37 C 118/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B bytem adresa oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vydání věci I. Žaloba žalobkyně na vydání věci, konkrétně na vydání bytu na adrese , adresa, ve , číslo, . patře, ke kterému se vchází po pravé straně od schodů do chodby a vpravo, úplně v zadní části chodby, při pohledu z ulice, čelem k domu, jde o 2 okna ve , číslo, . patře na okraji domu vlevo, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 640 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného 1. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 340 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného 2. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě ze dne , datum, požadovala na žalovaných vydání věci, konkrétně vrácení bytové jednotky na adrese , adresa, , ve třetím poschodí. V žalobě uvedla, že do domu nemá přístup, nemá plánek bytů ani čísla bytů k dispozici, ve , číslo, . patře se vejde, po pravé straně od schodů, do chodby a vpravo, úplně v zadní části chodby, jedná se o byt jejích prarodičů. Při pohledu z ulice, čelem k domu, jde o 2 okna ve , číslo, . patře na okraji domu vlevo. Žalobkyně je vnučkou , jméno FO, a , jméno FO, . Dne , datum, si , jméno FO, zakoupil výše uvedený byt. Byt je tedy rodiny žalobkyně. Městská část , adresa, se v roce , rok, nedostatečně vypořádala při restituci a privatizaci bytového fondu s ověřením vlastníků bytů a vydal celým dům vč. pozemku , tituly před jménem, , jméno FO, . Dokumenty pana , tituly před jménem, , jméno FO, , tak i jeho dědiců (žalovaných) včetně dcery , jméno FO, jsou zatíženy protiprávním jednáním.

2. Městský soud v , adresa, usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, změnil usnesení soudu I. stupně, že se žaloba odmítá tak, že se žaloba neodmítá. V odůvodnění uvedl, že se žalobkyně vynasnažila vlastními slovy identifikovat byt, jehož vydání se domáhá. Zároveň uvedla pochopitelné obtíže, které jí brání v bližším popisu. Pokud soud I. stupně seznal, že tento popis stále není dostačující, měl žalobkyni v tomto směru poučit a vyzvat k označení důkazů. Odmítnutí žaloby za popsaného stavu proto nelze hodnotit jinak než jako předčasné. Soud tedy s ohledem na závazný právní názor instančně superiorního soudu věc meritorně projednal.

3. Žalovaný 1. se ve věci vyjádřil tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Uvedl, že je opakovaně šikanován postupem žalobkyně. Žalovaní jsou vlastníci celé dotčené nemovité věci, která jako bytový dům č.p. , hodnota, , na adrese , adresa, stojí více jak 150 let, přičemž téměř 100 let pak tvoří rodinný majetek. Bytový dům nikdy nebyl rozdělen na bytové jednotky ani nikdy neměl samostatné byty ve vlastnictví. Celá nemovitá věc, tj. včetně i podlaží č. , hodnota, , byla od roku , rok, ve vlastnictví pana , jméno FO, , následně byla převedena na paní , jméno FO, , v roce , rok, pak na , jméno FO, , následně v roce , rok, do spoluvlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , od roku , rok, pak byla ve vlastnictví pana , jméno FO, a od roku , rok, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , kteří nemovitou věc převedli dle směnné smlouvy (tato je k dispozici) na prababičku žalovaných, paní , jméno FO, , paní , jméno FO, (prababička žalovaných) byla vlastníkem předmětné nemovitosti dle směnné smlouvy ze dne , datum, od , datum, . Dne , datum, pak došlo k nucenému odejmutí vlastnického práva, podle usnesení stát. notářský v , adresa, z , datum, č., hodnota, a bylo vloženo vlastnické právo pro Československý stát – , název, syn paní , jméno FO, , pan , tituly před jménem, , jméno FO, (dědeček žalovaného) požádal o vydání majetku, přičemž tento mu byl vrácen na základě dohody o vydání věci ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, . Nemovitou věc pak nabyla paní , jméno FO, (matka žalovaného) postupně, nejprve na základě smlouvy o převodu nemovitosti , číslo, a dále v rámci dědictví dle usnesení soudu o dědictví , spisová značka, ze dne , datum, , po svém otci, panu , tituly před jménem, , jméno FO, . Po smrti paní , jméno FO, nabyl nemovitou věc žalovaný, společně se druhým žalovaným dle usnesení soudu o dědictví , číslo jednací, , ze dne , datum, . Žalovaný je tak řádně zapsán jako spoluvlastník o velikosti id. jedné poloviny, celého domu č.p. , hodnota, , jež je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , jak plyne z LV č. , hodnota, , v rámci něhož se nachází i byty v rámci , číslo, . podlaží. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobce zřejmě mylně zaměňuje trvalý pobyt s vlastnickým právem, přičemž přihláška trvalého pobytu občana obsahující mylně či nepřesně uvedenou informaci prosinci , rok, nemůže mít vliv na vlastnická práva, resp. nezakládá právní skutečnost vedoucí k převodu či přechodu vlastnického práva. Žalovaný 1. dále uplatnit námitku vydržení a námitku promlčení z procesní opatrnosti.

