37 C 138/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení Anonymizováno Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky částka coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též „původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovala, že původní řízení bylo zahájeno dne datum. K tomu žalobkyně poukazovala na to, že v původním řízení byly průtahy v délce řady let.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne datum svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla, že v původním řízení lze konstatovat průtah v délce jednoho roku a deseti měsíců; původní řízení tak bylo dle žalované nepřiměřeně dlouhé. Dále žalovaná zdůraznila, že žalobkyně se na délce řízení fakticky podílela, když sama na sebe podala insolvenční návrh s návrhem na oddlužení, v důsledku čehož bylo původní řízení přerušeno. Nadto žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně požádala o osvobození od placení zbytku dluhů, čemuž bylo vyhověno. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Pro projednávanou věc je rovněž významné, že zdejší soud již ve věci jednou rozhodoval, a to sice svým rozsudkem ze dne datum. Toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka. V tomto rozhodnutí odvolací soud zdejší soud zavázal, aby doplnil dokazování. Dále konstatoval, že úvaha soudu první stupně o tom, že žalobkyně se podílela na délce původního řízení tím, že na sebe podala insolvenční návrh, nemůže obstát.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná pak nárok žalobkyně vypořádala svým stanoviskem ze dne datum, když konstatovala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu a zároveň uznala zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva.

6. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Ze spisu vedeného u KS pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum žalobkyně právnická osoba. podala žalobu o zaplacení směnečné pohledávky ve výší částka s postiženými právy proti žalované 1, právnická osoba., žalovanému 2, jméno FO, a žalované 3, Jméno zainteresované osoby 0/0. Výzvou ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku ve výši částka. Záznam o složení byl pořízen dne datum. Dne datum byl vydán směnečný platební rozkaz. Dne datum byl žalované 3 doručen směnečný platební rozkaz. Dne datum byly žalovanou 3 podány námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Dne datum byly žalovanou 3 doplněny námitky vůči směnečnému platebnímu rozkazu. Usnesením č. j. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum byl zjištěn úpadek a bylo povoleno oddlužení žalované 3 a jejímu manželovi, jméno FO. Usnesením ze dne datum bylo řízení sp. zn. spisová značka vůči žalované 3 přerušeno, přičemž bylo konstatováno, že v řízení nelze pokračovat po dobu, kdy trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Právní moci toto usnesení nabylo dne datum. Usnesením ze dne datum vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalované 3 a jméno FO. Dne datum požádal Krajský soud v Brně žalobkyni o sdělení, zda nadále trvá na projednání žaloby vůči žalovanému 3, přičemž sdělil, že vůči žalovanému 1 a žalovanému 2 nabyl směnečný platební rozkaz právní moci. Dne datum Krajský soud v brně nařídil jednání na den datum v 10:

40. Podáním ze dne datum žalovaná 3 namítla, že dle jejího názoru nelze vůči ní v řízení pokračovat a řízení musí být vůči ní zastaveno. Podáním ze dne datum se žalobkyně vyjádřila vůči návrhu na zastavení řízení žalované 3. Podáním ze dne datum žalovaná 3 navrhla soudu, ať řízení alespoň přeruší. Podáním ze dne datum namítala žalovaná 3 věcnou nepříslušnost Krajského soudu v brně. O této námitce nebylo rozhodnuto, ale při jednání i přes poučení soudu námitky na nepříslušnost soudu vzneseny nebyly. Dne datum v 11:53 byl vyhlášen rozsudek, kterým se směnečný platební rozkaz ponechává vůči žalované 3 v celém rozsahu v platnosti a kterým se určuje, že žalobkyně a žalovaná 3 nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. Podáním ze dne datum se žalovaná 3 proti rozsudku ze dne datum odvolala. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalovanou 3 jako odvolatelku k zaplacení poplatku za odvolání ve výši částka. Podáním ze dne datum žádala žalovaná 3 o osvobození poplatku za odvolání. Usnesením ze dne datum byl žalovaná 3 osvobozena od soudních poplatků. Dne datum byla věc předložena Vrchnímu soudu v Olomouci. Dne datum se konalo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek odvolacího soudu, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, přičemž žádnému účastníku nepřiřknul náhradu nákladů odvolacího řízení. Podáním ze dne právnická osoba. 2022 bylo žalovanou č. hodnota podáno dovolání vůči rozsudku odvolacího soudu. Výzvou ze dne datum vyzval soud žalovanou číslo hodnota k zaplacení poplatku za dovolání. Podáním ze dne datum zažádala žalovaná číslo hodnota o osvobození od poplatku za dovolání. Usnesením ze dne datum byla žalovaná číslo hodnota osvobozena od soudních poplatků. Řízení do dnešního dne nebylo skončeno.

