37 C 199/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyní:

1. Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A , Anonymizováno 2. Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 45 536 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhaly zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Každá z žalobkyň je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhaly zaplacení v záhlaví uvedené částky. V žalobě tvrdily, že uzavřely coby pronájemci s žalovanou coby nájemnicí dne , datum, nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, . Po ukončení nájmu byla žalovaná vyzvána k úhradě služeb spojených s užíváním bytu ve výši , částka, , a to vyúčtováním ze dne , datum, . Toto vyúčtování bylo žalované doručeno dne , datum, . Žalovaná podala proti vyúčtování námitky, a to po uplynutí zákonné lhůty stanovené v § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.

2. V podání ze dne , datum, pak žalobkyně uvedly, že vyúčtování je vyhotovováno stejným způsobem pro všechny nájemce. Tato vyúčtování jsou vždy pravdivá a úplná. Dále zdůraznily, že vyhotovením vyúčtování byla pověřena paní , jméno FO, . S ohledem na skutečnost, že není možné vyhotovovat mimořádná vyúčtování pokaždé, když dojde ke změně, byť jediného nájemce, v případě, že nájemce opouští být v průběhu roku, je toto řešeno poměrným výpočtem. Mimořádné vyúčtování ke dni, kdy žalovaná opustila dotčený byt, nebylo vyhotoveno.

3. Žalovaná k věci uvedla, že jí vyúčtování bylo doručeno až dne , datum, . Žalovaná uplatnila své námitky vůči tomuto vyúčtování a sešla se s zástupkyní žalobkyň. Nicméně nebyly jí předloženy platby zálohy na služby hrazené pronajímateli za jednotlivé měsíce a ani spotřeba za jednotlivé měsíce a nebylo jí vysvětleno, jaké částky se platily v měsících , Anonymizováno, . Z vyúčtování podle žalované plyne, že toto vyúčtování vychází ze spotřeby za celý rok , Anonymizováno, , která byla zprůměrována za 7 měsíců, když nájem žalované skončil k , datum, .

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

5. Z nesporných tvrzení účastníků řízení vzal soud za prokázané, že byla uzavřena nájemní smlouva, kdy žalobkyně vystupovaly v pozici pronajímatelů a žalovaná v pozici nájemkyně. Dotčená nájemní smlouva byla uzavřena k bytu č. , hodnota, nacházející se v budově na adrese , adresa, s tím, že byla uzavřena dne , datum, . Nájem dle nájemní smlouvy byl ukončen ke dni , datum, . Předmětný byt byl předán zpět pronajímatelům prostřednictvím zplnomocněné zástupkyni žalovaných paní , jméno FO, .

6. Z vyúčtování nákladů za poskytování služby soud zjistil, že žalobkyně zaslaly žalované vyúčtování nákladů za poskytování služeb za kalendářní rok 2022 společně s přípisem datovaným dne , datum, . V tomto vyúčtování jsou uvedeny jednotlivé služby (elektřina společných prostor, úklid, odvoz odpadu, vodné a stočné, výtah, teplo, ohřev TV, SV pro TV, SV dle osob, atd.). U služeb spojených s teplem a teplou vodou je v příloze podrobně uveden celkový náklad domu (např. ÚT, ohřev TV, SV pro TV, SV), spotřeba (GJ, m³), jednotkové ceny a rozdělení na základní a spotřební složku, výpočet podílu konkrétního bytu (plocha, přepočtený počet osob atd.), je uvedena celková výše předepsaných záloh (, částka, ) a vypočtené náklady (, částka, ) a z toho odvozený nedoplatek , částka7. Z obálky a výpisu , Anonymizováno, soud zjistil, že obálka kterou bylo vyúčtování zasláno, byla zaslána pod číslem zakázky , IBAN, , Anonymizováno, s tím, že , Anonymizováno, uvádí, že tato obálka byla doručena žalované , datum, .

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jsou spoluvlastníci nemovitosti č. p. , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném KÚ pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, , pro obec , adresa, a k.ú. , adresa, , na adrese , adresa, .

9. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že v této smlouvě bylo v čl. III. odst. 3 sjednáno, že pronajímatele jsou povinni provést zúčtování zálohových plateb nájemce dle skutečné spotřeby.

10. Z protokolu o převzetí bytu při skočení nájmu soud zjistil, že v tomto protokolu jsou zaznamenány stavy jednotlivých měřičů medií dodávaných do předmětu nájmu k okamžiku převzetí bytu pronajímateli.

