37 C 136/2019

Plný text

název soudu rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 130 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 130 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 130 000 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] s tím, že délka tohoto řízení není přiměřená, došlo k několikanásobným neodůvodnitelným průtahům. Ze strany soudu byla přehlédnuta žádost žalobkyně přímo v žalobě o osvobození od soudních poplatků, o té pak bylo rozhodováno mnohem později. Z těchto důvodů se pak domnívá, že o uložení soudního poplatku nemělo být rozhodováno a nemělo být požadováno po žalobkyni a nemělo tak dojít k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Zároveň napadala i nesprávný postup [název soudu] ve věci. Zároveň uvedla, že dne [datum] v naříkaném řízení byl soudu doručen návrh na zpětvzetí žaloby, když její nárok byl vyřešen mimosoudně. V tomto směru je pak chybný výrok o náhradě nákladů řízení žalované, kdy žalobkyně nezavinila svým jednáním zastavení řízení. Za první dva roky řízení požaduje částku 20 000Kč a za další období pak celkem částku 110 000 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok neuznává, učinila nespornou, že žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne [datum], kdy žalovaná má převážně poznatky pouze z tvrzení uváděných žalobkyní, které nemůže učinit nesporné. Žalovaná tak sporovala existenci nesprávného úředního postupu i vznik nemajetkové újmy tak, jak byl uplatňován. [jméno] žalovaná zjistila, že řízení je zatíženo vyšší mírou zejména procesní složitosti, když bylo opakovaně rozhodováno na všech úrovních soudní soustavy a délka řízení je pak způsobena procesní aktivitou účastníků. [jméno] žalobkyně se na délce řízení zásadně podílela právě procesní aktivitou- svými žádostmi, kdy v postupu soudu nelze shledat nedůvodná období nečinnosti, délka byla ovlivněna zejména četností rozhodování soudu. Zároveň relevantní k posouzení je pak období od podání žaloby dne [datum] do návrhu na zpětvzetí žaloby dne [datum], tedy uvedenou skutečností je pak snížený význam posuzovaného řízení pro žalobkyni, když podala návrh na zpětvzetí žaloby necelé 3 roky po podání žaloby. [jméno] žalovaná pak není oprávněna posuzovat věcnou nesprávnost a nezákonnost rozhodnutí vydaného v soudním řízení a zasahovat do nezávislosti soudu, když podmínka objektivní odpovědnosti státu za škodu, způsobenou nezákonným rozhodnutím, je jen tehdy, bylo-li pravomocné rozhodnutí jako nezákonné zrušeno nebo změněno.

3. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěné následující skutečnosti:Žalobkyně podala svůj návrh na odškodnění u žalované dne [datum] (prokázáno žádostí žalobkyně ze dne [datum] spolu se sdělením o přijetí žádosti ze dne [datum]).

4. Z podstatného obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla ze strany žalobkyně [celé jméno žalobkyně] proti žalované [příjmení] škole [obec] podána žaloba o náhradu škody spolu s návrhem na vydání předběžného opatření, kdy žalobkyně se jako zaměstnanec žalované domáhala jednak umožnění čerpání příspěvku z fondu kulturních a sociálních potřeb, zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s tím, že pracovní poměr žalobkyně u žalované organizace neskončil, žalovaná je povinna přidělovat žalobkyni práci dle pracovní smlouvy. Žalobkyně pak nemůže vykonávat práci dle pracovní smlouvy, ani se nemůže ucházet o jinou práci u jiného zaměstnavatele. Zároveň žalobkyně uvedla, že veškeré relevantní důkazy jsou založeny ve spisech soudu u spisových značek [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Zároveň požádala, aby ji soud osvobodil od soudních poplatků. Ze strany soudu usnesením ze dne [datum] byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření ve vztahu k zaplacení částky 5 000 Kč, v návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by byla žalované uložena povinnost umožnit žalobkyni čerpat příspěvky z fondu kulturních a sociálních potřeba, byla odmítnuta. Proti tomuto usnesení žalobkyně podala blanketní odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] ze strany soudu byla žalobkyně vyzvána, zastoupena obecním zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení], k odstranění vad odvolání a jeho doplnění s ohledem na blanketní odvolání. Usnesení bylo doručeno obecnému zmocněnci žalobkyně [datum], odůvodnění odvolání bylo předloženo [datum] byla předložena [název soudu] [datum], jak plyne z předkládací zprávy. [název soudu] dne [datum] usnesením potvrdil usnesení okresního soudu ve vztahu k návrhu na předběžné opatření ve výroku I., ve výroku II. změnil tak, že zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žaloby, usnesení bylo doručeno obecnému zmocněnci dle doručenky [datum]. Žalobkyně dne [datum] uvedla, že se ve věci neorientuje a požádala o ustanovení zástupce. Ze strany soudu usnesením ze dne [datum] žádost o ustanovení zástupce byla zamítnuta. Usnesení nabylo právní moci [datum], když žalobkyně si proti tomuto usnesení opět dne [datum] podala blanketní odvolání. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad blanketního odvolání, usnesení bylo doručeno obecnému zmocněnci [datum]. Věc byla předložena [název soudu] dne [datum], jak vyplývá z předkládací zprávy. Ze strany žalobkyně podáním, doručeném soudu [datum], bylo odvolání vzato zpět. Soud ho následně zaslal [název soudu]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo odvolací řízení zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Usnesením ze dne [číslo] žaloba byla odmítnuta s tím, že žalobkyně nedoplnila a neodstranila vady žaloby, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Usnesení bylo doručeno obecnému zmocněnci žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně si dne [datum] podala odvolání. Ze strany soudu přípisem ze dne [datum] byl zmocněnec žalobkyně vyzván k doplnění odvolání, v čem okresní soud pochybil. Obecný zmocněnec se vyjádřil podáním doručeném soudu [datum] byla předložena [název soudu] [datum]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo změněno usnesení soudu I. stupně tak, že žaloba nebyla odmítnuta. V rámci odůvodnění usnesení [název soudu] uvedl, že v rámci odvolací lhůty žalobkyně procesní nedostatky žaloby odstranila, když ve spojení s původní žalobou je zřejmé, že uplatňuje konkrétní nároky v konkrétních částkách. Ze strany soudu usnesením ze dne [datum] žalovaná byla vyzvána k vyjádření k žalobě. Ze strany soudu pak dle přípisu soudce ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Žalovaná se vyjádřila dne [datum], kdy uvedla, že mezi účastníky je z iniciativy žalobkyně vedena celá řada sporů, týkajících se finančních nároků, vyplývajících z FKSP. Dne [datum] ve věci bylo provedeno jednání s tím, že se nedostavil jeden přísedící, zároveň zástupce žalovaného byl vyzván k doložení dokladu o mimosoudním vyřešení nároku žalobkyně s tím, že dle žalované by měl být nárok uspokojen ve věci vedené u tamního soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Jednání bylo odročeno na [datum]. Zároveň dne [datum] byla vyzvána žalobkyně k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] žalovaná sdělila, že byla uhrazena částka 12 720 Kč z její strany dne [datum], která obsahovala i nároky nyní žalované, kdy zmocněnec žalobkyně ve věci [spisová značka] vzal žalobu zpět. Ze strany soudu usnesením ze dne [datum] řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Žalobkyně dne [datum] požádala o ustanovení zástupce, dne [datum] dalším návrhem požádala o osvobození od soudního poplatku. Dne [datum] pak podala odvolání do usnesení o zastavení řízení. Ve svém odvolání uvedla, že při podání žaloby požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků. byla předložena [název soudu] dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] [název soudu] změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že řízení nezastavil a zrušil výrok o nákladech řízení. [název soudu] zároveň uvedl, že k posouzení otázky, zda nebyl zaplacen soudní poplatek, za situace, kdy byl podán návrh na osvobození od soudních poplatků, pak je nutné rozhodnout nejdříve o návrhu účastníka na osvobození od soudních poplatků, když případně osvobozený poplatník nemá poplatkovou povinnost. Ze strany soudu byl dne [datum] zaslán formulář k vyplnění o osobní a majetkové situace žalobkyně obecnému zmocněnci žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně sdělila, že veškerý její majetek a příjmy jsou zatíženy exekucí. Jiných skutečností nedoložila. Usnesením ze dne [datum] byla žádost žalobkyně o osvobození soudních poplatků zamítnuta. Proti tomuto usnesení si žalobkyně podala blanketní odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad odvolání. Žalobkyně své odvolání doplnila dne [datum], jak vyplývá z tohoto odvolání, dle předkládací zprávy věc byla [název soudu] předložena [datum], kdy dne [datum] usnesení okresního soudu bylo potvrzeno. Přípisem ze dne [datum] ze strany soudu byl obecný zmocněnec vyzván k zaplacení soudního poplatku. Podáním, doručenému