37 C 122/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 87 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky částka zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne datum domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu v adresa (dále též „OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též „původní řízení“). K tomu dotvrdil, že v rámci původní řízení byla projednávána žaloba na náhradu mzdy, posléze o náhradu škody za újmu na zdraví zaměstnance z pracovního úrazu ve výši celkem částka s příslušenstvím. Původní řízení trvalo od datum do datum, tedy bez několika málo dnů 6 let. Žalobce konstatoval vyšší význam původního řízení konstantně judikovaný i Nejvyšším soudem v oblasti pracovněprávních sporů. Žalobce uznal, že věc byla právně a skutkově složitější, pročež si základní částka zaslouží být snížena o 40 %. Kritérium významu původního řízení pro žalobce pak hodnotil plus 40 % k základní částce. Ostatní kritéria nemají na modifikaci základní částky vliv.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), neboť celkovou délku původního řízení žalovaná po úvaze vyhodnotila jako nepřiměřenou. Také však bylo třeba přihlédnout k tomu, že se řízení odehrávalo na třech stupních soudní soustavy, věc byla skutkově i právně složitější, žalobce se na délce původního řízení podílel, nicméně bylo třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že se pro žalobce jednalo o významný spor. Žalovaná došla k závěru, že žalobci náleží přiměřené peněžité zadostiučinění ve výši částka, dle stanoviska žalované ze dne datum. S ohledem na skutečnost, že žalovaná považovala poskytnuté zadostiučinění za dostačující, navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zpět.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. s. ř.) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odstavce 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. právnická osoba ohledem na výše uvedené skutečnosti soud řízení co do částky částka částečně zastavil. Pouze pro úplnost soud dodává, že nepřihlížel k té části zpětvzetí, v rámci kterého se žalobce domáhal zastavení řízení i co do úroků z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Platí totiž, že žalobce se domáhal původně zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení. Pokud žalovaná sama dobrovolně plnila žalobci částku částka dne datum, nemohlo být řízení zastaveno co do úroků z prodlení z této částky po tomto datu, neboť tohoto příslušenství se žalobce zjevně nedomáhal.

6. Dále tak vedl řízení o částce částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum.

7. S ohledem na § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci samé bez nařízení jednání, neboť s tím účastnící výslovně souhlasili (žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum a žalobce ve svém podání ze dne datum).

8. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

9. Z potvrzení o přijetí podání žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobce podáním doručeným žalované dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého původního řízení.

10. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

11. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná vypořádala žádost žalobce svým stanoviskem ze dne datum.

12. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná zaplatila dne datum na účet právního zástupce žalobce částku částka.

13. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum došla Okresnímu soudu v adresa (v tomto odstavci dále také jako „soud“) žaloba žalobce jméno FO (pro tento odstavec dále také jako „žalobce“) proti žalované právnická osoba. (v tomto odstavci dále také jako „žalovaná“) o náhradu mzdy ve výši částka s příslušenstvím. Usnesením ze dne datum v právní moci datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum soudní poplatek za žalobu složen. Usnesením v právní moci datum vyzval soud žalovanou k vyjádření se k žalobě. Dne datum došlo vyjádření žalované k žalobě, ve kterém nárok žalobce popírá. Dne datum vyjádření rozesláno. Dne datum došla soudu replika žalobce. Dne datum soudkyně předložila věc k posouzení její podjatosti, neboť se osobně zná s právním zástupcem žalované. Dne datum byla k věcí určena soudkyně tituly před jménem jméno FO. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum žádáno o poskytnutí informace podezřelý výraz. Dne datum žádosti o informace vyhověno. Dne datum žádán Krajský úřad Středočeského kraje o sdělení informace. Dne datum žádosti vyhověno. Z důvodu žádosti zástupce žalobce pro kolizi jednání, jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum jednání odročeno za účelem mimosoudních jednání stran na datum. Dne datum sděleno PZ žalobce, že mimosoudní jednání probíhají, proto navrhuje odročení jednání. Jednání z důvodu mimosoudních jednání stran odročeno na datum. Dne datum došla soudu žádost o odročení jednání z důvodu na straně PZ žalobce. Jednání odročeno na datum. Dne datum sděleno žalobcem, že k mimosoudní dohodě nedojde. Z důvodu školení soudce se jednání odročuje na datum. Dne datum jednání odročeno na datum z důvodu pracovní neschopnosti soudce. Dne datum došla soudu žádost žalované o odročení z důvodu rekonvalescence po chirurgickém zákroku jednatele žalované. Dne datum jednání odročeno na datum. Dne datum odročeno jednání z důvodu na straně PZ žalobce který má v ten den sezení jakožto člen kárného senátu NSS. Dne datum jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum dána výzva dle § 118a žalobci a i žalované, jednání odročeno na datum, a to z důvodu splnění výzev a opětovného předvolání tituly před jménem Anonymizováno. Dne datum došla soudu žádost PZ žalobce o odročení jednání z důvodu kolize. Dne datum reagoval žalobce na výzvu dle § 118a. Dne datum jednání odročeno na datum. Dne datum reagovala na výzvu dle § 118a žalovaná. Z důvodu žádosti PZ žalované pro kolizi jednání, jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum prováděno dokazování, vyslýcháni 4 svědci, z důvodu provádění dalšího dokazování listinami a potřeby výslechu tituly před jménem Anonymizováno jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum vyslýchán svědek, vyslyšeny závěrečné návrhy, vyhlášen zamítavý rozsudek č. j. spisová značka (později zrušen č. l. 331). Dne datum došlo soudu odvolání žalobce do rozsudku. Usnesením v právní moci datum vyzván žalobce k zaplacení poplatku za odvolání. Dne datum poplatek za odvolání zaplacen. Dne datum odvolání rozesláno. Dne datum věc předložena Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání do rozsudku. Dne datum voláno k jednání na datum, kde bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na datum, na kterém byl vyhlášen zrušující rozsudek. Dne datum prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení usnesení z důvodu čerpání dovolené o 30 dnů. Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. spisová značka v právní moci datum rozsudek prvního stupně zrušen, neboť věc špatně právně posoudil, když správně měl vyjít ze závěru, že pracovní poměr u žalované trval, žalobce nebyl schopen vykonávat práci pro PN, ze strany žalované nebyl učiněn krok k ukončení pracovního poměru, byly na straně žalované překážky podle § 208 zákoníku práce a za takového stavu tedy náležela žalobci náhrada mzdy, přičemž v důsledku chybného právního posouzení vrátil věc soudu I. stupně, neboť se nezabýval případnou výší nároku žalobce na náhradu mzdy. Dne datum usnesení Krajského soudu rozesláno. Usnesením v právní moci datum žalovaná vyzvána k předložení listin jaké částky byly poukázány žalobci k výplatě za období od datum do ukončení pracovního poměru. Dne datum výzvě žalovanou vyhověno. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum, jednání odročeno na neurčito za účelem vypracování znaleckého posudku z oboru účetnictví - mzdy. Usnesením v právní moci datum ustanoven znalec tituly před jménem jméno FO z oboru ekonomika, mzdy, aby vypracoval znalecký posudek do 30 dnů od doručení spisu. Dne datum spis zaslán znalci. Dne datum se spis vrátil, neboť si jej znalec nevyzvedl na poště a byl mu znovu zaslán. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek. Usnesením v právní moci 3. 4. 200 přiznáno znalečné. Dne datum voláno k jednání na datum. Z důvodu epidemické situace v ČR a rozhodnutí vlády o omezení volného pohybu odročuje na datum. Dne datum došlo soudu doplnění znaleckého posudku ve výpočtech. Na jednání dne datum prováděno dokazování, vyslýchán znalec, za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na datum. Usnesením v právní moci datum přiznáno znalečné. Na jednání dne datum vyhlášen rozsudek č. j. spisová značka. Dne datum došlo soudu odvolání žalobce do nákladového výroku II rozsudku. Dne datum došlo soudu odvolání žalované do rozsudku. Usnesením v právní moci datum přiznána částka pro náhradu nákladů státu. Usnesením v právní moci datum vyzvána žalovaná k zaplacení poplatku za odvolání. Dne datum poplatek za odvolání žalovanou složen. Dne datum odvolání rozesláno. Dne datum věc předložena Krajskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum požádal PZ žalované o odročení z důvodu kolize jednání. Dne datum jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum odročeno jednání na datum za účelem vyhlášení rozhodnutí. Na jednání dne datum vyhlášen potvrzující rozsudek ve věci samé, v nákladech řízení změněn č. j. spisová značka. Dne právnická osoba. 2021 došlo soudu dovolání žalované do rozsudku Krajského soudu v Praze č. l.

477. Usnesením v právní moci datum vyzvána žalovaná k zaplacení poplatku za dovolání. Dne datum poplatek složen. Dne datum dovolání rozesláno. Dne datum věc předložena Nejvyššímu soudu. Rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. spisová značka v právní moci datum byly rozsudek Krajského soudu v Praze č. l. 477 ve věci samé a rozsudek soudu č. l. 426 ve věci samé zrušeny, neboť se soudy neřídily ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle které zaměstnanec, který podle lékařského posudku pozbyl vzhledem ke zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, aniž by došlo ke změně sjednaného druhu práce nebo převedení zaměstnance na jinou práci, nemá právo na náhradu mzdy pro překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Soudům je dále třeba vytknout, že se zabývaly celou žalobou, aniž by se v odůvodnění zabývaly tou částí, ve které žalobce požaduje doplatek náhrady mzdy za dobu která odpovídá délce výpovědní doby. Dne datum vrácen spis Okresnímu soudu v adresa. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum soud konstatoval, že s ohledem na dohodu o narovnání a s ohledem na částečné zpětvzetí trvá žalobce na přiznání částky částka s příslušenstvím a ve zbývajícím rozsahu ji bere zpět, jednání odročeno na datum za účelem rozsudku. Usnesením č. j. spisová značka v právní moci datum řízení částečně zastaveno a změna žaloby nepřipuštěna. Na jednání dne datum vyhlášen rozsudek č. j. spisová značka v právní moci datum.

