37 C 236/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 88 232 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 88 232 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 88 232 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě uváděla, že původní řízení bylo skončeno dne [datum]. Původní řízení tedy dle žalobkyně trvalo 2 512 dnů. Žalobkyně zdůrazňovala, že původní řízení považuje za nepřiměřeně dlouhé. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 88 232 Kč s příslušenstvím coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná pak ve svém stanovisku ze dne [datum] poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Toto zadostiučinění považovala žalovaná z a dostatečné, pročež navrhovala zamítnutí žaloby a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná vypořádala žádost žalobkyně svým stanoviskem ze dne [datum], když sice uznala, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak přiznat zadostiučinění v penězích nad rámec konstatování porušení práva žalovaná odmítla.

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobou ze dne [datum] (došlou OS dne [datum]) se žalobkyně [právnická osoba] domáhala po žalované [právnická osoba] zaplacení částky 756 153 Kč s příslušenstvím z dlužného nájemného, a to na základě rámcové smlouvy a individuálních smluv uzavíraných v rámci této smlouvy, s kterými si žalovaná pronajímala řadu vozidel a jiné techniky od žalobkyně, přičemž žalovaná tvrdila, že dlužné nájemné bylo již započteno na složenou kauci, ale žalobkyně namítala, že bylo dohodnuto, že v případě ukončení nájmu před uplynutím sjednané doby propadají kauce žalobkyni. Usnesením ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek. Dne [datum] byl vydán platební rozkaz, který byl doručen dne [datum]. Podáním, které došlo soudu dne [datum], byl podán odpor proti platebnímu rozkazu. Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované ve věci samé. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k vyjádření žalované ve lhůtě 1 měsíce. Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalobkyně. Dne [datum] bylo voláno k ústnímu jednání na [datum]. Dne [datum] soud obdržel žádost o odročení jednání ze strany žalované, a to sice z důvodu pracovní neschopnosti právního zástupce žalované. Dne [datum] bylo doručeno účastníkům vyrozumění o odročení jednání na základě žádosti žalované na [datum]. Jednání se konalo dne [datum]. Na tomto jednání bylo jednání přerušeno a pokračováno bylo dne [datum]. Přerušeno bylo z důvodu potřeby doplnit tvrzení. Dne 1. 4. a [datum] byl doručen účastníkům protokol z jednání. Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. Dne [datum] soud doručil vyjádření žalobkyni. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Dne [datum] bylo doručeno žalované vyjádření žalobkyně. Dne [datum] se konalo jednání, které bylo odročeno na den [datum], a to z důvodu nových tvrzení žalované. Protokol z jednání byl doručen účastníkům dne [datum]. Dne [datum] soud obdržel vyjádření žalované. Dne [datum] bylo vyjádření doručeno žalobkyni. Dne [datum] soud obdržel reakci žalobkyně na vyjádření žalované. Na jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, který vyhověl žalobě. Dne [datum] došlo soudu vyčíslení nákladů řízení žalobkyně. Dne [datum] byla prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení rozsudku nejpozději do [datum rozhodnutí], rozsudek č. j. [číslo jednací] byl doručen žalované dne [datum] a žalobci dne [datum]. Dne [datum] soud obdržel banketní odvolání žalované proti rozsudku. Usnesením ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k doplnění odvolání ve lhůtě 10 dní od doručení usnesení a byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za odvolání. Podáním žalované ze dne [datum] bylo odvolání doplněno. Dne [datum] bylo odvolání doručeno žalobkyni a zároveň byla žalobkyně vyzvána k vyjádření k odvolání. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu] společně s předkládací zprávou. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým se zrušil rozsudek ze dne [datum] s tím, že toto zrušující usnesení je odůvodněno tím, že strany soudu dostatečně neosvětlily a soud dostatečně nezjistil, co je myšleno pojmem„ kauce“, a proto je třeba vést další dokazování. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost právního zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize. Dne [datum] bylo jednání na žádost žalované odročeno na [datum]. Dne [datum] bylo podáno dovolání žalobkyně proti usnesení [název soudu] ze dne [datum]. Dne [datum] bylo doručeno účastníkům odročení na neurčito z důvodu podání dovolání. Usnesením ze dne [datum] byla vyzvána žalobkyně k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne [datum] byl soudní poplatek za dovolání zaplacen. Dne [datum] bylo doručeno dovolání žalované společně s výzvou k vyjádření. Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. Usnesením č. j. [číslo jednací], které bylo v právní moci [datum], bylo dovolání žalobkyně odmítnuto, jelikož žalobkyně předestřela otázku hmotného práva, na kterém rozhodnutí [název soudu] nezáviselo. Usnesením ze dne [datum] byli účastníci vyzváni ke sdělení osoby mediátora, jelikož soud měl za to, že je účelné a vhodné nařídit účastníkům první setkání s mediátorem. Dne [datum] došla soudu datovou schránkou odpověď žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum], v právní moci [datum], bylo nařízeno první setkání s mediátorem a současně bylo řízení přerušeno na dobu 6 měsíců. Dne [datum] byli účastníci vyzváni, aby sdělili výsledek mediace a předložili potvrzení o jejím absolvování ve lhůtě 15 dnů od doručení. Dne [datum] bylo doručeno sdělení žalobkyně, že k projednání věci s mediátorem došlo dne [datum] a mimosoudní dohoda nebyla uzavřena. Dne [datum] soud obdržel podání žalované, kterým sdělila ukončení zastoupení svým právním zástupcem. Dne [datum], bylo soudu doručeno oznámení o zmocnění nového právního zástupce žalované. Usnesením ze dne [datum] byla přiznána odměna mediátorovi. Dne [datum] bylo voláno k ústnímu jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] bylo jednání odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování, a to konkrétně výslechem svědka [příjmení]. Účelem odročení jednání na měsíc červen byla skutečnost, že v mezidobí měla být řešena příp. insolvence žalované. Dne [datum] byly vypraveny protokoly o jednání a byl předvolán svědek [příjmení]. Dne [datum] a [datum] byl dán souhlas účastníků se zrušení usnesení o odměněn mediátora pro nadbytečnost, jelikož již účastníci odměnu mediátora uhradili. Usnesením ze dne [datum] bylo zrušeno usnesení o odměně mediátora. Dne [datum] bylo dáno na lhůtu do [datum] s tím, že v případě úpadku žalované bude řízení přerušeno. Dne [datum] došlo soudu sdělení žalované o tom, že vůči ní bylo zahájeno insolvenční řízení pod sp. zn. [jednací číslo MSP] a ke dni tohoto podání je ve stavu před rozhodnutím o úpadku, přičemž rovněž navrhuje odročit jednání nařízené na [datum] na neurčito z důvodu neúčelnosti. Dne [datum] bylo vypraveno vyrozumění o zrušení jednání, resp. odročení jednání na neurčito, účastníkům a svědkovi [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] bylo účastníkům sděleno, že řízení je ze zákona přerušeno, jelikož žalovaná je na základě usnesení insolvenčního soudu v úpadku. Spis byl dán na lhůtu 3 měsíce. Dále referáty ze dne [datum], [datum], [datum] byl spis dán na lhůty vždy 3 měsíce s tím, že měl být sledován průběh insolvenčního řízení. Dne [datum] byl spis dán na lhůtu 6 měsíců s tím, že insolvenční řízení trvá. Dne [datum] bylo opět dáno na lhůtu 6 měsíců a totéž bylo [datum], [datum], [datum] a [datum]. S usnesením ze dne [datum] bylo v řízení pokračováno, jelikož usnesením [název soudu] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], byl konkurs na majetek žalované zrušen. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby soudu sdělila ve lhůtě 10 dnů, zda na podané žalobě trvá. Dne [datum] došlo soudu sdělení žalobkyně, že na výzvu reaguje tak, že potřebuje ještě tedy 3 týdny na rozmyšlení. Přípisem ze dne [datum] soud urgoval u žalobkyně sdělení, zda na žalobě trvá. Podáním ze dne [datum] byla žaloba vzata zpět v plném rozsahu s tím, že toto bylo zástupci žalované doručováno [datum] s dotazem, zda se zpětvzetím souhlasí. Podáním ze dne [datum] žalovaná s návrhem žalobkyně souhlasila a navrhla zastavit řízení. Usnesením ze dne [datum] (v právní moci [datum]) bylo řízení zastaveno. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a rovněž byl vrácen zaplacený soudní poplatek.