soudu [datum], žalobkyně oznámila, že se změnily její majetkové poměry a nemůže ve stanovené lhůtě zaplatit vyměřený soudní poplatek, proto žádá o připuštění posečkání se zaplacením soudního poměru o 2 měsíce od dnešního dne. Zároveň, pokud by soud nepřipustil, žádá o zaplacení soudního poplatku v rovnoměrných čtyřech měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Věc ze strany soudce dne [datum] byla předložena předsedovi soudu k rozhodnutí o posečkání lhůty k zaplacení soudního poplatku. Ze strany [název soudu] pak dne [číslo] bylo sděleno ohledně věcné nepříslušnosti k rozhodování o podaných žádostech účastníků a povolení uhrazení soudního poplatku ve splátkách s tím, že o této skutečnosti pak má rozhodovat příslušný soudce. Ze strany soudu dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým byla žádost žalobkyně o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku zamítnuta, když lhůta pro zaplacení soudního poplatku již uplynula. Proti tomuto usnesení si žalobkyně podala blanketní odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Ve vztahu k podanému odvolání soud v odůvodnění svého usnesení uvedl, že samotné odvolání opět bez jakéhokoliv odůvodnění, je nepřípustné, o čemž byla žalobkyně soudem rovněž poučena. Usnesení dle doručenek bylo doručeno obecnému zmocněnci žalobkyně [datum]. Proti tomuto usnesení si žalobkyně podala blanketní odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad odvolání. Ze strany žalobkyně došlo k doplnění odvolání dne [datum]. Věc byla [název soudu] předložena dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] [název soudu] odmítl odvolání žalobkyně s tím, že usnesení nabylo právní moci [datum]. Zároveň usnesením ze dne [datum] bylo usnesení okresního soudu, které zastavilo řízení pro nezaplacení soudního poplatku, potvrzeno. Ve svém odůvodnění [název soudu] uvedl, že není vadou řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, jestliže v daném případě okresní soud v souladu s právními předpisy zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž předtím rozhodl o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů za situace, kdy předpoklady pro posouzení důvodnosti této žádosti a pro rozhodnutí o ní ve smyslu § 30 o.s.ř. a § 138 o.s.ř. nebyly splněny pro nedostatek podkladů, k jejímuž doplnění byla žalobkyně vyzvána. Žalobkyně přes výzvu okresního soudu, která byla doručena zmocněnci, nedoložila své poměry, z tohoto důvodu byla její žádost o osvobození od soudních poplatků zamítnuta, žalobkyně sice proti němu podala odvolání, avšak ani poté své poměry nijak nekonkretizovala a nedoložila, takže bylo toto usnesení okresního soudu potvrzeno již zmíněným usnesením krajského soudu. [jméno] žalobkyně způsobila, že nebylo možno posoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Nemůže být postup soudu, který řízení zastavil, aniž by rozhodl o žádost žalobkyně o ustanovení zástupce vadou řízení, mající vliv na správnost napadeného rozhodnutí rovněž z důvodu, že samotné zaplacení soudního poplatku, k čemuž byla žalobkyně okresním soudem vyzvána, není úkonem, při němž by ochrana zájmu žalobkyně vyžadovala zastoupení advokátem, respektive, při němž by jí absence zastoupení jakkoliv omezovala v uplatňování práv u soudu. Dne [datum] žalobkyně podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, kdy uvedla, že dne [datum] učinila procesní úkon, vzala žalobu zpět, a to ve věci [spisová značka], když její nárok byl vyřešen mimosoudně. Zároveň uvedla, že okresní soud se zpětvzetím návrhu zřejmě vůbec nezabýval. Požadovala tedy zastavení řízení a přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 600 Kč. Zároveň dne [datum] podala dovolání proti usnesení [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] na čj. [číslo jednací]. Zároveň dne [datum rozhodnutí] podala žalobu pro zmatečnost proti usnesení [název soudu] – [pobočka] ze dne [datum] ve spise na čl. 116 – 117 bylo založeno zpětvzetí žaloby, datované dne [datum] s tím, že bylo doručeno do e-mailové schránky [název soudu] [datum] ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad odvolání, zároveň dne [datum] přípisem zmocněnec žalobkyně byl uvědomen, že návrh na určení lhůty byl postoupen k rozhodnutí [název soudu]. Žalobkyně byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku z dovolání. Spis byl předložen [název soudu] s návrhem na určení lhůty. Dne [datum] žalobkyně předložila plnou moc k zastupování ve věci návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Usnesením [název soudu], [pobočka] ze dne [datum] byl návrh na určení lhůty, podaný ze strany žalobkyně zamítnut. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Dne [datum] pak žalobkyně podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu s tím, že v řízení bylo podáno dovolání i žaloba pro zmatečnost a [název soudu] do dnešního dne nerozhodl o přerušení řízení o žalobě pro zmatečnost. Zároveň dne [datum] podala návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí, týkající se povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení právnímu zástupci žalované. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o žalobě pro zmatečnost přerušeno do skončení řízení o dovolání žalobkyně. Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti pak usnesením ze dne [datum] byl zamítnut. Dne [datum] žalobkyně požádala o ustanovení advokáta za účelem podání dovolání. Usnesením ze dne [datum] dovolací řízení bylo zastaveno, když žalobkyně byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku za dovolání, zároveň byla dána výzva, aby si zvolila advokáta pro dovolací řízení. Zároveň soud nepřihlédl k podání žádosti zaslané [jméno] [příjmení], aby byl žalobkyni ustanoven zástupce pro dovolací řízení, když Ing. [příjmení] [příjmení] nemá v dovolacím řízení náležité procesní postavení, navíc se jedná o podání došlé po lhůtě. Proti tomuto usnesení si žalobkyně podala odvolání dne [datum], dne [datum] podala návrh na doplnění rozhodnutí. Dne [datum] podala žalobkyně blanketní odvolání proti usnesení ze dne [datum], kterým bylo zastaveno dovolací řízení. Usnesením ze dne [datum] pak žalobkyně byla vyzvána k doplnění odvolání ze dne [datum]. Zároveň byla vyzvána téhož dne dalším usnesením k doplnění odvolání, doručeném elektronicky dne [datum], Dne [datum] byl odeslán přípis obecnému zmocněnci žalobkyně ve věci podání návrhu na určení procesní lhůty. Podáním dne [datum] žalobkyně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Přípisem žalobkyně byla vyzvána dne [datum] a opětovně poučena dle § 30 o.s.ř., § 138 o.s.ř., o tom, jak má vyplnit formulář o svých poměrech a vyzvána k zaslání dokladů. Přípis soudce byl doručen žalobkyni dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla žádost žalobkyně o ustanovení zástupce zamítnuta. Usnesení bylo doručeno žalobkyni [datum], poté dne [datum] byl spis zapůjčen podepsanému soudu, věc dosud není pravomocně skončena.

5. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhala zadostiučinění ve výši 130 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. V řízení nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. dne [datum], (uspokojena nebyla), proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

6. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

8. Nesprávným úředním postupem je dle ust. § 13 odst. 1 citovaného zákona také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkon nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ve smyslu ust. § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek a to existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí-tedy nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobce. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištěný skutkový stav se soud zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Délku řízení je nutné ve světle judikatury [název soudu] hodnotit jako nepřiměřenou, pokud délka neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávaného případu a zároveň spočívá v příčinách vzniklých z působení samotného státu, v tomto případě soudu, nikoliv účastníků řízení. Celkově ve svých rozhodnutích [název soudu] upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Lze tolerovat průtah v určité fázi řízení pouze však za předpokladu, že celková doba řízení není nepřiměřená. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, totiž právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Již z tohoto důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a a popř. čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované ve Sbírce zákonů jako sdělení [anonymizováno] ministerstva zahraničních věcí, pod [číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) mohla být pokládána za přiměřenou. Je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu (srovnej v tomto směru Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010). Při posuzováno této otázky se soud zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu vše uvedených řízení došlo k průtahům ve vyřizování věci. Celková délka řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], za kterou žalobkyně požadovala odškodnění, je ke dni rozhodnutí podepsaného soudu 8 let a 1 měsíc, když žalobkyně podala žalobu dne [datum]. Žalobu však vzala zpět svým podáním [datum] za situace, že její nárok byl mimosoudně vyřešen s tím, že tuto skutečnost soud zjistil až dne [datum], kdy žalobkyně podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu k tomuto zpětvzetí po více jak třech letech od zpětvzetí žaloby, když v mezidobí žalobkyně podávala nespočet procesních návrhů, o nichž soud rozhodoval. Je nutné dospět k závěru, že chybou soudu o návrhu na zpětvzetí nebylo rozhodnuto, když není najisto postaveno a je i bezpředmětné, z jakých důvodu se nepodařilo návrh žalobkyně založit do příslušného spisu. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že sama žalobkyně i její obecný zmocněnec, jak vyplynulo ze samotné žaloby v naříkaném řízení, jsou zkušení účastníci soudních řízeních s množstvím sporů, podávající množství návrhů, a pokud by měli opravdu vážný zájem na skončení soudního řízení, nenechali by soud po dobu tří let v nevědomosti o existenci návrhu a učinili dříve příslušný procesní návrh či by vznesli dotaz na soud ve vztahu ke zpětvzetí žaloby zvláště za situace, kdy v naříkaném řízení žalobkyně podávala další procesní návrhy, se soudem čile komunikovala, žádala o splátkový kalendář ve vztahu k zaplacení poplatku v lednu 2017, kdy žalobu předtím vzala zpět a v žádném podání se ani slovem nezmínila o zpětvzetí žaloby. Na základě těchto skutečností, podrobným prostudováním spisu nelze než dospět k závěru, že to byla sama žalobkyně, která svým výrazným postupem od druhé poloviny roku 2015 přispěla k délce naříkaného řízení. Rovněž nelze přejít skutečnost, že z obsahu spisu jasně vyplývá, že soud rozhodující v naříkaném řízení se jiných prodlev nedopustil, se spisem soustavně pracoval, rozhodoval o ostatních procesních návrzích žalobkyně, vyzýval k odstranění vad blanketních podání žalobkyně. V naříkaném řízení nedošlo k vydání žádného rozhodnutí, které by bylo jako pravomocné zrušeno, a tedy nedošlo k vydání žádného rozhodnutí, které lze ve smyslu § 8 zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nezákonné rozhodnutí. O procesních návrzích žalobkyně rozhodoval jak soud I. stupně, tak [název soudu]. Soudu pak nepřísluší přezkoumávat jiný postup soudu, který vedl k vydání rozhodnutí, když tento postup měl odraz právě ve vydaných rozhodnutích, jenž však nebyla jako pravomocná zrušena, ani změněna. Notorietou žalobkyně a jejího obecného zmocněnce je pak podávání blanketních odvolání, kdy bylo nutné vyzývat k odstranění vad podání, což rovněž přispělo k délce řízení. Soud po zhodnocení shora uvedeného, když ojedinělý průtah soudu ve vztahu k podílu žalobkyně na další délce řízení a významu řízení pro žalobkyni považuje za zanedbatelný, s ohledem na složitost věci po procesní stránce, shledal svojí délkou řízení ještě za přiměřené a nedospěl k závěru, že v tomto řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu způsobeného ze strany státu. Délka řízení pak byla ovlivněna nikoliv a jedině postupem ze strany státu, nýbrž rovněž a dosti zásadním postupem samotné žalobkyně, přičemž prodloužení řízení z důvodu jejího postupu ve věci nelze přičítat k vině státu a nelze činit za její jednání odpovědnou žalovanou. V tomto směru odkazuje na usnesení [název soudu] vydaném pod sp. zn. [spisová značka], kdy [název soudu] dospěl k závěru, že k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku řízení, kterou nelze v právním státě, založeném na úctě k právům a svobodám člověka. Za situace, kdy žalobkyně byla minimálně od [datum] ve vědomosti, že její nárok byl uspokojen mimosoudně, nemohla být od této doby v žádné nejistotě ve vztahu k výsledku naříkaného řízení a nedošlo k žádnému zásahu do jejích základních práv. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, když učinil závěr, že zde není naplněn již první předpoklad pro přiznání náhrady na nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem (výrok I. rozsudku), tedy existence nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení a rovněž i jakákoliv existence nemajetkové újmy.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná s ohledem na úspěšnou obranu ve sporu má právo na náhradu nákladů řízení, když přiznaná částka je představována 1 náhradou po 300 Kč za vyjádření se k žalobě dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití § 1 a 2 vyhlášky č.254/2015 Sb.