37 C 145/2023

Plný text

název soudu rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu rušené držby

I. Návrh žalobkyně ze dne [datum], kterým se domáhala uložení povinnosti žalované zdržet se rušení žalobkyně užíváním sama či prostřednictvím třetí osoby celkem pěti kusů patrových rozvaděčů datových sítí umístěných v budově [adresa] v [obec], na adrese [ulice a číslo], a obnovit původní pokojný stav spočívající v neexistenci takového rušení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení žalované ve výši 4 356 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala ochrany rušené držby. V žalobě tvrdila, že je obchodní korporací, která v minulosti provozovala datové centrum na adrese [adresa] v pronajatých prostorách od žalovaného. Mezi žalobkyní a žalovanou existuje spor o to, kdy a z jakých důvodů skončil nájem nebytových prostor, neboť nájem vypověděli oba účastníci. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem a z tohoto titulu i oprávněným držitelem tzv. patrových rozvaděčů v počtu celkem 5 kusů, které jsou umístěny v domě na uvedené adrese v jednotlivých patrech. Dne [datum] žalobkyně fyzickou kontrolou na místě zjistila, že jí do jeho majetku neprávem žalovaná zasahuje tím, že do patrových rozvaděčů nechala instalovat zařízení a technologie třetích osob. Do té doby k žádnému zásahu nedošlo, patrové rozvaděče užívala výlučně žalobkyně a jen ona sama s nimi disponovala a umožňovala jejich užívání svým smluvním partnerům. Žalobkyně uváděla, že žalovaná svémocně ruší žalobkyni v pokojné držbě a domáhá se toho, aby se žalovaná rušení zdržela a vše uvedla v původní stav. Podle žalobkyně je situace velmi vážná, neboť živelným zapojováním technologií do jejího zařízení hrozí vznik škody na jejím majetku ev. na majetku třetích osobo zkratem a následným požárem.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že je vlastníkem nemovitostí sestávajících z pozemku st. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], KP [obec], jehož součástí je budova [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec]. Právní předchůdce žalované, společnost [právnická osoba], [IČO] nabyla uvedenou nemovitost v rámci projektu přeměny, kdy jediný akcionář společnosti [právnická osoba] rozhodl dne [datum] o rozdělení [právnická osoba] centrum [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (rozdělovaná společnost, nyní žalobkyně) odštěpením sloučením vyčleněné části jejího jmění s existující společností [právnická osoba] (nástupnická společnost). Část jmění rozdělované [právnická osoba] centrum [právnická osoba] přešla na [právnická osoba] ke dni zápisu rozdělení (k [datum]). Žalovaná zdůrazňovala, že patrové rozvaděče jsou nezbytnou součástí datové infrastruktury budovy, když bez nich by nebyl provoz kancelářské budovy možný, neboť po chodbách by z každé kanceláře vedlo podél zdi několik kabelů z různých zařízení nájemců, což by bylo v rozporu s požadavky na bezpečnost v administrativních budovách. Tyto patrové rozvaděče jsou tedy vybavením dotčené budovy a jako takové přešly v rámci projektu přeměny na společnost [právnická osoba] Žalovaná se jako nástupnická společnost sloučila fúzí se zanikající společností [právnická osoba] Na žalovanou přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] a žalovaná tak vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba] Dle žalované je to právě žalovaná, kdo je vlastníkem a řádným držitelem patrových rozvaděčů v předmětné budově, neboť tyto patrové rozvaděče jsou vybavením budovy, potřebným pro zajištění elektronických a datových služeb v budově. Konečně v neposlední řadě žalovaná namítala, že žaloba nebyla podána včas.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož součástí je budova [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec].