7. Ze spisu vedeného u MS v [obec] pod sp. zn. [jednací číslo MSP] soud zjistil, že dne [datum] byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn insolvenční návrh spojený s návrhem reorganizace dlužníka [právnická osoba], [IČO]. Tento návrh byl insolvenčnímu soudu doručen dne [datum]. Opatřením ze dne [datum] předsedy [název soudu] byl určen insolvenční správce. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [jednací číslo MSP] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a povolená reorganizace. Výrokem (V) tohoto usnesení byl ustanoven znalec [právnická osoba] za účelem ocenění majetkové podstaty. Znalec měl vyhotovit znalecký posudek ve lhůtě 2 měsíců od doručení toho daného usnesení. Výroky (I), (II), (III), (V) - (XV) nabyly právní moci dne [datum], výrok ([příjmení]) dne [datum]. Dne [datum] bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno sdělení insolvenčního správce. Žádostí doručenou insolvenčnímu soudu dne [datum] požádal znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], společnost s r. o. o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] byla znalci prodloužena lhůta k vypracování znaleckého posudku do [datum] [datum] byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva o stavu insolvenčního řízení a hospodářské situace dlužníka. Dne [datum] byl v insolvenčním rejstříku úřední seznam přihlášených pohledávek. Dne [datum] bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno doplnění soupisu majetkové podstaty. Dne [datum] se konalo přezkumné jednání. Na tomto jednání byla popřena pravost přihlášené pohledávky věřitele [právnická osoba] ve výši 978 999,63 Kč. Dne [datum] obdržel soud znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] byla svolána schůze věřitelů na den [datum] [datum] se konala schůze věřitelů. Usnesením ze dne [datum] byl schválen reorganizační plán dlužníka. Usnesením ze dne [datum] byla svolána schůze věřitelů na [datum]. Dne [datum] byla schůze věřitelů odročena na [datum], a to z důvodu havárie serverů. Dne [datum] se konala schůze věřitelů. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce vyzván, aby předložil zprávu o činnosti, hospodářské situaci dlužníka a o soupisu majetkové podstaty. Dne [datum] obdržel soud zprávu insolvenčního správce; dále pak soud obdržel zprávy insolvenčního správce ve dnech [datum] a [datum]. Dne [datum] insolvenční soud obdržel sdělení insolvenčního správce, doplnění soupisu majetkové podstaty. Další zprávy insolvenčního správce soud obdržel ve dnech [datum] a [datum]. Dne [datum] obdržel soud návrh insolvenčního správce se souhlasem prodeje majetku mimo dražbu. Usnesením ze dne [datum] byl tento souhlas udělen. Usnesením ze dne [datum] vyslovil insolvenční soud souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli. Dne [datum] obdržel insolvenční soud sdělení insolvenčního správce k soupisu majetkové podstaty. Dne [datum] obdržel soud upravený seznam přihlášených pohledávek. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce vyzván, aby do 10 dnů předložil zprávu o činnosti a upravený seznam přihlášených pohledávek. Dne [datum] obdržel insolvenční soud zprávu o činnosti a opravený seznam přihlášených pohledávek. Dne [datum] obdržel insolvenční soud žádost insolvenčního správce o udělení souhlasu s prodejem majetku mimo dražbu a zprávu o stavu insolvenčního řízení. Usnesením ze dne [datum] udělil soud souhlas s prodejem majetku mimo dražbu. Dne [datum] obdržel soud žádost o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Usnesením ze dne [datum] soud této žádosti vyhověl. Dne [datum] obdržel soud zprávu o stavu insolvenčního řízení. Insolvenční správce v této správě uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že insolvenční správkyně byla úspěšná ve sporu o vyloučení z majetkové podstaty dlužníka, sp. zn. [spisová značka], podala návrh na výplatu výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dále je uvedeno, že incidenční spor o určení pravosti a výše pohledávky pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně [právnická osoba] stále trvá. Insolvenční správkyně nicméně konstatuje, že povede jednání ke smíru v dané věci. Následně bude možné podat konečnou zprávu. Dne [datum] soud obdržel upravený seznam přihlášených pohledávek. Dne [datum] soud obdržel návrh na vyjmutí majetku z majetkové podstaty. Usnesením ze dne [datum] soud tomuto návrhu vyhověl. Dne [datum] obdržel insolvenční soud konečnou zprávu. Dne [datum] vzal insolvenční správce zpět popření pohledávky [právnická osoba], a.s., a to v celém rozsahu. Usnesením ze dne [datum] soud schválil konečnou zprávu. Dne [datum] bylo vydáno rozvrhové usnesení. Dne [datum] soud obdržel zprávu o splnění rozvrhového usnesení. Usnesením ze dne [datum] byl zrušen konkurs. Usnesením ze dne 24. 2. 202 byl zproštěn funkce insolvenční správce. Dále soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že ve věci insolvenčního řízení vedeného u MS v [obec] pod sp. zn. [jednací číslo MSP] se konaly celkem 3 incidenční spory. První incidenční spor byl veden pod sp. zn. [spisová značka]. Druhý incidenční spor byl veden pod sp. zn. [spisová značka] a třetí incidenční spor byl veden pod sp. zn. [spisová značka].

