Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

37 C 236/2022

č. j. 37 C 236/2022-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-20 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2023:37.C.236.2022.3

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhou dobou soudního řízení, protože celková doba řízení byla vzhledem ke složitosti věci, jejímu významu a přerušení v důsledku insolvenčního řízení považována za přiměřenou. Soud se opřel o § 13 OdpŠk a stanovisko Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož nepřiměřená délka řízení nenastala, i když byla významně prodloužena kvůli probíhajícímu insolvenčnímu řízení. Žalobkyně neměla nárok na zadostiučinění, protože nebylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk. Žalovaná byla povinna zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, což odpovídá paušální náhradě za tři úkony podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 88 232 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 88 232 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 88 232 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u název soudu (dále též„ OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě uváděla, že původní řízení bylo skončeno dne datum. Původní řízení tedy dle žalobkyně trvalo 2 512 dnů. Žalobkyně zdůrazňovala, že původní řízení považuje za nepřiměřeně dlouhé. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 88 232 Kč s příslušenstvím coby náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná pak ve svém stanovisku ze dne datum poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Toto zadostiučinění považovala žalovaná z a dostatečné, pročež navrhovala zamítnutí žaloby a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně u žalované podáním doručeným žalované dne datum uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná vypořádala žádost žalobkyně svým stanoviskem ze dne datum, když sice uznala, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak přiznat zadostiučinění v penězích nad rámec konstatování porušení práva žalovaná odmítla.