4. Žalovaný 2. uvedl, že rovněž žalobu neuznává a navrhuje zamítnutí. Žalobkyně již vydírala maminku žalovaných před její smrtí v roce , rok, , posílala jí opakovaně dopisy ve kterých tvrdila, že nemá kde bydlet, nemá žádné peníze a potřebuje se do bytu ihned nastěhovat. Všechny údaje již byly na katastru mnohokrát prověřeny.

5. Soud ve věci zjistil následující skutečnosti.

6. Z opisu oddacího listu pořízeného dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , nar. , datum, uzavřel dne , datum, manželský svazek s , jméno FO, , nar. , datum, .

7. Z opisu oddacího listu ze dne , datum, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, uzavřel dne , datum, manželský svazek s , jméno FO, , nar. , datum, .

8. Z rodného listu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je rozená , jméno FO, , jejím otcem je , jméno FO, , nar. , datum, , syn , jméno FO, a , jméno FO, roz. , adresa, . Matkou žalobkyně je , jméno FO, , roz. , jméno FO, , nar. , datum, , dcera , jméno FO, a , jméno FO, roz. , jméno FO, .

9. Ze sdělení Ministerstva vnitra č. j. , číslo jednací, soud zjistil, že adresa místa trvalého pobytu žalobkyně je od , datum, , adresa, , předchozí adresa místa trvalého pobytu byla od , Datum narození žalobkyně, , adresa, , datum ukončení trvalého pobytu je neznámé, neboť neexistuje záznam.

10. Z domovního seznamu z roku , rok, k domu , adresa, , č.p. , hodnota, , soud zjistil, že , jméno FO, spolu s , jméno FO, jsou v tomto seznamu uvedeni. U , jméno FO, je nevyplněná kolonka ve sloupci „V případě podnájmu u koho bydlí“. U , jméno FO, je v popsaném sloupci uvedeno „u manžela“.

11. Z přihlášky k trvalému pobytu občana ze dne , datum, soud zjistil, že se , jméno FO, ke dni , datum, přihlásil k trvalému pobytu v domě na adrese , adresa, . V kolonce „v podnájmu u“ je uvedeno „vl. byt“ jiným stylem písma, než v jakém jsou vyplňovány ostatní kolonky, rovněž barva písma je výraznější než v ostatních kolonkách. V kolonce „Podpis majitele bytu nebo domu (správce)“, pak stojí podpis , jméno FO, .

12. Z přihlášky k trvalému pobytu občana ze dne , datum, soud zjistil, že se , jméno FO, ke dni , datum, přihlásila k trvalému pobytu v domě na adrese , adresa, . V kolonce „v podnájmu u“ je uvedeno „manžela“ jiným stylem písma, než v jakém jsou vyplňovány ostatní kolonky, rovněž barva písma je výraznější než v ostatních kolonkách. V kolonce „Podpis majitele bytu nebo domu (správce)“, pak stojí podpis , jméno FO, .

13. Z policejní přihlášky ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, , nar. Dne , datum, , byla přihlášena k novému bydlišti na adrese , adresa, .