11. Z přípisu ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná se obrátila na žalobkyně svým přípisem ze dne , datum, , který odeslala prostřednictvím , právnická osoba, dne , datum, s tím, že v tomto přípise stojí, že: „V návaznosti na zaslané vyúčtování nákladů na poskytované služby v období , Anonymizováno, , které považuji za nesprávné, využívám své zákonné právo na nahlédnutí do podkladů k vyúčtování plateb a doložení měsíčních nákladů/faktur na jednotlivé služby s možností pořízení kopie dokladů. Rovněž požaduji vyjasnění, jakým způsobem byly služby rozúčtovány.“.

12. Z originálu obálky soud zjistil, že dne , datum, byla žalované odeslána obálka odesílatel: , Anonymizováno, . , jméno FO, , datum odeslání na , datum, , číslo podací , Anonymizováno, .

13. Z podacího archu a dále výpisu z online systému , právnická osoba, soud zjistil, že žalované byla odesláno písemnost, číslo zásilky , Anonymizováno, s tím, že tato bylo doručena , datum, .

14. Z dalších provedených důkazů soud žádné relevantní skutková zjištění neučinil. Soud dále neprováděl další navržené důkazy (výpověď , jméno FO, , výpověď zástupce společnosti , právnická osoba, , podklady k vyúčtování), a to za situace, kdy absentovala relevantní skutková tvrzení (viz níže).

15. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, nacházející se v budově na adrese , adresa, dne , datum, . Tento nájem zanikl ke dni , datum, . Žalované byla zasláno vyúčtování služeb za období ledna až , Anonymizováno, s tím, že jí bylo doručeno dne , datum, . V tomto vyúčtování je uveden nedoplatek ve výši , částka, . Žalovaná odeslala námitky proti tomuto vyúčtování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne , datum, .

16. K tomu se zdůrazňuje se, že v současném civilním procesu se vychází ze zásady volného hodnocení důkazů, kdy každý důkaz je třeba hodnotit nejenom zvlášť, ale i v jeho vzájemných souvislostech; zároveň jsou také důkazy hodnoceny ve vztahu k tvrzením, která soudu účastník předkládá (viz § 132 o. s. ř.; srov. také nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS 37/03). Zákonodárce ponechává na soudci, aby na základě vlastního svobodného uvážení hodnotil provedené důkazy a veškeré jednání stran, a nepředepisuje mu, jakou důkazní sílu má jednotlivým důkazním prostředkům přikládat. Je úkolem soudce, aby volným hodnocením důkazů dospěl k vnitřnímu přesvědčení, zda v konkrétní věci je určité skutkové tvrzení prokázané, či nikoliv (k tomu doktrinálně viz např. LAVICKÝ, P. Důkazní břemeno v civilním řízení soudním. , adresa, : Leges, 2017, s. 21 a n. nebo JIRSA, , právnická osoba, . HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. , adresa, : Wolters Kluwer, 2021, s. 75 a n.). Musí přitom dát účastníkům jasně najevo, jaká dílčí zjištění čerpal z každého jednotlivého důkazu a z jakých rozporů mezi provedenými důkazy a naopak shod mezi nimi vyvodil závěr o skutkovém stavu. Jak k tomu uvádí J. Jirsa – hodnocení důkazů je „korunou souzení“; jde o myšlenkový proces soudce, který si nemůže své rozhodnutí „nějak vyspekulovat“ (JIRSA, , právnická osoba, . HAVLÍČEK. Dokazování: úvahy o teorii a praxi. Op. cit., s. 204). Odrazem tohoto myšlenkového procesu je odůvodnění soudního rozhodnutí, které musí být zřetelné, srozumitelné, logické a předvídatelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV ÚS 1891/18).

17. Soud si je vědom toho, že mezi účastníky byl spor o to, kdy bylo žalované doručeno vyúčtování služeb za období , Anonymizováno, Soud přitom na základě hodnocení důkazů zvlášť i ve svých vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že žalované bylo toto vyúčtování doručeno dne , datum, . To soud dovozuje z originálu obálky, který založila žalovaná, ve spojení s výpisem z online systému , právnická osoba, . Soud přitom neuvěřil tvrzení žalobkyň, že žalované bylo vyúčtování doručeno již , datum, . Žalobkyně totiž na podporu tohoto svého tvrzení předložily podací , tituly před jménem, Z tohoto podacího archu však ve spojení s výpisem z online systému , právnická osoba, nicméně plyne pouze toliko, že žalované byla odesláno písemnost, číslo zásilky , Anonymizováno, s tím, že tato bylo doručena , datum, . Z podacího archu přitom není vůbec zřejmé, kdy byla zásilka , Anonymizováno, odeslána, neboť žalobkyně založily pouze částečně nečitelnou kopii tohoto podací archu. Žalobkyně přitom soudu k jeho výzvě originál podacího archu nepředložily, což soud hodnotí v jejich neprospěch. Naopak z žalovanou předloženého originálu obálky je naprosto zřejmé, že tato byla odeslána dne , datum, . S ohledem na skutečnost, že vyúčtování bylo vyhotoveno ke dni , datum, , je více než pravděpodobné, že právě obálkou odeslanou dne , datum, bylo toto vyúčtování žalované odesláno.

18. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.

19. Žalobkyně se svojí žalobou domáhaly zaplacení dlužného nedoplatku na poskytnutých službách v souvislosti s nájmem bytu žalované.

20. Žalobkyně přitom uváděly, že žalovaná neuplatnila své námitky ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. včas. Nejvyšší soud přitom dovodil, že podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013, ve znění účinném od , datum, (tedy i v období, kdy bylo řešeno vyúčtování žalované), je příjemce služeb povinen vznést námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování do 30 dnů od jeho doručení, případně do 30 dnů od doložení podkladů pro vyúčtování, jinak se má za to, že s vyúčtováním souhlasí, tedy nastává fikce, že vyúčtování je řádné. Dlužno poznamenat, že podle tohoto zákona se ode dne jeho účinnosti , datum, postupuje i ve vztahu k vyúčtováním služeb vyhotovených po tomto datu, byť se mohou týkat i dřívějšího období. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 2198/2024). Jinými slovy řečeno, pokud by skutečně žalovaná podala své námitky ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. opožděně, nebylo by již namístě se zabývat řádností vyúčtování a soud by musel žalobě vyhovět.

21. Z provedeného dokazování nicméně vyplynulo, že žalovaná své námitky ve smyslu § 8 zákona č. 67/2013 Sb. uplatnila včas. Vyúčtování ji bylo doručeno až dne , datum, . Lhůta stanovená v § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., tak uplynula v souladu s § 605 a § 607 zákona č. 89/2012 Sb. dne , datum, . Žalovaná přitom odeslala svoje námitky dne , datum, . V souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb. pak byly tyto námitky žalovaným doručeny dne , datum, , tj. poslední den lhůty. Dlužno poznamenat, že § 573 zákona č. 89/2012 Sb. se aplikuje pouze v případě, kdy není sporu o tom, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb adresátu došla, není však zřejmé, kdy se tak stalo (jako v projednávané věci; viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. 7 Cmo 191/2022).

22. K tomu se zdůrazňuje, že soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z , datum, , sp. zn. Cpj 164/80). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 2495/09). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srovnej rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 2778/2019) také uzavřel, že od těchto právních závěrů není důvod se odchýlit ani v poměrech právní úpravy obsažené v zákoně č. 67/2013 Sb.

23. Soud je povinen věcně i formálně přezkoumávat řádnost vyúčtování. Jinak řečeno, soud přezkoumává nejen formální náležitosti, ale i správnost podkladů, použitý rozúčtovací klíč a soulad s vyhláškami (např. č. 269/2015 Sb.). Pokud vyúčtování není řádné, nedoplatek není splatný a nelze jej přiznat. Důkazní břemeno k řádnosti vyúčtování nese poskytovatel služeb, tj. pronajímatel (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 3141/2021).

24. V projednávané věci soud vyzval žalobkyně postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. na jednání dne , datum, , aby doplnily svá tvrzení a důkazní návrhy k těmto tvrzení, pokud jde o řádnost dotčeného vyúčtování. Žalobkyně však tuto výzvu soudu oslyšely a ve svém podání ze dne , datum, pouze v obecné rovině konstatovaly, že jejich vyúčtování řádné je. Dále pak navrhly důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení (výslech svědků, podklady k vyúčtování). V neposlední řadě pak poukazovaly na povinnost tvrdit a navrhovat důkazy ze strany žalované. Jak bylo zdůrazněno výše, pokud žalobkyně tvrdily, že vyúčtování je řádné a je splatné, bylo na nich, aby soudu dostatečně řádnost vyúčtování osvětlily.

25. Soud si je vědom toho, že v souladu s ustálenou judikaturou lze skutečnosti vylíčit odkazem na listinu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 315/2009, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 496/2013). Nicméně žalobkyně ve své žalobě a jejich doplněních takovýto odkaz neučinily; pouze učinily důkazní návrhy. Pouhým označením důkazů bez vylíčení rozhodujících skutečností nelze splnění povinnosti tvrzení v řízeních ovládaných projednací zásadou dostát; důkazy se označují k prokázání tvrzených skutečností, nikoli naopak (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 30 Cdo 689/20021). Je také bez pochybnosti, že soudce nesmí zasahovat do sporného řízení tím způsobem, že by do sporu vnášel nové skutečnosti, které účastníci dosud ani netvrdili. Je totiž zřejmé, že by soud tímto jednáním opět ve prospěch jedné ze stran porušovat zásadu rovnosti účastníků (stran), pokud by až příliš aktivně zjišťoval skutkový stav (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1336/10).

26. Pokud tedy žalobkyně rezignovaly na svoji povinnost tvrdit, soud nemohl posoudit řádnost vyúčtování ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. Soud přitom neprováděl navržené důkazy k řádnosti vyúčtování, neboť není možné provádět důkazy za absence relevantních skutkových tvrzeních. Soud nebyl schopen posoudit, řádnost vyúčtování, když žalobkyně soudu nedotvrdily, celkové náklady na jednotlivé položky na rozúčtování a jak byla výše těchto nákladů vypočtena. Soudu proto nezbylo, než výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítnout.

27. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že samy žalobkyně tvrdily, že vyúčtování bylo vyhotoveno poměrným výpočtem. Neupřesnily přitom, jakých všech položek se toto tvrzení týká. Nicméně v obecné rovině lze k tomu říci, že takový paušální postup (roční spotřeba ÷ 12 × 7 měsíců) není v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. a prováděcí vyhláškou, zejména pokud jde o teplo, teplou a studenou vodu. Zákon totiž vychází z toho, že zúčtovací období je období, za které se rozúčtují a vyúčtují náklady, max. 12 měsíců, zpravidla kalendářní rok § 2 odst. 1 písm. c) a § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Rozúčtování je vyčíslení podílů jednotlivých příjemců služeb z celkových nákladů za dané zúčtovací období [viz § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 67/2013 Sb.]. Způsob rozúčtování musí být buď písemně ujednán podle § 5 odst. 1, resp. § 6 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., nebo se použije zákonný způsob dle § 5 odst. 2 a zvláštní úprava pro teplo a TUV podle § 6 a vyhlášky 269/2015 Sb. Zákon tedy pracuje vždy s reálnými náklady z celého zúčtovacího období, které se mezi příjemce služeb rozdělí podle tzv. rozhodných údajů (osoby, m², náměry měřidel atd.). Z hlediska zákona to znamená, že poskytovatel služeb musí vyúčtovat náklady za celý rok 2022 jako zúčtovací období, ale uvažovat dva různé příjemce služeb v průběhu téhož zúčtovacího období (původního nájemce do 31. 7. a nového nájemce od 1. 8. – pokud byt dále obsazen byl). Z toho plyne, že náklady je nutné přiměřeně rozdělit mezi tyto dva příjemce tak, aby každý nesl náklady odpovídající době, po kterou byt užíval, a rozhodným údajům (počet osob, náměry měřidel, m² atd.) za tuto dobu.

28. S ohledem na absenci relevantních tvrzení soud nijak nemůže posoudit, v rámci kterých jednotlivých položek vyúčtování bylo postupováno při jejich výpočtu v rozporu se zákonem. Nicméně ze smlouvy o nájmu a předávacího protokolu jednoznačně vyplynulo, že strany si nesjednaly režim odchylný od zákona č. 67/2013 Sb. a že náměry jednotlivých měřidel byly k okamžiku předání bytu řádně zaznamenány. Žalobkyním tak nic nebránilo v tom, aby vyhotovily vyúčtování způsobem souladným se zákonem, tj. takové, které pracuje se spotřebou žalované do okamžiku předání bytu, nikoliv se spotřebou za celý rok zprůměrovanou na jednotlivé měsíce dotčeného zúčtovacího období. Koneckonců i v nájemní smlouvě bylo sjednáno, že se vyúčtování provádí dle skutečné spotřeby (viz bod 9 tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. (řízení bylo co do částky , částka, s příslušenstvím zastaveno rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. 37 C 51/2024-129) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a.

30. S ohledem na to, že v řízení vystupovalo na straně žalující více účastníků, kteří byli samostatnými společníky, soud výrokem II. tohoto rozsudku uložil každé z žalobkyň zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši ½, tj. ve výši , částka, (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 22 Cdo 2145/2018, a tam citovaná judikatura).

31. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku II. v souladu s § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Náklady řízení byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).