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobou ze dne datum (došlou OS dne datum) se žalobkyně právnická osoba domáhala po žalované právnická osoba zaplacení částky 756 153 Kč s příslušenstvím z dlužného nájemného, a to na základě rámcové smlouvy a individuálních smluv uzavíraných v rámci této smlouvy, s kterými si žalovaná pronajímala řadu vozidel a jiné techniky od žalobkyně, přičemž žalovaná tvrdila, že dlužné nájemné bylo již započteno na složenou kauci, ale žalobkyně namítala, že bylo dohodnuto, že v případě ukončení nájmu před uplynutím sjednané doby propadají kauce žalobkyni. Usnesením ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Dne datum byl zaplacen soudní poplatek. Dne datum byl vydán platební rozkaz, který byl doručen dne datum. Podáním, které došlo soudu dne datum, byl podán odpor proti platebnímu rozkazu. Dne datum soud obdržel vyjádření žalované ve věci samé. Přípisem ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k vyjádření žalované ve lhůtě 1 měsíce. Dne datum soud obdržel vyjádření žalobkyně. Dne datum bylo voláno k ústnímu jednání na datum. Dne datum soud obdržel žádost o odročení jednání ze strany žalované, a to sice z důvodu pracovní neschopnosti právního zástupce žalované. Dne datum bylo doručeno účastníkům vyrozumění o odročení jednání na základě žádosti žalované na datum. Jednání se konalo dne datum. Na tomto jednání bylo jednání přerušeno a pokračováno bylo dne datum. Přerušeno bylo z důvodu potřeby doplnit tvrzení. Dne 1. 4. a datum byl doručen účastníkům protokol z jednání. Dne datum soud obdržel vyjádření žalované. Dne datum soud doručil vyjádření žalobkyni. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobkyně. Dne datum bylo doručeno žalované vyjádření žalobkyně. Dne datum se konalo jednání, které bylo odročeno na den datum, a to z důvodu nových tvrzení žalované. Protokol z jednání byl doručen účastníkům dne datum. Dne datum soud obdržel vyjádření žalované. Dne datum bylo vyjádření doručeno žalobkyni. Dne datum soud obdržel reakci žalobkyně na vyjádření žalované. Na jednání dne datum byl vyhlášen rozsudek, který vyhověl žalobě. Dne datum došlo soudu vyčíslení nákladů řízení žalobkyně. Dne datum byla prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení rozsudku nejpozději do datum rozhodnutí, rozsudek č. j. číslo jednací byl doručen žalované dne datum a žalobci dne datum. Dne datum soud obdržel banketní odvolání žalované proti rozsudku. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k doplnění odvolání ve lhůtě 10 dní od doručení usnesení a byla vyzvána k zaplacení soudního poplatku. Dne datum byl zaplacen soudní poplatek za odvolání. Podáním žalované ze dne datum bylo odvolání doplněno. Dne datum bylo odvolání doručeno žalobkyni a zároveň byla žalobkyně vyzvána k vyjádření k odvolání. Dne datum byl spis předložen název soudu společně s předkládací zprávou. Dne datum bylo vydáno usnesení, kterým se zrušil rozsudek ze dne datum s tím, že toto zrušující usnesení je odůvodněno tím, že strany soudu dostatečně neosvětlily a soud dostatečně nezjistil, co je myšleno pojmem„ kauce“, a proto je třeba vést další dokazování. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum byla soudu doručena žádost právního zástupce žalované o odročení jednání z důvodu kolize. Dne datum bylo jednání na žádost žalované odročeno na datum. Dne datum bylo podáno dovolání žalobkyně proti usnesení název soudu ze dne datum. Dne datum bylo doručeno účastníkům odročení na neurčito z důvodu podání dovolání. Usnesením ze dne datum byla vyzvána žalobkyně k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dne datum byl soudní poplatek za dovolání zaplacen. Dne datum bylo doručeno dovolání žalované společně s výzvou k vyjádření. Dne datum byl spis předložen název soudu. Usnesením č. j. číslo jednací, které bylo v právní moci datum, bylo dovolání žalobkyně odmítnuto, jelikož žalobkyně předestřela otázku hmotného práva, na kterém rozhodnutí název soudu nezáviselo. Usnesením ze dne datum byli účastníci vyzváni ke sdělení osoby mediátora, jelikož soud měl za to, že je účelné a vhodné nařídit účastníkům první setkání s mediátorem. Dne datum došla soudu datovou schránkou odpověď žalobkyně k výzvě soudu ze dne datum. Usnesením ze dne datum, v právní moci datum, bylo nařízeno první setkání s mediátorem a současně bylo řízení přerušeno na dobu 6 měsíců. Dne datum byli účastníci vyzváni, aby sdělili výsledek mediace a předložili potvrzení o jejím absolvování ve lhůtě 15 dnů od doručení. Dne datum bylo doručeno sdělení žalobkyně, že k projednání věci s mediátorem došlo dne datum a mimosoudní dohoda nebyla uzavřena. Dne datum soud obdržel podání žalované, kterým sdělila ukončení zastoupení svým právním zástupcem. Dne datum, bylo soudu doručeno oznámení o zmocnění nového právního zástupce žalované. Usnesením ze dne datum byla přiznána odměna mediátorovi. Dne datum bylo voláno k ústnímu jednání na datum. Na jednání dne datum bylo jednání odročeno na datum za účelem pokračování v dokazování, a to konkrétně výslechem svědka příjmení. Účelem odročení jednání na měsíc červen byla skutečnost, že v mezidobí měla být řešena příp. insolvence žalované. Dne datum byly vypraveny protokoly o jednání a byl předvolán svědek příjmení. Dne datum a datum byl dán souhlas účastníků se zrušení usnesení o odměněn mediátora pro nadbytečnost, jelikož již účastníci odměnu mediátora uhradili. Usnesením ze dne datum bylo zrušeno usnesení o odměně mediátora. Dne datum bylo dáno na lhůtu do datum s tím, že v případě úpadku žalované bude řízení přerušeno. Dne datum došlo soudu sdělení žalované o tom, že vůči ní bylo zahájeno insolvenční řízení pod sp. zn. jednací číslo MSP a ke dni tohoto podání je ve stavu před rozhodnutím o úpadku, přičemž rovněž navrhuje odročit jednání nařízené na datum na neurčito z důvodu neúčelnosti. Dne datum bylo vypraveno vyrozumění o zrušení jednání, resp. odročení jednání na neurčito, účastníkům a svědkovi příjmení. Usnesením ze dne datum bylo účastníkům sděleno, že řízení je ze zákona přerušeno, jelikož žalovaná je na základě usnesení insolvenčního soudu v úpadku. Spis byl dán na lhůtu 3 měsíce. Dále referáty ze dne datum, datum, datum byl spis dán na lhůty vždy 3 měsíce s tím, že měl být sledován průběh insolvenčního řízení. Dne datum byl spis dán na lhůtu 6 měsíců s tím, že insolvenční řízení trvá. Dne datum bylo opět dáno na lhůtu 6 měsíců a totéž bylo datum, datum, datum a datum. S usnesením ze dne datum bylo v řízení pokračováno, jelikož usnesením název soudu ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, byl konkurs na majetek žalované zrušen. Dne datum byla žalobkyně vyzvána, aby soudu sdělila ve lhůtě 10 dnů, zda na podané žalobě trvá. Dne datum došlo soudu sdělení žalobkyně, že na výzvu reaguje tak, že potřebuje ještě tedy 3 týdny na rozmyšlení. Přípisem ze dne datum soud urgoval u žalobkyně sdělení, zda na žalobě trvá. Podáním ze dne datum byla žaloba vzata zpět v plném rozsahu s tím, že toto bylo zástupci žalované doručováno datum s dotazem, zda se zpětvzetím souhlasí. Podáním ze dne datum žalovaná s návrhem žalobkyně souhlasila a navrhla zastavit řízení. Usnesením ze dne datum (v právní moci datum) bylo řízení zastaveno. Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a rovněž byl vrácen zaplacený soudní poplatek.