4. Výpisem z výpisem z Obchodního rejstříku [právnická osoba], notářského zápisu [číslo], projektu přeměny [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a výpisem z Obchodního rejstříku žalované bylo soudem zjištěno, že právní předchůdce žalované, společnost [právnická osoba], [IČO] nabyla uvedenou nemovitost v rámci projektu přeměny, kdy jediný akcionář společnosti [právnická osoba] rozhodl dne [datum] o rozdělení [právnická osoba] centrum [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] odštěpením sloučením vyčleněné části jejího jmění s existující společností [právnická osoba] Část jmění rozdělované [právnická osoba] centrum [právnická osoba] přešla na [právnická osoba] ke dni zápisu rozdělení, tedy k [datum]. V projektu přeměny je mimo jiné uvedeno, že součástí jmění je i vybavení výše uvedené budovy. Žalovaná se jako nástupnická společnost sloučila fúzí se zanikající společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na žalovanou přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] a žalovaná tak vstoupila do právního postavení zanikající společnosti [právnická osoba]

5. Z nájemních smluv ze dne [datum] a vyobrazení jednotlivých pater s vyznačením předmětu nájmu a místností s patrovými rozvaděči soud zjistil, že patrové rozvaděče jsou umístěny v prostorách, ke kterým žalobkyně neměla užívací titul.

6. Z výpisu z Obchodního rejstříku platnému ke dni [datum] soud zjistil, že žalobkyně prošla procesem přeměny, v jejímž důsledku žalobkyně (dříve vystupující pod [právnická osoba] centrum [právnická osoba]) nyní vystupuje pod obchodní firmou [název žalobkyně]

7. Z fotografií datových skříní (tzv. racků) a z čestného prohlášení ze dne [datum] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je v datových skříních zapojeno několik neznámých zařízení, která se v těchto skříních před uskutečněním technické podpory dne [datum] nenacházela.

8. Z emailové komunikace žalobkyně a správce sítě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odmítá jakékoli zásahy do datových skříní (racků) bez vědomí nebo souhlasu žalobkyně, a to v reakci na email správce sítě [jméno] [příjmení], který žalobkyni žádal o zpřístupnění racku ve druhém patře budovy.

9. Z emailové komunikace ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyně správcem sítě [jméno] [příjmení] informována o zamýšleném zásahu do datových skříní.

10. Z nesporných tvrzení vzal soud za prokázané, že žalobkyní pronajaté prostory v budově [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec] byly předány žalované dne [datum].

11. Z dalších předložených listinných důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

12. Soud ve věci učinil následující skutkový závěr.

13. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], jehož součástí je budova [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec]. V důsledku přeměny část jmění rozdělované [právnická osoba] centrum [právnická osoba] přešla na [právnická osoba] ke dni zápisu rozdělení, tedy k [datum] (mimo jiné i vybavení budovy popsané výše). Žalobkyně prošla procesem přeměny, kdy nyní žalobkyně vystupuje pod obchodní firmou [název žalobkyně] (dříve [příjmení] centrum [právnická osoba]). Patrové rozvaděče jsou umístěny v prostorách, ke kterým žalobkyně neměla užívací titul. Dne [datum] byla žalobkyně informována o tom, že hrozí zásah do dotčených datových skříní. Žalobkyní pronajaté prostory v budově [adresa], v ulici [ulice], PSČ [PSČ] [obec] byly předány žalované dne [datum].

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

15. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. Podle § 988 OZ držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

16. Podle § 1003 OZ, držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1008 odst. 1 OZ platí, že soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

18. Podle § 177 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

19. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

20. Soud ve věci nenařizoval jednání podle § 177 o. s. ř., zejména pak z důvodu patnáctidenní lhůty pro vydání rozhodnutí od zahájení řízení, když vycházel pouze z výše citovaných listinných důkazů předložených účastníky řízení (k tomuto postupu viz např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3623/15). K tomu se zdůrazňuje, že soud nepostupoval podle § 118a o. s. ř. (byť by se tento postup v projednávané věci nabízel), neboť takovýto postup s ohledem na charakter řízení ve věcech z rušené držby nepřipadá v úvahu (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4306/18, jakož i komentářová literatura [příjmení], [jméno] et al. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. [příjmení] [jméno] [příjmení]: Wolters Kluwer, 2023, komentář k § 177).