14. Z osvědčení č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že v objektu č.p. , hodnota, v , adresa, , čís. n. , číslo, , byl zřízen – upraven domovní plynovod , jméno FO, . Plynovod byl uznán za způsobilý k vedení hořlavých plynů, podepsána za uživatele plynovodu , jméno FO, .

15. Z přípisu ze dne , datum, a příslušné doručenky soud zjistil, že dne , datum, požádala žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, o vydání bytu v domě , adresa, , č.p. , číslo, s odůvodněním, že byt patřil jejím prarodičům.

16. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, požádala žalobkyně , jméno FO, o vydání bytu v domě , adresa, , č.p. , číslo, s odůvodněním, že byt patřil jejím prarodičům a nemá kde bydlet.

17. Z přípisu ze dne , datum, a příslušné doručenky soud zjistil, že dne , datum, požádala žalobkyně , jméno FO, o vydání bytu v domě , adresa, , č.p. , číslo, s odůvodněním, že byt patřil jejím prarodičům a nemá kde bydlet.

18. Ze sdělení Městské části , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žádosti o vydání bytu v domě č.p. , číslo, na adrese , adresa, , nebylo úřadem vyhověno, neboť dům není ve správě ani ve vlastnictví ÚMČ , adresa, .

19. Ze sdělení Městské části , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že se Úřadu Městské části , adresa, nepodařilo dohledat v archivu žádnou složku týkající se prarodičů žalobkyně. Bylo pouze dohledáno, že dům , adresa, , byl v roce , rok, vrácen panu , tituly před jménem, , jméno FO, .

20. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že pozemek, na němž stojí budova č.p. , hodnota, , objekt k bydlení, adresní místa , adresa, , vlastní ze 3/5 , jméno FO, a ze 2/5 , tituly před jménem, , jméno FO, .

21. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí došlého Katastrálnímu úřadu pro , adresa, dne , datum, a z vyrozumění uvedeného katastrálního úřadu ze dne , datum, soud zjistil, že k návrhu vlastnického práva žalobkyně k bytu ve , číslo, . poschodí k bydlení na adrese , adresa, , nebylo katastrálním úřadem přihlíženo, neboť nebyla přiložena žádná listina, na jejímž základě má být právo zapsáno.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že vlastníkem pozemku, na němž stojí stavba bytový dům č. , hodnota, , adresa, , je ve vlastnictví žalovaných, každý v ½.

23. Z darovací smlouvy ze dne , datum, a z doložky ověření pravosti podpisu soud zjistil, že dne , datum, byla uzavřena darovací smlouva mezi , jméno FO, a , jméno FO, ohledně nemovitostí zapsaných dosud na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to domu č.p. , číslo, se stav. parc. č. , číslo, m2 patřících , jméno FO, podle dohody o vydání věci ze dne , datum, č. j. , číslo jednací, .

24. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, soud zjistil, že ve věci pozůstalosti po , jméno FO, se potvrzuje dědictví jediné dcery , jméno FO, .

25. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, soud zjistil, že majetek týkající se pozemku, jehož součástí je budova s č.p. , číslo jednací, , objekt k bydlení, po zůstavitelce , jméno FO, , nabyli rovným dílem žalovaní.

26. Z knihovní vložky č. , hodnota, a ze směnné smlouvy ze dne , datum, a doložky pravosti podpisu na uvedené smlouvě soud zjistil, že stavební plocha - dům č.p. , číslo, , katastrální obec , název, , katastrální číslo , hodnota, , byla od roku , rok, ve vlastnictví pana , jméno FO, , následně byla neznámého data převedena na paní , jméno FO, , v roce , rok, pak na , jméno FO, , následně v roce , rok, do spoluvlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , od roku , rok, pak byla ve vlastnictví pana , jméno FO, a od roku , rok, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, , kteří nemovitou věc převedli dle směnné smlouvy ze dne , datum, na prababičku žalovaných, paní , jméno FO, . Dne , datum, pak došlo k nucenému odejmutí vlastnického práva, podle usnesení stát. notářský v , adresa, z , datum, č., hodnota, a bylo vloženo vlastnické právo pro Československý stát – , název, .