7. Ze spisu vedeného u MS v obec pod sp. zn. jednací číslo MSP soud zjistil, že dne datum byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn insolvenční návrh spojený s návrhem reorganizace dlužníka právnická osoba, IČO. Tento návrh byl insolvenčnímu soudu doručen dne datum. Opatřením ze dne datum předsedy název soudu byl určen insolvenční správce. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. jednací číslo MSP byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba a povolená reorganizace. Výrokem (V) tohoto usnesení byl ustanoven znalec právnická osoba za účelem ocenění majetkové podstaty. Znalec měl vyhotovit znalecký posudek ve lhůtě 2 měsíců od doručení toho daného usnesení. Výroky (I), (II), (III), (V) - (XV) nabyly právní moci dne datum, výrok (příjmení) dne datum. Dne datum bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno sdělení insolvenčního správce. Žádostí doručenou insolvenčnímu soudu dne datum požádal znalec příjmení jméno příjmení, společnost s r. o. o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku. Usnesením ze dne datum byla znalci prodloužena lhůta k vypracování znaleckého posudku do datum datum byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva o stavu insolvenčního řízení a hospodářské situace dlužníka. Dne datum byl v insolvenčním rejstříku úřední seznam přihlášených pohledávek. Dne datum bylo v insolvenčním rejstříku uveřejněno doplnění soupisu majetkové podstaty. Dne datum se konalo přezkumné jednání. Na tomto jednání byla popřena pravost přihlášené pohledávky věřitele právnická osoba ve výši 978 999,63 Kč. Dne datum obdržel soud znalecký posudek. Usnesením ze dne datum byla svolána schůze věřitelů na den datum datum se konala schůze věřitelů. Usnesením ze dne datum byl schválen reorganizační plán dlužníka. Usnesením ze dne datum byla svolána schůze věřitelů na datum. Dne datum byla schůze věřitelů odročena na datum, a to z důvodu havárie serverů. Dne datum se konala schůze věřitelů. Usnesením ze dne datum byl insolvenční správce vyzván, aby předložil zprávu o činnosti, hospodářské situaci dlužníka a o soupisu majetkové podstaty. Dne datum obdržel soud zprávu insolvenčního správce; dále pak soud obdržel zprávy insolvenčního správce ve dnech datum a datum. Dne datum insolvenční soud obdržel sdělení insolvenčního správce, doplnění soupisu majetkové podstaty. Další zprávy insolvenčního správce soud obdržel ve dnech datum a datum. Dne datum obdržel soud návrh insolvenčního správce se souhlasem prodeje majetku mimo dražbu. Usnesením ze dne datum byl tento souhlas udělen. Usnesením ze dne datum vyslovil insolvenční soud souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení předmětu zajištění zajištěnému věřiteli. Dne datum obdržel insolvenční soud sdělení insolvenčního správce k soupisu majetkové podstaty. Dne datum obdržel soud upravený seznam přihlášených pohledávek. Usnesením ze dne datum byl insolvenční správce vyzván, aby do 10 dnů předložil zprávu o činnosti a upravený seznam přihlášených pohledávek. Dne datum obdržel insolvenční soud zprávu o činnosti a opravený seznam přihlášených pohledávek. Dne datum obdržel insolvenční soud žádost insolvenčního správce o udělení souhlasu s prodejem majetku mimo dražbu a zprávu o stavu insolvenčního řízení. Usnesením ze dne datum udělil soud souhlas s prodejem majetku mimo dražbu. Dne datum obdržel soud žádost o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Usnesením ze dne datum soud této žádosti vyhověl. Dne datum obdržel soud zprávu o stavu insolvenčního řízení. Insolvenční správce v této správě uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že insolvenční správkyně byla úspěšná ve sporu o vyloučení z majetkové podstaty dlužníka, sp. zn. spisová značka, podala návrh na výplatu výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Dále je uvedeno, že incidenční spor o určení pravosti a výše pohledávky pod sp. zn. spisová značka žalobkyně právnická osoba stále trvá. Insolvenční správkyně nicméně konstatuje, že povede jednání ke smíru v dané věci. Následně bude možné podat konečnou zprávu. Dne datum soud obdržel upravený seznam přihlášených pohledávek. Dne datum soud obdržel návrh na vyjmutí majetku z majetkové podstaty. Usnesením ze dne datum soud tomuto návrhu vyhověl. Dne datum obdržel insolvenční soud konečnou zprávu. Dne datum vzal insolvenční správce zpět popření pohledávky právnická osoba, a.s., a to v celém rozsahu. Usnesením ze dne datum soud schválil konečnou zprávu. Dne datum bylo vydáno rozvrhové usnesení. Dne datum soud obdržel zprávu o splnění rozvrhového usnesení. Usnesením ze dne datum byl zrušen konkurs. Usnesením ze dne 24. 2. 202 byl zproštěn funkce insolvenční správce. Dále soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že ve věci insolvenčního řízení vedeného u MS v obec pod sp. zn. jednací číslo MSP se konaly celkem 3 incidenční spory. První incidenční spor byl veden pod sp. zn. spisová značka. Druhý incidenční spor byl veden pod sp. zn. spisová značka a třetí incidenční spor byl veden pod sp. zn. spisová značka.

8. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala zadostiučinění ve výši 88 232 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která jí měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

13. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

14. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

15. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

16. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

17. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne datum, kdy byla v původním řízení doručena OS žaloba zdejší žalobkyně. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu datum, kdy bylo posuzované řízní pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tedy činila cca 6 let a 10 měsíců.

18. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

19. Po hmotněprávní stránce byla věc dle soudu standardně složitá (resp. obtížná). Po skutkové stránce pak byla věc mírně složitější (resp. obtížnější). Ve věci bylo prováděno rozsáhlejší dokazování (a to i v návaznosti na rozhodnutí název soudu, resp. tvrzení účastníků řízení), a to nejen listinami, nýbrž i svědeckými výslechy. Po procesněprávní stránce byla věc rovněž mírně složitější (resp. obtížnější). Ve věci byl vydán platební rozkaz a OS se musel vypořádat s řadou podání účastníků, musel vyzývat na doplnění odvolání, nařizovat první setkání s mediátorem atd. V souhrnu tak soud hodnotí věc jako standardně mírně složitější (resp. obtížnější).

20. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud neznamenal, že by žalobkyně žádala o odstranění průtahů podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (a žalobkyně to ani netvrdila). Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Platí přitom, že použití zákonem předvídaných prostředků pro urychlení řízení lez žalobkyni toliko k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

21. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Jednalo se totiž o spor o dlužné nájemné, tj. o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K argumentaci strany žalované soud uvádí, že si je vědom, že po skončení insolvenčního řízení, v němž byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, je upravený seznam přihlášených pohledávek pro ty pohledávky, které dlužník u přezkumného jednání nepopřel, exekučním titulem (§ 312 odst. 4 insolvenčního zákona); srov. též § 418 odst. 6 insolvenčního zákona a usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sen. zn. spisová značka, spisová značka). Jinými slovy řečeno, zdejší soud chápe argumentaci žalované v tom slova smyslu, že pokud by v rámci insolvenčního řízení získala žalobkyně exekuční titul, získání dalšího exekučního titulu (v rámci původního řízení) by v zásadě bylo prakticky nadbytečné (resp. žalobkyně by nemohla být vystavena již žádné další nejistotě v rámci původního řízení, pokud by již disponovala exekučním titulem). Na druhou stranu nelze přehlédnout, že z provedeného dokazování vyplynulo, že na přezkumném jednání konaném dne datum byla popřena pravost přihlášené pohledávky žalobkyně. Podle názoru zdejšího soudu proto není namístě uvažovat o sníženém významu původního řízení toliko s ohledem na probíhající insolvenční řízení.

22. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobkyně žádnou konkrétní újmu, která by jí vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejího života, nedotvrdila.

23. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení neshledala žádné průtahy (tj. období nečinnost). K tomu se zdůrazňuje, že z ustálené judikatury plyne, že je třeba zkoumat nejen postup soudů v původním řízení, nýbrž i v insolvenčním řízení, kvůli kterému bylo původní řízení přerušeno (k tomu viz např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z provedeného dokazování ovšem vyplynulo, že ani původní řízení ani řízení vedené u název soudu pod sp. zn. jednací číslo MSP nebylo stiženo průtahy. jméno žalobkyně pak existenci žádných průtahů ani nenamítala, pouze obecně poukazovala na nepřiměřenou délku původního řízení. K nařízenému jednání se pak žalobkyně nedostavila, pročež se sama zbavila možnosti, aby jí soud poskytl dobrodiní v podobě poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

24. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nebyla nepřiměřená, a tudíž nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

25. Soud ke shora uvedenému dodává, že si je vědom toho, že z provedeného dokazování sice vyplynulo, že rozsudek OS ze dne datum byl zrušen v původním řízení soudem odvolacím, jelikož soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, avšak toto jedno pochybení nemůže vést k závěru o nepřiměřenosti délky původního řízení. Jinak řečeno, není možné dovodit, že by řízení probíhající 6 let a 10 měsíců na třech stupních soudní soustavy za absencí průtahů a za přerušení ze zákona po dobu bezmála 3,5 let kvůli probíhajícímu insolvenčnímu řízení (které samo o sobě nebylo nepřiměřeně dlouhé) bylo nepřiměřeně dlouhé.

26. K tomu se pro úplnost zdůrazňuje, že i když oba účastníci shodně tvrdili, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, soud tímto není vázán. Závěr o přiměřenosti délky namítaného řízení je totiž otázkou právní, nikoliv skutkovou (viz např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

27. S ohledem na shora uvedené lze shrnout, že v dané věci ani nedošlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobkyni tak nemohl vzniknout ani nárok na přiměřené zadostiučinění za tvrzenou újmu. Požadavek na peněžité plnění tedy není důvodný. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

29. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon.

30. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 900 Kč odpovídající paušální náhradě za 3 úkony (písemné vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání dne datum). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.