze lhůta uvedená v § 32 odst. 3 větě druhé, která je spojena se skončením řízení, jímž judikatura rozumí okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. Do řízení je přitom nutno započítat i případné řízení o dovolání, řízení o kasační stížnosti i řízení o stížnosti ústavní, a to i tehdy, bylo-li toto řízení pro poškozeného neúspěšné (srov. například rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tyto závěry o skončení řízení by ovšem neměly platit v případě, kdyby bylo podáno zjevně opožděné dovolání (kasační stížnost, ústavní stížnost) pouze s cílem zvrátit marné uplynutí promlčecí lhůty.

20. V projednávané věci platí, že původní řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Žalobce svůj nárok ve smyslu § 14 OdpŠk uplatnil u žalované dne [datum]. Žaloba byla u soudu podána dne [datum]. Promlčecí lhůta stanovená v § 32 OdpŠk tak uplynula až dne [datum] (když byla lhůta stavěna v období od [datum] do [datum], a to v souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk). Námitka promlčení vznesená žalovanou tak není důvodná.

21. K tomu soud uvádí, že projednání nároku u příslušného úřadu je skončené doručením stanoviska (sdělení) poškozenému či jeho právnímu zástupci, že nárok bude či nebude, zcela nebo zčásti, uspokojen. Pokud úřad prohlásí své stanovisko za konečné, mají se jím za vypořádané všechny uplatněné nároky, tj. i ty, o kterých se úřad výslovně nezmiňuje. Případný nesouhlas poškozeného se stanoviskem či další pokusy o jednání s úřadem již nemají na běh promlčecí lhůty žádný vliv (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jinak řečeno, i když bylo mezi účastníky nesporné, že částka 90 188 Kč byla žalobci vyplacena dne [datum], samotná tato skutečnost nemohla na stavění promlčecí lhůty mít žádný vliv. Rozhodný je totiž pouze okamžik doručení stanoviska, které bylo v projednávané věci žalobci doručeno až [datum]. Na tom nemůže ničeho změnit argumentace žalované, která namítala, že pouze administrativním nedopatřením své stanovisko žalobci nezaslala. Žalobce pak měl žalovanou na toto pochybení upozornit. Podle názoru zdejšího soudu však platí, že z relevantní zákonné úpravy jednoznačně plyne, že bylo a je věcí žalované, aby řádně zasílala svá stanoviska, přičemž není povinnosti žadatelů se případně včasného vydání stanoviska domáhat. Vyplacení přiznané částky pak v žádném případě nemůže zaslání stanoviska nahradit, neboť právě a jedině ze stanoviska žalované je seznatelné, v jaké rozsahu a na který z uplatněných nároků a z jakých důvodů žalovaná plnila. Tyto informace jsou pak jistě pro poškozené stěžejní, a to nejenom pro uplatnění svého nároku u soudu, jak správně argumentoval žalobce.

22. Dále podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

23. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

24. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

25. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne [datum], kdy byla OS doručena žaloba. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo posuzované řízní pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 10 let a 3 měsíce.

26. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

27. Po hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standardně obtížná (resp. složitá). Předmětem řízení totiž byl nárok opírající se o zápůjčku peněz. Po procesněprávní stránce byla podle soudu věc obtížnější (resp. složitější). Procesněprávní složitost původního řízení pak byla dána řízeními o opravných prostředcích a jejich výsledkem a tím, že soudy v původním řízení rozhodovaly o vyloučení věci, zpětvzetí, řízení bylo přerušeno a soudy dále např. vyzývaly k doplnění žaloby. Přehlédnout rovněž nelze, že původní řízení se vedlo celkem proti pěti žalovaným. Po stránce skutkové pak byla věc rovněž mírně obtížnější (resp. mírně složitější), což plyne zejm. z rozsáhlého dokazování (ve věci byli vyslýcháni svědci, provedeny rozsáhlé listinné důkazy a ustanoven znalec). Celkově proto soud považuje věc za obtížnou (resp. složitou).