27. Soud v projednávané věci učinil skutkový závěr, který je v souladu se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

28. Ke shora uvedenému soud dodává, že další navržené důkazy neprováděl, a to pro nadbytečnost.

29. Právně soud věc posoudil následovně.

30. Podle § 1011 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

31. Podle § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

32. Podle § 1089 odst. 1 OZ drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

33. Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

34. Podle § 1099 OZ vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

35. Podle § 614 OZ se nepromlčuje vlastnické právo ani právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene.

36. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 29 NSCR 7/2014). Jak opakovaně vysvětlil Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09).

37. Soud předně uvádí, že se zabýval námitkou promlčení nároku podanou žalovaným 1. V tomto ohledu občanský zákoník hovoří jasně o tom, že vlastnické právo je nepromlčitelné. Na tomto závěru je ustálená i judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2021, sp. zn. 28 Cdo 390/2021). Soud tedy námitku promlčení žalovaného 1. vyhodnotil jako nedůvodnou.

38. Rovněž námitku vydržení žalovaného 1. soud vyhodnotil jako nedůvodnou, neboť žalovaní jsou jedinými legitimními vlastníky věci bez výhrad. Vyhovění námitce vydržení by vyústilo ve zjevný oxymóron, neboť legitimní a jediní vlastníci věci nemohou vydržet vlastnické právo, které jim podle práva nezpochybnitelně náleží (k odůvodnění tohoto závěru viz níže).

39. Soud se tedy dále věcně zabýval otázkou, zda nárok tvrzený v žalobě žalobkyni skutečně náleží. K tomu soud uvádí, že za žalobu vindikační (reivindikační) je právní teorií (srov. např. Holub, M., Fiala, J., Bičovský, J., Občanský zákoník. Poznámkové vydání s judikaturou a novou literaturou. 12. vydání. , adresa, : , právnická osoba, ., 2006, str. 172) a praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 2602/98, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, v sešitu 2, ročník 2001) pokládána zejména žaloba vlastníka věci na vydání a odevzdání proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. Žalobou na vydání věci se tedy vlastník věci domáhá na tom, kdo mu tuto věc neoprávněně zadržuje, aby mu ji vydal do jeho (vlastníkovy) moci.

40. Pro posouzení, zda je požadavek žalobkyně na vydání věci (reivindikace) důvodný, je nezbytné aktivní věcná legitimace žalobkyně. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že žalobkyně aktivní věcnou legitimací k předmětu zdejšího řízení nedisponuje. Žalobkyně nedisponuje vlastnickým ani jiným právem k dotčenému bytu či dokonce k domu, ve které se byt nachází. Naopak žalovaní, především žalovaný 1., knihovní vložkou určitě a v plném rozsahu prokázal, jak se vyvíjelo vlastnické právo ohledně předmětu řízení, resp. bytového domu, v němž je dotčený byt lokalizován, kdo je oprávněným z vlastnického práva k předmětnému domu, respektive nemovitosti.

41. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listiny, ze kterých by takové vlastnické právo mohlo vyplývat. Žalobkyně sice předložila přihlášky k trvalému pobytu z roku , rok, s poznámkou „vl. Byt“. V této souvislosti je nicméně nezbytné konstatovat, že tato poznámka je učiněna v kolonce „v podnájmu u:“. Účel a smysl této poznámky tak nespočívá ve sdělení, že , jméno FO, je vlastníkem tohoto bytu, nýbrž že není v podnájmu. Tou plně odpovídá skutečnost, že na dotčeném formuláři je i kolonka pro podpis majitele bytu nebo domu (resp. správce), kde se podpis , jméno FO, ani , jméno FO, nenachází. Konečně důkazy předložené žalobkyní jednoznačně nemohou svou důkazní sílou překonat důkaz předložený žalovaným 1., konkrétně důkaz knihovní vložkou č. , hodnota, , ve které je autenticky a jednoznačně uvedeno, jak se vyvíjelo vlastnické právo ohledně předmětu řízení. Důkazní síla přihlášky k trvalému pobytu jistě v uvedené souvislosti zaostává ve srovnání s důkazní silou knihovní vložky.

