37 C 178/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 46 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 350 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 36 650 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 342 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 46 000 Kč (po částečném zpětvzetí, o kterém soud rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě zdůrazňovala, že původní řízení trvá od svého zahájení více jak 12 a půl roku a doposud nebylo skončeno. V období mezi [anonymizována dvě slova] [rok] a [datum] se přitom nemělo uskutečnit ani jedno jednání.

2. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 46 000 Kč coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením a náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). K meritu věci žalovaná uvedla, že shledala, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, tj. bylo zatíženo nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk. V činnosti soudu byly shledány prodlevy, který byly způsobeny do značné míry vypracováním znaleckého posudku.

4. Původní řízení trvalo dle žalované celkem 12 let a 8 měsíců. Tuto délku je podle žalované třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma ve smyslu § 31a OdpŠk. Podle žalované bylo namístě ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk přiznat žalobci zadostiučinění v penězích ve výši 119 000 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 119 000 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 17 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 417 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 17 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, jakož i ponížením takto vypočtené základní částky celkem o 40%. Ze strany žalovaná přitom došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: ke snížení o 30 % z důvodu složitosti řízení a ke snížení o 10 % z důvodu četnosti rozhodování soudů.

5. S ohledem na to, že částka 119 000 Kč byla již žalobkyni žalovanou vyplacena, navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

6. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne [datum].

7. Soud ve věci učinil následující skutkové závěry.

8. Z nesporných tvrzení účastníků a z předložených listin (žádost žalobce ze dne [datum], stanovisko žalované ze dne [datum] a bankovního výpisu ze dne 20. 2 2023) vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnila svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Okresního soudu [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žalobkyni částečně vyhověla svým stanoviskem ze dne [datum] a vyplatila jí částku 119 000 Kč dne [datum].

9. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

10. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Dne [datum] bylo původní řízení zahájeno, a to na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného ke [název soudu]. Žalobkyně vystupuje v řízení v procesním postavení žalované, po kterém se pův. žalobce domáhá zaplacení částky 854.630,70 Kč s přísl. jako vyúčtování nájemce za investice do rekreační chaty pronajaté společností [právnická osoba] -) Dne [datum] byla žalované doručena výzva, nechť se vyjádří k postupu podle § 104a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o věcné příslušnosti. -) Dne [datum] [název soudu] rozhodl o postoupení věci k [název soudu]. -) Dne [datum] byl spis vrácen [název soudu]. -) Dne [datum] byl spis předložen OS. -) Výzvou ze dne [datum] soud žalované uložil, aby se ve lhůtě 20 dnů vyjádřila k návrhu na zahájení řízení. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované k žalobě. -) Dne [datum] byl žalobce vyzván postupem podle § 118a odst. 1 o. s. ř. k doplnění svých tvrzení. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce. -) Dne [datum] byly soudu žalobcem předloženy důkazní návrhy. -) Dne [datum] byli účastníci volání k přípravnému jednání na den [datum] N -) Dne [datum] se ve věci konalo přípravné jednání. -) Dne [datum] soud obdržel dodatečné vyjádření žalované. -) Dne [datum] soud obdržel doplnění tvrzení žalobce. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání byly strany poučeny dle § 118a odst. 2 o. s. ř. Jednání bylo odročeno na [datum], a to za účelem umožnění žalobci doplnit tvrzení a důkazní návrhy. -) Dne [datum] soud obdržel doplnění žalobce. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na [datum], a to za účelem pokračování v dokazování výslechem svědků. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání byl vyhlášen částečný rozsudek, kterým byla žaloba co do částky 718 827,70 Kč zamítnuta. -) Dne [datum] soud obdržel odvolání žalobce. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalovaného k odvolání. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozhodnutí. -) Dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení, kterým [název soudu] částečný rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení pro nutnost provést další důkazy. -) Dne [datum] byl spis předložen OS: -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání soud po doplnění dokazování částečným rozsudkem opět žalobu co do částky 718 827,70 Kč zamítl. -) Dne [datum] soud obdržel doplnění tvrzení a důkazů žalobce. -) Dne [datum] podal žalobce odvolání. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované k odvolání. -) Dne [datum] byl částečný rozsudek OS potvrzen. -) Dne [datum] byl spis předložen OS. -) Dne [datum] bylo ve věci nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] podal žalobce dovolání. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. -) Dne [datum] vyloučil OS část věci (zbývající nárok pův. žalobce na zaplacení 135.803 Kč s přísl.) k samostatnému řízení. -) Dne [datum] OS obdržel návrh žalobce na přerušení řízení. -) Dne [datum] soud obdržel sdělení žalované. -) Dne [datum] byla věc předložena dovolacímu soudu. -) Dne [datum] soud obdržel doplnění dovolání žalobce. -) Dne [datum] [název soudu] rozsudkem k dovolání pův. žalobce pro nesprávné právní posouzení zrušil rozsudek [název soudu] ze dne [datum] a částečný rozsudek [název soudu] ze dne [datum] a věc vrátil [název soudu] k dalšímu řízení. -) Spis byl předložen OS dne [datum]. -) Usnesením ze dne [datum] OS spojil část věci (nárok žalobce na zaplacení 135.803 Kč s přísl.) zpět ke společnému řízení. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování. -) Dne [datum] soud obdržel sdělení žalovaného. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na neurčito, a to za účelem poskytnutí žalované prostoru k doplnění tvrzení. -) Dne [datum] soud obdržel sdělení žalované. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování. -) Dne [datum] soud obdržel sdělení žalované. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na neurčito, a to za účelem umožnění žalobci navrhnout další důkazy k prokázání svých tvrzení. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce. -) Dne [datum] soud zaslal účastníků výzvu podle § 15a o. s. ř., a to so hledem na změnu v obsazení soudu. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. -) Dne [datum] OS obdržel žádost právního zástupce žalobce o odročení. -) Dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum]. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] bylo zrušeno nařízené jednání, a to s ohledem na sdělení žalované ze dne [datum], na základě kterého bylo nezbytné zvážit okruh účastníků řízení. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] se konalo jednání. Jednání bylo odročeno na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno okazování a dále bylo jednání odročeno na [datum], a to za účelem výslechu svědků. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na [datum]. -) Dne [datum] soud obdržel důkazní návrh žalobce. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo provedeno dokazování. Jednání bylo odročeno na [datum]. -) Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o svědečném. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění dokazování vyžádáním zprávy od oblastní nemocnice. -) Dne [datum] soud obdržel sdělení žalované a důkazní návrh. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] OS obdržel žádost právního zástupce žalobce o odročení nařízeného jednání. -) Dne [datum] bylo nařízené jednání odročeno na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem doplnění tvrzení ze strany žalobce. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání bylo prováděno dokazování. Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. -) Dne [datum] soud obdržel sdělení žalované a žalobce. -) Usnesením ze dne [datum] byl soudem ustanoven znalec. Lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla stanovena v délce 90 dnů od doručení spisu. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce k zadání znaleckého posudku. -) Dne [datum] soud obdržel žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků -) Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o tom, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává. -) Dne [datum] bylo podání odvolání žalobce. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] soud obdržel doplnění podkladů k odvolání. -) Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnutí OS potvrzeno. -) Dne [datum] byl spis předložen OS. -) Přípisem ze dne [datum] soud vyzval žalobce ke složení zálohy na vypracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] bylo podání dovolání proti rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum]. -) Dne [datum] byl spis předložen dovolacímu soudu. -) Usnesením ze dne [datum] bylo dovolání odmítnuto. -) Dne [datum] žalobce složil zálohu na vypracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] se soud dotazoval na stav zpracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] znalec sdělil, že posudek bude dodán do konce září. -) Usnesením ze dne [datum] byla znalci uložena pořádková pokuta. -) Dne [datum] soud urgoval u znalce dodání znaleckého posudku. -) Usnesením ze dne [datum] byla znalci uložena další pořádková pokuta. -) Dne [datum] OS urgoval znalce. -) Dne [datum] OS urgoval u znalce vrácení spisu. -) Usnesením ze dne [datum] OS zprostil znalce znaleckého úkolu. Zároveň byl ustanoven znalec jiný. Lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla stanovena na 90 dnů od doručení spisu. -) Dne [datum] požádal ustanovený znalec o zproštění. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Usnesením ze dne [datum] byl zproštěn znalec a ustanoven znalec jiný. Lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla stanovena na 90 dnů od doručení spisu. -) Dne [datum] soud obdržel soud žádost znalce o zproštění s tím, že na zadaný úkol se jeho specializace nevztahuje. -) Dne [datum] byl vrácen spis původně ustanovený znalcem se sdělením, že ve věci pouze prostudoval spis. -) Dne [datum] soud telefonicky kontaktoval znalce. -) Usnesením ze dne [datum] byl zproštěn znalec a ustanoven znalec jiný. Lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla stanovena na 90 dnů od doručení spisu. -) Dne [datum] obdržel OS žádost znalce o telefonické spojení na žalobce a žalovanou. -) Dne [datum] soud obdržel žádost znalce o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] soud obdržel žádost znalce o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. -) Dne [datum] soud obdržel žádost znalce o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. -) Lhůta pro podání znaleckého posudku byla prodloužena do [datum]. -) Dne [datum] byl předložen soudu znalecký posudek. -) Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o znalečném. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce. -) Dne [datum] a dne [datum] soud obdržel vyjádření znalce k námitkám. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobce. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání byl proveden výslech znalců a jednání bylo odročeno na [datum]. -) Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o znalečném. -) Dne [datum] soud obdržel závěrečný návrh žalobce a žalované. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. -) Dne [datum] byli účastníci informování o odročení jednání. -) Dne [datum] se ve věci konalo jednání. Na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno a částečně byla zamítnuta. -) Dne [datum] podal žalobce odvolání. -) Dne [datum] žalobce doplnil své odvolání. -) Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván na zaplacení soudního poplatku za odvolání. -) Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované k odvolání. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] byla věc soudu prvního stupně vrácen bez věcného vyřízení, neboť dosud nebyly splněny podmínky odvolacího řízení. -) Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] byl vydán rozsudek, kterým se rozhodnutí soudu I. stupně potvrzuje. -) Dne [datum] podal žalobce dovolání. -) Dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. -) Dne [datum] byla věc předložena [název soudu]. -) Dne [datum] bylo dovolání odmítnuto. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

11. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

12. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

13. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

14. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši 46 000 Kč za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

18. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

20. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

21. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

22. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne [datum], kdy byla žalobkyně vyzvána, nechť se vyjádří k postupu podle § 104a odst. 2 o. s. ř. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo posuzované řízní pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 13 let a 7 měsíců.

23. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž ve věci rozhodoval třikrát OS, třikrát soud odvolací a dvakrát soud dovolací. Nadto odvolací a dovolací soud rozhodovaly o odvolání a dovolání proti usnesení ve věci osvobození od soudních poplatků. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

24. Po hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standardně obtížná (resp. složitá). Předmětem řízení totiž bylo vypořádání nároků souvisejících s nájmem věci. Po procesněprávní stránce byla věc dle soudu obtížná (resp. složitá). Procesněprávní složitost původního řízení pak byla dána četností opravných prostředků, výsledkem řízení o těchto opatrných prostředcích a množstvím podání stran (soudy v původním řízení mimo jiné rozhodovaly o žádost o osvobození od soudních poplatků, opakovaně dávaly výzvu podle § 118 a o. s. ř., rozhodovaly opakovaně o vyloučení věci, o spojení věci, dále se musely vypořádat s žádostí o přerušení řízení a rozhodovaly rovněž o svědečném a znalečném). Po stránce skutkové pak byla věc rovněž obtížná (resp. složitá), což plyne zejm. z rozsáhlého dokazování (ve věci byla vyslechnuta řada svědků, provedeny rozsáhlé listinné důkazy a ustanoven znalec). Celkově proto soud považuje věc za obtížnou (resp. složitou).

25. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud sice nezaznamenal (a žalobkyně to ani netvrdila), že by se žalobkyně snažila o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

26. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Jednalo se totiž o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). Soud si je přitom vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. V projednávané věci ovšem žalobkyně ani netvrdila (a logicky ani neprokázala), že by zde byly skutečnosti, které se vymykají obecnému (paušálnímu) vnímání důležitosti jednotlivých„ typů“ řízení či typových okolností na straně účastníků. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

27. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení zaznamenal období nečinnosti a nekoncentrovaný postup. Období nečinnosti soud spatřuje v období od [datum] (kdy byl spis předložen dovolacímu soudu) do [datum] (kdy bylo dovolání odmítnuto). Pokud jde o nekoncentrovaný postup OS, nelze přehlédnout, že dne [datum] [název soudu] vrátil věc OS bez věcného vyřízení, neboť nebyly splněny podmínky pro konání odvolacího řízení. K tomu nadto soud zdůrazňuje, že původní řízení bylo poznamenáno průtahy s vypracováním znaleckého posudku. Jinými slovy řečeno, řízení bylo zatíženo průtahem přičitatelným žalované, tj. státu (k tomu viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

29. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

30. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

31. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou 9 350 Kč.

32. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 17 000 Kč za první dva roky řízení a 17 000 za každý další rok řízení (tj. za 13 let řízení 204 000 Kč) a dále 1417 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 9 917 Kč za dalších 7 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; původní řízení totiž soud považuje za dlouhé (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

33. Vypočtená základní částka ve výši 213 917 Kč byla ponížena o 30 % odpovídající tomu, že se na rozhodování opakovaně podílely soudy tří stupňů soudní soustavy. Dále byla vypočtená částka ponížena o 20 % z důvodu složitosti původního řízení (zejm. s ohledem na skutkovou složitost věci). Naopak vypočtená částka byla navýšena o 10 % z důvodu postupu soudů v původním řízení (kdy soud přihlédl zejm. k průtahům při vypracování znaleckého posudku). Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 40 %, tj. na výslednou částku 128 350 Kč. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni již zaplatila částku 119 000 Kč, soud žalobu, pokud jde o nárok na zaplacení částky 36 650 Kč, výrokem II. zamítl a výrokem I. přiznal žalobkyni částku 9 350 Kč.

34. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. K tomu soud zdůrazňuje, že v projednávané věci platí, že žalobkyně se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, přičemž žalovaná z tohoto důvodu po zahájení řízení plnila žalobkyni částku 119 000 Kč, a to po uplynutí lhůty stanovené v § 15 odst. 1 OdpŠk. Žalobkyně tedy byla plně úspěšná, co do základu svého nároku, přičemž žalovaná plnila po uplynutí zákonných lhůt, pročež soud je toho názoru, že náhrada nákladů řízení by měla náležet straně žalující.

35. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod [číslo] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).

36. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem 9 300 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) částečné zpětvzetí a replika, a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Celková částka 6800 Kč pak byla navýšena o 21% DPH na 12 342 Kč. Celková částka nákladů řízení tak činí 14 342 Kč.

37. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.