37 C 142/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto.

1. Úvodem soud zdůrazňuje, že rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, která se domáhala zaplacení částky ve výši 3000 Kč vyplývající z neuhrazení nákladů za ošetření a pobyt. Žalobkyně přitom uváděla, že dne 13. 9. 2020 byla poskytnuta žalovanému záchytná služba podle zákona č. 373/2011 Sb. v Protialkoholní záchytné stanici Bulovka, která je provozována žalobkyní.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání.

5. Na základě žalobkyní předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla dne 13. 9. 2020 žalovanému záchytnou službu v Protialkoholní záchytné stanici Bulovka. Žalovaný je v prodlení s úhradou daňového dokladu č. 200113 ze dne 13. 9. 2020 na částku 3 000 Kč se splatností 13. 10. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaný v průběhu soudního řízení netvrdil ani neprokazoval, že dlužnou částku zaplatil.

6. Podle výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně ošetřila žalovaného na protialkoholní záchytné stanici, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady dopravy, vyšetření, ošetření a následného pobytu na záchytné stanici dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vzhledem k tomu, že žalovaný této své povinnosti nedostál, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.