8. Z insolvenčního návrh spojeném s návrhem na povolení oddlužení a usnesení o úpadku spojené s povolením k oddlužení soud zjistil, že dne datum byl insolvenčnímu soudu doručen návrh na zahájení insolvenčního řízení dlužníků jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0. Dne datum schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře.

9. Z upraveného seznamu insolvenčních pohledávek a ze zpětvzetí popření pohledávky dlužníkem soud zjistil, že věřitel právnická osoba. přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku ve výši částka s tím, že o této pohledávce se vedlo řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka a dlužníci popřeli pravost celé pohledávky. V prosinci roku 2018 pak dlužníci vzali tento svůj popěrný úkon zpět.

10. Z usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení soud zjistil, že dlužníci uhradili během pěti let prostřednictvím splátek a darů od třetí osoby celkem částku částka, tj. 26 5 26 % zjištěných nezajištěných pohledávek. Soud vzal na vědomí splnění oddlužení dne datum.

11. Z usnesení ze dne datum, č. j. Anonymizováno Krajského soudu v Brně soud zjistil, že Krajský soud v Brně coby soud insolvenční zamítl návrh dlužníků jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0 na přiznání osvobození od zaplacení zbytku pohledávek.

12. Z usnesení ze dne datum, č. j. Anonymizováno soud zjistil, že k odvolání dlužníků Vrchní soud v Olomouci zrušil usnesení insolvenčního soudu dne datum a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

13. Z usnesení ze dne datum, č. j. Anonymizováno-právnická osoba soud zjistil, že insolvenční soud přiznal dlužníkům osvobození od placení zbytků pohledávek.

14. Z usnesení Vrchního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka-Anonymizováno soud zjistil, že odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne datum.

15. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka-Anonymizováno soud zjistil, že dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum bylo zamítnuto. Toto rozhodnutí bylo publikováno v ISIRu dne datum. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí vyložil, že okolnost, že osoby, jimž soud povolil společné oddlužení manželů a následně schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře za trvání manželství, v průběhu oddlužení založí rodinu, tj. dojde k početí a narození dítěte, čímž se sníží v důsledku poklesu příjmu jednoho z manželů způsobeného čerpání mateřské dovolené a rodičovské dovolené požadovaná hodnota plnění pro nezajištěné věřitele, tedy bez zřetele k tomu, zda manželé konali s přímým záměrem založit rodinu, nelze poměřovat kategorií zavinění plynoucí z dikce § 415 insolvenčního zákona.

16. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum byl zveřejněn společný insolvenční návrh na povolení oddlužení jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0 ze dne datum ke Krajskému soudu v Brně (dále také „KS“). Dne datum zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Dne datum zveřejněno opatření o zveřejnění osoby správce, insolvenčním správcem jmenován tituly před jménem jméno FO. Dne datum zveřejněno usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení, v právní moci dne datum. Dne datum zveřejněn pokyn insolvenčního soudu insolvenčnímu správci. Dne datum došla KS zpráva insolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka. Dne datum zpráva o hospodářské situaci dlužníka správcem doplněna. Dne datum konáno přezkumné jednání a 1. schůze věřitelů. Dne datum došel KS přípis zástupce navrhovatelů s dotazem, kdy lze očekávat usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Usnesením zveřejněným dne datum soud uložil správci, aby v dodatečné lhůtě 15 dnů předložil soudu kopii doručenky a písemného vyrozumění zaslaného věřitelům, jejichž pohledávky byly popřeny na přezkumném jednání dne datum. Usnesením KS v právní moci datum schváleno oddlužení jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0 plněním splátkového kalendáře, přičemž jim bylo uloženo, aby po dobu 5 let platili nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy ke každému 25. dni v měsíci z příjmů. Dne datum sdělil správce KS vyrozumění o popření pohledávky. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Usnesením v právní moci datum změněn splátkový kalendář. Usnesením v právní moci datum vydáno opravné usnesení dle žádosti zveřejněné dne datum. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Dne datum zveřejněna zpráva dlužníka o svých příjmech dle § 412 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Dne datum zveřejněno zpětvzetí popření pohledávky dlužníkem. Dne datum zveřejněno zpětvzetí popření pohledávky insolvenčním správcem. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Usnesením zveřejněným dne datum bylo správci uloženo, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil soudu aktualizované distribuční schéma s ohledem na pravomocně skončená incidenční řízení, zprávu o plnění oddlužení, ve které uvede, zda je naplněn předpoklad, že dlužník splní min. 30% nezajištěných pohledávek přihlášených věřitelů. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Dne datum zveřejněny žádosti dvou věřitelů, nechť je aktualizováno distribuční schéma s ohledem na skončená incidenční řízení. Usnesením zveřejněným dne datum, byla zveřejněná opravená distribuční tabulku. Dne datum zveřejněna opravená distribuční tabulka a sdělení správce o plnění oddlužení. Usnesením zveřejněným dne datum soud ukládá insolvenčnímu správci, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení sdělil soudu, zda byla na společné schůzce s dlužníky přijata nějaká opatření, aby dlužníci splnili min. 30% přihlášených pohledávek. Dne datum zveřejněna vyhláška o novém distribučním schématu. Dne datum zveřejněno sdělení správce o plnění oddlužení. Dne datum byla zveřejněna zpráva o splnění oddlužení. Dne datum zveřejněno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužením, v právní moci datum. Usnesení o odměně správce, v právní moci datum, usnesení o zproštění funkce správce po skončení řízení, v právní moci datum. Dne datum zveřejněn návrh na osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek. Dne datum zveřejněno usnesení o zamítnutí návrhu na osvobození od placení pohledávek. Dne datum zveřejněno odvolání dlužníků proti zamítnutí osvobození od placení pohledávek. Dne datum zveřejněno, že byla věc předložena Vrchnímu soudu. Dne datum zveřejněna vyjádření. Dne datum zveřejněno převzetí věci Vrchním soudem. Dne datum rozhodnutí o odvolání zrušeno a vráceno, v právní moci datum, z důvodu, že požadované hodnoty plnění dlužníka nebylo dosaženo v důsledku okolností, které dlužník nezavinil, proto byly splněny dva ze tří předpokladů pro osvobození dlužníka od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny a dále nebylo prokázáno, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které dlužník zavinil. Dne datum zveřejněno zaslání rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení spisu. Dne datum výzva k součinnosti. Dne datum a datum součinnost poskytnuta. Dne datum usnesení o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek v právní moci datum. Dne datum a datum zveřejněna odvolání. Dne datum reklamována doručenka. Dne datum oznámen výsledek reklamace. Dne datum výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne datum a datum zaplacen soudní poplatek. Dne datum zveřejněno předložení věci Vrchnímu soudu. Dne datum převzetí věci Vrchním soudem. Dne datum rozhodnutí o odvolání, potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně v právní moci dne datum. Dne datum zveřejněno zaslání rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení spisu. Dne datum zveřejněna dovolání. Dne datum uložena povinnost o zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne datum záznam o složení. Dne datum uložena povinnost o zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne datum zveřejněno vyjádření dlužníka. Dne datum záznam o složení. Dne datum předložena věc k Nejvyššímu soudu, který ji převzal dne datum. Dne datum zveřejněno rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání – zamítnuto, v právní moci datum.

17. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

18. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

19. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

20. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

24. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši částka za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u KS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

25. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

26. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli podezřelý výraz obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

27. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

28. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

29. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne datum, kdy byl žalobkyni doručen směnečný platební rozkaz. Posuzované řízení doposud neskončilo. Ke dni vydání rozsudku tak posuzované řízení trvalo 10 let a 11 měsíců.

30. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

31. Po skutkové i hmotněprávní stránce byla dle soudu věc standardně obtížná (resp. složitá). Předmětem řízení byla žaloba o zaplacení směnečné pohledávky. Soud ve věci neprováděl rozsáhlé dokazování. To odpovídá i tomu, že jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud rozhodly věc na prvním jednání. Po procesněprávní stránce byla věc dle soudu mírně obtížnější (resp. složitější). Ve věci byl vydán směnečný platební rozkaz, dále soud musel vypořádat s návrhem žalobkyně (v původním řízení žalované) na zastavení řízení, s námitkou věcné nepříslušnosti a rovněž s opakovanými žádostmi žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. V souhrnu tak soud hodnotí původní řízení jako obtížnější (resp. složitější).

32. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce řízení nepodílela. K tomu soud poukazuje na bod 9 usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal (a žalobkyně to ani netvrdila), že by se žalobkyně snažila o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

33. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Jednalo se totiž o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobkyně ani netvrdila (a logicky ani neprokázala), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých „typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

34. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení zaznamenal několik období nečinnosti. První období nečinnosti soud spatřuje v období od datum (kdy byly žalovanou doplněny námitky vůči směnečnému platebnímu rozkazu) do dne datum (kdy insolvenční soud zjistil úpadek a povolil oddlužení). Druhé období nečinnosti soud spatřuje v období od datum (kdy byla podána žádost o osvobození od poplatku za odvolání) do datum (kdy bylo rozhodnuto o této žádosti). Konečně třetí období nečinnosti soud spatřuje v období od datum (kdy byla podána žádost o osvobození od poplatku za dovolání) do dne datum (kdy bylo o této žádosti rozhodnuto). Přehlédnout rovněž nelze, že soud I. stupně nepostupoval v souladu se zákonem. Původní řízení totiž bylo ze zákona přerušeno v důsledku prohlášení úpadku žalobkyně, avšak soud I. stupně postupoval nekoncentrovaně, když usnesení, kterým se upravuje vedení řízení, v němž účastníky vyrozuměl o přerušení řízení ze zákona a současně je poučil, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, vydal až s odstupem několika let dne datum.

35. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

36. K tomu soud k argumentaci žalované zdůrazňuje, že si je vědom toho, že původní řízení bylo ze zákona téměř šest let přerušeno. Jak přitom zdůraznil odvolací soud, i dobu, po kterou je řízení přerušeno, je třeba započítat do celkové délky řízení (viz bod 6 usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka). V rámci insolvenčního řízení přitom soud neshledal žádné období nečinnosti, přičemž účastníci řízení je ani netvrdili. I tak je ovšem dle názoru zdejšího soudu nezbytné konstatovat, že délka původního řízení byla nepřiměřená. Původní řízení totiž trvá již více jak 10 let, přičemž více jak polovina období, kdy toto řízení nebylo přerušeno v důsledku probíhající insolvenčního řízení, byla zatížena průtahy na straně soudů. Za této situace proto není podle zdejšího soudu namístě dojít k jinému závěr, než ke kterému došlo sama žalovaná, a to sice že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé.

37. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

38. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

39. K tomu k argumentaci žalované soud výslovně uvádí, že konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je totiž postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (NS spisová značka). I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (NS spisová značka). Soud má za to, že význam řízení nelze považovat v daném případě za nepatrný. V původním řízení totiž bylo rozhodováno o nároku ve výši bezmála 2 mil. Kč. Je sice pravda, že řízení bylo několik let přerušeno v důsledku insolvenčního řízení, avšak stejně tak byly v původním řízení soudy několik let nečinné. V daném případě je tedy nutné žalobkyni odškodnit v peněžité podobě.