14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

16. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

19. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

22. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

23. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

24. V dané věci žalobce začal pociťovat újmu ohledně nejistoty výsledku řízení dne datum, neboť v tento den došla žaloba OS. Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum datum, kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí ve věci. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila 6 let (bez 4 dnů).

25. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

26. Po hmotněprávní stránce byla věc složitější. Ze skutečností, že Krajský soud v Praze zrušil rozsudek I. stupně z důvodu nesprávného právního posouzení věci a následně i Nejvyšší soud zrušil rozsudek I. i II. stupně rovněž v důsledku nesprávného právního posouzení věci těmito soudy lze usuzovat na složitější právní povahu sporu.

27. Po skutkové stránce pak byla věc také spíše složitější. Na jednání bylo třeba vyzvat účastníky podle § 118a o. s. ř., bylo třeba provést listinné důkazy, vyslechnout několik svědků a vyhotovit znalecký posudek.

28. Po procesněprávní stránce byla věc rovněž spíše složitější. Soud odročil jednání z důvodu mimosoudních jednání účastníků, sedmkrát jej odročil na žádost právních zástupců účastníků a jednou na žádost jednatele žalované. Ačkoli byly žádosti o odročení odůvodněné a bylo jim vyhověno v souladu s běžnou soudní praxí, nelze klást k tíži žalované, že v důsledku těchto žádostí probíhalo řízení déle.

29. V této souvislosti je také třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti.

30. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako zvýšený. Jednalo se totiž o spor o vyplývající pracovního práva, u něhož se zvýšený význam presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

31. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života netvrdil.

32. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že orgány veřejné moci postupovaly plynule. V rámci původního řízení nebyly soudem shledána žádná období nečinnosti. Nicméně nelze přehlédnout, že dovolací soud zrušil rozhodnutí soudu I. stupně a soudu odvolacího z toho důvodu, že oba dva soudy nerespektovaly ustálenou judikaturu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

33. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani jiné vyřízení věci, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.

34. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi částka až částka. Nejvyšší soud taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

35. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako nikoli extrémně dlouhou a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na částka, přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na částka. Soud se zde řídil úvahou, že délka řízení nebyla násobně delší, než bylo vzhledem k okolnostem očekávat, zejména s ohledem na složitost věci a projednání věci na třech stupních soustavy. Pokud tedy rozhodná doba původního řízení činila 6 let, činí základní částka za celou dobu původního řízení částka.

36. Základní částku částka soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. S ohledem na počet stupňů, na kterých řízení probíhalo, soud snížil základní částku o 30 % (když řízení probíhalo meritorně dvakrát u třikrát u soudu I. stupně, dvakrát u soudu II. stupně a jednou u soudu dovolacího). Ve vztahu ke složitosti řízení soud snížil základní částku o 40 % (s ohledem na složitost hmotněprávní, procesněprávní a skutkovou – viz shora). Ve vztahu k zavinění žalobce na délce původního řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud shledal zvýšený význam řízení pro žalobce, proto soud ve vztahu k tomuto částku zvýšil o 30 %. S ohledem na podíl soudů na délce původního řízení soud modifikoval základní částku jejím navýšením o 10 % (neboť soudy v původním řízení nerespektovaly ustálenou judikaturu). Soud tak základní částku za celé původní řízení modifikoval tak, že ji snížil o 30 %. Ve výsledku tedy náleží žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka ve výši částka.

37. Jak vyplývá ze zjištěných skutkových okolností, žalovaná plnila na dne datum žalobci částku ve výši částka. Soud je tak toho názoru, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka bylo žalobci poskytnuto ve více než dostatečné míře již v rámci předsoudního projednání u žalované. Proto výrokem III. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

38. K úroku z prodlení soud konstatuje, že o něm rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník náleží žalobci ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum (a to v souladu s § 15 odst. 1 OdpŠk), neboť žalovaná plnila na žalobcův nárok až dne datum. Úrok z prodlení byl stanoven ve výši stanovené nařízením vlády č. 251/2013 Sb.

39. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku dle 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byl žalobce ve věci úspěšný v celém rozsahu, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení.

40. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. hodnota ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) a dle judikatury Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka částka (z tarifní hodnoty částka).

41. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem za tyto úkony náleží částka částka. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby, (iii) částečné zpětvzetí a dále 3 režijní paušály po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. částka. Celková částka částka pak byla navýšena o 21% DPH na částku částka. Celková částka nákladů řízení tak činí částka.

42. Pouze pro úplnost se dodává, že soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení v podobě předžalobní výzvy (resp. uplatnění u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk), jak požadovala. Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, i když je ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Toto ve shora citovaném § 31 odst. 4 OdpŠk jasně dané omezení nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dlužno poznamenat, že § 31 OdpŠk opakovaně prošel i testem ústavnosti (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn.

III. ÚS 445/16)

43. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř. patnáctidenní, když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.