42. K tomu se zdůrazňuje se, že v současném civilním procesu se vychází ze zásady volného hodnocení důkazů, kdy každý důkaz je třeba hodnotit nejenom zvlášť, ale i v jeho vzájemných souvislostech; zároveň jsou také důkazy hodnoceny ve vztahu k tvrzením, která soudu účastník předkládá (viz § 132 o. s. ř.; srov. také nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Zákonodárce ponechává na soudci, aby na základě vlastního svobodného uvážení hodnotil provedené důkazy a veškeré jednání stran, a nepředepisuje mu, jakou důkazní sílu má jednotlivým důkazním prostředkům přikládat. Je úkolem soudce, aby volným hodnocením důkazů dospěl k vnitřnímu přesvědčení, zda v konkrétní věci je určité skutkové tvrzení prokázané, či nikoliv (k tomu doktrinálně viz např. LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. Praha: Leges, 2017, s. 21 a n. nebo JIRSA, J. a K. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Praha: Wolters Kluwer, 2021, s. 75 a n.). Musí přitom dát účastníkům jasně najevo, jaká dílčí zjištění čerpal z každého jednotlivého důkazu a z jakých rozporů mezi provedenými důkazy a naopak shod mezi nimi vyvodil závěr o skutkovém stavu. Jak k tomu uvádí J. Jirsa – hodnocení důkazů je „korunou souzení“; jde o myšlenkový proces soudce, který si nemůže své rozhodnutí „nějak vyspekulovat“ (JIRSA, J. a K. HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Op. cit., s. 204). Odrazem tohoto myšlenkového procesu je odůvodnění soudního rozhodnutí, které musí být zřetelné, srozumitelné, logické a předvídatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. IV ÚS 1891/18). Na základě provedeného dokazování přitom soud dospěl k jednoznačnému závěru, že vlastníky dotčené věci jsou žalovaní, nikoliv žalobkyně (k tomu viz body 22-26 tohoto rozsudku).

43. S ohledem na výše uvedené tak soud reivindikační žalobu zamítl, neboť žalobkyně není aktivně věcně legitimována, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

44. O nákladech řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byli žalovaní ve věci úspěšní v celém rozsahu, byla jim přiznána plná náhrada nákladů řízení.

45. Pokud jde o náklady na zastoupení, za úkony učiněné do , datum, v souladu s § 9 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) náleží odměna z tarifní hodnoty ve výš i 10 000 Kč (tj. 1500 Kč za jeden úkon) a paušální náhrada výdajů ve smyslu § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč. Za úkony učiněné po tomto datu náleží odměna z tarifní hodnoty 30 000 Kč (tj. 2 300 Kč za jeden úkon) a paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč. Dlužno poznamenat, že za vykonané úkony týkajících se obou žalovaných náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 AT (v projednávané věci účast na jednání dne , datum, ). Právní zástupce žalovaných není plátcem DPH.

46. Náklady žalovaného 1. sestávají z nákladů na zastoupení advokátem učiněných před , datum, za tyto úkony ve smyslu § 11 AT: (i) příprava a převzetí věci a (ii) vyjádření k žalobě ze dne , datum, . Dále náklady žalovaného 1. sestávají z nákladů na zastoupení advokátem učiněných po , datum, ve smyslu § 11 AT: (i) vyjádření k odvolání dne , datum, a (ii) účast na jednání dne , datum, .

47. Celkem tak náklady žalovaného 1. představující částku 8 640 Kč.

48. Náklady žalovaného 2. sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 89a exekučního řád, jež spočívají v provedení 1 úkonu v částce 300 Kč (vyjádření k žalobě ze dne , datum, ). Dále tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem učiněných po , datum, : (i) příprava a převzetí věci a (ii) účast na jednání dne , datum, .

49. Celkem tak náklady žalovaného 2. představující částku 5 340 Kč.

50. Soud tedy výrokem II. přiznal žalovanému 1. náhradu nákladů řízení ve výši 8 640 Kč. Výrokem III. pak byla přiznána žalovanému 2. náhrada nákladů řízení ve výši 5 340 Kč.

51. Lhůta k plnění ve výroku II. a výroku III. o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalobkyně zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaných bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.