40. V této souvislosti soud nicméně připomíná judikaturu civilních soudů, ze které plyne, že při stanovení přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku řízení podle § 31a odst. 3 OdpŠk lze v případě, kdy dojde k zásadní změně ve významu předmětu řízení pro poškozeného v průběhu posuzovaného řízení rozdělit rozhodnou dobu na dva úseky a pro každý z nich stanovit výši zadostiučinění zvlášť (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci se přitom jedná přesně o tento případ, když dne datum nejvyšší soud zamítl dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí, kterým insolvenční soud přiznal žalobkyni osvobození od placení zbytků pohledávek (včetně pohledávky, která byla předmětem původního řízení). Po tomto datu pak již původní řízení ztratilo pro žalobkyni jakoukoliv relevanci, když si v každém případě musela být vědoma, že částku požadovanou v původním řízení nebude muset hradit. Podle soudu přitom nelze o sníženém významu původního řízení hovořit ke dni právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, neboť ve věci bylo podáno dovolání, přičemž v rámci dovolání byla řešená otázka, která doposud nebyla judikatorně objasněna. Žalobkyně si tak až do rozhodnutí Nejvyššího soudu nemohla být jista, zdali skutečně bude osvobozena od placení zbytku pohledávek (byť disponovala pravomocným rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci). Podle názoru zdejšího soudu je tak třeba pro výpočet výše přiměřeného zadostiučinění vycházet z období od datum (kdy byl žalobkyni doručen směnečný platební rozkaz) do datum (kdy bylo publikováno v ISIRu rozhodnutí Nejvyššího soudu, resp. kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci). Jinak řečeno, žalobkyni je namístě odškodnit za řízení v délce 10 let a 1 měsíc.

41. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou částka.

42. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby částka za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 10 let řízení částka) a dále částka za každý další měsíc řízení (tj. částka za další měsíc řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku; původní řízení totiž soud nepovažuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

43. Vypočtená základní částka ve výši částka byla ponížena o 20 % odpovídající tomu, že řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Dále byla vypočtená částka ponížena o 20 % z důvodu složitosti původního řízení. Naopak vypočtená částka byla navýšena o 10 % z důvodu podílu soudu na délce původního řízení. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 30 %, tj. na výslednou částku částka. Soud tedy v nadepsaném řízení přiznal žalobkyni částku částka, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. pak ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

44. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

45. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši právnická osoba Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. hodnota ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka částka (z tarifní hodnoty částka).

46. V daném případě byly provedeny 6 úkonů právní služby (jak požadovala ve svém podání datum žalobkyně), tj. celkem částka. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) účast na jednání soudu dne datum, (iv) odvolání, (v) vyjádření k odvolání žalované (vi) účast na jednání soudu dne datum, a dále 6 režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. částka. Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny požadovaným cestovným z adresa a zpět (tj. z místa sídla advokáta žalobkyně do místa sídla soudu celkem hodnota km dle aplikace Google Maps) cestou na jednání dne datum a datum vyhlášky č. 467/2022 Sb., vozem tovární značky Škoda a reg. značky SPZ, spotřeba zjištěná z velkého technického průkazu vozidla 4,8 l na 100 km [(5,5 + 4,2 + 4,7)/3]. Cena motorové nafty činí za vykonanou cestu částku částka (ve výši částka/litr, tj. částka á 1 km), paušální částka amortizace pak činí částka (ve výši částka za 1 km). Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou za promeškaný čas jejího právního zástupce ve výši částka (18 x půlhodin x částka). Advokát je plátcem 21 % DPH, tedy odměna advokáta, paušální náhrada hotových výdajů, amortizace vozidla a náhrada za promeškaný čas jsou navýšeny o 21 %. Ve vyhláškové ceně pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad je DPH již zahrnuto, tedy ceny pohonných hmot se o DPH nenavyšují. Celkové náklady žalobkyně jsou tedy ve výši částka [(18 600 + 1 800 + právnická osoba 111,2 + 1800) x 1,21 + 2000 + 2 X 860,72]. 47. adresa k plnění byla ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.