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši 88 232 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

13. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

14. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

15. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

16. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

17. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne [datum], kdy byla v původním řízení doručena OS žaloba zdejší žalobkyně. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo posuzované řízní pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tedy činila cca 6 let a 10 měsíců.

18. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

19. Po hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standardně složitá (resp. obtížná). Po skutkové stránce pak byla věc mírně složitější (resp. obtížnější). Ve věci bylo prováděno rozsáhlejší dokazování (a to i v návaznosti na rozhodnutí [název soudu], resp. tvrzení účastníků řízení), a to nejen listinami, nýbrž i svědeckými výslechy. Po procesněprávní stránce byla věc rovněž mírně složitější (resp. obtížnější). Ve věci byl vydán platební rozkaz a OS se musel vypořádat s řadou podání účastníků, musel vyzývat na doplnění odvolání, nařizovat první setkání s mediátorem atd. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako standardně mírně složitější (resp. obtížnější).

20. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud neznamenal, že by žalobkyně žádala o odstranění průtahů podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (a žalobkyně to ani netvrdila). Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Platí přitom, že použití zákonem předvídaných prostředků pro urychlení řízení lez žalobkyni toliko k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

21. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Jednalo se totiž o spor o dlužné nájemné, tj. o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K argumentaci strany žalované soud uvádí, že si je vědom, že po skončení insolvenčního řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, je upravený seznam přihlášených pohledávek pro ty pohledávky, které dlužník u přezkumného jednání nepopřel, exekučním titulem (§ 312 odst. 4 insolvenčního zákona); srov. též § 418 odst. 6 insolvenčního zákona a usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sen. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Jinými slovy řečeno, zdejší soud chápe argumentaci žalované v tom slova smyslu, že pokud by v rámci insolvenčního řízení získala žalobkyně exekuční titul, získání dalšího exekučního titulu (v rámci původního řízení) by v zásadě bylo prakticky nadbytečné (resp. žalobkyně by nemohla být vystavena již žádné další nejistotě v rámci původního řízení, pokud by již disponovala exekučním titulem). Na druhou stranu nelze přehlédnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že na přezkumném jednání konaném dne [datum] byla popřena pravost přihlášené pohledávky žalobkyně. Podle názoru zdejšího soudu proto není namístě uvažovat o sníženém významu původního řízení toliko s ohledem na probíhající insolvenční řízení.

22. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobkyně žádnou konkrétní újmu, která by jí vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejího života, nedotvrdila.

23. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení neshledala žádné průtahy (tj. období nečinnost). K tomu se zdůrazňuje, že z ustálené judikatury plyne, že je třeba zkoumat nejen postup soudů v původním řízení, nýbrž i v insolvenčním řízení, kvůli kterému bylo původní řízení přerušeno (k tomu viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z provedeného dokazování ovšem vyplynulo, že ani původní řízení ani řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [jednací číslo MSP] nebylo stiženo průtahy. [jméno] žalobkyně pak existenci žádných průtahů ani nenamítala, pouze obecně poukazovala na nepřiměřenou délku původního řízení. K nařízenému jednání se pak žalobkyně nedostavila, pročež se sama zbavila možnosti, aby jí soud poskytl dobrodiní v podobě poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

24. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nebyla nepřiměřená, a tudíž nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

25. Soud ke shora uvedenému dodává, že si je vědom toho, že z provedeného dokazování sice vyplynulo, že rozsudek OS ze dne [datum] byl zrušen v původním řízení soudem odvolacím, jelikož soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, avšak toto jedno pochybení nemůže vést k závěru o nepřiměřenosti délky původního řízení. Jinak řečeno, není možné dovodit, že by řízení probíhající 6 let a 10 měsíců na třech stupních soudní soustavy za absencí průtahů a za přerušení ze zákona po dobu bezmála 3,5 let kvůli probíhajícímu insolvenčnímu řízení (které samo o sobě nebylo nepřiměřeně dlouhé) bylo nepřiměřeně dlouhé.

26. K tomu se pro úplnost zdůrazňuje, že i když oba účastníci shodně tvrdili, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, soud tímto není vázán. Závěr o přiměřenosti délky namítaného řízení je totiž otázkou právní, nikoliv skutkovou (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

27. S ohledem na shora uvedené lze shrnout, že v dané věci ani nedošlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobkyni tak nemohl vzniknout ani nárok na přiměřené zadostiučinění za tvrzenou újmu. Požadavek na peněžité plnění tedy není důvodný. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

29. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

30. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání dne [datum]). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody.