37 C 200/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka Nakladatelství H+ právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice a vedlejší účastnice za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice a vedlejší účastnice , o zaplacení 176 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 176 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 176 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastníci na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 49 087,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 176 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Tento svůj nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že žalovaná se bezdůvodně obohatila při užívání nebytových prostor o celkové výměře 706,3 m2 v 1. (označené dle projektové dokumentace jako [číslo], [číslo] a [číslo]), 2. (veškeré prostory v tomto podlaží), 3. (veškeré prostory v tomto podlaží) a 4. (prostory označené dle projektové dokumentace jako kanceláře nebo sklady [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]) nadzemním podlaží domu [adresa], na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha (dále též„ prostory v nemovitosti“), za období od [datum] do [datum]. Tato nemovitost byla ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří se oba ocitli v úpadku, a na jejichž majetek byl prohlášen konkurz. Nemovitost byla zapsána do majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] i do majetkové podstaty jeho manželky [celé jméno vedlejší účastnice]. Insolvenční správce manželky dlužníka udělil souhlas s podáním této žaloby, kterou se insolvenční správce dlužníka obrací přímo proti žalovanému, jako jednomu ze třetích subjektů, jež své užívání nemovitosti odvozují od podnájemní smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba], ve spojení se smlouvou nájemní uzavřenou dne [datum] mezi manžely [příjmení] a společností [právnická osoba] (dále též„ nájemní smlouva ze dne [datum]). Podle žalobkyně je nájemní smlouva absolutně neplatná a žalovaný užívá prostory bez právního důvodu. Navíc žalobkyně z důvodu právní jistoty přistoupila dne [datum] k výpovědi této nájemní smlouvy podle § 256 zákon č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ IZ“). Výpověď byla„ nájemci“ doručena dne [datum] a případný nájem tak skončil nejpozději ke dni [datum]. Žalovaná byla vyzván k vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná se původně bránila tvrzením, že nájemní smlouva ze dne [datum] je platná. Později svá tvrzení měnila tak, že společnost [právnická osoba], užívá nemovitost nikoliv na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], nýbrž na základě dohody o narovnání ze dne [datum]. Žalovaná se proto domnívala, že značené prostory neužívá bez právního důvodu. Tato dohoda nebyla uzavřena v písemné podobě. Tvrdila, že prioritním užívacím titulem sporné nemovitosti je věcné břemeno užívání zřízené smlouvou ze dne [datum] pro [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], která tak činila prostřednictvím [právnická osoba] [příjmení] [právnická osoba], a následně prostřednictvím společnosti [právnická osoba] Namítla též, že nedostatek aktivní legitimace.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] adresované žalobkyní žalované soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení, které činí měsíčně 176 500 Kč, a to s argumentací, že žalovaná užívá tam označené v celkové výměře 706,3 m2, přičemž je poukazováno na to, že nájemní smlouva uzavřená se společností [právnická osoba], [datum] je absolutně neplatná, jak byla žalovaná informována také výzvou ze dne [datum]. Žalovaná byla dále informována o tom, že žalobkyně vypověděla tuto smlouvu o nájmu výpovědí ze dne [datum] doručenou údajnému nájemci dne [datum], a to ryze z opatrnosti ve smyslu ustanovení § 256 odst. 1 IZ, a proto i kdyby snad tato nájemní smlouva byla platně uzavřená, po uplynutí tří měsíců nájem skončí k datu [datum]. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení prostor, případně k uzavření řádné nájemní smlouvy, a to nejpozději do [datum]. Ve výzvě byl také seznámen o výši bezdůvodné obohacení, které se odvíjí od výše tržního nájemného, tak jak bylo určeno posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba], kdy při ceně 250 Kč za m2 a měsíc jde o částku 176 500 Kč měsíčně. Z podacího lístku pak bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zasílána doporučeně a byla podána na poště dne [datum].

5. Z obsahu znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], soud zjistil, že obvyklá cena nájemného v rozhodném období u nebytových prostor představovala částku 250 Kč za m2 a měsíc.

6. Z listiny výzva ze dne [datum] a výzva ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uzavření řádné nájemní smlouvy na jím okupované tam označené prostory, vyjevila obvyklou cenu nájmu za užívání těchto prostor, informovala jí o neplatnosti nájemní smlouvy ze dne [datum], jakož i o tom, že v důsledku toho je neplatná i případná podnájemní smlouva. Pozdější výzvou jej informovala i o dání výpovědi nájemní smlouvy z opatrnosti ve smyslu § 256 odst. 1 IZ, opakovaně vyzývala k úhradě příslušných částek za užívání prostor, případně k uzavření řádné nájemní smlouvy. Žalovaná tedy byla informována o tom, jak je žalobkyní nazíráno na nájemní smlouvu, přílohou této výzvy mu byl doručen rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Zároveň byla vyzván k vyklizení prostor do sedmi dnů od převzetí této výzvy. Z doručenky soud zjistil, že výzva ze dne [datum] byla doručena dne [datum].

7. Z listiny ze dne [datum] insolvenčního správce adresované společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že došlo k výpovědi nájemní smlouvy [datum], když insolvenční správce považuje tuto smlouvu za absolutně neplatnou a bylo tak učiněno z opatrnosti podle § 256 odst. 1 IZ.

8. Z přípisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná obdržela výzvu insolvenčního správce ze dne [datum]. Na tuto výzvu odpověděla tak, že je řádným podnájemcem společnosti [právnická osoba], a nemá proto důvod uzavřít nájemní smlouvu s insolvenčním správcem, resp. není dán nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

9. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] — [anonymizováno], [název soudu] zjistil, že [jméno] a [jméno] [příjmení] byli uznáni vinnými, že jako výluční majitelé nemovitosti domu [adresa] na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha pronajímali část budovy prostřednictvím společnosti [právnická osoba], kde byli jednateli a společníky. S touto společností uzavřeli nájemní smlouvu dne [datum], tedy v době, kdy již [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice] k takovým dispozicím oprávněná nebyla s ohledem na exekuční řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V důsledku toho na nemovitost a majetek dlužnice dopadalo generální inhibitorium, čili zákaz nakládat s veškerým majetkem, včetně nemovitostí patřících do společného jmění manželů, a to pod sankcí neplatnosti právních úkonů. Oba obvinění, ačkoliv si toho byli vědomi a byli si vědomi i existence svých splatných závazků, četných pravomocných a vykonatelných exekučních titulů, na základě soudních či správních rozhodnutí, přesto uzavřeli zmíněnou nájemní smlouvu, následně podnájemní smlouvu ze dne [datum]. Došlo k tomu, že podnájemné zasílané na základě této podnájemní smlouvy, bylo skládáno do pokladny společnosti [právnická osoba], a z pokladny této společnosti vzápětí vypláceno obviněným jako nájemné z titulu předmětné nájemní smlouvy, to vše v úmyslu částečně zmařit uspokojení svých věřitelů a fakticky odstranit část svého majetku spočívajícího v pravidelném měsíčním nájemném v nezanedbatelné výši. V důsledku tohoto jednání se pro věřitele staly nedostupnými částky 6.734.776 Kč a 5.107.669 Kč. Z rozsudku trestního senátu je patrné, že dluhy obviněných byly vyšší než 50.000.000 Kč, manželé [příjmení] tak spáchali trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 a 2 a 4 tr. zák. dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu a oba byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon jim byl podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Poškození byli odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení v občanskoprávních věcech.

10. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], soud zjistil, že dne [datum] 2018 byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození].

11. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení].

12. Ze souhlasu společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] a souhlasu insolvenčního správce Ing. [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že insolvenční správce dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice], [datum narození], udělil souhlas žalobkyni s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám mající svůj podklad v dispozičním oprávnění insolvenčního správcem k určeným spoluvlastnickým podílům (včetně spoluvlastnického podílu na nemovitostech k. ú. [část obce] a [obec]) vymáhala žalobkyně, a to i v rozsahu připadajícím na spoluvlastnické podíly dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], a [insolvenční spisová značka] [číslo], totiž byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice] a dlužníka [jméno] [příjmení], s tím že nemovitost nabyli [celé jméno vedlejší účastnice] a [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny.

13. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], soud zjistil, žena majetek dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice] byl prohlášen konkurz.

14. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], soud zjistil, že insolvenčním správcem dlužnice Ing. [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice] je Ing. [jméno] [příjmení].

15. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a In. [celé jméno vedlejší účastnice] uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu k prostorám v nemovitosti. Podle čl. 6 může být tato smlouva měněn jedině formou číslovaných písemných dodatků opatřených podpisy za obě smluvní strany.

16. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum], výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], z nákresu jednotlivých pater, jakož i z nesporných tvrzení soud zjistil, že společnost [právnická osoba], uzavřela žalovanou podnájemní smlouvy k prostorám v nemovitosti. Na základě podnájemní smlouvy pak žalovaná užívala prostory v nemovitosti i v období od [datum] do [datum]. V čl. I. podnájemní smlouvy ze dne [datum] se pak uvádí, že společnost [právnická osoba], je oprávněným nájemcem dotčené nemovitosti, a to na základě nájemní smlouvy ze dne [datum].

17. Z výňatku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] a z výňatku ze soupisu majetkové podstaty manželky dlužníka [celé jméno vedlejší účastnice] soud zjistil, že dům [adresa], na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha je zapsán podle § 217 IZ v soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] a dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice].

18. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], a z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že [název soudu] coby [název soudu] odmítl argumentaci žalobce [jméno] [příjmení], že se soudy v rámci insolvenčního řízení dopustili nesprávného postupu spočívajícím v nesprávném doručování, resp. zveřejňování elektronických stejnopisů listin v rámci jeho insolvenčního řízení. Dovolání proti rozhodnutí [anonymizováno] soudu bylo [název soudu] odmítnuto.

19. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že [název soudu] dovodil absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manžely [příjmení] coby pronajímateli a [právnická osoba], coby nájemcem, neboť na majetek povinné [celé jméno vedlejší účastnice] byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nařízena exekuce a v době uzavření nájemní smlouvy nesměla dle § 44 odst. 7 ex. řádu, ve znění účinném do 31. 10. 2009, pod sankcí neplatnosti se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, nakládat.

20. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že rozhodnutí zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo změněno tak, že žalovanému byla uložena povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Skutkově se přitom jednalo o obdobnou věc a v rámci řízení byl žalovaný zastoupen xanon [číslo], přičemž vznášeny byly totožné argumenty jako v projednávané věci.

21. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

22. Z dalších provedených důkazů (rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) soud žádná relevantní skutková zjištění nečerpal. Soud ani neprováděl žádné další navržené důkazy, a to pro nadbytečnost.

23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

24. Podle § 2994 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) platí, že dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

25. Jak bylo uvedeno shora, žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání bezdůvodného obohacení, a to za užívání nebytových prostor v nemovitosti za období od [datum] do [datum] a úroků z prodlení v zákonné výši od [datum].

26. Úvodem zdejší soud považuje za důležité zdůraznit, že z § 157 odst. 2 o. s. ř. ani z práva na spravedlivý proces nelze dovozovat povinnost soudů vypořádat se s každou jednotlivou námitkou účastníka řízení (srov. též usnesení [název soudu] ze dne xanon [číslo], sp. zn. [spisová značka]). Jak opakovaně vysvětlil [název soudu], není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 989/08, nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3122/09).

27. Dále § 2994 OZ upravuje jednu z možných variant zvláštní skutkové podstaty bezdůvodného obohacení, a to protiprávního užití cizí hodnoty. Předpokládá přitom situaci, kdy určitá osoba dá neoprávněně věc k užívání nebo požívání jiné osobě (uživateli, popř. poživateli), přičemž uživatel není v dobré víře, že prvně uvedená osoba je oprávněna mu věc svěřit k užívání. V takovém případě se vlastník věci může domáhat přímo na uživateli náhrady za užívání věci, přičemž uživatel věci se nemůže bránit námitkou, že má uzavřenu smlouvu s tím, kdo mu věc dal do užívání. Platí přitom zásada, že bezdůvodné obohacení se vypořádává jen mezi stranami závazku (zde existujícího mezi osobou, která dala věc do užívání, a jejím uživatelem), nicméně v zákonem stanovených případech (jako výjimka z pravidla, kterou je třeba aplikovat restriktivně) se náhrady může domáhat i osoba stojící mimo závazek, v dané situaci vlastník nebo spoluvlastník věci.

28. V projednávané věci platí, že soud s ohledem na výše uvedená zjištění dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady pro užití § 2994 OZ, tedy lze postupovat podle nového ustanovení, které bylo vloženo do občanského zákoníku s účinností od [datum]. Předpokladem plnění třetí osoby (tedy žalované) vůči insolvenčnímu správci byly splněny, když žalovaná nebyl a není v dobré víře, pokud předmětné prostory užívala. [příjmení] žalované nebyla shledána opodstatněnou. Dlužno poznamenat, že řadou těchto argumentů se zabývaly soudy opakovaně v jiných soudních řízeních ve vztahu k jiným třetím subjektům. K tomu soud odkazuje zejm. na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v rámci kterého se [název soudu] přesvědčivě vypořádal s řadou argumentů vznesených žalovanou i v rámci této věci. V této souvislosti nelze přehlédnout, že jakkoliv byl ve věci projednávané [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jiný žalovaný, ve skutečnosti za tohoto žalovaného jednala jako obecná zmocněnkyně [celé jméno vedlejší účastnice], která v projednávané věci jednala rovněž za žalovanou. Soud proto nemá nejmenších pochybností o tom, že žalované jsou velmi dobře argumenty [název soudu] známy.

29. Dále se připomíná, že [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovodil absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manžely [příjmení] coby pronajímateli a [právnická osoba], coby nájemcem, neboť na majetek povinné [celé jméno vedlejší účastnice] byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nařízena exekuce a v době uzavření nájemní smlouvy nesměla dle § 44 odst. 7 ex. řádu, ve znění účinném do 31. 10. 2009, pod sankcí neplatnosti se svým majetkem, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů, nakládat. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani opačné rozhodnutí, na které odkazuje žalovaná, když toto je zcela osamoceno a je založeno na nedostatku informací, jak zdůraznil i ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [název soudu].

30. Dále zcela účelová a nedůvodná je obrana žalované, že nájemní smlouva byla nahrazena ústní dohodou o narovnání ze dne [datum], dle které společnost [právnická osoba], nebude platit nájemné, neboť smlouva o nájmu nemovitosti mohla být měněna pouze písemnými dodatky. Nadto účelovost tohoto tvrzení je zřejmá i z provedeného dokazování, když soudu byla předložena a na jednání provedena podnájemní smlouva ze dne [datum], ze které je jednoznačně patrné, že ještě k tomuto datu společnost [právnická osoba] odvozovala svoje práva k dotčené nemovitosti od nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. Konečně o účelovosti argumentace žalované dohodou o narovnání ze dne [datum] nejlépe svědčí to, že od samého počátku argumentovala žalovaná nájemní smlouvou ze dne [datum]. Teprve pod tíhou výsledků řízení vedených v jiných věcech, v rámci kterých byla obrana žalobkyně odmítnuta, si žalovaná vzpomněla, že došlo k uzavření dohodě o narovnání dne [datum].

31. Dále usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], a [insolvenční spisová značka] [číslo], byla schválena dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice] a dlužníka [jméno] [příjmení]. Nemovitost nabyli [celé jméno vedlejší účastnice] a [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví, přičemž každý z nich má spoluvlastnický podíl ve výši ideální jedné poloviny. Dne [datum] insolvenční správce dlužnice [celé jméno vedlejší účastnice] Ing. [jméno] [příjmení] vyslovil souhlas s tím, aby veškeré nároky vůči třetím osobám, které mají podklad v jeho dispozičním oprávněním ke spoluvlastnickým podílům na předmětných nemovitostech (nároky na vydání plnění z neoprávněného užívání prostor dotčených nemovitostech vůči třetím osobám, nároky na vyklizení neoprávněně užívaných prostor v dotčených nemovitostech vůči třetím osobám a nároky na určení, že dotčené nemovitosti nejsou zatíženy věcnými právy ve prospěch třetích osob), byly uplatňovány, a to soudně, insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení]. Soud tak s ohledem na uvedené uzavírá, že společné jmění manželů [příjmení] zaniklo a že insolvenční správci byli oprávněni uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, která byla schválena rozhodnutím insolvenčního soudu. Sporná nemovitost tak je v podílovém spoluvlastnictví dlužníka a jeho manželky, přičemž bylo zjištěno, že jejich podíly o velikosti ideální jedné poloviny byly sepsány do soupisů podstaty. S ohledem na dohodu insolvenčních správců je nároky související s podíly oprávněna vůči třetím osobám uplatňovat žalobkyně. Pokud pak jde o výtka žalované stran postupu soudů v insolvenčním řízení, odkazuje se na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], a usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v rámci kterých se soudy pravomocně s argumentací žalované vypořádaly.

32. V projednávané věci má soud za podstatné, že žalovaná je prostřednictvím své prokuristky [celé jméno vedlejší účastnice] propojená s řadou dalších osob, tj. [právnická osoba], [právnická osoba], které vystupují ve skutkově obdobných případech v rolích žalovaných nebo vedlejších účastníků. Konečně o koordinovaném postupu společností ovládaných rodinou [příjmení] nejlépe svědčí to, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v řadě řízení vedených u zdejšího soudu jsou podávána totožná podání (např. řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Přehlédnout rovněž nelze, že proti dlužníkům Hnidákovým bylo vedeno trestní řízení. Lze tak uzavřít, že žalovaná byla jednoznačně prostřednictvím svých orgánů informována o tom, že nájemní smlouva se společností [právnická osoba], je neplatná a o tom, že tato smlouvy byla z opatrnosti též ve smyslu § 256 odst. 1 IZ vypovězena. Žalovaná však v rozhodném období prostor užívala, aniž jí svědčil pro užívání jakýkoli právní titul. Žalovaná přitom nebyl v dobré víře. Absence dobré víry má za následek, že nastupuje režim ustanovení § 2994 OZ a oprávněnou k inkasu bezdůvodného obohacení se namísto nájemce stává vlastník, potažmo žalobkyně jako správkyně konkurzní podstaty. Není totiž sporu o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení žalované tím, že nebytové prostory užívala bez právního důvodu a je proto po právu, aby náhrada příslušela žalobkyni, a to ve výši obvyklého nájemného. Žalovaná byla řádně informována o tom, že je její povinností předmětné prostory vyklidit, případně uzavřít řádnou nájemní smlouvu a zaplatit částku odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě a čase. Žalovaná k tomu nepřistoupila a ocitla se tak od [datum] v prodlení. Výše bezdůvodného obohacení, která v rozhodném období odpovídá výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, byla zjištěna ze znaleckého posudku provedeného v rámci dokazování.

33. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež jí soud v celém rozsahu vyhověl, a to výrokem I. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení pak byly stanoveny v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1962 Sb, občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, který měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebách k účelnému bránění svého práva.

35. Náklady žalobkyně tvoří náklady na právní zastoupení advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] a advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]. Tarifní hodnota daného sporu činila 15 820 Kč. Právní zástupci žalobkyně učinili ve věci 5 úkonů po 8180 Kč dle § 7 odst. 5 a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba – za tyto úkony náleží odměna ve výši 1 úkonu; podání ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] – za tyto úkony náleží odměna ve výši 0,5 úkonu) za které žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení společně s 7 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dlužno poznamenat, že advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem 21 % DPH, tedy jeho odměna a paušální náhrada hotových výdajů jsou navýšeny o 21 % (Mgr. [jméno] [příjmení] učinil úkony podání ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]). Dále jsou náklady řízení žalobkyně coby nezastoupeného účastníka řízení, který nedoložil výši hotových výdajů, v dané věci tvořeny paušální náhradou ve výši 2400 Kč za 8 úkonů (podání ze dne [datum], podání ze dne 15. 10 2021, podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], [datum], příprava a účast na jednání dne [datum]), a to podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Celkové náklady řízení žalobkyně jsou tedy ve výši 49 087,6 Kč ( (2 x 8180 Kč 4 x 300 Kč) x 1,21 + [číslo] *3 + 3* 300 + [číslo]). Soud pak rozhodl o tom, že žalovaná a vedlejší účastníci vystupující na její straně mají povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně (k tomu viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3557/20, a tam citovaná judikatura civilních soudů).

36. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.