28. Dále je třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud sice nezaznamenal (a žalobce to ani netvrdil), že by se nažil o urychlení řízení, resp. že by podal žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

29. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Jednalo se totiž o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobce ani netvrdila (a logicky ani neprokázal), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých„ typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pro úplnost soud k tomu dodává, že nepovažuje žalobcovo tvrzení stran významu předmětu původního řízení svou povahou za aspekt individuální, avšak za aspekt typový. Jinak řečeno, pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že význam předmětu řízení pro něho byl dán nejenom žalovanou částkou, nýbrž i náklady původního řízení, jedná se o aspekt typový, nikoliv individuální. Platí totiž, že vždy je třeba přihlédnout nejen k výši žalované částky, ale i k příslušenství předmětu řízení, kterými jsou i náklady řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. K významu řízení soud dodává, že není pravda, že by po zpětvzetí ze dne [datum] byl význam řízení pro žalobce menší, resp. že by předmětem původního řízení poté byla jenom částka 8 000 Kč. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že zpětvzetím ze dne [datum] vzal žalobce svoji žalobu zpět pouze proti žalovaným 1 a 2. I poté pak byla předmětem řízení částka 65 393 Kč s příslušenstvím (po právní moci výroku rozsudku ze dne [datum], kterým bylo původní řízení co do částky 8 000 Kč zastaveno).

31. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení nezaznamenal období nečinnosti. Na druhou stranu podle soudu bylo původní řízení zatíženo nekoncentrovaným postupem. Ten soud spatřuje ve skutečnosti, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen soudem odvolacím, neboť soud I. stupně neprovedl dokazování v dostatečném rozsahu. K tomu se zdůrazňuje, že soud nemá za to, že by původní řízení bylo zatíženo průtahy, jak namítal žalobce, a to s ohledem na přerušení řízení podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb. Platí totiž, že žalobce žaloval v původním řízení dědice, kteří odpovídali solidárně (viz § [číslo] věta druhá a § 1707 zákona č. 89/2012 Sb.).

32. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

33. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

34. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

35. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobci částkou 6 937 Kč.

36. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 10 let řízení 135 000 Kč) a dále 1250 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 3 750 Kč za dalších 3 měsíce řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku; původní řízení totiž soud nepovažuje za extrémně dlouhé, a to zejm. s ohledem na procesněprávní a skutkovou složitost věci (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

37. Vypočtená základní částka ve výši 138 750 Kč byla ponížena o 30 % z důvodu složitosti původního řízení (s ohledem na skutkovou a procesněprávní složitost věci). Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Soud zvláště nezohledňoval nekoncentrovaný postup soudu I. stupně v původním řízení, když právě tento postup v posledku vedl k samotnému závěru o nepřiměřenosti délky původního řízení. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 30 %, tj. na výslednou částku 97 125 Kč. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobci již zaplatila částku 90 188 Kč, soud žalobci výrokem I. tohoto rozsudku přiznal pouze částku 6 937 Kč a ve zbytku žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

38. Pouze pro úplnost se dodává, že soud nenavýšil přiznané zadostiučinění s ohledem na změněné hospodářskou situaci panující v České republice, jak požadoval žalobce. Jak totiž judikoval [název soudu] v kontextu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, výše přiměřeného zadostiučinění by měla odpovídat konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, přičemž na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny či životní úrovně (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). To, že neexistuje důvod se od této judikatury odchýlit, vysvětloval [název soudu] opakovaně (srov. např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]), a k témuž závěru se přihlásil i [název soudu] (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1303/21).

39. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

40. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum] Lhůta 6 měsíců žalované tedy uplynula dne [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne [datum], a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci úroky z prodlení z přisouzené částky od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl (viz výroky I. a II. tohoto rozsudku). Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

41. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. K tomu soud zdůrazňuje, že v projednávané věci platí, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením. Žalobce byl plně úspěšný, co do základu svého nároku, přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu.

42. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

43. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a náhrady v paušální výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (žaloba, příprava a účast na jednání dne [datum]). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

44. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.