21. Připomíná se, že smyslem žaloby na ochranu rušené držby podle § 1003 OZ je poskytnout provizorní ochranu jakékoliv držbě, ať již řádné, poctivé a pravé, ale i nepoctivé, neřádné a nepravé, před svémocným uplatňováním práva, a zajistit tak pokojný stav ve společnosti. Rozhodnutí o takové žalobě pak nevytváří překážku věci rozhodnuté, kdy definitivní ochrany držby je možné se domáhat v řádném soudním řízení. Soud se tak při svém rozhodování musí omezit pouze na zjištění existence držby a jejího svémocného rušení poté, když zjistil, že žaloba byla podána včas (§ 1008 odst. 1 OZ).

22. Pokud jde o otázku včasnosti, soud má za to, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty stanovené v § 1008 odst. 1 OZ. Z předložených listin (emailové komunikace) totiž jednoznačně plyne, že nejpozději dne [datum] se žalobkyně dozvěděla o tom, že její tvrzená držba je ohrožena žalovanou. Pokud pak byla podána žaloba až dne [datum], byla podána po uplynutí prekluzivní 6týdenní lhůty a už jen z tohoto důvodu bylo namístě žalobu zamítnout.

23. Nicméně i kdyby žalobkyně podala svoji žalobu včas, nemohla by s ní být úspěšná. K tomu soud opakovaně zdůrazňuje, že smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojného stavu; proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je však nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3074/17).

24. Právem, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon, je i právo vlastnické, který tak může být předmětem držby (§ 988 odst. 1 OZ). Žalobkyni se však držba vlastnického práva prokázat nepodařila.

25. Žalobkyně držbu vlastnického práva opřela o tvrzení, že 5 patrových rozvaděčů (též datových skříní či racků), jež jsou umístěny ve výše popsané budově, přešly do vlastnictví žalobkyně na základě projektu přeměny. Toto dokládá tabulkami vytvořenými v programu [anonymizována dvě slova], ze kterých však držba vlastnického práva žalobkyní k patrovým rozvaděčům nijak nevyplývá. Tato tabulka se jako příloha nevztahuje na žádný hlavní dokument, sama o sobě nemá žádnou vypovídací hodnotu o držbě vlastnického práva.

26. Dále žalobkyně držbu vlastnického práva opřela o tvrzení, že před datem [datum] nikdo jiný krom žalobkyně datové skříně (racky) neužíval a v datových skříních žádná zařízení, která se v nich v současnosti nacházejí, instalována nebyla a pro žalobkyni jsou neznámá. Toto dokládá čestným prohlášením osob a emailovou komunikací. K tomuto soud uvádí, že žalobkyně těmito důkazy ani důkazy jinými dostatečně neprokázala, že datové skříně užívala výlučně ona. To, že byla v určitém období připojena nová zařízení logicky nevylučuje to, že již před tímto obdobím byla do datových skříní zapojována zařízení jiná. Jak už bylo řečeno, žalovaná nijak neprokázala to, že byla výlučným disponentem předmětných 5 datových skříní (racků). Ani v tomto případě tedy nic nesvědčí o držbě vlastnického práva žalobkyně.

27. Avšak i kdyby soud vzal za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že držbu v minulosti měla, musela by tuto žalobkyně pozbýt předáním pronajatých prostor dne [datum], když společně s tím se žalobkyně i nutně musela vzdát možnosti faktického ovládání věci, resp. možnosti právo vykonávat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně držbu vlastnického práva prokazatelně nemá (což vyplývá i z jejích žalobních tvrzení), nemůže jí logicky ani svědčit právo domáhat se ochrany před jejím rušením. Aktivní legitimací k podání žaloby na ochranu rušené držby dle § 1003 OZ disponuje výlučně držitel práva, jenž je jejím předmětem. Žalobu na ochranu držby tak může podat jen ten, komu svědčí tzv. corpus possessionis, tedy možnost právo fakticky vykonávat, jak správně zdůrazňovala ve svém vyjádření žalovaná. To ovšem nemůže být případ žalobkyně.

28. S ohledem na shora uvedené tak soudu nezbylo, než žalobu výroku I. tohoto usnesení zamítnout.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II., a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 356 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření se k žalobě) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).